DMD č. 19 pro 19.4.2010. Téma: Dveře do prázdna

Téma pro 19. 4. 2010: Dveře do prázdna
Toto téma bude uzavřeno 19. 4. 2010 v 23:59.

Jehej, konečně mám vlastní administrátorský účet! Pěkné drabblení!

Na této stránce můžete sledovat statistiku bodů.
A tady pro změnu fandomový seznam od Ave.

Kdyby byla někde nějaká chyba, hlaste se, ať někomu neukřivdíme:o).
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Dveře kdovíkam

fandom: Avevina totalita

V Paláci lidstva je mnoho dveří.
Jsou tu dveře do kanceláří všech minister a ministrů. Růžovofialové dveře do pokojíku, v němž Skvělá Budoucnost tluče panenkou do stolku, protože CHCE DALŠÍ MRKVOVÝ DORTÍK.
Pak pancéřové dveře do pokojů Diktátory. Je pronásledována děsy z budoucna i minula. Bohužel občas se dostanou i za dveře. Diktátora by je zakázala, ale... vlastně nechce. Je ráda, že ve svých komnatách není sama. I děsi jsou lepší než nic. Vlastně si s nimi Diktátora dobře rozumí. Hra na schovávanou je nikdy neomrzí.
Jsou tu dvířka, která vedou ke kobce Zářné Vzory.
A pak tyhle.
Otevři je...

Uf, Diktátora. Dveře. Skvělá

Uf, Diktátora. Dveře. Skvělá budoucnost bušící panenkou do stolu.
A jedny, co vedou bůhvíkam.

Uf.

Uf. Ale fuj.
To má být pochvala!!!
Protože mi naskočila asociace na 1984, na to místo, kde vedou Winstona po chodbě.
Vůbec mi Totalita často asociuje 1984...

Jedno velké wow! Líbí!

Jedno velké wow! Líbí!

Mrkvišky... Skvělá Budoucnost

Mrkvišky...
Skvělá Budoucnost roste tím správným směrem, to je jasné. :)
A opět jeden z dalších mrazivě povedených totalitních příběhů. Líbí. Líbí moc.

Tohle se mi hodně moc

Tohle se mi hodně moc líbí.
Zvlášť Skvělá Budoucnost je parádní.
A chudinky malé Diktátory je mi čím dál víc líto.
A Zářné Vzory taky.
:(

Počkat, Skvělá Budoucnost

Počkat, Skvělá Budoucnost nesdílí Diktátořiny komnaty? Nebo už tak vyrostla, že musí být v oddělených prostorech? Ale je teda rozhodně Skvělá:o)
Jo, jinak myslím, že k Zářné vzoře vedou pořádná mřížovaná vrata, žádná dvířka...

Ale Skvělá budoucnost je

Ale Skvělá budoucnost je přece Ebženčina!
A jak víš tak ta roste jako z vody ;o)

Aha, zabedněník. Tak v tom

Aha, zabedněník. Tak v tom případě je nezbytně nutné, aby Diktátořino dítě bylo chlapec, aby se mohl vzít a založit diktátorskou dynastii.

Taky kuš! Tohle diktátora

Taky kuš!
Tohle diktátora vetovala! Žádná dynastie nebude!

Si jenom myslíš...

Si jenom myslíš...

Skvělá budoucnost dožadující

Skvělá budoucnost dožadující se dortíku je roztomilá :o)
A ano, diktátora je potěšena, jak známo, diktátora si na dveře potrpí ;o)
(A mimochodem, Diktátoru pronásledují i děsi z přítomna, to jen aby ten výčet byl kompletní ;o)

Nojo,

z přítomna, to by byly dvě slova navíc. :-)Přítomnost nepronásleduje, ta tu prostě je. :-) Kde se nachází pokojík Skvělé budoucnosti je přísně tajné, ale každý ví, že Diktátora se dostane kdykoliv kamkoliv. :-)
K Zářné vzoře podle mého vedou vrata a dveře několikery, ale jedny z nich prostě musí být malé. :-)

Z jejich říší

Sandman

Do jeho říše žádná cesta nevede. A proto není ani žádná cesta zpátky. Nebo naopak.
Do její říše vede cesta jen jednou. Opačným směrem ji nikdo neprošel.
Do jeho říše vede cesta nevyzpytatelná. Cestu zpátky naleznou téměř všichni, i když málokdo jí projde nezměněn.
Do jeho říše vede cesta snadná. K cestě zpáteční stačí vůle.
Do její/jeho říše vede cesta vábivá. K návratu se málokdo odhodlá. Někteří zpátky zabloudí.
Do její říše vede cesta včas netušená. Cesta zpátky bolí.
Do její říše vede cesta omamující. Cesta zpátky přichází sama. Po cestě znovu málokteří touží a mnozí po ní kráčejí.

Wow! Jen jsem nad tím musela

Wow! Jen jsem nad tím musela chvilinku přemýšlet, aby mi došlo kdo je kdo...

No jo, to je trochu tím,

že jsem zajetá v originálu a překlady se nepřiměju použít, a anglický jména by do českýho textu neseděly. Ale zas si myslím, že to dopadlo stylisticky pěkně. Možná bych je nejmenovala, ani kdybych měla jak.

Spíš bych řekla, že chyba je

Spíš bych řekla, že chyba je na mém přímači. Tenhle fandom neznám dokonale a musela jsem přemýšlet i nad tím, kdo všechno mezi Věčné patří... Takže tak :).

Já jsem si je dokonce

Já jsem si je dokonce odškrtala na papíře - nejdřív ty jednoznačné a pak jsem opatrně připojovala ty méně jednoznačné. Protože někteří věční se jeden druhému podoboají víc, než si připouštějí ;)

Jestli se mi nepoštěstilo

je zpřeházet, tak by měli bejt seřazený ve standardním pořadí. Chronologicky :o))

Zajímavé. Samé D.

Zajímavé. Samé D.

Krásné rozvíjení obrazů.

Krásné rozvíjení obrazů. Zvlášť se mi líbí ten přelom jeho/její.

To je výborné. "D" is for

To je výborné. "D" is for many things.

Mně to taky nenapadlo. Jen

Mně to taky nenapadlo. Jen jsem i vzpomněla na jednu ikonku - a myslím, že je to i jedna hláška ze přímo z kanonu...?

A vida, to mě původně

A vida, to mě původně nenapadlo! Ale je to tak správně.
To se Sothis povedlo :o)

Tohle je ve skutečnosti náhoda,

nanejvejš podvědomí :o))

To je nádherné. Nejsem si

To je nádherné.
Nejsem si jistá, jestli tomu úplně rozumím, ale na zamyšlení je to - skoro až božské.
Moc se povedlo.

Dobré! Líbí :o)

Dobré! Líbí :o)

Nepozornost

Fandom: Bjørkhallen.

„Mám dnes hodně práce,“ řekl mistr Severin. „Jestli se nevrátím do večeře, běž se najíst, umyj se a jdi spát.“
Lisa přikývla. Věděla, že dokud se jí nezacelí magická pečeť, v laboratoři být nemůže.
Tak se ráno trochu cvičila v psaní, odpoledne s Erikem lezli na stromy v Šelestilese, hvízdali na všechny ptáky v okolí a naslouchali šustění jejich křídel. Večeři shltla, ani nevěděla jak.
Až v horké páře lavatoria zjistila, jak moc je unavená.
Přeťapala ke dveřím. Nevšimla si, že to jsou ty, kterými procházívali mistři. Zářil na nich bjørkhallenský strom.
Za nimi nebylo nic, jen nekonečný svistot větru.

Moc pěkné. Budu se opakovat,

Moc pěkné. Budu se opakovat, ale svistot větru je nádherný.
Velmi dobré.

Vítr je vůbec krásnej. Zvlášť

Vítr je vůbec krásnej. Zvlášť když z nějakýho kopečka pozoruješ, jak běží po polích.
Dík. :-))

Za těmahle dveřma by se mi

Za těmahle dveřma by se mi líbilo. -miluje svistot větru- :o)

Inu pokud jsi dítě Vzduchu,

Inu pokud jsi dítě Vzduchu, měla bys tam svistot větru. Ale otázka je, jestli by se ti líbilo i to všechno, co tam žije.
Ale přiměla jsi mě k tomu, popřemýšlet, jestli tamty světy za světem přece jenom nejsou svým způsobem krásné...

Měla bych tam svistot větru

Měla bych tam svistot větru :o) A kde je vítr, tam je víceméně dobře. Koneckonců určitou krásu lze přece najít ve všem ;o)

Ten konec je tak dokonalý a

Ten konec je tak dokonalý a poetický...
Píšeš vážně nádherně. Tvůj svět bych někdy chtěla navštívit osobně...
-nekonečný svistot větru mě dohnal bůhvíproč k slzám-

Díky. Měla jsem docela obavy,

Díky. Měla jsem docela obavy, jak a jestli bude tohleto drablátko fungovat, protože jsem ho tvořila na poslední chvíli a tak unavená, že už jsem skoro neviděla na klávesnici. (Není náhodou *shltnout* zase nějakej extra historickej pravopis? To je fakt těžký, držet v hlavě současnej pravopis, když člověk většinu času pracuje s knížkama z konce předminulýho století...)
Není problém můj svět navštívit. Stačí zavřít oči. :-))

Impresionante. Omlouvám se,

Impresionante. Omlouvám se, doba pokročila, výstižnější české slovo mě nenapadá. Sakra. Fakt nevím, co k tomu říct, ale ten dojem je opravdu strašně silný

Žádnej problém, tímhle

Žádnej problém, tímhle jazykem taky můžeš. :-))

Mezihvězdný prostor

Fandom: Červený Trpaslík

Stáli naproti sobě a napětí mezi nimi se dalo krájet. Jedna výjimečně odvážná verze A.J.Rimmera a Eso. Byla jen jedna možnost jak zjistit, který z nich je větší frajer. Vlastně existoval ještě jeden způsob, ale to by nesměla direktiva vesmírného sboru 23659 zakazovat chovat v umyvadle piraně obecné.

