DMD č. 25 pro 25. 4. 2011 Téma: Čichni si!

Hezké velikonoční drabblení.

Téma pro 25. 4. 2011: Čichni si!
Toto téma bude uzavřeno 25. 4. 2011 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.

V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Přivoň si. Upij. Bude ti dobře

Fandom: Multifandomový crossover (Torchwood, Harry Potter, Sherlock BBC, Muminci, Vlad Dracula od Jenny Nowak)
Poznámka: BJB

Ianto si přičichl k šálku horké černé kávy, spokojeně se usmál a odnesl ji Jackovi.
Remus ucítil pach čerstvě uvařeného vlkodlačího lektvaru a znechuceně se zašklebil. Stačil ale jediný pohled na voňavou horkou čokoládu, kterou si dopřeje za odměnu a bylo mu lépe.
Sherlock Holmes upil z hrnku silného černého čaje od Johna, zachumlal se do deky a pomyslel si, že i šok může mít své výhody.
Muminek se Šňupálkem si při pikniku nabrali do hrnečků vodu z řeky. Ještě pořád voněla po malinách.
Vlad se přikrčil ve stínu a čekal. Až sem cítil omamnou vůni její krve. Příslib extáze.

ňuuuuuuch! ^^

ňuuuuuuch! ^^ Tojetak*jhsdjhas* <3 <3 <3
Nejsem schopná inteligentnější reakce, promiň :D

:-* Tak za tohle tě můůůůůtě.

:-* Tak za tohle tě můůůůůtě. To je geniální. Ochumlala bych je všechny, ňochňáky. *Až začne být zase příčetná, tak dá vědět.*

*roztekla se*

ale neví na kterou z nabízených tekutin

:D Díky! Já jsem jasná, já

:D Díky! Já jsem jasná, já kafe. Zatracenej Torchwood, já ho nikdy nepila!

Tohle že je BJB?? Ty opice,

Tohle že je BJB?? Ty opice, já tě kousnu!
To je ale krásný cross, a ještě tak úžasné postavy vybrala (všichni moji oblíbení, lalala)
Přivoněla bych, být blíž. Upila bych, mít čokoládu. Bylo by mi dobře, kdyby... ale ne, ono je :)
Je to krásné.

Kolegové profesora von Draka 16. – Překvapení pro Marka P.

Fandom: Profesor von Drak
Poznámka : Dnes je v kalendáři jméno Marek. Protože nemohou mít všechny mé postavy narozeniny v jediný měsíc, oslavíme dnes s Markem P. alespoň jeho svátek.
---
Marek P. chodil po škole s výrazem nakopnutého štěněte už od rána.
„Copak tě trápí? Tváříš se jak Boží umučení,“ zajímal se Jaroslav L.
„Ale, doma je zas kohout na střeše. Ráno jsem málem dostal konvicí,“ vzdychl Marek.
„Odstěhuj se,“ poradil mu Daniel, který vyšel ze sbírek s levačkou za zády.

„Všechno nejlepší k svátku, Máro,“ přál mu Jaroslav. „S Danielem jsme ti něco koupili.“ Kývl na Daniela, který ukázal plátěný pytlík.
„Přivoň si,“ pobídl Marka. Ten váhavě poslechl.
„Ach,“ vydechl pak potěšeně.
„To není všechno,“ usmíval se Daniel. „Podívej se dovnitř.“

Sáček skrýval skleněné těžítko se jménem. Vonělo levandulí.

Esclarte a Bilkis

Děkuji vám za komentáře.

Je to takové milé. Levaduli

Je to takové milé. Levaduli mám taky ráda. Markovi všechno nejlepší, i když svátky neslavím.

Krásně poklidné... :)

Krásně poklidné... :)

Děkuji za komentáře.

ioannina: Já vím. * On byl Mára trošku mimo, ale divné mu to bylo. * Já hlavně ta těžítka. Na bylinky si tolik nepotrpím, i když zrovna tahle patří k mým oblíbeným.
Lejdynka: Marek děkuje. * Na střeše obvykle bývá oheň, ale mně už to nemyslí. Takže to původně byl omyl, ale já občas pořekadla obměňuji, baví mě to. * Jo, jo, je to pragmatik. * Marek moc rád levanduli.
Peggy: Dík. On existuje i levandulový čaj? Ajaj, já mám v těch bylinkách závažné mezery...

Existuje. Je dobrej a pije se

Existuje. Je dobrej a pije se před spaním, když máš nějaké stresy, nebo když prostě trpíš nespavostí.

Moc hezké. Vůni levandule já

Moc hezké. Vůni levandule já rád. A taky levandulový čaj :-)
Markovi vše nejlepší :-)

Všechno nejlepší, Marku (a

Všechno nejlepší, Marku (a sedmiminutové zpoždění ignoruj)!
Kohout na střeše? Nevím proč, ale líbí se mi to i když je to - hm, je to naschvál stylisticky jinak nebo ne? Ale líbí.
Pragmatický Daniel. Ach aww.
Marek rád levanduli? V tom případě já ještě radši Marka.
:)

To je pěknej dárek. :-)) (A

To je pěknej dárek. :-))
(A že mu nebylo divný, že je to těžší, než by člověk od levandule čekal?)
Mám ráda skleněný těžítka i levanduli. :-))

Kdo s koho

Fandom: Torchwood
Věnováno Lejdynce, která mě svou úžasnou povídkou k tomuto drabbleti inspirovala.

Ianto přivřel oči a zoufale stiskl rty. Celé jeho tělo se chvělo pod Jackovými zkušenými doteky.
Prohraje… nyní to již věděl najisto a proklínal sám sebe za to, že se s Jackem vsadil. O to, kdo déle

vydrží.
Ianto, ty hlupáku!

Když bylo po všem, Jack pohlédl na stopky. „4 minuty, 26 vteřin.“
“Zvítězil jsem,“ Ianto se na Jacka nedíval, ale i tak vycítil, že se zeširoka usmívá.
“Protože podvádíte,“ odvážil se (zcela zbytečně) odporovat. „To ty vaše feromony z 51. století…“ zašeptal.
Jack mu jemně nadzvedl bradu a políbil ho.
“Nestyď se si k nim kdykoli přivonět znovu, Ianto.“

*roztekla se*

*roztekla se*

To je mi pitominka - líbí se

To je mi pitominka - líbí se mi to, a překvapivě hodně vzhledem k mé cynické povaze.

Uarghg, tys to četla!

Uarghg, tys to četla! :D
Děkujík moc, a anooo, tohle jsem se jenom meodvážila napsat, ale takhle to byloooo! <3
Mooc líbí.

ňuf

líbí

Cítíš, jak voní?

fandom: originální
A/N: pokračování drabblu Musím tě chránit - http://sosaci.net/test/node/279/21084#comment-21084

Zarachocení zámku. Druhého... Třetího... Posledního.
Otevřené dveře.
Jsi tady, miláčku.
(To není otázka).
Jsi smutná, říkáš. Zoufalá. Ne, nemohu tě pustit. Je mi to líto. Přinesl jsem ti kytky. Sedmikrásky. Tak, jak jsem ti slíbil. Já sliby dodržuji, miláčku. Vždycky.
Cítíš? Cítíš, je, jak voní? Voní světem. Nebezpečně. Ale neměj strach. Tady, tady ti nic neublíží. Nikdo a nic se sem k tobě nedostane. Nikdy. Tady tě hlídám, miláčku, zamčenou na sedm západů. Víš dobře, že je to pro tvoje dobro. Musím tě přece chránit.

Dveře se zavřou, je pryč.
Cvaknutí zámku. Druhého. Třetího. Posledního...
Sedmikrásky zůstaly. Voní světem. Nedosažitelným.

Brrr, to je děsivé. Pořád víc

Brrr, to je děsivé. Pořád víc a víc.

Brrr, to je vážně mrazivý a

Brrr, to je vážně mrazivý a bohužel reálný. Chudák holka.

výborný

to už ani není horor, to je deprese jak hrom

Ze života infantilní Pumy :-)

Fandom: originální, ze života

Zničehonic se začala tvářit nadmíru nadšeně. Její blažený výraz se stále rozšiřoval.
„Co je?“ zeptala se automaticky, ale odpovědi se nedočkala.
Zkusila to tedy jinak. Zkusila sledovat směr, kterým upírá ten zasněný fanatický výraz.
Jediné, co viděla byly keře šeříků, stromy, tráva a lavička.
„Echm?“
Nechápala. Lavička to ale asi nebude.
„Šeřík“ , zaznělo.
Rozešly se jeho směrem. Čekala by, že k němu poběží, ale ne. Šly normálním krokem a až posledních deset metrů Puma „dohopsala“.
Chvilku do šeříkového keře bořila obličej a vydávala u toho neidentifikovatelné zvuky.
„Prostě šeřík“, prohlásila po chvilce a usmívala se tím připitomnělým výrazem.
„Čuchni si.“

Jé, šeřík! Vlastně jsem o

Jé, šeřík! Vlastně jsem o něčem takovým uvažovala taky. Já jsem z něj taky celá blázen, prostě šeříkofilní.

Hehe. Šeřík je prostě úžasný!

Hehe. Šeřík je prostě úžasný! <3

Jak já ti rozumím. Dělám to

Jak já ti rozumím. Dělám to samé. <3

*představuje si Králíka a

*představuje si Králíka a Pumu poskakující nadšeně okolo šeříků*
:D

chuml

on už vážně kvete?
a jak ho má pak člověk shánět na 25. května?

Kvete, kvete! A voní úžasně.

Kvete, kvete!
A voní úžasně. <3

Wildaran

Fandom: Aldorma

Když jsem se po čtrnácti dnech v Aldormě poprvé dostala na Wildaran, nevěděla jsem, co čekat. Najednou jsem zjistila, že nejhorší, co mě může potkat je nuda. Velký hrad s obrovskou zahradou sice představoval spoustu možností na vycházky, ale takhle jsem nechtěla trávit celé dny.

Chyběl mi každodenní řád, práce, která by mi zaplnila den.

A tohle všechno jsem našla ve stájích, kde jsem potkala i Damiána.
Byl zvláštní, neboť jedna z jeho prvních vět zněla: „Čichni si.“
Tenkrát jsem ho ještě nechápala, ale dneska už vím, že myslel vůni koní.
Souznění s přírodou a příslib dálek. A také lásku.

