Adéla ještě nevečeřela

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Nick Carter: Vrahem je zahradník!

Úvodní poznámka: 

Rozhovor s věhlasným detektivem Nickem Carterem pro Malostranský večerník.

Drabble: 

Dobrý den, pane Cartere. Nejprve bych vám rád poděkoval, že jste svolil k rozhovoru pro Malostranský večerník.
Je mi potěšením.
Naši čtenáři by se rádi dozvěděli více o tom, jak jste vypátral vraha baronky von Altenburg.
Vraha prozradilo bláto na botách. Analýza půdy je novinkou na poli moderní kriminalistiky.
Tím ale vaše práce neskončila, že? Městem kolují zvěsti o zběsilé honičce fiakry.
V tom máte pravdu. Díky komisaři Ledvinovi a jeho znalosti města se však vraha podařilo dostihnout. Teď již Kozel čeká na soud.
Kozel? Myslel jsem, že vrahem byl Zahradník.
Byl to zahradník, ale jmenoval se Kozel. Josef Kozel.

Dar přítele Messera

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tomuhle nešlo odolat...

Drabble: 

Evropa je v rozkladu, pomyslel si znechuceně slavný detektiv.
Jak tady vůbec může cokoliv fungovat? Jak může policie vyřešit nějaký zločin? O pomůckách nezbytných pro moderního kriminalistu zde nemají ani ponětí.
Třeba Album mezinárodních zločinců.
Přenosná chemická laboratoř.
Nenápadně balený dynamit.
A ty způsoby! Zdejší policie ani nezná box či karate.
Přes veškerý důvtip a užívání nejpokrokovějších vyšetřovacích metod a technických vynálezů z civilizovaného Nového světa Zahradník stále uniká. Na balón, v jehož koši prchá, zamíří neporazitelný detektiv solární ručnici.
Zbraň nefunguje.
Starý komisař za pomoci jakéhosi zvláštního nástroje z klacku a gumy vystřelil na balón nůž.
Primitivní, ale účinné.

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Snad je tam to zadání vidět.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Stravovací návyky

Drabble: 


Hurá, nese se večeře. Mám hlad, že bych snědla stůl se židlemi. Hmm… Mňam a je to i celkem dobré. Trochu tuhé, ale příjemně kořeněné.

„Adélo! Co si to zase vyvedla? Kolikrát ti mám říkat, že nemůžeš sníst všechno, na co přijdeš? Teď buď hodná květinka a vyplivni pana Maršálka. Je to náš investor.“
Květina nehnula ani brvou, přesto zvládla vypadat uraženě.
„Já vím, já vím, seš strašná, hrůzostrašná, obrovská, masožravá…„ podlézal zkušeně.
Na podlahu dopadl oslizlý muž s částečně natráveným sakem.
„No vidíš, že to jde. Neboj se, však si přijdeš na své. Zítra tu bude audit z ministerstva.“

Obrázek uživatele Lejdynka

Co z tebe jednou vyroste?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jestli to někoho taky napadlo, tak se omlouvám, ale tradičně nečtu ničí drabbly, než napíšu ten svůj.

Drabble: 

Poklidné odpoledne. Slunce svítí okny do bytu a v jeho teple se slastně protahuje sazenička; už má lístky, ale teprve nedávno vykoukla z hlíny.
„Já nejsem žádná malá roztomilá květinka,“ myslí si. „Jsem velká, zlá a zubatá! Teda zubatá ještě nejsem, ale až budu mít zuby, tak vás všechny sežeru! Abyste věděli.“
Vzpřímí se a pokusí se naježit, ale nemá čím – jehličky na listech vyrostou až později. Tak se alespoň tváří hrozně nebezpečně.
Do pokoje vchází vědec, drží klec s živou myší.
„Ó, jaká ty jsi rozkošná kytička,“ usměje se spokojeně. „Podívej, co jsem ti přinesl. Myšička pro moji Adélku!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Wee-wees

Případ vadnoucí květiny

Úvodní poznámka: 

Varování: detektivní příběh s tragickým koncem.

Drabble: 

„Kde je? Že tys ho zblajzla, potvoro jedna!“ komisař byl právoplatně rozhořčen.
„Deset deka nejjemnějšího uheráčku! Hlavně že housku necháš, lodyho nenažraná!“
Carter vstoupil do místnosti a otíral si tvář bílým kapesníčkem. „Komisaři, nerozčilujte se, praskne vám žilka.“
„O mé žilky nemějte... tak moment! Co to máte tamhle na límci?“ Ledvina vyrazil k proslulému detektivovi s výrazem ohaře na stopě.
„Mastnej flek! Tak to jste byl vy, ne ta pitomá kytka! Páni, to bych do vás neřek! Takovej slavnej detektiv a krade salám!“
A zatímco Nick Carter se marně snažil obhájit neobhajitelné, ubohá Adéla vadla v koutě.
Stále ještě nevečeřela.