„Ještě si to můžeš rozmyslet.“

„Nevím jak ty, Hoblíku, ale Eso Rimmer nikdy nemění svůj názor.“

„Já…“ začal Arnold, ale jeho hlas zanikl v burácení pomalu se otevírajících vrat.

„Co říkáš? Neslyším tě!“

„Říkám, že jsou i lepší způsoby než „Kdo první umře v mezihvězdném prostoru, je větší srab“!“

„Pozdě! Nachystejte uzenáče…“

Neznám sice a moc nepobrala,

Neznám sice a moc nepobrala, ale absurdita toho se mi líbí :)
A myslím, že by se mi líbil i A.J.Rimmer.

To je vtipné. Škoda že to

To je vtipné. Škoda že to nesoudcuje Chuck Norris ;)

Aneb jak se Arnoldu J. zase

Aneb jak se Arnoldu J. zase jednou vyplatila zbabělost. :D

Prima. Těch pár mně známých

Prima. Těch pár mně známých dílů a tohle = perfektní.
Pobavilo mne to.

Dveře do prázdna

Fandom: Originální
Poznámka: Když ona se mi ta témata hodí jako názvy... :D Už asi počvrté za sebou. :)

Bílé jsou svatební šaty.
Bílá je magie.
Plavé jsou vlasy vysvobozené princezny.
Světlá je záře naděje.
Čistota, nevinnost, dokonalost halí se do bílé.
Bílý prapor vlaje na usmířenou.
Bílá holubice vzlétá…

Zachvěje se, když pohlédne do těch světlých očí. Hledí na ni, prosí, smějí se, svádí, rmoutí se…
Stojí pevně, zakroutí hlavou.

Jsou jako křišťálová koule zahalená hustou krajkou.
Jsou jako lepkavá pavučina pavouka, jenž na svou oběť nečinně čeká stranou.
Jsou jako sluneční světlo dvakrát odražené, co se jako měsíc na vodní hladině jeví.
Jsou jako mrtvolná tvář.
Jsou jako oslepující záře.
Jsou jako dveře lákající do prázdna.
Lžou.

To je úplně přesné. A jemné,

To je úplně přesné.
A jemné, ani se toho nebojím.
A něžné, a poetické.
-kawaii-

Vidím další verše. Jejich

Vidím další verše. Jejich sláva bude veliká.

Ó, děkuji. :)

Ó, děkuji. :)

Už vím, na co jsem si nemohla

Už vím, na co jsem si nemohla vzpomenout a chtěla ti k tomu ještě říct! Vzpomněla jsem si na to jak Gaiman v Nikdykde popisuje oči anděla. Hrozně to k tomu sedí. Hlavně ty lákající dveře. <3
A jsi úchvatná autorka, abys věděla. Alespoň vidíš, že pořád musí vyvolávat minimálně nějakou maličkou bolest nebo trápení... ale tvá námaha stála za to. Skvělá práce. Připomíná mi to střípek...

Ha, to neznám.Tady za to

Ha, to neznám.
Tady za to nemůže, za to bych mu poděkovala, protože mě inspiroval, můj vztah k tématu vůbec nezměnil.
Střípek... Blýskavý a ostrý, co pořeže... Jo.

Světlo ve své nekrásnější i

Světlo ve své nekrásnější i nejkrutější podobě. Vybroušené.

Ach! Děkuji.

Ach! Děkuji.

Pohled z dveří, které nikam nevedou

Fandom: Jindřiška Smetanová, Domovní důvěrnosti

Přistoupila k těm dveřím jako každé ráno a chvíli se na ně dívala, než pomalu sáhla po klice. Kdysi to bývaly docela obyčejné dveře v bytě a vedly z kuchyně do její ložnice. Ale nyní tomu bylo jinak. Opatrně je otevřela. Nebylo za nimi vůbec nic – nebo toho bylo naopak mnoho. Ložnice patřila k části domu, která byla špatně postavená a zřítila se. Zbyla po ní jen stěna vymalovaná růžovým válečkem – a dveře. Obyvatelka bytu dál žila v kuchyňce s dveřmi, které nikam nevedly. Když z nich vyhlédla, otevřelo se před ní nádherné panoráma Prahy a Hradčan ozářené ranním sluncem.

Já jsem se toho nejdřív bála,

Já jsem se toho nejdřív bála, a teď se dívám, jak to vlastně skončilo moc pěkně a poeticky.
Takové dveře bych taky ráda měla.
Tam by muselo být nádherně, kdyby ráno svítilo slunce.
Povedlo.

Páni! Dobrý nápad. Opravdu

Páni! Dobrý nápad. Opravdu moc dobrý. A hezky napsané. Tleskám!

Nápad bohužel není můj

Nápad bohužel není můj, prý se to skutečně stalo a Jindřiška Smetanová se s tou paní znala. A ona s tím bytem byla spokojená, takovej výhled dřív nemívala.

Stejně se mi to moc líbí. Je

Stejně se mi to moc líbí. Je to originální a neotřelé :-)

To je hezké. Takové dveře

To je hezké. Takové dveře bych si doma taky nechala :)

Že je to lepší než náhradní

Že je to lepší než náhradní byt na sídlišti?

No tak já nevím, ono je to

No tak já nevím, ono je to samozřejmě krásný, ale první co mě napadlo bylo, že kolem těch dveří musí dovnitř strašně táhnout (to jsou ty deformace ;o)

No tak já mám zrovna naše

No tak já mám zrovna naše sídliště ráda, ale kdybych bydlela u těchhle dveří celej život...

Hezké. Takové ponuré a přitom

Hezké. Takové ponuré a přitom ne moc.

připomnělo mi to jednu

připomnělo mi to jednu Cortázarovu povídku o zabraném domu. Ale ta je děsivá. Tohle děsivé není. Předlohu neznám, ale vždycky mi připadaly tak trochu dojemné vymalované stěny u napůl zbouraných domů. Je z toho takový zvláštní dost těžko definovatelný pocit

Zpestření

Fandom: Krysa z nerez oceli

Původně jsem plánoval klidný odchod, jenže alarm se ozval, jakmile jsem diamanty přivítal ve své péči. Nejspíš dodatečná vylepšení na poslední chvíli. Svůj kontakt jsem nepodezíral, měl ještě větší zájem na úspěchu akce než já.

Aspoň to nebude taková nuda. Počkal jsem, až uslyším strážné na schodech a teprve pak jsem se rozběhl na konec chodby k masivním bezpečnostním dveřím. Rádoby bezpečnostním.

Stačilo seznámit je s mým šperháčkem a poslušně se rozevřely dokořán. Za nimi byla kompaktní stěna z poctivých vepřovic. Mor na permanentní přestavby domů. Nejsem žádný zenový mnich, ale v tu chvíli bych trochu prázdnoty ocenil podstatně víc.

Hezky řečeno :).

Hezky řečeno :).

No tak tohle se povedlo

No tak tohle se povedlo :)
Chudák malý, ten asi dojel.
A líbí se mi název té knihy/fandomu, moc. Mám slabost pro krysičky.

Ou, tenhle fandom neznám.

Ou, tenhle fandom neznám. Líbí se mi však dosti, proto si píšu.
Velmi dobré drabble. Trocha prázdnoty... Vtipně pojaté.

Všechno a nic

Fandom: Harry Potter

Bylo to jako vstoupit někam, kde není ani světlo, ani tma, ani hmota, ani vzduch, ani nahoře a ani dole. Toto místo připomínalo zároveň minulost, přítomnost i budoucnost. A přitom tu neexistoval čas. Bylo tu mrtvo a přece tak živo. Nebylo tu ani teplo, ani chlad. Ani spánek, ani bdění. Nebylo tu nic. A přece tu bylo všechno. Ticho i křik, láska i nenávist, naděje i zklamání, víra i zoufalství, odvaha i strach. Bylo tu plno a přece tak prázdno. Jako ve vesmíru, jako v tom nejhlubším nitru lidského srdce. Život a smrt...
Na odboru záhad měli velkou spoustu dveří...

To má logiku. Hodně

To má logiku. Hodně velkou.
Zajímalo by mě, co by se stalo, kdyby to všechno vypustili ven, kdyby pozotvírali všechny dveře.
Zůstala by na dně naděje?
(jo, připomnělo mi to Pandořinu skříňku)
A za kterými dveřmi se schovává Tichošlápek?
Líbilo, vzbudilo to spoustu pocitů a ještě víc otázek.

Možná

Možná to je tak, že všechny tyhle věci skrývají jen ty jedny dveře. Pokud ne, tak je Tichošlápek tam, kde je život a smrt zároveň. Dávalo by to smysl. Ale ty dveře holt zůstávají zavřené, tak se to asi nedozvíme :-).

