Bylo nás pět (Karel Poláček)

Obrázek uživatele Remi

Vynález zkázy

Drabble: 

Bejval Antonín jest můj nejlepší a nejvěrnější přítel. On vynalezl palčivé sklíčko, přemnoho her a vůbec spoustu skvělých vynálezů. Dnešního rána vymyslel lektvar, který když se nabere do stébla trávy a člověk foukne, udělá parádní bubliny.
Někdy Tonda není tak príma jako Éda, který mi půjčil kolo, ale vůbec není tak falešný jako Čeněk Jirsák. Ten všecko pokazí, není s ním žádná legrace a akorát se příšerně šklebí.
Tak jsem mu pravil: „Nedolejzej!“
Ale on nechtěl ani slyšet a dolejzal dál neb neví, že v nejlepším se má přestat.
Pročež jsem mu bublifuk vylil za triko. Jen ať si přijde!

Obrázek uživatele Remi

Kterat jsme hráli Hooda Robina

Úvodní poznámka: 

Bylo nás pět je ještě jednou, a teď si jdu balit na víkend, protože včera jaksi nebyla nálada :D

Drabble: 

Bejval Antonín jest z nás největší vynálezce. My ho moříme, aby vymýšlel, neboť jeho nápady se nám zamlouvají, a on vymýšlí, neboť jeho vynálezy chválíme.
Objevil tehdy hru. Pravil, že budeme jako Hood Robin, chránit slabé a utlačované, bohaté obírat a chudým dávat.
Mužové reptali všici kromě Zilvara, jenž pravil, že je ze všech nejchudší, a proto musí všechno dostat. Mlsně se přitom díval na ten velikánský dort ve výloze u Svobodů.
Eva pravila, že jakožto děvče o Robinu Hoodovi pranic neví, a že se bude doma muset ujistit.
Pročež dalšího jitra na dveřích krámu cukráře Svobody přibyly silné řetězy.

Obrázek uživatele ef77

Pokus

Drabble: 

Pročež skončil pokus s přepravou věcí pomocí papírových draků, anžto drak uvízl na stromě, úplně nahoře a Jirsák Čeněk pravil, že on hned věděl, že je to pitomý nápad. „Ty votroku,“ řekl mu Zilvar, jenž jest z chudobince, pročež nemluví řádně, „pročs to neřek?“ Ale Jirsák Čeněk odvětil, že všichni máme Bejvala Antonína za velkého vynálezce a patent na rozum, ale on ví dávno, že se Bejval jenom vytahuje a my to žereme. Pak odešel ke svaté zpovědi, neboť bral při pokusu jméno Boží nadarmo.
My ostatní jsme se zapřisáhli, že s Jirsákem do smrti smrťoucí nepromluvíme, jelikož je falešný.

Obrázek uživatele Remi

Chyťte toho ženicha!

Úvodní poznámka: 

Úplně mě překvapilo, že toto ještě nikdo dneska nespáchal. No nic, někdo to musí odstartovat. ;)

Inu!

Drabble: 

Za časného jitra shromáždilo se mužstvo na louce a jalo se hráti hry. Éda Kemlink donesl kopací míč, jakož i kuličky. Zilvar se okamžitě otázal, zda s sebou Eva Svobodová nemá buchty, pročež mu Bejval odpověděl, že jídlo na kolbišti nemá co dělat.
Ovšem zase to byl Jirsák Čeněk, kdo všecko pokazil. Příšerně se šklebil a všude rozhlašoval, že jsem ženich a že Eva je moje nevěsta.
Pročež jsem zavedl hru novou, zcela neozkoušenou, a když jsem ji potají sdělil Bejvalovi, pravil, že se mu zamlouvá.
„Sám jsi ženich!“ zařval jsem strašlivým hlasem. Pak se na Čeňka Jirsáka všichni vrhli.

