Moje články

  • Obrázek uživatele Birute

    Výboj

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pipla se oddával napůl snění s otevřenýma očima, napůl snění se zavřenýma očima a obojí pravidelně střídal. Jenomže, jak zjistil mezi pomalým mžouráním, někdo mu unesl klobouk, zavázal mu tkaničky od bot do útvaru, který připomínal mořské řasy, načež mu klobouk vrátil s vykousanými dírami a sebral mu tabák z dýmky.
    „Na nikoho nebo nic to rozhodně nevypadá,“ usoudil.
    „To si piš,“ odpověděl mu pronikavý hlásek z vršku jeho kolena. „Jsem malá Mia. Jsem Šňupálkova sestra. Takže jsi možná můj tatínek.“
    Pipla jí rozvážně podal ruku, tedy prst.
    „Proč ne?“ řekl. V někom se jeho rodinou nastřádaná energie musela vybít.

  • Obrázek uživatele Birute

    Osudná čokoláda

    Drabble: 

    Celaena Sardothien přežila všechny nebezpečné zkoušky královského klání, přestože se musela neustále krotit, aby nad ostatními účastníky příliš nevynikala. Neskonale ji to ubíjelo. Navíc neustále čelila hrůze z toho, že král odhalí její pravé jméno. A to, že v chodbách hradu nacházeli další a další rozsápaná těla účastníků klání…
    Dnes však byl radostný svátek yule, a když se probudila, našla na polštáři obrovský sáček sladkostí od anonymního obdivovatele!
    Nejlepší a nejobávanější nájemná vražedkyně Eriley zavřela oči a nechala se unášet tou lahodou.

    A už oči neotevřela, protože sladkosti byly otrávené. Tímto tato x-logie skončila už na straně 263 prvního dílu.

  • Obrázek uživatele Birute

    Svítáníčko

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble bez nároku na bod určené jako protipól předchozí depce.

    Pár: Richard II/Anna Česká

    Drabble: 

    Do ložnice už proudilo slunce, ale dnešní ráno bylo stvořené pro hříšné zahálení a sladkou únavu.
    A Anninu hebkou hladkou kůži a tichý dech.
    Aniččinu, opravil se Richard v duchu.
    Svítání jí barvilo hnědé vlasy do zlata. Jeden pramen mu spočíval na ruce a jako úzký lesklý kovový kroužek poutal jejich zápěstí.
    Řasy se jí zachvívaly v posledním vřetánku snu a v koutku úst skrývala pousmání, které přímo prosilo o polibek.
    Můj otec a její děd se spolu střetli v bitvě a my tu teď ležíme, nazí, na začátku čehosi nového, říkal si.
    Po noci rozpaků, doteků a plachých vzdechů.

  • Obrázek uživatele Birute

    Zajatci

    Drabble: 

    Bolest pominula. Odeznívala tak dlouho, že pořádně nevěděl, kdy k tomu došlo. Kdy se příval jedu, který mu leptal tvář, zastavil.
    Najednou znovu vnímal a skoro toho litoval.
    Trojice kamenů ho tlačila do ramen, kříže a pod koleny.
    Pouta se mu zařezávala do těla. Jsou z toho nejvzácnějšího materiálu, vzpomněl si.
    Mohl by se osvobodit, časem, ale poutala ho magií, krví a podivným strachem z toho, že ještě víc ublíží svému roztrhanému dítěti.
    Když dokázal pootevřít oteklé oko, uviděl ji, jak v rukou drží misku a chytá do ní jed.
    „Sigyn,“ hlesl, ale zmlkl, když se jí ruce nezvladatelně roztřásly.

    Závěrečná poznámka: 

    Loki byl za vraždu Baldera odsouzen k tomu, aby byl svázán střevy svého syna Narfiho (kterého zabil jeho bratr Váli proměněný bohy ve vlka). Nad hlavu mu pověsili hada, který mu dštil jed do tváře, takže se Loki v bolestech kroutil a způsoboval zemětřesení. Jeho manželka Sigyn se mu snažila uštěřit bolest a držela mu nad hlavou misku, do níž schytávala jed. Jenže miska se časem naplnila a Sigyn ji musela vylít, což opět vyvolalo seismologické jevy.

  • Obrázek uživatele Birute

    Ta třetí Arya

    Úvodní poznámka: 

    Já jsem z těch zaměněných dívek původně nezamýšlela dělat sérii, ale člověk míní a Martin mění.

    Drabble: 

    Jon Sníh poskytl Alys ochranu a dal jí jídlo, když padala vyčerpáním.
    Odmítl ji vydat strýci, který si zabral její dědictví, i bratranci, jenž utýral dvě manželky a teď si ji nárokoval.
    Našel pro ni jiného muže. Divokého zpoza Zdi se dvěma stovkami bojovníků, s nimiž získají zpět její domov. Sigorna, jehož jméno jí klouzalo ze rtů tak sladce při svatební noci.
    Nejednal jako velitel Noční hlídky, ale jako syn Eddarda Starka, a jeho pomoc nebude zapomenuta.

    I když se na ni v tu první chvíli, než si vybavil její jméno, zadíval, jako by její tvář měla patřit někomu jinému.

