Moje články

  • Obrázek uživatele Birute

    Ten pravý

    Úvodní poznámka: 

    Varování: SPOILERY pro 2. díl, násilí a mučení.

    Drabble: 

    „Přistoupíš na můj návrh, nebo tu zemřeš,“ zasyčel temný vílák a popadl kost, kterou měla hrdinka zabodnutou v ruce, a zakroutil s ní. Hrdinka zoufale zařvala.
    „Dobře,“ vydechla nakonec. „Strávím s tebou každý měsíc jeden týden.“
    Temný vílák se spokojeně zazubil a položil tetovanou ruku na její zraněnou. Při další vlně bolesti, která ovšem byla léčivá, a tudíž pro její dobro, hrdinka omdlela.
    Když se probrala, zjistila, že má ruku pokrytou stejným tetováním jako temňák a oko vyobrazené v dlani jako by ji neustále sledovalo.

    V další knize je z toho pravá, osudová láska a čtenář hází knihu z okna.

  • Obrázek uživatele Birute

    Klidné ráno

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přiřítil se kastelán. Markéta ho předběhla a zeptala se: „Chtějí vyjednávat?“
    „Ano,“ vyhrkl překvapeně kastelán. „Jak jsi to uhodla, paní?“
    „Nevzbudily mě rány. Touto dobou už na nás obvykle metají kameny z katapultu.“
    Nechala si udělat parádní účes a vyšla na hradby.
    „Máme tu tvého bratra,“ hulákal nepřátelský velitel.
    „Polovičního,“ doplnila ho Markéta.
    „Když nám nevydáš hrad, tak ho zabijeme!“ křikl znejistěle velitel.
    Markéta nad tím zauvažovala. „Nikdy jsem ho neměla moc ráda.“
    „Obléháme vás půl roku! Docházejí vám zásoby,“ pokračoval velitel.
    Markéta si ukousla z pečené kýty. Psů už moc neměli, ale to velitel nemusel vědět.
    Ještě zbývaly kočky.

    Závěrečná poznámka: 

    Těžce obšlehnuté z Děsivých dějin

  • Obrázek uživatele Birute

    Pénelopé

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Operátor Sam v městečku Abel radí prostřednictvím vysílání běžci číslo pět, kudy má v terénu běžet, aby se vyhnul zombíkům, a vůbec přežil.

    Drabble: 

    „Jsou tři ráno. Všichni šli spát. Teda, všichni kromě hlídek a možná pár lidí vystresovaných událostmi posledních dnů, vlastně let. Znáš to, takový ti, co se budí z nočních můr, nebo to vydrží táhnout celou noc, dokud jim Maxine něco nedá. Ještěže neví, že jsem tady, jinak by mi přišla něco píchnout.
    Už jsme takové situace zažili. Pořád si to opakuju. Kanibalové, hladoví lvi, banditi, Downtown Abbey nebo ta mise, kdy jsme tě poslali pro deskovky.“ (Nervózní smích.)
    „Na takhle dlouho jsme signál ještě neztratili… Ale ty si přece umíš poradit.“
    (Dlouhá odmlka.)
    „Vrať se, Pětko. Prosím. Hrozně mi chybíš.“

  • Obrázek uživatele Birute

    Obranář

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Ach,“ pravila Šárka a poklepala nohou. Kufr v pokoji nebyl. Samozřejmě. Okno bylo dokořán a záclony lehce povlávaly ve větru.
    „Aha,“ dodala Šárka a sedla si na rozházenou postel. Měla se přesvědčit, jestli pořádně zajistila okno, než se vydala na pláž.
    Nezbývalo, než sklesle čekat.
    Ve tři ráno uslyšela šoupavé zvuky na chodbě. Vyskočila z postele a pootevřela dveře.
    Pak je pootevřela víc, aby jimi kufr prošel.
    Svetr, který ho táhl za sebou, se zastavil u skříně a vychrchlal chumáč vlasů.
    Zloděj byl tmavovlasý.
    Byl.
    Svetr vždycky hrozně kousal, a tak ho Šárka radši nosila v zavazadlech než na sobě.

  • Obrázek uživatele Birute

    Georgiánská idyla

    Fandom: 
    Drabble: 

    Korzet?
    Sedí.
    Šaty?
    Sedí.
    Účes?
    Sedí.
    Zuby?
    Přední vpravo nahoře se viklá. Lady Elizabeth do něj šťouchne jazykem, ale usoudí, že by mohl vydržet.
    Narychlo si nanese několik vrstev líčidel. Manžel si přijede takhle bez varování. Ještě si začne myslet, že má milence.
    Podle všeho tomu tak není, protože jí u čaje oznámí: „Drahá, bohužel musím znovu odjet.“
    Lady Elizabeth, která právě usedla, zalapá po dechu.
    „Bratranec pořádá hon a budou tam skutečně významní hosté.“
    „Jak dlouho se tam zdržíš?“ zajímá se Elizabeth.
    „Pět dní.“
    To znamená, že lady Elizabeth stihne Brownové oplatit tu natlučenou kostrč po dnešním boxerském utkání.

    Závěrečná poznámka: 

    V 18. století probíhala v Anglii klání v ženském boxu. Možná měla i nějaká pravidla. Možná.

