Budeč: Doležal

Obrázek uživatele Arengil

Deset

Fandom: 
Drabble: 

Vezmi krystal, Mirku!
Zkamenělou vodu? Co s ní? nechápe a hrne před sebou pichlavou houni koňský dávky kozlíkový tinktury s hominální esencí.

Zapomeň.
Usni. V horečce spal všechno lidský. Maso z tebe opadá a kostlivci se zaradují.
Invar! uložíš si do palice, než se potopíš na dno, kam za tebou svědomí nemůže.

Deset sluncí se fraktálně rozbíhá od poklidné lampy...
Kde jsi?
Kdy jsi?
A zbyl ti vůbec nějaký čas, který bys mohl přeměřovat?

Za dveřmi cítíš Igora, nehty skřípou po skle...
Hodiny!

Hugon krvácí slabě, ale vytrvale.
Starý svou práci dovede, panečku!

Sešívané ruce se semknou kolem zkamenělého času...

Obrázek uživatele Arengil

Božík a pastelky

Úvodní poznámka: 

Odehrává se v Muzeu vyhynulých kouzelných nestvůr v Praze na Těšnově. Více o MVKN

Drabble: 

"A babí... Můžu pomalovat glatisanta?"
"Ne!"

"...A ušatce?"
"Ne, nemůžeš. A už mi dej dneska svátek," zabručela paní Vodnášková, která vážně neměla dobrý den, a šla si konečně uvařit kafe.

Bouchnutí. Brano zavírá samo. Mirek se asi vrací ze svačiny...
Ty dveře by měl někdo seřídit,
pomyslela si paní Vodnášková.

Tlumené cinknutí lžičky o šálek.

V oddělení vyhynulých savců a suchozemských nestvůr bylo podezřelé ticho.
Budu ho muset jít zkontrolovat, pomyslela si znovu paní Vodnášková.

Vzápětí se ozval strašlivý rachot.
"Hergot! Kdo tady rozsypal ty pastelky?"

"Božíku, já ti dám pár pohlavků!! Kolikrát jsem ti říkala, aby sis uklízel věci?!"

Obrázek uživatele Arengil

Jirka

Fandom: 
Drabble: 

Na čtrnáct dní se ten zpovykaný Dejvičák ocitl na jeho proleželém kanapi. Jirka přesto sršel vtipem jako obvykle, jen když přišla řeč na rodiče, stal se humor poněkud nuceným.

Ani mu neřekl, proč ho vlastně vykopli z domu. No, možná tak trochu tušil...
V každém případě to pro Jirku znamená odchod z Budče. To mu bylo nejvíc líto.
Nejlepší kamarád a talent, jakých je sotva pět do tisíce.
Zvědná magie...

Chtěl si udělat doktorát - a teď aby si nóbl hošík zvyklý na život v bavlnce hledal práci.

"Jirko, máš vůbec rozum? Co budeš dělat?"
"Dělat," pokrčil rameny. "Půjdu na Vyšehrad."

Závěrečná poznámka: 

Tento útržek předchází "šedesátkové" části Hodiny Síly. A pro všímavé je tam drobný spoiler k Sálu nestvůr.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Arengil

Doležal a děs z hlubin Země

Úvodní poznámka: 

Doležal znovu na scéně!

Drabble: 

Společné dvouhodinovky byl projekt vzešlý z choré mysli ředitele. Jinak si to nedovedl vysvětlit. A dvouhodinovky s dvousetletým, senilním mistrem Kolodějem (kterého nesnášel už za studentských let) byly čiré zlo!

"Tělesné teplo lze udržet třením froté ručníky s kapkou alkoholu - nejlépe džinu," načež předal slovo Doležalovi.

"Etherické složky působí na mysl lehce povzbudivě..."
"...což jistě znáte z vnitřního užívání, hehehe," skočil mu do řeči Koloděj.

"Původní verze ginu genever byla nizozemským lékem..."
Další přerušení. (Mistr Koloděj, vrchní dohlížitel a tělocvikář na Budči, nebyl oblíben ani profesorským sborem.)

