DMD Bonus č. 4 pro 15. 4. 2012

Obrázek uživatele Sothis Blue

Malý červený bobule

(Červený a černý)

Vymyslela si, že se půjdem projít do lesa. Tak mě vleče mezi křovím a kořenama, až mě dotáhla pod takovej rozložitej strom, na kterým rostly malý červený bobule. Ona natáhne ruku a strčí to do pusy. Tak jí povídám, hele, víš, co to jíš? Co když je to jedovatý? Na to se rozesmála, že prej nepoznám třešně. Třešně to nebyly, bylo to menší než hrášek. Ještě na ten strom vylezla a vrátila se s plným šátkem úplně černejch bobulí. Jsem se jí zeptal, proč jí ty shnilý. Tak ty jsou podle ní teprv zralý a takovýho blbce už nechce vidět.

Fandom: 
Obrázek uživatele Joan Watsonová

Danajský dar

Téma: Danajský dar

Harry nikdy nebyla příkladná dcera.
Ani jako sestra za moc nestála.
Manželka prý byla otřesná.
Ale nejžalostněji selhala v roli matky.
Harrymu nebyl ani rok, když mi ho uprostřed noci předala do náruče, odešla a nad ránem vypila svého definitivně posledního panáka.
Teď se můžeme jen modlit, aby se ten chlapec potatil.
Ačkoli kdoví, co byl vlastně zač ten jejich dárce spermatu.
Třeba to byl psychopat.

O šest let později...

Sherlock vrazil do mé ložnice.
„Rozbil mi počítač! Základní deska je teď v nějakém urychlovači částic! Ten kluk je psychopat!“
„Vysoce funkční sociopat!“ houkl Harry z kuchyně. „Vygoogli si to.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Sothis Blue

Jako v Mogadišu

(Červený a černý)

Zajeli jsme přímo do hotelu, a Bothwell se vypravil vyhledat Huntera. Já mezitím dohodl nocleh. Sebe a svého přítele jsem pochopitelně zapsal pod domluvenými jmény. Zatímco jsme čekali, vyšli jsme na chvíli ven. Tu se k nám přitočil prodavač, který u blízkého stánku opékal nejrůznější pochoutky, a začal nám vemlouvavě nabízet sambuusu „jako v Mogadišu”. Můj přítel na něho, pochopitelně, jen mlčky hleděl.
Prodavač se nenechal odmítnout ode mne, dorážel na něho a po chvilce se dopálil: „To si myslíš, že když jsi Somali a já Bantu, nestojím ti ani za slovo?”
Snad jsme měli z Vinnetoua udělat radši Bengálce.

>Vinnetou

Fandom: 
Obrázek uživatele hidden_lemur

Konečně klid

Téma: Zadek v mlze

Velmi se omlouvám, ale tenhle fandom si o to přímo říká.:) A na rovinu, vždycky jsem chtěla napsat něco silenthillského z pohledu milých "obyvatel" tohoto veskrze přátelského a pohostinného městečka. Ehm, řekl tu někdo bjb?

Koukali jsme se. Nikdo nás sice neviděl, ale byli jsme tam skoro všichni. Řev v kostele utichl, rozednilo se a sirény už taky ani neškytly. Mohlo to znamenat jediný... Ona to dokázala. Malá Alessa jim vážně nakopala prdel. Mohli jsme jen odhadovat, jak velkej svinčík tam na kůru dokázala nadělat, ale muselo to být vážně velký.
Ostnatej drát, to mě teda vopláchněte...
Něco takovýho bych nedokázal vymyslet ani já!
No, každopádně... Hra skončila a my se dívali, jak zadek tý bloncky s Alessiným svištěm mizí v silenthillský mlze. Konečně si odpočineme. Už bylo načase. Můj dranžírák už fakt potřebuje nabrousit...

Obrázek uživatele Erys

Přípravy

Téma: Červený a černý
Poznámka/upozornění: BJB, obávám se

Plameny tiše olizovaly kotlík, nebo spíš kotlíček.
Voda pobublávala, trochu líně, o to děsivěji.
Liya krájela podivnou rostlinu.
Nejprve na silnější plátky.
Pak na drobné kostičky.
Hodit do vody.
Promíchat.
Vařit.

