Kudy chodí Aslan

Název: Kudy chodí Aslan
Autor: Ebženka
fandom: Narnie, S.C.Lewis
Rating: pro všechny
Shrnutí: Opravdu už Zuzana nevěřila na Narnii? Opravdu jí rtěnky, podpatky a večírky natolik zatemnily mozek, že o ni nestála? Ale kdeže. Přece by někdo, kdo zažil zázraky, nemohl být najednou tak mělký.
Poznámka: Tak se mi zdá, že je to přeslazené, melodramatické a hrozně uslintané. Ale co naplat, chtělo to ven.
Chtěla bych podpořit kočičí depozity, protože bez depozitů by opuštěným kočkám v Čechách bylo o dost hůře. DMS KOCICINADEJE na 87 777.

Vždycky jsem si myslela, že S.C. Lewis byl na Zuzanu velice krutý. Nechal ji viset mimo děj, v nemilosti svých sourozenců, bez naděje na útěchu a naopak s tím, že ji ještě potká spousta trápení. Když jsem si letos po DMD konečně dočetla chybějící kousky Narnie, došlo mi, že to asi nebylo naschvál - jen se mu o ní možná moc psát nechtělo. Možná proto, že jako muž tak úplně nevěděl, jak na to, a možná proto, že se mu prostě nehodila do krámu. Jenže kde by svět vzal příští génie, vizionáře a věčné děti, kdyby nebylo žen, které na svých zádech unesou všechny strasti světa?

***

Zuzana si promnula prsty ztuhlé držením pera, protáhla si shrbená záda a šla si opláchnout unavený obličej. Nesnášela dny, kdy musela dělat účty. Rozdíl mezi tím, co by potřebovali, a co si mohli ze současných příjmů dovolit, byl příliš propastný, a to se vůbec neodvažovala myslet na to, co by bylo hezké mít.
Postavila vodu na čaj. Nu co. Hlavně že jsme naživu, že se máme rádi a jsme zdraví. A že už není válka. A když bude všechno běžet dobře, za dva měsíce bude v postýlce u zdi růžové miminko a nebude čas na plané stesky.
Přešla k nově nalakované postýlce, otevřela skříň a už snad potisící si prohlédla komínky bílých plen, košilek, svetříků a čepečků. Pak sáhla až dozadu za nažehlené hromádky a vytáhla poklad, který schovávala úplně u zdi. Bylo to plyšové zvířátko, měkký plyšový lev s krásnýma žlutozelenýma skleněnýma očima a zlatavou huňatou hřívou. Viděla ho před týdnem v obchodě s hračkami, a i když byl dražší, než čekala, a vlastně si ho nemohla dovolit, koupila ho. Bude mu říkat Aslan. Až maličké poroste, bude mu vyprávět o krásné zemi Narnii, kde čas běží jinak, a o Aslanovi. Třeba ho jednou potká. Třeba se dostane do Narnie. Když ona ne.
"Ach Aslane, Aslane. Kéž bych se někdy mohla vrátit."
Ale nejde to, zůstala ve vzduchu viset nevyslovená myšlenka. Když člověk pečuje o domácnost, čeká na manžela a ve volných chvílích plete výbavičku pro dítě, nemůže si jen tak zalézt do skříně, schovat se před světem a prožívat úžasná dobrodružství. Už proto, že návrat zpátky k účtům, daním, smutným dědickým řízením a povinné pracovní době by byl příliš bolestný. A tak je nutné pokorně sklonit hlavu a odvrátit zrak od obrazu s lodí, která se stejně stále nehýbe a na palubu neláká.

Ach, Aslane, jestlipak Narnii ještě někdy alespoň zdálky zahlédnu. Smířila jsem se s obyčejným životem, místo královského hávu protkávaného zlatem jsem si pořídila tvídový kostým a tmavé šaty, místo vyšívaných hedvábných pantoflíčků rozumné černé lodičky na středním podpatku a místo královské koruny a náhrdelníku plstěný klobouk a střízlivou řadu perel. A rozhodla jsem se, že se s tím spokojím a budu žít stejně jako tolik jiných obyčejných lidí v každodenním světě, vezmu na sebe závazky, jaké na sebe lidé berou, a čestně jim dostojím, a budu se možná i snažit, aby svět kolem byl o maličko lepší.

Když jsem tehdy přestala mluvit o Narnii, Lucie mnou pohrdala. Co si mysleli ostatní, to netuším; nejspíš totéž. Petr mě snad trochu chápal, protože on sám už taky tušil - jenže mužům je v tomto světě dovoleno zůstat chlapci navždy, a jejich snům a fantastickým výpravám se nikdo nesměje. Já potkala Johna, který byl na oko tak rozumný a pragmatický, a pro něj mi stálo za to jít jinou cestou. Nemohla jsem riskovat, že se mi bude smát on. Potřebovala jsem být zajímavější než hejno dětí kolem mě. Aby pochopil, že jsem dospělá, úžasná a vzrušující, a že beze mne vlastně nemá smysl žít.

