Cesta spravedlnosti (2/3)

Pro Julii
Název: Cesta spravedlnosti
Autor: levandule
Přístupnost: bez omezení
Fandom: Sherlock Holmes
Shrnutí: Co se stane, když ani Sherlock Holmes nedokáže vyřešit případ?
Poznámka: Asi je hloupé žádat i u vánoční povídky o komentáře, ale přesto bych za nějaký byla ráda. Nejspíš je to tím, že tohle je první delší povídka, kterou uveřejňuji.

*

Lestrade seděl ve své kanceláři a pročítal si zprávu o vloupání, ke kterému došlo na kraji Londýna ten den ráno. Zničehonic vpadl do místnosti inspektor Gregson a hodil před Lestrada noviny.
„Čtěte!“ vyzval ho.
„Vy to neumíte?“ otázal se Lestrade a noviny odsunul. Gregson se ušklíbl a sám se jich chopil.
„Gregson usvědčil pachatele brutální vraždy,“ začal hlasitě a s důrazem na každé slovo předčítat. Lestrade si povzdechl.
„Dnes ráno opustil James Smith soudní síň s rozsudkem smrti. James Smith před třemi týdny zavraždil svého souseda Artura Hopea. K brutálnímu činu došlo, když se James Smith pokusil dům rodiny Hopeových vyloupit. Pátrání se ujal inspektor Tobias Gregson, který již v milosti proslul rozluštěním několika zapeklitých případů. V pátrání mu pomáhal neméně slavný Sherlock Holmes.“
Lestrade dál nevydržel Gregsona poslouchat a znovu k sobě přitáhl zprávu o vloupání. Náhle si všiml listu, který se vztahoval k případu, o němž právě Gregson s pýchou v hlase četl. Vzal ho do ruky a bezmyšlenkovitě si ho prohlížel. Náhle se zarazil. Na tom případu něco nesedělo. James Smith… ta vražda… co se stalo ten večer? Ano, on šel na oslavu, kterou pořádali policisté ze Scotland Yardu, a pak se musel vrátit do kanceláře. Přímo před budovou čekal… a doprovázel ho celou cestu až ke kanceláři, protože… říkal něco o tom, že slyšel z vedlejšího domu hrozné zvuky… a… jmenoval se… James Smith. On Smithe vyhodil a usnul v kanceláři. Jak mohl zapomenout?
Lestrade vyskočil tak rychle, že na Gregsona skoro převrátil stůl. Vyškubl mu noviny a místo toho mu do ruky vrazil zprávu o vloupání. Pak naprosto ohromeného Gregsona opustil a rozběhl se směrem k domu, v němž se ona hrůzná vražda odehrála.

*

Cestou k domu Hopeových Sherlock Holmes svému bratrovi detailně vylíčil všechny okolnosti zločinu. Mycroft jen přitakával a občas se na něco zeptal. Když zastavili před dveřmi, řekl:
„Sherlocku, počkej někde tady a tvař se nenápadně.“
„A co budeš…?“
„Uvidíš,“ opáčil Mycroft. Pak zabušil na dveře. Sherlock ustoupil tak, aby na něj nebylo vidět.
„Kdo jste?“ zaslechl hlas Gregoryho Hopea, bratra zavražděného.
„Dobrý den, pane. Jste Gregory Hope, že ano?“
„Ano,“ kývl pan Hope. „Přejete si?“
„Jmenuji se Bernard McPaul a jsem z deníku Times a…“
„Je mi líto. O té strašné události nechci hovořit,“ řekl Gregory Hope úsečně.
„Jaké strašné události?“ podivil se naoko Mycroft Holmes. „Přišel jsem, protože bych rád napsal o vaší zahrádce, na které, jak jsem slyšel, pěstujete mnohé cizokrajné rostliny.“
„Chcete říct… ta vražda…?“
„Opravdu? O té nevím. Víte, teprve dnes ráno jsem se vrátil z Francie a bohužel jsem ještě…“
„Ach tak. No víte, před třemi týdny byl zabit můj bratr.“
„Upřímnou soustrast,“ řekl Mycroft. „V tom případě se vám velmi omlouvám, že jsem vás obtěžoval.“
„Počkejte!“ vyhrkl Gregory Hope. „Chcete říct, že byste psal jen o mé zahrádce?“
„Ano. Ale nebudu vás v tak těžké chvíli obtěžovat.“
„Ne, ne, ne, pojďte dál. Omlouvám se, že jsem na vás byl trochu nerudný, ale myslel jsem, že přijde někdo aby se mnou znovu probíral tu vraždu. Pojďte dál, prosím.“
Zbytek rozhovoru již Sherlock Holmes neslyšel, protože za Gregorym Hopem a Mycroftem se zavřely dveře. S povzdechem se opřel o zeď a zavřel oči.
„Holmesi!“
Trhl s sebou a otevřel oči. „Watsone? Co vy… tu děláte? Ehm… na poštu je to rychlejší vedlejší ulicí,“ řekl a narovnal se.
„Snad. Ale já se šel podívat na místo případu, abych ho měl v dobré paměti, až budu zase psát.“
Holmes se pousmál. „Ach tak… nu… ano napište o něm. Asi je to můj poslední případ.“
Watson na Holmese chvíli zíral. „Poslední případ?“ zeptal se pak.
„Ano…“
„Pane Holmesi!“ ozvalo se z okna nad nimi. Právě se z něj vyklonila Amanda Hopeová. „Tak ráda vás vidím. Ani jsem vám nestačila poděkovat… velmi jste naší rodině pomohl.“
„Není zač, slečno Hopeová,“ odpověděl Holmes. „Ale děkuji vám. Eh… už musím jít…“
„Kam byste chodil, pane Holmesi?“ otázala se Amanda Hopeová vesele. „Chvíli vás již pozoruji. Čekáte na mne, že? Pojďte dál. Strýc hovoří s nějakým pánem od novin.“
„Nu… já myslím…“
„Hned jsem u vás!“ řekla ještě Amanda a zabouchla okno. Holmes se podíval na Watsona.
„Jen jděte,“ řekl Watson. Víc nestačil, protože se otevřely dveře a přiběhla Amanda Hopeová. Holmes se zoufale podíval za odcházejícím Watsonem a pak nechal odtáhnout do domu.