Čára přes rozpočet

fandom: Budeč

“Co chceš dělat?” chytil ji za ruku, v níž držela lahvičku s fialovou náplní.
Pokrčila rameny a vytáhla zátku. Chodbou se rozlila typická vůně Pavlovova Patentovaného Pravdomluvu. Svázaný Kajetán se rozchechtal.
“Takže proto jsme se táhli až sem. K tělu. Chceš to udělat šetrně.”
“Chci ti jenom položit otázku,” zamračila se Nela.
“Odpověď můžeš dostat okamžitě. Nezabil jsem tě žádnou magií. V Budči bych si netroufl, i kdybych magií používal k těmhle účelům. Je příliš snadno vystopovatelná.”
“Ale...”
“Plány padly,” zašklebil se, “když smrt nezpůsobila magie, tak ty tanečky s vracením k životu mnohem víc bolí. Máš na to žaludek?”

bojím bojím

bojím bojím

V Domech uzdravování

Fandom: Pán Prstenů.
(To to trvalo...)
Poznámka: preslash a přísahám, že jsem v tom nevinně. Můžou za to ti dva (a Titany, kterou tímto zdravím, věnuji jí tuto stoslůvku a posílám fiktivní jablko). Přehlasovali mě a já jsem moc unavená na to, abych jim vzdorovala.

Aragorn odešel za dalšími nemocnými. Hobiti zůstali sami.
„Smíšku, zavři oči.“
Zašustění.
„Přivoň si.“
„Pipe, to je Dolanské listí! Z mého batohu!“
Otevřel oči. Pipin se na něho šklebil.
„Batoh ti leží u postele, Chodec ho celou dobu viděl…“
Pipin odběhnul pro něco k jídlu. Smíšek zatím seděl v posteli, kouřil a vzpomínal na krále Théodena. Ze zamyšlení ho vytrhlo až jablko, které po něm hodil Pipin.
„Posuň se trochu.“
„Pipine, to je moje postel.“
„Přece bys nenechal vlastního bratrance stát.“
Posunul se.
„Pipine, to je moje...“
„Pst. Hlavně to tu nepodpal."
Později té noci hledal Bergil svého kamaráda marně.

Jé, hobitci! Jak dlouho jsem

Jé, hobitci! Jak dlouho jsem o nich nečetla! Hezké, moc hezké. A roztomilé :o).

kují!

mně se po nich (a po jejich fandomu) taky stýskalo, jen jsem pořád nemohla chytit dobré téma

Jé to je pěkný, moc se mi to

Jé to je pěkný, moc se mi to líbí... takový hobití :-)

Dík!

Dík!

Krása. A zrovna jsem napsala

Krása. A zrovna jsem napsala něco tématicky stejného na bonus. :D

kují!

náhoda neexistuje...

Zcela nezávazná večeře

fandom: Skip Beat!
poznámka: Já vím, už to přeháním, ale koho to jednou posedne...
a navíc, už nějakou dobu uvažuju, čím by Kyoko mohla vonět. :-)

Ren stál ve dveřích vlastní kuchyně a znovu žasl, jak vábivé vůně se z ní taky mohou linout. Jídlo bylo pro něj jen výživa pro tělo, a kdyby se udržel naživu sluncem a větrem, víc by nepotřeboval. Jenže Kyoko dokázala uvařit i zeleninový vývar, jako by byl plný slunečního svitu, a její dušené maso s rýží...
Právě se natáhla na špičky, aby dosáhla na poklici ve vysoké skříňce, takže udělal krok, aby jí pomohl.
Do nosu ho udeřila další, zároveň uklidňující i znepokojivá vůně - zelený čaj. Její šampon.

Obchod "přátelská výpomoc za domácí večeři" se změnil v trénink vlastního sebeovládání.

chichi :)

chichi :)

dokonale voňavé, cítim každú

dokonale voňavé, cítim každú jednu vec... mňam :)

Čerstvý vzduch

fandom: Rodina Addamsovcov
poznámka: děkuji Amarantě za betaread

„Goméz, obráť sa! Zastrelím ťa od chrbta! To bola moja posledná dávka dynamitu! Chcel som ho nechať aportovať aligátorovi!“
„Fester, buď čestný súboj, alebo nič.“
„Teda nič. Do supa!“ urazil sa Fester a udrel za sebou dverami.
„Strýko, ešte si živý?“ zastavil ho Pugsley na schodoch. „Potrebujem súrne pomoc s tými náložami pre Wednesday.“
„Nemám žiaden dynamit.“
„Ja áno!“
Fester sa rozžiaril.

„Goméz, miláčik!“
„Čo sa deje, drahá?“
„Chcela som si vychutnať vôňu nášho močiara a-“ usadla do kresla.
„Pugsley, bežte sa s tým dynamitom hrať do herne, vašej mame nerobí dobre ten čerstvý vzduch, čo vniká otvormi v múroch.“

Checheche, to je aspoň

Checheche, to je aspoň pořádný fandom!
Jako bych je viděla.

Doufám že černobíle! :)

Doufám že černobíle! :)

Jecheche, v té slovenštině je

Jecheche, v té slovenštině je to takové ještě kanoničtější:o)

:)

:)

tohle je neodolatelně

tohle je neodolatelně rozkošná rodinka

Že jo? Ale mají divné

Že jo? Ale mají divné sousedy...

Voňavé tajemství

Fandom: HP

Vhodil do kotlíku poslední přísadu, třikrát proti směru zamíchal a trochu rozechvělými prsty nalil růžový lektvar do připravené broušené lahvičky. Tak za tohle musí dostat minimálně podtržené véčko.
„Co jsi vyráběl?“ naklonila se k němu Lily a zamyšleně nakrabatila čelo. „Celou dobu tady cítím rozkvetlé jabloně, vanilkovou zmrzlinu a horký letní vzduch.“
„Amorův šíp. Každému voní podle toho, co ho nejvíc přitahuje,“ usmál se.
„Vážně? A jak voní tobě?“
„Nevím.“
„Tak si čichni.“
„Ne. Už je to v lahvičce.“
Nikdy by nepřiznal, že uplynulé dvě hodiny vdechoval omamnou vůni Lilyina květinového šampónu, Lilyina pleťového mléka a Lilyina lesku na rty.

Njedřím jsem myslela, že to

Nejdřív jsem myslela, že to je James...ale i tak ^^ chníí, je to krásné :)

Jéé, tos byla ty! Já si vůbec

Jéé, tos byla ty! Já si vůbec nevšimla autorky! :))
Objektivně hodnoceno (díky tomu) - roztomilé, hladivé, jemné, romantické, stabilní, a fakt má Lily ráda horko?
Líbík, potěšilo :)

Frox

Děkujík. Nečekala bych, že zrovna tobě se bude tohle líbit:-) Potěšilo mě to o to víc. A ano, Lily má opravdu ráda horko:D Na rozdíl od některých jiných.

Prooč, já miluju pár

Prooč, já miluju pár James/Lily! <3 Ehm. Ne že bych na ně něco někdy napsala, ale... jo, my favourite.
Tak joo, věřím, najdou se takoví cvoci XD

Ehm, ehm, ehm... ono to není

Ehm, ehm, ehm... ono to není James/Lily... ehm!

Ehm. On by to klidně MOHL být

Ehm. On by to klidně MOHL být James a Lily, protože tomu nic neprotiřečí. Není tam druhé jméno, Lektvary šly oběma, do Lily byli zakoukaní oba.
Ale samozřejmě jo, vidím autorský záměr, můžete mě praštit.
PS: A já mám ráda i tenhle pár, nevím proč si kdo myslí, že ne. Obzvlášť v mládí.

To je moc hezké!

To je moc hezké!

Děkuju! :-)

Děkuju! :-)

Jééé <3

Jééé <3

Chíííí:-)

Chíííí:-)

Líbí, líbí, líbí! :* Ovšem to

Líbí, líbí, líbí! :* Ovšem to už je vážně nezdravá fixace. :D

Všichni víme, že Severus je

Všichni víme, že Severus je nezdravě fixován:-P :D

Vůně života

Fandom: HP
Poznámka: Vlastně je to takové shrnutí této povídky:
http://www.leporelo.estranky.cz/clanky/drabble-darky/pisen-v-musli.html

*

První závan ucítí, sotva se v Sydney vymotají z letiště. Snad se jí smysly začínají vracet, snad poprvé po mnoha dnech začíná něco cítit.
Vůně rozměklé půdy po dešti. Vůně cizího pokoje, cizího povlečení.
Vůně písku z pláže. Vůně mušle a Lenčiných vlasů. Vůně slz.

Rozčeše si vlasy slepené solí. Vůně moře. Vůně staré knihy. Vůně vína z Hunter valley. Chuť léta a vůně letní noci.

Pevně sevře papírek s adresou. Vůně nervozity. Studené ruce a sucho v puse. Vůně naděje.

Vůně natřených okenic a právě upečeného chleba. Vůně anglického čaje.
Hermiona se usměje.
Vůně Austrálie, vůně domova.

Vůně života.

Tu povídku jsem četla už...

Tu povídku jsem četla už... nepamatuju kdy. Moc hezká Luna. Přesná.
Zrovna jsem tehdy přemejšlela o Hermioně a Luně, a pak narazila na tuhle povídku a zjistila, žes mi vyfoukla ne zcela zformovanou myšlenku a napsala ji líp, než jsem zamýšlela já.
(Pravda, já Hermionu nevidím tak laskavě... po posledních kravinách, co ji JKR přinutila spáchat.)

Jakých kravinách? Jako vzít

Jakých kravinách? Jako vzít si Rona? :o))
(Vážně by mě to zajímalo).

Ne, Ron je spíš trest za její

Ne, Ron je spíš trest za její hříchy. :o))
Namátkou: změnění paměti rodičům, aniž by bylo řečeno, jestli s tím souhlasili nebo ne; permanentní zohyzdění spolužačky, aniž to sloužilo nějakému strategickému účelu a aniž byli lidi, co tu listinu podepisovali, varováni, že něco takového může nastat; vysmívání se člověku s PTSD, které sama svou činností způsobila (Umbridgeová a mlaskavé zvuky kopyt)... je toho hodně. Začíná to tím lhaním v prváku a postupně to graduje až k odepření pomoci umírajícímu, přestože prokazatelně znala způsob (i Harryho "kousla" Nagini a byla to právě Hermiona, kdo ho léčil). Co mate, je, že JKR vždycky způsobí, že poškození jsou "ti zlí", takže čtenáře nenapadne zkoumat, jestli je Hermionino jednání morálně pochybné, nebo ne.
Když si člověk provede test přehozením stran, čili když si na poškozené straně představí někoho z Harryho party a jako původce poškození, řekněme, Pansy, pak to vysvitne.
Podle mě není rozdíl, jestli se nějakého činu dopustila strana "dobrá", nebo "zlá". Pokud je čin diskutabilní na jedné z těch stran, je diskutabilní na kterékoli. Morálka se přece neřídí tím, která strana je "dobrá" a která "zlá". Morálka platí všude stejně.
Jak vidíš, je to na dlouhou diskusi. :-))

To je, a byla by to zajímavá

To je, a byla by to zajímavá diskuse. Souhlasím s tím, že se morálka neřídí stranou konfliktu, i když u těch konkrétních tebou zmíněných situacích bych se s tebou ne vždy shodla.
Nicméně mě to přivádí k jedné myšlence, která je sice v rámci narace pochopitelná, ale zdá se mi úplně nelogická. A to sice titulování Voldemorta jako "Pána Zla" jeho lidmi. Protože podle mě se smrtijedi na něho nemohli takhle dívat, nikdo (aspoň nikdo příčetný, takže možná s výjimkou Belatrix :o)) si sám sobě přece neříká, že bojuje za zlo. Naopak, vždycky bojuje za nějaké "dobro", nebo za hodnoty, způsob života, který považuje za správný.

