Jane Austen: Pýcha a předsudek

Obrázek uživatele Danae

Kdejaký divoch umí tančit

Úvodní poznámka: 

Netherfield, říjen 1811

Drabble: 

Caroline se rozesměje.
“Kdejaký divoch umí tančit! Jak skvostná to bylo replika, pane Darcy! A přivedla mě na báječnou myšlenku! Proč se neinspirovat zápisky sira Mackenzieho a dalších slavných cestovatelů a neprozkoumat místní primitivní kmen a jeho pitoreskní zvyky? Byl byste jistě skvělým výzkumníkem; stačí, abyste se tvářil jako nápadník některé z místních divošek, a komunita vás přijme za vlastního! Pak budete moci třeba celý měsíc zblízka sledovat jejich podivné rituály a nakonec je shrnete ve skvěle prodávané knize Mezi merytonskými divochy.
Které z místních děvčat by se nejlépe hodilo za výzkumný objekt? Sladká Jane? Nebo snad Elizabeth, krasavice kmene?”

Závěrečná poznámka: 

Darcy uměl ocenit Carolinin sarkasmus, ale náhle mu připadalo, že ztrácí vtip. Zahlédl nesouhlasný výraz v Bingleyho tváři a rozhodl se, že její monolog ukončí. “Elizabeth že je krásná? To jsem spíš ochoten považovat její matku za duchaplnou!”
Jeho replika měla kýžený účinek. Caroline se zvonivě rozesmála a hovor se stočil k méně jízlivým tématům. Přesto se cítil trochu provinile. Měl pocit, že zalhal, jen zatím netušil komu.

Obrázek uživatele Zuzka

Vzorek respondentů

Drabble: 

"Ve své pracovně. V klidu."
"Na takové věci by se slušný člověk vůbec neměl ptát. Ne ženy v mém postavení. Tři dcery vdané a vy se mě takhle ptáte!"

"Nejraději na zahradě s dětmi, to mi zní krásně."
"Stále hrdě špinící stíny Pemberley. Hm. Musím se přeptat svého drahého manžela, jaký máme rozpočet na knihovnu."
"Budoucnost je v rukou božích."
"Já nevím. Jane? Lízinko?"*
"Já nevím. Jane? Lízinko?"

*Ochotně pod některou střechou.
**Další stěhování, další účty.

"Snad možná ve vlastní škole šermu?"
"Ve větším tichu, doufejme. Nebo na cestách."
"Ve škoue! Kouikwát se vyspíme?"
"Ťá ťá ťá ťá. Ďáp!"
"ŤUUUU!"

Závěrečná poznámka: 

Eeeej, BuJaBéza! (Na melodii Macareny)

Obrázek uživatele Aileeah

Charlottin sen

Drabble: 

„Co myslíš, že bude za pět let, Charlotte?“ zeptala se Elizabeth, pohodlně opřená o kmen starého dubu. „Budeme ještě doma?“
„Kdepak. Ty budeš vévodkyně, já hraběnka a budeme mít nechutně peněz, kočárů a manžely okouzlené naší duchaplností!“
Elizabeth vyprskla smíchy a Charlotte se přidala.

Tajně si ovšem dovolila zasnít – hrabě to určitě nebude, ani nechutně bohatý, ale kdyby se tak našel milý mladík s bystrým vtipem a dobrým srdcem, s kterým by si rozuměla! Jak by byla šťastná! Se vším by se poprali, jen mít jeden druhého! Lásku a respekt…

O padesát mil jižněji se právě chrochtavě rozesmál Pan Collins.