Lektvar dostal žádoucí červenou barvu.

Liya se usmála.

Obrátila se zpět k misce na stole.
Bobule už se podle všeho rozpustily.
Důkazem jejich přidání bylo černé zbarvení tekutiny.

Teď už zbývalo málo.

Barva mohla působit děsivě u obou lektvarů.
Oba lektvary byly ovšem podobně nevinné.

Liya je oba slila dohromady.
Nevinnost obou dvou se vytratila.

Tichý, sebejistý úsměv.
Amali jistě najde způsob, jak tuhle věc dopravit do Giorových úst.

Fandom: 
Obrázek uživatele Gary Stu

Schůzka

Vydržel to sledovat celé hodiny. Místo jeho mládí. Dnes s ním byla jeho kráska.
Voda padala přes okraj. Z pomalu se pohybující řeky vznikly hlučné pramínky, jako její vlasy (tak si to aspoň v hlavě připravoval). V duhových odlescích se voda cestou dolů rozrážela o mnohé kameny (něco takového by snad šlo). V jemné spršce dopadala na vodní hladinu jezírka pod vodopádem (určitě se půjdou vykoupat). Překrásné místo uprostřed lesů (hmmm, snad nemá nic proti vodě).
Podíval se na ní. A dolů. To poněkud přesměrovalo tok jeho myšlenek.
“Ehm,” řekl hloupě. Ten kámen uprostřed vypadal přesně jako zadek v mlze...

Téma: Zadek v mlze

Fandom: 
Obrázek uživatele Innes

K narozeninám

Téma: Danajský dar

„Hezké narozeniny!“ Děti přistrčily k Andrásovi dárek a utekly.
Leandros a Jessie stáli pod schody, právě když Paddy a Rizza seběhli dolů.
„Co je tady za povyk?“ vyzvídal Jessie.
„Nic strýčku, jen jsme dávali tatínkovi dárek,“ culila se Riza.
„A jaký,“ vyptával se dál Leandros.
„No my pro něj chtěli něco, co by mu pomohlo s vládnutím a tak. No a tak jsme si odkládali kapesné, a strýček Liam nám něco přidal.“
„A koupili jste…?“ chtěl vědět beta.
„Smartphone.“ Pískla Riza a běžela si hrát.
Oba Dlaci počkali, až bude z doslechu a pak s výbuchem smíchu skáceli na zem.

Obrázek uživatele Amy

Who do you think I am?

Nahrazuji téma Rodinná podoba.

"Kdo si myslíš, že jsem?"

Otočíš se a tvé velké oči se rozšíří překvapením. Mé rty se v reakci na tvůj výraz zkroutí do pobaveného úšklebku.

"Bonjour, mon amie," pozdravím s lehkou úklonou. Když se narovnám, pozorně si tě prohlédnu.

Vypadáš jako já (geny se nezapřou), ale zde naše podoba končí. Tvé oči nesou stopy mládí, zářného a jasného, kdežto ty mé... škoda mluvit.

Natáhneš ke mně ruku a pak ji necháš klesnout. "Já..."

"Jsem právě udělala největší chybu ve svém životě," doplním chmurně.

To tě vzpamatuje a vrhneš na mě vzpurný pohled. "Ano? A jakou?"

"Začala jsi ho milovat."

Fandom: 
Obrázek uživatele Samantha

Červený a černý

Vrátil se do sklepení v mizerné náladě. Prváci byli neschopní, Neville zase vyhodil do povětří učebnu a Grangerová při tom schytala dost ošklivé popáleniny. Dopravil ji na ošetřovnu a pokud slyšel, ještě se neprobrala. Znepokojovalo ho to. Madam Pomfreyové naprosto důvěřoval, ale přes to... Místo opravování písemek se jal připravovat dva silné lektvary na spáleniny... Byla hluboká noc, když skončil, a rozhodl se jí je odnést....Čekal, že bude stále spát, ale nespala. Hleděla na něj svýma oříškovýma očima, a on se nezmohl na víc než: "Tu máte. Vypijte teď ten červený, a ráno ten černý," a odešel do sklepení.

