DMD č. 4. pro 4. 4. 2011. Téma: Poslední výstřel

Tak jsem zvědavá, jak se s tímto poperete:)

Omlouváme se za zdržení, omylem jsme nechaly zaškrtnutý zákaz komentářů. Drabble už je možno vkládat bez omezení.

Přejeme příjemné drabblení ve Vinnetou stylu :-)

Téma pro 4. 4. 2011: Poslední výstřel
Toto téma bude uzavřeno 4. 4. 2011 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.

V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Díky!

Nápodobně, taky mě málo co vyloženě rozbrečí, ale ta scéna s umírajícím Vinnetouem to dokázala spolehlivě...

To je nádherný!

Skvělej nápad :-)

Nezapomeneš

Fandom: Noční strana (Simon R. Green)
Poznámka: Bodík je bodík, ale těžce...

Najednou nemáš vztek, necítíš bolest, nemáš ani strach.
Najednou necítíš nic.
Jsi ledově klidná.
Nevěděla jsi, jestli bude příležitost, ani jestli to dokážeš.
Ale podařilo se, a ty nezaváháš. Zmáčknout spoušť je tak snadné!
Sleduješ, jak tělo tvého bratra dopadá k zemi, před očima máš všechny ty noci, všechnu tu hanbu… a nepochopení rodičů.
Myslela sis, že tím to skončí? Že to bude první a zároveň poslední výstřel?
Nebuď naivní, holčičko. Na to jsi moc rozbitá.

Za týden si koupíš svou první brokovnici. Střelba je uklidňující, viď?
Za pár let bude před tebou utíkat celá Noční strana. Budeš Suzie Brokovnice.

Ou, Suzie... Moc hezké.

Ou, Suzie...
Moc hezké.

Letošní motto "drabble nebo

Letošní motto "drabble nebo smrt" se v drabblech naplňuje na 200%: drabble a smrt. Když ona si o to ta témata vysloveně říkají.
Neznám fandom, ale to nevadí, obstojí to i samostatně. A je to krásně smutné. A provokující, jak to má být. :)

<3 <3 <3 Jo, to je prostě

<3 <3 <3
Jo, to je prostě přesné. Naprosto.A ona...
Muhííp :(
*kroup*

Rudý úsvit

Fandom: HP Lovecraft

Nezbývá už moc času. Slyším je přicházet; ten odporný šoupavý zvuk. Pohybují se pomalu, ale oni se nemají kam náhlit. Bohové z jiných dimenzí, cizí a nestvůrní, jak bychom se jim my mohli ubránit? Tu knihu jsem zničil - pozdě. Teď už nemám žádný návod, jak proti nim postupovat. Přesto se o to pokusím. Přes úzké špinavé okno sem pronikají paprsky - úsvit už není daleko, no dnes bude jiný. Oni se zmocní světa a zaplaví zemi krví těch, kteří jim odmítnou sloužit. V pistoli mám ještě několik kulek – nezastaví je to, já vím. Mně ale nedostanou. Poslední si schovávám pro sebe.

nedostatek slov!

Drabble má pouze 98 slov, pokud dobře počítám (word počítá krátkou pomlčku jako slovo, takovou tu protáhlou kdovíproč nepočítá). Opravené drabble, prosím, pošli na drabble.sos@gmail.com. Díky :-)

Je to divné, měla jsem

Je to divné, měla jsem pomlčky i jinde a dosud to neudělalo :( Omlouvám se, odteď počítám všechny slova sama. Oprava odeslána.

Tohle je prostě Lovercraft.

Tohle je prostě Lovercraft. Nakonec vás příšery stejně dostanou, pokud se tedy nestuhnete zbláznit a zlikvidovat se sami.

jj

Vždycky! Proto ho miluju. :)

A ja tiež :D

A ja tiež :D

Masakr

Fandom : Dark Disneyworld

John Smith se statečně vrhl do střely určené Pocahontas. Obě strany přestaly válčit a upřeně hleděly na krvájícího Smitha. Smith krvácel tak moc, že proud krve protékal kolem jejich bot Angličanů a skrz prsty osadníků. Smith naposledy vydechl. Smith se probouzí a zakousne se do Pocahontas. Pocahotnas umírá a všechny zachvátí panika. Pocahontas se probouzí a zakousne se do stromu. Strom se rozzuří a rozstřelí své listy do všech účastníku bitvy. Všichni umřeli. Všichni se probudí a prokousnou se přes plátno. Diváci nestačí utíkat z kina a všichni umřeli. Diváci se probudili a zjistili, že se právě dodívali na film.

Ha, ha, nemám slov. Dark

Ha, ha, nemám slov. Dark Disney je bezva.

Zombie!Disney! Ten nám

Zombie!Disney! Ten nám scházel!

Hezké zrcadlo!

Hezké zrcadlo!

Úžasné. Dokonalé shrnutí

Úžasné. Dokonalé shrnutí scénářů všech zombijských filmů na světě.

Checht!

Hezkej černej humor :-)

Mrtvík

Čtenář podezřívavě kouká do hrnku od kafe a nemůže uvěřit, že tam fakt bylo jen kafe.

__O__

na napsání jsem měl deset minut, tak se omlouvám za ty chyby, které teď zpátečně vidím.

Pár nejkřiklavějších jsem

Pár nejkřiklavějších jsem opravila, jestli neva :-)

Jarní den

fandom: originál

Dnes nastal její den, věděla to. Neměla strach, jen cítila vinu. Proč ale? Ona přeci nic zlého neudělá, ona ne... A kdo má vlastně právo ji soudit? Konečně, bude to rychlé... možná až příliš. Jen jediný okamžik. Pro ni první a zároveň poslední. Třeba spatří slunce, tolik o něm slyšela... Ucítila zvláštní chvění... začala se zahřívat... letěla... Zahlédla ho, jen na okamžik. Nebyl daleko, sotva pár kroků. Slunce nesvítilo, možná pršelo. Otřásl jí prudký náraz, následoval nekonečný pád k zemi.

Údolím se rozlehl zvuk výstřelu.

Pomalu chladla, stejně jako tělo, ve kterém uvízla. Nikdy nezapomene na tu tvář plnou strachu.

Jo, pochopila jsem

Jo, pochopila jsem napoprvé.
Mrazivé drabble.

Další drabble, která se musí

Další drabble, která se musí číst dvakrát, ale napodruhé je to ještě lepší.

To by chtělo aspoň bod navíc

To by chtělo aspoň bod navíc za originalitu. Gratuluju!

děkuju :)

děkuju :)

To je originální pojetí

To je originální pojetí tématu! Pěkně vodíš nás čtenáře za nos - prej nějaká ta klasická vězněná chudinka... hehe. :-)))
Znáš dobře svoje klasiky, zvlášť Suchýho!

Páni

Musela jsem si to přečíst dvakrát, než mi to došlo. To je strašně zvláštní pojetí. Skvělé

Masakr

Fantom: Originální

Byla to strašlivá bitva. Na podlaze se povalovala bezvládná těla. Jen jediný živoucí mžoural skrze zamlžené oči. Již mu moc vědomí nezbývalo. I tak si užíval pocitu, že je poslední živoucí z této party. Chtěl odejít, ale nohy ho neposlouchaly. Důvod tohoto masakru se právě posadil naproti němu.
„Bezva akce, co?“ řekl Líh a podal poslednímu živoucímu poslední láhev. „Taková akce se nepodaří vždy, tak mi to nekaž,“ a s těmito slovy vylil zbylý obsah do hrdla ubožáka. Tento poslední výstřel ho zbavil zbytku vědomí. Líh si promnul ruce a těšil se, až všechny zde přítomné ráno postihne strašlivou kocovinou.

Oh, oh, oh. Já nemám slov.

Oh, oh, oh. Já nemám slov. Vystiženo úplně nádherně.

Takhle to na akcích vypadá

Takhle to na akcích vypadá běžně:-D

Черный ворон, я не твой!

Fandom: Svéráz národního lovu - víceméně.

Horizont nebe olízl jazyk aurory – krvavý jako jazyky carských barzojů. Velkých ve zlu a velkých v odpouštění…
Ruce velkokněžen jsou laskavé. Taťána Nikolajevna sundává bělostnou rukavici a skloní se ke vpadlým chrtím bokům, by je pohladila. Nebojí se ani hltavých chřtánů, krmí je… Jest v pravdě důstojno blahoslaviti tebe, Bohorodici. Bránu milosrdenství otevři nám, abychom doufajíce v tebe osvobozeni byli od bídy.

Черный ворон, я не твой!

Saně na sněhu hladce sviští, krvechtiví barzojové napínají řemeny a vrchní lovčí ještě připíjí velkoknížeti na kuráž.
Přípitek musí být krátký. Jako výstřel.
Poslední.
Barzojové už byli vypuštěni.

Черный ворон, весь я твой...

Nevermore...