Obrázek uživatele Zuzka

Cicáty z kázání a tak všelijak podobně

Drabble: 

Susan protočila oči v sloup.
"Co se děje? Tvůj potěr se baví...," poznamenala těžce nedobová San a vrátila se ke skice na špatně maskovaném tabletu.
"Jo, ale musím to poslouchat."
"Musíš? Nemusíš! Jenom umřít musíš," dloubla si Miss Gwendylon. Zaposlouchala se znovu a uchechtla se.
"Nebudu kecat, nejvíc mi to připomíná tetu Kateřinu."
"Bohajeho, to by byl crossover... Nicméně, abych ti upřímně odpověděla, má drahá, musím to poslouchat. Protože bez ohledu na to, jak ochotně se děti zabavily s Mary a Mary zabavila s dětmi, Marek od ní ty průpovídky pochytí. A bude opakovat. Opakovaně! A já mu chci rozumět."

Závěrečná poznámka: 

Fakt mi to psaní teď nějak nejde...
No nic. Teta Kateřina... Lady Catherine de Bourgh je vlastně taky teta Kateřina... huuu, to by byla jízda...

Obrázek uživatele Carmen

Obtížnost společenských interakcí

Fandom: 
Drabble: 

Dobře znal pečlivě vykroužené linky pravidel, po nichž se očekávalo, že se bude pohybovat. Přesto příležitostně využíval výhod svého postavení; stavění chladných zdí k jeho údivu vyvolávalo v lidech jakousi podivnou představu důstojné arogance. Povrchní rozhovory ho unavovaly, hlučné davy v něm vyvolávaly tíseň, kterou zakrýval nadřazenou maskou, a marně hledal příčinu toho, že zřejmě všichni kromě něj považovali představu jakýchsi bujarých tanečních strkanic za vynikající zábavu.
A když mu ještě Bingley začal dělat dohazovačku, pohár jeho trpělivosti přetekl: Proč by se měl zajímat o nějakou ženskou, kterou ani nezná?! A hůř: proč se ten mizera Bingley zase musel trefit?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zuzka

Tatínkova holčička, sůl v očích matčiných

Fandom: 
Drabble: 

Je z nich snad nejhorší.

Je prostořeká. Na každou větu má ostrou odpověď a vyčítat umí jen prostým pohledem. Trvá na své morálce a neváhá dát najevo i vlastnímu rodiči, že překročil hranici.
Snad je nejchytřejší, rozhodně není nejkrásnější. A nic si z toho nedělá! Neláme si hlavu, co s ní bude. Šikovná je dost, ale nijak moc své schopnosti nepěstuje, nepřepíná, neprodává.
Zná ze světa dost a zpropadeně dobře vidí do lidí. Nedokáže předstírat, lhát, zapírat, ani pro dobrou pohnutku. Upřímnost je u ní rychlejší, než myšlenka.
Jediné Jane si snad nekriticky váží.

Jediná z nich za něco stojí.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zuzka

Terapie hrozbou

Drabble: 

Nejnovější návštěva nebyla zrovna nejvřeleji vítána a konverzace poněkud drhla. Rychle sklouzla k mrzutému výčtu nespokojeností.

"A pak to neustálé hlídání financí..."
"Jeho příjmy vás nestačí zajistit?"
"Jeho výdaje se neslučují se způsobem života, který jsem si představovala!" odfrkla si Lydia "Prozřela jsem už, nepotřebuji být městská panička, ale on nezná míru!"
"Ach tak. S tím se těžko něco pořídí," hostitelka pocítila pro Lydii neobvyklý soucit.
"Nemohl by s ním váš muž promluvit?"
"Pochybuji, že by to zabralo," prohlédla Susan do zahrady, kde pánové cvičně zkřížili šavle.
"Možná by ale jiný člen naší domácnosti mohl zkusit panu Wickhamovi domluvit."
"ŤUUU!?"

Závěrečná poznámka: 

Viděli jste už, jak vypadá taková kasuáří nožička? https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/Zf4ak6EUXkUryghrQceZ9D.jpg

Obrázek uživatele Zuzka

Kvíz pro pozorné dcery

Drabble: 

Netherfield je:
a) konečně pronajatý!
b) dost blízko pro jízdu na koni. Zdá se, že bude ošklivo.
c) pro rekonvalescenci tak akorát. Zajela bych za ní, kdybych mohla jet kočárem.