Fandom: 
Obrázek uživatele Anne

Detektivní konzultant potřebuje konzultaci

Tohle je nesoutěžní.
Téma: Zadek v mlze
Poznámka: konkrétně epizoda The Hounds of Baskerville

„Sherlocku, tys tam opravdu nic neviděl?“
„Až na tu policejní budku, ve které se svítilo, nic. Vlastně zadek čouhající z jejích dveří byl taky v té mlze vidět. Co může znamenat modrá policejní budka v lese?“ hloubal Sherlock.
„To nevím, ale o modré budce ze šedesátých jsem už nějaké fámy četl.“
Sherlock se po chvilce vysedávání u počítače zvedl, oblékl si kabát a mířil ke dveřím.
„Ty někam jdeš?“ ptal se na zjevnou okolnost John.
„Hledat Doktora.“
„Sedí tady.“
„Ne, ten, kterého hledám je šílenější, má modrou budku, pravděpodobně není člověk a ví něco o případu."

Obrázek uživatele Jeřabina

Já na bráchu

Téma č. 14.: Červený a černý
Varování: morbidita. A ubližuje se tam zvířátkům.

Správný bráchové se neopouštěj. Už vůbec ne, když jsou spolu od chvíle, co se skoro ve stejnej moment vyklubali na svět.
Mí bráchové mě taky nikdy neopustili. Kdykoliv jsem vyvedl nějakou koninu, byli se mnou, pomáhali mi ven, a když se na to přišlo, tak se mnou nesle vinu.
Jenomže když jsem tehdy šel do tý jeskyně tak brzo před přílivem, tak ten vyvrtnutej kotník byl můj problém. Ne bráchů. Takže mi neměli pomáhat, neměli se mnou nýst vinu a ta čepice, co vyplavala, měla bejt černá a červená. V tý jeskyni jsem měl zůstat já, ne Dulík a Bubík.

Obrázek uživatele Charlie

Poslední přání

Náhrada za téma Gloria

Vesnicí prošla vysoká hubená postava s kosou přes rameno. U posledního domku se zastavila a zaklepala. Přišel otevřít stařík nejmíň tak osmdesátiletý.
„Čekal jsem tě,“ usmál se a pozval hosta dovnitř.
Smrťák vešel a sedl si k hlavě postele. Dědoušek se najednou zatvářil zdráhavě.
„Můžu mít poslední přání?“ zeptal se.
„Ale jistě, povídejte,“ usmál sekáč. Stařík vytáhl ze sekretáře lahvičku zlatohnědé tekutiny.
„Víte, chtěl bych se s někým naposledy napít,“ řekl. Smrťák znervózněl, ale poslední přání je třeba respektovat.
Za chvíli už se chaloupkou rozléhalo staré známé „Glo, glo, glo, glória...“, které volně přešlo v andělské zpěvy „...in excelsis Deo.“

Obrázek uživatele Owlicious

Krotitelka dravé zvěře

Nahrazuji téma: Nezvedení mladí svišti

Fluttershy milovala zvířátka a zvířátka milovala ji. Čím menší zvířátko, tím větší pro něj měla slabost.
Každé jaro počítala mláďátka a pomáhala jejich rodičům naučit je vše, co potřebovala k životu.
Letošní várka malých svišťat se ale velice rychle zařazovala do kategorie výjimek.
Neposednost patřila mezi charakteristiky tohoto druhu, ale to, co prováděli tihle mrňousci se vymykalo normálu.
Jednu věc se naučili rychle – že jeden z nich musí stát na stráži a upozorňovat na blížící se nebezpečí. Díky tomu se nedali nachytat při činu.
„Možná je na čase použít ,pohled‘,“ uvažovala Fluttershy, když našla Angela přivázaného za uši k brance.

Obrázek uživatele Sindual

Cesta vede dál a dál

Téma: Až na konec světa...