    Závěrečná poznámka: 

    Alys Karstark přijela ke Zdi po zběsilém útěku z Karské bašty před vynuceným sňatkem. Její příjezd předpověděla z plamenů Melisandra, která ovšem Alys mylně považovala za Aryu prchající ze spárů Boltonů (kteří mají v drápech falešnou "Aryu" Jeyne Poole). Tomu říkám krize identit.

    Alys se vyznačuje tím, že její svatba proběhla bez krveprolití a nenadálých úmrtí. Tímto Jonovi gratuluji k výborné organizaci a úspěšnému průběhu obřadu.
    Nutno ovšem přiznat, že laťka je v současnosti nastavena velmi nízko.

  • Obrázek uživatele Birute

    Rodinná sešlost

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    V Berlíně v blíže neurčené budoucnosti.

    Drabble: 

    Amerika vešel do baru v hotelu Adlon, kde si ve dvacátých letech vyhazoval z kopýtka a pokukoval po Mary Pickfordové. Teď se tu oddával pro něj dost netypickému sentimentu.
    Tomu ovšem nepropadal sám, jak se ukázalo, když u baru přistihl Anglii, jak s bondovským úsměvem zapaluje cigaretu jakési ženě v rudých šatech… se svalnatými lýtky… francouzským přízvukem... a velmi hrdelním hlasem.
    „Panebože!“ vykřikl a dvojice od sebe odskočila. „Za rohem jsou vaše ambasády! Můžou vás sledovat!“
    „To je na tom právě pikantní, můj milý,“ odvětil Francie, ale to už Amerika uháněl pryč.
    Měl jít radši do kina na Občanskou válku.

    Závěrečná poznámka: 

    Nebo možná na Civil War.

  • Obrázek uživatele Birute

    Vezmi žlutou tužku... a modrou

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Páni, člověk, co bojoval s Undyne!“ vyjekla bytůstka s mašlí a v pruhovaném tričku.„Jak to, že tě nezabila? Ona je nejlepší rytíř. Všechny nás tady v podzemí chrání. Jako je bezva, že tě nezabila, protože jsi fajn.“

    „Teď jsme kamarádi. Vařili jsme spolu špagety. Velmi rytířsky.“

    Bytůstka při té představě div neomdlela nadšením. „Máš nějakou tajnou zbraň?“

    Malý člověk zavrtěl hlavou, pak zalovil v kapse a vytáhl z ní zbytky pastelek.

    „Ty jsou… tam shora? Z povrchu?“ vydechla bytůstka, která z toho sedla na zadek.

    Člověk jí do otevřené pusy strčil konec modré.

    Společně si nakreslili oblohu a slunce.

  • Obrázek uživatele Birute

    Větrným vírem do šansonu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pan Bilodeau si v trafice před blokem uniformních budov zakoupil denní tisk. Jako vždy na rohu ulice zahlédl kolegu Pontyho a nedaleko za ním kvačil tradičně zpožděný kolega Baak.
    Tu se však zvedl silný vítr, který pana Bilodeaua hnal nazpět. Když se ohlédl, viděl, jak větrná smršť pohlcuje Pontyho a vrhá jej do víru, kde již kroužil Baak.
    „Hlavně neztrácet hlavu a buřinku,“ pomyslel si pan Bilodeau.
    Obří úřednické tornádo je odneslo až nad Antverpy, kde se muži organizovaně snesli do ulic. Samozřejmě s buřinkami.
    Ono administrativní dobrodružství později inspirovalo vznik populární písně se značně pomýleným kontextem.
    Zapomněli na buřinky.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuji sousedům, kteří mě o půl sedmé ráno probudili písní, jež vyřešila problém, o čem mám psát.

    A Renému Magrittovi

  • Obrázek uživatele Birute

    Důkaz

    Úvodní poznámka: 

    Varování: krev, všude, a úzkost, taky všude

    Drabble: 

    Ne. Prosím, ne!
    Nůž byl tupý, ale dokázala skvrnu vyříznout. Jenže to nestačilo.
    Strhla prostěradlo i pokrývku, hodila je do krbu, polila olejem z lampy a zapálila.
    Utřela si slzy. Mám krev i na tváři? napadlo ji.
    Matrace byla taky nasáklá. Když ji vší silou cpala do plamenů, nevnímala kouř, horko, ani ruce služebných, které se ji snažily odtáhnout.
    Nakonec se to třem povedlo.
    „Nyní jsi ženou. Máš tušení, co to znamená?“ prohodila královna Cersei.
    „Že jsem připravená vdát se a spát s králem a rodit mu děti,“ odpověděla a přitom se sama cítila jako dítě, které zoufale volá matku.

  • Obrázek uživatele Birute

    Oběť lvice

    Úvodní poznámka: 

    Varování: nekanonická roztomilost a všeobecná potrhlost

    Drabble: 

    Nejprve dostal podržet panenku a jen zmateně sledoval, jak kaskáda zlatých kudrlinek spěchá za nějakým důležitým posláním jako tahání dalšího kotěte pro Tommena.
    Potom mu Myrcella začala svěřovat stuhy, zatímco zaplétala hřívy hadrovým lvům.
    Nakonec mu vyprávěla, co si hračky myslí o její septě, o bratrech a životě vůbec.
    On na to většinou zavrčel jakž takž kloudnou odpověď. Nakolik si člověk může kloudně povídat s hadráky vycpanými pilinami.
    Musel Myrcelle ale přiznat, že má kuráž dívat se na jeho zmršený ksicht. Taky už ho nijak netitulovala.