Oficíři!
a) jaká báječná novinka pro moje děvčata!
b) sebranka hrozná! A pan Bennet s ním bude muset bojovat a Collinsovi nás odsud vypudí dřív, než vychladne v hrobě!
c) Skvělé! Paní Wickhamová, jak to zní! Vdaná! A minulý červen jí bylo teprve šestnáct...

Pan Darcy má:
a) deset tisíc liber ročně
b) nos nahoru
c) polovinu Derbyshiru a dům ve městě! Odpusť, Lizzy, že jsem si ho tak ošklivila!

Obrázek uživatele Carmen

Láska křehké nervy tchyně přenáší

Drabble: 

Dopolední slunce kreslí arabesky na cestě, jejich malá společnost se pomalu prochází, vánek jim čechrá myšlenky i vlasy.
„Není krásně?“ pronese s pohledem na dívku vedle sebe.
„Snad,“ odvětí teskně jim za zády paní Bennetová, „já nesnesu přílišné slunce.“
„Ale ten čerstvý vzduch – prospívá zdraví,“ odvětí zdvořile.
„Někomu jistě, ale s mými nervy – ach!“ ozve se tragicky.
„Slečna Mary vyprávěla o knize...“
„Neštěstí, jak ta holka jen čte!“ paní Bennetová si srdceryvně povzdechne.

Při příští návštěvě s nevinným úsměvem paní Bennetové daruje mučenku.
Ta sice v brzku zajde, nejspíš přesycená věčnými stesky, ale Mary Bennetovou přesvědčí, že si vybrala dobře.

Obrázek uživatele Zuzka

Sestava se stuhou

Drabble: 

"... takže jsme neváhali a poslali Mary k příbuzným pana Collinse v Irsku," vyložila matička Bennetová triumfálně.
"Dostali jste skrze něj pozvání?"
"Ne docela, ale je to přeci přízeň..."
"Co tomu říkal pan Bennet?"
"Co by tomu měl říkat? Nemá přehled, víte? Nepředvídá, jako já," pochválila se.
"Jejich vrchnost má několik dětí, potřebují guvernantku. A ten vzdálený bratranec má nezadané bratry... za nějaký týden za ní budeme moci poslat Kitty. Kariéra nebo vdavky, alespoň jedno musí vyjít."
Susan se snažila udržet obočí na správném okraji čela.
"Po tomto mentálním cvičení budu potřebovat také nějakou duševní hygienu," zasípal zpoza novin pan Burnwood.

Závěrečná poznámka: 

Tanec se stuhou nebo rovnou trojné salto s pěti vruty? U matičky Bennetové nikdy nevíš...

Obrázek uživatele Zuzka

Jak dcera tak matka

Drabble: 

Že občas dorazí před Burnwood house žebřiňák naložený bednami s roztodivnou mašinérií, si postupně všichni zvykli. Tentokrát však Susan dostihl nový nástroj pro textilní výrobu během návštěvy Longbournu.
"Tedy... je to krásný kousek, elegantní. Jen by mě zajímalo, kdo na to přišel. Spřádat jsem se zatím nechystala," lámala si dárkem hlavu.
"Na to může ještě dojít," pokrčil rameny její choť, který v tom tentokrát neměl prsty.
Zmatený okamžik v salonu přerušila jako velká voda matička Bennetová. Sotva jí však padl zrak na dřevěnou krásu, dočista oněměla. Jako by zaslechla hudbu zapomenutých let.
Milého kolovrátku si nakonec nejvíce cenil pan Bennet.

Závěrečná poznámka: 

Tož jsme po Kitty zvládli zaměstnat i matinku...

Obrázek uživatele Zuzka

Stíny mých lesů takto poskvrněny!