Má to sílu. Opravdu.
Já azbuku znám, přesto jsem si to musela přečíst několikrát, než jsem to začala číst správně. Žalostné.

děkuju ti za komentář

děkuju ti za komentář

Fíha, fíha, fíha!

Fíha, fíha, fíha!

Přiznám se,

že já už se v azbuce též nechytám. A chtěla bych!:)

Překladač by sice stačil,

ale přeložila jsem - jukni pod Dangin komentář. :)

Přeložila bys to, pro neznalé

Přeložila bys to, pro neznalé ruštiny? :) (Skoro všechnu azbuku jsem už zapomněla...)

jasně :)

Název: "Černý havrane, nebudu tvůj..." Tenhle refrén se v písni několikrát opakuje, až na konci je: "Černý havrane, vždyť jsem tvůj." Nejsem básník, takže to možná není úplně přesné. Snad by se taky dalo říct "...už jsem tvůj" - ale to už nehraje roli. To tušení vlastní smrti je z toho tak jako tak cítit.

Kdyby se to nazpívalo v češtině, asi by to v zájmu zachování počtu slabik musela být "vrána", ale tu si zas našinec se smrtí tolik nespojuje. Symboliku vrstev už si domyslíš...

Nevermore!

S překladem to chápu, Poeův havran je taky víc krkavec, i když "raven" se dá přeložit oběma způsoby (asi jako se obtížněji rozlišuje třešeň a višeň, ale to jsem už někde jinde).
Děkuji moc. <3 Teď je to ještě hezčí - a když vím, co to znamená, jsem schopná rozluštit u tu azbuku. XD

Přiznávám, že jsem film

Přiznávám, že jsem film nedokoukala (už nevím proč, něco do toho vlezlo). Ale líbí se mi ta podvojnost velkokněžna / velkokníže. A obrazy s barzojema. A ruština. A Bohorodice... deformace v plný parádě, tyhle náznaky a citáty já rrrád... :-))

:)

Pořád dokola jsem k tomu poslouchala tu jednu písničku a nějak mi tohle téma samo naskočilo. Pak jsem si řekla: proč zůstat jen u filmu a ponořila se do posledních chvil Romanovců. Řeknu ti, že mě při tom masakru mrazilo...

Kaunis!

A pak se Fin probudí v chatce s hromadou flašek pod postelí, s medvídětem na hrudi a vyplašenými spoluhonci na střeše.

;)

Velmi správně

*hluboký nádech a výdech* To

*hluboký nádech a výdech*
To je tak... klasicky ruské. A poetické. Já to vidím před sebou.
Tleskám!

Dík. :)

Sic sesmolené na poslední chvíli - jako obvykle - a se spoustou nedotažeností...

великолепие

великолепие

Спасибо

:)

Hrdina

fandom:originální

Plaval oceánem jako první člověk zcela bez přístrojů.
V ruce svíral pouze velkou stříkací pistoli plnou sladké vody.
Nejdříve se smáli, ale pochopili. Mořská obluda - jediná možná zbraň je voda z řek. Všichni mu drželi palce. Malý kluk a dobrovolně se vrhl vstříc jisté smrti. Ale on přežije a zachrání lidstvo před hrozbou z hlubin.
Blížil se k příšeře.
"Vylez, bídný tvore. Zničím tě!"
Obluda byla strašlivá. Chapadla zakončená drápy, přísavky plivající jed. Skutečná hrozba. Chlapec vyrazil.
* * *
Něco ho popadlo a táhlo nad hladinu.
"Mladý pane, je čas vylézt z bazénu," podávala mu matka ručník.
"Mami," kňučel, "zbýval poslední výstřel."

Oh, opravdu velice vtipné.

Oh, opravdu velice vtipné.

Jó, to je vážně dobrý :)

Jó, to je vážně dobrý :)

To má tak milý konec. :)

To má tak milý konec. :)

Děkuji, pozitivního komentáře

Děkuji, pozitivního komentáře zrovna od někoho, kdo píše naprosto luxusní drabble si velice cením...teda, je to pozitivní, že? :D

Je to pozitivní. ;) Ó, děkuji

Je to pozitivní. ;)
Ó, děkuji za pochvalu! Nebyla jsem si jistá, kdo to všechno čte. :)

Moc hezký, líbí!

Moc hezký, líbí!

Rozhovor

Fandom: realita?
Poznámka: absolutně nestíhám, okolo mě samé nepříjemnosti až hnusy, na téma jsem napsala dvě tak šílené morbidity, že je odmítám vypustit do světa, takže pro dnešek radši jen drobná vykrádačka na motivy vtipu, který mi přišel mejlem, bodík je bodík :-)

Telefonuje syn s mámou:
"Mami, můžu dnes přivést na návštěvu svou přítelkyni?"
"Samozřejmě, synku."
"Víš mami, ale já jsem s ní už dva měsíce ženatý."
"Och! To je skvělé, synku."
"Mami, chtěli bychom taky žít u vás."
"Dobře synku, bude nám spolu veseleji."
"Ale ona je Cikánka."
"Synku, vždyť nejsme žádní rasisti."
"A má čtyři děti."
"Synku, já se už těším na dětičky."
"Mami, ale vy máte jen jednopokojový byt."
"To je v pořádku. Ty s manželkou budeš bydlet v pokoji a otec si ustele v kuchyni."
"A co budeš dělat ty, mami?"
"Já nic, já se jdu teď zastřelit."

Ou... brutální :o)

Ou... brutální :o)

*odumřela smíchy*

*odumřela smíchy*

Lehce drsné, ale smích na

Lehce drsné, ale smích na dobrou noc neškodí. :D :D :D

*spadla smíchy z

*spadla smíchy z postele*
Stoický klid té matky se mi líbí.
Vážně dobrý :-)

Chi chi. Perfektní. Pobavilas

Chi chi. Perfektní. Pobavilas i mne s celodenním bolehlavem.

Střelba na sportovním kurzu

Fandom: Profesor von Drak
Varování: Nic pro slabší povahy
Poznámka: Vím, že to nejsou drabbles, na která jste s Danielem zvyklí, ale za ten téměř rok od svého vzniku se tento svět rozvinul a ukázal nečekané linie.
---
Stalo se to během posledního kola střelecké soutěže. Danielovým zorným polem se mihl vlkošedý stín. Vzhlédl, ale kolem něho byli pouze soustředění studenti, a tak se znovu sklonil k výsledkové listině.
„Danieli!“ zavolal Jaroslav L. z basketbalového hřiště. „Už jste skončili?“
„Skoro!“

Když uklidil pušky, rozběhl se Daniel po břehu za Jaroslavem, který ho vyhlížel s míčem pod paží.
Uběhl stěží pár metrů, když třeskl výstřel, který tentokrát nemohl být ze školní vzduchovky.
Danielovo modré tričko zbarvila krev.
Druhý zásah muže odhodil vstříc čekající vodní hladině. Vyděšený křik na břehu už neslyšel, přehlušil ho vzduch unikající z rány na hrudi.

Tak to je drsné. Obzvlášť

Tak to je drsné. Obzvlášť skvěle napsány tři poslední věty.

Děkuji.

Děkuji.

fff, to je ale napínavý! Jsem

fff, to je ale napínavý! Jsem zvědavá, jak to bude dál.

Záleží na tématech. Já mám

Záleží na tématech. Já mám rozepsaných více linií, a která se hodí, tu napíšu.

Huh

Tohle mi nedělej. :D Jako, je to perfektní, moc pěkné, ale strašně jsem se lekla! Každopádně, připomnělo mi to můj sportovní kurz, akorát že my nestříleli. Jo a mám dojem, že jsme byli na stejném místě, jako vy. ;):D

Co že ti nemám dělat?

Co že ti nemám dělat?
Děkuji za pochvalu.
S tím místem je to pravděpodobné.

Takovýhle šoky mi nedělej! Na

Takovýhle šoky mi nedělej! Na to musím myslet celej den, co s panem profesorem bude...

Ty z něho chceš udělat

Ty z něho chceš udělat ducha!?

Ne. Nechci.

Ne. Nechci.

Uf, to jsem si oddechla.

Uf, to jsem si oddechla. :-))
(Další teorie si radši nechám pro sebe, páč bych se eště mohla trefit. :-)) A to by zkazilo švandu.)

Ono to bude ještě zajímavé,

Ono to bude ještě zajímavé, ale duch z něj nebude. Minimálně tady určitě ne. Tady skáču v ději podle tématu.
Napiš mi mail, já si tvé teorie ráda přečtu. ;=)

Jéje, snad to není konec?

Jéje, snad to není konec?

Je a není.

Je a není.

Tak teď jsem napnutá jak

Tak teď jsem napnutá jak kšandy :-)

A budeš hodně dlouho...

A budeš hodně dlouho...