Pěkné. Ale pracovat bych tam

Pěkné. Ale pracovat bych tam nechtěla...

Mozkovna

fandom: Budeč
poznámka: Ale co vám mám pořád povídat…
--------------------------------------------
Ráďa vystřelil zděšeně z hodiny doktora Snědldítětikaši. Nedíval se pořádně na cestu a jen uháněl. Prostory školy už docela znal. Jak ale bylo vidět, přesto nebylo těžké se tu ztratit.
Chodba se stále zužovala a končila malými dveřmi. Věděl, že by bylo rozumnější se vrátit. Tady očividně neměl co dělat. Zvědavost ale byla silnější.
Otevřel dveře. Za nimi však nebyla očekávaná místnost ani chodba. Ráďa zatajil dech. Rám jako by vyplňovala jakási stříbřitá tekutina nebo plyn a slabě zářila. Když vztáhl ruku, ucítil chlad a vzápětí nový nával paniky.
Místnost ho vcucla a dveře za ním s hlasitou ránou zapadly.

Doktor kdo?

Doktor Snědldítěti kaši si zaslouží být kanonický.

Jméno toho doktora je - je -

Jméno toho doktora je - je - nadzemské! :D
Myslánka? Taková - divná? Případně Hvězdná brána?
Skoro se mi nechce ptát, co se mu to stalo.
Líbilo, zamrazilo.

Hele a co vlastně ten doktor

Hele a co vlastně ten doktor vykládá, že to chudáčka Ráďu tak vystrašilo?

No, to se mi sem bohužel

No, to se mi sem bohužel nevešlo. Ale pokud to chceš vědět, tak Ráďa zdrhal před špatným svědomím, protože rozbil scvrkávací truhlu.

u Želmíra, chudák Ráďa,

u Želmíra, chudák Ráďa, doufám, že se z toho dostane. A doktorovo příjmení je naprosto neodolatelný

No, to já nevim. On vždycky

No, to já nevim. On vždycky do něčeho vlítne...

já mám Ráďu ráda, takovej

já mám Ráďu ráda, takovej sympatickej klouček, toho by bylo škoda. Ale zatím vypadá, že má víc štěstí než rozumu, tak nepřestávám doufat

Všichni máme Ráďu rádi ;o) A

Všichni máme Ráďu rádi ;o)
A třeba nám Lunkvil na zítřejší téma napíše jak se z toho dostal :o)

To bych se divila.

To bych se divila.

Ani když ti tu uspořádáme

Ani když ti tu uspořádáme demonstraci?
Svobodu Ráďovi!
Svobodu Ráďovi!

Nebo spustíme agresivní

Nebo spustíme agresivní letákovou kampaň. ;)

To na mě neplatí, já nejsem

To na mě neplatí, já nejsem autorka.

Kteréžto tvrzení ti už stejně

Kteréžto tvrzení ti už stejně nikdo nevěří ;o)

Autorka neautorka, nikdo nemá

Autorka neautorka, nikdo nemá rád, když mu před vchodem do práce vyřvávají davy...

Tak tam nepošlapte ty

Tak tam nepošlapte ty tulipány...

V každé kolonii

Fandom: Daleká cesta za domovem

Je v každé králičí kolonii, objeví se brzy po jejím založení. Málokdo si jí všimne. Vypadá jako zpola zavalený vchod do neužívané nory nebo nikdy nedokončená mělká chodba, kde se neotočí ani králíče. Jen ty nejvnímavější se u ní občas roztržitě zastaví a zbystří slechy. Jen ty nejvnímavější slyší ve snech hrabání obrovských černých běhů.
Hrabání se ozývá hlasitěji, když udeří kruté mrazy a hlad. Když ramlice zemře při porodu a v celé kolonii není nikdo, kdo by dal jejím dětem napít. Když přijde bílá slepota.
Tehdy Černý králík prohrabává cestu a vede El-hréránovy děti do Inlé skrze noru prázdnoty.

Nádhera, nádhera,

Nádhera, nádhera, nádhera!
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek! (ne, vážně to neříkám u každé. tahle je vážně NAD.)
-okamžitě pocítila potřebu zase si ji přečíst, zítra jde do knihovny-
To je tak dokonale a úžasně lidská a realistická knížka, že jsem teď prostě nadšená, že tu vidím drabble na ni.
A jako kdyby z ní vypadlo. Povedlo se ti to úžasně.
Miluju El-hrérana. A Černého králíka.
-nemá více slov, ale děkuje za skvělé připomenutí-

Já jsem z názvu jednoho z

Já jsem z názvu jednoho z tvých drablat vyčetla, že bys ji mohla mít ráda :) Takže mě moc těší, že se ti líbí i tohle drabble.

Jé, tys mi splnila jedno z

Jé, tys mi splnila jedno z mých tajných přání! Díky!
*jde si vytáhnout tu knížku a kochat se*

To mám radost!

To mám radost!

Líbí, i když neznám fandom

Tak Dalekou cestu za domovem si už pár let chci přečíst (vlastně od té doby, co jsi ji v nějakém kole sosácké soutěže namixovala s Harrym). Děkuji, že jsi mi to znovu připomněla :).

A já si říkala, že už jsem na

A já si říkala, že už jsem na to někde něco četla! Já to Danaino totiž taky znám! :)

Tak tohle připomínám obvzlášť

Tak tohle připomínám obvzlášť ráda :)

Jé to je pěkně mystický,

Jé to je pěkně mystický, ještěže Dalekou cestu nemám doma, tohle by mě hned nalákalo si ji jít znova přečíst ;o)

A přitom musíš ráno vstávat

A přitom musíš ráno vstávat do práce! Ale mohla by sis ji zítra půjčit v knihovně ;)

Kuš! Mně stačilo jak jsem

Kuš!
Mně stačilo jak jsem tenkrát šla spát ve čtyři ráno, když mě k jejímu přečtení inspirovala tvá povídka ze sosácké soutěže ;o)
Já celej zbytek dubna nebudu mít čas si číst! (Jinak už bych se dávno vrhla na Muminky ;o)

Checht, to už jsem

Checht, to už jsem pozapomněla. Já zákeřnice!
A muminky máš svoje? Nebo chceš popůjčovat?

No a tady se právě projevuje

No a tady se právě projevuje moje silná vůle, páč Muminky doma mám!
(a mimochodem, ty zákeřnice, máš už doma i muminčí komiks, nebo ho chceš popůjčovat zase ty? ;o)

Mám oba díly :) A mohly

Mám oba díly :) Ale mohly bychom se nad nimi někdy společně rozplývat ;)

Pozn. Já už jsem si pro

Pozn. Já už jsem si pro Muminky byla a pečlivě je čtu. Dneska jsem objevila Piplu.
To jen tak na okraj :)

Piplu, prvního hiphopera? Hip

Piplu, prvního hiphopera? Hip hop ;)

Yes, Pipla je úžasná věc!

Yes, Pipla je úžasná věc! Stejně jako Šňupálek.
Hip hop!

Moc hezké. Jsem si jistá, že

Moc hezké.
Je to zvláštní, ale já si jsem jistá, že jsem tento fandom před přečtením tvého drabble neznala, přesto mi Černý králík něco říká. Zajímavé, že?

Černý králík je hodně

Černý králík je hodně univerzální entita, nikomu není úplně neznámý ;)

Sbírky profesora von Draka 4.

Fandom: originál
---
Dobrý den, vítám vás opět ve svých sbírkách. Návštěva bývalých studentů vždy potěší. Od doby vašeho studia na této škole v nich přibylo několik exemponátů.
Například zde. Zachovalá kostra ptáka dodo. Uloven přímo na Madagaskaru. Nesmírná vzácnost školních depozitářů. Minulý rok jsem také obohatil uličku devět.

Dveře na konci? Ano, stále tam jsou, nikdo je nezazdil. Jenom na nich přibyl nápis. Láká vás úvod do stínů?
Pořád se bojíte vejít? Ale nic než tma za nimi není. Tma a možná zeď. Celý prostor jsem nikdy neprošel.

Než otevřu dveře prázdnotě, dovolte mi malou poznámku.
Dronte mauricijský nikdy nežil na Madagaskaru.

Tak dronte nakonec je

Tak dronte nakonec je roztomilej :o)

Dík.

Dík.

Panebože, tak ta poznámka s

Panebože, tak ta poznámka s drontem mě taky dostala. To jsou legrácky teda. A dveří se sice trochu bojím, ale taky mě lákají.

Legrácky já a profesor rádi.

Legrácky já a profesor rádi.

A já už se chtěla jako blbec

A já už se chtěla jako blbec zeptat, kdeže ten dronte žil :D A ne že by mi došlo, co je vlastně pták dodo. Dement.
Exemponáty jsou skvělé slovo!
Tenhle jeho výklad se mi velmi líbí. Jako kdybych ho slyšela. Má trochu hlas profesora Binnse (ne z filmu), ale hlubší, víc pozornost-vyžadující, a tak trochu fascinující tím, že v něm je trochu tmy. Něco, na co se dá dávat pozor, na co se dá ptát, co se dá zkoumat a za čím se lze ohlédnout.
(začátek popisu mé představy profesora von Draka)

Exponáty jsou úžasné slovo;=)

To nic. Většina lidí zná matně jméno blboun nejapný, možná pták dodo, ale že existuje i dronte, ví málokdo. Takže dobrý.
Jsem ráda, že tě zaujal profesorův výklad. On má svoje sbírky moc rád. Profesor má vskutku hlubší hlas, takový příjemně hřejivý, když s láskou vypráví o svých sbírkách. A ze zkušenosti vím, že když kantor vykládá s nadšením a zápalem pro svůj obor, že si udrží pozornost daleko snáze, než když ho to nebaví.