Jo, to máš pravdu. Ale víš

Jo, to máš pravdu. Ale víš co, ty knížky jsou zkažený.
Krom toho je to i chyba překladu, jak píše Esclarte.
Ale pokud člověk přijme myšlenku, že za těma knížkama existuje nějaká "HP realita" a že to, co je v knížkách, je jenom Harryho pohled na jeho svět, dají se některý věci vykládat poměrně zajímavým způsobem. Včetně politický síly jako jsou Smrtijedi.
Jenže to musí být člověk připravený o věcech diskutovat, vnímat text kriticky, uvažovat o souvislostech a o tom, kdo z postav mohl kdy vědět co - a odhlížet od sebedefinujících jmen takového znění jako Smrtijedi nebo Temný pán...
Pokud tě to zajímá, takoví lidi se momentálně združují na Death to CapsLock.

Tak s tím naprosto souhlasím,

Tak s tím naprosto souhlasím, taky se mi ten titul nezamlouvá. Zlo se chlubí tím, že je zlo, jen v dětských pohádkách (vždycky mi u toho naskočí Gargamel, jak zpívá: "Já jsem ďábel, strašný ďábel..."). Ale to je taky chyba překladu, v originále mu, pokud se pamatuju, říkají Dark Lord. Temnota má sice taky spíš negativní význam (a taky je to možná vliv Pána prstenů), ale přece jen to tak nekřičí jako Pán zla.

Rozhodně jsi mě nalákala!

Rozhodně jsi mě nalákala!

Jak voní Západ

Vůně táborového ohně, vůně prérie, vůně dobrodružství. Tisíc a jedna vůně, která táhla mladé muže na Západ.
Vůně, které donutily mladého ‚Šarlího‘ vyzbrojit se hned dvěma puškami a vsednout na koně.
„Greenhorn“, smál se mu Sam Hawkins, ale myslel to dobře.
Učil ho ty vůně jednu od druhé rozeznávat.
Stádo bizonů, pase se, asi půl kilometru odtud.
Tohle je stádo mustangů, které se žene z blízké hory.
Takhle je cítit čerstvý medvědí trus.
Takhle voní indiánský kalumet.
A takhle obřad sbratření.
Ale ‚greenhorn‘ se brzy naučil rozeznávat ještě několik pachů, které se naučil nenávidět – pach zbabělosti, zrady, útlaku a smrti.

Fandom: Vinnetou (vynahrazuju si svou absenci u Posledního výstřelu)

To je úžasné. Skoro z toho až

To je úžasné. Skoro z toho až mrazí.
Ach ta nostalgie...

Moc hezké, poetické.

Moc hezké, poetické.

Pozor na cestu!

fandom: Rychlé šípy
poznámka: Za tohle se spíš stydím, ale prostě docházejí nápady i síly…
--------------------------------------------------------------------------
Jindra stál u zdi. Ruce mu drželi, nemohl se hnout.
„Tak, čmuchale, co tu pohledáváš?“ vyptával se velitel a špendlík v klopě mu výhružně zablýskl.
„Nic, vážně. Spletl jsem si ulici, nechtěl jsem sem…“
„Čuchni si,“ přidržel mu stínadelský pěst pod nosem. „Víš, co se stane těm, kdo se „ztratí“?“
Vtom se stalo několik věcí najednou, ale Jindra z nich mnoho nepostřehl, protože mu někdo přehodil pytel přes hlavu a táhl ho pryč. Proplétali se uličkami, klopýtal, ale pytel mu sundat nedovolili, dokud nezastavili. Když konečně prohlédl, uviděl konejšivé kontury jejich klubovny. Nezmohl se na víc než na: „Díky, kluci!“

Měl kliku a mně se to líbí :)

Měl kliku a mně se to líbí :)

Ono to určitě mělo nějaké

Ono to určitě mělo nějaké strašně záhadné pozadí a nebyl tam jen tak (ale byla jsem líná to vymýšlet;-)

To nesmíš prozrazovat.

To nesmíš prozrazovat.

Mně to připadá tak akorát

Mně to připadá tak akorát povedený

Tak akorát na to vynaložené

Tak akorát na to vynaložené úsilí leda tak, hihi. ba ne, já se vážně snažila, ale tohle je prostě ukázkový příklad vypoceného drabble.

Zapomnění

Fandom: Doctor Who
Poznámka: Otázka do publika - jak myslíte, že to voní v TARDIS?

Více méně byla šťastná. Takovým tím způsobem, kdy si nemáte na co stěžovat. Dny plynuly jeden za druhým a všechny byly v pořádku. Až na tu vůni. Sem tam ji ucítila. Venku na ulici. V zahradě. Jednou na ni zavanula z ledničky. Nahoře na kopci, když s dědečkem pozorovala hvězdy.
„Cítíš to?“ zeptala se tehdy.
„Co?“
„Tu vůni. Je taková… jako med s deštěm. A bronzová… Jako…“
… jako všechna místa, která nikdy neuvidím. Nedořekla to.
Dědeček k ní pomalu otočil hlavu a Donna měla najednou pocit, že kdyby dokázala zformulovat otázku, kterou cítila na jazyku, znal by na ni odpověď.

Já nevím proč, ale vždycky se

Já nevím proč, ale vždycky se mi vybaví kuličky proti molům :o). Aspoň v knihovně a šatníku.
A drabble je naprosto krásné a nádherné a úžasné a smutné. Tleskajík.

No jo, Donna...

Ale já si stejně myslím, že to tam Doktorovi páchne, protože dost nevětrá.

Podle mě páchlo, ale Donna mu

Podle mě páchlo, ale Donna mu vyvětrala.

A dá se vůbec tak velká

A dá se vůbec tak velká Tardis vyvětrat jedněmi malými dvířky? :o)

Ach, to je smutné :( Med s

Ach, to je smutné :( Med s deštěm by to mohl vystihovat...

*dojetík*

ty vůně
a poslední věta...
krásné

Podle mě v různých

Podle mě v různých místnostech to voní různě. Tam u konzole je to cítit určitě tak nějak zvláštně kovově. Není to pach, ale ani ne vyloženě vůně... No, jednou ti to třeba řeknu přesně;-)
Jinak nevím, co napsat, akorát snad že Donně přesně rozumím.

Já to přesně vím! To je ta

Já to přesně vím! To je ta broznová vůně. Kov namýchaný s časem.
Ach jo, já jí právě rozumím taky.

Že by vzpomínky na

Že by vzpomínky na budoucnost? (Aspoň, že tu nejsem sama blázen.)

Na budoucnost? To by ještě

Na budoucnost? To by ještě bylo dobrý, ale představ si, že bychom na tom byly jako ona!

Nestraš, prosím tě.

Nestraš, prosím tě.

V Tardis to nemůže vonět

V Tardis to nemůže vonět jinak než právě takhle. Je to svým způsobem děsně dojemný

Já svým způsobem vím. Stejně

Já svým způsobem vím. Stejně si ale myslím, že Donna si jednou vzpomene a pak děsně seřve Jedenáctku:-)

Já nevím

s jedenáctkou si ji nedovedu představit. U Donny mi přišlo, že má toho desítku tak nějak lidsky ráda a narozdíl od jiných s ním není jen kvůli těm výletům nebo že by se do něj zabouchla. Té by asi nebylo jedno, že je to někdo jiný.

Dyť o to právě jde: tvář je

Dyť o to právě jde: tvář je jedno, ale co vyvádí, přesahuje všechny meze;-)

Zrovna tvář jsem nemyslela.

Zrovna tvář jsem nemyslela. Jedentáctka nevypadá, že nutně potřebuje někoho s sebou. Ale možná se začíná blýskat na lepší časy

Co je to zač…

Fandom: Harry Potter

„Na stole jsou odvary z několika lektvarů. A já chci, abyste přišli, čuchli si a sdělili mi co je to za lektvar.“
„A dostaneme zase nějakou odměnu? Třeba Felis Felicis?“
„Ne. Dnes je to na známky.“ Poznamenal profesor Křiklan.
„Takže prosím. Tipy piště na papír, odevzdáte ho na konci hodiny.“ Sedl si za katedru a sledoval dění ve třídě.
„Čuchni si!“ Rozléhalo se všude.
Všechny byly jednoduché. Až na poslední.

O několik hodin později seděl ve svém kabinetu a opravoval papíry. Nikdo neměl poslední lektvar správně. Pak se zarazil.
Ponožky Severuse Snapea. Stálo na papíru.
„Do háje, kdo to poznal?“

:D:D:D

:D:D:D

super úloha :D:D keby sa tak

super úloha :D:D
keby sa tak u nás vyučovala chémia... :)

Žertéř

Fandom: originální

Jima probudilo řvaní poplachové sirény. S trhnutím se probudil do tmy. Ucítil zápach pálící se izolace.
Sakra!
Požár na lodi je noční můra všech kosmoplavců.
Naštěstí skafandr visel na správném místě; rychle se oblékl, popadl přilbu, nasadil si ji... a zase ji rychle serval a kýchal jako o život. Jerome, jeho spolubydlící, řval smíchy. Jim byl poslední, kdo mu zbýval do sbírky obětí kanadských žertíků. Ale imitace požárního poplachu, opalování kabelu zapalovačem a pepř v přilbě to změnily.
Jerome byl prostě veselý hoch.
To, že ho v příštím přístavu skupina neznámých útočníků nacpala do záchodu, musela být čistě jenom náhoda...

Tak toho bych tam s chutí

Tak toho bych tam s chutí vrazila taky. Koledoval si o to.

*chlámajík*

ale tak to je hodně blbý vtip... (čili pro nás čtenáře hodně dobrý)
dobře mu tak

*výbuch smíchu*

Jo, všeho moc škodí... Z hračky bejvají plačky... Kdo jinému jámu jámu sám do ní sám...