"Znáte přece tu písničku, klucí pitomí? Jak se tam zpívá: Džine! Džine! Džine!"

Závěrečná poznámka: 

Vykradeno:

https://www.youtube.com/watch?v=XEjLoHdbVeE

a

froté ručníky

Obrázek uživatele Arengil

Očekávání pohltí noc

Úvodní poznámka: 

Postavy: (Brouček) Elza Holz-Wranau

Drabble: 

Růžová očekávání Elze moc nejdou. Typově i založením má blíž k temnotě. Nebo přinejmenším k šedi. Překvapuje to někoho? Myslím, že ne. S temným očekáváním se nějak záhadně pojí i oběť. Dobrovolná oběť, to je Elza, ačkoli... Je tam někde i kousek chladného uvažování, co je za tím vším. Možná víc, než kousek. Hadí kousek. Ten, co s Elzou počítá... Ten, co jí ubližuje. Proto se nebrání. Ani tehdy, když jí Někdo dal tu směšnou, ale tolik dojemnou přezdívku. Možná si od toho něco slibovala, říkáte si, ale taková Elza není. Od života čeká míň programově. Aby ji nic nezaskočilo.

Závěrečná poznámka: 

ten Někdo je samozřejmě Doležal :)

Obrázek uživatele Arengil

Quídlín se vybarvuje

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Promeškaná budoucnost
http://www.sosaci.net/node/16151

Lea Doležalová je Quídlínova matka a vdova po Hugonovi, Mirkově bratranci.
(Teda to zní ale divně - Doležalová - takový nezvyk...)

Drabble: 

"Je mi líto, Leo. Ten kluk se na to prostě nehodí."

"A Quídlínek se tolik snažil...!"

"Snažil, snažil!" odfrkl Doležal. "Ale moc se nepředved."

"Nechceš si to ještě rozmyslet? Je přece z rodiny..."

"Co je to platný, když pro to nemá ani ty nejmenší předpoklady!"

"Mirku..."

"Nedoprošuj se ho, máti. Přece musíš vidět, že tady se pomoci nedovoláš."

"Ale už toho mám dost!" vyletěl Doležal. "Kdybys, ty spratku, nebyl levej jak šavle, dávno by sis něco našel sám. Pamatuj si, že jsem ti dal šanci jen kvůli tvýmu tátovi, kterej by se v hrobě obracel, kdyby viděl, jak ses vybarvil!"

Závěrečná poznámka: 

Po tomhle extempore se už tak napjaté vztahy mezi Mirkem a Leou dosti přiostřily a pochopitelná vzájemná nechuť se setkávat zřejmě zapřičiní, že o téhle části Mirkovy rodiny už asi neuslyšíte. A zřejmě vás to nebude ani moc mrzet...
Leda bychom s Aries daly dohromady šutrologické duo Evžen-Hugon. ;)

Obrázek uživatele Arengil

Promeškaná budoucnost

Úvodní poznámka: 

Předchází a navazuje na povídku Pssst!
http://sosaci.net/node/15334

Drabble: 

"Nadání ke krystalomancii jsi po svém zesnulém otci, žel, nezdědil. Tak co s tebou, synovče...?"

"Cítím, že jsem duší pedagog, strýčku," pravil Quídlo hrdě.

"Nepovídej. Tak ty se cítíš...?" stáhl Doležal rty do sardonického úsměšku. "No, uvidíme..."

~

"Ale strýčku, oni se proti mně spikli... Vůbec mi nedali šanci! Přece nebudu za trest čistit kolonu jako nějaký uličník?!" vztekal se Quídlo. A ještě s těmi třemi... Úplně ztratím vážnost!"

"Vždyť jsi žádnou neměl."

"Otec mi předpovídal velkou budoucnost...!"

"Svou budoucnost jsi včera prošvihl, chlapče. A věštby týkající se osob, k nimž má krystalomant silnou citovou vazbu, bývají dost přehnané, tos nevěděl?