Celý prostor nikdy neprošel...

... protože to nejde?
Moc se mi líbí jeho výklad. On má ty svoje sbírky fakt hodně rád a sám je nepokládá za děsivý. Pro něj jsou normální, a když se člověk chová, jak má, tak taky, podle něj, není čeho se bát. Aspoň se mi zdá.

Teď jsi na to kápla. Celý

Teď jsi na to kápla. Celý prostor projít nejde.
Jsem ráda, že výklad pana profesora zaujal. Jeho vztah ke sbírkám jsi odhadla dobře.

Tak skončil šerif...

Fandom: BANG!
__________________________________________________________________
Jako by pach smrti a střelného prachu soutěžily, kdo udělá vzduch v salónu dříve nedýchatelný.
„Pojď ven, prašivej pse,“ ucedil Slab the Killer. „Je pravý poledne.“
Willy the Kid sevřel šerifovu hvězdu, až se mu její hroty zabořily do dlaně. Překročil mrtvá těla Kita Carlsona a Suzy Lafayette; oba padli za oběť jeho zázračné pušce, která střílí bez nabíjení. Zbýval už jen ten zatracenej odpadlík Killer.

Vzal si z balíčku dvě karty.

Rozrazil dveře salónu a strnul. Místo zaprášené ulice viděl jen bílou prázdnotu. A oblaka.
„Jak to?“ zašeptal, „začínat jsem měl já.“

„Ty idiote, zapomněl sis líznout za dynamit!“

Ježkovy oči! Nejdřív jsem to

Ježkovy oči!
Nejdřív jsem to přečetla, aniž bych se podívala na fandom, a byla mimo.
A teď jsem se podívala a - Reb, jak tohle děláš? Ty bys dokázala napsat drabble i na Televizní noviny!
Super!

*děkujík a červenajík*

Výzva přijata :D.

Já mám tak ráda tvé zcela

Já mám tak ráda tvé zcela odlišné dimenze psacího myšlení! Ty máš pod oknem kouzelný strom nápadovník, jinak si to neumím vysvětlit! :D

Máme doma kouzelnou sprchu

Máme doma kouzelnou sprchu :D. Všechno, co za něco stálo, mě napadlo tam :).

Já píšu už vysprchovaná, tady

Já píšu už vysprchovaná, tady je asi ta zásadní chyba! :D Jsi prostě úžasná dcerka. <3

Vždyť ti to jde tak, že je

Vždyť ti to jde tak, že je možná dobře, že píšeš už vysprchovaná :). Být ještě o trochu lepší, tak ti budu ošklivě závidět ;o).

Haha, to si zas musím jednou

Haha, to si zas musím jednou zahrát. "Je pravý poledne." :D

:) Já hrála v sobotu, takže

:) Já hrála v sobotu, takže jsem byla ovlivněna.

Že on je to jeden z těch

Že on je to jeden z těch šerifů, co si jako první odstřelí vlastního pomocníka? :-) Tahle situace je tak reálná.
Skvělá volba fandomu.

Děkuju, po dnešku jsem si

Děkuju, po dnešku jsem si potřebovala udělat radost nějakým oblíbeným fandomem :).
Ve čtyřech hráčích pomocník není, ale kdyby tam byl, tak by si ho určitě zabil jako první. Takové typy šerifů se najdou bohužel všude :).

Matně tuším o co jde, ale

Matně tuším o co jde, ale drabble je neodolatelně vtipné.

Neznáš Bang? To o moc

Neznáš Bang? To o moc přicházíš. Nejlepší hra ;).

:-)

no to je gól. :-)

Volba povolání

fandom: no, při psaní jsem myslela na Budeč, víceméně
pozn. A takhle to dopadá, když se člověku přihodí příliš dlouhá myšlenka.

Náš úřad není dědičný. A přesto již sedmou generaci právě v krvi naší rodiny mohutní ta správná magie.
Instinkt nás přivádí na ta správná místa. Řekne nám, kdy stačí zaklapnout, kdy je třeba zámek a kdy petlice. Víme o nich všechno, co se vědět dá. A tak je stopujeme. Lovíme. Staráme se o ně, když nejdou zavřít nadobro.
Protože magie udržuje rovnováhu. A s každými dveřmi, které vedou odnikud, se otevřou dveře, které vedou nikam. Ty my hlídáme.
Učíme své děti tomuto umění už staletí. A ty, zlořečený synu, říkáš, že se prázdnoty za dveřmi bojíš? Že odmítáš být dveřníkem?

Jaká hrůza!

Kam se hrabou rodinné klany doktorů!

Skvělé. Připadá mi to jako

Skvělé. Připadá mi to jako jedna velká slovní hříčka (na což mě vždycky autor uloví). Líbí se mi stopování a lovení dveří. A ten konec je - správný. Úder na závěr.

Tohle mi připomíná His Dark

Tohle mi připomíná His Dark Materials, to otevírání dveří tím nožem...

Fíha, to je krásné. Zdá se,

Fíha, to je krásné. Zdá se, že každý fandom musí mít své Otvírače a Dveřníky.

Ehm... ne tak úplně komentář

„Máš pravdu, otče. Nechci být dveřníkem. Nechci vláčet životem svazek klíčů, které nesmím použít. Nechci si do krve sedřít nehty o suť, abych našel cestu, o které předem vím, že nikam nevede. Nechci celý život hlídat práh, který nic nepřekročí. Nechci kapat olej vykoupený vlastní krví do zámků, které nikdy nikdo neodemkne.
Chci na dveře zaklepat a pak k nim přiložit ucho, abych slyšel, jestli někdo odpoví. Chci naslouchat skřípění pantů a třást se strachem při myšlence, že jejich hluk něco probudí. Pleteš se, otče. Bojím se prázdnoty přede dveřmi.“
Otec jen pokrčil rameny. V jeho věku chtěl to samé.

Vy dvě jste prostě

Vy dvě jste prostě dokonalé.
Teprve teď jsem spokojená.
Po přečtení toho Avevina drabblu jsem měla sto chutí začít nadávat tomu, kdo nechce být Dveřníkem.
Teď jsem ho konečně pochopila a namísto nadávek ho virtuálně objala.
Tahle druhá polovina k tomu prostě patřila. Jak jsi to věděla?

*tleskajík oběma*

Drabblata na pokračování miluju! A tohle je tak moc povedené...

Julinko, už jsem ti říkala,

Julinko, už jsem ti říkala, že tě prostě miluju? ;o)
Děkuju, žes mi dopsala druhou stranu, nějak mě to celej den trápilo a teď už nemusí :o)

Nz:-) Sem se bála jestli mě

Nz:-) Sem se bála jestli mě nepraštíš. Když mě strašně nebaví psát komentáře. A ty píšeš tak hezky inspirativně.

Já? Tebe? Praštit? To bych si

Já? Tebe? Praštit? To bych si samozřejmě nikdy nedovolila ;o)
Obzvlášť když za mě něco dopíšeš ;o)

Holky vy jste úžasný

platí i pro ave

Jaj! Dvě v jednom! Tyhle dvě

Jaj! Dvě v jednom! Tyhle dvě vlnové délky se propojily dokonale.

Jsi hrozná fatalistka. A

Jsi hrozná fatalistka. A takhle trápit postavy... Ach jo, ne, nezabírá to. Pořád obdiv. Jak to, že dokážeš na drabble okamžitě napsat další? Jak tvoříš svá aučka? Své nové konce? *obdivuje*
A opět mistr pointy.

Tak tohle je zlé. Když syn

Tak tohle je zlé. Když syn odmítá hlídat.
Drabble je moc hezké. Správná míra tajemství, magie a sudby.
Velmi dobré.

chůdě malé

já ho tak lituju... no snad se najde nějaká starší sestra, která mu vysvětlí, že v tom je ten vtip. Že totiž proto se ty dveře zavírají a hlídají, aby se lidi báli míň...

On sestru nemá, ale možná

On sestru nemá, ale možná bude mít štěstí a potká nějakou moudrou Ebženku ;o)

Experiment

Fandom: Sandman. On by to samozřejmě mohl být i Lucifer, ale tohle je vysloveně ještě Sandmanovskej Lucifer. Potom začal dělat výrazně komplikovanější exeperimenty.

Lucifer by byl ten poslední, který by se odvážil tvrdit, že něco uráží jeho smysl pro fairplay. Ale některé věci… řekněme, že ho rozlaďovaly.
Třeba zakázané ovoce. Měl dojem, že prostě nemohli neochutnat. Vrtalo mu to hlavou pár staletí, až se jednoho obzvlášť nudného odpoledne rozhodl, že dojmy jsou dojmy, ale teprve experiment je průkazný.
Dal na ty dveře ceduli NEOTVÍRAT. Opravdu velkou ceduli. A každé nesmrtelné duši, kterou do místnosti strčil, ještě zdůraznil, že je vážně za žádných okolností otevírat nemá.
Vedly kamsi do prostoru za Uranem. Otevřeli je všichni. I když jednomu to trvalo přes dvě stě let.

