DMD Bonus č. 5 pro 17.4.2011.

Další nedělní bonus. V tomto bonusu můžete napsat jakékoliv jedno téma, které jste dosud nestihli (tj. Téma 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16). Bonusy č. 2 a 4 nemůžete psát.
Nezapomeňte uvést název tématu, které si nahrazujete, a samozřejmě i fandom, jinak nebudou bodíky.

Toto téma bude uzavřeno 17. 4. 2011 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.

V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Voněly by asi stejně, ale nechutnaly by tak !

nahrazuju : DMD č. 13 pro 13.4.2011 Téma: Vůně hořkých mandlí

Fandom : Továrny na čokoládu

Augustus se rochňá v mléčné říčce a nechává se unést voňavým proudem. Ani si nevšimne a uvízne v trubce z bílé čokolády. Jeho zavalité tělo snaží vyprostit, ale šup… a je pryč.
paní Gdoulová: Kde je moje syn? Kam vede ten roura?
Willi Wonka: Tahle roura vede čirou náhodou do sálu, kde se vyrábí nejlahodnější mandle polité hořkou čokoládou, s náplní jahodového fondánu.
paní Gdoulová: Och, bude z něj plnění jakohodý fondán? On bude prodáván na celý svět ve staniol, to vy říkat?
Willi Wonka: Ne, to bych nedovolil. Chutnala by odporně. Gdoulové mandle s Augustovskou náplní? Fuj, jasný propadák.

Vtipné.

Vtipné.

Kriminálka Brno

Téma: Odkud vítr vane
Fandom: realita

Dokud neotevřeli lebku, byla to úplně běžně zastřelená mrtvola. Potom... Kriminalisté (Jak to myslíte, že tam žádná není?) i patologové (To nám řekněte vy, my jen pitváme!) byli bezradní, nové prohledání místa činu i vozu havranů bezvýsledné.
Kulka nikde.
Ústavem soudního lékařství i místním policejním oddělením se šířila šeptanda o podivné smrti.
Za tři dny se za doktorem Novákem nervózně přišoural policejní nováček rudý tak, že si patolog málem začal chystat nástroje.
„No... víte... on tam ležel... když já nechtěl, aby ho tak viděli pozůstalí!“
„Ano?“ vrchní lékař cítil, že má řešení záhady na dosah.
„Tak jsem ten šíp vytáhl...“

Nováčka je mi líto. Já

Nováčka je mi líto.
Já myslela, že šípy jako vražedný nástroj se v dnešní době používají jen v detektivkách.

...

Pitomec...

:D

chudák.

V Brně

V Brně je fakt možné všechno.

Super

Mám pocit, že ten chudák/hlupák to bude mít na talíři dlouho:)

Geniální! Už se těším, až si

Geniální! Už se těším, až si tenpředmět budu moci zapsat. A pobail mě Novák a nováček :D.

Neúmyslná přesmyčka, to jsem

Neúmyslná přesmyčka, to jsem si vůbec neuvědomila :-D (jen pamatuj, že potřebuješ díru v rozvrhu, vždycky to bývá v to úterý o půl druhé).

Jejdamáku! Ó, bědoš, bědoš!

Jejdamáku! Ó, bědoš, bědoš! Teď aby se ten patolog chystal na mě, protože jsem asi umřela :)

*výbuch smíchu*

Šíp... geniální :-)

pod stůl padajík

pod stůl padajík

Hodiny soudního lékařství

Hodiny soudního lékařství byly opravdu inspirativní a naučné - chlápek s dírou v čele, střelný kanál jak vyšitý... (šíp byl poté odložen na poličku k ostatním).

K ostatním šípům?

vytřeštěník, to jako fakt?

Jako fakt fakt.

Proč myslíš, že mám jako fandom realitu?

No, já bych si dovedla

No, já bych si dovedla představit jeden šíp, ale několik? To vypadá, že proti Brnu je divokej západ hadr

Klid, Aries :-)

V těle byl pouze jeden. Jenže ten jouda, co přišel na místo činu jako první, uviděl mrtvolu, provedl operaci viz výše a dal ten šíp k ostatním (nepoužitým). No, a ostatní přijeli, chlap s dírou v čele, to je přece jasný, že ho zastřelili...

Můžu se zeptat, co to bylo za

Můžu se zeptat, co to bylo za exóta, že střílel šípy? Nebo není o tom někde článek? Ten případ by mě zajímal.

Bohužel, k nám se dostal jen

Bohužel, k nám se dostal jen ten obrázek mozku s otázkou "tady máte střelný kanál, na jehož konci nebyla kulka - jak je to možné?". Ale tipla bych, že takovou fušeřinou se policajti určitě nějak veřejně nechlubili.

Škoda. Každopádně povídka je

Škoda. Každopádně povídka je príma.

:-)

jo tak

Spolu tančit v kalužích, Marion!

Téma: Cena za štěstí
Fandom: Requiem for a dream

***

Lehla si a přitáhla nohy blízko k tělu. Byla to pozice plodu, pamatovala si to, protože jí to kdysi řekla Sára.
Pomalu pootočila hlavu, aby se podívala směrem odkud přišla, ke dveřím koupelny. Na dlaždicích, až k místu kde ležela, se skvěla vlhká stopa.
Nejistě zahýbala ztuhlými chodidly. Žádná bolest, jen povznášející… nic.
Pomalá, osvobozující, tělem prostupující otupělost, tak neskutečná, až jí brněly červeně nalakované konečky prstů.
Venku pršelo, když běžela, věděla to… asi. Pamatovala si, že když zdolávala cestu, co nejdelšími kroky, míjela kaluže. Harry má rád kaluže. Ona má ráda Harryho.

Tvář jí pomalu ozdobila maska šťastného úsměvu.

***

To byl děsivý film. A tomuhle

To byl děsivý film. A tomuhle tématu se dokonale hodí.