Po třiceti letech

Drabble: 

Zilvar ve škole nedává pozor, naopak vyrušuje, ale říká, že jeho tatínek vyrůstal v chudobinci, pročež on to má v suchu. My s ním ale chodíme, protože vymýšlí bezva lumpárny a ničeho se nebojí. S kým vůbec nechodíme, to je Arnošt Pleva, který koktá a děsně u toho plive, a Ota Soumarů, jehož tatínek dělá u metařů, pije kořalku a byl i v kriminále. Soumarovi dřív měli fabriku. Můj tatínek jednou říkal, že jako malý u nich několikrát byl a koho by to prý tenkrát napadlo. Načež mě maminka poslala dělat úkoly a tatínkovi vynadala, ať tohle přede mnou nevykládá.

Obrázek uživatele HCHO

Hokynářská hymna

Úvodní poznámka: 

Doba je zlá, hokynářství se nedaří, tak se Péťa rozhodl podpořit tatínkovo podnikání hokynářskou hymnou. Jako začátek nápěvu si vybral kus sokolské písně (Spějme dál, statně dál, za sokolským praporem!), druhou půlku si vymyslil. Mořil se s tím důkladně, krasopisně kreslil písmenka, pak mu to ale přestalo jít a nechal papír ležet na lavici.

Drabble: 

Cinky cink, cililink,
hokynářství otvírá,
cinky cink, cililink,
nabídka je lákavá.
Levně nakoupíte,
dobře pořídíte,
přijďte k nám nakoupit,
to budete se mít!

Cinky cink, cililink,
ani zvonek u dveří,
cinky cink, cililink,
skvělým cenám nevěří.
Můžete si klidně vysnít,
jak budete si hnízdit,
když u nás koupíte,
nikdy se nezmýlíte!

Cinky cink, cililink,
prvotřídní kvalita,
cinky cink, cililink,
jenom ta se počítá.
Žádný zbrklý nákup,
vrátíme vám na chlup,
nebojte se drahoty,
nesvlíknem z vás kalhoty.

Cinky cink, cililink,
pomeranče, citróny,
cinky cink, cililink,
během zimní sezóny,
O prázdninách běžně,
nabízíme třešně.

Trochu mlíka do hrnku,
kadibudka na dvorku.

Závěrečná poznámka: 

„A svlíknou ty kalhoty sami.“ pravil Pepek Zilvar, poté co k původnímu textu naškrábal poslední dvojverší.

Ticho po pěšině

Drabble: 

V lese Budíně jsme si hráli na manévry. Nepřátelé byli Ješiňáci. My byli spojenci a bylo nás pět: Já, Bejval Antonín, Jirsák Čeněk, Kemlink Eduard a Zilvar z chudobince.
Najednou se z povzdálí ozval veliký dusot, jakož i funění. Pročež Bejval, který byl velitelem vojsk, zavolal přísným hlasem: "Ticho! Po pěšině se blíží nepřítel! Ústup na strategické pozice!" Jelikož on myslel, že to dupou Ješiňáci. Tudíž jsme se schovali do hustého křoví, abychom mohli nepřítele napadnout nepozorovaně. Ale byla to mejlka, jelikož to vůbec nebyli Ješiňáci, nýbrž divočák. Produsal kolem a byl pryč, ale Ješiňáci se celé odpoledne vůbec neukázali.

Obrázek uživatele Martian

Bajza jako Bajza

Úvodní poznámka: 

Vybráno, protože je takové doopravdy poláčkovské…

Drabble: 

Pan Fajst jest pokladníkem na penzi. Má spoustu času a proto otravuje a donáší na nás do školy. Pročež jsme mu přísahali strašlivou pomstu.

Letos o vánocích k nám přijel na návštěvu brácha Láďa, co se učí na příručího až v Teplicích. Mluvil hlubokým hlasem, ptal se mě, jak prospívám, a koukal mi do sešitů.
Ale já beztak věděl, že by nejraději kul pomstu s náma, jenže nemůže, anóbrž už je dospělý.

Pročež když jsme panu Fajstovi psali na dveře neslušný nápis, Ladislav stál na rohu, pokuřoval sváteční viržinko a dával bedlivý pozor, aby nás při tom psaní nikdo nenačapal.