Jistěže to bylo naprosto hloupé. Měla jsem strašné štěstí, že se do mě taky zamiloval, takže bylo vlastně jedno, co jsem dělala nebo říkala - a taky bylo štěstí, že je doopravdy tak báječný, jak se zprvu zdál, protože nevím, jak bych přežila všechny ty smutky, kdybych zůstala na světě úplně sama. Ale na druhou stranu - nikdy jsem nebyla z těch, kteří svoje názory vykřikují do světa. Ať si ostatní mysleli cokoliv, na Narnii jsem vzpomínala denně. Jen jsem nechtěla, aby moje duhová vzpomínka zešedla a zmatněla pod nánosem každodenních starostí, aby se o ní hovořilo u odpoledního čaje stejně jako o cenách elektřiny a receptech na koláč. Protože tohle byl svět, kde jsem se rozhodla žít.

Bylo nádherné vrhnout se bezhlavě do dobrodružství, hodit za hlavu všechno a vyslyšet volání největšího krále, bojovat v bitvách a vládnout celým zemím. Jenže je to to nejlepší? Je o tolik horší stát se poctivým a slušným člověkem a starat se, aby chodníky byly zametené, pole sklizena a děti měly co jíst? Ach Aslane Aslane, kéž bys tu byl a mohl mi odpovědět.

"Jsem tu, Zuzano. Jsem pořád s tebou. Copak to nevíš?"
Zuzana se usmála, nejprve nevěřícně, potom víc a víc, a stíny pod jejíma rozzářenýma očima zmizely.
"Tak přece jsi tu byl... Já jsem tě čekala, pořád jsem tě hledala kolem! Doufala jsem, že tě uvidím, když chodíš všemi světy. Jenom to někdy bylo těžké. Tak těžké..."
"Já vím, Zuzano," řekl Aslan a tichounce, konejšivě z hloubi hrdla zamručel.

*

Když se Zuzanin manžel vrátil domů, našel svou ženu, jak blaženě dřímá ve starém křesle s plyšovou hračkou v náručí.

***



Na základě této povídky jsem odeslal/a DMS nebo příspěvek na účet
(klikněte pouze v případě, že je to pravda)

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Takhle mě dojmout po ránu!

Takhle mě dojmout po ránu! Vzpomněla jsem si na Zahradu od Trnky, která je plná úžasných dobrodružství, ale jednoho dne je brána do ní prostě zavřená a kluci se vrátí mezi ostatní lidi a vlastně to vůbec není špatné. Na konci té knížky jsem měla stejný pocit jako teď.

Dneska jsem to přečetla asi

Dneska jsem to přečetla asi potřetí a znovu mě to hrozně dojalo. A mám dojem, že to tak bude fungovat pokaždé. Ono čelit "normálnímu" světu chce kolikrát mnohem víc odvahy než cokoli jiného...

Krásné

Ach... přidávám se k Danae, tahle Zuzana je patronka snících a zodpovědných.
Připomnělo mi to, jak jsem vždycky vnímala Wendy z Petra Pana... (což ani nevím, nakolik je oprávněné přirovnání, je to už dlouho, co jsem to naposledy viděla)
Organizaci bych sama od sebe nepodpořila, ale kvůli téhle povídce jí DMS posílám.

Moc pěkné.

Blaženě a zasněně se usmívám :-)

Jé, to se mi tak líbí! Tahle

Jé, to se mi tak líbí! Tahle Zuzana je patronkou všech snících a zodpovědných.

Taky mě štvalo, jak se jí bez

Taky mě štvalo, jak se jí bez nejmenších výčitek zbavil. Tohle to chtělo. Dík za milou chvilku. :)

Díky!

Díky!

*slz*

krásně smutné, smutně krásné a plné naděje
*ještě furt brečí, protože závidí Zuzaně smíření s ralitou a chce v ní taky najít Aslana*

achich, děkuji.

achich, děkuji.

Ano! Takhle to bylo. Zuzana

Ano!
Takhle to bylo.
Zuzana byla ve skutečnosti hrozně odvážná.
Jsem ráda, žes ji napsala šŤastnou :o)

Děkuju! Zuzana byla trochu

Děkuju!
Zuzana byla trochu odvážná, trochu zbabělá. :-) Jak v čem.

Tak teď nevím, jestli to je

Tak teď nevím, jestli to je nebo není smutný. Ale jsem naštvaná na Lucii.

No, já myslím, že je to spíš

No, já myslím, že je to spíš veselý, ale jak už to v životě chodí. Lucie není zlá, to ne, ale ona nemohla pochopit Zuzaninu situaci a prostě jí občas ujela nepěkná poznámka - to se tak lidem v dospívání stává. Ona Zuzana taky nebyla dokonalá, když se tvářila, že už na Narnii zapomněla, to bylo trošku zbabělé. Prostě každý někdy udělá chybu, každý někdy někomu ublíží, každý si to s sebou nese životem. Ale v zásadě konec dobrý, všechno dobré, ne?

Moc se mi to líbí. Kdyby

Moc se mi to líbí. Kdyby normální realita neexistovala, fantastické světy by vůbec neměly smysl

děkuju!

děkuju!

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.