  • Obrázek uživatele Birute

    Krize vztahu

    Úvodní poznámka: 

    BEZ NÁROKU NA BOD

    Varování: ušní červ

    Drabble: 

    Jistě, k podobným chvílím ve vztazích dochází. Podle toho, co jsem slyšel. Osobně pochopitelně nemám s takovými obtížemi zkušenosti. Snad proto mě tolik zasáhlo Vaše rozhodnutí, či spíše dětinský rozmar. (Kdo jiný by v záchvatu vzteku házel čaj do moře?)
    Proto je třeba, abych z pozice moudřejšího situaci řešil. Prý se Vám cena mé lásky zdá příliš vysoká a chcete se rozejít. Pomněte, jak bych Vám chyběl. Jak byste byli ztraceni v tom dalekém nepřátelském světě.
    Nuže, abych Vás ujistil o svých citech, vyšlu k Vám plně vyzbrojený batalion. Dva, tři, čtyři…
    A teď všichni!
    Da da da da dá…

    Závěrečná poznámka: 

    Píseň krále Jiřího III pro americké revolucionáře ve stylu zavrženého bývalého, který vás nehodlá nechat na pokoji.

  • Obrázek uživatele Birute

    Tam Lin

    Fandom: 
    Drabble: 

    Les se změnil v zelený vír. Kůň zaržál a jezdec padal a padal. Jako by ho ten okamžik pohltil. Pocítil škubnutí v těle, které ani nemělo čas přerůst ve strach.
    Pak se vír ustálil. Soustředil se na něj očima nejkrásnější ženy, jakou kdy viděl.
    „Jsi můj?“ zeptala se sladce, až to bolelo.
    Zapojil nezlomený vaz a přikývl.
    Žena držela jeho hlavu na klíně a zaclonila slunce prameny vlasů, hladkými a zelenými jako vrbové listí.
    Neurčitě si vybavil zkazku o vílách, které obětují lidi jako daň podsvětí, ale v tu chvíli už si nedokázal přesně vybavit, co vůbec znamená být člověkem.

    Závěrečná poznámka: 

    Ve skotské baladě Tam Lin se těhotná Janet vydá zachránit svého milence, kterého drží ve své moci královna víl s tím, že bude po sedmi letech života mezi vílami obětován peklu, kterému víly odvádějí "desátek".

  • Obrázek uživatele Birute

    Bloumání

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Inspirováno jedním městem relativně poblíž.

    Drabble: 

    Byl to senzační den a pořád ještě je. Já jenom, že ta „procházka“ v parku vyšla na osm kilometrů, a to Silke uznala, že Glienicker Brücke necháme na zítřek. Teď stojíme u zábradlí u řeky, klábosíme a já nenápadně přešlapuju z nohy na nohu, zatímco mi Silke ukazuje dračí loď. Normálně, dračí loď si to šine kolem a my koukáme na děcka v ní a já si v duchu ukládám to slunce a naše doteky na příště. Na zlý dny.
    Je to malý zaklínadlo: Holländisches Viertel, Freundschaftsinsel, Alexandrowka…
    Silke by se mi smála, ale ta slova vážně mají svoje kouzlo.

  • Obrázek uživatele Birute

    Maska

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma DMD č. 19. pro 19. 4. 2018. Téma: Dcera svého otce

    Varování: zmínky o zneužívání

    Drabble: 

    Jsou chvíle, kdy na ni otec pohlíží jako na dítě, které nikdy neměl se svou láskou z mládí. Jindy v ní vidí krásu dívky, kterou nemohl mít, a chválí ji za bystrost, kterou jako by zdědila po něm.
    Jsou chvíle, kdy jsou jeho oči prohnané a nevypočitatelné. Kdy je figurkou v jeho hře. Někým, koho využije, nebo obětuje.
    Pak jsou chvíle, kdy požaduje neotcovské polibky, dotýká se jí a ona se snaží nezachvět.
    Alayne se na noc zamyká a namlouvá si, že to je proto, aby ji malý Robert nerušil.
    „Jsem dcera lorda Eddarda a lady Catelyn,“ šeptá ve tmě.

    Závěrečná poznámka: 

    Sansa Stark je nucená skrývat se v Údolí Arryn jako Alayne Kámen, údajná nemanželská dcera Petyra Baeliše. Malý dědic Údolí Robert si ji oblíbil a bere ji jako náhradní matku. Petyr se vůči ní chová střídavě jako otcovská postava a manipulátor s nanejvýš nebezpečnými sklony.

  • Obrázek uživatele Birute

    Pro tebe nic

    Fandom: 
    Drabble: 

    Křupání sněhu pod porážkami bot je jediný zvuk, který je kolem slyšet. Nemělo by být překvapivé, natož znepokojivé. Monstra jsou znepokojivá. Ne městečko pokryté bílou peřinou. Ať se ale vydáš po pěšině kamkoli, narážíš na nepřirozený poklid. Knihovna je prázdná, stejně tak i obchod. Ale aspoň se tu dá nakoupit za pět prstů. Za deset, když zasuneš nůž. Jenže kdo by to dělal. Netvoři tu pořád můžou obcházet a čekat.
    Na recepci hotelu zůstalo králičí dítě, ale ukáže se, že to je jenom figurína. Z roztrženého trička se vyřine vata.
    Na vánočním stromku na náměstí najdeš vzkaz: „Pro tebe nic.“

    Závěrečná poznámka: 

    Ve hře Undertale se příběh mění podle vašich rozhodnutí. Pokud se s příšerkami v podsvětí spřátelíte, je to dojemná, milá hra. Pokud se rozhodnete pro pravý opak a skolíte každého, kdo vám přijde do cesty, pak se definice netvora a hrdiny pořádně změní a vy zůstanete sami. A nejen proto, že ohrožené příšerky provedou evakuaci.