Štěstí v neštěstí

Fandom: Equilibrium
Říjen 1944, kdesi na západní frontě
Když si obě strany dávají v boji pauzu, nastává ten správný čas pro obchodníky.
----------------------------
„Libo trochu štěstí, skoťáku?“ tázal se Hannigan.
„Ještě mě netrefili, krysy mi přestaly žrát Earl Gray a kuchař konečně sehnal sůl. Štěstí mi dnes přeje,“ smál se Liam
Obchodník se nesouhlasně zamračil: „Tohle nic není. Dneska se štěstí prodává po lahvích. A půllitr tekutého štěstí tě bude stát pouhých 75 liber.“ V jeho ruce se objevila láhev ‚Skotské‘ kterou by Skoti nepoužili ani ke konzervaci mrtvoly.
„Nech si ji, já jsem tak trochu dítě štěstěny,“ řekl Liam.
Než se s ním obchodník stihl začít hádat, trefila ho mezi oči zbloudilá kulka.
„Já to říkal, Hannigane. Dítě štěstěny,“ ušklíbl se Liam.

Hezké.

Hezké.

pardon

Zapomněla jsem napsat, že si nahrazuji téma Cena za štěstí. Všimla jsem si toho až teď.
Jinak díky za komentáře:)

*spadla smíchy z postele*

Nádherný! Krásnej suchej humor.

Božská Máňa

Téma: Nektar a ambrosie
Fandom: České nebe

Babičce Boženy Němcové vrtalo hlavou, kdo je ta nebeská Máňa a čím si vysloužila místo v nebeské kuchyni, když neumí vařit. Po dlouhém uvažování se rozhodla, že hospodyňku navštíví a promluví jí do duše. Protože tohle se vážně nedá jíst!

Překvapilo ji, když v kuchyni nenarazila na žádnou Máňu, ale pouze na anděla, který se jí představil jako Theofil.

„Co to připravujete, anděli?“ zeptala se babička.

„Tohle je nektar a ambrosie pro nejvyššího,“ odpověděl kuchař.

Babička pokývla hlavou a tvářila se jakože rozumí. „A co bude pro ostatní?“

„Božská mana jako vždy.“

„A extrabuřty by nebyly? To se jen ohřeje...“

Babička je boží! Perfektní.

Babička je boží!
Perfektní. Pobavila jsem se.

Babička je boží! A mít manu

Babička je boží!
A mít manu každý den je vlastně svým způsobem peklo.

Hehe, to je pěkný!

Hehe, to je pěkný!

:-)))))

Hezký!

Hihihi, Theofil zásobovač;-)

Hihihi, Theofil zásobovač;-)

Láska s vůní cyankáli

Téma: Vůně hořkých mandlí

Když přidávala do těsta sodu, pousmála se. Mail Bride je báječná věc, nikdy by nedoufala, že se do Ameriky dostane takhle lehko. Inu, někteří zbohatlíci sbírají drahá auta, jiní sní o stepfordské paničce z Polska.
Generál McGregor rozumu nikdy moc nepobral a u rozdávání dobrého vychování také raději absentoval. Zato ale měl majetek – takový, aby si mohl vydržovat nevěstu z Krakowa, aniž by se o ni zajímal nebo jí byl věrný.
„Mary, tak kde je ten dezert?“
Ani její jméno si nedokázal zapamatovat. Pohodila hlavou, upravila servírovací podnos a vešla do místnosti.
„Tady máš ty mandlové muffiny, miláčku. Tvé oblíbené.“

Fandom: lehce AU Maryša

Moc hezké.

Moc hezké.

:)

Tohle se mi zamlouvá. Moc se mi to zamlouvá.

To je skvělý! Jo tyhle

To je skvělý! Jo tyhle seznamky s ideálními nevěstami.. (Napadá mě následující dialog: Ty jsou z Wall Martu, nebo od Levina? Od Levina, ve Wall Martu měli zavřeno... ;)

Svoboda

téma 14 Odkud vítr vane
fandom - mytologie

Bojuje.
Provazy ho svazují, zařezávají se, drží.
Křičí.
Mučí ho neschopnost se pohnout.
Napíná svaly. Snaží se osvobodit.
Jen tam! Tam je svoboda! Kdyby se dokázal uvolnit, mohl by jí dosáhnout.
Provaz se zařízne do kůže, zbarví se krví.
Zakřičí. Do trhnutí vloží poslední sílu. Lano praskne.
Vědomí svobody ho pohltí. Prostoupí jím. Učiní ho šťastným. Udělá první krok...
V tu chvíli se obrátí vítr. Zbyde ticho mořských vln. Odysseovi se vrátí vědomí sebe sama. Zarazí se. Je zachráněn.
Bodne ho u srdce. Může pokračovat v cestě, ale s lítostí obrátí tvář k ostrovu Sirén. Jako by něco krásného ztratil...

Pěkné.

Pěkné.

Stověžatý tatíček

Téma: Stověžatý tatíček
Fandom: Doctor Who
Poznámka: Už tu jednou bylo, ale pozdě. Proto se omlouvám, pokud jste ho již někteří četli.

Na první výlet vzal Doctor svou novou společnici do města z 52. století, kterému se přezdívalo „stověžatý tatíček.“
Už v okamžiku, kdy dorazili, Doctor věděl, že je něco špatně. Stačilo mu vidět jednoho Jacka Harknesse, aby se měl na pozoru… ale zde jen během prvních tří hodin stihli potkat patnáct Jackových dvojníků.
Doctor to nakonec vzdal a zašel do lokálu, kde mu štamgastka prozradila, jak vlastně město získalo svou přezdívku.
“No, a na jeho počest jsme tu postavili tolik věží. On měl totiž přes sto dětí…“
Doctor by si to sice nikdy nepřiznal, ale byl opravdu rád, když odtamtud odletěli.

Stověžatý tatíček

Fandom: Vlastní
Varování: Šílenost ve stylu BJB

S kladivem v ruce poklekla k jeho nohám, přilepila oči na jeho obličej a řekla:
„Vezmeš si mě?“
Poškrábal se na osamoceném vouse pod nosem.
„Kdy?“
Poslepu vyhrnula rukáv, že se podívá na hodinky. Kladivem se přitom jen těsně vyhnula své dolní čelisti a radši zasáhla ucho.
„Au,“ postěžovala si a skácela se na beton.
Zvědavě naklonil hlavu.
„Jestli sis přivodila nějaké závažné zranění, asi už moc času nemáme.“
„Takže jo, nebo ne?“ zasípala a výhružně uhodila kladivem do země několik centimetrů od jeho nohy.
„Jen když si budu smět nechat narůst knír.“
Jaromír Stověžatý totiž chtěl vypadat jako Masaryk.

Drsný humor, ale moc pěkný.

Drsný humor, ale moc pěkný.