Závěrečná poznámka: 

Mladý Quídlo je synem Hugona, Mirkova bratrance, který se představil v Sálu nestvůr.
http://sosaci.net/node/3123

Obrázek uživatele Arengil

Tombola

Úvodní poznámka: 

Je to tak trochu mimo zákon. Ale kde není žalobce... ;)

Drabble: 

Doležal netančí.
Jediným důvodem jeho přítomnosti na výročním nekromantském bále, jímž je tradičně zahajována sezónní burza těl, je navazování kontaktů a tombola.

Ceny, trůnící v hermeticky uzavřených nádobách na ozdobných dortových stojanech, přitahují zraky všech.
Postupem večera byla většina z nich rozdána - zbývá poslední, s mohutným kohoutem na oroseném poklopu. Jemné zachvívání chlazeného vzduchu zvyšuje napětí...

"Kdopak bude tím šťastným a odnese si třešničku na dortu letošní tomboly?" blábolí pořadatel.

Losuje dlouho...
Doležal si drží palce a zuřivě potahuje z cigarety.

"A hlavní cenu, jedinečný mozek Johna Dee, vyhrává doktor Doležal!"

Bodejť ne, když jsem si ji podplatil..., ušklíbne se.

Obrázek uživatele Arengil

Tam pod Vyšehradem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už vykrádám sebe samu, to jsem to dopracovala...

Drabble: 

Pět kroků tam, deset zpátky... Místnost, kterou zná jen po hmatu.

Jak je tu dlouho? Pět let, možná deset? Paměť mu selhává a tmu už nedokáže rozehnat ani tím nejprimitivnějším zaklínadlem. Poučili se.
Hada lze pomalu zabíjet jen v temnotě. Když vědí, čím ho udržet při životě...

Křísne prostředníčkem o čáru ohně pod kořenem palce, ale jiskřička sotva stačí na připálení cigarety.
Nechají ho tak věčně? Copak se nenajde nic, co by jim ještě mohl nabídnout...? hledí na své stařecké ruce se skvrnami od žíravin a nikotinu, dokud ohnivá čára hoří.

Jak dlouho ještě...? Pět vteřin, možná deset?

Zase zhasla.

Obrázek uživatele Arengil

Pssst!

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 7 - Pssst!

Drabble: 

"Prosím o klid," požádal suplent protivně pisklavým hlasem. "Vyžaduji naprostou kázeň! ...Kolega Doležal žel nezanechal pražádné instrukce, tudíž se budete věnovat pracem přípravným, avšak neméně důležitým." Načež vytáhl notes a dal se do psaní.

Učebnu zatím opanoval čilý ruch.

"Tiše! Kdo nemá co dělat, nechť se přihlásí, rád mu práci přidělím..."
Nikdo na něj ale nedbal a tři studenti v zadních řadách dokonce začali hrát s pivními lahvemi gorodky.

"Už toho mám dost! Bude tady ticho?!"

Nebylo.
Chudák suplent měl slzy na krajíčku a nakonec za potupného chechotu tria utekl z učebny. Studenti se sebrali také a šli K Libuši.

Závěrečná poznámka: 

Tam se za nimi později dostavil i Doležal.
"Balabán, Kouba, Mikšík! Dostal jsem na vás stížnost. ...Takže zejtra rozeberete a vyčistíte tu starou kolonu. Rozumí se ve svym volnu. A zkuste pípnout."

Obrázek uživatele Arengil

Nevidím Zlo, neslyším Zlo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Možná je to crossover příliš šílený, ale v tom tkví koneckonců jejich půvab... ;)

Drabble: 

"Co to mé oči nevidí?" chtivě se přitočil k nejbližší kádi a zvedl poklop. "Mámení pekelné... Čpí z toho síra - neklamné znamení díla Satanova!" zahrozil exorcista.

"To není síra, ale vejce, monsignore," vysvětloval trpělivě Doležal. "Běžná vejce černého kohouta, líheň hospodáříčků - bytostí dobra. Vidíte to všechno moc černě..."

Velký exorcista zklamaně přešel k další kádi, na níž trůnil podezřelý okurkáč plný popela.
"Říkali mi, že používáte popel z nekřtěňátek... Samé ďábelské rekvizity! Mám vás, doktore!"