  • Obrázek uživatele Birute

    Nové možnosti

    Drabble: 

    Věhlasný umělec a hvězda prken, která znamenají svět – pravda, někdy je pro něj musela sbít jeho herecká družina; proslulé scény, které zneuznaly jeho talent, měly bez výjimky onu vlastnost, že dobře hořely – by neměl řešit takové přízemnosti jako finance. Ovšem garderóba něco stála. Nemluvě o úplatcích pro poroty udílející prominentní divadelní ocenění. Jemu bude někdo říkat padouch! Očividně jim ten zatracený Neil Patrick Harris platil víc. Rok co rok.

    A tak, když se na vyviklaném prahu jeho polorozpadlého sídla objevil ten nekňuba Poe s trojicí Baudelairových sirot, hrabě Olaf pocítil nebývalý příval vřelého citu. Investice do hořlavin se skutečně vyplatila.

    Závěrečná poznámka: 

    Hrabě Olaf založil požár rodinného sídla Baudelairových a ujal se Violet, Klause a Sunny, aby se zmocnil jejich dědictví.

  • Obrázek uživatele Birute

    Existencialismus

    Drabble: 

    Loki, syn Fárbautiho a Lauyfeye, polobůh, poloobr (v závislosti na okolnostech, ale vždy famózní), bůh šprýmař, pobratim Ódina, Otec klamu (v přeneseném významu), otec vlka Fenrise, hada Jörmunganda a Hel (všem se snažil posílat dárky k narozeninám) i podezřele nenápadně vyhlížejících Narfiho a Váliho, matka Sleipniho, údajné „břemeno“ v Sigynině náručí, milenec Angrbody, vynálezce sítě (podle zlých jazyků internetu), údajný vrah Baldra, zaručený vrah nudy, ten, jenž své jméno laskavě propůjčil sopečné depresi na Jupiteru (což není metafora pro mytologický crossover) a britskému herci, zemřel v souboji s nejmenovaným otrapou v poslední bitvě světa.

    Otázkou je… kdo tenhle nekrolog napsal?

  • Obrázek uživatele Birute

    Těžký úřad

    Fandom: 
    Drabble: 

    Král Lev hleděl na Králíkovu hlavu, která se vykutálela z pytle, jenž před ní otevřel Beran.
    Všichni v trůnním sále měli v očích stejně nevěřícný výraz jako nebohý Králík.
    Král vstal a promluvil, jako by s každým slovem překonával nutkání skopového dvořana rozcupovat.
    „Drahý,“ zavrněla varovně královna.
    „Měli jste přivést Lišáka i s jeho pokladem. Poslal jsem vás tam ve dvojici, abyste se navzájem ohlídali, ne jako tihle mameluci.“ Mávl tlapou k Medvědovi, Vlkovi a Kocourovi, kteří se nacházeli v různých stádiích obvázanosti.
    Jelikož se Lev očividně nemohl spolehnout na žádného ze svých poddaných, vykopl Berana dolů z hradu osobně.

    Závěrečná poznámka: 

    V závěru nizozemské verze Románu o lišákovi král zvířat Lev pošle Berana a Králíka, aby dohlédli na to, že mu Lišák pošle poklad. Lišák odláká Králíka stranou, zabije ho a jeho ukousnutou hlavu předá v pytli Beranovi, aby ho donesl coby poklad Lvu.

  • Obrázek uživatele Birute

    Nevěsty

    Úvodní poznámka: 

    Varování: lechtivé náznaky

    Drabble: 

    Pravda je, že Thór vypadá v šatech nevěsty podezřele. Nejen proto, že je bohyně ušily dost narychlo a musely hodně pracovat s pruhy, aby trochu skryly jeho všeobecné osvalení. Hlavně ať mu nespadne závoj.
    Zato „Freyjina“ družička je útlá jako břízka, má jiskru v oku a očividně si situaci užívá.
    „Tak co? Líbím se ti?“ zašveholí jemným hláskem Sigyn do ucha.

    Při svatbě Sigyn slyší celé moře vtipů na téma: „Družička je konečně nevěstinkou. Neměla by si taky vzít nějaké šaty?“ Loki na ni občas pohlédne, jestli jí to nedělá starosti.

    Ráno poté může Sigyn směle říct, že ani omylem.

    Závěrečná poznámka: 

    Thór se s Lokim jednou musel vydat na výpravu k obrům, aby od nich získal uloupené kladivo. Přitom se musel vydávat za Freyju, která si měla vzít vůdce obrů. Loki s převlekem neměl tolik problémů, protože umí měnit podobu i pohlaví. Jdou o něm zvěsti, že v podobě ženy i porodil.
    Tyhle zkušenosti ovšem můžou mít značné výhody v partnerském životě.

  • Obrázek uživatele Birute

    Pohyb v přírodě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Po vzoru Julie jsem dnes byla běhat.

    Drabble: 

    Jsou dny, kdy to s člověkem vypadá bledě. Po zombické apokalypse to platí pro celý kalendář.
    Tenhle den byl ultrabledý. Nemohl za to jenom prachový filtr, který se nesl za džípem a vymačkával mi za víčky mžitky, ani řetěz, za který mě Van Ark přivázal k džípu, když mě nutil běžet vším možným, ale ty jeho nihilistický žvásty o válce jako hybné síle pro vývoj vědy a silných jednotlivců…
    Po vyplivnutí hlavičky bodláku po parkuru místní flórou už zase slyším Van Arka: „Vidíš tu skupinku zombie?“
    Ne. Prach. Filtr.
    „Co kdybych jí projel? Určitě pro tebe nebude problém utéct jim.“

  • Obrázek uživatele Birute

    Chladný kraj, horké srdce

    Drabble: 

    Našinec si nemůže zadat jen tak s někým. Výběr spolehlivého partnera je důležitá věc.
    Tenhle se zdá být solidní. Pravidelně chodí na schůzky. Jeho peří má sice netradiční zbarvení, ale působí dostatečně elegantně a jeden by se s ním nestyděl chodit do společnosti.
    Je poněkud větší a hrozí, že rozsedne snůšku, na druhou stranu vakem na vejce by vybavený byl.
    Problém je, že ho ještě nikdo neviděl lovit ryby. Přesto očividně prospívá, a pokud by naši potomci podědili jeho výšku – třeste se, tuleni!
    Jeho zpěv je neortodoxní a v kolonii se rozhodně neztratí.
    Ano, myslím, že tenhle vztah má budoucnost.