Uh, vzpomínky na přednášku o

Uh, vzpomínky na přednášku o Miltonově ztraceném ráji. Ten trik s tím ovocem byl fakt podlý.

Lucifer, dělající experimenty

Lucifer, dělající experimenty na lidech!
Proč se mi to tak děsně líbí??
Ale nemohl čekat nic jiného. Samozřejmě, že to otevře každý.
Jen by mě zajímalo, kdo to byl, kdo je otevřel až za 200 let? -jestli je to očividné, tak se omlouvám-

Ehm... nikdo konkrétní.

Ehm... nikdo konkrétní. Nápad, co na mě přišel ráno asi dvace metrů od vlezu do metra:-)

Po dvou stech letech v

Po dvou stech letech v komůrce by člověk dal přednost i tomu Uranu. Jasně.
Super! Ať žijou experimenty!/? ;o))

Jéj, Sandmana miluju <3,

Jéj, Sandmana miluju <3, takže jsi mi udělala vážně radost :).

Přemýšlím, jak dlouho bych

Přemýšlím, jak dlouho bych vydržela :). Je to strašně dobrej realistickej nápad a věřím, že on to tak doopravdy dělá.

Absolutně věřím tomu, že

Absolutně věřím tomu, že Lucifer si musel krátit čas podobnými vědeckými pokusy. Celej on ;)

Já mám teda podezření, že ten

Já mám teda podezření, že ten ubožák, co tam zkejsnul dvě stě let, ty dveře otevřel z čirého zoufalství, protože Lucifer na něj normálně zapomněl.

Padouch!

Padouch!

Sandman neznám, zato odněkud

Sandman neznám, zato odněkud znám Lucipera, který se tomuto podobá.
Velice dobré drabble. Lehce filosofické, lehce zábavné.

To mi připomnělo i Poslední

To mi připomnělo i Poslední kontinent. A je to nádherně zákeřný! Lucifer je fakt miláček. :)

Lucifer je fakt miláček

Lucifer je fakt miláček :o)
Obzvlášť když experimentuje.

Rozhodnutie

fandom: Zeměplocha

Pán Nadosah Pozlátko nadovšetko miloval slobodu (pochopiteľne tým
myslel výhradne slobodu pre seba. Ostatným priznával prinajlepšom
možnosť zbankrotovať podľa vlastného výberu). Je teda zrejmé, že
Vetinariho ponuku odmietol. Pracovať v štátnej správe, pche! A ako sa
zdá, ani sám Vetinari nehodlal Pozlátkovu slobodu ani v najmenšom
ohroziť. Nekonal nátlak. Jednoducho mu iba ukázal dvere. Pozlátko sa
pobavene zaškľabil. Nečakal, že to bude až také jednoduché. Žeby bol Vetinari taký hlúpy?

A potom dverami prešiel.

Patricijov komentár ohľadne jeho neviery v anjelov už nepočul. Jeho
zrak priťahovala vysoká postava v tmavom rúchu.

"PÁN NADOSAH POZLÁTKO. GRATULUJEM. TO BOLO SKUTOČNE EXISTENCIÁLNE
ROZHODNUTIE."

Drabble má jen 95 slov, pošli

Drabble má jen 95 slov, pošli mi opravu na drabble.sos@gmail.com a já ti dám bodík.

Druhý rozměr věty 'ukázal mu

Druhý rozměr věty 'ukázal mu dveře.'
Tak to se mi líbí. Odhlédneme-li od toho, že Smrť se mi líbí kdekoli, kdykoli a s kýmkoli.
Koncová věta je - smrťovská. A skvělá.
Kamže to ty dveře vedly? Tedy kromě toho, co je zřejmé?

Vedly ven.Jenom za nima

Vedly ven.
Jenom za nima chybělo pár pater. Dolů.
Takže tam člověk udělal ááá --- PLESK!
Ukázat někomu dveře, přesně. :-DD

Ó ten malověrný, nevěřil na

Ó ten malověrný, nevěřil na anděla... :-D
Smrť samozřejmě boduje, jako vždy.

Zaslaná pošta <3

Jen víc povídek s tímto fandomem :). Ano, myslím, že tak nějak to skutečně bylo.

Jej!

Zaslaná pošta je moje srdeční záležitost. Tohle je bezva verze toho, co se stalo s Pozlátkem. A nanejvýš pravděpodobná.

Domeček pro panenky

Fandom: Muminci
Poznámka: Kdo nezná povídku O bambulovi, který měl rád ticho, to asi úplně nepochopí. Byl to jeden z mých nejoblíbenějších muminích příběhů a nějak jsem si na něj dneska vzpomněla...

Byla to obyčejná zarezlá branka, vedoucí do dávno opuštěného parku. Stromy tam shlížely na zahradu a mlčenlivě se nechaly objímat popínavými rostlinami. Potůček se klikatil nedaleko zříceniny starého domu a šuměním dokresloval všeobecné ticho. Pro většinu místních byla tahle zahrada zapomenutá, jako by snad ani neexistovala. Ale bambulovi, který si přál oázu klidu, to splnilo jeho sen. Konečně bude žít po svém.
A před tou brankou, která ho přivedla do tichého ráje, sedávaly děti. Dívaly se, jak bambul krok za krokem svůj sen ničí.
Místo vytouženého domečku pro panenky znovu postavil zábavní park, který byl pro něj svého času utrpením.

fakt?

Já tu povídku ale pochopila jinak. Bambulovi nevadily zvuky jako takové, ani zábavní park jako takový. Jemu vadila hlučná a násilná zábava, do které ho jeho příbuzní nutili. A tak když do svého tajného zábavního parku pustil děti, které pokud se dobře baví, toho rámusu zase tolik nadělat nemusí, mohl dál spokojeně spát. Tohle drabble je smutné a bezvýchodné, ale povídka byla pro mě plná míru a pochopení.
Čímž neříkám, že je to drabble špatné, ale je mi z něj smutno a myslím, že by nemělo být.

Ajaj...

To jsem nechtěla, někoho rozesmutnit... Asi je pravda, že jsem do toho promítla svojí náladu, když jsem to psala. Ale myslela jsem to jinak. Klíčová věta tam bylo asi to "Konečně bude žít po svém." On se potom rozhodl po svém změnit tu násilnou a hlučnou zábavu v něco, co i tak bude dělat dětem radost. A potom za to byl rád (dokonce jim dovolil bavit se o něco hlasitěji). Tím zábavním parkem si nahradil i ten domeček pro panenky. Myslím, že ho už nikdy nepostavil, protože vytvořil něco daleko velkolepějšího a nejenom pro sebe...

S tímhle naprosto souhlasím.

S tímhle naprosto souhlasím. Ta povídka pro mne skončila krásně, a dojala mě takovým tím klidným radostným způsobem. Tohle drabble mě rozesmutnilo. On přece udělal to, co doopravdy chtěl...on sám si vybral, že postaví znovu to, co se zhroutilo. A zdokonalil to, aby tam bylo dobře konečně i jemu. A děti to pochopily.
Jinak je to ale moc pěkné. Povídka o bambulovi se mi líbila jako jedna z nejvíc.

Takhle jsem to myslela, možná

Takhle jsem to myslela, možná jsem to jen tak nedovedla vyjádřit.

Mám z té povídky podobný

Mám z té povídky podobný pocit, i když bych ho nedokázala tak dobře vyjádřit. Také z ní vyčítám, že je něco úplně jiného, když za nás celý náš život rozhodujou jiní, a když se pro něco rozhodneme sami. I když výsledek vypadá na první pohled podobně, je ve skutečnosti diametrálně odlišný. A tiché šumění radosti druhých nás ukolébá ke spánku.

Ale když si to čtu podruhé,

Ale když si to čtu podruhé, přijde mi ten konec už mnohem dvojznačnější. A možná mi to začíná docházet :)

Já jsem tu drabbli pochopila

Já jsem tu drabbli pochopila jako pozitivní. Teda možná jsem něco přehlédla, ale teď mi dochází, že je konec vlastně dvojsmyslný.
To, že zničil svůj sen, jsem brala jako, že zjistil, že žít úplně sám a v naprostém tichu není zas až taková výhra. A to, že znovu vybudoval lunapark, který byl pro něj svého času utrpením, neznamená, že bude trpět zas.

Takhle jsem to myslela, ale

Takhle jsem to myslela, ale přiznávám se, že když jsem to psala, měla jsem takovou mírně melancholicky-depresivní náladu, takže se to tam klidně mohlo promítnout...

Jedna z nejhezčích

Jedna z nejhezčích muminkovských kanonických povídek si zasloužila přesně takovou půvabnou povídku.
Bambulové jsou většinou suchaři, ale tenhle je vyloženě sympatický.

Viď? Taky je obvykle ráda

Viď? Taky je obvykle ráda nemám.
Tenhle je moc fajn, a ještě mám ráda malou bambulu.

Muminky jsem četla už dávno,

Muminky jsem četla už dávno, ale knížky si stále jakžtakž pamatuji. Tvé drabble se mi moc líbí a působí na mne podobným dojmem jako knihy.