Na návštěvě

Fandom: Zeměplocha

Jednoho letního odpoledne se Stařenka Oggová rozhodla, že zajde k Bábi Zlopočasné.
Do domu vstoupila bez zaklepání, zadním vchodem, jak měla ve zvyku. Jenomže hned ucítila nesnesitelný puch spáleniny.
Viníka zápachu našla v kuchyni. Na plotně stál hrnec se zuhelnatělými, neidentifikovatelnými zbytky čehosi.
„Esmé?“ Ticho.
Stařenka se vydala na průzkum do ložnice. Tušila, kolik uhodilo.
A skutečně. Bábi ležela na posteli a vypadala, že spí a nebo dokonce že je mrtvá. Stařenka ale věděla, že ani jedna varianta není pravda. Bábino vědomí určitě právě poletovalo někde daleko odtamtud.
„Esmé, nepřeháníš už to trochu?“ povzdechla si Stařenka, spíš sama pro sebe.

hezký!

neidentifikovatelné zbytky čehosi se mi fakt líbí
a Bábi je závislačka - asi tak jako Sherlock - když se nudí

Hra na vonnou paměť

fandom: Miloslav Nevrlý - Karpatské hry
AN: posledná veta patrí uvedenému autorovi. Večná poklona a neskonalá úcta, Náčelníku

Zatvorené oči.
Nádych.
Výdych.

Cítim svieži jarný dážď. Je to chladivá zelená vôňa, ktorá ako manna padá na zem. Je plná energie, prináša stromom divokú radosť. A keďže sa nemôžu váľať po zemi a kričať, aspoň vypučia lístie.

Cítim, ako zhora na mraky svieti mesiac. To chladné strieborné svetlo vonia ako voda z prameňa.

Cítim sladkastý závan parfému. Prešla okolo mňa žena vo fialových šatách, dlhé čierne vlasy mala zopnuté kvetinou.

Cítim šumenie rieky, jej pramene a potoky. Múdrosť, ktorú cestou zozbierala. Nesie kamene aj rybky, konáre aj lodičky

Nádych.
Výdych.
Zatvorené oči.

Přičichni ke všemu, bratříčku, prožiješ krásnější život!

to je nádherné!

to je nádherné!

Krásné a poetické. Předlohu

Krásné a poetické. Předlohu neznám, ale tady to nevadí.

*neuchopitelník*

Knížku stále ještě nečetla (slyšela jen úryvky - v Rumunsku, v horách, u ohně, na dobrou noc).
Tohle je krásné a věrně podané...

Moc hezké a voňavé :-)

Moc hezké a voňavé :-)

Moudrá rada. Moc se mi to

Moudrá rada. Moc se mi to líbí

knižku vrelo odporúčam,

knižku vrelo odporúčam, zmenila mi život :)

Páni! To je krása. Neumím k

Páni! To je krása. Neumím k tomu dodat víc.

:))))

páni, to je pochvala od Julie :)
ďakujem

Kluci v akci

Fandom: Equilibrium

Upíří kuchař vídeňského hraběte měl mizerný den. Včera zjistil, že musí připravit hostinu o čtyřech chodech pro třicet upírů. V tom spěchu se mu nakonec povedlo sehnat dost panenské krve a dalších prvotřídních ingrediencí, ale pomocníci, kteří měli přijít ráno, stále nedorazili.
Nasupeně procházel kuchyní, míchal lehký rh negativní sorbet a kopal do věcí. Náhle se ve dveřích zjevila tři individua, ale jejich vzhledu nevěnoval kuchař pozornost a okamžitě je pověřil krájením rajčat.
„I když přišel věci sekat, nejdříve se musí zeptat. Jen takový lehčí kvíz – má tohleto správný říz?“ otázal se Edvin, načež kuchaři něžně nacpal česnek do nosu.

:D

Přijde mi, že se pořád opakuju, ale když on ten tvůj styl humoru mi je děsně sympatickej :D.

Chudák kuchař!

Chudák kuchař!

Terapie čichem, klinická studie

Fandom: originální

Subjektu podán extrakt dobré nálady v osvěžovači vzduchu s vůní levandule. Funkční.

Subjektu podán extrakt rozmrzelosti v černé kávě. Funkční. Vedlejší účinky – migréna.

Subjektu podán extrakt zamilovanosti v malinovém džemu. Funkční. Vedlejší účinky – ztráta pudu sebezáchovy, svatba.

Subjektu podán extrakt žárlivosti v dršťkové polévce. Funkční. Vedlejší účinky – psychosomatický žaludeční vřed.

Subjektu podán extrakt zuřivosti ve špinavém prádle. Funkční. Vedlejší účinky – ztráta sebeovládání, pád manželky ze schodů.

Subjektu podán extrakt tíživého smutku ve smuteční kytici bílých lilií. Funkční. Vedlejší účinky – nekontrolovatelné výbuchy pláče, výčitky svědomí, noční můry.

Experiment ukončen. Subjekt si sám nadávkoval extrakt odvahy v kubánském rumu. Vedlejší účinky – sebevražda.

Moc hezké. Takové cynicky

Moc hezké. Takové cynicky vtipné.

Brrr. Krutě pravdivé.

Brrr. Krutě pravdivé.

Teda, tak to je krutý. Chudák

Teda, tak to je krutý. Chudák subjekt. A bohužel je to docela uvěřitelný...

Výborný! Ale jsem ráda, že

Výborný! Ale jsem ráda, že neznám identitu examinátorů.

Je to naprosto skvělý, ale

Je to naprosto skvělý, ale sebevražda po kubánském rumu? Divík

Prvorepubliková estráda

Fandom: středoškolské zápisky z literatury
Poznámka: Kdo pozná odkazy na díla, má plus.
Varování: tématu se dotýká jen velmi okrajově, pochopím, když bodík nedostanu.

Intimní oslovení přesličky naznačují autorův silný vztah ke květinám.
Hlavním hrdinou díla je rudlík, potýkající se s existenciálními problémy po ztrátě živnosti.
Parodické dílo obsahuje odkazy na jezuity, zednáře a tisíc slonů. Dan Brown ho poté bohužel vzal vážně a přepracoval.
Podle konotací v názvu jeho díla se dá předpokládat, že Karel Čapek měl rád cider.
Hrdina se stal duševním mrzákem po absolvování traumatického zážitku v dětství, kdy mu před očima řezník zabil potkana. („Na, čichni si, tu máš myšičku“) Přirovnává se k hlodavci a nechce sebe sama vidět v takové situaci, proto se do role potkana snaží dostat ostatní.

Zajímavé.

Vzhledem ke své děravé paměti jsem nepoznala nic. A to jsem Krvavý román četla.
Ale také dodnes občas mívám v poznámkách zajímavé věty. Do literatury jsem si na gymplu psávala básničky. Ty jdsem naštěstí nikdy rozebírat nemusela, já to nemám ráda - ze zkušenosti vím, že autor může myslet něco úplně jiného, než jak to potom čtenář interpretuje.

to je hezké!

sím, já bych chtěla vysvětlivky
pochopila jsem jen to, co Danae...

tajenka

Tak vysvětlivky
Jakub Deml - Moji přátelé (nenávidím rozbor básní, i těch v próze, protože miluji dobrou poezii)
Marie Pujmanová - Havířská balada ("vypráví příběh Rudly z rodiny Hudců" říkaly poznámky, nepříliš čitelně. Bylo v noci a Mivka čte: "Rudlík? Nebyli ti komunisti takhle industriální až pozdějc?")
Josef Váchal - Krvavý román (jezuiti, zednáři, tisíc slonů, potoky krve, vypadá jako parodie - no nezní vám to jako Brown? :))
Karel Čapek - Krakatit (v Praze je SFFH knihkupectví a cider klub Krakatit :))
Václav Řezáč a jeho úžasní hlodavci - Černé světlo (tuto větu jsem doslova vzala ze zápisků a doposud mi umí vykouzlit úsměv na tváři - holt jsem dítě zvyklé na soužití s kočkami a rozprostřené hlodavčí vnitřnosti křepce ráno přeskakuji po cestě do koupelny :))

kují!

kují!
když po nás chtěl rozbor básní češtinář na gymplu, tak jsem mu vždycky málem vynadala (on se nechal, on mě má rád...)
a rudlík je jedno z těch slov, která si prostě nedokážu zapamatovat (teď by to už mohlo jít)
ono je asi něco jiného když v rámci fungování světa a přírody zakousne kočka myš a něco jiného když Ti ji nějaký magor s úmyslem Tě vyděsit a znechutit zabije před očima (pokud se pamatuju, bylo to dost nechutně); a stejně - copak jsou životní traumata logicky odůvodnitelná?

:-)))

:-)))

Pobavily všechny :) Takhle z

Pobavily všechny :) Takhle z fleku tipuju první na Demla a poslední na Řezáče. A aplauduju vaší profesorce češtiny na střední. (Jsem zvědavá na toho pseudoBrowna!)

Deml trefa, Řezáč trefa.

Deml trefa, Řezáč trefa. Profesorka češtiny s tímhle nemá až tak moc společného, to je všechno spíš výplod různých variant těch poznámek - buď toho, že jsem nědo nepřečetla a vymyslela konotaci (od toho třeba ten rudlík) nebo že jsem prostě cítila potřebu k něčemu za běhu dopisovat poznámky na okraj (od toho ten cider nebo tisíc slonů a Dan Brown). Za celé drabble může Řezáč a jeho úžasní hlodavci, já prostě celou tu zápletku s potkanem doposud nejsem schopna pojmout (a to jsem to četla a tak) a s vážnou tváří vyložit, mně to přijde jako nejblbější motivace hrdiny v dějinách literatury :)

Co cítíš?

Fandom: originální (pro mě velmi osobní)
Poznámka: První obraz je hráz Orlické přehrady v Solenicích. Druhý
obraz se váže k obci Orlické Zlákovice, která je Orlíkem kompletně
zatopená. Když je málo vody, špička místního kostela vyčuhuje nad
vodu. Třetí obraz je inspirován jakoukoliv fotovoltaickou elektrárnou,
kterou dnes potkáte prakticky kdekoli. Čtvrtý obraz je je větrná
elektrárna Mravenečník (ve skutečnosti je blíž k Medvědí hoře) v
Jeseníkách. Beton, kosti a sny jsem si vypůjčila od Pavla Renčína
(název jeho sbírky povídek).

"Čichni si," řekl beton. Masa vody se valila pod nohama a prehlušovala
hučení vodních turbín.

"Čichni si," zaskřípala věž kostela a vůně spalin prořízla vzduch,
když kolem projel motorový člun.

"Čichni si," pronesl panel nehybně spočívaje na ocelovém sloupku.

"Čichni si," zavzdychal ocelový stožár a lopatky se zmučeně otočily. V
dáli se zaleskl nejvyšší vrchol překrásných hor.

"Co cítíš?" ptali se svorně. "Les, trávu, vzduch?"

"Ne, jen beton, kosti a sny..."

"Tak voní ekologie!" zahřímaly obří výdobytky moderní doby.