    Závěrečná poznámka: 

    Inspirováno fotografií, jejíž popis už byl na Wikipedii bohužel opraven.

  • Obrázek uživatele Birute

    Karma lítá

    Drabble: 

    Fráze „na dně“ se používá ve více významech. Můžete se na dně ocitnout doslova – například na dně moře, což může být příjemné, pokud se věnujete potápění, a vzrušující, pokud se věnujete zkoumání hlubinných živočichů.
    Pokud se však na dně ocitnete se závažím na nohou, znamená to, že jste „na dně“ ve smyslu, že vám chybí perspektiva, naděje a, velmi akutně, také žábry.
    „Na dně“ se pochopitelně můžete cítit i na souši, stejně jako sourozenci Baudelairovi, když zaslechli nepříjemně známé cvakání stepovacích bot a neméně nepříjemně známé odkašlání Carmelity Spatsové, která se s vervou nadechla k další ze svých pěveckých etud.

    Závěrečná poznámka: 

    Na dně se ovšem člověk může ocitnout i ve výškách (například na okraji střechy mrakodrapu) a při pohybu (při pádu z již zmíněného mrakodrapu, kdy není poblíž žádný letuschopný maskovaný hrdina a vám nezbývá, než se jím velice rychle stát, přičemž máte po ruce pouze jistý důležitý dopis a karafiát v klopě).

    Zde se můžete s Carmelitou seznámit: https://www.youtube.com/watch?v=5vKbDw0-B2U

  • Obrázek uživatele Birute

    Námluvy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: techtle mechtle

    Tentokrát z Nizozemska.

    Drabble: 

    Dcera hostinského si dala podmínku, že se o ni může ucházet jenom silák, kterému není rovno a který nikdy nikoho neprosil o slitování.
    Mládence, který nakonec dal co proto všem místním švihákům, nikdo neznal. Ovšem zanedlouho byl v hospodě pečený vařený a nešetřil penězi, ani lichotkami pro ni.
    Skoro by to zabralo. Jenomže děvče jednoho dne zachytilo v zrcadle jeho odraz i s rohy.
    A tak, když se spolu muchlovali v její komůrce, popadla ho za ten jeho poklad a zakroutila jím, až čert začal prosit, ať ho nechá být, a když ho pustila, vzal s nářkem nohy na ramena.

  • Obrázek uživatele Birute

    Hádanka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Poznáte říkanku?

    Drabble: 

    Dobře, průjmy jsou problém. Teda ne u nich a vůbec, sušením se to vyřeší. Dejte si sirup nebo limonádu. Nebo kosmatici – není to senzační slovo?

    Klasika nejklasičtější, co vyvolává i ruší prokletí v mnoha barvách. To jsou holt ty vitaminy.

    Dál by tu byl zářný vzor. Neochvějný bojovník proti zánětům a křečím. Navíc dobře vypadá. Bílá a žlutá, spolehlivá kombinace.

    Drsný běžec pustinou. V chumlech obklopí osamělé auto a divoce tančí kolem. Když roj zmizí, silnice zůstane prázdná.

    Poslední je česnek. Roste si v lese a má dost starostí sám se sebou. O těch předchozích by vám rozhodně nic neřekl.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Birute

    Dopad

    Drabble: 

    Rose Quartz pootevřela oči. Nechala štít zmizet. Na kůži ucítila spršku kamínků. Některé ještě pálily.
    „Jste v pořádku?“ zeptala se Garnet a Pearl.
    Pomalu se napřímily a malátně se rozhlížely.
    „Ano?“ odpověděla Pearl nejistě.
    Ostatní drahokamy, jejich spolubojovnice, zmizely.
    Pak na zemi uviděly první naprasklý ametyst.
    Potom bizmut, topaz…
    Jejich družky i protivnice, ze kterých zbyla pouhá esence.
    Diamanty se se svými vojsky stáhly. Jejich moc zpustošila Zemi, pomstily se a už se neobtěžovaly s dobýváním té nanicovaté planety prolezlé organickým životem.
    Bylo to vítězství, když to rvalo srdce?
    Byla to prohra, když se po nějakém čase znovu rozezpívali ptáci?

    Závěrečná poznámka: 

    Drahokamy jsou v tomto světě mimozemské bytosti, které mají podobu žen. Vládnou jim "dokonalé" diamanty. Růžový diamant se rozhodla přetvořit Zemi v líheň pro své poddané a chtěla vydolovat zdejší zdroje i za cen toho, že zničí veškerý život. Rose Quartz se proti ní postavila a vedla povstalce. Ostatní diamanty se za to pomstily a vyslaly na Zemi smrtící paprsky, které zlikvidovaly všechny drahokamy, které nebyly v bezprostřední blízkosti Rose, jež umí vykouzlit obzvlášť odolný štít. Možná proto v tomhle seriálu existuje Tunguzské moře.
    Drahokam se po zničení mění ve skutečný kámen. Konečnou smrt mu může přivodit až rozdrcení kamene.
    (A hele, tohle vysvětlení je taky drabble!...Teď už ne.)