Tomu konci nerozumím, přijde

Tomu konci nerozumím, přijde mi hrozně smutný.
Drabble je nádherné.

Jde o to, že ten bambul celý

Jde o to, že ten bambul celý život štípal lístky v zábavním parku a neuměl svým příbuzným říci, že už tam nechce pracovat. Mysleli, že ho to baví, ale on měl rád klid a snil o tom, že jednou postaví domeček pro panenky. Pak přišla povodeň a zábavní park vzala voda. Bambul konečně řekl příbuzným, že by chtěl vlastní klid a oni mu věnovali zahradu se zříceným domem po babičce. Bambul byl šťasný, ale jednoho dne přišly děti, že se jim stýská po tom parku. Shromáždily veškeré trosky a bambul nakonec ve své tiché zahradě sestavil nový zábavní park... Asi tak =).

Děkuji za vysvětlení.

Děkuji za vysvětlení.

Dveře do prázdna

fandom: Harry Potter

S těžkým srdcem dobalil kufr, ujistil se, že je pořádně zavřený a chystal se opustit místnost. Na rameno mu dopadla kamarádova ruka.
„Reme, jsi v pořádku?“
„Už jsem ti říkal Jamesi, že je máma nemocná. Musím se za ní podívat. Ale brzo budu zpátky, slibuju.“
S posledním pohledem na své spolubydlící se odebral ke dveřím, na prahu se ještě otočil. Kdyby věděli ... radši ne. Byl rád, že je ještě neztratil. Co by tomu asi řekli? Se srdcem ještě těžším zavřel dveře od světa, který měl rád a kam se rád vracel. Teď ho čekala jen prázdná dlouhá noc plná utrpení.

Drabble má jen 99 slov, pošli

Drabble má jen 99 slov, pošli mi opravu na drabble.sos@gmail.com a já ti dám bodík.

Tohle jsou moc hezky

Tohle jsou moc hezky symbolické a smutné dveře do prázdna.
Rema zbožňuju, a proto je mi z toho asi tak smutno. Ačkoli vím, jak to dopadne.
Ale i tak to ještě může bolet.
Chudák malý. Už aby na to přišli.
(velikánské plus za skloňování 'Sirius bez Rema aneb Remus se Siriem' :))

Můj ty vlčku!

Když jsem četla Vězně, tak jsem si podobné scény často představovala.

Každé dveře někam vedou

fandom: Harry Potter

Ty dveře tam včera nebyly...
Zamyšleně je pozoroval.
Byl na tomhle podivném místě dlouho, příliš dlouho.
Vystřídal všechny nálady, od zoufalé naděje, přes strašlivou sebelítost až po příšernou depresi. Teď už necítil nic. Jen lhostejnost.
Tedy... až do dneška.
Dveře vyvolaly jeho zvědavost
Zažehly v něm jiskřičku víry.
Navíc... co může ztratit?
Přinejhorším za nimi bude další prázdnota.
Opatrně se přiblížil.
Změnil se...
Dříve by neváhal.
Konečně do nich šťouchnul.
Pootevřely se.
Nesměle nakouknul do vzniklé škvíry.
"Budeš tam dlouho stát jak zkamenělý, Tichošlápku?!?" ozval se dobře známý hlas.
Hlas jeho dávno mrtvého nejlepšího přítele.
Sirius s úsměvem překročil práh...

Na podobný princip jsem snad

Na podobný princip jsem snad kdysi četla nějakou povídku. Byla to šílená Mařena, ale začátek, kde Sirius myslím taky procházel dveřmi, se mi strašně líbil.
Stejně jako se mi líbí tohle drabble. Dýchá z toho naděje, a boří to mou depresivní pochmurnou představu (z mého vlastního kánonu, který jsem si vytvořila na psaní povídek o Siriovi a Removi), že čekal v temnotě, tichu a pavučinách, boklopen šeptajícími hlasy a hunted by nightmares, dokud někdo nenašel cestu k němu.

Podobných povídek je celkem dost

Taky jsem jich pár četla - jenže musím říct, že většina je na mě buď moc depresivní nebo naopak nereálně optimistická...

Krásné. Ale víš, že jsem si

Krásné. Ale víš, že jsem si to po první přečtení zasadila do Azkabanu? Vůbec bych se nedivila, kdyby své vězně trápil falešnými dveřmi...

Uá. Zbavila jsi mne naděje.

Uá. Zbavila jsi mne naděje. Zakousnu tě.
:( Azkaban ne...
Teď se budu asi ptát.

Ups...

Teď když jsem si přečetla pár komentářů a znovu svoje drablátko, došlo mi, že by to mohl být i Azkaban. Ale při psaní jsem myslela na prostor za závojem. Azkaban je ještě daleko depresivnější... Já měla při psaní takovou melancholickou náladu, ale až tak úplně tragickou ne...

Jak protestuji proti HP

Jak protestuji proti HP hegemonii, tak teď musím svůj protest opustit. Moc hezké. Smutné, ale hezky smutné.

Jak nerada Siria, v tomhle

Jak nerada Siria, v tomhle podání je člověk.
Nevím, já v tom vidím vysvobození z nicoty za závěsem... takže to pro mě není tak smutný. :-)

Já ho mám ráda moc...

Ale paradoxně se mi o něm dost špatně píše. Jsem ráda, že se Ti to líbilo.

Díky!

Snažím se fandomy střídat, ale co se dá dělat, HP mám pod kůží nejvíc... Jsem ráda, že i přesto se líbilo.

Opäť som len tupo zírala a

Opäť som len tupo zírala a prehltla...
Ale tak aspoň je s priateľom, no...

Přesně tak...

Bude s ním vyvádět blbosti jako obvykle:-)

To je tak krásný a tak

To je tak krásný a tak smutný, až se mi chce z toho málem brečet ...
Nádhera, no :)

Díky!

Měla jsem takovou nostalgickou náladu...

Odchod

Fandom: realita???

„Nabíjím na tři sta! Ustupte!“
Bezvládný trup se vzepjal elektrickým šokem z defibrilátoru.
„Bez pulzu! Nabíjím! Ustupte!“
Napjatě sledoval urputnou snahu lékařů o jeho oživení z kouta místnosti.
Vtom se před ním objevila osvětlená chodba s vyřezávanými dveřmi na konci.
Tohle je smrt, a támhle jsou ty obávané dveře do prázdna, zkonstatoval věcně.
Naposledy se ohlédl na své mrtvé tělo na operačním stole a vykročil.
Chodba byla kratší, než se původně zdálo.
Tak, za okamžik všechno skončí a zbude jen věčné nic, pomyslel si.
Odevzdaně uchopil kliku a otevřel.
Obličej se mu rozzářil šťastným úsměvem.
Za dveřmi rozhodně nebylo prázdno.

Líbí se mi to víc, než

Líbí se mi to víc, než představa světla na konci tunelu.
Škoda, že tam není dveří víc...mohl by si vybrat. A všechny by mohl otevřít a nakouknout do nich. Co je za nimi.
Nebo taky ne. -zastavte ji, sní-
Je to moc pěkné. Co bylo za dveřmi? Jeho svět?

Tolik zbytečně vyplýtvaného

Tolik zbytečně vyplýtvaného elektrického proudu... A přesto nadějný konec :)

Poslední věta je jako rána

Poslední věta je jako rána kladivem. Brrr. Ale moc líbilo takovým tím zvláštním způsobem.

Moc. Pěkné. Smutné, ale s

Moc. Pěkné. Smutné, ale s jistou nadějí na konci.

Tak. A teď jsi mě předběhla,

Tak. A teď jsi mě předběhla, měla jsem připraveného něco podobného. Co se dá dělat...
Moc se mi to líbí. Zejména ten konec - dává naději.

Mayday

Fandom: Doctor Who
Varování: děsivé dějiny

Doktor vykoukl ze dveří. „Země. Třicátá, čtyřicátá léta dvacátého století. A je hezky. No tak, jdeme!“
„Vám se to řekne, vy se převlíkat nemusíte,“ odpověděla jeho společnice.

Zapadlá ulička je dovedla na náměstí zalité sluncem. Poněkud ho hyzdili vojáci, kteří právě procházeli kolem.
„Sakra!“
„Líp bych to neřekl,“ přikývl Doktor. „Támhle!“
Vyrazili k budově s komplikovaně vyhlížejícím orlojem. Doktor si ho prohlížel. Vypadal jako někdo, kdo stojí nad propadlem.
„Ten výraz znám,“ řekla dívka. „Obvykle následuje Je mi to líto.“
„Musíme zjistit, co nás blokuje. A rychle!“
9:30, 27. května 1942. Vážně bylo hezky. I na projížďku v otevřeném voze.

Nejdřív nedošlo, pak

Nejdřív nedošlo, pak došlo.
Tomu se říká 'svedeme všechno na Doctora.'
Ale proč ne. Výborná alternativa děsivých dějin.
Skoro bych dodávala další :)

Ještě že nezaparkovali přímo

Ještě že nezaparkovali přímo na Vychovatelně...

Hodně děsivé dějiny. Došlo

Hodně děsivé dějiny. Došlo mi. Heydrich.
Dobré.

"A rád bych vám oznámil, že

"A rád bych vám oznámil, že Heydrich je dnes už mrtev," prohlásil Lubor Šílený a odeslal Kleio od zkoušky s trojkou. :D Ehm, no nic. Jen jsi mi to připomněla.
Doktor se taky připlete ke všemu. :)

Trojka je ještě dobrá známka.