„Pane Frodo, já to nechápu. Proč se plahočíme pěšky, když jsme mohli jet na ponících?“
„Ale Same! Na ponících to není pravé dobrodružství – do Mordoru jsme také nakonec došli pěšky, a teď ti najednou nohy neslouží?“
„Neříkám, že neslouží, ale mám doma Růžu a děti, a takhle se vrátím strašně pozdě. Určitě nestihnu zítřejší večeři!“

„A kam vlastně jdeme, pane Frodo?“
„To je právě to kouzlo cestování pěšky, Same. Nikdy nevíš, kam tě cesta zanese, protože se pořád něčemu vyhýbáš. Můžeme takhle dojít až na konec světa, a ani si toho nevšimneme!“
„Konec světa? To mě Kmotr nepochválí. Ani Růža...“

Fandom: 
Obrázek uživatele eliade

Smutek

Téma: Červený a černý

A/N: Drabble se vztahuje k postavě Konstantina Trepleva z Čechovova dramatu Racek. Myslete si o tom co chcete, ale BJB ;)

Jednoho dne se tvoje slunce rozhodlo zapadnout. Ručička na ukazateli štěstí a neštěstí se náhle posunula ve tvůj neprospěch.
Nastala temná noc, delší než ta polární. Jen červánky na západní obloze ti připomínaly, že byl někdy den. Skoro jako by se obzor styděl za to, co jsi přes den neudělal a udělat měl, udělat neměl a přesto udělal.
V té černotě jsi hledal hvězdy. Aby ti dodaly odvahu, že někde daleko slunce ještě existují. Hvězdy nesvítily.
Tma byla všude. I v tvém nitru. Tak jsi zavřel oči a nechal temnotu, aby tě pohltila.

Výstřel zněl trochu posměšně, jako chechot racka.

Fandom: 
Obrázek uživatele Dangerous

Mučenka

Téma: Červený a černý

Poznámka: Pozor, náznak het sexu. :) Taky se omlouvám všem, kteří neznají fandom - asi to nebude moc pochopitelné. Můžu jen dodat, že hlavní postava je univerzitní profesor, který působí jako emocionální masochista. A Melanie je jeho studentka.

-------------------------------------------------------------

Nikdy nemyslel na ženy, se kterými spal. V padesáti dvou letech a po dvou neúspěšných manželstvích si užíval přítomnosti. Vzpomínce na Sorayu se však neubránil. Přemýšlel, proč si tehdy z celého dlouhého seznamu prostitutek vybral právě ji. Nebyla to jen nabídka čtvrtečních odpolední, které se mu hodily do rozvrhu… Byl to rudý květ mučenky zářivě kontrastující s jejími černými vlasy.

Zaostřil na dívku před sebou. Melanie. Černé spodní prádlo a kalhoty pohozené v koutě, černý svetr vyhrnutý tak akorát, černá sametová pleť. Meláni – tmavá. Červený prvek chyběl. Byl si však jist, že její přítel uvidí rudě, až se to dozví.

Po boji

Náhrada za téma Gloria

Přišla noc a bitva konečně skončila. Utichlo řinčení kovu, řev bojujících, uši drásajíci výkřiky raněných a řičení mrzačených zvířat. Medici si konečně mohli vydechnout. Ustal nepřetržitý přísun raněných. Ti, které se podařilo zachránit, odpočívali na lůžkách, trhaně dýchali a sténali ze spánku. Na ty, které se zachránit nepovedlo... nesměli myslet.
Polní chirurg Rusty tiše chrápal. Marti seděla před stanem a zírala do tmy, na ztichlé bojiště. Iola a Shani se ukládaly k spánku.
Iola sepjala ruce k modlitbě. „Sláva ti, Bohyně.“
Shani se zavrtěla. „Jak se po tomhle ještě dokážeš modlit?“
„Já musím,“ řekla Iola tiše. „Jinak bych to nevydržela.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Hippopotamie