*výbuch smíchu*

Docela drsnej humor. Líbí!
Poprala ses s tím tématem hezky :-)

Podoby větru

Téma: Odkud vítr vane
Fandom: historie
Poznámka: Rimbaud se v hrobě otáčí, protože nedokážu psát jako on (a on by ani zřejmě nenapsal takový patos), (s)prostá napodobenina básně ze Sezóny v pekle

Psal jsem o Chalevillské přírodě. O starých borovicích, jež zpívají ve větru. O kapradí, které před totožným větrem sklání svá čela. O stromech ohýbajících se nápory větru. O tajemném večeru a hvizdotu vichru proplétajícího se lesem. Přirovnával jsem šumění listí k melodii potoka.
Psal jsem o spáči v úvalu, jehož chladí podzimní vítr.
Psal jsem o opilém korábu, kterému děravými plachtami profukuje vítr. I o tom, jak s ním cloumá vichřice za bouřky, jak si s ním hraje (jako se zátkou). Jak se zmítá vlnami vytvořenými větrem.

O svíčce na hrobě v Chaleville, jejíž plamen sfoukl větřík, napíše někdo jiný.

Pěkné.

Pěkné.

Bitva na Nilu

Téma: Odkud vítr vane
Fandom: Historie
Poznámka: Když už se tady rozebral Trafalgar…

Blanquet du Chayla vyšplhal na loď Le Frankli. Na tváři měl otrávený škleb.
Smrákalo se.
„Kapitáne Gillete, přesuňte děla na pravobok!“
„Rozkaz, pane! Mohu se zeptat proč?“
Blanquet si povzdechl.
„Velitel se rozhodl, že počkáme na Angličany a rozstřílíme je, jakmile vplují do zátoky. Nevěří, že by připluli z levoboku, protože je tam mělčina, nebo dokonce zvolili jinou než řadovou taktiku.“
Blanquet si rozkazy nebyl jistý. Něco mu říkalo, že dělají chybu, takhle podceňovat kontraadmirála Nelsona.
Z nenadálého popudu si naslinil prst a zkusil, odkud vane vítr.
„Vyhlaste poplach!“ vykřikl ve chvíli, kdy první Anglická loď obeplula ostrůvek Abú Kire.

He, na tuhle bitvu jsem si

He, na tuhle bitvu jsem si při rozebírání Trafalgaru taky vzpomněla. (Ale osobně mám nejraději, co jí předcházelo, jak Nelson honil Francouze po Středozemním moři.)
Nicméně neodpustím si jedno rýpnutí - ten ostrůvek a ta zátoka se jmenují Abú Kír. Ne Abú Kire.

Líbí!

Líbí!

Jo, jo Nelsona neradno

Jo, jo Nelsona neradno podceňovat. Frantíci se maj na co těšit... (škodolibý úsměv od ucha k uchu) Moc pěkný!

Šel křeček na vandr

Peter moc dlouho po své křečici netruchlil. Včera ji s rodiči zakopali v lese, pobrečel si a dneska už si vesele plácal z písku bábovičky.
Najednou ucítil podivný zápach.
„Princezno?“
Jeho křeček tam seděl na bobku, mával tlapičkama a koukal na něj. A taky smrděl.
Peterovi byly teprve čtyři roky, takže mrtvou křečici neřešil, vzal ji do rukou a hned ji odnesl do koupelny, kde ji pečlivě umyl v umyvadle. Křeček prskal, kousal a po umytí kupodivu pořád smrděl.

A bábovičky čekaly.

Dal Princeznu do klece ke křeččí rodince a vesele odběhl pryč. Neslyšel zoufalý nářek Královny, Krále a Prince.

téma: Nemrtvá princezna
fandom: Řbitov zviřátek

Fandom neznám, ale drabble se

Fandom neznám, ale drabble se mi líbí.

To je teda děsivé, úplně mě z

To je teda děsivé, úplně mě z toho mrazí.

To je teda děsivé, úplně mě z

To je teda děsivé, úplně mě z toho mrazí.

Loajalita? Přátelství? Láska...?

Fandom: Sherlock (BBC)
Téma: Vůně hořkých mandlí
Upozornění: AU, depresivní, preslash, BJB

„Kde je Sherlock Holmes?“
„Nevím.“
„To není odpověď, kterou chci slyšet.“
Postavil se mu za záda. Na spoutaných předloktích naskočila husí kůže. Zlomí mu vaz? Podřízne hrdlo? Vrazí mu nůž pod žebra? Přes šátek na očích neviděl výraz jeho obličeje. Těžko mohl odhadnout, jak moc bude tentokrát brutální.
„Tak ještě jednou, Johne. Kde je?“
„Naser si!“ vyplivl nenávistně.
Poznal, co ho čeká, ještě dřív, než mu tu skleněnou kapsli vložil pod jazyk. Zmučené tělo obestřela příznačná vůně hořkých mandlí, když ho surovým stiskem donutil sevřít čelisti a tenké sklíčko ampule prasklo.
Během zpátečního letu do Londýna se Sherlockovi zastavilo srdce.

Brek :-( Chudák Watson...

Brek :-( Chudák Watson...

Oh, ještěže je to AU.

Oh, ještěže je to AU.

No teda. Fňuk...

No teda. Fňuk...

zrovna jsem taky chtěla

zrovna jsem taky chtěla napsat Fńuk

Au au au, ještěže jen AU. Ale

Au au au, ještěže jen AU. Ale stejně je to krásně dojemné.

Príliš osobná záležitosť

Téma: Cena za štěstí
Fandom: realita

Sedela na kope dreva a slaná chuť sĺz sa miešala s vôňou živice. Pozorovala ich z diaľky, ale hlasy doliehali až k nej. Ten jeho - najvzácnejší hlas na celom svete. Ten jej - nuž, nebola to jej vina. Veci sa tak proste vyvinuli. Tá Druhá nemohla za to, že bola Druhá.
Hnev už dávno vyprchal ako gáfrová esencia z parfému sklamanej lásky. Ostala len trpkosladká vôňa spomienok a pokrivená realita. Prehrabávala sa vo svojom srdci, ale našla tam len črepiny zapadnuté prachom.
So smútkom sledovala, ako položil ruku okolo jej pliec a spoločne odchádzali.
Cena za ich šťastie? Jej zlomené srdce.