Drabble: 

"Snažíte se mi říct," dštila Lady Catherine hněv a síru, "že moje lesy ničí nějaký mizerný pták?"
Lesmistr se klepal od lemu paruky až k podpatkům vysokých bot, ale musel trvat na svém.
"Na mou čest, milosti, nic jiného to být nemůže. Stopy drápů, otisky nohou... chomáče na kůře jsou nejspíš peří."
"Spíš bych ti věřila, kdybys mi tu vyprávěl o levhartech a jeskynních medvědech, hlupáku!" láteřila Její Jasnost a hlas jí přeskakoval.
Pod vnějším parapetem dopoledního salonu seděl za buksusovým keříkem pan Burnwood s chotí, oba rudí, tiše plakali smíchy.
Do okna nahlédla zlověstná hlava na dlouhém krku.
"Ťuuuuu?"

Obrázek uživatele Zuzka

Povznášející

Drabble: 

Mezi tančícími páry se proplétala pěkně stavěná dáma ve zlatě vyšívaných šatech. Přitočila se ke slečně Bingleyové těsně před tou hloupou poznámkou o lovu na selátka. Přistrčila sklenku panu Collinsovi, než se vydal pohovořit s panem Darcym. Mihla se kolem ovíněné Lydie, aby svým vějířem zchladila čelo její matinky. Postála po boku spokojeného Sira Williama, ale přiměla ho jen ke spokojenému úsměvu.
Susan měla za to, že má bál na Netherfieldu v malíku. Sledovala ji přivřenýma očima.
"Taky ji vidím," kývla jí po boku Gwen.
"Zdá se mi to, nebo se vznáší deset čísel nad zemí? Kdo to je?"
"Snobismus."

Obrázek uživatele Zuzka

A přebírej, Popelo

Drabble: 

Susan otráveně zavrčela, ozvalo se tichounké cinknutí.
"Hm?" zvedl její choť oči od knížky.
"Ale, ty výšivky a korálkové síťování jim všem s radostí vyrobím. Jenže - s tímhle se nedá pracovat!" vysvětlovala, zatímco mu k prohlédnutí přistrčila misku s neroztříděnými perličkami. "Navíc je každej třetí zmetek!"
"Možná bys tím mohla někoho zaměstnat."

V následujících dnech bylo na Longbournu o něco tišeji než obvykle. Pan Bennet si liboval, že náhlé vodopády slov teď zněly jen z úst jeho nejdražší, zatímco všechny jeho nemoudré dcery byly buďto pryč nebo zaneprázdněny tichou činností.
Ukázalo se, že se správným zadáním má Kitty neuvěřitelnou trpělivost.

Obrázek uživatele Zuzka

Chudák malej

Drabble: 

Dočasnou přítomnost většího množství návštěvníků na Pemberley už pan Darcy tak nějak strávil. Chovali se ostatně velmi slušně, takže většinu doby postačovalo ukrývat se v pracovně. Kam se hnula Lizzie, tam však tato suita následovala. Toužil-li po její společnosti, bylo třeba počítat s Nimi.
Středeční večer trávili u stolku v salonu. Dle vytrvalého smíchu se zdálo, že nepijí pouze čaj.
Pan Darcy se opatrně přiblížil. Snad by si mohl troufnout zapojit se do hovoru, pochytit téma.
Slečna Gwendylon se na něj obrátila a ochotně zopakovala svou poslední průpovídku.
Nepochopil. Zdvořile se usmál.
"Je skvělej. Ale není náš člověk," špitnul kdosi.

Obrázek uživatele Zuzka

Are you quite sure?

Drabble: 

"Ty jsi vzhůru?" zavrzala Susan s jedním okem stěží rozlepeným.
"Zvyk ještě z laborky. Touhle dobou bych přestupovala na Smícháči," opáčila zcela probuzená a oblečená Gwen. "Koukej, na dvoře je Darcy. Vypadá nervózně."
"Ach, takže dnes je tohle ráno," klesla Susan zpátky na polštář.
"Ty, nebylo to v knížce jinak?"
"Zjevně jsme v adaptaci. Vzbuď mě, až uslyšíš matičku Bennetovou radostně vykřikovat."
"Chudák pan Bennet."
"Mhhhm. Patrně si právě myslí, že Longbourn je posedlý nějakou speciální kletbou, která nepřipustí pod touto střechou žádné rozumné stvoření ženského rodu. A že právě postihla i Lizzie, která jí jako zázrakem od narození unikala."