    Čajové sedánky byly ovšem něco, co rázně odmítnul.
    Celou dobu při nich výhružně stál.

    Závěrečná poznámka: 

    Předkanonické drabble inspirované kresbami heonhoneydew a martinacecilia.

  • Obrázek uživatele Birute

    Drabble, v němž je shrnuto mnoho dramatických událostí

    Úvodní poznámka: 

    Volné pokračování Howlova putujícího zámku od Diany W. Jones, tentokrát ve stylu Pohádek tisíce a jedné noci.

    Drabble: 

    Abduláhův život nabral v posledních dnech neuvěřitelných obrátek. Začalo to pochybným cizincem, který mu prodal koberec, jenž ho ve snu donesl ke Kvítku noci, té nejkrásnější, byť značně pomýlené dívce, která ho považovala za ženu. Pokračovalo to vyjasněním onoho nedorozumění, zasnoubením, zmizením Kvítku noci, jejím rozzlobeným otcem sultánem, návratem koberce, pouští, bandity, džinem v láhvi a třemi přáními.

    Když nyní bloumal bezútěšnou pouští, džin v láhvi v jeho kapse ucedil:
    „Jistě, jsi strašný chudák. Kámen by se ustrnul. Skoro bych ti splnil čtvrté přání.“
    Abduláh se zaradoval.
    „Stačí, když objasníš původ mého jména,“ dodal zlomyslně džin.

    Jak tohle jenom skončí?

  • Obrázek uživatele Birute

    Stopy palety

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nemůžu uvěřit, že jsem kvůli tomuhle tématu podnikla průzkum, kteří slavní malíři se narodili ve znamení raka.
    Takže hádejte.

    Drabble: 

    Zanechal monumentální stopu v příjezdech lodí, bitvách, únosech, ale miloval něžnou stopu měkkých ženských křivek.

    Její stopou bude Júdit zatínající nehty, s čepelí v nepřítelově hrdle. Na obraze se role obrátí a ona bude nelítostně tisknout muže pod sebe.

    Jeho stopa bude vykreslená špičkami tanečnic v nadýchaných sukních.

    Dá se vystopovat ve zlatě v klíně Danaé, v polibku milenců, na stromě života.

    Podle stop na střeše tu byl houslista, poletující pár a kráva, co si vyšla na procházku s deštníkem v kopytu.

    Namaluje život v jasných barvách a bude ho zoufale hledat v sobě navzdory sžíravé stopě železa v děloze.

    Závěrečná poznámka: 

    Výsledky:

    Peter Paul Rubens
    Artemisia Gentileschi
    Edgar Degas
    Gustav Klimt
    Marc Chagall
    Frida Kahlo

  • Obrázek uživatele Birute

    Yggdrasil

    Úvodní poznámka: 

    Odin obětoval jedno oko, aby se mohl napít ze studně poznání, a to byl teprve začátek...

    Drabble: 

    Přestal počítat dny a noci. Jeho mysl se rozevřela bolestí vycházející zpod žeber a jeho krev se spojila s krví stromu.
    V jednu chvíli, v tisících okamžicích přišla smrt.
    Upřela na něj oko ze studně, jehož barva byla neskutečně povědomá.
    Viděl oko orla na vršku stromu světa.
    Kouzelné oči ženy krásné jako sám život, zalité zlatými slzami.
    Oko vlka, který pohltil slunce.
    Mžouravý pohled synka, jehož poprvé sevřel v náručí.
    Různobarevné duhovky dívky v šeru podzemí.
    Oči lidí, skřítků, álfů, obrů, zrůd, zvířat, rostlin, bohů.
    Náhle se na něj všechny upřely a on se s výkřikem probudil u kořenů světa.

    Závěrečná poznámka: 

    Vím, že jsem visel
    ve větrném stromu
    devět dlouhých nocí,
    oštěpem proklát
    v oběť Ódinovi, sám sobě samému,
    na onom stromě,
    o němž nikdo neví,
    z kterých kořenů roste.

    (Hávamál - Výroky Vysokého)

  • Obrázek uživatele Birute

    Smečka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Historické AU z 2. světové války pro Julii (dodatečně k Vánocům).

    Varování: násilí, celková bezútěšnost

    Drabble: 

    Peter dětem rozdával chleba a vyptával se jich na jména v jazyce, kterému nerozuměly. „Polska? Belgique? Czechoslovakia?“ zkoušel.
    Před baráky ležel v kaluži krve obrovský uniformovaný muž. „Toho jsme nedostali my,“ věděl Sirius. Jeho krk…
    „Francie,“ ozvalo se vedle něj. „Lupin.“
    „Mluvíš anglicky?“ vyhrkl Sirius. Ten mladík mohl leccos vysvětlit. Tu krev. Mrtvé vojáky. Proč se ostatní děti dívaly na chléb jako na neznámou věc. Byly hubené, ale ne podvyživené.
    Vtom James zavolal: „Chtěli zničit dokumentaci. Většinu jsme zachránili. Šlo o nějaké experimenty.“
    Mladík potřísněný krví zpozorněl a v očích se mu zablesklo.
    „Zvíře připravené utéct, nebo zaútočit,“ pochopil Sirius.