***
Obrázek uživatele Martian

Něco končí, něco začíná…

Drabble: 

Mančinka je nýčko větší, pročež v jednom kuse vykřikuje já sama, já taky a podobně.

„Já sama!“ pravila a vyklopila misku dušené mrkve na kocoura Honzu, jenž úlekem vystřelil na dvůr.
„Já taky!“ dožadovala se, když jsme s klucima odcházeli do biografu.
Pročež jsem jí domlouval dospělým hlasem a ona soustředěně krabatila čelo, asi jako když nás pan Letovský, co je v městečku strážníkem, nabádá k pořádku.

Pročež zalezla do postýlky, a jak usnula, malounko se ze spaní usmívala.

A já vím, na co přitom myslela – že musí rychle vyrůst, aby nám stačila a co nevidět mohla chodit s námi…

***
Závěrečná poznámka: 

Děkuji všem čtoucím i komentujícím za přízeň při letošním pohodovém DMD. Díky.

Obrázek uživatele Martian

Osvětová beseda

Drabble: 

„Inu, maminko, marná sláva, pokrok nezadržíš,“ pravil tatínek toho dne, kdy do našeho městečka dorazil zástupce firmy Electrolux, aby předvedl své nejnovější zboží.
Pročež se všichni shromáždili v Národním domě, kde jinak dávají němé filmy, co přes ně porád prší, a napjatě poslouchali, kterak má vypadati moderní domácnost.

Pročež tatínek tu luxovací věc nakonec koupil.
„No, tatínku,“ pravila maminka dojatě a políbila tatínka.
„No milostpane,“ pravila Kristýna a hned tu mašinku běžela vyzkoušet.

Pročež o týden později už zase vyklepávala koberec ručně, anóbrž ta elektrická věc po spuštění rachotila až hanba a vířila prach tak, že by se jeden nedouklízel.

***
Obrázek uživatele Martian

Milý pane hokynáři…

Drabble: 

Pan Svoboda, co má na náměstí cukrárnu, onehdá chtěl, abychom mu u nás v krámě přenechali zboží na dluh, pročež tatínek sešel dolů a pravil: „Nikolivěk, jelikož na mě peří neroste a daně musíme platit všichni!“
Pan Svoboda byl celý rudý a nos se mu dmul nadmíru zlostně, pročež odvětil: „To bych si, milý pane hokynáři, vyprosil!“
Tatínek jenom pokrčil rameny. „Beze všeho.“ A potom pravil: „Čím můžu posloužit, paní Kemlinková?“

Pročež s námi pan Svoboda nemluví, jelikož od té doby musí pro vanilku, čekuládu, kakao, rozinky i mandličky jezdit každý týden až kamsi na druhý konec světa do Lanškrouna.

***
Obrázek uživatele Martian

O zásahu vyšší moci

Drabble: 

Říká se, že boje mezi Ješiňáky, ostávajícími v Chaloupkách, a Habrováky, jejichž území se rozprostírá po obou březích potoka javornického, jsou staré jako lidstvo samo, anónbrž ani pan řídící jejich počátků nepamatuje.

Pověst dále praví, že když obě strany po sobě metaly kameny, pokřikovaly hrubá slova a vůbec byly v nejlepším, objevilo se na bitevním poli procesí z Vambeřic, zpívající nábožnou píseň Maria, Maria, denice vítězná.

Pročež obě strany musely ukončit boje a přestat vyvádět jako divá zvěř.
Ono území se později začalo nazývati U modlenýho a všichni Ješiňáci i Habrováci se mu dodnes v pověrčivé bázni velikým obloukem vyhýbají…

***
Obrázek uživatele Martian

Léto budiž pochváleno!

Drabble: 

Léto je príma, jelikož máme prázdniny a můžeme se plavčit, jak chceme.

Pročež Tonda vynalezl na potoku hrázku a Kemlink navrhl, že udělá plány, jelikož je nejlepší v matematice a kreslení.