Nebuď smutná, Lorelai. Tak sa

Nebuď smutná, Lorelai. Tak sa mi zdá, že ON za to vážne nestál.

to ti vysvetlím doma... nie

to ti vysvetlím doma... nie je to celkom tak, ako je tu napísané

Seznamovací kancelář

Téma: Cena za štěstí
Fandom: realita
Poznámka: Některé věci jsou až tak nechutně vyděračské, že stojí za to před nimi varovat.

Ahoj.
Cítíš se sama? Máš tolik co nabídnout a přitom není nikdo, s kým bys to mohla sdílet? Chybí ti dostatek příležitosti? Nemáš čas? Měla jsi velmi často smůlu na kretény? Hledáš spolehlivého, hodného, milého, sportovně založeného, sympatického, věrného, pracovitého muže za úrovni, který bude milovat tvé děti a tvou rodinu?
Věříš na osud?
Máš také co nabídnout?
Zaplať pouhých 500 korun a bude ti umožněn přístup k nejspolehlivější české seznamovací kanceláři Štěstí. Pouhá pětistovka ti otevře brány k osudové lásce...

Marie znechuceně zavřela prohlížeč. Asi zůstanu sama, napadlo ji. A nebo –
„Péťo, říkalas, že ten váš účetní je singl?“

Stalo se v nemocnici

Téma: Vůně hořkých mandlí
Fandom: The Zoo Story (Stalo se v zoo) [Edward Albee]

(Na lavičce v parku.)
PETER Myslel jsem, že jsi umřel! Opovaž se mi ještě někdy narazit na nůž. Už si před tebou nikdy žádný nůž do ruky nevezmu. Doufám, že se nezlobíš.
JERRY Nezlobím se. Ne na tebe. Jako se nezlobím na toho psa. Takže ne, nezlobím se.
PETER Dobře.
JERRY Škoda, že už je podzim. Byl jsem v nemocnici moc dlouho. Chceš říct, co se v té nemocnici stalo?
PETER Nechci.
JERRY Chceš mandli?
PETER Nechci.
JERRY Voní.
PETER Jenom voní?
JERRY Jo.
PETER Dáš si taky, když si to poslechnu?
JERRY Co myslíš?
PETER Že jsi blázen. Povídej.

Vážně bys mohla asasinologii

Vážně bys mohla asasinologii vyučovat, talí. Mám se bát? :D

Já jsem to téma nevymyslela.

Já jsem to téma nevymyslela. ;D

Fandom neznám, ale tohle je

Fandom neznám, ale tohle je strašně, strašně silné. A nádherné <3.

(Kdybys chtěla, můžu zaslat,

(Kdybys chtěla, můžu zaslat, 9 stránek, pdf, velice zajímavé absurdní drama. :))

Děkuju moc. <3

Ano, ano, chtěla :o).

Ano, ano, chtěla :o).

Odesláno. :)

Odesláno. :)

Cena za štěstí (drabble č. 16.)

Fandom: HP
Poznámka: Všem, kdož čtou, se hrozně omlouvám, ale opravdu nestíhám. Takže alespoň takto, přestože pravděpodobně způsobím menší zmatek - toto drabble je v pořadí 16. Tj. bezprostředně na něj navazuje drabble na téma V pasti. Za komentáře děkuji Danae a ioannině!!!

Vycházela z koupelny, on do ní vcházel. Rychle schovala ruce za záda. Šel dál. V zrcadle spatřil drobnou vzdalující se siluetu. Pěsti měla sevřené kolem nevelké krabičky.
„Hermiono?“ Prudce sebou cukla, ale neotočila se. Vycítil, že dobrovolně mu své tajemství nevyjeví. Jemně vytáhl krabičku z upocených dlaní.
„Mudlovské prášky. Pomáhají, když mám horší dny.“
„Anti znamená proti a slovu deprese taktéž rozumím. Dokonce jsem měl tu čest, setkat se s výrobkem osobně. Vedlejší účinky raději vyjmenovávat nebudu. Netuším, jak jsi k těmto lékům přišla, ale řešením naší situace nejsou. Antidepresiva tlumí emoce, bolest ze ztráty vyléčit nedokáží.“ Pevně ji objal.

Pěkné.Líbí se mi, jak píšeš

Pěkné.Líbí se mi, jak píšeš do série.
Soouhlasím s názorem na antidepresiva. Ta jenom tlumí, ale problémy nevyřeší.

Krásný a opravdu hodně silný

Krásný a opravdu hodně silný příběh. Teď mám na mysli celou tvou úžasnou sérii těchhle drabblů. Není žádný, který by mi nepohnul s emocemi. A to i přes to, že jsem pod vlivem antidepresiv:D

Já bych jí teda zrovna v

Já bych jí teda zrovna v téhle chvíli antidepresiva neodpírala... Ale je dobře, že si jí všímá :)

Nehovoří za mne zkušenost s

Nehovoří za mne zkušenost s těmito konkrétními léky, ale částečně matka psycholožka a částečně já sama - poprat se s věcmi jak jen to jde, protože antidepresiva opravdu jen tlumí emoce a tuto situaci nevyřeší. Něco jiného by nastalo při totálním kolapsu. Avšak tady je to boj v člověku samém, u nějž věřím, že se ho Hermioně se Severusovou pomocí podaří vyhrát. Oba jsou velmi charismatičtí, se silnou vůlí, odhodláním, výdrží, vzájemnou láskou a kdovísčím ještě. A to jsou hlavní zbraně proti všem špatnostem Osudu.

Jo, tohle je typickej on,

Jo, tohle je typickej on, suchar s velkým srdcem.

Frox

Souhlasím se Saphirou. Tohle je vážně dokonalé označení:D

Ježiš, to je strašně hezký

Ježiš, to je strašně hezký označení :)

Kolik je?

Nemrtvá princezna

Rozhodně to bylo špičaté, docela určitě to bylo dřevěné a udělalo se mi po tom dost špatně, abych si musela trochu zdřímnout. Zámek zase zaroste vistárií, ale co nadělám.
Probudil mě nějaký mládeneček, který se tou věcí prosekal asi jenom proto, aby mě mohl zfackovat.
„Vstávám," zasáhla jsem. „Kolik je?"
„Půl dvanácté."
„Letopočet," opravila jsem ho. „Kolik je rok?"
„Rok?" vykulil oči. „Šestnáct set sedmdesát dva."
„Juliánského kalendáře?" ujišťovala jsem se. Posledně jsem se lekla, že jsem zaspala tři tisíce let, než jsem si všimla jarmulky.
„Gregoriánského," odsekl a otevřel okenice.
To jsem zvědavá, kdo mě teď vzkřísí z prachu.