Obrázek uživatele Zuzka

Prý se mám oženit

Drabble: 

"Máte naprostou pravdu, má paní, samozřejmě, jako vždy."
Lady Catherine věnovala kurátovi jen čtvrtinu pohledu koutkem oka. Cítil se tak velmi polichocen její na světě z nejlepších radou! Samozřejmě. Dceruška nějakého pomístního sedláka není ta pravá partie, jakkoliv má jasné oči a nádherný úsměv.
"Mohl byste navštívit své příbuzné na Longbournu, myslím."
"Jistěže, jistě. Hned."

Oči slečny Jane zářily skoro stejně, jako ty Aniččiny.
"Oh, ale Jane je už prakticky zasnoubená."
Nu dobrá. Slečna Elizabeth se směje skoro tak, jako drahá Anička.
"Já jí ještě domluvím!"
Ah, tudy cesta nepovede.
Nuž tedy, slečna Lucasová byla tuhle u večeře velice pohostinná...

Závěrečná poznámka: 

Nikdo neví, proč mu to právě v tu dobu Lady Catherine doporučila, že ano...

https://pbs.twimg.com/media/EOWR8oAW4AE1_5v.png

Obrázek uživatele Zuzka

Slepičí...

Drabble: 

"Lady Catherine ho zve na Rosings pro své blaho."
"Ale také se tam umí krásně pozvat sám."
"Na Longbournu by mu nejraději zakroutili krkem, ale vyhodit se nedal."
"A jeho krákorání se rozléhá Merytonem každý druhý den."
"Kvok!" doplnil rozhovor pan Burnwood.
Dámy se mírně zlomily v pase.
"Odpusťte," hekla paní Strongholdová, když znovu nabrala dech, "ale nemohu zahnat představu načepýřeného jedince kura domácího, jak se snaží obratně nacouvat do libovolné skuliny."
"No a teď tohle," kývla slečna Gwendylon k nadcházející společenské katastrofě.
Pohled zachytila slečna Bennetová.
"Něco o bratránkovi?"
"Jen shledáváme, že má výrazné..."
"... charisma."
Jane se shovívavě usmála.

Obrázek uživatele Carmen

Jediná možná cesta

Fandom: 
Drabble: 

"Děláš rodině jen ostudu!" křičí matka.
V očích ji pálí nevyřčená slova, sklopí pohled k zemi.
"Odpusťte, maminko," zašeptá. Cítí, jak se jí třesou ruce, neumí je zklidnit.
"Víš, jak dopadají staré panny? Chceš skončit všem pro smích a bez majetku?"
"Copak je život jen o vdavkách?" vzlykne.
"Hloupá holko," odsekne matka.

Vdá se brzy; překvapí tím všechny včetně sebe.

Smích jí perlí na rtech a slova se jí z úst sypou moc rychle, ale stísněnost u srdce zůstala.

Paní Bennetová nechce dcery, protože pokud je mít bude, ví, že je bude muset provdat tak, aby nikomu pro smích nebyly.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Saphira

Strategická stanoviště

Úvodní poznámka: 

Prostě to nějak nešlo vymazat z hlavy...