  • Obrázek uživatele Birute

    Slečna M

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: násilí

    Drabble: 

    Vždycky říkali, že ta kost chodí po jeho boku. Když se jeho družina zmocnila nějaký tý káry, tak i jezdila.
    Někdy vtipkovali, jestli se ho drží, i když dělaj všecko ostatní. Po tom, co ovládl oblast.
    Jenže teď se mu kůže barvila divnejma odstínama. Myslel si, že ho otrávil Levoboček. Nebo ta poslední malá krysa, co ho pokousala. Vymlátil jí zuby, ale něco v těch jejích slinách muselo být, protože teď viděl tu, co s ním chodila.
    V jejím pohledu zachytil požár, trhající se kůži, bezmoc, ale ani náznak toho, že by pro ni cokoli znamenal.
    Zrcadlový oči, pomyslel si.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Birute

    Tlustý lord

    Drabble: 

    Poklonkoval před Tywinem Lannisterem, který držel jeho syna Wylise. Wendela ta Freyovská chátra zavraždila při Krvavé svatbě. Měli tu drzost házet vinu na Robba Starka a on jim musel zaslíbit své milované vnučky. A teď měl ohnout koleno před Roosem Boltonem, jehož bastard umučil jeho sestřenku a nyní si měl vzít Nedovu holčičku.
    Pro své přátele z Freyů byl buben, lord, co nevysedne na koně.
    Ovšem cesta na bastardovu svatbu byla dlouhá a vedla mimo území, kde platily jeho povinnosti hostitele.
    Bude to jeho poslední cesta.
    Ovšem nejen jeho.
    Na bastardí svatbu je slušné přivézt aspoň koláče.
    Byť z lasic.

    Závěrečná poznámka: 

    Wyman Manderly je severský šlechtic, který přišel o syna Wendela a jeho druhého syna drželi lannisterští pohůnci v zajetí, kde ho krmili lidským masem.
    Všichni ho podceňují, protože je morbidně obézní. On ale přichystá naprosto brutální pomstu a vyšle Davose na velmi podstatnou misi.
    Jeho vnučky jsou senzační.

    Freyům se pro jejich rodinnou podobu přezdívá lasice.

  • Obrázek uživatele Birute

    Výšlap

    Úvodní poznámka: 

    Značně přehnaná verze událostí; prakticky fikce, včetně literárního odkazu.

    Drabble: 

    „Už bude tábořiště,“ prohlásila vůdkyně.
    „Ale mapa tady končí. Už je tady jenom nějaký ledovcový splaz. S divným jménem,“ protestoval člen výpravy.
    „Massiíssemekkinæraðbráðnamilliárstíðajökull,“ doplnila ho pohotově vůdkyně. „Tady už to prostě musí být.“
    Členové výpravy zalitovali, že poblíž není aktivní sopka, do které by ji hodili. Tohle jim tvrdila už pět kilometrů.
    Vůdkyně vykročila kvapně sněhem vzhůru jako zatracenej Legolas.
    Na vrcholu kopce se na ně široce usmála.
    Dole se táhla nekonečná sněhová hnusota a uprostřed ní se nacházel odtátý kruh černého obsidiánu.
    Tábořiště.
    Aspoň budou v pohodě pro případ, že by se vůdkyně změnila v Jinou, až ji zaškrtí.

    Závěrečná poznámka: 

    Massiíssemekkinæraðbráðnamilliárstíðajökull = "Masa ledu, která netaje v průběhu ročních dob - ledovec". V islandštině je to samozřejmě přehledná rozkouskovaná věta.

  • Obrázek uživatele Birute

    Velký den

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hrdina uspěl. Všichni pocítili, jak se královstvím prohnala vlna magie. Jako by z jejich světa někdo strhl neviditelný příkrov a veškeré kletby a kouzla, které posedly kraj, pominuly.
    Pokřivené děsivé stromy se opět stávaly lidmi, kteří se s klením snažili narovnat, a uvědomovali si, že jejich klouby nejsou úplně, co bývaly. Krásky byly zachráněny z temných osidel. Pravda, jedinci, kteří byli právě proměnění v labutě, holubice, krvavce a poletuchy, mohli hovořit o štěstí, pokud se zrovna v ten okamžik nenacházeli ve velké výšce.
    Veřejnost odklení přijala vesměs pozitivně.
    Jen ze skromného domku řezbáře Geppetta se doširoka daleka rozeznělo zoufalé kvílení.

  • Obrázek uživatele Birute

    Na hraně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když vzala pistoli do ruky, byl to povědomý pocit.
    Zamířila. Tentokrát nebyla roztřesená holčička zmatená nočními hrůzami, vyděšená tím, co se stalo a co měla spáchat.
    Její ruka byla pevná. Tlumič odvedl svou práci. Každým výstřelem zasáhla cíl.

    Ruka se jí netřásla ani teď na skalním výběžku nad mořem, kam dovlekla vraha svých rodičů.
    Müller byl jako zvíře zahnané do pasti a ona tuhle šanci nehodlala propásnout.
    Müller k ní zoufale zvedl uslzené oči. „Prosím, mám ženu a syna. Změnil jsem se. Odpusť.“
    Odpusť. To slovo taky patřilo do jiného života.
    Kdy měla rodiče.
    Proč musela myslet na Müllerova syna?