Potom jsme celé odpoledne dřeli, až nakonec přišel Zilvar, šklebil se a pravil: „Se vám to provalí, jelikož máte slabý prkna.“
A taky se to provalilo, protože večír přišla bouřka, a všechna ta voda šplouchla Jirsákům na zahrádku.

Ráno paní Jirsáková vyhrabávala kedlubny z bláta a pan Jirsák kroutil hlavou: „Kakraholte, to musel být v noci pořádný slejvák.“

Pročež jsme se všichni usilovně modlili, aby to na nás neprasklo.

***
Obrázek uživatele Martian

Malý velký bojovník

Drabble: 

Zima byla letos velice dlouhá, pročež netrpělivě vyhlížím jaro, neboť začnou cvrlikat ptáci a všechno se konečně zazelená.

Kocour Honza taktéž vyhlíží jaro, jelikož moc rád chytá vrabce, co si na dvorek létají sesbírat drobečky.
On vždycky sedí, mhouří oči a dělá, jako by se nekoukal, ale přitom číhá.
Málokdy však nějakého vrabce chytí, jelikož mu pokaždé frnknou.

Jenže tenhle byl sotva opeřený a hloupý, pročež se Honza mlsně olízl.
Ale jiný starý vrabčák začal se strašlivým křikem kocourovi létat kolem hlavy.
Něco si zkus, nezdárníku, a klovnu tě do nosu, to uvidíš!

Pročež z toho Honza málem dostal psotník.

***
Obrázek uživatele Martian

Co se skrývá ve stínech

Drabble: 

Teď v zimě se stmívá brzo, sotva se rozední, už je zase tma.
A když chodím na dvůr pro vodu, drkotají mi zuby a stíny se všelijak natahují a kroutí a posměšně šeptají: Počkej, ty kluku, my to na tebe povíme, že jsi zase nakukoval, jak si Kristýna u sebe v komůrce převléká blůzku.
Já se děsně zašklebím: Tůdle nůdle, jelikož to není Kristýna, ale Rampepurda rampepurďácká.

Pročež ze stínů vystoupí Honza Pivoda s bedničkou sodovek a já se tak leknu, že mu půlku kýble vyleju na nohy.
On nadává velice hlasitě a Rampepurda se nám oběma směje jako blázen.

***
Obrázek uživatele Martian

Mančinka v akci podruhé

Drabble: 

Když byla Mančinka malá, tak jenom ležela a vůbec nemluvila, nýčko už je ale větší, pročež porád něco žvatlá.

A když ji Kristýna v kuchyni krmí krupicovou kaší, vykřikuje ‚ham‘ velmi hlasitě a maminka má radost, jak jí šmakuje.

Jenže teď Kristýna v kuchyni nebyla, jelikož se objevila na schodech od sklepa s ošatkou jablek a pravila: „Mluvila jste o mně, milostpaní?“

Pročež maminka spráskla ruce. „Jezuskote, vy jste tam to děcko nechala samotné!“

A zatím Mančinka seděla u otevřené trouby a kocour Honza seděl vedle ní a olizoval se nesmírně, jelikož právě zhltnul celé stehno z naší božíhodové husy.

***
Obrázek uživatele Martian

Za krásami naší vlasti

Drabble: 

Jelikož chodíme do čtvrté třídy, pan učitel pravil, že je načase, abychom poznali krásy naší vlasti, pročež vzal celou třídu na výlet.
Cestou jsme viděli pozoruhodný výtvor přírody zvaný Čertova jáma.

A když jsme stáli až úplně nahoře, pan učitel začal vykládat o jiných propastech tak hlubokých, že dna nelze dohlédnouti. Pročež Zilvar vzal klican a hodil ho dolů. Otakárek Soumarů chtěl taky hodit klican, ale vítr mu přitom sebral námořnickou čepici s nápisem Miramare. Otakárek začal nabírat do bréče a pan učitel pravil, aby si ji příště lépe hlídal.

Pročež mu do té jámy spadly jeho zbrusu nové brejle.