Rozhodnutí

Téma: rodinná podoba

Antonie bylo z toho vyznání zmatena. Musí se nějak uklidnit.
V pokoji s krajinkami ležely na harmoniu dvě věci, tak po nich sáhla.
První z nich, drobná knížka v papírovém obalu, byla Klotyldina „Slepá, hluchá, němá, a přec šťastná“. To asi ne.
Druhou byly velké desky v zeleném sametu, která byly, jak Antonie zjistila, plné rodinných portrétů. Před očima jí defilovaly vážně se tvářící generace Budenbrooků. Tady je Jan Budenbrook, zakladatel firmy; tady pak děděček, tatínek … a ten elegán s hůlkou, to je náš Tom …
Ze všech vyzařovala důstojnost.
Žádný z nich neměl zlatožluté licousy.
Pana Grünlicha si rozhodně nevezme.

Fandom: 

Barevný svět

Bonus pro DMD č. 14. pro 14. 4. 2012. Téma: Červený a černý

„Muži prý rozpoznávají jen několik základních barev.“
„S tím bych mohl souhlasit.“
„Počkej, ona je to pravda?“
„Jop. Život je tak mnohem jednodušší.“
„A jednotvárnější. Vždyť je takových odstínů! Šampaň, smetanová, slonová kost…“
„Hele, alespoň si nezahlcujeme mozek hloupejma názvama, když je to všechno pořád tatáž barva.“
„A co třeba růžová, co mám na tričku?“
„Jasná červená. Průměrnému muži stačí barevné spektrum lentilek. I když tyhle jsou zjednodušené na červenou a černou.“
„Počkej, co to jíš?“
„No lentilky.“
„Kdes je vzal?“
„Mělas je támhle, v té taštičce. Kam to voláš?“
„Záchranku. Právě jsi mi spořádal piksli ibalginu s živočišným uhlím.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Hedera

Předběžné poznámky pro slovník idiomatiky

Bonus pro Téma č. 8. pro 8. 4. 2012: Až na konec světa...

Zaznamenané varianty sousloví „s tebou bych šel/ chci jít až na konec světa“ v jazycích galaktických ras v přibližném překladu.

Salariané: romantické verze neexistují, v armádě zaznamenána verze S tebou bych šel na tuchanskou poušť, vědečtí pracovníci na tutéž verzi reagují negativně
Turiané: S tebou bych šel proti všem rozkazům světa
Krogané: poetické verze se nevyskytují. Používá se Jdu s tebou, častěji Jdeš se mnou, vzácně Jdeme spolu, příležitostně Jdeme na to
Kvariané: Pokud kdy znovu vkročím na domovskou planetu, chci první krok udělat s tebou
Protheané: (s laskavým přispěním generála Javika): S tebou bych šel třeba i na Zemi

Fandom: 
Obrázek uživatele Anne

Hostina na francouzském dvoře

12. Zadek v mlze

Seznámení Doctora s Karlem IV. Dějem před Praha 13. 4. 1365
Pierre de Rosieres byl Karlovým učitel, později se stal papežem Klementem IV.

„Prosím tě, kde bych našel Pierra de Rosierese?“ oslovil Karla divný pán v modrých šatech, hnědém plášti a červené obuvi.
„V pracovně. Nahoru po schodech, první dveře vlevo.“

Večer při hostině

„Ahoj, my už jsme se viděli.“
„Na vás nejde zapomenout.“
„Máš pravdu, trochu nezvyklé oblečení.“
---
„Doktore, ještě trochu vína?“
„Ne- Ale jó… trošku.“
„A to jsi mu řekl jen: ,Já jsem Doktor. ´ ?“
„Jo. Hned mu mizel zadek v mlze. A když přistávám v Cardiffu všichni weevilové se hledí schovat. Stačí mi komukoli říct, kdo jsem, a všichni prchají. Takhle zabraňuju válkám.“ vychloubal se Doktor.
„Páni, to bych chtěl umět.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Luczaida

Trósjký kůň

DMD č. 11 (Danajský dar)

Nejznámější danajský dar v historii. Trojský kůň. Trójané byli příliš důvěřiví a vtáhli ho do svého neoblomného města. Kdyby alespoň jen trochu pochybovali, možná by horda řečkých vojáků nevypálila vše, co jim přišlo pod ruku. Mnoho lidí by šťastně žilo o několik desetiletí déle. Možná by i sám Achilleus neutrpěl ránu šípem do své zranitelné paty a dál by žil se svojí Bríseovnou. Nebo by dál válčil bez ohledu na ženu, která ho milovala a třeba by ho do paty střelil někdo jiný než princ Paris. Nikdo neví, co by se stalo, kdyby ráno kůň zůstal stát, před branami Tróji...