Poslední výstřel

Fandom: svět Václava Čtvrtka

Rumcajs seděl na kameni a čistil fajfku od zbytků tabáku.
Bum. Od hlavy mu odskočila borová šiška.
Veverka Terka se posměšně ušklíbá. Další ho trefila přímo do nosu.
„Sakrment, ty zrzavko, že já ti tu šišku vystřelím z pazourek!“
A hned naládoval pistol předloňským žaludem a už míří na tu šišku.
Jenže ouha, mířidlo se komíhá sem a tam, hned ukazuje na šišku, hned na veverku a Rumcajs ne a ne ho uklidnit.
Zastrčil pistol do kapsy a smutně říká: „Mančinko, zavolej Cipíska, že už to řemeslo musí po mně převzít. Copak je to za loupežníka, kterýmu se třese ruka.“

Chudák Rumcajs, i on

Chudák Rumcajs, i on stárne.
Moc hezké, milé.

To je smutný... chudák

To je smutný... chudák Rumcajs.

Inspirace Google? ;) Hih. :D

Inspirace Google? ;)
Hih. :D

Ani ne,

prostě jsem přemýšlela, kdo by tak mohl chtít střílet a nebyl to zrovna Vinnetou nebo Pistolník. A pak jsem si vzpomněla na večerníček a žaludy a bylo jasno :-) Zbývalo jen přečíst si dvě tři pohádky, abych chytla ten jazyk a bylo. Já jsem vážně netušila, že má Václav Čtvrtek narozeniny :-)

Ale trefila ses přesně!

Ale trefila ses přesně! Úžasný. :)

:)

Dobře, po dnešku si znovu skouknu Rumcajse. Prostě to jinak nepůjde.

Rumcajs jak vyšitý! Od tebe

Rumcajs jak vyšitý! Od tebe by se mohly mnohé autorky učit, co jsou to postavy IC :-)

To je pěkný! A zrovna na

To je pěkný! A zrovna na Čtvrtkovo sté výročí narození :)

Vidíš, to jsem ani nevěděla... :-)

Asi nějaká vesmírná telepatie...

(Možná ne úplně) poslední výstřel

Fandom: Usagi Yojimbo

„Jseš mrtvej, Usagi!“ vykřikl Kenichi a vypustil šíp. Tětiva zabzučela.
Jeho soupeře to nezkrušilo. Šíp se mu odrazil od ramene a Usagi se dál řítil na neblahého střelce. Meč zasvištěl.
„Kjááááá!!“

Tak tohle byl můj poslední výstřel, napadlo ještě Kenichiho, když se kácel k zemi.

Ještě že mají jen dřevěné zbraně, vzdychla si maminka Kenichiová, když drhla synkovi bouli na čele. Mít opravdové, ani jeden z nich by se nedožil deseti let věku.
„Usagi mě praštil,“ fňukal Kenichi. „Za všechno může on!“
„Praštil nepraštil,“ komentovala maminka, „kdovíkdo si začal. Příště zas uděláš bouli ty jemu.“

Evidentně to byla moudrá žena.

Ano, dětičky. My taky měli s

Ano, dětičky. My taky měli s bráchou dřevěné zbraně, jenom já měla raději meče.

Usagi, hurá!

Zbožňuju maminku Kenichiovou!

Usagi

já umřu! XD

Evidentně

:)

Maminka Kenichiová

Maminka Kenichiová :o)
Jezusky to je roztomilý :o)

Jéé to je strašně milé.

Jéé to je strašně milé.

Konec dětství

Téma: Poslední výstřel
Fandom: poznáte

Olle nacpal do tašky poslední knížky a naposledy se rozhlédl po pokoji. Oči mu padly na starý prak. Usmál se.

Dobře si vzpomínal ten den, kdy si ho přivezl z pouti. Hned první večer mu ho Lasse ukradl. Olle ztropil obrovskou scénu; Lasse dostal pár za ucho a byl donucen mu prak vrátit.
Když potom hráli obíhanou, Bosse Ollemu podrazil nohy. Ne snad, že by schvaloval to, co Lasse udělal, ale bratra musíte bránit vždycky.

Olle vyšel před dům a našel správně velký kamínek. Toho dne vystřelil z praku naposledy. Byl už velký chlap; nejvyšší čas nechat Bullerbyn za sebou.

moc slov!

Drabble má 101 slov! Pošli, prosím, opravené drabble na drabble.sos@gmail.com a my přidělíme bodík:-)

To je krásně nostalgické. Tak

To je krásně nostalgické. Tak nějak pozitivně.

Kluci mojí oblíbený

Kluci mojí oblíbený Lindgrenový vyrostli... Krásná tečka za dětstvím, ten kamínek.

moje oblíbená Lindgrenka?

To je hezký.

Jé, Děti z Bullerbynu, jedna

Jé, Děti z Bullerbynu, jedna z nejmilovanějších knížek mého dětství.
Zajímavé podívat se na dospělého Olleho. Vsadím se, že být to Lasse, neodolal by a dospělý - nedospělý, vybral by si nejspíš nějaké okno :-)))

Dost možná

To je dost možný :o)

dojetík :)

<333333
awwwww, můj nejsrdcovější fandom!

Awwww, konec nostalgie a tak

Awwww, konec nostalgie a tak krásně napsaný!

Poslední výstřel

Fandom: Torchwood

„A i když Weevil leží nehybně na zemi, ještě na něj jednou vystřelíš, jen aby ses ujistil, že je mrtvý. Je to jasné?“
„Rozumím,“ přikývl Ianto a přešlápl z nohy na nohu. Byla mu zima a doufal, že odsud brzy odejdou. Nebo že ho Jack zahřeje… jakkoliv.
Začervenal se při své poslední myšlence.
„Takže vždy dodat poslední výstřel,“ zopakoval.
„Správně,“ Jackův široký úsměv se nedal ani ve tmě přehlédnout. Přistoupil blíž a znenadání políbil překvapeného Ianta na rty.
Chlad probíhající Iantovým tělem se záhy změnil na příjemné mrazení. Pokročilá večerní hodina s ním ovšem tentokrát neměla už absolutně nic společného.

Jo, jo. TW. Jack zahřívá

Jo, jo. TW. Jack zahřívá rád...

Já bych si ta drabblata, u

Já bych si ta drabblata, u kterých napsanasý fandom Torchwood, neměla číst ve škole. *slasherský úsměv*

Jeho temná stránka

Fandom: Upíří deníky (seriál)

Zapraskání kostí znělo jako poslední výstřel. Výstřel poslední naděje, smutku a bolesti.
Jeho tělo se zmítalo v křečích, které neustávaly.
Dívka zavřela oči a něco si tiše mumlala. Když oči otevřela, spatřila velkého šedého vlka s očima pro ni tak důvěrnými.
Otočila se a vyběhla ven. Doufala, že to přes noc vydrží a nikomu neublíží.

Druhý den v televizi: „Nedaleko Mystic Falls byla v lese nalezena těla šesti lidí. Policie našla stopy divoké zvěře-“ dál už Caroline nevnímala.
Věděla, že i ona má svou temnou stránku upírství, ale dokázala svému loveckému pudu zabránit.
Věřila, že on to brzy dovede také.

Klidný spánek

fandom: Budeč

Kajetán byl vždycky tak trochu rebel. Nad věcí.
Ale už pár měsíců se pravidelně probouzel zpocený a vyděšený.
Nikdy se nenechal poutat konvencemi. Nenechal se poutat nikým a ničím.
Ale nepovědomý dívčí hlas v jeho snech ho děsil.
Kajetán věděl všechno o příčině a následku.
Ale tohle nechápal. Neměla odkud znít.
Pečlivě zametal stopy.
Když ho probudila noční můra, sáhl pod polštář.
Co se zabíjení týkalo, Kajetán magii nepreferoval. Vždycky toho žádala na oplátku příliš.
Když nahmatal povědomý tvar pistole, uklidnil se.
Všechno bylo v pořádku, dokud měl u sebe poslední výstřel.
Poslední. Speciální. Ten, který si schovával pro sebe.

zas jedna depresivní

je vidět, že máš obzvlášť dobrou náladu. Ale líbí se mi to.

Brrr, u toho se dá akorát

Brrr, u toho se dá akorát syknout. "Neměla odkud znít." Děs a hrůza.

Nepřítel se má asi nějak

Nepřítel se má asi nějak podezřele dobře, že píše takové depresivní věci, že? Budu muset nějak zasáhnout;-)

Chudák Kajetán

Chudák Kajetán

Poslední výstřel

Fandom: Stargate
Varování: Odehrává se v sedmé sérii, tedy pro některé spoiler.

Přišel odnikud. Neočekávala ho ani ona ani Daniel ani vážně zraněný muž, kterému právě zachraňovala život. Přikradl se k ní tajně a zbaběle a ani jej pro velký hluk nebylo slyšet. Když na tu chvíli Daniel později vzpomínal, zatímco seděl v temném rohu místnosti, kde tolikrát udělala vše, co mohla, aby i jeho zachránila, měl přesto dojem, že jej mezi ostatními slyšel velmi jasně. Byl nejhorší, jaký Daniel kdy zažil. Byl to zloděj, který je okradl všechny. Krutý. Vypočítavý. Zcela bez slitování. Namířený na tu, která všechny životy bez rozdílu zachraňovala.
Takový byl poslední výstřel, který se Janet Fraiserové týkal.

