Světový mír

Vánoční dárek pro Avevu, která si přála to, co každý rok - světový mír. A i když Aveva s oblibou tvrdí, že slash je zlo, doufám, že v téhle podobě jí nebude vadit. Krásné Vánoce!

Název: Světový mír
Autor: Kleio
Přístupnost: 12+
Pár: Jack/Ianto
Varování: vánočně absurdní příběh obsahující světový mír, trhlinu čase a v prostoru, nemrtvého kapitána a banány. Hodně banánů.
Shrnutí: Co se stane, když na světě vypukne světový mír? A jak se s tím vyrovnají členové Torchwoodu?
Prohlášení: Tato povídka nebyla sepsána za účelem zisku. Jsou v ní využity postavy, které jsou duchovním vlastnictvím Russela T. Davise.
Poznámka: za beta-read děkuji Dangerous

Tik.
Jack se oklepal
Vžúúúm.
Násilím odtrhl oči od kyvadla.
Tak.
Zabubnoval prsty na desku stolu.
Vžúúúm.
Zatočil se na židli kolem dokola, dokud se mu nezamotala hlava.
Tik...
Otráveně protočil oči, vstal a nenápadně nakoukl do kuchyně.
Lahodná vůně kávy ho polechtala pod nosem, neubránil se lehkému úsměvu. Potichu za sebou zavřel a vrátil se zpět ke stolu. Nemohl Iantovi dopřát to potěšení, aby mu opět předhazoval, že se nudí.
Ale pravda je, že se nudil. Strašlivě.
Kdyby byl paranoidní, určitě by věřil tomu, že intergalaktické spiknutí všech královen krásy toužících po světovém míru bylo dotaženo do konce.
Nic se nedělo už pár měsíců. Nikde žádný konflikt, do kterého by se mohli zamíchat. Dokonce i trhlina budila dojem, že se umoudřila. Pořádnou aktivitu nezaznamenali už několik týdnů. A i když se tak stalo, chrlila ze sebe neuvěřitelné množství nesmyslů. A banány. Hlavně banány.
Jestli ho něco na těchto událostech fascinovalo zas a znovu, byla to Iantova perfektní připravenost na absolutně cokoliv. Ať z trhliny vypadla sebevětší šílenost, Ianto jen nalistoval příslušný formulář a precizním gestem a perfektně nabroušenou tužkou dané políčko odškrtl.
Kde se jen toulá s tou kávou?
Konečně!
Ianto nesl na podnose set úhledně srovnaných šálků. A ta vůně!
„Myslel jsem, že se za tu dobu třeba oblékneš,“ prohodil Ianto jakoby náhodou, když servíroval kávu na stůl. Odpověď, natož pak vykonání zmíněné činnosti určitě neočekával.
Už pár dní a nocí byli zavrtaní v Iantově bytě a zaměstnávali se všemožnými činnostmi, jenom aby zabili co největší množství času. Vlastně jim to oběma náramně vyhovovalo a první krize tohoto stavu přišla až ve chvíli, kdy došla káva. Ale překonali ji zdárně, jak se na dva profesionální členy Torchwoodu sluší a patří.
Jack přivřel oči a usrkl dokonalého espresa. Nejlepší kafe ve vesmíru.
Když dopil, chtěl se Iantovi náležitým způsobem odvděčit. Přitáhl ho k sobě, ale víc nic, protože následující činnost přerušilo dotěrné vyzvánění mobilu.
Oba se po něm vrhli. Konečně zase nějaká akce!
Trhlina se po těch nekonečných dnech dala do pohybu. Kéž by to byl třeba weevil. Nebo něco hodně nebezpečného a škodlivého. Vyrazili na cestu, měli to kousek.
Ale opět je čekalo zklamání.
Ianto odškrtával příslušné kolonky.
47 propisek.
39 rtěnek. Všechny růžové.
4 banány.
Jack naštvaně vystřelil pár neznámých slov, o jejichž významu neměl Ianto nejmenší pochyby. Už se otočili a měli se k odchodu, když tu náhle trhlina ještě jednou podivně zasvětélkovala, ozvalo se zadunění a pak vše najednou ustalo.
Tam, kde ještě před nanosekundou zářila trhlina v čase a prostoru, ležela dvě těla. Jack zkušeným okem okamžitě poznal, že se jedná o dva muže. Mladé muže, opravil se vzápětí.
Vypadali zvláštně. Černovlasý měl na sobě brnění s neznámým erbovním znakem. Vážně je to šnek? A ten druhý mladík byl ještě podivnější. Tak křivý nos viděl naposledy... zarazil se. Ne, tak křivý nos u člověka ještě nikdy neviděl. A že už viděl hodně lidí.
„Podívej,“ šťouchl do něj Ianto. Poukazoval na to, že ti dva se velice pevně drží za ruce.
„To nemusí ještě zname---“ nedokončil. S výrazem japonského bojového kapra zíral na Ianta, kterak z neznámého zdroje vytáhl další složku s příslušným formulářem a nacvičeným, precizním gestem zaškrtl kolonku another gay couple.
„Tak, to bychom měli.“ Tvářil se až moc samolibě.
„Jestli jich vypadne ještě pár, stane se z našich cel laciný hotel,“ prohlásil, když ukládal formulář do složky.
„Tihle taky nevypadají, že by uměli anglicky,“ povzdechl si Jack.
Když je o nějaký ten čas později ukládali do cely, kde si počkají na standardní sérii vyšetření a testů, nastal náhle další šílený zmatek.
Počítače hlásili ne jednu, ale hned osm aktivit trhliny najednou. Jack rychle rozděloval úkoly. Každý musel zvládnout dvě oblasti v krátkém čase po sobě.
Ale jak se ukázalo, opět se jednalo o planý poplach.
Z vysílaček se ozývaly pouze příslušné počty banánů. Jenom Ianto byl podezřele tichý. Teprve za nějakou chvíli mu u ucha zazněl Iantův hlas zkreslený telefonním přenosem: „Jacku, tohle bys měl asi vidět.“
Neváhal a dal se do běhu. Těžce oddychoval, ale stačilo už jenom zahnout za roh, do boční ulice. Vydechl. Ianto se krčil za obřím kontejnerem a vypadal, jako když se snaží probudit. Co ho mohlo tak rozhodit? Vypadlo z trhliny něco, na co nemá formulář? Jack se ušklíbl a vydal se uličkou dál.
Ale za pár okamžiků i on zatoužil připojit se k Iantovi a odpadkům.
„Ho-ho-ho!“ zaznívalo z úst tlustého staříka obklopeného stádem sobů.
„To je přece nesmysl! Tohle nemůže být...!“
Zacpal si uši, přivřel oči a...
... a pak se probudil.
Vykřikl hrůzou, jelikož první věc, kterou uviděl, byla červená čepička s bílým lemováním a bambulkou na konci.
Ianto se nad ním skláněl a nádherně se usmíval.
Po překonání prvotního šoku se Jack uklidnil a znovu zopakoval, že červená je zaručeně Iantova barva. Co na tom, že byla na santovské čepičce. Hlavní bylo, že kromě té čepičky neměl na sobě vůbec nic.
„Veselé Vánoce, Jacku.“