"Ale kdež... To je jen můj popelník. Nesmíte věřit všemu, co slyšíte..."

Velkému exorcistovi poklesla ramena."Přísahejte!"

"Přísahám na svou nekromantskou čest, že vám nelžu."

Obrázek uživatele Arengil

Letní idyla 1956

Drabble: 

Červencové slunce Mirka zastihlo už napůl probuzeného a lenivě se protáhl... Do lokte ho praštila zeď. Na špatné straně. Konečně zjistil, že není na Budči, ale doma ve svém mládeneckém pokojíku. Naproti němu spal bratranec Hugon.
Nohama nahmátl pantofle a došoural se do kuchyně, kam ho nalákala vůně snídaně. Vedle bublaniny ležel lístek...

Mirku,
ráno jsem potkala pana drogistu a říkal, že už přišel ten tvůj formaldehyd. Buďte tak hodní a než půjdete s Hugonem ven, kupte taky jar a leštěnku - už mi dochází. Peníze máte na kredenci. Píšu vám, protože musím na středisko. Zase mě zlobí ta noha.
Máma

Obrázek uživatele Arengil

Hominální spagyrie

Drabble: 

Na okně s výhledem na trať ležel otevřený dopis. Lokálka do Roztok projíždějící kolem roztřásla skromné zařízení drážního domku a na bílou památeční kredenc vyšplíchlo kafe z Mirkova oblíbeného hrnečku.

Nechal ho být a s lokty opřenými o parapet četl:

Váš obor nebyl schválen.
V úctě
Olién Šašecí, sekretář rektorátu Druidské školy vysoké magie v Budči

„Doporučoval bych vám vyčkat,“ vyřídil mu ještě. „Zatím všechny straší ta nekromantská aféra...“

Po tomto neúspěchu Mirek veřejně označil rozhodnutí rady za pomstu infantilních fanatiků kopírujících aegyptopitheky, což záhy vstoupilo do budečského folkóru jako „PIFKA na rektorátní radu“.

A otevření oboru si vydupal napřesrok.

Obrázek uživatele Arengil

Uklízení může zabíjet

Úvodní poznámka: 

Varování: může obsahovat stopy horroru a vulgárních výrazů

Fandom: 
Drabble: 

Dnes bude sanitární den.
To znamená jednak nepřítomnost usoplených malých pazourů, které se otírají o všechno, na co dosáhnou, ale taky horu práce, která se za normálních okolností jen tak ošolíchala nebo dokonce přehlížela.
Byl to přirozeně Mirek, na koho zákonem padajícího hovna připadl nevděčný úkol otřít prach z obří krakatice.

Jediné dítě, které se tu dnes motalo, byl vnuk paní Vodnáškové. „Babí, udělej klvavý koleno!“ škemral a věšel se na lešení.

Babička ho trpělivě pohladila. „Desátá hodina odbila, lampa v sálu mořských nestvůr ještě svítila, co nad obří krakaticí visela...
...Dvanáctá hodina odbila, lampa zhasla!“

„Světlo!

...Náramně vtipný.“

Blemc.

Závěrečná poznámka: 

K napsání mě inspiroval Kryšánek, jehož rodiče tragicky zahynuli při velkém úklidu.

Neviditelný fandom: 
Budeč: Doležal
Budeč
Obrázek uživatele Arengil

Hlas mrtvého

Fandom: 
Drabble: 

"Ještě je tu ta žádost, ale tu snad nemá smysl znovu řešit," zamumlal sekretář a odložil papír stranou.

"Prosím, já trvám na tom, abych byl jaksepatří honorován!"
"Musím vám opravdu znovu citovat vyhlášku, dle které nemrtví nemají nárok na mzdu?" prohlásil rektor a zbytek rady němě přikyvoval.
"Nemrtvý? Já? Ale dovolte, pánové, to musí být nějaká mýlka - o tom bych snad měl něco vědět..."

"Dobrá, tak nám řekněte, kdy jste naposledy jedl?"
"Jsem breatharián," odvětil stařec hrdě.
"Ale vždyť vy ani nedýcháte," přisadil si Doležal.
"To by mohl říct každý!"