Fandom: 
Obrázek uživatele Ness

Bylo nebylo

Náhrada za téma č. 13: Gloria

Jako malá holčička se modlila každý večer. Pak maminka stejně umřela.
Andělíčku, můj strážníčku,
Když se v lese ztratily poprvé, modlila se, ať najdou drobečky a cestu zpátky.
opatruj mi mou dušičku.
Cinkot stříbrných zvonečků zněl po dvou dnech bloudění jako rajská hudba.
Duši, tělo opatruj,
Úzkostlivě zadržovala dech, když otevírala dveře. Naštěstí již byli obři v posteli mrtví.
andělíčku, strážce můj.

Třesknutí pohrabáče o kámen ji vytrhlo ze vzpomínek. Hořce se usmála. Vždy se modlila k Bohu a nakonec si vždy musela poradit sama. Tenkrát věřila, že vše bude už jen dobré. Kdyby jen tehdy tušila, jak se plete...

A/N: Četl někdo z vás Druhý strom pohádek, nebo chcete osvětlení, o koho jde?

Fandom: 
Obrázek uživatele Wee-wees

Takové roztomilé koťátko

téma: Danajský dar (11.4.)

Někdo ho nechal – úplně promáčený třítýdenní uzlíček – na jejím zápraží. Špinavě šedý, s nafouklým bříškem a jedním zeleným okem zpola rozlepeným a pozorujícím veskrze nedůvěřivě ten studený a mokrý svět okolo. Stařenka Oggová ho zabalila do teplého vlněného plédu, který upletla jedna z jejích snach. (Ta, co měla silnou alergii na kočičí chlupy. Stařenka měla vždycky skvělý smysl pro rovnováhu.) A bylo to.
Pravda, možná ji mělo varovat, když jí jako čtyřměsíční přitáhl před práh mrtvého vlka.
A když v kraji začal být kritický nedostatek poštovních doručovatelů.
Ale to už byl Silver zaseknutý ostrým drápkem pěkně hluboko v jejím srdci.

Fandom: 
Obrázek uživatele Keneu

Kdyby nebylo toho hada...

DMD č. 11. pro 11. 4. 2012. Téma: Danajský dar

Kdyby nebylo toho hada, nerozuměl by řeči zvířat.
Kdyby nebylo toho hada, nevěděl by, jak bezostyšně o něm zvířata mluví. Že mu dokonce ukládají o život.
Kdyby nebylo toho hada, nikdy by neslyšel o Zlatovlásce.
Kdyby nebylo toho hada, nezamiloval by se do představy.
Kdyby nebylo toho hada, nebyl by celý rok bez kuchaře. Stejně se jenom užíral tím, že se nevrátí.
Kdyby nebylo toho hada, nepoznal by Zlatovlásku. Nechtěl by jí splnit každé přání, nechtěl by pro ni být hezčí a mladší.
Kdyby nebylo toho hada, byl by naživu.
Kdyby nebylo toho hada, nestal by se záporákem v pohádce.

Fandom: 
Obrázek uživatele Justinka

Umělec

Nahrazuji téma: Červený a černý
slash,15+

Holky se ještě budou divit, co jejich trhlý, trochu moc vlezlý spolubydlící dokáže!
Udělám z jejich života dokument, umělecké dílo. Budou přínosem pro svět, lidi konečně pochopí a uvidí, jak lesby žijí. Společně přispějeme k tolerantnějšímu světu…
Již jsem se viděl zahrnut slávou, obdivem.
Na monitoru se právě objevila Shane s neznámou dívkou v přitažlivé krátké červené sukýnce, rozkošná Karkulka. Vrhly se na sebe… To je život!
Když ale Shane na tu dívenku vytáhla černý vibrátor velikosti policejního pendrku, ona i já, jsme zalapali po dechu.
„Nějaká cenzura bude nejspíš nutná“, napadlo mě, když jsem si stahoval kalhoty…
Tohle nevydržím!