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

No teda, brácha je rozhodně

No teda, brácha je rozhodně zvyklý, že se u počítače občas pochechtávám nebo se i směju. Ale při čtení tohodle vzhlédl od své počítačové hry, u které sedí ve dne v noci, a ptal se mě, jestli se mi něco nestalo. Takže moc děkuji za zpestření vánočního dne.
Doufám, že bude pokračování o tom, co se děje v cele s naším párečkem šnekistů. A koukej je dostat domů!

No teda!

Tak to mám radost ještě větší, že jsem rozesmála i Zlou betu. ;)
Pokračování... no, uvidíme. ;)

Hohoho!

To bylo vážně roztomilé!
I když "intergalaktické spiknutí všech královen krásy toužících po světovém míru" je vpravdě děsivá představa!

Že jo? :)

Že jo? :)

Kdyby ten to

Kdyby ten to spiknutí...
Popravdě, být tam a Ianem a Jackem, tak do toho kontejneru skočím a přiklopím se deklem! :-DDDD

Ík!

Já ti řeknu tajemství, já mám slash docela ráda, i když je to zlo (ale já mám ráda i růžovou barvu ;o)
A tohle je fakt roztomiloučký (Banány! Another gay couple! Banány! Kafe! Banány! :o)
Jsem moc moc moc potěšená. A na to jak jsem byla celej rok zlobivá jsem si takový pěkný dárek snad ani nezasloužila :o)

Píp

Já věděla, že ho máš ráda! To by taky bylo, aby můj oblíbený předseda neměl rád slash. (Na oplátku prozradím, že si taky myslím, že je to občas děsný zlo. Hlavně o zkouškovým. ;) )
Hí. Veselé Vánoce. :D

Taky šmíruju...

Taky šmíruju po cizích dárcích, ale kdo z nás v dětství alespoň neohmatával podezřelé krabice, když už rovnou neotvíral... :) Je to dobrý!

:-)

Jen šmíruj, jsem ráda, že se líbí. Ale nepromáčknout krabičku! :)

Hohoho hahaha...

Došlo kafe! Katastrofa! 8-O
Banány! :-)
Another gay couple! :-):-)
Kontejner na odpadky! Zatracenej kontejner na opadky! Už chybí jen ti, co vypadají jako... grilované kuře??? :-):-):-):-)
Tak tahle šílenost mně po ránu zvedla náladu! A omlouvám se, že zase šmíruju po cizích dárcích.
Chudák trhlina. Myslím, že se na Vánoce z toho přetížení protestně uzavře.

chocho, chacha, chichi

Myslím si, že nedostatek kávy dokáže vážně ohrozit skálopevnější vztah. :)Ráda jsem zvedla náladu. ;)
A děkuji moc svému ježíškovi. <3

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.