***

Bylo nás 7

Úvodní poznámka: 

Za nápad děkuji svému úžasnému hrdinovi, obrýlenému literátovi a nepochopenému básníkovi.

Drabble: 

A tak jsme šli. Bylo nás sedm písmenů. Já, Počáteční Í, První í, Druhé í, Středové í, čtvrté í, Předposlední í a Koncové í. Byla jsme skvělá parta. Všichni štíhlí, vysocí, prostě cool. Všude, kam jsme vtrhli, byli jsme jako velká voda a vnášeli jsme plno vzrušení, pročež se všuden nesly výkřiky: "Ííííííí!"
Našimi největšími nepřáteli jsou Ýýýýý, to jsou ti nejtvrdší, nejneohebnější drsňáci, navíc je jich málo. I ve škole se tváří povýšeně, anžto jsou často vyjmenovaní.
Když je potkáme, házíme po nich vždycky zmizíky a gumy. Z těchto potyček často vycházíme jako vítězové.
Bylo nás 7 cool Í.

Závěrečná poznámka: 

Jazyk nesedí tak dobře, jako u pokusů jiných autorů. Aspoň si jich budu víc vážit

Obrázek uživatele Martian

Tichá voda

Drabble: 

Čeledín Jakub od Bejvalů jest nemluva a lidé proto soudí, že to nemá v hlavě v pořádku. My hoši ovšem víme, že to jenom předstírá, aby mu všichni dali svátek. A když má volno, moříme ho, aby nám postavil draka.

Když jsme ho mořili naposledy, hrál zrovna u Friedmannů karty, pročež nás odbyl, že nemá kdy.
A pan Friedmann pravil: „Nějak vám ten list dneska nejde.“
„No bať,“ přikývl Jakub. Potom přebil jeho kulovou sedmu trumfovým esem. „Inu…“ pokrčil s úsměvem rameny.

Pročež jsme zajásali, jelikož bylo jasné, že v dobrém rozmaru nám postaví takového draka, že Habrováci puknou závistí.

***
Obrázek uživatele Martian

Nečekaní pomocníci

Drabble: 

„Pánové, chápete to? Vona dneska vůbec nepíše!“
„Jelikož furt tahá jakési mříže.“
„Já teda jenom valím vočadla…“
„Sem myslel, že bude vyprávět, jak tenkrát cirkusákům utekla ta cvičená vopice a sežrala Kozí Kuncce všechny pomoranče, načež vyšplhala na kostelní věž.“
„A my ji dostali zpátky do klece na pytlík buráků, což byl můj vlastnoruční vynález.“
„Pánové, nepůjdem jí s těmi mřížemi trochu helfnout?“
„Nepodlézej, šlejško!“
„Tak co za ni vymyslet to drabble?“

*

A zatímco chlapci týrali své mozky, já seděla mezi záhonky a fascinovaně zírala na čerstvě opravený plot.
Pročež teď už se mi do zahrádky žádní zatracení divočáci nedostanou!

***
Závěrečná poznámka: 

Aneb dnešní den v kostce.
Ty mříže ve skutečnosti tvořila rozřezaná KARI síť. Bylo jich moc a byly těžké jak sviňa. Pročež jsem úplně vyřízená!

Obrázek uživatele Martian

Oťáskův slovník poučný

Drabble: 

PAJDA (-y, -ou)
1) kulhavý člověk, viz heslo mrzák, též Zilvar Josef st.
2) málo obvyklé české příjmení, viz heslo příjmení česká neobvyklá
3) pes Eduarda Kemlinka (viz heslo Poláček, Karel: Bylo nás pět – postavy), vyznačující se milou přátelskou povahou, jakož i extrémní žravostí. Jest velice dlouhý, ale nožičky má krátké a křivé. Umí utíkat tak, že ho nikdo nedohoní. Když utíká, tak se směje, vyplazjuje jazyk a uši mu plandají kolem hlavy. Když chce, aby mu doma otevřeli, tak zaťuká ocáskem na dveře. Nejraději žere všechno. Klidně i máčenou okurku nebo špulku režných nití, viz též heslo přírodní úkaz.