Drabble: 

„Takže se rozdělíme,“ opakovala rozkazy paní Bennetová. „Lydio, ty budeš hlídat východ. Kitty, ty budeš korzovat po malém salonku.“
„Matko, nemyslíte si, že to je přehnané?“ kontrovala Elisabeth s povzdechem.
„Lizzy!“ vzkřikla paní Bennetová s bezděčným gestem upomínajícím na její slabé nervy. „Jak můžeš? Vždyť víš, že na začátku sezony je ve společnosti mnoho mladých a mnohem perspektivnějších...“
„Ano, ano, já vím, a my nemáme žádné věno,“ dodala Lizzy uštěpačně.
„Takže, Jane bude v hlavním sále a Lizzy jí bude dělat garde, zatímco bude kontrolovat vstupy. Bingley nesmí uniknout!“
„A já, matko?“ špitla Mary.
„Ach, drahoušku... na tebe zbyly toalety.“

Obrázek uživatele Zuzka

Potěšení je na mé straně

Drabble: 

Má drahá Susan,
doneslo se mi, že máte s přáteli dům plný dětí. Pokud by se k vám dokázala vměstnat ještě jedna zcela nenáročná duše, ráda nabízím své ochotné služby.
Znám probdělé noci, umím číst v těch malých tvářičkách, jsem obratná v převlékání klubek hadů. Umím uhoupat nejneposednější dítko, má náruč nikdy nedopustila zbytečný pláč. Moje holčičky, každá svá, dostaly nejvřelejší péči.
Vaše zlatíčko si zaslouží to nejlepší a vy si zasloužíte chvilku oddechu.
Věřím, že neodmítnete mou nabídku a brzy odpovíte.
Dokonce znám jednu maminku, nedávno povila dcerku, zrovna jak pro toho vašeho raráška...
S upřímným pozdravem,
Frances Bennetová.

Obrázek uživatele Zuzka

Stejně tu nikdy nejste sami

Drabble: 

Pánové seděli v salonu, každý za svou hradbou novin, ve společném potěšujícím souznění stoického klidu. V domě však vládl obvyklý ruch a brzy sem přes halu z kuchyně dolehlo rychle gradované "ne ne ne ne ne!" následované kakofonií drobné domácí katastrofy.
"S těmi vašimi dětmi bude ještě veselo, až jich bude víc," brouknul pan Bennet.
"U nás jich patrně nepřibude tolik," odvětil pan Burnwood s pozvednutým obočím.
"Nemusí to být jen Burnwoodové, aby byl dům plný. Možná jste se i s přáteli domluvili, ne?" balancoval starší pán na hraně sarkasmu.
"Co jsem tak slyšel, může jich být nakonec i tucet."

Závěrečná poznámka: 

Když tu sebranku posbíráme po našich nejbližších... To máme: Libuška/Teuška, Vincent, Meda, Vojta, Marek, Vašík, pravděpodobný Vojtův sourozenec či dva, možný Markův sourozenec, možní Vincentovi sourozenci, možný sourozenec Vašíkův... takový lehký až středně těžký baby-boom.

Obrázek uživatele Carmen

První dojmy

Fandom: 
Drabble: 

Na místo jsem dorazil časněji, než jsem čekal. Procházka uličkami města, které by bylo ve zdvořile lživém průvodci dozajista označeno jako přátelské, naštěstí netrvala nepřijatelně dlouho. Město se vyznačuje náměstím sloužícím k popelení lokálních klepen, tržištěm a aktuálně bohužel vojáky.
Cesta k sídlu mne potěšila; nachází se na uspokojivě odlehlém místě.
Dle informací ochotně proti mé vůli poskytnutých žoviální místní obyvatelkou, měřící si pohledem nás, práci našich krejčích a patrně i obsah kapes (zřejmě tyto informace tisknou v místních novinách), se ve městě chystá jakási veselice. Ke svému nesmírnému zármutku konstatuji, že Bingleymu se nadšením rozzářily oči.
Zvažuji urychlený odjezd.