  • Obrázek uživatele Birute

    Trny

    Úvodní poznámka: 

    Druhé drabble na toto téma. Bez nároku na bod.

    Drabble: 

    „Ona je opravdu milá a laskavá,“ uvědomila si Margaery. „A velice nešťastná.“
    Když Sanse vyprávěla o Willasovi a přitom ji oslovila „sestro“, dívka na ni pohlédla s očima plnýma slz a prosila ji, aby si nebrala Joffreyho, protože jí ublíží.
    Zpočátku nevěděla, co od bývalé snoubenky svého nynějšího nastávajícího čekat, ale tohle to nebylo. Willas si ji určitě zamiluje.
    „Je od tebe statečné, že mě varuješ, ale Loras bude členem královské gardy, takže mě bude chránit nejlepší rytíř v Sedmi královstvích,“ ujistila Sansu.
    A podle toho, jak se její babička tvářila na zvěsti o Joffreym, Loras nebude jediným jejím štítem.

  • Obrázek uživatele Birute

    Proměna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Původně to měl být crack začínající slovy "Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě..."

    Děkuju Ave za nápad!

    Drabble: 

    Válka je změnila. Sebrala jim síly a ony se staly menšími a křehčími.
    Získaly však tolik barev.
    Celý svět jim ležel u nožek, které šly tak snadno vytáhnout a vzájemně se proplétaly do sítí a tajných závojů. Jejich vlasy a písně letěly, kam je vítr zavál. A jejich dcery s nimi.
    Pak přišla další válka a s ní nohy, drápy, kopyta a strašný, odvěký oheň.
    A ony po tisící úpěnlivě volaly své muže enty, ale ti jejich slabé hlásky neslyšeli.

    Avšak i ta poslední z nich dokázala znovu vyspravit potrhanou tkaninu jejich kořenů. A vítr přinášel nazpět dcery jejich dcer.

  • Obrázek uživatele Birute

    Ta druhá Arya

    Úvodní poznámka: 

    Možné budoucí setkání na severu.

    Varování: zmínky o sexuálním zneužívání a násilí

    Drabble: 

    „Řekli mi, že musím být Arya, nebo mě zabijí,“ naříkala tmavovláska.
    „Jsi Jeyne Poole,“ ujistila ji Sansa.
    „Tenkrát v Králově přístavišti, dal mě odvést do nevěstince. Učili mě,“ chrlila Jeyne horečnatě. „Potom mě poslali domů. Jako Aryu. Ale tam byla… ta zrůda.“ Najednou vytřeštila oči za Sansu. „To je on!“
    „Kdo?“
    „Ten, co mě dal odvést…“ Jeyne se zlomil hlas.
    Sansa však věděla kam.
    A věděla kdo.
    Malíček vypadal překvapeně, když rytířům z Údolí přikázala, ať ho zajmou.
    Ještě ohromeněji vypadal, když ji uposlechli.
    „Nejsem proradná. Nejsem zrádkyně,“ vzlykala Jeyne.
    „Já vím,“ řekla Sansa.
    Jsi já, kdybych neměla správné příjmení.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že Malíček půjde z kola ven takovým způsobem, že na to do smrti nezapomene. (Což nebude mít dlouhého trvání.)
    Mohla by v tom sehrát úlohu Sansa, která si nenápadně buduje zázemí v Údolí.

    Hlavně, ať už je Jeyne v bezpečí.

  • Obrázek uživatele Birute

    Jen takové malé rozloučení

    Drabble: 

    Všechno bylo špatně. To se ostatně od konce světa a poslední velké bitvy dalo očekávat, ale Hel si to nepředstavovala až tak… Neměla pro to správné slovo.

    Zbroj mu padla dokonale. Zvláštní, když se muž v ní změnil k nepoznání.
    Vlasy mu zbělely. Tvář se mu stihla zahojit od sžíravého jedu, ale svaly jako by nesprávně srostly. Kdyby nebyla odbornicí na podivné grimasy, možná by ji zneklidňoval. Od věčného křiku ochraptěl.

    „Kde je tvá žena?“ zeptala se. Tohle bylo taky špatně. Sigyn s ním přece celou dobu byla v té jeskyni.

    Najednou se syčivě rozesmál.

    Šílené. To bylo to slovo.

  • Obrázek uživatele Birute

    Neadresný trojúhelník

    Úvodní poznámka: 

    Můj vztah k této sérii je poněkud ambivalentní.

    Drabble: 

    Má lásko...
    Vím, že nás dělí nepřekonatelná propast, ale já jsem připraven se do ní vrhnout...
    Tvé oči...
    Tvůj úsměv...
    Tvůj dotek...