***
Obrázek uživatele Martian

Těžký život námořního kapitána

Drabble: 

Na závěr školy secvičujeme divadelní představení, jelikož pan učitel soudí, že je to pro žactvo výchovné.

Pepek obdržel roli námořního kapitána, pročež mořil svého tatínka, aby mu půjčil dřevěnou nohu, aby to bylo jako doopravdy.

Pan Zilvar se napil z poloprázdné placatky, zavřel oči a pravil: „Nic! Anóbrž nejsem zvědavý na žádná alotria!“
Pročež Pepek vysvětloval, že jako kapitán nejprve počestně zhyne na tropickou chorobu, námořníci pláčí a potom následuje šturm.

Pan Zilvar pootevřel jedno oko a pravil, ať si z něj Pepek nedělá frňuousy, jelikož námořníci žádný rum nepláčí!
Pročež ho poslal do hospody na dluh pro novou placatku.

***
Obrázek uživatele Martian

Tatínkovo velmi pozdní odpoledne

Drabble: 

Včera si tatínek oblékl sváteční šaty a pravil: „Co naplat, maminko, musíme mezi lidi, aby se neřeklo, že živnost upadá.“
S bráchou Láďou potom hráli piliár, všecky obehráli, zejména cukráře pana Svobodu, pročež tatínek objednal kořauku pro celou hospodu.

Dnes se probudil až odpoledne a hned po Kristýně žádal studený obklad. Potom vstal, jelikož musel nutně na dvůr. Načež zašel do kvelbu pro kyselou okurku a zpátky do kuchyně vyměnit studený obklad.

Pročež maminka pravila: „Vendo, Vendo, stálo ti to za to?“
A tatínek odpověděl: „Já to nechápu. Vždyť té jalovcové nebylo víc než kalíšek nebo dva, čili prakticky nic.“

***
Obrázek uživatele Martian

Kouzlo stříbrného plátna

Drabble: 

Dnešek je príma, jelikož v biografu dávají film, který není vhodný pro mravní vývoj nezletilých. Pročež jsme dovnitř museli vlézt tajně.

A v tom filmu byl pán, co miloval jistou slečnu, a druhý pán, co taky miloval tu slečnu, ale ona ho nechtěla. Pročež ta slečna jest převelice krásná a se vším si hnedle ví rady, skoro jako Bejvalův čeledín Jakub, co rozumí koňský řeči.

Jenže pan Maule, který trhá lístky, zpozoroval, že jsme dovnitř vlezli bez placení, a vyhodil nás ven. Pročež teď nevíme, zda slečna Mary nakonec bídně zahynula, nebo se provdala a žila šťastně až do smrti.

***
Obrázek uživatele Martian

Triky a lsti

Drabble: 

Před několika dny se na všech nárožích objevily plakáty oznamující, že do městečka zavítá slavný cirkus Rudolfi.

Pročež ode dneška máme ve třídě nového žáka. Nazývá se Kasalický Alfons, umí veletoč na bradlech a vůbec je nejlepší v tělocviku, jelikož když ho někdo sváže provazem, dokáže se z každé smyčky hned vyprostit. Je proto velice hrdý a každému vykládá, že je to starý Houdiniho trik.

Pročež mu Pepek o přestávce přivázal ruce tkaničkami k židli, a zatímco Kasalický nadával a usilovně se kroutil, sežral mu celou svačinu.
Děsně se přitom šklebil a pravil: „Tohle, holenku, je zase Zilvarova válečná lest!“

***
Obrázek uživatele Martian

Cukrářovic Evička

Drabble: 

Ze všech ďoučat ve škole mám nejraději Evu Svobodovou, jelikož krásně voní vanilkou.
Její rodiče mají na náměstí cukrárnu, kolem které chodíme ze školy.

A hrajeme takovou hru, že stojíme před výlohou a značnou rychlostí si rozdělujeme všechny dorty, cucavé štangličky a barevná mejdlíčka.

