Popelka, macecha a zlá sestra se vrací z nákupu a zjistí, že si doma zabouchly klíče.
V okně ve vikýři si načechrává peří bílá holubička.
Zlá sestra vykráká Popelku za vlasy, protože jí nepřipomněla, že si má klíče vzít.
Macecha si všimne bílé holubičky. Zase tahleta potvora. Skoro má podezření, že bílá holubička a Popelka spolu něco mají.
Ráda by po holubičce hodila první věc po ruce, ale zkusí to medově:
„Holubičko milá, podej klíček. Je na almárce!“
Popelka už svou nebožku matku dobře zná.
Když mrtvý může, ale nechce, musí živý.
Popelka se začne škrábat po jabloni k vikýři.