"Ne, to není ona! Její vůni znám! Tohle není ona!" křičela jsem na ně.

Tenhle zmar, tenhle terorismus nemůže být ona...

Ale může...

A proto je to tak smutné.
Protože ekologie je jedna z nejhorších věcí, které můžeme přírodě udělat. Kde jen je původní význam tohoto slova.
Jinak drabble je úžasně poetické, moc by se mi líbilo nebýt toho "zeleného" závěru. I když jsem ho možná pochopila špatně. Jenomže říci přede mnou slovo ekologie, to je jako mávat býkovi před očima hadrem. Promiň.

No jasné, vždyť já vím. Pro

No jasné, vždyť já vím. Pro mě je ekologie pochopení přírodních zákonitostí, pochopení přírody jako takové, jejího fungování a jejích potřeb.

Beton, kosti a sny...

Beton, kosti a sny... <3333
Zrovna to čtu.
Je to krásné.

To je dobrá knížka. Pěkný

To je dobrá knížka. Pěkný průřez Renčínovou tvorbou... :) Díky.

Omylem vloženo podruhé.

Omylem vloženo podruhé. (Nechtějte slyšet tu historku)

myslím, že toto by mali

myslím, že toto by mali povinne čítať všetci ochranári a ekoteroristi... je to drsné...

Taky si myslím. I když ten

Taky si myslím. I když ten Orlík ještě chápu, tam není ta energie hlavním smyslem stavby.

Taky si dovolím poznamenat,

Taky si dovolím poznamenat, že Orlickou přehradu nebudovali žádní ekoteroricté, ale stát v době, která se od dnešní dost lišila.

Samozřejmě. Orlická přehrada

Samozřejmě. Orlická přehrada je úžasné technické dílo a potřebné. Celá Vltavská kaskáda je hodná obdivu, já rozhodně nejsem proti přehradám či vodním dílům obecně, jen jsem proti tomu, aby byla energie z vodních elektráren označovaná za čistou, jak se to často děje, protože ke všemu, co může získávat energii musíš použít nebo vybudovat něco, co něco dalšího znehodnotí. Na to lidé rádi zapomínají a to je pro mě ekoterorismus. To, že se mluví o ochraně přírody, ale že lidi nechovají k půdě skoro žádnou úctu...

drsný

drsný

Jo. Díky. :)

Jo. Díky. :)

Ostrov s nezaměnitelnou vůní

Fandom: historie plus realita (poslední věta se zakládá na údajném výroku dotyčného)

Vybavoval si všechny ty vůně naprosto jasně. Nezaměnitelnou směsici vůní, které sice necítil už dlouhá léta, ale nyní, v době, když už mu nezbývalo dohromady nic víc než vzpomínky, se k němu vracely.
Lístky a kůra křovin, které vytvářejí porost makchií, bylinky rostoucí pod nimi. Nasládlá bazalka a ostřejší tymián, výrazná levandule, rozmarýn, citrónová vůně verbeny, vavřínové listí, jalovec a nespočet dalších rostlin. K tomu vůně horké země i skal rozpálených sluncem, borovicové jehličí z hor, závan svěžího, slaného vzduchu od moře.
Ano, Napoleon Bonaparte si byl jistý, že by svůj rodný ostrov Korsiku snadno poznal i se zavřenýma očima.

Nádherně poetické.

Nádherně poetické.

jé, můj oblíbený Napoleon ^^

jé, můj oblíbený Napoleon ^^

Krása. A jeho žena prej

Krása. A jeho žena prej používala fialkový parfém. Možná by jí měl navrhnout změnu. :)

Pěkný... Dokonce mi tu je

Pěkný... Dokonce mi tu je Napoleon sympatický :-)

Mně taky!

Mně taky!

Krásné! Poetické, sugestivní

Krásné! Poetické, sugestivní - voňavé.

Jo, Korsika je opravdu

Jo, Korsika je opravdu voňavá.

nostalgická krása.

(a moje oblíbená směs vůní)

Co cítíš?

Fandom: originální (pro mě velmi osobní)
Poznámka: První obraz je hráz Orlické přehrady v Solenicích. Druhý
obraz se váže k obci Orlické Zlákovice, která je Orlíkem kompletně
zatopená. Když je málo vody, špička místního kostela vyčuhuje nad
vodu. Třetí obraz je inspirován jakoukoliv fotovoltaickou elektrárnou,
kterou dnes potkáte prakticky kdekoli. Čtvrtý obraz je je větrná
elektrárna Mravenečník (ve skutečnosti je blíž k Medvědí hoře) v
Jeseníkách. Beton, kosti a sny jsem si vypůjčila od Pavla Renčína
(název jeho sbírky povídek).

"Čichni si," řekl beton. Masa vody se valila pod nohama a prehlušovala
hučení vodních turbín.

"Čichni si," zaskřípala věž kostela a vůně spalin prořízla vzduch,
když kolem projel motorový člun.

"Čichni si," pronesl panel nehybně spočívaje na ocelovém sloupku.

"Čichni si," zavzdychal ocelový stožár a lopatky se zmučeně otočily. V
dáli se zaleskl nejvyšší vrchol překrásných hor.

"Co cítíš?" ptali se svorně. "Les, trávu, vzduch?"

"Ne, jen beton, kosti a sny..."

"Tak voní ekologie!" zahřímaly obří výdobytky moderní doby.

"Ne, to není ona! Její vůni znám! Tohle není ona!" křičela jsem na ně.

Tenhle zmar, tenhle terorismus nemůže být ona...

Šmankote - to je síla.

Šmankote - to je síla. Klobouk dolů. Líbí a moc!

Děkuju. :)

Děkuju. :)

Vůně

Fandom: Máj

Valdemar byl několikrát svědkem nečekaných Vilémových reakcí, když přinesl čerstvě uloupená jablka: nenadálou touhu, náhlé mlčení. Lesk v očích, jako by se v nich odrážela jejich šťáva.

Když v zimě uviděli borovici, Vilém se zarazil a obešel ji obloukem. Valdemar si tajně utrhl větvičku a přičichl k ní. Voněla létem… Zahodil ji dřív, než si jí Vilém všiml.

Vyhýbal se vínu. Až na několik výjimek, kdy se Vilém vracíval pozdě a uléhal sám, víno nikdy nepil a sedal si na opačnou stranu ohniště.

Na jaře našel Valdemar Viléma klečet opodál. V dlani, ruka se nepatrně třásla, suché kvítky vřesu. Přičichl.

Přes spousty věcí se prostě

Přes spousty věcí se prostě nedá jenom tak přenést. Zvlášť, když nám je vůně stále připomínají. A pravda je, že tam to víno nikdy nepil... dobrý postřeh.

Děkuju - viď! Jako by mu bylo

Děkuju - viď! Jako by mu bylo jedno - a nebo naopak nebylo... A když jsem si vymyslela, co jsem si vymyslela, tohle se mi opravdu hodilo. <3

Vzpomínky

fandom: Fables/Mýty

Před několika minutami Bigby Wolf zjistil, že se nachází uprostřed hlubokých lesů a naprosto netuší, jak se tam ocitl. Teď stojí u stanu, který zřejmě sám postavil. Jeho zatraceně vyvinutý vlčí čich mu prozrazuje, že uvnitř spí žena, kterou miluje. Dobrovolně by s ním nikdy nejela. Na pohádkové zázraky nevěří, zato na vražednou lest je to uvěřitelné až dost. Ze stanu vyhlédne černovlasá ženská hlava a Bigbyho udeří do nosu nový pach. Jeho pach. Musel ji objímat, musel ji líbat, musel ji milovat - a vůbec nic si nepamatuje! Tomu, kdo ho připravil o vzpomínky, roztrhne hrdlo. Jestli odsud vyváznou živí.

Já bych se chtěla zeptat na

Já bych se chtěla zeptat na fandom - to je knížka, nebo seriál, nebo něco úplně jiného? Mě ty tvoje dabblíky děsně navnadily a když si zadám fables do googlu, vyjede mi toho strašně moc a já nevím, na co se zaměřit :o).
A drabble se mi moc líbí, nevěřila bych, kolik emocí se vejde do sta slov.

stává se ze mně knihovník nebo co...

Rebí, v našem dosahu (pokud teda neokradeš Danae 8+) jsou Mýty jedině v Moravské zemské knihovně

Moravská zemská knihovna

Moravská zemská knihovna válí!

Je to komiksová řada, v

Je to komiksová řada, v angličtině má zatím 15 dílů, v češtině vyšly dva. Je to naprosto geniální, scénárista kdysi začínal v jednom sandmanovském spin-offu, a sandmanovcům se to bude hodně líbit. Ale zápletka i atmosféra jsou krajně originální - v pohádkové říši zvítězilo Zlo nad dobrem a většina pohádkových bytostí byla nucena se přestěhovat do našeho světa a založila v New Yorku vystěhovaleckou komunitu - a tím to teprve začíná ;) Zhruba poslední rok je to jedna z mých největších drog a neujíždím na ní sama.

Byla bych nejradši, kdyby

Byla bych nejradši, kdyby tohle pokračovalo dál a dál. Strašně strhující příběh

To taky pokračuje, je to jen

To taky pokračuje, je to jen rozpracovaná momentka z třetího dílu Fables. Bude se ti líbit :)

těším se, na mou duši

těším se, na mou duši

Smrdí krchovem

„Čuchni si!" nastrčil Grimpo Joeovi před obličej zaťatou pěst. „Čuchni si! Smrdí krchovem, he?"
Joe zhluboka nasál oběma nozdrami. „Cítím alkohol a špetku dubového aroma, ano, docela určitě whisky. Dále silný závan starého potu a vepřového sádla, což bych shrnul slovy nedostatečná hygiena. A ještě," přičichl znovu s přivřenýma očima, „štiplavou vůni kovu s jemným buketem spáleného střelného prachu.
Oproti tomu krchovy," pousmál se, „mívají nejčastěji charakteristickou vůni složenou z květinového tónu lilií, kořeněného tónu chvojí, jemného tónu škvířícího se vosku, a konečně zemitého tónu vlhké hlíny.
Zkrátka, vůbec žádná shoda.
A nyní, mohl bych prosím dostat svou sklenici limonády?"

> (Limonádový Joe) 

Kchi, moc mne to pobavilo.

Kchi, moc mne to pobavilo. Takový správně cynický rozbor...

:D výborný

:D výborný

To je parádní!

To je parádní!

Jé, já jsem čekala, kdo

Jé, já jsem čekala, kdo vytáhne "čuchni, smrdí hřbitovem" - a nač to napasuje. Limonádový to vyhrál!

jachachá!

byla jsem připravena o plánovaný fandom, nicméně tohle je úžasné a mnohem lepší
on je vždycky tak mile setře... ("Nestojím o vaše Kidy/kydy.")