    Závěrečná poznámka: 

    Nině Fortner se nabídne příležitost pomstít vraždu svých pěstounů. Otázkou je, jestli ji odmítne, nebo ne.

  • Obrázek uživatele Birute

    Místo, jehož jméno nesmí být vysloveno

    Fandom: 
    Drabble: 

    Rodina trollů, která nám nekonečné kilometry úspěšně blokovala cestu, začala bojovat mezi sebou. Otec troll zakopl, spadl na stolek Fruktansvärd a nohou, která se z něj ulomila, začal ohrožovat okolí.
    Schovali jsme se do skříně Överleva a díky nordistovi v našich řadách jsme rozkódovali nástrahy hladové postele Järv i sběrného koše Njure.
    Schodiště ovšem ovládla hyperrealistická plyšová zvířátka, která se v kuchyňském oddělení vyzbrojila rozbitými skleničkami Försiktigt a noži Rikdagsval.
    „Ještě musím najít lampičku Midnattssolen!“ protestoval bratr.
    „Na to zapomeň!“ zavrčel nordista a začal se za tónů „How do you do“ probíjet dekorativní palicí na stloukání másla Gråta k východu.

    Závěrečná poznámka: 

    Švédská slovníková hesla
    Fruktansvärd = příšerný; Överleva = přežít; Järv = rosomák; Njure = ledvina; Försiktigt = opatrně (ty se v nejmenovaném obchodě opravdu vyskytují); Rikdagsval = parlamentní volby; Midnattssolen = půlnoční slunce; Gråta = plakat

  • Obrázek uživatele Birute

    Sowulo

    Úvodní poznámka: 

    Těžce inspirováno komiksem Valhalla od Petera Madsense.

    Drabble: 

    Nějak na ni zapomněli. Bylo to pochopitelné, všichni měli dost starostí sami se sebou.
    Bratři bojovali proti bratrům, sourozenci ničili svazky rodu, ženy zrazovaly, muži jim zdárně konkurovali a nikdo nikoho nechtěl šetřit.
    A ona vybledla, zeslábla a choulila se ve tmě.
    Občas skoro procitla, ale víčka měla těžká. Vlastně si nevybavovala, co by za nimi měla hledat.
    Dřímala v mezisvětí, kde končily ztracené věci.
    Dunění ragnaröku bylo tak vzdálené.
    Pak jí na těle spočinula podivná váha. Meč jejího bratra. Ten, kterého se kdysi vzdal z lásky.
    A její oči zaplály a z břitu v jejích rukou se znovuzrodilo slunce.

    Závěrečná poznámka: 

    Freya je severská bohyně lásky, krásy a magie.
    Frey, její bratr, se vzdal kouzelného meče, aby mohl získat obryni Gerdu, a pak se při ragnaroku nedokázal ubránit vůdci ohnivých obrů Súrtovi.
    Sowulo je runa slunce.

  • Obrázek uživatele Birute

    Síla improvizace

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Ehm, tak já začnu.“ Lodivod si odkašlal. „Jsi královna cest, co mě v dál může vést.“
    Minul zrádný vír, který jako by uskočil stranou.
    „Až nastane máj a háj počne kvést.“
    Balvan, který tarasil proud vlevo, se ponořil pod hladinu a podezřele tam bublal.
    „Kdo by to nevěděl, když krajem jde zvěst, že tvá krása rve srdce až na tisíc verst?“
    Teď si naběhl.
    „Těch tisíc verst, těch tisíc verst…“
    „Dobře, pustím tě dál do meandrů,“ řekla rusalka, která ho vytrvale provázela. „Už za to kreativní využití ‚verst‘.“
    Lodivod se málem zhroutil úlevou.
    „Ale na zpáteční cestě mi to zarapuješ.“

  • Obrázek uživatele Birute

    Zárodečná epika

    Fandom: 
    Drabble: 

    Síní se rozléhaly královniny rázné kroky. Akustika prostor k tomu byla jako stvořená.
    Stejně tak byla stvořená pro její proslov: „Takže i ten poslední ňouma se nechal sežrat obrem. Ten předtím se nechal rozsednout. Nechápu, co v té pozici chtěl dokázat, ale vybral si ji značně nešťastně. A ten předpředposlední byl naprostý vrchol. Sebral výzbroj, co jsme mu dali, a přidal se k loupežníkům. A dost!“
    Vitráže v oknech se zachvěly.
    Královna ukázala prstem na rovněž vibrující sluhy. „Přineste mi mou zbroj a meč. Odpočívaly v té truhle už patnáct let.“
    Po krátké odmlce zabručela: „Ten meč budu muset nabrousit.“

  • Obrázek uživatele Birute

    Zlomky

    Drabble: 

    Sansa vyrovnávala oříšky. Tři úhledné sloupce, tři rovné řady.
    „Devět!“ vyhrkla Arya, nadšeně nadskočila na židli a krásná oříšková sestava se rozkutálela.
    to měla vypočítat,“ namítla Sansa.
    „Ale trvalo ti to,“ prohlásila Arya.
    „Tak teď ty, Aryo,“ vyzvala ji matka a vyskládala na stůl další příklad.

    Vzpomněla si na to, když ji dívenka učila braavoské číslice. Jenže ten zvláštní stesk patřil holčičce, kterou potěšilo, že může být v něčem lepší než její sestra, ne Nikomu.

    Vzpomněla si na to, když procházela účty před turnajem. Možná do počtů potřebovala jen dorůst. Na druhou stranu, otec Alayne Kámen byl vynikající počtář.