Trojka je ještě dobrá známka. A hlavně když si popovídá on...
Hele, ale já měla dojem, že ono bylo tehdy spíš mlhavo, nebo si to zase s něčím pletu?

Teď mám brouka v hlavě.

Je to možný.
Napsala jsem to ve vleku téhleté písničky. http://en.wikipedia.org/wiki/A_Lovely_Day_Tomorrow

Malý skokan

Fandom: Drakeni z Pernu

Když ho obklopil mráz mezimezí, začal počítat do tří. Vyloupli se do prozářeného Fortu a Limerth zařval na pozdrav.
Zoran miloval let na drakovi. Nemohl se dočkat, až bude dost starý na Zasvěcení. Ale teď měl jiné starosti. Dnes bude zpívat pro Mistra Harfeníka a zjistí, nakolik je dobrý jeho hlas.
„Buď tu hodný,“ rozloučil se s ním otec a odlétl. Čekali Spad.

Spokojeně coural po nádvoří. Reflexivně zkontroloval oblohu. Šedavý závoj jihozápadně…
Vlákna? Tam?
Zděšeně se rozhlédl. Jak dát vědět… je pozdě. Ale třeba… vybavil si chlad mezimezí a skočil.
Černá, černější, nejčernější…
Na skok do mezimezí nepotřeboval draka.

---------------------------------------------------------------
Očekávám opět náraz na hranice fandomu.

Taky jsem narazila, ale

Taky jsem narazila, ale vysvětlení tomu trochu napomohlo.
Zalíbilo se mi to.
Až na ten konec, samozřejmě. Ten zabolel.
-isnpirovala se a zkusí si sehnat-

Doporučuju začít Dračím

Doporučuju začít Dračím letem.
Měli by mít v knihovně.
Je to první kniha z tohohle světa, kterou autorka napsala. Ony ty novější třeba nejsou stoprocentně "kanonické" vzhledem k tomu, jak je vykládána historie osídlení Pernu v té první, ale to je proto, že místo trilogie se nakonec vylíhla sága (dělená po trilogiích a samostatných knihách a povídkových knihách, přičemž všechno dokáže stát samo o sobě). No a když autorka začala psát příběhy z historie osídlení, tak se to holt hnulo trošku jinak... časově.
Takže začít původní trilogií Dračí let, Dračí skok a Bílý drak. Na ně navazují Všechny Pewrnské Weyry, to jsem ještě nečetla, ale asi s tím nebudu spokojená, podle spoeru, kterému sjem neunikla. Moc se mi líbí Nerilka (samostatná), ale ne Moreta (taky samostatná, ze stejného období; přijde mi moc smutná). Baronet vydal celkem slušně (na Baronet) přeložené samostatnou knihy ze začátku osidlování Dračí úsvit a pozdější Dračí rod a povídkovou sbírku Dračí dar. Česky ještě vyšel první díl Harfenické trilogie Dračí píseň, která se mi taky líbí, ale je frustrující, že už 12 let čekáme na daší díly (mám anglicky, jsou ještě lepší než ten první).

Autorka se dlouho bránila fanfiction, asi před dvěma lety dala oficiální souhlas, teprv.

Náraz učiněn. Neznám. Ale je

Náraz učiněn. Neznám. Ale je to dobré.

Draci

Jsou geneticky (před mnoha generacemi) vyšlechtěná symbiotická "zvířata" - ale inteligentní.
Mimo jiný jsou schopni procházet "mezimezím" (prázdnem) - skočit z místa A do místa B, které musejí znát; víceméně teleport.
Černá, černější, nejčernější je z balady o Moretině jízdě - vyčerpaná Moreta zapomněla svému drakovi zadat cílové místo skoku.
Když nedáš cílové místo skoku, zůstaneš v mezimezí. Navěky...

Zrození Darth Vadera

Fandom: Star Wars

„Zabil jsi Padmé,“ řekl Palpatin.
„Nééé!“ zoufalý výkřik oblétl galaxii.
Ztratil vše, co miloval a ctil.
Pomohl zničit starý svět.
Prošel strašlivou proměnou.
Snažil se vzpamatovat, prohlédl si sám sebe.
Ale byl to vůbec on?
Ta sípající zrůda závislá na funkčním obleku s dýchací maskou?
Zrak není zrakem.
Chůze není chůzí.
Dech není dechem.
Bolest je všudypřítomná.
Již nikdy se nebude cítit jako člověk.
Je navždy uvězněn ve vlastním znetvořeném těle.
Ale žít prostě musí.
Anakin Skywalker je mrtvý.
Zrodil se Darth Vader.
Dveře laboratoře, kde vznikl, se otevřely.
Zaváhal, přesto se neohlédl.
Nejistě vykročil do prázdnoty své nové existence.

Jak to děláš, že je mi líto

Jak to děláš, že je mi líto Vadera?
A vůbec, tady v DMD už se mi to stalo několikrát.
Já ten díl tak nenávidím...:(
Chudák. On přece nechtěl.
Moc povedlo. Velmi moc.

Ano, to je velice působivé.

Ano, to je velice působivé. To bylo tak strašný, co se z něho stalo...

Máš dar vyvolávat lítost k

Máš dar vyvolávat lítost k DV. To není maličkost.

Moc dobré. A taky moc

Moc dobré. A taky moc smutné.
Palpatin byl fakt zlej - eufemismus.

Dýchánek s přáteli

Fandom: (prozradím na konci)

Seděli kolem stolu a zírali do karet. Newton, Einstein, Hawking a oplešatělý muž v podivné uniformě.
"Tři dámy," řekl Einstein a položil karty.
"Full house!", rozzářil se Newton a začal nadšeně shrabovat žetony.
"Zase jste vyhrál, příteli," usmál se muž v uniformě a jemně pokynul hlavou na znamení poklony.
"Nedáte si někdo brandy?", zeptal se Einstein a zvedl se směrem ke dveřím do spižírny. Otevřel je, udělal krok do prázdna, zařval a byl pryč.
"Ale ne, už zase," řekl uniformovaný, "počítači, vypni simulaci." Zmizel pokoj, stůl i hráči a on stál v ohromné prázdné hale. "O'Briene, zase se rozbil simulátor!"

Fandom: Star trek

Dobréé! To je výborné. Škoda,

Dobréé!
To je výborné. Škoda, že tam s nimi neseděl Doctor, ale nemůžu mít všechno, že :)
Představa Kawkinga, hrajícího karty...
-pozn. už jsem ho dneska viděla v Simpsonech, ale karty nehrál-

Nová generace,

Nová generace, předpokládám.
Velmi pěkné. Ti tři fyzici byli dobří - mimochodem, jak hrál karty Hawking?

Hehe, to je můj oblíbený díl.

Hehe, to je můj oblíbený díl. Hrál karty takhle.
A musím říct, že simulátor mě v téhle souvisosti taky napadl. Hezké.

Dveře do prázdna

fandom: série Kamarádky (Enid Blytonová)
varování: je to s podivem, ale u těchto knížek absolutně nejsem schopná slashovat (a není to tím, že jsou to v podstatě dětské knihy). hetuje se mi tu naopak skvěle. to bude asi tím, že zbožňuju hlavního hrdinu a hlavní hrdinka se jmenuje stejně, jako já :)
poznámka: zmiňované události se tam děly a zmiňované pochyby ne, ale - kdyby Enid napsala desátou knihu, už by to tam být prostě muselo. je to přece život. a navíc, já jsem si to vždycky tak strašně chtěla napsat...:)

Pověsila poslední barevný lampion.
Julian, postávající u okna, se na ni usmál a zvedl oba palce. Pak si odhrnul z čela pramen vlasů.

Dívka zavřela oči.

Nenáviděla Arabellu.
Trápilo ji, když dával Julian jistou dobu té namyšlené princezně přednost.
Vždy, když si Elizabeth nevšímal, aby ji vytrestal, bolelo to.
Nikdy nevycházel se svým bratrancem.
Ona se s Patrickem spřátelila, ačkoli jen nakrátko. Po celou tu dobu se k ní její kamarád choval chladně.

Zaslechla za sebou lehké kroky.
Když ji Julian vzal kolem ramen a zvesela se zeptal, proč je tak zamyšlená, připadalo jí, jako kdyby otevírala dveře do prázdna.

Jé, ty knížky jsem

Jé, ty knížky jsem zbožňovala! Stydím se, že jsem si na Enid při drabblování ani nevzpomněla. Krásné, určitě to tak bylo.

Jé, další někdo! Třikrát

Jé, další někdo! Třikrát sláva. Já ještě teď. -infantilní-
Moc děkuji, jsem ráda, že ti to připadá sedící. Trošku jsem se toho bála.
Já bych si taky nevzpomněla, kdybych to teď nezačala číst před spaním na dobrou noc, abych si odpočinula od hypervážné anglofilní literatury :) Takže si z toho nic nedělej. A ještě si můžeš vzpomenout, třeba já bych byla strašně ráda ;) (přiznám se, zrovna za tyhle knihy od ní.)

Tenhle fandom kolem mne také

Tenhle fandom kolem mne také prošel. Ale byly to jenom dvě knihy a tak strašně dávno, že si nepamatuji vůbec nic.
Dobré drabble.

