Lišil se od ostatních chlapců, kteří byli vylosováni. Nejspíš to byl nějaký náboženský fanatik. Slova jako hosana, aleluja, nebo gloria, používal tak často, jako jiní sprostá slova.
„Pošuk,“ uchechtl se jeden z ostatních.
Na padesáté míli podepřel kluka se dvěma varování, který padnul na zem a dál ho podpíral. Chlapci zacloumala vlna obdivu a nepochopení.
Když se dostal do čela pochodu, jejich pohled na něj se změnil. Cítili k němu jistý druh posvátné úcty. On, podpírající toho hocha, je teď vedl.
„Pojďte se mnou bratři. Spolu se zbavíme tohoto utrpení a dojdeme království nebeského.“
Na osmdesáté míli je oba zastřelili.