Modrá růže

Fandom: Queer as folk
Poznámka: slash, odehrává se to tak kolem roku 2005
Varování: Brian je hodně OOC, ale já si nemohla pomoct. :)

Brian s Justinem kráčeli z práce domů. Vybírali si však dlouhé okliky. Brianovi snad ani nevadilo, nakolik je to romantické.
***
Procházeli kolem zdi, jež lemovala zábavní park. Justin poznamenal, že má docela chuť na cukrovou vatu. Nespěchali, vešli tedy dovnitř.

Procházeli kolem stánků, odevšad se na ně valila hudba a hluk bavících se lidí.
Brian zpozoroval střelnici.
,,Pojď, vystřelím ti růži." Justin ho obdaroval zářivě sluníčkovským úsměvem.

Brian už vypotřeboval dva pokusy.
,,Jestli se netrefíš, tak to nevadí." ujistil jej.
,,To jsem si jen zkoušel, teď se trefím." pronesl suverénně. Namířil a na poslední výstřel zlomil špejli nádherně modré růži.

Bylo by to pěkné, kdybys

Bylo by to pěkné, kdybys vyměnila jména a fandom to byl originální. Ke QaF se to vážně nehodí. Justin ještě možná - ale spíš v těch prvních sériích, pak už taky ne -, ale Brian opravdu není Brian. O_o Stačilo by jen umazat fandom. ;)

Nějak nemůžu unést spojení

Nějak nemůžu unést spojení Brian, Justin a "kráčet". Ale jinak to ujde. :)

Teď když jsem si to přečetla

Teď když jsem si to přečetla zní to opravdu divně. A díky.

Ono je to moc hezké, jenom by

Ono je to moc hezké, jenom by možná bylo lepší, kdyby to byla originálka, protože takhle to u charakterů mírně skřípe. Ale tak co, potěší. :)

Na život a na smrd

Fandom: originální

Šiky bojujících se zuřivě přesouvají z místa na místo, nezřídka používajíce libovolné bazmeky coby obligátní tupé předměty a vrhajíce mezi nepřátele střely mocných kalibrů.
Probíhá epická bitva – Pravidla českého pravopisu proti patvarům plížícím se pokoutně moderními sdělovacími prostředky.
Nyní se do bitvy zapojují i tiskařští šotci. Paradoxně na straně Pravidel, ale pro ně je zábava v tom, že si jich někdo všimne. To u moderních „tiskovin“ nehrozí.
Přinášejí těžký kalibr, raketu typu město-moře-kuře-stavení.
Kostra nepřátel, silně se opírající o zanedbávání středního rodu čísla množného, se zachvěla. Ale ještě nepovolila.
Dokud nepoužili raketu typu žena-růže-píseň-kost.

A dají se ty rakety někde

A dají se ty rakety někde sehnat?

Pár jich pro všechny případy

Pár jich pro všechny případy schraňuju pod postelí.

SMRD!!!

Oh. Za jedna s rybou. Toou největší a nejvzácnější. Tohle si to zaslouží. Já bohužel nemám jiných slo, je to doknalé.

Moje první letošní jednička s

Moje první letošní jednička s rybou! Jsem poctěna :)

A ze všeho nejvíc se mi na

A ze všeho nejvíc se mi na tom líbí "smrd". :D

Dobře XD

Dobře XD

"Byly to koťata pěkné,

"Byly to koťata pěkné, májové." Božena Němcová, originál. V pozdějších vydáních (po její smrti) už to upravili, aby to bylo podle pravidel.
;o))
Nicméně stojím na straně pravidel - ač sama obvykle v diskusích používám jazyka lidového. Neb nelze nestáti na straně šotkův!

No asi Božka šetřila na

No asi Božka šetřila na korektoroj... ;)

No ne tak úplně. V její době

No ne tak úplně. V její době to bylo normální. Směrem k té Biblí Kralické přitvrdili puristi až později. Čeština má tendence smazávat tady rozdíly mezi rody, však to navzdory puristům dělá znovu. (Některý jiný kroky vývoje od Biblí Kralické už znovu neopakuje, ale tenhle teda dost urputně.)

Aby se raketa neodrazila od

Aby se raketa neodrazila od konceptu minimální intervence :-)

Hehe, pravopisné války, to je

Hehe, pravopisné války, to je vždycky maso!

:-D

Smekám před geniálním nápadem a tleskám výbornému a vtipnému zpracování!!!

držím palce pravidlám :)

držím palce pravidlám :)

Pra-vid-la! Pra-vid-la!

Pra-vid-la! Pra-vid-la!
(i když... povolení -izmů, renezance, možnost psaní Vy v reklamních letácích a podobný zhovadilosti... no ale v téhle velké bitvě tohle dílčí nepřátelství asi musí jít stranou).
A mimochodem, Tess, momentálně jsi mě dostala z deprese.

To je dobře

To je prosím nějaký měřitelný výsledek :)

Takže ať se Pravidla koukaj

Takže ať se Pravidla koukaj snažit!

No... nevim. Třikrát jsem to

No... nevim. Třikrát jsem to upravovat musela, fuj já!

.-D

Fakt těžkej kalibr

Dramatický moment

fandom: Tomb Raider, moja láska z detstva :)

Pred Larou Croft sa týčila majestátna zlatá brána. Zaklonila hlavu a dosýta si ju poobzerala. Potom zapálila svetlicu a vbehla dovnútra.
Skĺzla po šikmej ploche do sály osvetlenej fakľami. V jazierkach sa odrážalo svetlo a v strede stál Stoddard.
"Slečna Croftová, aké príjemné prekvapenie."
"Poďme k veci, Stoddard. Kde je kryštál?"
"Skrytý a strážený. Nikdy ho nenájdeš!"
Lara tasila Desert eagle. Vedela, že to dlho nepotrvá. S mocnou zbraňou stačí len zo desať výstrelov. Uskakovala pred Stoddardovými salvami a rátala vlastné.
Tri... Štyri... Päť... Šesť...

"Okamžite vypni počítač a mazaj sa učiť!!!"
"Ale mami, ešte pár výstrelov a vyhrám bossfight!"

Ať už to přestane bolet!

Fandom: Dr. House

Vzal do dlaně vroubkovanou rukojeť...
V noze mu už po milionté zaškubalo...
Natáhl hlaveň. Náboj se přesunul ze zásobníku do komory...
Dotěrná, nepolevující škubavá bolest...
Položil prst na spoušť...
Dneska mu Wilson řekl, že ho další Vicodine může zabít. Jeho srdce už je slabší než srdce sedmdesátiletého starce...
Objal rukojeť pevněji.
Zachvěl se. Ta bolest byla nesnesitelná...
Srdce mu zatepalo až v krku, když si přitiskl chladné ústí hlavně ke spánku...
Ne! Není srab! Jen chce, aby ta noha konečně přestala bolet!
Wilson vešel do kanceláře příliš brzy.
„Housi, máme případ. A odlož už tu kuličkovku, bude tě bolet hlava.“

Taks mě málem odrovnala.

Taks mě málem odrovnala. Tohle už mi nedělej. Kuličkovku!!!

Úplně IC!

Úplně IC!

Paráda

Skoro jsem se vyděsila...

Dokonalé, Houseovské :)

Dokonalé, Houseovské :)

Chahá! Dobře mu tak. :) A

Chahá! Dobře mu tak. :)
A Wilson koukám zase nevhod, i když vhod.

Zkažené prasečnice

Fandom: Zeměplocha

Z vedlejší místnosti se ozývaly podivné zvuky. Postihnout pomalu postupoval tím směrem a pozorně naslouchal. Tiché "kník, kník" se postupně proměnilo v tak hlasitý a intenzivní zvuk, až měl pocit, že se mu rozskočí hlava.
Prudce rozrazil dveře a uviděl hromádku neštěstí, která tvarem mírně připomínala desátníka Nóblócha. U nosu měl velkou bublinu a usedavě plakal, až hýkal.
"Noby... co se ti stalo?" zeptal se opatrně Postihnout.
"Dostal jsem... od Otce prasátek... Burleigh-Silnorukův dvoučinný... třípákový samostříl s pažbou z... leštěného ořechu," vzlykal přerývavě Noby.
"No a? Měl jsi z něj přece radost!"
"Ale když... já už mám jen jeden šíp!"

Chudák Noby...

Chudák Noby...

:-DD :-DD Chudě malý... když

:-DD :-DD
Chudě malý... když on krade jenom do pěti tolarů, za to šíp nepořídí...
Leda by mu někdo nechal nějakej v sejfu!

chudák Noby

ale je to dobrý

Mně je ho tak líto! Třeba

Mně je ho tak líto! Třeba bude mít brzo narozeniny!