Závěrečná poznámka: 

Když mě na to vážně napadaly jen ptákoviny...
(Ano, ten název je narážka na původní název knihy.)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Zuzka

Logistika infiltrace

Drabble: 

Gwen vykoukla zpoza rohu svého milého domečku.
"Duben, zase tam budem?" šklebila se.
"Budem. Nasedej," Zuzka jí držela dveře modrého Fíkuse jako správný lokaj.
"Bereme s sebou... jé, ahoj Marku!"
"Brrrrrrm brrrrrm. Beve," oznámilo dítě.
"Ne k babičce nejedem."
"Duben, ještě tam buben. Moment. Už nemám buben," chechtala se na zadním sedadle dobře naložená vydra. "Budou tam moji mužové?"
"Už jsou. Cábu a tvé muže jsem vezla nejdřív."
"Budem, ještě tam duben," rozvíjela téma Gwen, zatímco se řidička snažila nesmát při couvání do silnice.
"Máj, vyženeme kozy v háj."
"Nedělej si legraci, Lydia v květnu odjede do Brightonu."
"No však."

Obrázek uživatele Danae

Duben na Rosingsu

Úvodní poznámka: 

Ahoj všeci! Už se na to letos moc těším!

Drabble: 

Když lady Catherine při snídani oznámil, že s jejím laskavým svolením pobyt na Rosingsu ještě o dva týdny prodlouží, zachytil Fitzwilliamův překvapený pohled. Nedivil se mu, jejich pravidelná velikonoční návštěva málokdy přesáhla sedm dní. Sám při příjezdu nepředpokládal, že tu budou ještě v dubnu.
Oči, smích a důvtip Eliz… slečny Bennetové byly tím, co ho drželo na místě. Cit, který v něm rostl, byl nepodobný čemukoli, co dosud zažil. Nebude před ním zavírat oči. Postaví se mu, prozkoumá ho, porovná ho se svými námitkami a pak bude jednat podle svého nejlepšího svědomí.
O náklonnosti slečny Bennetové nemůže být nejmenších pochyb.

Závěrečná poznámka: 

Velikonoční neděle v roce 1812 byla 29. 3. :) Jestli máte rádi časové osy literárních děl, tady jednu máte: https://humanscience.fandom.com/wiki/Timeline_for_Pride_and_Prejudice

Obrázek uživatele Zuzka

Co bylo není, a naopak

Úvodní poznámka: 

Kapitola dvacátá z mnoha.
Pairing: Kitty/Collins, Bingley/Darcy, Caroline Bingley/Lady Catherine
Warning: 15+, het, slash (v sérii, ne nutně v této kapitole), postavy absolutně OOC
Jak by všechno bylo, kdyby to bylo úplně jinak.

Drabble: 

"Manžílku," cvrlikala Kitty, "jakpak ses dnes měl?" ovinula příchozímu bílé paže kolem hrudi a přitiskla se k němu. Denně děkovala osudu, že právě ji si na Longbournu vyvolil. Život bez něj by byl pustý.
"Má nejmilovanější!" otočil se k ní a vtiskl jí polibek, "Raději ani nechtěj vědět! Po celou dobu mé návštěvy na sebe ti dva chlíváci pokukovali. Už se otevřeně oslovují jmény! Chaaarlesi," pitvořil se. "Jestli se to provalí, jak k tomu přijde naše paní? Základy Rosingsu se otřesou!"
A možná se zhroutí zcela, až svitne, kde se probouzí Charlesova sestra, pomyslela si Kitty. Mlčela však, nedočkavá soumraku.

Závěrečná poznámka: 

"Jak tu nebude dvacet komentíků, nezveřejním další kapču."

K fanfikci jsem přišla přes HP hrůznosti na všemožných blogíscích. Ne, tehdy jsem nepsala. Zato jsem krátce žrala vše předhozené, nepřístupné a přiblblé. Naštěstí jsem brzy narazila na glosy a můj čtenářský apetit byl pozvednut na vyšší úroveň.
Na HP si ale zatraceně netroufám, moje paměť už mnohé vytěsnila a jak jsem koukala, skvělých fanfikcí už je tu na něj dost. Tak jsem se držela svého kopyta. Na Austenovou a spol. taky existuje mnoho a mnoho a mnoho fanfikcí, ale už je raději nečtu. Narazila jsem na pár těch nepřístupných a... No, řekněme, že čím jsem starší, tím raději mám dodržování kánonu.