    Celaena lístek našla v knize, kterou jí kdosi přinesl do pokoje, zatímco spala.
    Poznala rukopis Doriana. Prince Doriana. Syna jejího úhlavního nepřítele, krále Adarlanu.
    Mohla by jeho lásku opětovat? Ona, Celaena Sardothien, Adarlanský zabiják, nejlepší nájemný vrah světa.
    U večeře prince nepokojně sledovala svýma tyrkysovýma očima.
    Princ ovšem upíral safírové oči na kapitána stráží. Chaol už určitě našel vyznání, jež Dorian ukryl v knížce, kterou si kapitán vybral v knihovně.
    Kapitán si je oba podezíravě měřil bronzovýma očima.

    Závěrečná poznámka: 

    Autorka téhle série Sarah J. Maasová se hodně snažila o vytvoření milostného trojúhelníku. A on skutečně vznikl, i když ne takový, jaký zamýšlela.

  • Obrázek uživatele Birute

    Mnohá setkání

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Nevrť se,“ protestovala holčička v červené pláštěnce. „Všechno rozmačkáš.“
    „Bábovku už nikdo nezachrání a lahvi nemůžu ublížit,“ namítl košík.
    „Kytky můžu natrhat někde u cesty,“ uznala holčička.
    Z košíku vykoukl liščí čenich. „Hlavně z ní nescházej. Ty jsi mě zachránila před lovci, já tě zachráním před nebezpečími lesa.“

    „Nevím, kdo z nás je na tom hůř,“ špitla bledá dívka.
    „Tebe chtěla macecha zabít,“ řekla jí holčička.
    „A vyříznout ti srdce,“ dodal chlapeček.
    „Ale vás tu nechal vlastní otec,“ pomyslela si dívka. Nahlas by to ovšem neřekla.

    Obě skupinky se potkají na příštím rozcestí.
    Společně vytvoří bandu mstitelů vládnoucích liščími kouzly.

  • Obrázek uživatele Birute

    Životní lekce

    Fandom: 
    Drabble: 

    Toriel si pamatovala. Její mozek nasával poznatky jako houba. Pamatovala svět před válkou, která její rod smetla do podzemí. Dobu, kdy příšery i lidé žili spolu na zemi. Slunce.
    „Kdybych nebyla královnou, byla bych učitelkou,“ říkala dětem a manželovi.
    Teď přebývala v Ruinách a královnou, matkou a manželkou nebyla už celá staletí.
    Učitelkou ano. Jednou za dlouhý čas do podzemí spadl nějaký člověk.
    Ty první naučila, jak projít podzemím, a představila jim příšerky, které mohou potkat.
    Ty další varovala před králem.
    Ty poslední zoufale prosila, ať do královy říše nevstupují.
    Pamatovala si, kam se poděly jejich duše.
    Dalšího odejít nenechá.

  • Obrázek uživatele Birute

    Vedlejší linie

    Název: Vedlejší linie
    Fandom: Skip Beat!
    Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/90181.html
    Autor: Birute
    Přístupnost: PG
    Klišé: milostná kouzla/substance/afrodisiaka
    Postavy: Kyoko Mogami/Ren Tsuruga

  • Obrázek uživatele Birute

    Konec jedné legendy

    Název: Konec jedné legendy
    Fandom: Harry Potter / Doctor Who
    Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/90033.html
    Autor: Birute
    Přístupnost: bez omezení
    Klišé: cestování časem
    Postavy: Neville Longbottom, Lenka Láskorádová
    Varování: AU, kde se dvě postavy, které se obvykle znají, teprve seznámí

  • Obrázek uživatele Birute

    Skrýše

    Název: Skrýše
    Fandom: Píseň ledu a ohně
    Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/89690.html
    Autor: Birute
    Přístupnost: PG
    Klišé: Stesk po domově (žolík)
    Varování: Spoilery pro Tanec s draky (takže vlastně žádné velké spoilery)

  • Obrázek uživatele Birute

    Déjà vu

    Název: Déjà vu
    Fandom: Le Visiteur du futur
    Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/88882.html
    Autor: Birute
    Přístupnost: všeobecná
    Klišé: konec světa
    Shrnutí: Mattéo se potýká s obtížnou misí a se spoilery k 3. a 4. řadě seriálu. A samozřejmě s koncem světa.
    Prohlášení: Z této povídky nemám zisk a vůbec se tomu nedivím.

  • Obrázek uživatele Birute

    Kapitola, v níž se vyskytuje strašná kletba a přísně tajná úmluva

    Název: Kapitola, v níž se vyskytuje strašná kletba a přísně tajná úmluva
    Fandom: Howlův putující zámek
    Odkaz: http://ivakas.livejournal.com/87695.html
    Autor: Birute
    Přístupnost: všeobecná
    Klišé: neviditelnost
    Shrnutí: AU, v němž dojde k menší změně kletby a jejích dopadů.
    Všechno nejlepší k narozeninám, Ebženko! Doufám, že skrz tuhle povídku na tebe aspoň trochu dýchne ghibliovský duch (i když má v sobě hodně z původní verze od Diany Wynne Jones).
    Prohlášení: Z této povídky nemám sebemenší zisk,když nepočítám odměnu v podobě konečně vyplněného políčka.