  • Obrázek uživatele Birute

    Pozorovatelé

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pozorujeme je od počátku jejich věků.
    Někdy chodí v hájích, někdy v alejích, i když pak se většinou omezují na nanejvýš krátká stromořadí. Sem tam před sebou tlačí přerostlé skořápky nebo stíhají jiné tvory, menší, nebo podstatně vybavenější po stránce kořenového systému.
    Byli jsme svědky toho, jak objevili letokruhy. Většinou se po nich plazí, po dvou, nebo po čtyřech, a jejich divoký pohyb se jen zrychlil.
    Občas přijdou s vyndavacími zuby a zakusují nás.
    Naštěstí už jsme na prahu objevu chemické zbraně, kterou je jednou provždy zneškodníme.
    Ale nejdřív vyřídíme akáty.
    A břízy. Co ty si o sobě vůbec myslí?

  • Obrázek uživatele Birute

    Další krok

    Drabble: 

    Po čem vlastně měla toužit?
    Po mocném muži, který se naučí ji milovat a dá jí vojsko?
    Po chlapci, kterého mu porodí?
    Po daleké zemi za mořem a trůnu?
    Po bratru, který by ji nezklamal.
    Po domě s červenými dveřmi…
    Všechno to bylo pryč.
    Na obloze zářila kometa. Její odraz vídala za rozpálenými víčky, když po dni stráveném putováním zavřela oči. Podobal se útlým šupinatým tělíčkům, která se jí plazila po ramenou, po holé hlavě, po prázdném břiše.
    Její lidé padali únavou.
    Její děti.
    Voda, jídlo, stín.
    „Když se ohlédnu, jsem ztracená,“ odpověděla si a vydala se pustinou za kometou.

  • Obrázek uživatele Birute

    Zrcadlo

    Úvodní poznámka: 

    Když se řekne emoce, okamžitě mě napadne Stannis :)

    Drabble: 

    Stannis Baratheon neměl slavnosti v oblibě.
    Na druhou stranu jeho bratr Robert pro podobné blázniviny doslova žil. Zrovna společnost častoval anekdotou o tom, jak se snažil neochotného Eddarda Starka přesvědčit, aby s ním zašel do nevěstince. Stannis byl jednoznačně na straně Starka, ačkoli nechápal, proč jeho bratr toho muže tolik miluje.
    Stark působil vždy vážně a zamyšleně. Byl věčně ve stínu svého horkokrevného staršího bratra, přesto se zdál být rozumným a schopným mužem. Neholdoval pitkám, ženám, ani šarvátkám. Stannis měl dojem, že Stark by byl tím posledním, koho by si Robert vybral za společníka.
    Předposledním, pomyslel si s podivnou hořkostí.

    Závěrečná poznámka: 

    Eddard Stark, nejlepší přítel krále Roberta Baratheona, má skutečně dost společných rysů se Stannisem, který se svým bratrem Robertem příliš nevychází.

  • Obrázek uživatele Birute

    Smečka

    Úvodní poznámka: 

    Budoucí AU. Taková pohodička to asi nebude, ale potřebovala jsem si napsat něco optimistického.

    Drabble: 

    Sandor zaplatil za to, že hrubě podcenil devítiletého chlapce, kterého vychovávali divocí na Skagosu, a tudíž věděl, že když mu někdo vyrazí meč z ruky, ještě má zuby.
    Sandorovo klení přitáhlo pozornost značné části Zimohradu a zdálo se, že místní pobavilo, když viděli, jak se snaží Rickona setřást.
    Vlče mělo zatraceně silný chrup, jak dosvědčovaly rozesmáté ranky na Sandorově předloktí.
    „Budu si s Rickonem muset promluvit,“ povzdechla si Sansa, když mu je čistila. „Takhle se pán ze Zimohradu nechová. Snad po tom kousnutí nezůstane jizva.“
    „Už jsem na tom byl hůř,“ ujistil ji suše Sandor, ale ochotně se nechal opečovávat.

  • Obrázek uživatele Birute

    A žili šťastně až do zrezavění

    Drabble: 

    „Vážně, zazvonil zvonec. Všichni jste ho slyšeli,“ pravila princezna Ocelový medvěd svým pomocníkům. „Nebo jste vnímali vibrace ve vzduchu,“ upřesnila pro kovové stonožky cvakající dýkovitými nohami.
    „Pohádky je konec,“ pokračovala a železní ptáci svěsili trojúhelníkové hlavy. „Zničili jsme všechny protivníky, osvobodili jsme mé bratry z obležení, zakopali jsme zbytky nepřátel.“ Významně pohlédla na přerostlý mlýnek na maso, který provinile zatočil čelistmi.
    „Začnete pracovat na obnově země,“ rozhodla státnicky. „Jako pluhy, sekery, kování kol, okapy…“
    Slitinové okapi se zaradovalo a zbytek pomocníků poslušně změnil tvar.
    Červené světlo na princeznině koruně zhaslo.

    A stejně tak zhasneme světlo i my.
    Dobrou noc, děti.

  • Obrázek uživatele Birute

    První krok

    Drabble: 

    Willas Tyrell ležel opřený na lůžku, zničenou nohu měl zajištěnou dlahami a ve stanu bylo cítit makové mléko.
    Neměl na turnaji co pohledávat, ale Mace Tyrell chtěl mít ze syna mladičkého rytíře. Oberyn srazil Willase čistě. Nemohl za to, že chlapci zůstala noha ve třmeni a jeho kůň zazmatkoval a spadl. Přesto cítil vinu.
    „Prosím, posaď se,“ vyzval ho hoch.
    „Jsem rád, že jsi přijal mého mistra.“ Oberyn kývl k jeho noze.
    „Mistr mého otce ji navrhoval uříznout,“ vysvětlil vyčerpaně chlapec. „Děkuji.“ Podal mu ruku.
    Jeho díky byly absurdní. Oberyn se málem dal do neveselého smíchu.
    Nabízenou ruku však stiskl.