:-)))))

Povedený! Líbí!

:-)

zabít ho na fleku flaškou od kolaloky.

Zápach

Tak jsem si dneska opět přečetla Farmu zvířat a cosi mi nedalo, abych si nedomyslela ještě kousek. :)
Fandom: Farma zvířat

„...Soudruzi, tady to páchne! A víte čím to páchne, soudruzi, víte to?“ kvičel Pištík na celý dvůr, až se mu třáslo všech pět brad. Zvířata stála rozestoupená kolem něj a se sklopenýma ušima naslouchala.
„Zradou a podlostí. Což se neslučuje s principy animalismu! Ten ohavný puch je všude kolem vás...“
„To ty páchneš!“ zaržála rozčilená Molina, která ještě dnes z domu cítila pach alkoholu. „To prasata se neslučují s principy animalismu. Soudruzi, za Boxera!“ divoce ze sebe vyrazila a srazila prase kopyty. Ostatní zvířata se k ní přidala a společnými silami vyháněla prasata z farmy za sborového zpívání Zvířat Anglie.

a jéje,

Animal farm.. dmes som sa to učila na tie hentie... maturity...

Ouvej, teď jsem si uvědomila

Ouvej, teď jsem si uvědomila fatální chybu - ta klisna se nemá jmenovat Molina ale Lupina. Nějak se mi to popletlo. Pardon.

Takže ta druhá. Molina

Takže ta druhá. Molina emigrovala, jasně.

Jo, to by bylo paráda, kdyby

Jo, to by bylo paráda, kdyby to takhle dopadlo. Viděla jsem kreslený film, který končil podobně, jenom ne tak efektně jako tohle.

To by bylo, viď? Nu, asi by

To by bylo, viď? Nu, asi by to ale nebylo dost efektní pro to, co chtěl Orwell knihou říct.

Poznámky V

fandom: Sherlock Holmes (BBC)
pozn. aut. č. 1: předchozí drabble můžete nalézt zde: první, druhé, třetí a čtvrté
pozn. aut. č. 2: věnováno Danae, Salome, Profesorovi, Saphiře, Keneu, ioannině, Terdě, hidden_lemurovi, Peggy a Kleio. Děkuji za komentáře.

*

„V hodině literatury se stále vymlouvá na zápach a otevírá okna.“
„Nejspíš nemůže literaturu ani cítit.“

„Se spolužákem Gregorym Lestradem hraje infaltilní hry, např.: Na policajty a zloděje nebo Slepý detektiv.”
„To je příprava na budoucí povolání.“

„Při běhu na 200 m běžel 2000 m až domů.“
„Chtěl za sebou mít i běh na 100, 1500 m a sprinty.“

„Když ve školní jídelně vařili zelí, pokusil se evakuovat celou školu před nebezpečnými výpary.“
„Konečně pochvala! Jsem na něj hrdý!“

„Přišel v tmavých brýlích vymlouvaje se na opici.“
„Chováme kočkodana.“

„Nepřinesl referát o Mikuláši Koperníkovi.“
„Kolem Koperníka se snad netočí svět.“

Točí se kolem Slunce! Moc

Točí se kolem Slunce!
Moc vtipné. Já z tvých drabblí nemůžu. Opice a zelí byli nejlejší. Díky za věnování.

Dostal mě ten běh a opice...

Dostal mě ten běh a opice... a Koperník je kánon :D

Ja ha há... Tyhle dva bych

Ja ha há... Tyhle dva bych teda v příbuzenstvu mít nectěla. :-D :-D :-D Soucítím s nebohým učitelem

Nedonesený referát o

Nedonesený referát o Koperníkovi konečně vysvětlil jeho fatální neznalosti o sluneční soustavě. :D

a jó!

mně to vůbec nedošlo...

Můj oblíbenec je literatura.

Můj oblíbenec je literatura. Teda reakce na literaturu. :-)))

Čím dál lepší :D Zelí s

Čím dál lepší :D Zelí s Kopreníkem jsou moji oblíbenci!

8+)

Konečně pochvala, literatura, evakuace, Koperník - to je tak dobrý...
Kam na to chodíš? Do vlastní žákovské? 8+)
A kočkodan... Musím si pořídit kočkodana.

né, do vlastní žákovské néé

né, do vlastní žákovské néé :D. Já dostala akorát poznámku: "Stále zívá", ale to je už hrozně moc let.

:-)))))

Moc hezký! Pobavilo!

Líbí se mi běhy a Koperník :)

Líbí se mi běhy a Koperník :)

Voňavá práce

Fandom: originální

Bylo líné sobotní odpoledne. Libor seděl už od rána u počítače. Posledních pět minut zápasil s bandity v Temném hvozdu a šlo mu to skvěle.

Honza za jeho zády nespokojeně mlasknul, ale neříkal nic. Objal jej zezadu kolem pasu a řekl: „Pojď se na něco podívat.“ A aby vzbudil u přítele zájem, zašeptal mu ještě do ucha pár neslušností.

To fungovalo. Libor na příkaz poslušně zavřel oči a nechal se odvést z pokoje.

„Čichni si,“ nakázal Honza.

„Fuj! Co to je?“ zakuckal se Libor.

„To, můj milý, je kočičí záchod, který si měl dnes vyčistit. Můžeš se dát do práce.“

Po čuchu

fandom: Glee
poznámka: dnes nic lepšího nevymyslím... ale pěkné Velikonoce přeji

Že někdo obdržel od Karofskyho „dárek“ v podobě ledové tříště v obličeji jste poznali jednoduše. Po čuchu. Na záchodě jste si sice mohli umýt obličej, vybrat kousky z vlasů, vyprat si tričko a tvářit se spokojeně... Jenže ten sladký smrad jste ze sebe nedostali. To chtělo pořádnou sprchu. Ale když někdo nedělá sport a běží do sprch, tak je vždycky trochu podezřelý. Navíc jste taky měli šanci, že tam na vás budou čekat fotbalisti... A že tentokrát použijí borůvkovou, to ta je nejhorší.

Mohli vám ubližovat donekonečna, ale stejně to stálo za to. Za ten pocit, že jste ve sboru.

Moc pěkné! :) Tak nějak si

Moc pěkné! :) Tak nějak si říkám, že ta ledová tříšť není to nejhorší, co můžou tupé ovce libující si v bytí ve stádech člověku udělat.

Nejlepší vůně

fandom: M*A*S*H
a/n: implicitní slash :P
--

Den 1
„Hej, Trape, čichni si.“
„Ugh. Dej ty ponožky ode mě dál, Hawkeye. Nejlíp někam do první fronty. To nám vyhraje válku.“

Den 2
„Trape, čichni si k tomuhle.“
„To voní jako vepřové.“
„Jenže je to citronový koláč.“

Den 3
„Cítíš na mně tu voňavku, Trape? Ta sestra co jsem včera měl byla skvělá v posteli, ale voněla jako stará prostitutka.“
„Poručice? Bruneta? Metr šedesát pět?“
„To všechno poznáš podle vůně?“
„Ne, ona stojí celou dobu za tebou.“

Den 4
„Mmmm, Trappe…“
„Hm?“
„Nic.“
„Tak proč se tak hloupě culíš?“
„Tohle byla ta nejlepší vůně za poslední tři měsíce.“

Tohle je skvostné. Nádherná

Tohle je skvostné. Nádherná střípkovitá struktura a vztah Trappera s Hawkeyem. Krásné.

:D :D :D :D

:D :D :D :D

Já miluju tvoje implicitní

Já miluju tvoje implicitní slashe!
A chudák sestra. :D :D :D

Chníííí...

Výborné!! ^^

checheche A je to děsně

checheche
A je to děsně roztomilý ;o).

Není třeba, však jsem tě cítil už od výtahu

Poznámka: Tohle téma si říkalo o slash. Proto jsem ho nenapsala (a taky proto, že to neumím, co si budeme povídat). Tak tady máte aspoň jednu fanynku...
Poznámka2: Název v podstatě na drabble navazuje ;)

Byla rychlá. Byla tichá. Byla vražedná...
Měla černé nehty a červené kontaktní čočky. Kdyby nestála v lese, byl by její černo-černý plášť skvělým maskováním. Že je maskováním pouze v tmavých prostorách, ji nikdy nenapadlo. Cítila se neviditelně.
Cítila, že dnes to vyjde.
Za zatáčky se neuvěřitelným sexy způsobem vyřítil sportovní vůz.
„Edwarde!“ ozvala se dívka na sedadle spolujezdce. „Už zase je tady ta holka!“
„To si děláš srandu,“ zaklel naprosto needwardovsky Edward. Zabrzdil a ve zpomaleném záběru, který ve skutečnosti trval necelou vteřinu, vyskočil z auta.
„Co po mně chceš?!“
„Edwarde, prosím!“ zakvílela dívčina z křoví. „Aspoň jednou si čichni!“

Fandom: Stmívání

Šelmy domácí

Fandom: život
Věnováno všem kočkám, které jsme kdy měli, máme nebo budeme mít.

Časně ráno vyráží na lov. Vrací se urousaná, zato s myší v tlamě. Voní divočinou a mokrou trávou.

V sebehlubší tůni před ním ryba není bezpečná. Opatrně se usadí na břehu, pacičkou vydrápne zvědavou mřenku ven. Doma se tváří jako nevinnost sama, zápach rybiny ho však usvědčuje.

Ráda se vyhřívá na hromadě polen. Pak se přijde pomazlit. Horký kožíšek plný slunce a vůně borového dřeva.

Když byla malé koťátko, moc se jí stýskalo po mámě. Ostatní kočky na ni jen nenávistně prskaly. Brzy zjistila, že to velké černobílé zvíře nejenže neublíží, ale dokonce hřeje. Dodnes je někdy cítit jako pes.

Krásné obrazy, vyvolaly ve

Krásné obrazy, vyvolaly ve mně nostalgický něžný úsměv... :)

To jsem ráda. Díky.

To jsem ráda. Díky.

Vůně kočičího kožíšku je něco

Vůně kočičího kožíšku je něco jako pachová kniha. Moc hezké.

Díky. (Kvůli limitu slov se

Díky.
(Kvůli limitu slov se mi tam nevešla ještě jedna vůně - sena.)

Čičinka... :-)

To je krásně roztomilé a láskyplné. Líbí se mi to přátelství kotěte se psem :-)

Taky jsme pěkně zírali, když

Taky jsme pěkně zírali, když jsme je spolu našli :-)

To je pěkný. Kočky jsou

To je pěkný. Kočky jsou úžasný.

Díky.

Díky.