Přidávám to do fandomů pod originálním názvem, protože český Láska je láska odmítám akceptovat.

Fandom: 

Svatba

DMD č. 13. pro 13. 4. 2012. Téma: Gloria

O Michaelově svatbě se kromě pár vybraných lidí nedozvěděl nikdo z šlechticů. Creagan si uvědomoval, jak vzácné je najít člověka, s kterým si bude v manželství rozumět. Hlavně poté, co Leona potratila další dítě v řadě, si uvědomil, jak je šťastný, že ji má. Rád by jí pomohl, ale neměl jak. A proto dal na její naléhání a přestal bránit Michaelovi vzít si neurozenou Lucii.

I přesto že se svatby účastnilo deset lidí a dračí kněz, byla to velká sláva. Byl to krátký obřad, ale plný lásky a pochopení. A draci stvrdili jejich sňatek svým požehnáním. Začínal jim nový život.

Fandom: 
Obrázek uživatele Locklear

Upíří móda

Téma č. 14: Červený a černý

Drewin a Alwe přišli na párty o trochu později, jak ostatně mívali ve zvyku. Ne že by nestíhali, ale měli pocit jakési (falšené) exkluzivity, když vešli do plného klubu a všichni je vítali (nebo je aspoň začali pomlouvat).
„Ty vole, von je tady taky,“ neudržel se Alwe při pohledu na napudrovaného mladíka v růžové volánkové košili a růžových legínách.
„Čáu!“ pronesl Derek se sladkým, ale i uštěpačným úsměvem ke dvojici. Vždycky se výborně bavil těmi, které dráždilo jeho extraordinární vzezření – a rozhodně nehodlal skrývat, že je gay, jen proto, že je upír. Navíc červená a černá už je dávno out.

Otřesný zážitek!

Poznámka: Doplnění na téma Zadek v mlze

Byla mi zima. A les pokryla tma a mlha. Neviděl jsem na cestu. Bylo hloupé chodit večer na houby, když s mizerným orientačním smyslem.

„Haló, je tu někdo?“ volal jsem v doufání, že mě někdo uslyší. Odpovědí mi bylo jen zavytí vlka. Klopýtal jsem přes pařezy, div jsem nevrazil do vzrostlého smrku. Byl jsem unavený a nesl jsem prázdný proutěný košík. Dostal jsem strach.

Asi deset metrů přede mnou něco leželo za stromem. Když jsem přišel blíž, ihned jsem vykřikl.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Na policejní stanici mi daly něco na uklidnění. Stále mi před oči vyvstával pohled na mrtvé tělo s odhalenou zadnicí.

Fandom: 
Obrázek uživatele Doktor

Dává Danae dary?

Dodatečné drabble pro DMD č. 11. z 11. 4. 2012. Téma: Danajský dar

Ten houpací kůň měl být blbuvzdorný. Měl v břiše ocelové kuličky, které měly zabránit jeho překocení. Teoreticky.
„Danajský dárek,“ ucedila maminka, odnášejíc řvoucího, z nosu krvácejícího potomka do koupelny.
„Danajský co?“ zakvákal z obýváku pachatel daru. „Vem si slovník,“ doporučila mu jeho drahá polovička, zatímco omývala synkovi obličej.
„Daman, Damašek, Danae,“ listoval její protějšek ve slovníku. „Tu znám, tuhle jsem od ní něco četl...“
„To na těch vašich blbejch stránkách?“
„Ha, už to mám! Dutý kůň, v jehož břiše...“
„V bžiše, v bžiše!“ zajásal již zcela omytý synek a narval koníkovi do břicha ostré nůžky. Kuličky se rozutíkaly po podlaze.

Stránky

-A A +A