Okonkwo přesně věděl, čeho chce v životě dosáhnout. Už jako osmnáctiletý si vydobyl úctu, kterou jeho otec nikdy neměl. Upevňoval své společenské postavení. Jeho či, neboli osobní strážce, mu ovšem nepřál. Sny o tom, že dosáhne nevyššího titulu ve vesnici, mu překazilo sedmileté vyhnanství. Litoval, že se jeho dcera Ezinma narodila jako žena. Zuřil, když jeho prvorozený syn Nwoye nevyrostl v silného válečníka. Poté přišli bílí muži. Život ve vesnici se začal rozpadat, jeho lidé se postupně přidávali k tomu šílenému náboženství. Když zabil bílého důstojníka, nepodpořili ho… Třásly se mu ruce, když si v ústraní vázal smyčku kolem krku.