Jako bych tam taky byla.

Velmi zeměplošské.

to je rozkošné :)

to je rozkošné :)

Ajajaj

Fandom: HP
Poznámka: Stále se mi daří pokračovat (Severus a Hermiona). Za komentáře díky angie77 a Danae! Poprvé jsem zalitovala, že drabble nemá více jak 100 slov.

Pojídala večeři a přemítala o kvalitě rozžvýkaného salátu.
„Musíme skoncovat s posledními Smrtijedy. Snad se tu dnes večer nebudeš bát.“
Chvíli trvalo, než pochopila: „To nemyslíš vážně? Kdy jsme naposledy byli večer sami? Mám toho dost! Už ani pořádně nevím, jak vypadáš.“
„Tak se podívej. Pět minut jsem ti plně k dispozici.“
Spánkový deficit sesbíraný na vánočních večírcích se ozval: „Všechno jen zesměšňuješ. A co se týče našich společných nocí, ani o svatební jsme nebyli spolu.“ Věděla, že zachraňoval mudlovskou rodinu a poznala, že přestřelila. Sledovala kulku ostrých slov jak letí a trefuje se přímo do srdce.
Zmizel v krbu.

Pěkné

I když smutné... Naštěstí už jsem četla i kurtizány a tak tuším, že to dobře dopadne :-)

sú čoraz...

lepšie a lepšie :) naozaj som zvedavá, ako sa popasuješ s Kurtizánami..

To já taky :-)

To já taky :-)

Jojo, z pusy občas lítá ta

Jojo, z pusy občas lítá ta nejostřejší munice... Moc povedené!

Když vystřelil naposledy

Fandom: Harry Potter
Poznámka: Protože tohle je záležitost jako stvořená pro Weasleyovská dvojčata :)

***
Nejistě se zadíval na Fredovy trenky a zkusmo prostrčil dva prsty dírou velkou jako pěst, která vévodila všem vybledlým zelenkavým proužkům.
„Třeba by se daly nosit i obráceně,“ navrhnul se značkovým úšklebkem a s nelibým mlasknutím si přirovnal tkaninu k pasu.
„Něco jakože, slon nevidí a tak chobot bloudí okolím?“ uchechtnul se majitel spoďár.
„Bramboračku jsme měli v neděli, to už je čtyři dny… tohle nám neprojde.“
„Mamka ví, že po ní mívám větry,…“
„Jo, ale po čtyřech dnech? Mysli! Tady končí všechna sranda Freddie, budeme muset najít pár dobrovolníků, ty nové Bum - Bum pralinky, už na sobě testovat nebudeme…“

moc slov!

Drabble má 102 slov. Pošli nám prosím opravené drabble na drabble.sos@gmail.com a my udělíme bodík. Díky

Tohle prostě... Já nemám

Tohle prostě... Já nemám slov. Pobavilas mne.

Tohle mne mnohonásobně

Tohle mne mnohonásobně potěšilo, protože dvojčata mám velice ráda.

Jsou tu sympatičtější než v

Jsou tu sympatičtější než v knize. :)

Úžasné...

Jako kdybych je viděla :-)

To jsou dvojčata jak vyšitá!

To jsou dvojčata jak vyšitá! Jsem zvědavá, koho si na najdou na pokusy ;)

Snaha pravdaže byla, o

Snaha pravdaže byla, o dvojčata roztomilá...:)!

Montgomery

fandom: trampské písně
varování: Jsem hnusná potvora, která v rámci odporného smyslu pro černý humor neváhá ublížit živé bytosti. A navíc to možná není vtipný. Jen strašně uhozený.

Déšť jí smáčel vlasy. Stékal jí po tvářích a mísil se se slzami. Slyšela ho. Slyšela výstřel a věděla, že jde pozdě. Už jeho smrt nenapraví.
Ležel tam. Na kopečku v prachu cesty. Generál. Její Generál. Už nikdy nevstane a neprojde se krajinou.
Přišla až k němu. Poklekla a pohladila jeho šedavou kůži. Ještě slabě dýchal, ale pramen krve vytékající z rány naznačoval, že je konec.
Zafoukal vítr a přinesl k ní ozvěnu jeho majestátního troubení. Jak jen milovala ten hlas. I na dálku ho byla schopna rozeznat.
Mladá bioložka se rozplakala ještě usedavěji. V Montgomery už zase bili slony.

Vážně černota. Moc dobré.

Vážně černota. Moc dobré.

headdesk, odrovnaník, pod

headdesk, odrovnaník, pod stůl padajík a vůbec...
tohle je naprosto dokonale uhozeně vtipné 8+)

Uhozený věci jsou taky fajn.

Uhozený věci jsou taky fajn. ;)

XDDD

ale jo, je to vtipný, ale uznávám, že pro Generála už tolik ne.

Pomooooc

Už zase jsem spadla pod stůl... Tohle čtení drabblů začíná být fakt rizikový.
Chudák slon:-) Mimochodem, píseň znám i ve variaci "V Montgomery blijou sloni"...

hahý

ahaha - no nic. Taky už mám dost

Hihihi, chlámajík. To jsi tam

Hihihi, chlámajík.
To jsi tam fakt slyšela? Takováhle procitnutí po letech jsou nejlepší. A že jsem jich měla! I když si zrovna vzpomínám jenom na "jste-li svatí, kámen ujde" či "pírka touhy střídal Pegasú" (Pegasú byl někdo podobnej jako Manitú...)

Lunkvil, rozsekala jsi mě

Lunkvil, rozsekala jsi mě podruhé! Pegasúúúú... :D

Chjo...

Ty jsi zlá, zlá, zlá!:D Proto tě milujeme.

Tohle mi strašně zvedlo

Tohle mi strašně zvedlo náladu! Bravo! Myslím, že už tu písničku nikdy neocením v originále:-)

Buď mám zvrácený smysl pro

Buď mám zvrácený smysl pro humor, nebo je tohle geniálně ffftipné dílo! :D

Chvíli mi to trvalo a teď už

Chvíli mi to trvalo a teď už chvíli jenom hýkám! To je královna matka všech songfiction!

Že to není vtipný?! Je to

Že to není vtipný?! Je to první drabble, u kterýho jsem se letos fakt od srdce zasmála (i když zase tolik nejsem na černý humor a trampské písně mi taky zas tak nevadí). Sice jsem jich tu zatím nečetla moc, ale tohle mě vážně dostalo.

:D:D:D Je to hrozně moc

:D:D:D
Je to hrozně moc vtipné.
Ani u šedavé kůže mi to nedocvaklo...

:-DDD

Julinko, miluju tě. Jak já tenhle cajdák nenávidím.

Vzpomínky

Fandom: Yokohama Kaidashi Kikou
Poznámka: Snad ještě v tématu. Proč píšu na fandomy o kterých vím, že je nikdo nezná?

Poslední fotku nakonec vyplýtvala na obyčejný (ale zato krásný) západ slunce nad zatopenou Jokohamou. Ze začátku doufala, že si jí nechá pro Majitele; představovala si, jak ho překvapí s foťákem na cestě ke kavárně.
Jenže pak jí došlo, že už se nevrátí.
Pak ho chtěla věnovat Takahirovy, jenže on si odešel do města plnit své sny (ve kterých pro věčně zasněnou robotku už nezbylo místo) a Makki-chan ho následovala o několik let později.
A Ojisan, jeho pohřeb vyfotila o třicet pět snímků dřív.
Stejně nevymazala ani jedinou, dokonce ani tu s rozmazanou motorkou – to by bylo, jako vymazat si vzpomínky.

no a čo,

ja som si dala záväzok, že každé drabble bude z iného fandomu, tak musím používať aj neznáme... Ale veľmi sa mi páčilo to tvoje, ja tiež nevymazávam milované fotky

Díky

To tak tenhle závazek jsem si dal taky...
Jako YKK doporučuju, je to asi nejlepší manga co jsem kdy četl.

Ticho

Fandom: Originál / historie

Den se chýlil ke konci. Slunce zapadalo do rudých mraků na obzoru, jakoby zbarvených krví prolitou dnešního dne.
Na obrovské pláni spolu bojovaly dvě vojska – každý za svého krále, svou vlast a svou pravdu. Dnes se nic nerozhodlo, s posledními zbytky světla se musí bitva přerušit. Pokračovat se bude zase ráno. Jakmile se rozední.
V tu chvíli ucítil jeden z bezejmenných vojáků v břiše nesnesitelnou bolest.
Zdálo se mu, jako by ryk boje pomalu utichal. Pak už neslyšel nic. Do toho děsivého ticha ho napadla jediná myšlenka – že je snad lepší zemřít první ranou bitvy než jednou z těch posledních.

Hnidopišná...