    Závěrečná poznámka: 

    Tyrellové a Martellové byli dlouhé věky na kordy, tedy v tomto fandomu na meče. Situaci ještě zhoršilo to, že princ Oberyn Martell nechtěně zmrzačil dědice Tyrellů Willase při turnaji. Oba muži se však usmířili a řadu let si přátelsky dopisovali.

  • Obrázek uživatele Birute

    Skoro pohádka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: SPOILERY. Pokud chcete tuhle hru někdy hrát, raději přijďte, až s ní budete hotoví.
    Hororovější stránka Undertale.

    Drabble: 

    Lidské dítě jde podsvětím a neustále potkává nové přátele.
    Tedy pořádně často potkává nepřátele, ze kterých se vyklubou přátelé. (Lidské dítě je pořád poněkud nejisté ohledně svého vztahu s tsundereletadlem.)
    Je to pohádka, říká si lidské dítě a zdárně postupuje.
    Pořád je to pohádka, ujišťuje se, když se dozvídá o sedmi lidských duších, které musí král příšer posbírat, aby svým poddaným otevřel cestu na povrch.
    Trvám na pohádce, řekne si lidské dítě, když vidí ve sklepení sedm rakví. Jedna je prázdná.
    Sedm je koneckonců pohádkové číslo.
    Jenomže kdosi tu nehraje podle pravidel a pohádkové konce ani počty nemusejí být definitivní.

    Závěrečná poznámka: 

    Protagonista hry si myslí, že je sedmým a posledním lidským návštěvníkem, který tu přijde o duši, ale lidských dětí do podsvětí spadlo celkem osm.

  • Obrázek uživatele Birute

    Mezi vločkami

    Fandom: 
    Drabble: 

    Někdy hledáme své děti v obláčcích páry, které nám stoupají od úst. Vyhlížíme čerstvý sníh, jestli se v něm k našemu prahu nebudou krást stopy. Ale pak si připomeneme, že sněhové dívky nikdy neunesou horko lidského srdce nebo plamene. I tak ji občas zkoušíme znovu vytvarovat.

    Někdy se díváme na krví potřísněné závěje po honu a říkáme si, jestli něco podobného vídávala naše matka, když kašlala do kapesníku a přála si dcerušku s tak rudými rty a bílou pletí. Jeden z lovců nás brzy bude muset zabít.

    Někdy však všemu navzdory doputujeme do severní země a vysvobodíme svou ztracenou lásku.

    Závěrečná poznámka: 

    První je ruská Sněhurka, druhá je nejznámější Sněhurka a třetí může být Sněhová královna nebo norská pohádka Na východ od slunce, na západ od měsíce.

  • Obrázek uživatele Birute

    Hadí smyčka

    Drabble: 

    Ellaria se nechtěla na tu lebku dívat, ale nemohla jinak. Jako by si Gregor Clegane i po smrti zabral všechno místo v komnatě.
    Musela myslet na Oberyna a na to, jak jeho kosti praskaly pod prsty toho monstra.
    Oberyn se vypravil do Králova přístaviště, aby se domohl odplaty za nebohou Eliu. Místo toho zahynul rukou stejného netvora. A teď volaly po pomstě jeho nemanželské dcery Obara, Nymeria, Tyene. Bohové, buďte dobří, alespoň že Sarella měla rozum.
    Kde to skončí? Co když ta věčná touha po krvi semele i její vlastní dcery?
    Ne pokud k tomu ona bude mít co říct.

    Závěrečná poznámka: 

    Uf, jak to je s tou pomstou:

    Gregor Clegane (zvaný Hora, která jede) byl jedním z vrahů princezny Elii z Dorne a jejích dětí. Její bratr Oberyn se s ním utkal, aby sestru pomstil, ale při souboji oba zahynuli. Vypreparovaná Horova lebka byla poslána na usmířenou příbuzným v Dorne.
    Oberynovy nemanželské dcery, Obara, Nymeria a Tyene, alias Píseční hadi, chtějí pomstít svého otce a ukrátit život pár Lannisterům.
    Oberynova družka Ellaria se obává, že podobný nápad budou mít i její vlastní dcery, které měla s Oberynem - až vyrostou a Píseční hadi zemřou při honbě za pomstou.
    Ellaria proto přednese skvělou řeč na téma pacifismu, která s Písečnými hady příliš nehne. Škoda.

  • Obrázek uživatele Birute

    Výhody prokletí

    Drabble: 

    Teď, když byla Sofie stará, měla bolavá záda a ztuhlé klouby v jednom kuse, a ne jen po dni prosezeném nad klobouky v rodinném obchodě.
    Na druhou stranu v sobě nacházela překvapivou energii, když smýčila, umývala, cídila a prala, až byl celý Howlův zámek k nepoznání.
    Pokud šlo o pucování, tomu neunikl ani samotný Howl. Sofie občas žasla, že se dokáže postavit strašnému čarodějovi, když se jako mladé děvče snažila v přítomnosti mužů, pokud možno splynout s okolím.
    Jenomže na srdce staré báby nemohl mít čaroděj zálusk a to jí zvláštně dodávalo odvahu.
    Navíc Howl prostě potřeboval vštípit dobré mravy.

Stránky

-A A +A