Čichat ke zvířatům je fajn -

Čichat ke zvířatům je fajn - a ony to taky ocení. (Asi si říkají, že jsme konečně dostali rozum a sbíráme správný informace správným způsobem. :-)) )

Ty naše nedají příliš na

Ty naše nedají příliš na vybranou - nacpou se do náruče a lidský nos považují za ideální výstupek k drbání :-)

Kočky jsou fajn :-)

Kočky jsou fajn :-)

To jsou.

To jsou.

Krůčky zpátky k životu

Fandom: Bjørkhallen
Poznámka: Doplňuje drabblík Komplikace. Zlobili jste se na Severina? Odsoudili jste ho stejně snadno jako paní Leila, která o něm neví nic? Ó vy malověrní...!

První den ten lektvar nevoněl nijak, jen pálil. Jako voda, ve které táta nechal břitvu.
Pak z něj byla chvíli cítit zatuchlá hlína. A chutnal jako bláto se žížalou.
Potom z něj zavoněly puškvorce a rákos. Trochu nahnilé.
Později pelyněk. A... heřmánek? A stráň, nad kterou se zvedá vítr.
Tymián. Fialový vřes. To už se na lektvar začínala těšit. Každý večer v něm objevovala novou barevnou vůni.
Zavírala oči, když ji mistr řezal do rukou a nechával z nich skanout do poháru její krev. Nebolelo to. Jen to nechtěla vidět.
Dnes je nezavřela.
Uviděla čerstvé jizvy na jeho vlastním zápěstí.

Tohle se mi moc líbí.

Tohle se mi moc líbí.

Dík. :-))

Dík. :-))

Jistěže ne! Ještě abych

Jistěže ne! Ještě abych pochybovala, že ví, proč to dělá... ne že bych já věděla, ale stejně, těmhle lidem se věří (brumbál by mohl povídat).
Moc se mi líbí ta kombinace vůní, je to jako louka, les a Skotsko dohromady.
Moc se mi líbí ten - pocit.
Takový - já nevím, mám z toho nočně květnový pocit, Valpurga... něco takového.

Když se na to podíváš s lupou

Když se na to podíváš s lupou v ruce, zjistíš, že vlastně vyčuchává svoji cestu z hrobu.
(A když si poskládáš narážky a uvědomíš si, že Severinovým domovským elementem je Voda a Lisiným Vzduch, dá ti smysl i to, jak se z toho hrobu dostala. Dokonce i zjistíš, kdy Severin začal přidávat vlastní krev. (Ten rákos.) Jasně, tohle už je obtížně odhalitelný.)
Však taky cestujou z Hardwicku na sever. :-))) Od konce března po začátek června. Ono to trvá dlouho, než ji Severin dá do pořádku.

Cože?! Severinův element je

Cože?! Severinův element je voda? Ten chlap je mi podobnější než se zdá (malá narážka na maily). I když mé zmanení je spojené se zemí, tak já jsem voda. Mně půda říká něco jako prostředek k obživy, mám k ní úctu, ale s vodou jsem spjatější.

Dalo se odvodit, že je s každým lektvarem dále od hrobu, nějak mi to došlo. I ta krev je teď logická. Pěkné obrazy.

V téhle době je už zasvěcený

V téhle době je už zasvěcený do prvního stupně Vody. (Jak s Leifem skákali v Gdaňsku do moře a Leif pak omdlel. Někdy brzo bude pokračování. Nemít Severin k Vodě dostatečně blízko, nedostal by se odtud živý.)
Ono je možná ze začátku jeho života diskutabilní, jestli Voda nebo Vzduch, ale po tom debaklu v Gdaňsku je už jasno, jeho primární element je Voda.

Bylo zřejmé,

že to nedělá z plezíru. Ale načínat zápěstí, kde by stačilo z prstu...?

Potřebuje toho hodně. Na

Potřebuje toho hodně. Na zápěstí jsou ty žíly dobře vidět... Já vím, šlachy a všechno... Musíme mu prostě věřit, že to umí. Ostatně studoval léčitelství u Mistra gdaňskýho... pouštění krve by od něj umět měl.

Nezlobili. Věříme mu. Báli

Nezlobili. Věříme mu. Báli jsme se, že jiní nebudou.

Dobře děláte. Věřte mu. Jiní

Dobře děláte. Věřte mu. Jiní nebudou.
(Jelikož jsem tamtím textem napálila i vlastní betu... Pravda, byla unavená.)

Vůně první noci

Poznámka: Slash. Lepší bude 15+.
Fandom: BBC Sherlock, ale vesměs to je i mimofandomové

Ten večer byl ve vzduchu patrný nádech šeříků, třešňové květy se vznášely ulicemi jako jarní déšť. S nádechem si připomněl letmý, nervózní dotyk jeho rtů na svých a schoulil se pod tou představou do klubíčka.
Tu noc byl vzduch vlahý skutečným jarním deštěm, vlhkost jim dotírala na smysly. Zhluboka se nadechl nynější vůně venku a uvnitř sebe se celý zachvěl při vzpomínce na váhavý dotyk jeho ruky na svém těle.
To ráno vonělo slunce v rozevlátých záclonách, vonělo paprsky dopadajícich na jejich nahá těla, schoulená u sebe v důvěrné blízkosti. Otevřel oči a užíval si to štěstí jistých budoucích dní.

Moc hezké, takové poetické.

Moc hezké, takové poetické.

děkuju! :-)

děkuju! :-)

Pateticky nepatetické. Líbí!

Pateticky nepatetické. Líbí!

Hehe, kuju! :)

Hehe, kuju! :)

Jééééé! Je to nádherné a

Jééééé! Je to nádherné a poetické. A všechny ty vůně jsou cítit až u mě doma.

Děkuju :))))

Děkuju :))))

Obklopeni cukrem

Fandom: Karlík a továrna na čokoládu

Drahý Willy,
za těch patnáct let, co s Tebou pracuji, jsem skoro zapomněl, jak vypadá vnější svět. Že existují i jiní ptáci než s karamelovou příchutí. Že ne všechny květiny voní skořicí.

Karlík zaváhal, ale potom pokračoval v psaní.

A že jsou i důležitější věci než čokoláda.
Bude mi pětadvacet a chci začít opravdivý život…

„Karlíku? Karlíku! Právě jsem objevil novou – patnáctistou příchuť! Fialky! Čichni si!“
Willy Wonka měl obličej upatlaný od čokolády a v očích světýlka. Karlík si náhle uvědomil, že až v konečcích prstů cítí cosi, co nemá s fialkami společného vůbec nic.
Večer dopis roztrhal a zahodil.

Nádherné. Mile teskné.

Nádherné. Mile teskné.

To je hezké. K fialkové

To je hezké. K fialkové příchuti rovněž gratuluji. Nejlepší je zmrzlina ;)

To fakt existuje fialková

To fakt existuje fialková zmrzlina???

*vydává zvuky*

nějak mě to dojalo...
a Willy je úžasnej (úplně Johnnyho vidím)

Fakt? To jsem ráda. Willy je

Fakt? To jsem ráda.
Willy je vždycky úžasnej a jeho psaní jsem si užila :o).

Jé, jé, jéééé! *infantilní

Jé, jé, jéééé!
*infantilní nadšeník*
To je krásné! A krásnější je ten pocit. Protože - vždyť on byl pro tohle stvořený, nemůže utéct ze svého světa.
A dala bych si fialkovou čokoládu.

Taky bych si dala ;o). A ano,

Taky bych si dala ;o).
A ano, taky si myslím, že od některých věcí se prostě utéct nedá...

Ten konec mi přijde tak

Ten konec mi přijde tak chumlavě všeříkající ^^

On měl být ještě

On měl být ještě chumlavějšáí, ale já to prostě neumím psát :o). Takže záleží na každém, co si tam najde.

Počkej, TO MYSLÍŠ VÁŽNĚ?? :D

Počkej, TO MYSLÍŠ VÁŽNĚ?? :D

:D:D:D *schovává se za

:D:D:D
*schovává se za kaktus*
Já totiž o nich jednou četla fakt blbě napsaný slash a zařekla se, že jednou vymyslím lepší. Teď to tak úplně nevyšlo, ale snad někdy příště :o).

Ne, schovat se půjdu já (pod

Ne, schovat se půjdu já (pod kapradí), protože že to zrovna já nepoznám, to by mě nenapadlo, asi jsem ještě pořád málo zvrhlá :D
(ne, já si hlavně nedokážu představit dospělýho Karlíka, to je tím)
Ale tím pádem ňuuuuf!

vždyť je to tam jasně ložený

vždyť je to tam jasně ložený - no hlavně že mu nevadí věkový rozdíl ;)

Já si stejně myslím, že Willy

Já si stejně myslím, že Willy vypadá pořád stejně ;o).

Ta vůně!

fandom: M.A.S.H.

„Mám hlad jako vlk…“ řekl B.J. a protáhl se.
„Divíš se? Po šestnácti hodinách na sále…“ odpověděl Hawkey a dodal věštecky: „Copak si na nás kuchař připravil?“
„Nevím, jestli mám odvahu to zkoumat,“ už dopředu se otřásl B.J.

Po chvíli v jídelním stanu…

„Podívej, ten karbanátek je zelený… Není zeleninový, ale je zelený. Vidíš?“
„Nech toho,“ zavrčel B.J.
„A smrdí… páchne strašlivěji než Frankovy týden neprané ponožky.“
„Hawkey, přestaň. Prosím!“
„Čichni si!“
„Snažím se jíst…“

„Přivážejí další zraněné. Všechny směny okamžitě na operační sál!“ ozvalo se z táborového rozhlasu.

„Ještě že tak,“ konstatoval Hawkey a s úlevou odstrčil nedotčený talíř.

Dokonale vystihující

Dokonale vystihující originál. Tamnější kuchař byl vážně zajímavé stvoření.

Fuj!

To mi připomíná naše obědy na základní škole. :D

Hihi

Já naštěstí na základce papala doma, takže tak traumatické zážitky nemám :-)

Hihihi, jak kanonické.

Hihihi, jak kanonické.

Dík!

Snažila jsem se :-)

Hezké! Mám ráda M.A.S.H. :-)

Hezké! Mám ráda M.A.S.H. :-)

Díky!

Já taky, je to jeden z mých úplně nejoblíbenějších seriálů :-)

Tomu kuchaři by měli pohrozit

Tomu kuchaři by měli pohrozit nějakou lékařskou péčí.