  • Obrázek uživatele Birute

    To slovo na F

    Fandom: 
    Drabble: 

    Člověk si pořád něco vymýšlí a maluje. Těch „kdyby“, co mu šrotují v hlavě – nové perspektivy, detaily nebo rovnou smělá AU!

    V jednom takovém spisovatelka jen žasne. Její svět oplývá podivuhodnými bytostmi. Ale punková nutrie? A toho slashe. Tam, kde napsala letmé náznaky, propukají hotové orgie.
    „Co je to slash?“ zeptá se dramatik a spisovatelka mu to vysvětlí.
    „Aha,“ prohlásí znuděně dramatik. „Za mých časů jsme tomu říkali jinak. Sám jsem si pár párů nahodil.“
    Další autor jen pohlédl na slovo „fanfikce“ a zapřísahal se, že z pomsty vybije všechny jejich oblíbené postavy.

    Ale co. Kdo nic nenapsal, nic nepokazí.

    Závěrečná poznámka: 

    Nifredil a KaTužko, máte můj vřelý dík a nelíčený obdiv! Spolu jsme zvládli další ročník a že to stálo za to :)

  • Obrázek uživatele Birute

    Nový začátek

    Úvodní poznámka: 

    Doháním téma č. 27. pro 27. 4. 2015: První úroda

    Trocha neopodstatněného optimismu na závěr.

    Drabble: 

    Cítil, jak je země pod sněhovou krustou nasáklá krví a dusí se kostmi a kroky Jiných.
    Pak vzlétli draci, zavyli zlovlci a on s nimi.
    Bylo neuvěřitelné vidět po té nekonečné noci na polích první úrodu. Zimohrad byl spálený kmen obrůstající zelenými výhonky a vazalové žádali, aby se aspoň Arya provdala za seveřana.
    „Myslíte, že se má sestra nechá k něčemu nutit?“ zeptal se. To je umlčelo. Aryiny výboje byly pověstné. Tentokrát s ní jel Rickon a...
    „Budou v pořádku,“ ujistila ho tiše Sansa. Dala malé Catelyn do černých vlasů chrpu. Holčička upřela na Brana šedé oči a usmála se.

  • Obrázek uživatele Birute

    Osobní trenér

    Fandom: 
    Drabble: 

    Rytíř by se o meč neměl zničeně opírat, ale nenuceně s ním pózovat, aby vynikla jeho připravenost k okamžitému hrdinství, celková mužnost a ostře řezané rysy. Před měsíci by to Galavant dokonale zvládal. Tehdy však neměl dvacet liber navíc a měl Madalenu – v srdci, na seně, v posteli. Pěvci oslavovali jejich lásku věrnou a extatickou a nejvýš akrobatickou.
    Teď se ocitl mezi stehny zcela jiné ženy, z naprosto odlišného důvodu.
    „Soustřeď se a posiluj!“ zpražila ho princezna a pleskla ho po hlavě. „Hop!“
    Galavant poslušně poskočil s kopím v ruce a s dobrými sto čtyřiceti librami královské urozenosti na ramenou.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Birute

    Hledá se nový pán

    Úvodní poznámka: 

    Varování: skrytý vulgarismus 1. stupně

    Drabble: 

    Florindo: Co dělá v tom kufru moje podobenka?
    Trufaldino: Že by ji sem přinesl někdo zvenka?
    Florindo: Kde jsi ten kufr vůbec vzal?
    Trufaldino: Můj pán mi ho odkázal?
    Florindo: Vždyť jsem ten obrázek věnoval Beatrici!
    Trufaldino: Trváte na tom, aby se to rýmovalo?
    Florindo: S pravdou ven. Jak se tvůj pán jmenoval?
    Trufaldino: Co já bych pro vás udělal! Ale pravdu po mně nemůžete chtít!
    Florindo: Takže ti mám ublížit?
    Trufaldino: Já u jednoho pána sloužil a po italských městech se s ním ploužil a každý kanál v Benátkách pro nás v louži zoužil. Jo-ho-ho!
    Florindo: Nech toho!
    A proč ti to dal?
    Trufaldino: Protože z mé péče dokonal.
    Cestoval inko-inkogni-inkogni-
    Florindo (přidává se k němu v kánonu): Inkogni-inkogni-TO! To byla Beatrice v mužském přestrojení!
    Říkáš, že mezi živými už není?
    Je nadějím mým veta.
    Odejdu sám z toho světa.
    (Odchází v rytmu pochmurného pochodu.)

    Trufaldino k obecenstvu: Vidíte to? Jeden pán potrhlejší než druhý. Prý pravdu! Když jsem mu ji řekl posledně, nakopl mě do zadku. Ten druhý to samo. A jéje, my o vlku.

    (Na scénu přichází Beatrice, stále v mužském převleku. Trufaldino s ní absolvuje téměř stejný duet, i když tentokrát v kombinaci baryton a mezzosoprán.)

    Závěrečná poznámka: 

    Oba pánové, zdrcení Trufaldinovou zprávou o smrti toho druhého, si k sebevraždě z nešťastné lásky vyberou stejný plácek a místo na ostří meče si raději padnou do náručí. Dokonce i odpustí svému vypečenému sluhovi, o kterého se nevědomky dělili.