*

„Ano, aloe se letos krásně vyvedly,“ prohlásil Gregory Hope a odvedl Mycrofta k dalšímu záhonku. „Tento rok jsem začal pěstovat i masožravé rostliny. Bohužel, moc se jim nedaří.“
„Jaká škoda,“ pravil Mycroft. „Povězte mi, jak se staráte o tyto růže?“
Dalších pět minut byl Mycroft Holmes zahlcován informacemi o pěstování, šlechtění a zušlechťování růži.
„Jistě každým rokem vyhráváte cenu zahrádkářského klubu, že?“ přerušil pak jeho monolog.
„Nejsem členem žádného klubu,“ řekl Gregory Hope vzdorovitě. „Byl jsem členem jen v jediném, ale z něj jsem vystoupil.“
„Ale? Víte, sám jeden vedu… pročpak jste vystoupil, smím-li se ptát?“
„Kvůli svému bratrovi,“ řekl Gregory Hope. „Stal se členem a pak si mé zahrádkářské úspěchy přivlastnil.“
„To je mrzuté. Sám mám bratra, takže vím, že občasné soupeření probíhá.“
„Občasné? My jsme spolu soupeřili neustále,“ řekl Gregory. „Ale… takto bych neměl hovořit, když je mrtev.“
„Neřekl jste přece nic špatného,“ utěšoval ho Mycroft. „Přiznám se vám, já pár let také neměl svého bratra moc rád.“
„Netušil jsem, že je to mezi bratry tak podobné,“ řekl po chvíli Gregory Hope. „Můj bratr si vzal dívku, kterou jsem několik let miloval a… pak spolu žili v tomto domě. Ten je totiž napůl můj a tak… ani jeden jsme neměli dost peněz, abychom se odstěhovali a… nuže zde tyto amarylky. Všimněte si prosím hlavně krásného a výrazného zabarvení.“
„Ano, nádhera,“ přisvědčil Mycroft, ale místo zapisování údajů o amarylkách si do notesu čmáral poznámky o ženě zesnulého Artura Hopea.
„Ale alespoň žena vašeho bratra se o květiny zajímala? Ženy obvykle květiny milují,“ řekl Mycroft.
„Zemřela… před dvěma lety.“
„Ach, upřímnou soustrast.“
„Byla to vina mého bratra. Já byl na cestách a on včas nezavolal lékaře. Víte… dodnes toho lituji… že jsem u ní nebyl. A pak jsem se rozhodl… že se to už nikdy nestane. Aby někdo v mé rodině zemřel a já nebyl u toho.“
Mycroft kývl a mlčel.
„Asi bych to neměl říkat, ale… docela se mi ulevilo… když bratr zemřel… já… tu noc než zemřel… jsme se hrozně pohádali.“
Náhle se Gregory zarazil a zděšeně pohlédl na Mycrofta. „Určitě to nenapíšete do toho článku?“ zeptal se pak. „Tedy ne, že by ta vražda nebyla již jasně vyřešena. Vyřešil to sám Sherlock Holmes.“
„Opravdu?“ podivil se Mycroft znovu.
„Ano. Víte, všichni o něm říkají, jak je chytrý a tak… a je… asi ano. Vyšetřování trvalo jen dva týdny… jsem mu velmi vděčný.“
„Tomu rozumím.“
„Pořád se mnou mluvil o tom, co jsem ten den viděl a dělal… jakoby na tom záleželo. Já na to chci hlavně zapomenout.“
„Je to detektiv, musí se takto ptát.“
„Zítra proběhne pohřeb mého bratra. Nechám ho zpopelnit,“ řekl náhle Gregory.
„Zpopelnit? Zvláštní…“
„Slyšel jsem, že popel z lidského těla je výborný na růže,“ řekl Gregory a chladně se usmál. „Nerad to říkám, ale pokud je to pravda, tak alespoň po smrti bude Artur k něčemu. Máte-li bratra a zahrádku, také ho nechte zpopelnit.“
Mycroft se pousmál. V té chvíli vstoupila služebná.
„Je zde inspektor Lestrade,“ oznámila. „Rád by s vámi hovořil.“
„Omluvíte mne?“ zeptal se Gregory. „Klidně počkejte zde.“
„Ovšem,“ kývl Mycroft. „Prohlédnu si zatím tyto růže.“

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Jsem zvědavá, co je na tom

Jsem zvědavá, co je na tom případu tak těžké, že ho ani Sherlock nerozluštil. Přijde mi totiž, že je pachatel jasný, ale třeba budu překvapená :).
Líbí se mi to.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.