Jojo

A nebo ho donutit sníst pořádnou dávku vlastních výtvorů :-)

Lektvary

Fandom: Harry Potter

„Je skutečně udivující, že ani v pátém ročníku nejste schopen uznat, že váš výtvor nestojí za nic, Pottere,“ protáhl Snape.
Harry se mračil, ale byl si jistý, že postupoval podle návodu. Lektvar dokonce i vypadal, jak měl.
„Ale já si opravdu myslím, že je v pořádku, pane,“ zavrčel.
Profesor se ušklíbl.
„Opravdu? Tak si čichněte... Měl by vonět jako květinová zahrada...“
„Klidně,“ zasyčel Harry a zhluboka se nadechl.
Vzápětí doslova zezelenal.
„Tak co, Pottere?“
Student se skácel na podlahu.
„Harry!“ vyjekla Hermiona. „Proč jste mu to říkal, když jste věděl...“
„Chcete si čichnout taky, Grangerová?“
Ticho.
„To jsem si myslel...“

Doufám, že aspoň použil

Doufám, že aspoň použil postup čichání k chemikáliím;-)

Hehe...

Harry jo? :D Na to bych nesázela. :D

To je super! *miluje zlého

To je super! *miluje zlého škodolibého Snapea*

:)

Hehe, já vlastně taky. :D Děkuji!

Čichni si

Fandom: Harry Potter

„Tento lektvar má vysoce léčivé účinky, ale dávejte pozor, jeho vůně je prudce jedovatá,“ odříkával Severus Snape trochu znuděně. Byl si předem jistý, že nikdo ze studentů nedokáže lektvar připravit. Ty ochranné roušky byly úplně zbytečné.
A opravdu – trvalo pouhých patnáct minut, než vybuchl kotlík toho tupce Longbottoma, a dalších asi dvacet, než několik dalších začalo nekontrolovatelně chrlit barevný dým. Ale pak, proti všem jeho předpokladům, se zvedla jedna štíhlá ruka.
„Ano, slečno Grangerová?“ zavrčel.
„Je to správně, pane profesore?“ zeptala se Hermiona se sebejistým úsměvem. Severus Snape se nevěřícně naklonil nad kotlík, zatímco si v duchu opakoval: Čichni si!

Vtipné.

Vtipné.

Vražda v kukuřičném poli

Fandom: Hercule Poirot
Poznámka: Prosím francouzsky mluvící, aby omluvili chyby. Je to naposloucháno z Poirotových výstupů...:D Francouzsky umí jen můj jazyk a slova to nebudou.

***
Mon Dieu, do tak prekérní situace se Poirot ještě jaktěživ nedostal!
Hořekoval, kdesi v hlavě, poblíž pověstné šedé kůry mozkové.

Hastingsi, mon ami, nedívejte se na Poirota takto!
.
.
.
Mais oui, Poirot již ví, jak nepošramotit svou pověst a vyřešit tento zapeklitý případ!

„Hastingsi, již vím, kdo zabil nebohou vdovu lady Ronflantovou!“ pravil a počal si sundávat svou vycházkovou holí mokasínu.
Ve své, v rukavičce oděné pravičce, svíral svou vlastní ponožku.

„Čichtěte si! Co cítíte, Hastingsi?“
„Bože! To, co jsem cítil, když jsem se s vámi poprvé sklonil k tělu,“ přiznal.
„Oui! Poirot má dojem, že to on sám je pachatelem!“

***

Tak tohle mě opravdu dostalo.

Tak tohle mě opravdu dostalo. *vyjevená*
Skvělý...

:)

:)

Dáma v nesnázích

Fandom: Star Wars

Princezna Leia odporem zkřivila obličej.
Akce v Jabbově paláci se nevyvíjela dobře.
Han a Chewbacca skončili v podzemním žaláři,
ona řetězem připoutaná k Jabbově trůnu.
Teď se jí ten nechutný slimejš dokonce pokusil políbit.
Vyplázl na ni zelený jazyk.
Zaslintal.
Měla co dělat, aby ke slizu na povrchu jeho těla
nepřidala obsah svého žaludku.
Zrakem zavadila o malého Kowakiana, opičí ještěrku.
Jako každý parazit, i on měl svého hostitele.
Bydlel na Jabbově trůnu a živil se tím,
co pánovo tělo již nepotřebovalo.
Leia zbledla.
Snad brzy dorazí Luke, zadoufala.
Přece nebude nadosmrti přihlížet,
jak ta mrňavá bestie očichává pánův ocas.

Fuj. Pěkné.

Fuj. Pěkné.

Kvete růže, podívej

Fandom: Mikulášovy patálie

V neděli ráno jsem přinesl na zahradu plechovku barvy, protože maminka chtěla, aby tatínek natřel plot. Maminka je děsně príma.
„Necháme ten plot na jindy, Mikuláši,“ zarazil mě tatínek. „Je hezky, maminčiny květiny krásně voní. Přece to nebudeme kazit zapáchající barvou.“
„Typický úředník,“ řekl zpoza plotu pan Durda, „čichá ke kytkám a na práci nešáhne.“
Tatínek a pan Durda si jeden druhého rádi dobírají.
„Ty si čichni k mé pěsti, Durdo, nebo mi vlez na záda.“
Pan Durda zkusil obojí.
Nakonec mi tatínek řekl, že nic natírat nebude. Že pořídí vysoký plot z bytelných prken.
Tak aspoň mamince natřu okna.

Jé, to je tak přesný! (Teda,

Jé, to je tak přesný! (Teda, to není údiv, to je spíš radost, jen tak aby bylo jasno.;-)

Dokonalé, úžasné, famózní!

Dokonalé, úžasné, famózní!

Dokonale kanonické

Dokonale kanonické

Návrat do bratrovy knihovny :)

Tuhle tu knížku jsem vždycky milovala, než jsem jí tedy předala bráchovi a byla nucena mu ji číst...:D Naprosto přesně, jsem si teď vybavila, ty divné malé jednoduché človíčky...:)

Vůně věčného mládí

poznámka: Hurá, to je konečně téma! A jinak je to preslash a dejme tomu malinko AU.

„Tak?“ zeptal se. Znělo to podivně naléhavě. „Cítíš to?“
Zhluboka se nadechl. Opatrně pohladil hrubou vystupující strukturu, ještě nezaschlou. Přivoněl si.
Ušpiněným prstem si přejel po rtech a prohrábl vlasy; to drobné gesto zaškubalo srdcem muže, který toužil.
„Vodní modř. Takhle voní tvoje kůže,“ řekl mu tiše přímo do ucha; nakláněl se nizoučko nad ním a pokoušel se nedotknout. Na dokonalost se sahat nesmí. Mohla by oprýskat.
Mladý muž se pootočil a umazaná ruka přeběhla umělci po tváři. Podobalo se to polaskání. Dýchalo to čistou vodou a lehkým perlivým vínem.
Ale malíř se spletl.
Dorianova duše už dávno páchla nocí.

fandom: Obraz Doriana Graye (O.Wilde)

Krásné včetně té poslední

Krásné včetně té poslední věty. Ta je navíc smutná.

Děkuju moc! Je. Protože to je

Děkuju moc! Je. Protože to je ten konec. Bez naděje.

Pěkné.

Poslední věta tomu dodala korunu. Úplně to mnou otřáslo.

Děkuju moc, mělo :) (trochu)

Děkuju moc, mělo :) (trochu)

Dorianovsky provokativní a

Dorianovsky provokativní a prohnané. Ví, co může, aby něčeho dosáhl, a zároveň se drží natolik zpět, aby to vlastně vůbec nic neznamenalo.
Úžasné. <3

Plus... Lejdý...*tahá za rukávek* Hoď svým ctěným očkem na můj osmý hřích. *vydroočkík*

Óó, to je ale krásný popis!

Óó, to je ale krásný popis! <3 A říkáš to přesně, a já jsem děsně ráda, že to tam je vidět (=že jsem to zvládla napsat).
Děkujík!

Plus přečteno, patřičně oípáno a okomentíkováno :) *vlčkomrk*

Uajííí! Dokonalé! Vážně! Má

Uajííí!
Dokonalé! Vážně!
Má cenu ti ještě říkat, že vážně miluju tvůj styl psaní? :D

Kujuuuu! A ty mlč, stejně ti

Kujuuuu!
A ty mlč, stejně ti to nevěřím, pže TY píšeš asi tak osmnáckrát lepší drabbly :D

Sen toho malíře, to by to být

Sen toho malíře, to by to být mohlo. I když... dovolil by, aby mu někdo, byť božský Dorian, rozpatlal čerstvě dokončený obraz?
Ale spojit vůni a barvu, to je něco, co si u malíře umím snadno představit.

I sen by to být mohl,

I sen by to být mohl, samozřejmě. AU jakkoli, cokoli. A tak on ho nerozpatlal, on je jen fascinován a velice lehounce ho pohladil, nezničil. Ona tam byla voda, velká modrá plocha, takže si vzal jen kapku.
A Basil? Ten by mu dovolil podle mě cokoli.
Děkuji ti, já taky :)

To je tak... tak... něžné a

To je tak... tak... něžné a zároveň prohnané ^^

Chííí :) Díky!

Chííí :) Díky!

Vynikající. Je to podobně

Vynikající. Je to podobně morbidně přitažlivé jako originál

Děkuju moc, to je krásné

Děkuju moc, to je krásné ocenění!

Fíha!

Zajímavý námět, pěkné zpracování!

Děkuju moc! To jsem ráda, pro

Děkuju moc! To jsem ráda, pro DG mám slabost :)

Poněkud rozdílné názory

fandom: ze života

Dneska je ale krásný den! Sluníčko svítí a my jdeme s mamuš na procházku až dozadu do polí. Vzduch voní jarem. Vůně jara není jen tak obyčejná. Skládá se ze stovky různých vedlejších vůní a podvůní. Z vůně čerstvé trávy. Z vůně rašícího obilí. Z vůně dálek, kterou přinášejí ptáci vracející se z teplých krajin. Vůně jara je - šťavnatá.
Pobíhám vesele kolem mamuš, když ucítím nějakou úžasně nádhernou vůni.
Co to je?
Už to vidím. Leží to přímo přede mnou.
„Čichni si, jak to voní.“
Mamuš to neocení.
„Fuj! Stůj!“
Nedbám. Zavrtím ocáskem a vrhnu se nadšeně do koňského hnoje.

Moc mne to pobavilo. Je to

Moc mne to pobavilo. Je to milé.

Leklá ryba smrdí víc... Můžeš věřit odborníkovi.

Já Ti to věřím, ale prosím

Já Ti to věřím, ale prosím Tě, neříkej to vlkodlakové, ještě by ji mohlo napadnout, že to vyzkouší :-o

Díky za milý komentář!

Ja há... koňskej hnůj je

Ja há... koňskej hnůj je ještě v pohodě,ale taková ryba v tom správném stadiu rozpadu :-D

Proboha! Nestraš!!! Ten hnůj

Proboha! Nestraš!!! Ten hnůj bohatě stačil...

To je krutá realita. Ten můj

To je krutá realita. Ten můj zabiják mi to provedl jen jednou. Naštestí... Po následném potupném hození do Vltavy se mnou nemluvil. Každopádě se víckrát v rybě nevyválel.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.