"Já to vzdávám. Kvestore, připište laskavě na výplatnici doktora Dee.

Závěrečná poznámka: 

Spoiler k Mrtvým a Melouchu, ale ti, co Doležala čtou, to už dávno vědí. ;)

Neviditelný fandom: 
Budeč: Doležal
Budeč
Budeč: Šašecí
Obrázek uživatele Arengil

Ocejchovaná

Úvodní poznámka: 

Varování: heteromanticky-gerontofilní sklony

Drabble: 

Otlačený vzorek kůry Elze znovu připomněl trapnost včerejšího fiaska, kdy se jí Pavel zkoušel (dosti neohrabaně) dvořit. Provinile se zarýpala ve vzpomínkách...
Proč jen se mu teď nedokáže podívat do očí? Asi měla něco cítit, ale kýžený efekt se ne a ne dostavit. Co dělá špatně?

Elza si zkusmo představila, zda by byl výsledek jiný, kdyby ji k tomu stromu přišpendlil dejme tomu doktor Doležal. Změnilo by to něco?

Útlá ruka bez potíží pronikla do éterické sféry a dotkla se kmene. Piktogram vrytý do otisku prastaré strážní lípy její výčitky ještě prohloubil, ale nikdo ji při tom neomluvitelném vandalství nechytil.

Obrázek uživatele Arengil

Happyend pro všechny a zadarmo

Fandom: Budeč a ještě něco, co nemůžu ani naznačovat, ale co všichni důvěrně znáte
Přístupnost: Bez omezení
Postavy: Miroslav Doležal, Jiří Moruš
Poznámka: Myslím, že se mi bezděčně povedlo to, o čem Julie onehdy mluvila jako o "fúzi fandomů" (pokud ne, berte to jako AU). Věnováno Aries.
Shrnutí: Několik budečských studentů zachycených před a po Zasvěcení. Chtělo to ještě dopilovat, ale není čas.

Milá Aries,

přála sis něco nezvtahového, budečského a já se doopravdy snažila. Bohužel už nebyl čas na doladění drobných kosmetických vad a těch velkých jsem si pro všechny případy nevšímala. Všem se stejně nezavděčíš, což je nejlíp vidět na šťastných koncích - nikdy to nevyjde všem a štěstí pro všechny a zadarmo funguje jenom v Pikniku u cesty. Přesto ti přeju, aby se ti tenhle dárek líbil a aby tě v rámci možností učinil šťastnou.

Veselé Vánoce. :)

Obrázek uživatele Arengil

Melouch

Téma: perpetuum mobile
Varování: technobláboly

„Tento biologický stroj prošel úplnou přestavbou na molekulární úrovni – substance oživila spící kódy ve vyšších stupních hadích těl DNA. Říká vám něco Pátá bytnost?“
„Má to co dělat s Homérovou Iliadou?“
„Snad, máte-li na mysli ambrosii používanou k oživení mrtvých hrdinů… Mutací DNA, kterou vyvolala zlatá sůl, se zrychlil zpětný chod za plně funkční paměti.“
„A bude to šlapat?“ zapochyboval rektor.
„Jako hodinky,“ ubezpečil ho a stroj předvedl.

„Úplné perpetuum mobile!“
„Jen jestli ho můj asistent dobře nabalzamoval…“ zabručel Doležal.
„Cože?!“
„Říkals, že potřebuješ démonologa. Já ti ho dám. Takového, který bude pracovat navždy. A dokonce ani nebude vyžadovat plat.“

Pozn. aut.: Zakuklený spoiler k Mrtvým
Postavy: Doležal a kolegium

Tohle drabble možná není tak oslnivě dobré ani třeskutě vtipné, ale přesto k němu mám ze všech svých (dvaceti ?:)) nejblíž. Už pro tajenou hrůzu z toho, co kdyby to fakt fungovalo a umrlec mi podal ruku. Jak říká Stephen King, lidi si prostě chtějí sáhnout pod to prostěradlo...
A když si vzpomenete na mýtické hady Caducea, Yggdrasil nebo třeba Jákobův žebřík - to všechno vypráví o podstatě života. Jen málokdy si uvědomíme, jak doslovně je možné to brát.