  • Obrázek uživatele Birute

    Ulička smrti

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zpoza rohu do uličky vstoupili dva muži a jejich výrazy nevěstily nic dobrého.
    „Hele, kolik je hodin?“ oslovil mě ten, co byl blíž. Tím nastartoval mé reflexy. Má dlaň se střetla s jeho nosem a přidala jsem mu koleno do břicha. Muž se zkroutil a zalapal po dechu.
    „Co děláš?“ křikl jeho kumpán a rozběhl se ke mně. Krátké zaváhání mě stálo cenné vteřiny. Útočník mi nasadil kravatu, poslal mě k zemi a přitiskl mi tvář na beton.
    „Musíš rychleji reagovat,“ řekl, když mě pustil. „Tohle byl dvanáctý, závěrečný test.“
    Místo do radikální sebeobrany se radši přihlásím na radikální běh.

    Závěrečná poznámka: 

    Volně inspirováno fandomem "Sebeobrana".

  • Obrázek uživatele Birute

    Před svatbou

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma číslo 20: Sladká očekávání

    Drabble: 

    Sotva vykoukla z pokoje, poznala, že tohle bude jeden z dní, které prostě nezvládne. Zatímco všichni ostatní budou bez sebe vzrušením, nervozitou a radostným očekáváním.
    S mohutným „ach jo“ se svezla vedle Hery, která jí dala přičichnout k ovoněným rukavičkám, co dostala od Claudia.
    Beatrice nic necítila, ačkoli ze všech svatební duch přímo sálal, jako máta, kterou si starci čistí dech.
    Když si postěžovala na rýmu, schytala průpovídky „Ucpaná panna, to by chtělo pána“ a „Vyzkoušejte obklad z carduus benedictus“.
    Jo, bude to jeden z těch dní, usoudila Beatrice.
    Ale nevěsta Hera celá zářila, a její záře byla vždycky nakažlivá.

    Závěrečná poznámka: 

    V Mnoho povyku pro nic dopadne svatba skoro tragicky, když romantické Hero uteče vzorný ženich Claudio od oltáře a ještě ji krutě pohaní.Na druhou stranu rozhádaná a excentrická dvojka Beatrice a Benedik, kteří se údajně nemohli vystát, se dá dohromady. Takže dívka, která měla krásná očekávání, skončí na dně, a ta, co začala den rýmečkou, skončí málem zasnoubená.

  • Obrázek uživatele Birute

    Po svatbě

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Svatby v tomhle fandomu prostě nedopadají dobře.

    Drabble: 

    Našla tu bílou věc v řece a plavala pro ni. Její pach byl tak špatný, že se jí zvedal žaludek a chlupy, ale pod ním byl nádech vzpomínky, vřelé, sladké, pravý opak bezvládného mokrého těla. Sevřela ztuhlou paži v čelistech. Táhla mrtvou ke břehu a vodou vlály vlasy.
    Vstaň a jez a poběž s námi, prosila ji v duchu.
    Musí ji dostat na souš, aby její vlasy byly krásné a kaštanové a její oči se otevřely v laskavé modři.

    Když ráno snídali, Sandor zamumlal: „Ta věc s tvou matkou…“
    „Vím, že je mrtvá. Viděla jsem ji ve snu,“ odpověděla Arya.

    Závěrečná poznámka: 

    Hlásím za sebe jedno zlomené srdce. Protože se předtím stalo, co se stalo. Protože Arya v těle Nymerie vylovila mrtvou Catelyn. Protože ve chvíli, kdy jí Ohař projeví trochu soucitu, je z něj najednou "Sandor".

  • Obrázek uživatele Birute

    Ideály a praxe

    Drabble: 

    Slečna, co Visiteura vyslýchala, byla opravdu příjemnější, když předstírala, že je jeho přítelkyně a on je fantasta, co si namlouvá, že musí zachránit svět.
    Ukázalo se, že umí neuvěřitelně bolestivé věci s kancelářskými potřebami a její prstíky s dokonalou manikúrou se dokážou zarýt do kůže s vervou medvěda grizzlyho.
    „Chci mluvit s právníkem,“ vyhrkl Visiteur.
    „Promiň,“ omlouvala se a odložila krví zbrocenou sešívačku. „Na to jsem úplně zapomněla.“
    „Vážně?“ Visiteur propadl naději.
    „Ne,“ ujistila ho s úsměvem.
    „Mučení je v rozporu se Ženevskými úmluvami!“ vyjekl Visiteur.
    „Jaká škoda, že Ženevské úmluvy jsou v rozporu se Směrnicemi a postupy Časové policie.“

  • Obrázek uživatele Birute

    Těžká noc

    Fandom: 
    Drabble: 

    Noční byla náročná a stála mě kalhoty. Musím to zanýst do diet. Nohavici mám na cucky a pod bundou cítím pot. Doufám, že pot. Umírám hlady.
    Zombie, to jsme tady nikdy neměli. Nový invazivní druh v oblasti Orlických hor. Exemplář udolán během a lopatou. Stěží jsem se dovlekla k Plivníkovi do hospody.
    „Nemáte utopence?“ zkouším to na Plivníka. „Nakládanej hermelín?“
    „Ne, všechno je snězený. Ale tohle ti posílá vampýr.“ Postaví přede mě panáka. „Prý mu připomínáš dávnou ztracenou lásku.“
    Podívám se na sebe do zrcadla nad barem. Mrtvolka mi pohled oplácí.
    Vampýr si přisedá a já buším hlavou do stolu.