> (Šípková Růženka)

Pěkné.

Oh, Růža to tedy má na háku. Inu, unavená upírka.

Hezký drabble. Vtipný :-)

Hezký drabble. Vtipný :-)

Princezna upírka to bere

Princezna upírka to bere pěkně suše. :-)) Se jí nedivím, po tolika staletích. To už člověka jen tak něco nerozhodí.

Co ještě můžu udělat?

Téma: Cena za štěstí (č.16)
Fandom: realita (trochu osobních úvah a stesků)

Pohybujeme-li se v obecné rovině, musíme si nejdřív položit otázku, co vlastně štěstí je. Podle toho potom můžeme určit jeho cenu. Ale dokážeme definovat, co je štěstí? Každý za štěstí považuje něco jiného a každý za něj může zaplatit jinou cenu. Někdo malou, někdo velkou.

Například já. Jsem šťastná? Ne, nemyslím si. Spokojená, možná. Ke štěstí mi myslím chybí jedna věc. Chtěla bych být zdravá. Jen tohle. Otázka je, jestli mi štěstí, ten neurčitý pojem, ta ikona lidského bytí, stojí za to, abych dennodenně bojovala se svými osobními démony. Až tu válku vyhraju, budu šťastná? A dokážu to vůbec poznat?

Já nevím, Bil, tahle válka je

Já nevím, Bil, tahle válka je nekonečná. Věřím tomu, že ji jednou vyhraješ, ale nepoznáš to. Ne hned. Až jednou si uvědomíš, že už je ti prostě dobře.

Já vím... Někdy mě napadá, že

Já vím... Někdy mě napadá, že to prostě vzdám a zavřu se doma. Ale pak mě zase napadne, že bych se připravila o spoustu skvělých věcí. Pořád sním o tom, že pojedu do Norska a že si jednou dodělám vejšku. Zatím to nejde, ale jednou se k tomu snad dostanu. :)

Po vyhrané válce se vždycky

Po vyhrané válce se vždycky dostaví pocit štěstí, Bil. A čím těžší je bitva, tím větší větší ten pocit je. A já vím, že jednou tu válku vyhraješ. Ne proto, že musíš, ale protože chceš. Protože ti věřím. Protože jsi silnější, než myslíš.

Otázka je, jak dlouho ten

Otázka je, jak dlouho ten pocit vydrží... Díky za důvěru, tvůj koment mě opravdu dojal. Díky.

Jihozápadní vítr je krutý

Fandom: Muminci
Téma: Odkud vítr vane (tuším 14.)

---

„Dnes v noci podnikneme něco neslýchaného…“
Muminek si myslel, že rozumí, a protože na rozdíl od Čenicha dovedl udržet tajemství, kývl na Šňupálkovo pozvání.

Noc byla dosud tmavá. Muminkovi přejel po zádech mráz…

„Drž tu lampu pořádně!“

Muminek pověsil větruvzdornou lucernu na hřebík a pomohl Šňupálkovi vytáhnout zpod přístřešku malou jolu.

Pavilónek se koupal ve světle měsíce…
Rybařili až do kuropění, kdy se zvedl jihozápadní vítr a odnesl pírko ze Šňupálkova klobouku.

Muminek byl jako na trní.
Šňupálek mlčky skousl dýmku. Tušil, co mu chce říct – že tentokrát odejde s ním.

A ráno muminek našel už jen vybělený pruh trávy.

Hezké.

Hezké.

děkuju, muminci jsou můj

děkuju, muminci jsou můj oblíbený fandom :)

Muminka je mi moc líto. Ale

Muminka je mi moc líto. Ale Šňupálek holt potřebuje samotu. Moc hezké.

Šňupálek

je srab. Děkuju za komentář.

To jé smutný! Fňuk! Fňuk!

To jé smutný! Fňuk! Fňuk!

říkala jsem,

že to bude depka

Jejda... cítím z toho, jak

Jejda... cítím z toho, jak bylo muminkovi po Šňupálkovi smutno...
To ta tráva a ty zuby na dýmce.

děkuju

za komentář. Uznávám, že to je k přecitlivělému muminkovi hrozně nefér...

V sobotu odpoledne

Téma: Vůně hořkých mandlí
Fandom: Muminci / Originál

Muminkova maminka každé sobotní odpoledne pekla. Po celém domě se vznášela vůně skořice, vanilky, hřebíčku a také mandlí. Muminek miloval vůni i chuť mandlí a mandlového pečiva. Tak rád se mamince v kuchyni motal – sem tam uzobl rozinku, kus čokolády nebo syrového těsta.
***
Když mi jako malé moje maminka četla příběhy o mumincích, přenesla se na mě pohoda z muminího domu. Skoro bych cítila mandlovou vůni z kuchyně.
Teď už zbyly jen vzpomínky. To, jak rychle utíká čas, ve mně zanechává pocit jakési hořkosti. Jen když si čtu knížky o mumincích, jako bych se vrátila do hřejivého a voňavého dětství.

To je takové teskné...

To je takové teskné... krásné, nostalgické - ale s příchutí smutku.

U večeře

„A moučník si nedáš, miláčku?“
Glenda zamrkala. V Marvinově hlase bylo něco, co tam předtím nikdy nebývalo.
„Už nemůžu, drahý. Kromě toho bych chtěla malinko zhubnout. A tyhle moučníky jsou hrozně kalorické, víš?“
„Miláčku, vždyť jsi štíhlá jako proutek. Jeden zákusek ti neublíží.“
„Opravdu už víc nemůžu, drahý. Jedině že bys půlku snědl ty.“
Zamračil se, ale dál nenaléhal. A Glendě najednou bylo jasné, proč se ta zvlášní stará dáma s modrýma očima, když vyprávěla příběh o muži, který otrávil svoji manželku, dívala přímo na ni. A taky si byla jistá, že čokoládový zákusek by neměl vonět po hořkých mandlích.

fandom: slečna Marplová
téma: Vůně hořkých mandlí (ale kalorie se mihnou taky)

Oh, tohle je dobré.

Oh, tohle je dobré.

Jo, to je dobrý.