Obrázek uživatele Innes

Zahradníci

Drabble: 

Film měl nečekaný úspěch a dokonce i upířata odcházela spát s nadšenými výrazy.
Matějovi z počátku nepřišlo divné nic. Zmizení šunky v duchu připisoval půlnoční svačince nějakého vlkodlačete a chybějící maso bylo v restauraci běžné. Až když za ním přicupitala vzlykající Anallise, začalo mu svítat.
„Moje myšky jsou pryč,“ popotahovala holčička.
„Půjdeme se po nich podívat, ano?“
Tušil neplechu, a tak rovnou zamířil do sklepa. Jakmile otevřeli dveře, potvrdila se jeho nejhorší obava. Poslední myška s kvíkotem zmizela v útrobách jedné z květin. Designer sprostě zaklel a houf malých pěstitelů se na něj trochu nakvašeně otočil.
„Asi máme zaracha, co?“

Závěrečná poznámka: 

Uhádnete na jaký film koukali?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ebženka

Počáteční nesnáze šlechtitele

Úvodní poznámka: 

"Máme doma na okně kytku masožravou,
a kdo tomu nevěří, ať si vrtí hlavou."

Drabble: 

"Dobré ráno, Adélko. Tak jakpak ses nám vyspinkala?" zahlaholil žoviální hlas šíleného botanika.
Adéla se ani nepohnula. Proč taky, kytky se jen tak na zavolání zpravidla nehýbají. A jí se nechtělo. Za chvíli ten cvok bude hrát na housle a ona dostane hrozný hlad, ale zatím byla úplně spokojená tak, jak byla.
V misce s vysokým okrajem pod květem se octla laboratorní myš a pobíhala kolem dokola ve snaze najít oddech.
"Bude snídaně, Adélko!" zaznělo, a vzápětí se místností rozlehly tklivé tóny houslí. Tak určitě, ty nádivo pěstitelská. Hejbat se nebudu a jíst myši taky ne, nejsem pes. Prostě ne.

Obrázek uživatele Ampér

Ve skleníku

Drabble: 

„Že nám, všem kytičkám ve skleníku, říká Kratzmar Adélko, to bych ještě snesla, holky,“ ozvalo se z jednoho záhonu. „Ale poslouchat pořád Ukolébavku je fakt nad mý síly.“
„Jak to chceš změnit?“ ozvala se Adélka číslo dva.
„Vymyslela jsem píseň i s tancem, Kratzmar pukne vzteky! Holky, do řady a jedem!“
Jsme kytičky masožravky,
Adélky si říkáme,
sníme naráz půlku kravky,
vesele si zpíváme.

„Kratzmar vzteky nepukne,“ ozvalo se za nimi. „Naopak se mu to velice líbí. Sjeďte to ještě jednou, natočím to na video a hodím na You Tube. Jestli to nebude mít aspoň tisíc zhlédnutí, sním svůj klobouk.“

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Pomocná síla na pražské direkci

Úvodní poznámka: 

Původně jsem chtěla fandom nějak maskovat, ale s ohledem na to, že je to velmi neoriginální nápad, můžu ho hrdě vystavovat. :)

Drabble: 

„A to já vám povidám, že to tak prostě bylo a basta fidli,“ rozohnil se komisař Ledvina tak, až svůj knírek musel uhasit tuplákem poctivého plzeňského. Potom mohutně přikousl uzenku a podíval se na své věrné druhy od Maříků.
„No věřte tomu, lidičky, Zahradník tam měl obří kytku, která nejdřív člověka oslintala a potom ho dočista sežrala.“
„Kecá, lidičky, nevěřte mu, prostě kecá,“ mudroval výčepní.
„Tak helejte,“ řekl a vynal z příruční tašky dvě docela malé rostlinky, které sluply všechno, co na stole zbývalo.
„Tydlenc sem si vycvičil. Nevěřili byste, jak jsou na direkci užitečný,“ usmál se pod knírem Ledvina.

Obrázek uživatele mila_jj

Trápení Nicka Cartera

Úvodní poznámka: 

V nouzi nejvyšší věda nejbližší!

Drabble: 

Výhonky ho obtáčely pevněji a pevněji. Ze vzdálených vzpomínek k němu dolehl hlas: "Co se stane, žáku Cartere, třeme-li ebonitovou tyč liščím ocasem?" Vylovil pomůcky a modlil se, aby se ozvalo vysvobozující zasršení.
Místo toho se Adéla začala otřásat. Smíchy.
"Počkej, jak to schytáš!"
"Kiš kiš, nenabiješ!"
"Ebonit je přece v triboelektrické řadě nejzápornější!"
"No, to je."
"A liščí ocas je kladný! Musí to fungovat!"
"Ve vlhkém skleníku?"
Zarazil se.
"Co s tím uděláš, tribomoulo?" posmívala se Adéla.
Carter svraštil brvy. Pomocí tyče si přitáhl k ruce létací klobouk, roztočil vrtuli do plných obrátek a odřízl Adélu těsně nad květináčem.