Obrázek uživatele Arengil

Trumf na Živsu

Předchozí kapitola Černá studna
----

Teď měl konečně něco v ruce! Ale co je dymej, se už nedozvěděl, protože dveřmi záchodků někdo zuřivě zalomcoval.

S nenaloženým elementálem by si přece Jirka snadno poradil... Byl na tyhle věci eso, takže pokud už používal něco takového, určitě o tom věděl - neudělal by tak pitomou chybu...

Dveřmi prošlo několik ruských nadávek. Kdo je to tam?
Skrz klíčovou dírku Mirek zahlédl kus uniformy sovětského lampasáka a za ním... snad ne tlustého vyšetřovatele z Vyšehradu? Ale ano, ten hlas bezpečně poznal. Byl to špión a Mirkův trumf.
Ten už na nic nečekal a bleskově se přemístil. Nadvakrát - jako do Budče.

----
Pokračování najdete na mém livejournalu a časem jistě i na Budči. ;)
Jo a Viktorín Živsa je telepat z Vyšehradu.

Děkuji ještě jednou všem za krásné a povzbuzující komentáře, byly mi vším...

Obrázek uživatele Arengil

Černá studna

DMD č. 11. pro 11. 4. 2012. Téma: Danajský dar
----
Předešlá kapitola: Myšlení je dřina
----

Na nádražních záchodcích si Mirek napustil umyvadlo a připojil se ke studni svého bratrance Hugona.
„Potřebuju radu. Sejmuli Jirku…,“ kdo vlastně? Rusové? …Nebo vyšehradští? To se asi dá zjistit jen jediným způsobem. „Zkrátka, dostal jsem po něm černý zrcadlo. …Z onyxu,“ upřesnil.

„…To vím taky, nejsem blbej!“

„Netuším, jak se to* stalo,“ řekl Mirek. „Víš, že jsem nikdy nevyvěštil ani zítřejší počasí… Ty jsi tady krystalomant, tak mi poraď.“
„Jestli, jak říkáš, jeho původní pán zemřel, považuje tě teď možná kámen za pěstouna.“
„Ten šutr mi byl čert dlužen!“
„Hlavně pozor na dymeje… V probuzeném stavu je schopen i zabít.“

----
Následující kapitola Trumf na Živsu

----
* Řeší se stále tatáž část Provolání, které Mirek zaslechl o několik dní dřív, než bylo odvysíláno (viz Zlatá šedesátá). Stalo se tak v den, co u něj Jirka schoval černé zrcadlo a posléze byl zabit. Ten den, co se Mirek poprvé neuhlídal a silným magickým výbojem rozbil maminčino rádio.

Edit: Diemej (staročeský název pro dymeje)

Obrázek uživatele Arengil

Myšlení je dřina

Předchozí kapitola

Na ulicích vířili prach cizáčtí vojáci a vedro jim lepilo košile k tělům. Neuměl si představit otročtější práci…
Přešel koleje bubenského nádraží. Byli i tady. Vztek nebyl k ničemu, dokud Vyšehrad bude dělat mrtvého brouka. Kdyby měl aspoň šanci něco podniknout, než se všechno podělalo!
Sundal si sako. Vize přece nepřišly jeho zásluhou…? Kdyby mu Jirka nepodsunul zprávu zachycenou v zrcadle, mohl by se s tím krámem mořit roky…

Co ta část projevu**, kterou zachytil v rádiu, když Jirka zařval? Nemohl být z toho dne, Provolání odvysílali až nad ránem jednadvacátého, polilo ho horko.

Byla to snad chybějící část zprávy?