Jo, to je dobrý.

Trpělivost přináší oběd

Téma: Nektar a ambrózie
Fandom: Brněnská zoo
Poznámka: Opravdu by mě zajímalo, kterého sadistu napadlo umístit výběh s ovcí kamerunskou hned vedle toho vlčího.

Attila spokojeně postává na nejvyšším kopečku v expozici a prohlíží si menu. Loňský beran – moc tuhý, navíc šlachy by nedostal ze zubů aspoň týden. Starší ovce – moc naštvaná. Takovou žlučovitou ochechuli by trávit nechtěl. Ale moment! Attila spočine pohledem na letošních jehňatech. Mladá maminka svá dvojčata pyšně předvádí po celém výběhu. Attila se olízne. Toho vlevo pokřtí Ambrózie a toho vpravo Nektar.
„Veliteli,“ mladší vlk vyběhne na kopec. „Hlásím, že postupujeme. Rozšířili jsme náš podhrab o dalších třicet centimetrů.“
Attila spokojeně zamručí. Tunel, důmyslně maskovaný před lidskými ošetřovateli se uspokojivě rozrůstá. Ještě to bude chvíli trvat, ale trpělivost přináší oběd.

Správně cynické, avšak trefné. Líbí se.

A ty nevíš, že je v Bibli psáno A lev se bude pást s beránkem? Tak tady to holt zkouší a vlkem.;-)

To je príma! Teď ani nevím,

To je príma! Teď ani nevím, jestli Attilovi fandit nebo ne.

Chudák vlk, úplně vidím, jak

Chudák vlk, úplně vidím, jak mu tečou sliny. A ještě k tomu ta námaha s hrabáním :-)

Šlachy v zubech... žlučovitá

Šlachy v zubech... žlučovitá ochechule... podhrab... :-DDDDDDDDDDD
Joj, to bude lov!

Attila! ^^ Toho mám

Attila! ^^ Toho mám vyfocenýho!
To bude překvápko, až se prokopou...

Zajímalo by mě, kdo víc trpí

Zajímalo by mě, kdo víc trpí - jestli vlci nebo ovce.

He He... Vlci jsou mazaný...

He He... Vlci jsou mazaný... Ovce třeste se! Moc pěkný!

Jediná kapka

Téma: Vůně hořkých mandlí
Fandom: Harry Potter
Vlastní hodnocení: nic moc, ale vše je dobré k tomu, aby člověk oddálil chvíli, kdy musí začít pracovat...

V Bradavicích ten lektvar už dlouho nikdo nenamíchal správně. Zrada byla na konci, kdy se přidávala jediná kapička kyseliny kyanovodíkové. Ne moc malá – to byste se pozvraceli, ani velká – to byste se otrávili. Správná kapka znamená prožít hodinu Něčeho Neuvěřitelného.

Harry přemýšlel. Ani Princ Dvojí Krve nezkoušel lektvar ochutnat, pouze připsal, že sedmero zamíchání zruší všechny účinky a pro dobrou známku stačí se zbytek hodiny šťastně tlemit. Harry nakonec velmi pomalu lektvar zamíchal.

Ale když pak roznášel s Křikanem bezoáry a cpal je do krku otrávených studentů, trápily ho pochybnosti. Dostál sice pověsti vynikajícího studenta, ale o Něco Neuvěřitelného přišel...

Ten chlapec byl zařazenej

Ten chlapec byl zařazenej předčasně. Měl bejt Zmijozel. :-P

Nevím jak lektvar, ale tohle

Nevím jak lektvar, ale tohle drabble rozhodně šťastné tlemení vyvolává :D

Já si nedovedu představit,

Já si nedovedu představit, jak se princ šťastně tlemí... Vždyť by se mu rozsypal obličej!

:-)))

a po zbytek hodiny stačí šťastně se tlemit... :-))) Princ si vždycky věděl rady.

Pro dobro kamaráda

téma: Cena za štěstí
Fandom: Ztracený svět v podzemí

Světelný bod v dáli jim ukazoval, kudy mají jít. Konečně přešli tu nekonečnou poušť schovanou hluboko v podzemí. Byli pronásledováni styxkými vojsky a museli si dávat pozor, kde zanechávají stopy. Kdyby sáhli na každý kámen nebo kmen podzemního stromu, stopaři by je vyčmuchali a roztrhali na kusy. Do této situace se dostali jen kvůli němu! Kdyby Will nechtěl z celého srdce najít svého otce, nikdy by se do podzemní nevydal. Byl by doma s rodiči a užíval si slunečního svitu na povrchu Země. Jenže těmto dnům je už konec. Bude do konce života utíkat před styxy. Utíkat nebo být zabit.

Hezké. Ten konec se mi líbí

Hezké. Ten konec se mi zvlášť hodně líbí .

Nemrtvá princezna

fandom: Sandman/ řecká mytologie
(částečně spoiler na poslední díly)

Thessálie se ještě naposledy ohlédla. Nad hradem hustě pršelo. Už dávno se zařekla, že vždy musí muže sama opustit, než dojde na dřeň, a to nyní také dodržela. Podobnou věc jako kdysi s tím argonautem už zažít nechtěla.
Kam teď? Do Hádu nemohla – nesnesla by pohled na nevinné tváře svých chlapečků a na svého bratra. Oddalovala proto tuto chvíli, co mohla, a protože dobře vycházela s Hekaté, tak se jí to zatím dařilo. Teď jí bude uzavřena i říše snů. No co, jako čarodějnice si spánek beze snů přivolat dokáže.
Tedy znovu do světa. Přišel čas dát si nové jméno.

Ty vago, moc pěkný! Ale je

Ty vago, moc pěkný! Ale je ten její příběh vůbec plně vyprávěný už v Sandmanovi? Není to až v tom spin-offu? Hrozně se těším, až na to narazím!

Nojo, chce si to přečíst

Nojo, chce si to přečíst třikrát. Nenarazím, tohle jsi stvořila ty, a geniálně. Argonaut! Chlapečci! Bratr!To je tak in character! To je legální kánon.

Možná matu tím spoilerem, ale

Možná matu tím spoilerem, ale myslela jsem to tak, že čtenář "Krátkých životů" vlastně ještě neví, kdo je ta žena, pro kterou se Morfeus tak trápí.
Co je to ten spin-off? Napsal Gaiman ještě k sérii něco nového? (Sem s tím :)

Jo, existuje spin-off

Jo, existuje spin-off Thessaly: Witch for Hire. Nenapsal ho Gaiman, ale Bill Willingham (autor Fables). Já to nečetla, ale podle recenzí bys to nemělo být špatné :)

Výborný.