Závažná chyba :) Doufám, že

Závažná chyba :) Doufám, že jsi neskončila u prvních dvou, pže můj úžasný a dokonalý siriózní GS Julian se objevuje až ve třetí knize.
Děkuji ale i tak :)

U prvních dvou? Já myslím, že

U prvních dvou?
Já myslím, že jsem četla až nějakou třetí nebo tak.

Hlavní postavy jsem slashovat

Hlavní postavy jsem slashovat nedovedla, ale nějaký krásný slashový pár jsem si tam našla. Vlastně mám pocit, že tam byl. A hlavně... jako na měla Patricka a Juliana... ti se k sobě tak hodili. :)
Ehm, ale tenhle het je v pořádku. Líbilo!

Moc děkuji! To jsem ráda, že

Moc děkuji! To jsem ráda, že to alespoň někdo zná, a ještě radši jsem, že se slaherce líbí het :)
Jo, Patrick s Julianem by se v rámci odi et amo slashovat dali, to už mě taky napadlo, ale - vždycky když jsem si to představila, tak jsem nedokázala vymyslet jakýkoli další krok. Stejně tak třeba Elizabeth s Arabellou - představit se to dá, ale vyrobit se to nedá.
A když jsem to teď znovu četla, tak jsem si začala s Julianem představovat Roberta nebo Daniela (ten by byl super seme), ale tak nějak - mně to prostě nejde dokončit, ty nápady. Asi proto, že prostě Julian a Elizabeth :P -vymletost-

Jo, přesně tyhle páry mi

Jo, přesně tyhle páry mi lítaly hlavou taky. A asi si na to nějaký ten malý slashík napíšu. To abys věděla, jak to bylo dál. XD

Ano prosím!! :) Jen do

Ano prosím!! :) Jen do toho.
Já bych hrozně ráda věděla, jak to bude/bylo dál.
A dokonce jsem si jistá, že od tebe přežiju i roztrhnutí mého milovaného het páru a ještě se z toho uchumlám :)
(seme Julian je naprosto rozkošná představa)
(seme Daniel taky)
(zvrhlá)

Záhadné zmizení inspektora Lestrada

Fandom: Sherlock Holmes

Sherlock Holmes prohledával pokoj zavražděného. Náhle se přiřítil strážník.
„Lestrade zmizel!“ křičel.
„Nesmysl. Někam odešel,“ odvětil Holmes.
„Ne! Je pryč! Šel do té pracovny a zmizel. Volal jsem, ale nic. Je tam závěs, díval jsem se za něj, ale je tam jen zeď!“
Holmes si povzdechl. „Watsone, uklidněte ho trochu. Jdu tu záhadu prozkoumat.“
„Dejte pozor,“ varoval ho strážník.
Holmes mávl rukou a odešel.
Nevracel se hodinu. Dvě. Tři. Čtyři.
Watson byl zoufalý.
Scotland Yard byl zoufalý.

Ve sklípku pod pracovnou seděly dvě postavy.
„Portské?“ otázal se Holmes. Lestrade kývl.
„Na tenhle den,“ zvolal.
„A na tajné dveře,“ dodal Holmes.

Ta tvoje holmesovská drabble

Ta tvoje holmesovská drabble jsou čím dá vtipnější ;)

Díky (pokud to tedy nemyslíš

Díky (pokud to tedy nemyslíš ironicky, což doufám, že ne :))

Ne, fakt mám pocit, že jsou

Ne, fakt mám pocit, že jsou čím dál lepší a vtipnější :)

Tam to po těch několika

Tam to po těch několika hodinách bude vypadat. XD

Děkuji za příjemné nastartování.

No to je skvělé! Ale že ten

No to je skvělé!
Ale že ten sobecký potvor nemyslí na chudáka zoufalého Watsona, za to má velké mínus.
Třeba se tam ale příště bude dít víno s Johnem :)

XD Jo, něco takového jsem

XD Jo, něco takového jsem čekala. :D

Děti hvězd

Fandom: originální (Hvězdář)
Poznámka: Je to variace na povídku, kterou jsem sepsala už hrozně dávno a opravdu jsem netušila, že existuje něco jako Dr. Who! :)

Orion se k Damienovi pevně přitiskl. Cítil, jak se mu třesou ruce, ale nechtěl Damienovi ukázat svou slabost. Zahleděl se mu do očí. Tmavé safíry, ve kterých se odrážely galaxie. Zamiloval se do nich už tenkrát, když je spatřil poprvé.
Našel jistotu.
Stáli na vrcholku věže a najednou se zdálo, že se svět kolem začíná hroutit.
„Miluju tě, je to vůbec dovolené?“ osmělil se Orion.
„Nikdo to nám nezakazuje,“ usmál se Damien a jemně ho políbil.
„Co bude dál?“
„Staneme se dětmi hvězd. Jsi připraven existovat mimo čas?“
Orion přikývl.
Pevně se chytili za ruce a společně vstoupili do prázdna.

Je to strašně jemné a

Je to strašně jemné a krásné.

Mockrát děkuji. Mělo by být,

Mockrát děkuji. Mělo by být, takže jsem ráda, že to vidí i ostatní. <3

Rozhodně to je vidět.*moc

Rozhodně to je vidět.*moc unavená, aby dokázala popsat, jak a kde, promiň...*

Romantické, krásné, s krásným

Romantické, krásné, s krásným hvězdným koncem, úchvatné... -zasněně poloroztekle zírá za horizont-
Všechno je dovolené, tam na obloze. Vždycky.
<3
-taky by ráda originální povídku-

Až se mi o tom i zdálo. A k

Až se mi o tom i zdálo. A k povídce viz níže. :)

Zapracuj a uprav. Já se na

Zapracuj a uprav. Já se na tom budu vznášet ke hvězdám, až mě bude realita stahovat k zemi. Prosím.
A ten sen byl krásný, o tom žádná. Kéž bych měla takové. Taky by mě zajímalo, jak to vypadá. Moc.

Hezké. Moc. Kde najdu původní

Hezké. Moc. Kde najdu původní povídku? Tvé drabbble mne na ni navnadilo.

Nenajdeš. Hlavně proto, že

Nenajdeš. Hlavně proto, že není hotová. Nikdy jsem ji nedopsala, jsou to jenom útržky a střípky, které pro cizí oko nejsou. (Dangie je přecejen úplně jiný případ. *miluje svou betu*)
Ale až na tom třeba jednou zapracuju a upravím to, objeví se to i online.

Hlavně že jsem tu x let

Hlavně že jsem tu x let starou povídku četla znovu asi před týdnem... Je to krásné pokračování (konec).

No, to mě taky fascinovalo.

No, to mě taky fascinovalo. :D

Nové proroctvo

Fandom Harry Potter

„Čo to tu máte? Čo to tu tak obzeráte?“

Profesorka Umbridgeová zabrzdila pri trojici pristihnutých.

„Netušíme...“ pípla Hermiona ostražito.
„Zvláštne dvere, ktoré nikam nevedú...“ doplnil Ron.
„Možno aj vedú, ale to vie len profesor Dumbledore...“ doložil Harry odvážnejšie a hlavne zlomyseľne. Nech sa baba trápi.

Umbridgeovú samozrejme spozornela. Dumbledore niečo skrýva. Zistí, čo. Kornelius bude mať radosť. Chá!
Vliezla do dverí... ozval sa slabý výbuch... ružová postava zmizla v prázdne...

„Fú... Rokfort stále prekvapí,“ zaceril sa Harry.
„Trelawneyová mala pravdu,“ zamračene prehlásila Hermiona. Prekvapene kukli. „Pred troma mesiacmi prorokovala, že sa svet zbaví zla... Kto by tušil, že nemyslela Voldemorta...“

To je pěkné! To je dobře, že

To je pěkné! To je dobře, že Bradavice vědí, jaké dveře v jakou chvíli otevřít ;)

Paráda!

To jí patří, babizně hnusný. Co si budem povídat, v knihách nedostala svůj díl, tak aspoň tady to má. A splněná věštba je geniální.

Dík:)) No áno, keby to nemalo

Dík:)) No áno, keby to nemalo len sto slov, tak by ropucha schytala viac...

Anó, tomu se říká dokonale

Anó, tomu se říká dokonale provedená věštba :D
Zvědavost zabila kočku. Tedy, tady spíš koťátko s růžovou mašličkou na krku.
(a ne, jinak nemám nic proti kočkám ani koťátkům. potterofilové dozajista vědí.)
To jí patří, ropuše. Co tam bylo, červí díra?

Ďakujem!!! Ja som tie

Ďakujem!!! Ja som tie mačiatka strašne ľutovala, keď som ich videla u nej:))
Čo tam bolo, to vie už snáď len ona... a Dumby, ten vie všetko

Já ne, já je neměla ráda. Asi

Já ne, já je neměla ráda. Asi mám averzi vůči růžovým mašličkám :)
Taky pravda. Půjdu se ho zeptat.

Checht

Tak to se jim povedlo! Nad Trelawneyovou se fakt bavím... aneb jak pružně se dají vykládat věštby:-)

Dík... Sibylla je poklad

Dík... Sibylla je poklad :))

A chcem poukázať na preklep. Vo vete "Umbridgeovú samozrejme spozornela", má byť Umbridgeová
Pardon

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.