Dvě vojska bojovalY? A každý? Huš zaměřuju jednu ze svých patentovaných raket...

Díky, hnidopichům jsem fakt

Díky, hnidopichům jsem fakt vděčná... takovýhle věci vznikaj, když drabble pořád všeljak prodlužuju a zase zkracuju, aby mělo přesně sto slov, a pak už si ho po sobě nepřečtu celý najednou. A nebo je to možná jenom mojí blbostí :). Každopádně díky. Opravim, jestli to půjde :)

Tak to nejde, no... Nechť to

Tak to nejde, no... Nechť to tedy zůstane jako věčný pomník mé nepozornosti / neznalosti češtiny :).

Hezky napsané, smutné. Ta

Hezky napsané, smutné. Ta myšlenla na konci je velmi pravdivá.

Chudák, ty ho necháš se

Chudák, ty ho necháš se propracovat celou bitvou a pak ho zabiješ tím nejbolestivějším dostupným způsobem... rána v břiše... To je fakt blbá smrt.
(Aby nedošlo k mýlce - když soucítím s mrtvolou, tak to je dobře napsaný!)

Poslední věta je vážně

Poslední věta je vážně úžasná.

Na konci

Na konci mě zamrazilo. Hezky napsané drabble.

Dík... I když tentokrát jsem

Dík... I když tentokrát jsem teda docela nevěděla co napsat :)

Poprvé a naposled

Fandom: Armistice (Bernard Malamud)

Své první setkání s Gusem Wagnerem si Morris Lieberman nepamatoval úplně přesně: silné ruce, které ho zvedly z páchnoucího prachu, ve kterém se choulil a čekal, až dostane šanci zemřít. Výrazné rty cosi křičící na ostatní vojáky. Teplý dech zezadu na krku dodávající pocit bezpečí.

Poslední setkání s Gusem prožíval Morris až nepříjemně ostře. Prsty, které dříve utěšovaly, se sevřely kolem jeho krku. Dech, který předtím hladil, jako by ho udeřil. Rty, které kdysi líbaly, propouštěly výčitky.
Hlaveň zbraně zastudila, pak zapálila pod roztrženou košilí.
„Nejsem nácek, jen nesnáším strach a prohru, hlavně v Americe!“
Druhý výstřel již Morris neslyšel.

Do těch slov "nejsem nácek,

Do těch slov "nejsem nácek, ale" jsi vměstnala celej příběh, co se musel odehrát mezi první a druhou částí. A že těch proměn muselo být hodně a velikých.
(Neznám fandom. Jde to pochopit i bez té znalosti, ale dalo mi to práci. Večer po celém dni mi to dostatečně pochopit nešlo, to z toho byl jenom neartikulovatelnej dojem. Přičítej to mojí únavě. :-)) )

Velice doporučuju povídku,

Velice doporučuju povídku, naštěstí není dlouhá. :) Dost věcí jsem si přimyslela, ale základ je kanonický. Morrisův strach přivezený z Evropy ho provázel celý jeho život. Když jako malý zažil pogrom a pak každý den v rádiu slyšel, jak Německo dobývá jednu zemi za druhou... To Gus nemohl pochopit a akorát se mu to hnusilo - čímž ten strach ještě přiživoval, že.

Sím, sím, můžu dostat to pdf?

Sím, sím, můžu dostat to pdf?

Posláno. :)

Posláno. :)

Wow! Ani nemusím znát fandom,

Wow! Ani nemusím znát fandom, aby to zapůsobilo!

Doufám, že to nebylo moc

Doufám, že to nebylo moc matoucí. :)

Kupodivu ne. Nemůžu tvrdit,

Kupodivu ne. Nemůžu tvrdit, že jsem zcela v obraze, ale řekla bych, že to působilo, jak mělo. :)

Kruciš. Proč to musí být v

Kruciš. Proč to musí být v pro mne nekompatibilním formátu?! Zrovna by mne povídka zajímala, protože bez ní tvé drabble asi moc nepochopím.

Já ti ji klidně pošlu

Já ti ji klidně pošlu e-mailem, mám i jako pdf. :) Jen jsem sem chtěla dát online odkaz a jiný funkční jsem nenašla. :)

Pošli, prosím. Budu ráda.

Pošli, prosím. Budu ráda.

Tak tohohle Malamuda si musím

Tak tohohle Malamuda si musím přečíst!

Hledala jsem na internetu

Hledala jsem na internetu odkaz na tu povídku a našla jsem ji pouze jako Word dokument, kam vede odkaz výše. (Našla jsem i normálně na webu, ale odkaz pak nefungoval.) A naštěstí není dlouhá. :)

Ehm, on je originál anglicky?

Ehm, on je originál anglicky? No, nevadí. Někdy nastuduju, protože tím pádem mi trošku uniká ten závěr. Nicméně se mi to líbí, je to krásně koncentrované a takové... já nevím, voní to po prachu.

Ano, ale pokud byly jeho

Ano, ale pokud byly jeho povídky přeložené do češtiny, určitě se dají najít například v knihovně. Ale myslím, že bys to zvládla, a není to dlouhé. Viz odkaz nebo ti půjčím papír - má to dvě stránky (mini písmem).
Kuju. <3

Od kopu s otočkou po poslední výstřel

Fandom: Chuck Norris

Udělal jsem kop s otočkou a udeřil do nepřítele tak silně, až jeho tělo překonalo první kosmickou rychlost a o několik hodin později už kroužilo kolem Země. Toho jsem si ale nevšímal, neboť se na mě vrhlo dalších dvacet mužů najednou. Jedenáct z nich jsem obratně chytil do lasa bez smyčky. Pár dalších jsem zapálil pomocí lupy. To, že byla tma, mě nezajímalo. Pak jsem se rozhodl darovat Červenému kříži pár litrů krve. Co na tom, že ne mojí vlastní? Nakonec zbyl jen jeden muž. Pro něj jsem měl v revolveru poslední kulku (zbylých pět jsem vystřílel při ruské ruletě).

Jo, Chuck. Perfektní.

Jo, Chuck. Perfektní.

No moc se nesmějte, včera mi

No moc se nesmějte, včera mi ten první všivák přistál na hlavu.

To je úžasné! :D

To je úžasné! :D

Znovu a znovu mě překvapuje,

Znovu a znovu mě překvapuje, co ten chlápek dokáže, pokaždé něco jiného, a vždy se bavím.

Checht

Vynikající! Tentokrát jsem sice nespadla pod stůl, ale pro změnu jsem se smíchy málem udusila...

Tohle je lepší než

Tohle je lepší než antidepresiva! Děkuju za zábavný zážitek!:-) (Ale být tebou, tak si teď dávám na každém kroku pozor. Nemusíš být paranoidní, to ale neznamená, že tě Chuck nevidí!)

Miluju vtipy na Chucka

Miluju vtipy na Chucka Norrise! Výborné :-)))

Když pohár trpělivosti přeteče

fandom snad poznáte sami
poznámka: tak trochu AU a úplně BJB

„Kolik je čtrnáctkrát deset?“
„Padesát tři,“ odpověděl sebevědomě, ale třída se zachichotala.
„Sedmdesát dva děleno devíti?“
„Sto dvacet pět.“
Třída se znovu zasmála.
„Zkusíme to se sčítáním: Kolik je patnáct plus osmnáct?“
„Dvacet dva,“ řekl, i když ho odvaha zjevně opouštěla.
„Kolik je dva plus dva?“ zkoušela nejlehčí příklad, na který si vzpomněla.
„Dva plus dva…“ lovil v paměti, „šest!“
Třída doslova vybuchla smíchy.
„Tak to by stačilo, Pažoute,“ řekla soudružka učitelka. „Jsi tupý jak poleno, neumíš ani základní počty! Ty prostě střílíš naslepo. Ale tohle bylo naposledy. Ze mě si už šoufky dělat nebudeš. Zítra nastupuješ do zvláštní školy.“

Nojo, no. Někomu holt škola

Nojo, no. Někomu holt škola nešla...
Pěkné drabble.

hahá

Pažout je třída!

Tak to taky vezmu z jedné

Tak to taky vezmu z jedné vody na čisto:

a) Děkuju za komentíky.
b) Pažouta vám líto být nemusí, může si za to sám, má se učit a ne se flákat (jako třeba já).
c) Horáček už tam dávno je;-)

Bum

Tak tímhle jsi to dorazila :-D

Teda ale vážně! Jak to můžeš

Teda ale vážně! Jak to můžeš Horáčkovi udělat! Chudák! Že se nestydíš! :D:D:D

A co Horáček?

A co Horáček?

Mě je teda líto spíš tý

Mě je teda líto spíš tý učitelky. Po tom co jsem byl asi před týdnem na hospitaci v kvartě na gymplu a žákům dělal problém zakreslit bod do soustavy... Tohle je asi v normně.