Výborný.

Láska, která neumírá

téma: Nemrtvá princezna
fandom: Princezna Fantaghiro
poznámka: Za inspiraci děkuji Regi :) A je mi jasné, že tenhle fandom asi skoro nikdo nezná, ale - já jsem si vždycky říkala, jestli ji tohle už fakt neirituje.

V pohádkách to vždycky bývá tak, že se princezna dostane do potíží, princ přijde a zachrání ji. Jenomže Fantaghiro a Romualdo žili vlastní pohádku. Jinou.
Vždycky to byl on, který odešel a ona, která zůstala.
Vždycky to pak byla ona, která pozabíjela všechno, co jí přišlo do cesty a opět svou lásku oživila.
Nezáleželo na způsobu. Kus ledu, ztracené vzpomínky, ošklivá tvář skřeta. Pro ni zemřel už tisíckrát, a s ním i její duše. Ona pro něj ani jedinkrát.
Někdy si říkala proč. Čím si zasloužila to mužské privilegium bojovat a zachraňovat.
Někdy to bolelo.
A někdy si přála zemřít.

Tohle bylo strašně krásné! A

Tohle bylo strašně krásné!
A Fantaghiro znám a mám ráda. Až na ty úplně nejposlednější díly, na takovou promiskuitu už jsem moc prudérní. :)

Děkuju moc, to jsem moc ráda!

Děkuju moc, to jsem moc ráda! <3
Hele, ty poslední díly už byly fanfiction a ne plnohodnotný příběh :)) Prostě to neberu jako kánon. Pže tak nějak.

tý jo, to znám, ale hooodně

tý jo, to znám, ale hooodně matně...pamatuju se, že když jsem byla malá, koukala jsem na to v televizi...neměla ona Fanthagiro takového bílého koně, co se utopil v bažině? To je totiž asi jediné, co si pamatuju (pokud je to vůbec z toho :))

Ne, Smrtí má pravdu, to byl

Ne, Smrtí má pravdu, to byl Nekonečný příběh, ale děkuji za připomenutí, na to si taky něco napíšu :))
Jinak Fantaghiro sice měla bílého koně, ale byla to mluvící pedantická bestijka, co se jmenovala Zlatá hříva :P

Tak pamatuju si to v tom

Tak pamatuju si to v tom případě hodně špatně... :D jo, už vím, jako malou mě na ní hrozně rozčilovalo, že nevypadá jako princezna, protože měla krátký vlasy a vypadala spíš jako kluk (teď mi připomíná Johanku z Arku...)
Hm, budu se na to muset kouknout...
Jinak to drabble je moc hezké, zapomněla jsem to napsat :)

Jo, ona byla dost Johanka.

Jo, ona byla dost Johanka. Ale někde na začátku a pak v mezičasech vždycky měla dlouhé vlnité vlasy a já nikdy nechápala, jak to dělá, pže by je nikam nezmuchlala a za tu krátkou dobu by jí pak nedorostly. Tuhle záhadu jsem nevyřešila nikdy :))
Koukni, určitě, stojí to za to :) A až objevíš tu faktickou chybu, tak mě ignoruj.
Děkuji!

Že jo? V první sérii jí vlasy

Že jo? V první sérii jí vlasy nechala dorůst Bílá čarodějnice. Ona si je v následujícím díle zas ostříhala a od té doby se to měnilo už jen tak podle toho, jestli měla zrovna ženské nebo mužské šaty. Docela jsem se divila, že na svatbu s Tarabasem jí taky nenarostly, když už si oblékla princeznovské šaty.

Nebyl ten utopenej kůň

Nebyl ten utopenej kůň náhodou z Nekonečnýho příběhu? ;)

Ale byl bílej, žejo? :D

Ale byl bílej, žejo? :D

Joo, byl bílej XD

Joo, byl bílej XD

Přidám se k nadšeným zástupům

Krásné drabble, díky za připomenutí Fantaghiro. Mně úplně nejvíc mě naštvalo, že když překonala všechny překážky a Romualda strašně milovala (a odmítla i Tarabase! - ten se mi tam strašně líbil), tak v tom posledním díle se dostala do jiného světa a tam prvnímu týpkovi řekla tak jo, zůstanu tady s tebou, čau, starý světe a manželi.

Přesně, ten poslední díl mě

Přesně, ten poslední díl mě tímhle taky pěkně naštval. Ale on se mi nelíbil vůbec, i to, že znovu vyhrabali Černou čarodějnici, ze které se v předchozích dílech stala už jen směšná figura, a že to bylo celé takové divné. Navíc se mi tamten chlápek vůbec nelíbil.

Poslední díl byl fanfiction,

Poslední díl byl fanfiction, stojím si za tím. To musel napsat nějaký šílený fanoušek.
Mně taky ne, připomíná mi Sparrowa. Nicméně to není prostě kánon, Fantaghiro je jen to předtím :P

Jo, přesně tak.

Jo, přesně tak.

Íí, děkuji! Ráda jsem

Íí, děkuji! Ráda jsem připomněla :)
Jo, to jsem koukala, že to s tou láskou možná nebylo nejžhavější, připadalo mi jako kdyby scénáristi nevěděli kudy kam a vyrobili tohle. Fakt... no commentík. Ale já nikdy Romualda nemusela, tak jsem se s tím potom smířila.
Ale to, že odmítla Tarabase, jí nikdy v životě neodpustím :)

Hned jak jsem přečetla

Hned jak jsem přečetla fandom, zasvítila mi očka ;). Když jsem byla malá (a v mém případě to fakt znamená malá), tak jsem tuhle pohádku milovala úplně maximálně. Ale u šestky už jsem se fakt bála.
Drabble je skvělý!

Já jsem byla taky relativně

Já jsem byla taky relativně malá, neboj ;) Já ještě teď, znamení že jsem pořád stejná. A já sice taky, ale... <3 <3 (když ono)
*crush na Tarabase*
Děkuju moc!

Já věřím, ale jsme od sebe

Já věřím, ale jsme od sebe kolik? Čtyři roky? On je to pak docela rozdíl, koukat na to v šesti a deseti ;). Já jsem se šestky tak bála, že jsem ji ani nedokoukala :p.