„To je moje,“ ukázal jsem na čokoládový dort.
Ale Bejval se zašklebil a pravil: „Hahá, ten je můj, jelikož jsem si ho zabral už včera!“ A chtěl, aby mu Eva potvrdila, že si ho zabral už včera.

Pročež s úsměvem zavrtěla hlavou, jako že si nevzpomíná, a přitom mi tajně do kapsy strčila kornout slaných mandliček.

***
Obrázek uživatele Martian

Host do domu…

Drabble: 

Když nemůžu lítat po venku, tak čtu.
Nejraději kliftónky a verneovky, jelikož mám v úmyslu státi se taktéž hrdinou, odhalovat nekalé živly, létat ve vzducholodi neb horkovzdušném balónu a podniknout slavnou objevitelskou výpravu.

Když jsem to ale řekl před strejdou a tetou Vařekovými, co k nám v neděli přišli na oběd, tvářili se velice pohoršeně a zatímco si pořád nandávali na talíř, pravili: „To je ta vaše výchova, pak to máte někam dopracovat, když všecko prožerete a rozházíte za hlouposti.“

Pročež tetě při řeči zaskočila kost.
Já se smál a šklebil velice škodolibě a ona pravila: „To máme za všechno.“

***
Obrázek uživatele Martian

Mančinka v akci

Drabble: 

Dnes jsem musel hlídat Mančinku, jelikož maminka s Kristýnou šly vybírat látku na nové šaty. Brblal jsem, ale maminka varovným hlasem pravila: „Však tě neubude!“

Pročež jsem maloval obrázek do školy a Mančinka mi porád brala pastelky. Nejprve ztratila červenou, potom žlutou píchla kocoura Honzu do oka a nakonec mi někam schovala i zelenou. Mně to bylo fuk a domaloval jsem to barvičkami, které mi zbyly.

Pan učitel si ho prohlížel velmi zamyšleně a nakonec pravil, že mám zajímavé barevné vnímání světa, pročež napsal našim dopis, jestli mě místo do houslí nechtějí raději posílat ke slečně řídících na hodiny kreslení.

***
Obrázek uživatele Martian

Tohle si za rámeček nedá!

Drabble: 

UKÁZAL PRAVOU TVÁŘ!
Pokladník na penzi Lumír Fajst (65) byl včera přistižen při krádeži čtyř koleček tlačenky v uzenářství U Štveráků. Krádež se pokusil svést na psa berního rady!

Měl však smůlu, neboť celou událost od svého stánku na náměstí pozorovala jedna z pravidelných přispěvatelek poláčkovského Drbu.
Na tydle vočadla jsem viděla, jak si ty kolečka cpe do kapsy i s voskovaným papírem!“ dušuje se důvěryhodná obyvatelka našeho městečka Kozí Kuncka.

Berní rada Kemlink se přes veškeré naléhání redakce k uvedenému incidentu odmítl vyjádřit. Nově vzniklý popěvek ‚Pan Fajst, tláču zblajz!‘ však kvitoval s potutelným úsměvem.

Tohle se dělá, Lumíre?

***
Obrázek uživatele Martian

Do posledního muže

Drabble: 

Habrováci jsou našimi úhlavními nepřáteli – jejich mravy jsou špatné a zvyky ošklivé, pročež s nimi vedeme válku na vrchu Budíně.

A cestou pokaždé sbíráme šišky, jakož i kameny, aby bylo dost munice.

Nejprve jsem šel já, Kemlink a Zilvar, kus za námi Bejval s Jirsákem, kteří také sbírali šišky a kameny a cpali si je do kapes.

Za cihelnou se přidal ještě maličký Venda Štěpánků a kus cesty šel s námi.
Ale my na něj udělali: „Jedeš!“
A tak nás zbylo pět.

Jenže Habrováků bylo deset, pročež nás hnali až ke kapličce, kdežto jsme jim hrubými slovy přísahali strašlivou odplatu.

***

Stránky

-A A +A