  • Obrázek uživatele Birute

    Strašný lesa pán

    Fandom: 
    Drabble: 

    V této části lesa není radno scházet z cesty. Stačí chvilková nepozornost a ocitnete se na území lovce, který strká neposlušné děti do kotle a pak používá jejich kostičky, aby vyšťoural zbytky masa ze zubů.
    Plíží se ve stínech, hledá a nachází.
    Tentokrát nebylo nutné se moc snažit, protože už zdaleka slyšel nářek oběti.

    Malý vlček seděl nešťastně nad králičí kostřičkou.
    „Pročpak pláčeš?“ zeptala se ho zlatovlasá holčička, když vyšla zpoza stromů.
    Vlček popotáhl a kníkl: „Měl jsem babičce zanést králíka, ale cestou jsem ho snědl.“
    Holčička se usmála. „Já mám doma spoustu králíků. Pojď se mnou. Jednoho ti dám.“

    Závěrečná poznámka: 

    Drze a těžce obšlehnuto z nádherné knížky Le Petit Loup Rouge od Amélie Fléchais.

  • Obrázek uživatele Birute

    Přes široké moře

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byla milované dítě. I když by té lásky nemuselo být tolik, říkala si někdy, ale hned se zarazila, protože to přece otec dělal pro ni.
    Když se narodila, vědma předpověděla, že královu novorozenou dcerku zahubí had. Proto princezna trávila léta na ostrůvku, kde byly jen malé štíhlé ještěrky a ptáci.
    Každý den jí loďka přivážela voňavý chléb, sýr, ovoce a víno. Když hračky vystřídalo hedvábí a perly, chodila po břehu a zpívala, aby jí Bůh dal sokolí oči a labutí peří.
    Jednoho dne v košíku s jablky, co otec poslal, nahmatala zvláštní hladkou věc. Ucítila pohyb a bodnutí.
    Potom letěla.

    Závěrečná poznámka: 

    Ta písnička, kterou si zpívala, je tady.

  • Obrázek uživatele Birute

    Trénink

    Drabble: 

    „Fajn,“ uznala Judith a rozhodila rukama. „Máme nové pravidlo: Nestřílet lidi. Škoda, že jste mi o něm neřekli dřív.“
    Raph si zhluboka oddechl, zato Mattéovi nastaly krušné časy. Judith si totiž usmyslela, že jí bude dělat osobního trenéra pro boj zblízka.
    Problém nebyl v tom, že by snad Mattéo s Judith nerad trávil čas. Být s ní o samotě v jedné místnosti, ve velmi těsném kontaktu, zpocený a udýchaný, to byl naprostý opak problému.
    Problém bylo Judithino pojetí tepláků. Bylo fascinující sledovat, jak se v něčem tak přiléhavém dokáže mrštně pohybovat.
    Natolik fascinující, že Mattéo končil nebezpečně často na lopatkách.

  • Obrázek uživatele Birute

    Panna a chuďas

    Drabble: 

    Brienne se muži začali dvořit, až když ji král Renly přijal do své družiny. Nechápala to. Neměla s tím zkušenosti.
    Ukázalo se, že právě o to šlo, protože se vsadili o její panenství.

    Nechtěla žádného z nich už nikdy vidět, ale Lovecký se jí držel jako klíště. Urážel ji, ale zastal se jí proti vlastnímu veliteli. Nabídl jí sňatek, jen aby získal ruku dědičky Tarthu. Potom jí pomohl v boji s psanci.

    Když mu kvůli ní hrozila oprátka, neproklel ji. Jen jí se slabým pousmáním řekl, že se za něj měla provdat. Teď jsou odsouzení zemřít jako panna a chuďas.

    Závěrečná poznámka: 

    Brienne má smůlu a lepí se na ni podivná individua, která ji urážejí a ponižují a přitom se díky ní ukazují být jinými, lepšími muži (v rámci možností kánonu).

  • Obrázek uživatele Birute

    Navrátilec

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 18. Téma: Zítřek jsem prožil včera

    Drabble: 

    Možná se nakonec les nad ní slitoval, nebo měla jen štěstí, když narazila na háj bílých bříz. Větve padající na zem se jí u nohou měnily v ruce figurín, které ukazovaly stejným směrem.

    Když z lesa vyšla, krajina byla známá. S bušícím srdcem se vydala do kopce, který měla prošlapaný od dětství. Vesnice se ale rozrostla a nové domy a chodníky jí najednou svazovaly nohy. Lidé byli zvláštně oblečení. Když před poštou na stojanu objevila pohlednice s archivními snímky, zatočila se jí hlava. Přes nový most připomínající tenkou pavučinu už se nedovážila přejít.

    Den nato znovu bloudila v čarodějově lese.

Stránky

-A A +A