Jůůů - Fantaghiro! To víš, že

Jůůů - Fantaghiro! To víš, že znám. Tam byly ty krásné mluvící kameny, že jo?
http://www.ulozto.cz/hledej/?q=princezna+fantaghiro

Jůů, už je to víc lidí, než

Jůů, už je to víc lidí, než jsem čekala! Jojo, ty byly úžasné <3 Tam vůbec mluvilo tak nějak všechno :)
!! Jaktože to tam je? Jaktože to nevím? *jde stahovat* Děkuju!

filmy

teď to tuším vycházelo na levných DVD, ušetři si práci se stahováním. :-)

Jo, vycházelo, akorát než

Jo, vycházelo, akorát než jsem to zjistila, tak už to bylo v polovině a já to ci od začátku. Ale ještě se nevzdávám.
A stahovat to nakonec ani nejde, takže jinou možnost ani nemám :P

Rádo se stalo!

Rádo se stalo!

Taky to znám jako malá. Už

Taky to znám jako malá. Už jsem to dlouho neviděla. Děkuju za inspiraci na film, který bych chtěla vidět. :)

Není za co, děkuji za

Není za co, děkuji za komentík a doufám, že to vážně inspiruje :)

Jééé Fantaghiro... na to jsme

Jééé Fantaghiro... na to jsme koukala jako malá (tedy menší). Sice si to už skoro nepamatuju, ale i tak se mi tvoje drabble moc líbí!

Jééé, on to někdo zná! Pro mě

Jééé, on to někdo zná! Pro mě to je jedna z nejkrásnějších pohádek, co vůbec znám, ale už se to nedá sehnat, což mě strašně štve.
Děkuju moc!

Neznám (očekávaně ;o)) ), ale

Neznám (očekávaně ;o)) ), ale stejně fandím všem holkám, co dělají chlapskou práci. Těch hodňoučkých, co posedávají doma a kvičí nad myšma, mám plný zuby. :-))
A umím si představit, že ji to irituje, zvlášť pokud je ta kvičící holčička v tomhle páru ON.

No tak její sestry jsou

No tak její sestry jsou docela ten typ myší, asi chtěli udělat tu třetí originálnější :) (btw, na to, že to je italská pohádka, tak tu druhou sestru hrála K.Brožová, to se mi vždycky líbilo)
Já ji miluju, fandila jsem jí celou dobu maximálně (ačkoli mě sem tam štvala), ale tohle... připadalo mi, že jí to po několika letech už fakt musí lízt na nervy. A ano, na něj tenhle popis naprosto sedí :))

The Lost City

Téma: Stověžatý tatíček
Fandom: Stargate
Poznámka: Omlouvám se za používání anglické verze názvu v českém textu. Už to jinak neumím. Příběh se odehrává před několika tisíci lety.

Když jsme tě toho dne opouštěli, pociťovali jsme všichni nepředstavitelný, nepopsatelný smutek, i když nikdo z nás se neopovážil dát to najevo. Vždyť jsme opouštěli tebe, které jsi o nás otcovsky pečovalo, přestože jsme tě stvořili my. Odcházeli jsme ovšem vlastní vinou, vlastní hloupostí. Raději odejít a skrýt tě, než zůstat, zemřít a nechat nepřátele, aby tě zničili.
Drahé město, uděláme tě součástí mytologie planety, na niž jsme se nyní po mnoha letech vrátili. Snad tě někdo někdy pod hladinou oceánu najde a ty z hlubin opět vystoupíš na sluneční svit. My jsme svou šanci promarnili. Prozatím – spi sladce, Atlantis.

Pěkné. Trochu smutné, ale

Pěkné. Trochu smutné, ale pěkné.

Pěkná

Tak ta je moc pěkná.

Díky :)

Díky :)

*rozplývajík*

to je děsně skvělé drabble. Smutné, ale skvělé.

Děkuju! :)

Děkuju! :)

Poctivec

téma: Vůně hořkých mandlí
fandom: Sherlock Holmes (BBC)
pozn. aut.: pokračování drabble z tématu Nektar a Ambrózie; věnováno všem, které zajímalo, zda-li ředitel přijal úplatek.

„Ačkoli oceňuji vaši originalitu a lehkost, s jakou berete téma úplatků, jsem nucen odmítnout a pohrozit vám trestem za vaši drzost,“ řekl ředitel škrobeně.
Mycroft se kysele usmál. „Je vidět, že jste poctivý člověk.“
„Lichocením mne nezískáte.“
„To bylo konstatování faktu.“
Ředitel si povzdechl. „Ještě něco mi chcete sdělit?“
„Jen jsem se chtěl optat, jak vaší tetičce, po níž jste dědil, chutnaly hořké mandle.“
Ředitel zbledl. Natáhl se pro list papíru a podepsal jej. Mycroft se usmál.
„Děkuji vám. Nashledanou.“
„Holmesi! Jak jste se…“
„Ale pane, to jste mne naučil vy. Říkáte přece: když nevíte, tak alespoň předstírejte, že víte.“

Oh, takže vydírání, jo? Moc

Oh, takže vydírání, jo?
Moc hezké.

To je skvělé (pochvala i za

To je skvělé (pochvala i za předchozí)

Vtipné.

Vtipné. A to velmi.

:D:D Joo! Mycroft ruléz!

:D:D Joo! Mycroft ruléz!

Z pouště

Téma: Odkud vítr vane
Fandom: Star Wars

Odcházeli k malému Anakinovi domu. Začalo být větrno a tak navrhl, že by se mohli schovat u něj. Qui-gon souhlasil, protože v chlapci vycítil Sílu. Chtěl ho otestovat na midi-chloriany. Po cestě je chytila písečná bouře, takže nevěděli, jestli jít dál, nebo zapadnout do první hospody na kterou narazí. Ale brát chlapce do nějakého baru by bylo nezodpovědné. Proto se schovali v průchodu nějakého domu. Stále svítilo slunce i přes začínající bouři. Náhle pohlédl na malého Anakina, jeho stín byl zvláštní. Neodpovídal obrysům malého chlapce, ale dospělého muže. Byl to jen záblesk uvědomění. Poté se zatáhlo a bouře propukla naplno.

Pěkné.

Pěkné.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.