A jéje, tady je někdo vod

A jéje, tady je někdo vod fochu!
Ehm... no asi radějc nic. :)

Teda musím souhlasit s Danae,

Teda musím souhlasit s Danae, já ho vážně lituju. Ale lituju i tu učitelku, která ho schytá. :)

Už nemá cenu komentovat. ;)

Už nemá cenu komentovat. ;)

Poprvé v životě je mi Pažouta

Poprvé v životě je mi Pažouta líto!

Poslední výstřel

fandom: žádný konkrétní jsem na mysli neměla, ale určitě by se to na některé nacpat dalo :)

Zbýval už jen poslední výstřel. Poslední rána. Jestli i teď mine, bude vše ztraceno. Sebevědomé vychloubání, že trefí úplně cokoliv, se projeví jen jako pusté chvástání. Ztratí důvěru.
Co když ztratí i lásku? Co když to bere tak moc vážně, že teď jejich láska závisí na tom, zda poslední výstřel mine či nemine cíl?
Ne, tohle nemá cenu. Zbytečně se rozptylovat obavami z toho, co bude či nebude, když se netrefí.
Chce to jen klid.
Soustředit se, uklidnit, pořádně zamířit, zadržet dech… a stisknout spoušť.
PRÁSK!
Špejle se přelomila a fialová papírová růže se poroučela k zemi.
Vše bylo zachráněno.

Pěkné. <3

Pěkné. <3

Díík :)

Díík :)

Jé, to je pěkný! Zrovna jsem

Jé, to je pěkný! Zrovna jsem si četla o Matějské pouti a tohle se mi k tomu tak pěkně vylouplo. Líbí. :)

Děkuju! :)

Děkuju! :)

Na útěku

Fandom: Aldorma

Už měl dost toho umírání kolem. Válka trvala nechutně dlouho a za tím vším byla snaha ovládnout aldormský trůn. Poté, co starý král umřel a zanechal po sobě osm dcer s nemálo ctižádostivými manžely, připomínala země bitevní pole. Koho zajímalo, jestli mají poddaní co jíst a pít. O lidi se teď nikdo nezajímal.

Amy Elata byla nejmladší dcerou krále a v době, kdy umřel, jí bylo šestnáct let a byla svobodná. Jett Veill ji miloval celým srdcem a netoužil po trůně, jenže i on musel díky Amyině nároku čelit svým švagrům. Než uprchli, posledním výstřelem zajistil, aby je nikdo nepronásledoval.

Pěkné drabble, má atmosféru.

Pěkné drabble, má atmosféru.

Tak trochu vražda

Fandom: Vlastní

Se směsicí respektu a opovržení potěžkala zbraň. Táta měl pravdu, jeho 357-Magnum nebyla bouchačka pro holčičky. Teď ale musela jednat rychle a bez rozmyslu, než ji přejde odhodlání.
Simon na ni čekal u domovních dveří.
„Nemysli si, že nevím, co se chystáš udělat,“ poznamenal docela lhostejně.
Krátce zavřela oči a snažila se nemyslet vůbec na nic, aby potlačila slzy. Pak zavedla Simona na kraj lesa.
„Je na čase s tímhle definitivně skoncovat.“
Na její slova se jen pousmál a objal ji.
„Blázínku,“ zašeptal jí do vlasů.
Vší silou ho odstrčila, až se oba zapotáceli…
A potom svého imaginárního přítele zastřelila.

Uf. Jelikož imaginární

Uf. Jelikož imaginární přátelé žijou *člověku v hlavě*...

Jo... Líbilo.

Jo...
Líbilo.

Nečekaná a silná pointa!

Nečekaná a silná pointa!

Běžný den

Fandom: Návrat Krásného Prevíta
Poznámka: Omlouvám se. Další pokus, jak vybruslit ze zadaného tématu. A další drabble typu BJB.

Tři.
Není to těžké.
Dva.
Nehýbat se.
Jedna.
Nedýchat.
Teď.

Stvoření z jiného rozměru zavrávoralo a nedobrovolně políbilo dláždění. Vášnivě. A naposledy. Oscar sklonil samostříl a rozhlédl se, jak jsou na tom živí.
Krásný prevít opouštěl úkryt za popelnicí velmi neochotně. Byl otřesen. Byl aromatizován parfémem Eau de Svinčík, na koleni měl přilepenou chilli papričku a nevšiml si toho. Jediné, co mu momentálně bránilo podlehnout pudu a ječet jako školačka byl Oscarův výraz. Absolutně klidný.

"Mám chtít vědět, co to bylo?"
"Ne, pokud chceš dneska usnout."
"Prosím, řekni mi, že takhle nevypadá tvůj běžný den..."
"Nevypadá."
"Díkybohu."
"Bývá i hůř..."

Eau de svinčík - já nemám

Eau de svinčík - já nemám slov.
Paráda.

Děkujík!:)

*klaní se*

Eau de Svinčík! XD

hurá

Hurááá...

Dobře mu tak...

Prevít, Prevít, Prevít!

Prevít, Prevít, Prevít! Chuděrka malinkej.
Je to celý pěkný, ale vášnivý polibek s dlážděním je nejlepší. Vidělas díl DW "Love and Monsters"?

Prevít si to zaslouží...:D

Protože je Prevít!:D Kuju.
A...ehm, určitě ano, proč?:D

Uajíííí!

Eau de svinčík by Prevít neměl nosit moc často. :)
Jenom mi řekni, budou tihle dva taky někdy konečně spolu tak, aby u toho byli oba živí a vědoucí? :)

:D

Lemur mlčí, lemur nespoileruje... ale jo, budou. Ale nikomu to neříkej. ;)

Fandom neznám, ale to drabble

Fandom neznám, ale to drabble je napsáno tak vtipně, že mám chuť ho poznat :-)

Děkujík mnohokrátík! :)

Fandom jest v tomto případě vskutku drsný, nevím, zda bys nebyla zklamaná.:D Každopádně je to celé přestěhováno sem: www.previt.wordpress.com

Asi si budu psát seznam, co

Asi si budu psát seznam, co si chci po státnicích konečně přečíst. Prevíta, Budeč...

Těšík. I když budu ustavičně češtinářsky kousána...:D

:) Ale Budeč ti chválím! Je totiž skrznaskrz úžasná.

Zklamaná?

Já jsem Kulhánkovec i Vandrovec, mimo jiné :-)

Tak to potom jo....

I když, na Kulhánka je tam docela málo krve. Zato se tam často vyskytuje Smrť!:D

Nápodobně! :)

Nápodobně! :)

:D

Děkuji mnohokrát...;)

Den mu začal jako každý jiný

fandom: The Beatles
poznámka: Tohle pro mě bylo moc těžké napsat, tak snad to pochopí alespoň jeden člověk :)

--

Den mu začal jako každý.
Polštářová bitva s dětmi, úsměv a mrknutí do zrcadla, letmé brnknutí dvěma prsty na piáno.
Melodie v hlavě. Stará. Možná ještě černobílá. Letmý úsměv.
Lindin něžný polibek, sladká vůně jejího parfému a důvěrně známá tíha baskytarového obalu.
Bezzubý úsměv nejmladší dcerky, zvuk zipu na jejím kabátku. Štěkot psů v zahradě.

Chladné ráno v prosincovém Sussexu. Malátné slunce šplhající se bledou oblohou, nahé bez obvyklé roušky mraků.
Hořká chuť ve vzduchu. Mráz po zádech. Pokrčení ramen.

Zvonění telefonu.
Rychlé kroky.
Chrčivý hlas zpoza Pacifiku.

A potom se mu celý svět rozpadl na kusy.
Bylo 9.prosince 1980.

Já tomu rozumím. Smutný text.

Já tomu rozumím. Smutný text. Takové ty malé všední radosti a starosti, potom najednou taková zpráva.

Moc hezké, i když smutné.

A ještě pokud je slashuješ,

A ještě pokud je slashuješ, že...

:P :P

:P :P

Nemám slova, jen několik slz

Nemám slova, jen několik slz v očích.
(Není možné nepochopit.)

K tomuhle toho nejde moc

K tomuhle toho nejde moc dodat, je to skvělé.

Tak tohle je naprosto

Tak tohle je naprosto vynikající. Nejdříve mi to přišlo takové nostalgicky optimistické, no a u konce mi to docvaklo. Taky když je téma Poslední výstřel... :(
Měla bys psát v češtině častěji.

Páni...

Chápu. Mám husí kůži. Protože tohle bylo sakra působivé. A hlavně pravdivé.

Jenom upozornění pro drabble

Jenom upozornění pro drabble tým :)
o přemnožení slov vím a už jsem vám na email poslala opravu. Omluvuju se.
Děkuju moc.

Oh fucking Christ...

Oh fucking Christ... :/
*kroupa as a tribute*
Jasně že to chápu a radši bych nechápala.
Ale ta atmosféra je tak krásně PŘESNĚ vykreslená... jo, jo, jo.
Chjo.

Woke up, fell out of bed...

...here today...

