Ze školních lavic

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Pytláci

Drabble: 

Prkno povolilo celkem bez potíží. Malá skulinka, abych zahlédl místnost a v ní prázdné police rozpadajícího se mobiliáře. Ještě jedno prkno a vytvoříme takový otvor, že se v klidu protáhneme. Okolní zahrada se halila tmou. Jen skrz plot sem pronikala světla z ulice. I tak nám poskytovaly dokonalé krytí.
Chvíli to trvalo, než si mé oči uvykly na tmu. Stanul jsem v místnosti, která připomínala malou halu. Na jedné ze zdí jsem matně zpozoroval obrovskou zející černou díru. Pomalu jsem k ní přiblížil, zatímco ostatní kamarádi pomalu pronikali otvorem za mnou. Opatrně jsem se otvoru dotkl. Byla to školní tabule.

Obrázek uživatele Ampér

Hodina fyziky

Drabble: 

„Tření je jev vznikající při pohybu tělesa v těsném kontaktu s jiným tělesem, přičemž je tím většinou míněno tření mezi pevnými tělesy,“ ozvalo se od tabule.
„Pane profesore, někde jsem četl, že třením vznikne elektrický náboj, je to pravda?“
„Máte úplnou pravdu, studente.“
„To tedy znamená, že mezi dvěma osobami může vzniknout i napětí.“
„Může,“ připustil profesor. „Ale jedná se o jiné napětí, než si myslíte. Tohle má fyzikální podstatu. A vy nezvedejte ruku, Málková. Podle toho, jak se každou přestávku tisknete k někomu jinému, byste musela být stožár vysokého napětí.“
„A teď si ještě napište - no už nic, zvoní.“

Závěrečná poznámka: 

Za inspiraci děkuji všem svým bývalým učitelům a současným žákům

Obrázek uživatele Blueberry Lady

"A vona se nádherně klátila..."

Úvodní poznámka: 

Za následující dílo zcela a bez výjimky děkuji Václavu Jahodovi z M1A. Až zase někdy řeknu, že ti zas*aní mechanici jsou úplně k ničemu a že mě dokonale a jedinečně ničej, připomeňte mi, že jenom díky nim tohle vzniklo. Gloria chraň. :)

Drabble: 

Před měsícem
Jahoda: "Jo, Indové! To jsou ty, který tancujou s těma zmijema, že jo?"
Učitelka: "No, skoro. Až na to, že jsou to kobry a tancují samy, bez Indů."
Jahoda: "Já bych si trsnul i se zmijí."
Učitelka: "To by vám bylo k ničemu, zmije nemají hudební sluch."
Jahoda: "Včera jsem hrál jedný zmiji na kytáru a vona se nádherně klátila do rytmu."
Učitelka: "Na základě jedné zmije přece nemůžete soudit, že zmije mají hudební sluch. Udělejte experiment, sežeňte víc zmijí, zahrajte jim a uvidíme, co z toho bude."

Dnes
Jahoda: "Měla jste pravdu, ostatní se klátily zcela náhodně."

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

Lovec

Drabble: 

Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny, které světlo pouliční lampy vrhalo na přehlídku obratlovců. No, světlo vrhalo stíny… Jak jinak sdělit, že, že … jak může světlo vrhat stíny? Světlo může jen ozařovat. Prostě vrhat stíny můžou pouze předměty, které světlo zachytí na svém povrchu.
Tedy znova;
Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny, které vrhalo sloupoví a rámy oken do místnosti na obratlovce. Obratlovce. Lovce… Ovce… Vlci…?
Vlastně, jaký je člověk pán tvorstva? Jaký! Houby pán. Jen domýšlivec, který se bojí vlastního stínu a svých myšlenek.
Seděl jsem v přítmí učebny a tiše sledoval stíny.

Obrázek uživatele Kleio

Věčný boj školní

Tímto bych ráda poděkovala svým žákům za tak výživný materiál. Omlouvám se, že se nedostalo na všechny pěkné odpovědi. Ano, tentokrát to bude pracovní. :)

Otázka 6) Jak byste charakterizovali vládu Alžběty I.? – Není to moc jednoduché? Ale což, je to malý test, stačí tohle, řekla si učitelka. Když o pár hodin později procházela výsledky, nestačila se divit. Jak vidno, žákům k charakterizaci doby stačilo, narozdíl od ní, pár slov.
Bylo hodně kultury. Hlavně divadlo.
Alžběta I. podporovala piráta. Jméno jsem zapomněl.
Anglie se konečně vyhrabala z temného středověku.
Královna dělala všechno proto, aby naštvala Filipa II.
Začala éra kradení černých otroků z Afriky.
Byla to významná vládkyně.
Shakespear.
Byla fakt krutá.
Jedly se tam brambory.
Upalování katolíků.

Vzdychla. V těchto chvílích nenáviděla svoji práci.

------------------------------------
6) jsem počítala rovněž jako slovo.

Obrázek uživatele Aveva

Jednoduché počty

Matika mě pronásledovala.
Počítání mi nešlo.
Jak se na mě matikář zašklebil, byl jsem schopnej tvrdit, že jedna a jedna rovná se sedm. A nebyla to provokace, jak mi vztekle napsal do žákajdy.
Tak jsem prodal duši ďáblu.
Nebylo to těžký. A za to, že teď dokážu spočítat jakejkoli příklad, mě čeká jenom věčné zatracení.
Těším se až mě ten prevít matikář vyvolá.
K tabuli jdu se sebevědomým úsměvem.
Napíšu diktovaný příklad.
Pak se začnu potit.
Matikářův úsměv připomíná úsměv ďábla, kterýmu jsem se upsal.
Ten příklad nemá řešení. To se vypočítat nedá, to se musí dokázat.
A to neumím...

-A A +A