---
*Vidím to tak, že jasnozřivostí nejsou nadáni všichni čarodějové. Mohou se jí naučit, ale vždycky bude úspěšnější ten, co k tomu má nadání. Mirek nemá...
**Viz "Zlatá šedesátá"

Obrázek uživatele Arengil

Etika fízlů

Předchozí kapitola

Napařili mu sedm dní ochranné vazby. Pustili ho, až když bylo po všem.
V den Jirkova pohřbu.
Bylo tam jen pár lidí – rodiče, známí… V rukou drtili zvadlé červené karafiáty – nejlacinější kytky, který se dávaj matkám k MDŽ. Tři, pět… šest pugétů.

„Zřecové* obvykle moc přátel nemívají…,“ ozvalo se za ním. Stál tam telepat s karafiátem. Sedmým.

„Vím, co chcete říct; že policajty nemá nikdo rád…“
„…a zvlášť ty, co se druhým hrabou v soukromí!“
„Však za to taky platíme…“
„Čím?! Blbým karafiátem?“

Hodil ho na zem. „Jirka byl formát. Nepotřebuje ho“ a znělo to skoro lidsky.
„Byl z hadů.“

Následující kapitola

-----
* Lingvistky, pomoc! Vůbec netuším, jak se slovo zřec skloňuje a v online pravidlech č. p. to taky nebylo. Zeřci jako ševci? To zní blbě. Zřivci jako jasnozřivci? Ale ti svoje jednotné číslo už mají. Přemýšlela jsem i o příbuznosti se slovem žrec, ale to je významem úplně někde jinde. To, co se mi podařilo vygooglit, slovo používá ve tvaru zřeci.

Karafiát – Dr. Mathioli o něm píše, že jest podivno, že ho staří učitelé přehlíželi, přestože tak libě voní a pěkně vypadá. A taky to, že přirozenost karafiátu je horká a suchá, tedy ohnivá. Našla jsem někde zmínku i o tom, že roste z mrtvých těl, což se mi teď znamenitě hodí...

Obrázek uživatele Arengil

Píseň, která nezazní

Předchozí kapitola
---

A je to tady.
Zdi z netečného kamene… Vyšehrad byla ta lepší varianta.
V kuželu světla stála židle. Aspoň něco. Světlo byl exaltovaný oheň a oheň je síla, oheň je život…

„Posaďte se,“ řekl jiný hlas než prve. Přijde teď hra na hodného a zlého policajta?
„Znáte Jiřího Moruše?“
„Máte mě za blbce? Oddělali jste vlastního…“
„Nebuďte směšný! Něco vám dal.“
Mlčel.
„Tak to vysyp! Kde je?“
Pokrčil rameny.
Telepat na tlouštíka kývl, opravdu neví. Ušklíbnutí. Ne náhodou hadi platili za elitu…
„A tohle?“ zkoumali spáleninu.
„Pracuju s žíravinami. Můžu teď jít?“
„…někoho varovat? K čemu? Aby bylo víc mrtvých?“
---
Následující kapitola
------------------
Poznámka: Jiří Moruš (1940 – 1968), Mirkův kamarád, pracoval na Vyšehradě v oddělení zvědné magie, profesí zřec

Obrázek uživatele Arengil

Poselství z východu

Povídka z cyklu Sál nestvůr navazuje na V pilinách
------------------------------------------------------------------------------------------

Rozbitým oknem v oddělení dracontopedů sem zalétla zbloudilá dlažební kostka…

„Eto bratstvo?“ volali obyčejní a házeli po vojácích kameny.
Ti jim odpověděli střelbou.
Mupy mup.

Když vidiny konečně ustoupily, zem mu uhnula pod nohama. „Had v ohrožení!“ rozkmitalo se Mirkovi magické pole a plamen vědomí se zatřepotal v neexistujícím větru. Ohnivou čárou vykřísl salamandra. „Schovej to!“

„Už přichází k sobě…“ Břichatý tatík před něj postavil sklenici vody.

Co to bylo? Bratrovražda? Válka…? Pravou ruku měl v jednom ohni a hlava mu třeštila.
Podřezaná žíla?
Paměť mu vrátil otisk ještírkova doběla rozpáleného ocasu, vinoucího se kolem jeho zápěstí. Byla tam budoucnost.

