James Herriot

Obrázek uživatele Wee-wees

Šedivá je teorie, zelený strom života

Úvodní poznámka: 

Osekáno z asi trojnásobného rozsahu, bohužel to asi nevyzní. Ale bylo by škoda, kdyby se tu pan Herriot k tak kopajícímu tématu neobjevil. :)

Fandom: 
Drabble: 

K mládí idealismus patří a než jsem potkal Morisse, byl jsem přesvědčen, že zlá zvířata neexistují.
Moriss byl cenný kůň a farmář si to uvědomoval – vybudoval mu dokonce nové stání.
„Dalo práce to tu vybílit, pane Herriot,“ chlubil se pyšně. A pak - „potřebuju, abyste mu vzal krev.“
Vyschlo mi v ústech. Moriss si mě měřil s čirou nenávistí.
Zabodl jsem jehlu. Kůň držel a já si užuž myslel, že to vyšlo--
Tu nohu jsem vůbec neviděl. Jen ampule s krví najednou proletěla vzduchem a roztříštila se o nově omítnutou zeď.
V tu chvíli jsem měl jasno.
Moriss byl prostě parchant.

Obrázek uživatele Anne

Pozvání na pivo

Šedesátá. Konečně. Tohle bylo pro dnešek druhé stádo shorthornek. Na dvorku za vilou jsem zaparkoval auto. Doplnil si léky na další den, následně už jsem spokojeně unavený mířil do obývacího pokoje, kde jsem se svalil do křesla. V druhém seděl Siegfried, který měl službu.
Uplynulo několik hodin, když mě probudil telefon. Siegfried byl pryč. Dobelhal jsem se na chodbu a zvedl sluchátko.

„Osmdesát!“
„Jo, možná krapet víc. Potřeboval bych vás co nejdřív, zrovinka jsme je sehnali z pastviny.“
„Dobrá, vyjíždím.“ chystal jsem se položit sluchátko.
„Jime, dej si pohov! Sedím v baru U tří koček, přijeď. Zvu tě na pivo.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Anne

Noční jízda

Z počátku jsem si říkal, že nemůžou existovat dva nepodobnější sourozenci, ale přece jen je krom jmen z Wagnerových oper něco spojovalo.
Jednou pro mě Tristan přijel k sídlu paní Pumphreyové, kde jsem byl pozván na ples. Jeli jsme k naléhavému případu, jenž by sám nezvládl. Necítil jsem se zdaleka nejlíp po několika skleničkách vína a trochu brandy. Obzvlášť nevolno mi bylo při představě zimy a komplikovaného porodu jalovice. Jak jsem poznal v zápětí, bylo to to nejmenší, co mě čekalo. Auto řvalo do noci a poskakovalo na kamenité silnici. Při prudkých zabrzděních jsem střídavě zděšeně ječel Tristane a Bože.

Fandom: 
Obrázek uživatele Anne

Když smrt vyhraje

Fandom: James Herriot (nejblíže asi první knize - To by se zvěrolékaři stát nemělo)
Kdoví jestli to tady někdo zná. Každopádně pokud by se někdo našel, bude mu tam scházet humor, i když je pravda, že všechno v knihách nebylo vtipné. A Tristan má přece jen zvířata rád...

Ve Skeldalu zůstal pouze Tristan.

Zvonek. Pět psů se vyřítilo ke dveřím a ztropilo takový rámus, že se ho spícímu Tristanovi nepodařilo ignorovat. Vyřítil se ke dveřím, otevřel je. Na schodech stál pan Grier a v náručí měl svého psa.

,,Porazilo ho auto." Tristan jej vedl do ordinace, kde pán položil psa na stůl, který používali jak na operace, tak na pitvy.
,,Bude potřebovat narkózu, přijďte si pro něj zítra."

Zvíře utrpělo velká zranění. Tristan, ač byl v ošetřování malých zvířat zručný, nezabránil jeho smrti.
***

Našel jsem jej v depresi jak sedí v křesle s láhví rozpitého piva a cigaretou.

Fandom: 
Rok: 
2011
-A A +A