Obrázek uživatele Carmen

Pan Bingley se seznamuje s místními zvyky

Drabble: 

Paní Bennetová, povznesena několikátým kalíškem, rozpřádá historku o útěku prasete; skvělý epos, který má své hrdiny (prase) i poražené (pan Bennet), dramatický zvrat a řadu poetických obrazů.
„Učiněný prasečí tanec,“ vybublá smích z úst paní Bennetové.
Pan Bingley to zaslechne a zvědavě přistoupí blíž.
Jane zbledne.
„Mamá myslí... takový... místní tanec,“ vysvětluje Elizabeth překotně. Manévruje pana Bingleyho pryč, do bezpečného přístavu společensky přijatelné konverzace.
„Vskutku? Ten mě musíte naučit tančit!“ rozzáří se Bingley.
„Jaký tanec?“ přitočí se Lydie.
„Pana Bingleyho... zajímají kroky prasečího tance,“ vysvětluje Elizabeth mdle.
Lydie nezachytí zoufalé pohledy sester, ale – neznámý tanec?
„Ale ovšem!“ sebejistě se roztančí.

Obrázek uživatele Zuzka

Odpočinkové odpoledne

Drabble: 

Do nejzazších koutů domu na Longbournu se rozléval neobvyklý klid rušený jen běžnými zvuky hospodářství.
Eleanor se pohodlněji uvelebila na lenošce v salonku a otočila list rozečtené knihy, když vstoupil pan Meadows.
"Takové ticho, jak jste to dokázal? Zazpíval jste jim ukolébavku? Přečetl jste jim nejnovější pracovní manuál?" škádlila ho s veselou zvědavostí v hlase.
Její společník se jen spokojeně usmál a podal jí svou upravenou navštívenku.
"Ozdravné a kosmetické služby? Proč ta přetvářka?"
"Nejnovější mnou doporučené bělící a zkrášlující pleťové masky obsahují jemný kaolin a vzácné kalifornské růžové bahno. Pssst. Dámy a děvčata aktuálně nemohou mluvit," zašeptal na oko.

Obrázek uživatele Zuzka

Tudy cesta nevede

Úvodní poznámka: 

dneska mi to fakt nešlo přes prsty...

Drabble: 

Lady Catherine byla se situací na faře zcela nespokojená. Ne tak Charlotte, která si během prvního roku manželství vše zařídila ke svému pohodlí.
Vznešená paní by ovšem již touto dobou očekávala pozvání ke křtinám a kde nic, tu nic. Dobrých rad na adresu mladé ženy bylo zjevně škoda, k ničemu to nevedlo.
Soustředila tedy opět své ctné úsilí na pana Collinse, kterému byla její slova zákonem.
Ze života na faře se stala urputná partie šachu.
"Možná byste neměl trávit tolik času v zahradě," radila nejnověji Lady Catherine úslužnému panáčkovi.
Charlotte se obratem začala věnovat citlivé péči o drůbež na dvoře.

Obrázek uživatele Birute

Prstoklad alternativních vesmírů

Drabble: 

Elizabeth hrála už tolikrát a ještě mnohokrát si tím měla projít.
Někdy její vystoupení narušil útok zombie a ona byla skoro vděčná, protože ve stínání nemrtvých si vedla o něco lépe než při hraní.
Jindy musela řešit vzpouru robotického klavíru. A pak tu byla záplava PWP. Dalo by se říct, že i v nich měla klaviatura nepřehlédnutelnou roli. Stejně jako horní deska a koberec pod nástrojem.
Elizabeth občas změnila repertoár, ale některé věci zůstávaly stejné. Například pocit blížící se zkázy (Titanik byl samozřejmě hudbou vzdálené budoucnosti, ovšem i takové AU by se našlo.), když za ní ke klavíru zamířil Darcy.

Závěrečná poznámka: 

Tady je scéna, která je zde zmiňovaná v různých fanfikcích.
https://www.youtube.com/watch?v=9qw434PkDOg

Stránky

-A A +A