<3<3<3

<3<3<3

Ach...

Obsažnější komentář po mě asi nechtěj...

Zamrazilo mě

Krásný drabble

To je moc smutné. A povedlo

To je moc smutné. A povedlo se ti to krásně.

Ale jo, pochopí a nejeden.

Ale jo, pochopí a nejeden. Jedna část mého světa je taky taková nakřáplá - a to mi v té době bylo mínus osm.
Líbí se mi černobílá melodie.

Na život a na smrt

fandom: drsná realita

Dva osmahlí bojovníci to nevzdali. Nalezli výhodnou pozici za polorozpadlým vstupem do vodojemu na kopci nad bitevním polem. S nasazením života se s bedničkou munice nepozorovaně prosmykli stezkou, aniž je zachytily zraky nepřátelských sniperů. Pohleděli na sebe, vyskočili a s pokřikem začali kosit šiky nepřátel.

Nepřátelé neměli šanci. Ale taková je odplata, tak to chodí v boji.

Vyšší z obou hrdinů přehlédl znechuceně utichající bojiště a odhodil zbraň na zem.
"Mě už to nebaví, Matěji. Mám žízeň. Pojď se kouknout, jestli ve sklepě není limonáda."
"Hm. Tak jo."
Na pahorku nad vesnicí zbyly pouze dva ztrouchnivělé klacky s rozžhavenými hlavněmi.

To je realita drsná jak

To je realita drsná jak oříšková čokoláda!

Takhle by měla končit každá

Takhle by měla končit každá vojna!

To je ta krásně realistický!

To je ta krásně realistický! :)

Pátek třináctého

Fandom: no comment...nelze nepoznat :-)

„Dnes jsi nervózní, můj rudý bratře.“
„Máš úsudek stejně přesný, jako pěst, Old Shatterhande.“
„Od rána jsem nenarazil na žádnou squaw [:kočku].“
„Ani černou? V tom případě nevím, kdo z nás je větší zelenáč.“
„Blíží se banda kašparů, co s nimi máme hrát na indiány.“
„OK, rád se zase blýsknu v objektivu.“
„Počkej, chci být taky vidět!“
PIF, PAF!
„STOP! kterej idiot tak blbě míří?“
„Sorry, já vím, že padnout měl tady mladej svalouš, ale když Vinetou byl tak pěkně na ráně…“
„Rejžo, došel matroš, dneska už to nedotočíme.“
„Na tohle, hoši, nemám čas. Ty už si nevystřelíš, rudej gentlemane!“

Hi, hi, hi. Vtipné.

Hi, hi, hi. Vtipné.

:-)

Proč jen se mi tahle verze líbí víc než ta klasická?

Co na mysli, to na jazyku

Fandom: Star Wars

Na velícím můstku stála vysoká, bíle oděná postava. Z té bytosti šel strach. Náhle se otočil a pevným hlasem řekl: „Zahajte přesun do vnějšího systému planet." Poté odešel z můstku. Procházel jednotlivé části lodi a kontroloval práci svých lidí. Bylo evidentní, že budí velký respekt. Při průchodu navigačního centra k němu přiběhl malý chlapec. Jakmile ho uviděl, prudce se zastavil a se zájmem si ho prohlížel.
„Vy jste něco jako šmoula? A jak se jmenujete?" řekl. Admirál Thrawn se na něj podíval a pak nahlas zvolal: „Co tady dělá ten chlapec? Okamžitě ho odveďte někam pryč!"
„Že vy jste Mrzout?"

Šmoula!!! Velmi dobré.

Šmoula!!!
Velmi dobré.

Černý šíp

Fandom: Hobit
Pozn.: ne, "veselého drablení ve Vinnetou stylu" opravdu nejsem schopná. Ale nakonec jsem dala dohromady něco ne až tak veselého v Nevinnetou stylu.

Bardovi zbýval poslední šíp.
Plameny už se nebezpečně přiblížily. A drakovi žádná střela nemohla ublížit, všechny se od něj odrážely.
Bard s napjatou tětivu čekal, až se drak zase přiblíží na dostřel. Poslední pokus bez naděje na úspěch, jen proto, že nechtěl odejít, dokud pro záchranu svého města neudělá opravdu všechno.
A vtom k němu doletěl drozd a předal mu poselství od Bilba. Trhlina v drakově pancíři byla zdálky sotva znatelná, na pohled vypadala jako pouhý stín. Každý ji přehlédl, ale Bard už věděl, kam má mířit.
Černý šíp našel svůj cíl a město Esgarot se stalo drakovou poslední obětí.

Bard je úžasná postava.

Bard je úžasná postava. Zůstává na svém místě, i když je všechno ztraceno.

Moc hezké! A potěšilas mě

Moc hezké! A potěšilas mě fandomem, Hobita já rád :-)

Jé, tohle jsem taky chtěla

Jé, tohle jsem taky chtěla původně psát... akorát jsem ho chtěla nechat minout. A pak mi to přišlo moc depkoidní. :-))
Tvoje / kanonická varianta je stejně lepší.

Jé, děkuju. Líbí se mi, když

Jé, děkuju.
Líbí se mi, když odvážným štěstí přeje.

Moldava?

Fandom: Budeč
A/N: Nebyla jsem si úplně jistá reáliemi, takže snad mi bude odpuštěno.

Bořek byl v myšlenkách s bratrem na toulkách lesem, dějiny čar a kouzel kolem něj probíhaly a zanechávaly ho zcela bez povšimnutí.
Totéž se ovšem nedalo říci o profesorovi.
„…a odpověď nám řekne… třeba… třeba Bořek.“
Celá třída se otočila a čekala, co bude dál.
„Moldava?“ Bořek zkusil štěstí, už to vyšlo tolikrát.
„To víte jistě, nebo hádáte?“
„Jistě,“ prohlásil Bořek a ústa se pomaličku rozšiřovala k úsměvu.
„Jistě… ano, Moldava je skutečně správná odpověď na otázku, kdy došlo k prvním průnikům do Spirálové chodby.“
Bořkův úsměv zmizel.
„To byl váš poslední výstřel naslepo. A látku dnešní hodiny doženete odpoledne.“

Koukám, že tu měl někdo úplně

Koukám, že tu měl někdo úplně stejnej nápad. Uvažovala jsem dokonce i o té Budči, ale pak jsem to Ráďovi nemohla udělat. Ještěže to někdo udělal za mě;-)

To je krásné! Školy jsou

To je krásné! Školy jsou různé, žáci stále stejní ;)

Budeč znám jen trochu a Bořka

Budeč znám jen trochu a Bořka vůbec. Ale je to sympaťák. Moc se i to líbilo a naprosto s ním soucítím :o).

Já taky do Budče vlastně tak

Já taky do Budče vlastně tak jenom polehoučku nakukuju, ale líbí se mi to, takže se tam možná ještě párkrát podívám. :)

Jé, Moldava!

A Bořek! Nadšeník

Kdybych si byla bývala

Kdybych si byla bývala alespoň dohledala, kdo on to v Bořkově době vlastně vyučuje. :)
Děkuji!

To tam asi nikde není.

Můžeš si ho vymyslet a zařadíš se do kánonu. Těšík

Tak příště. :)

Tak příště. :)

Těžký život géniů

Fandom: Bjørkhallen
Poznámka: s opravdovými zbraněmi mě napadaly jenom samé depresivnosti, tak jsem to vzala trochu kreativně.

Leif pozorně sledoval hladinu směsi. Jakmile uviděl řetízek bublinek, zaklopil víčko a zapadl za Severinem pod těžký dubový stůl.
Severin pevně zaťal prsty propletené určitým přesným způsobem.
„Šest,“ připomněl Leif. „Drž se.“
Prásk... prásk, prásk. Prásk. Prásk! PRÁSK!
Pobledlý Severin povolil křečovitě sevřené prsty.
… PRÁSK! dveře do zdi. Dovnitř vtrhl rozezlený mistr.
„Tórodson, Waters. Co vás to u všech čertů...! Ještě jedinkrát si budete hrát s výbušninami v místnosti plné laboratorního skla a vyhodím vás!“
A zmizel.
Tyglík byl puklý, jeho obsah vytékal do uhlíků.
Severin nespokojeně zavrčel.
„Příště držíš ten štít se mnou.“
„Ale... sklo?“
„Sbalíme ho do beden.“

Líbilo. Viz LJ.

Líbilo. Viz LJ.

Díkec. :o))

Díkec. :o))

:)

Divjakov! Divjakov!

Sprrrávně! :-)))

Sprrrávně! :-)))

:D

Jak jsem slíbila, tak činím. Já totiž sliby, co? Plním.
Budu se na tvoje kousky prostě dívat jako na solitéry, to půjde.
A u tohohle se i chytám, protože hrát si v laborce s výbušninou je o hubu, ale odhodlání něco zkusit jaksi připouští i nějakou tu skleněnou ztrátu. Jů. :)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.