Závěrečná poznámka: 

Fyzikální nesmysly ve filmech by byly tématem nejméně na disertační práci. Ebonitová tyč a liščí ocas jsou opravdu na opačných řadách triboelektrické řady, ale ocas byl s největší pravděpodobností vyděláván solí, a ta je hydroskopická. Pokud Nick není muž bez nervů, navíc se mu i potí ruce. Praktická zkušenost praví, že k oddělení náboje pro vlhkou kožešinu a mastné ruce nedojde (do teorie se nepouštím, nevím, jestli je vůbec úplně dokončená). I kdyby Nick dokázal náboj oddělit, bude ho příliš málo na to, aby kytku nějak citelně zasáhl (kondenzátor na shromažďování náboje jsem tam nikde nezahlédla). Také je úžasné, jak z třené tyče srší blesky, uvědomíme si, že průrazné napětí pro centimetrovou vzduchovou mezeru je 30 kilovoltů. To už jsem náchylnější věřit, že vrtule Carterova klobouku byla víceúčelová.

Omlouvám se všem čtenářům, až do víkendu zde budu jen velmi sporadicky, ozvu se všem pak.

Vášeň

Fandom: 
Drabble: 

Začal jako každý druhý. S drosera anglica a rotundifolia. Pak přidal nepenthes albomarginata, nepenthes carunculata a nepenthes talangensis. Přikoupil a přibral několik druhů Dionaea a proboural zeď do vedlejšího bytu. Pak se vydal do tropických džunglí a vysokohorských vesniček a vracel se s kapsami napěchovanými semínky a rostlinkami a brašnou napěchovanu návody k pěstování. Sbírka utěšeně rostla. Odskočil si od ní k několika melouchům. Byly potřeba peníze. Ale pak se k nim pokorně vrátil. Pěstoval je s láskou, křížil je s péčí, mluvil s nimi, ba jim i přehrával hudbu. Výsledek svého celoživotního díla pojmenoval po sobě:

Adelaida di Kracmarii

Závěrečná poznámka: 

Nejsem si úplně jistá tím finálním názvem...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Arengil

Hřích nezralého mládí

Fandom: 
Drabble: 

Oblibu herbářů zdědil po babičce Kukaňové, přičemž striptýznice patřila mezi její nejkrotší úlovky. (Nemluvě o myslícím hruškovníku...)

A Pavlova vášeň pro herbáře už vůbec neznala mezí...! Považte, že jen kvůli tomu, aby zkompletoval jakousi bezvýznamnou sbírku vlhkomilných magodřevin, jel až do bažinaté tramtárie daleko na severu, aby si opatřil vzorek jednoho z nejvzácnějších druhů z rodu Salix.

Jaké však bylo jeho překvapení, když se během úmorné cesty (s hlavou jako škopek po místním ležáku-samoseru) jal zalistovat v herbáři, v němž si mezitím jeho nejnovější úlovek nevybíravě proklestil cestu až na první stránky.

To víte, vrba mlátivá je vrba mlátivá...

Závěrečná poznámka: 

Samozřejmě je řeč o Pavlu Kukaňovi nejmladším, vnukovi známějšího nositele tohoto jména.
Ležák-samoser počítám jako 2 slova.

Obrázek uživatele Fantomas

Problémový žák

Fandom: 
Drabble: 

Učitelka Whiteová vlastnila obdivuhodný charakter, pravidelně chodící pět metrů napřed, nutící všechny v okolí aby se posadili rovně a vyplivli tu zatracenou žvýkačku.
Tedy, většinou.

Byl tu malý problém, se kterým se potýkala.
Ten chlapec.
Chodil vždy slušně oblečen, ikdyž občas spával na hodinách. Poté, co se vytasil s výmluvou o nočním pronásledování, už se víckrát neptala.
Na hodiny zeměpisu měl sklony chodit ve výstředních kostýmech. A co bylo nejhorší – vždycky věděl správnou odpověď.

Ale jednou ho dostat musím… pomyslela si a zamířila k jeho lavici.
Prásk!
Vedle chlapcovi spící hlavy dopadla ruka.
„Třeme-li ebonitovou tyč liščím ohonem, žáku Cartere?!“

Neviditelný fandom: 
Adéla ještě nevečeřela
Obrázek uživatele BC_Brynn

Génius v praxi

Drabble: 

...inde v tom istom čase detektív Nick Carter neúnavne potieral zločin. Pravdu povediac, jeho strela minula, a on momentálne visel suspendovaný z trámu tajomného hradu v Karpatoch.

„Cha! Natrel si mu to!“ tešil sa zloduchov poskok, a radostne si pomädlil ruky.

Nick však nelenil. Z opaska sňal ebonitovú tyč, potrel ju líščím chvostom, a uštedril zloduchovi zdrvujúce kopnutie statickou elektrinou.

„Dar priateľa Thálea z Milétu,“ poznamenal.

Vzápätí do svetlice vbehol verný Kuřátko, hmatom a chvatom zloduchovho poskoka zneškodnil, a víťazoslávne sa vystrel.

„Dar priateľa Brucea Lee,“ uznanlivo prikývol Nick.

„Vytreli sme im kocúra!“ tešil sa Kuřátko, a nasadil zloduchovi želiezka.

-A A +A