Obrázek uživatele Arengil

V pilinách

Nahlédl do hlavního sálu, kde se mu pod nohy přimotal vnuk paní Vodnáškové.
„Božíku, ty lumpe!“ zaznělo seshora. Muzeum bylo o prázdninách zavřené, podlaha posypaná pilinami a všude stálo lešení.

Znovu prohledal depozitář. Vitríny, šuplíky… Ať už hledali cokoli. Ze zoufalství rozpáral břicho exponátu…
Našel to. Oblé, ne větší než kapesní hodinky. Nakolik si pamatoval z hodin zření, šlo o černé zrcadlo. Odrazná plocha z leštěného kamene. Onyx? Který magor by ho použil?
Jirka se ve své branži musel pohybovat na sakra tenkém ledě…

Má se podívat…?
Ani náhodou, otřásl se.
Co teda?

…Temnota ho oslepila a zdáli zaburácely tanky.

---
Pozn. aut.: Jde o pokračování Sálu nestvůr s Mirkem Doležalem v hlavní roli.
Toho času čtyřletého Božíka Všekazů jsem si půjčila od… Ave? Dík. Snad nebude vadit, že jsem mu pořídila babičku... : )
Na další kapitolu tudy

Obrázek uživatele Arengil

Předtucha

Odpoledne se vrátil do muzea.
„Ptali se po tobě nějací chlapi.“
„Co jste jim řekla?“
„Co by, poslala jsem je pryč.“
„Asi ho sledovali.“
„Toho tvého kamaráda? Jak se jmenuje...“
„Jirka. Je po smrti.“
Stará paní se zajíkla. „Mirku, hlavně neudělej žádnou pitomost,“ řekla ustaraně. Jako maminka.

Nebojte se, paní Vodnášková. Jen dostanu toho hajzla…
A co když jim jde o tebe?
Prosím vás, koho zajímá nějakej balzamovač…?

Vrazil si ruce do kapes, vytáhl pomačkanou krabičku startek, ale nezapálil si.
Do čeho ses to namočil, Jirko, ty vole, hledal ve vitríně nápověď.
Vypelichaný cockatrice mu pohled vědoucně oplácel.

Že by…?

---
Povídka je pokračováním Zlatých šedesátých.
Postavy: Miroslav Doležal a paní Vodnášková z muzea.
Cockatrice je exponát vyhynulého kouzelného zvířete podobného baziliškovi, na kterém toho času Mirek pracoval.

Obrázek uživatele Arengil

Zlatá šedesátá

„Příručí vrchního podantouška, nechaj tu zdechlinu, mám pro nich něco lepšího…“
„Postojíš mi modelem? V depozitáři nám chybí atrapa skalního hňupa,“ kontroval Mirek a vrátil exponát do vitríny.

„Poslyš, proslýchá se, že se chystá nějakej bugr…“
Zarazil ho. „Paní Vodnášková, odpíchněte mi ve dvě, jo?“

„Tak to vyval.“
„Nevim,“ kroutil se Jirka a žmoulal v ruce cigaretu.
„Seš dacan. Popraskaly vám hrnky na zdi, nebo co?“

Po chodníku se rozstříkla krev.

Rozhlas měl zase poruchu. „To jsi ty, Mirku? V troubě máš fašírku.“
Zvedl pokličku, ale viděl jen Jirkovu rozmašírovanou hlavu...
„Něco ti nesedlo?“
„Jo.“

„…aby zachovali klid…“

Rádio vybuchlo.

-----
Pozn. aut.: Toho léta napadla věčný otisk prastaré strážní lípy zvláště úporná forma astrálních larev a v klenutých kobkách Vyšehradu bylo podepsáno rozhodnutí o nevměšování se. (Obyčejné houbové choroby si na budečské lípy nikdy netroufaly.)

Exponát je z Muzea vyhynulých kouzelných nestvůr, kde zamlada pracoval Miroslav Doležal. Krom toho v té době už rok učil na Budči. Jirka byl jeho kamarád a spolužák, který se před svou předčasnou smrtí zabýval zvědnou magií.

Pokračování povídky je tady

-A A +A