Moje články

  • Obrázek uživatele Keneu

    Lev se zavřenýma očima

    Název: Lev se zavřenýma očima (úplné znění)
    Autor: Keneu z roku 2012 a Keneu z roku 2018
    Fandom: historie (RPF) scrossená se dvěma díly sira Waltera Scotta (Talisman a Ivanhoe, ten Ivanhoe je použit především v podobě BBC minisérie z roku 1997. A jestli máte rádi romantismus a osoby v přestrojení, tak si určitě přečtěte ten Talisman.)
    Přístupnost: bez omezení
    Varování: podivný jazyk, v druhé části lehce experimentální forma aneb Uvozovky? Jaké uvozovky?
    Shrnutí: Richard Lví srdce v zajetí na hradě Dürnstein propadá beznaději, je třeba ho nějak rozptýlit.
    Podporovaná organizace: Bílý kruh bezpečí – Pomoc obětem kriminality v ČR
    DMS ve tvaru DMS BKB 30 na číslo 87 777

  • Obrázek uživatele Keneu

    K čertu mé právo?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    pohádka Husarská čest, kterou jsem neviděla aspoň deset let, ale pořád ji umím zpaměti (a marně sháním, protože videokazeta už nejde přetočit na začátek a na netu prostě není)

    Drabble: 

    Vysoký jako topol, v husarské čepici zvlášť, s jiskrnýma očima a nezkrotným jazykem i šavlí, sebevražedně odvážný a vzor kavalíra, husar Kelemén je zkrátka vším, čím jeho generál ne.
    Teď přichází žádat výslužné za roky prolévání krve.
    Kulaťoučký generál přebírá ve tváři barvu svého kabátce jen při představě, že by měl vydat něco z vlastních peněz. Na rozloučenou nabízí aspoň pohár vína.
    Ledově klidný Kelemén obrací pohár vzhůru nohama a zahazuje. Znovu žádá, co mu podle práva náleží.
    „Kliď se odtud,“ velí generál, rudá barva ustupuje bílé.
    „Se mnou odejde tvé právo velet!“
    Stráž přibíhá na zavolání. Zbitého Keleména vynesou.

    Závěrečná poznámka: 

    Měl dostat koně, šavli a třicet zlatých. Dostal třicet ran šavlí. Prozatím ;)

  • Obrázek uživatele Keneu

    Erotický film se špionážní zápletkou

    Úvodní poznámka: 

    nahrazuji téma pro 12. dubna Kyselé vítězství a sladká prohra
    S Čespírem nás tohle napadlo už někdy v únoru, ale on se letos chudák zase skoro na nic nezmohl, takže mi nápad půjčuje.

    Drabble: 

    Richard II. klátil nohama a mlsal. Dole asi dávali něco zajímavého.
    Jindřich IV. ho sice doposud obcházel obloukem, ale pobavený výraz jeho osobního černého svědomí ho zaujal. Připlížil se mu za záda, že nahlédne taky.
    Jeho zpropadený syn, který přísahal, že se polepší, a podle zpráv zdola se mu to snad i povedlo, se tam cicmal s nějakým černovlasým hezounem. Čtyřka zalapal po dechu, Pětka v ozvěně taky.
    Richard se s úsměvem otočil.
    „Ještě nějaké připomínky k mým rádcům, bratranče?“
    Jindřich zabručel něco ve smyslu omluvy a sklopil oči.
    „A to mě žádný z nich nezradil Francouzům.“
    Jindřich překvapeně vzhlédl.

    Závěrečná poznámka: 

    vysvětlivky: Jindřich IV. sice vyhrál trůn, ale vzhledem k avantýrám jeho syna mu to trochu zkyslo, kdežto poražený Richard II. se zážitky Jindřicha V. velice dobře baví. Richard i Pětka jsou kanonicky slashovatelní. Na Festivalu fantazie bude přednáška!
    Černovlasý hezoun je Jindřich Scrope z Mashamu a o celé té zradě Francouzům si můžete víc přečíst v Čespírově povídce Jak to bylo se southamptonským spiknutím

  • Obrázek uživatele Keneu

    Zafenat-paneach

    Úvodní poznámka: 

    nejsem s tím spokojená, ale už se mi chce hrozně spát :(

    Drabble: 

    Ze strany východní vede od bohů most
    Do země egyptské po něm šel vzácný host
    Zachránce světa a znalec všech tajemství
    Zří význam zbrklých snů které náš vládce sní

    Díky žes rozluštil čtrnáct krav a klasů
    Nenecháš zhynout v písku Egypta krásu
    K nám nevpustíš hlad co v prázdných mísách hnízdí
    A země bohaté nedostatkem hyzdí

    Bez tebe každý by prožíval trampoty
    Za skývu chleba dal poslední kalhoty
    Tvá síla sila pro příští čas chrání
    Pak spadnou zámky cink a nastane braní

    Zafenat-paneach ty mocný pane náš
    Drahocenné obilí levně prodáváš
    Tebe velebíme tobě se klaníme
    Pouze tvou zásluhou nehladovíme

    Závěrečná poznámka: 

    Myslím, že je každému jasné, že píseň byla Josefem sakra rychle zakázána.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Říci životu ano

    Úvodní poznámka: 

    nahrazuji téma pro 28. dubna Co když řeknu ne
    mému pradědečkovi jsem věnovala už jedno drabble, ale o tohle téma si vyloženě říkal
    a název je samozřejmě uloupený od Viktora Frankla

    Drabble: 

    Neměla muže. Neměla zastání. Neměla vlastní domek. Neměla nic než svoji práci. Nelitovala.

    Nečekala to. Nebránila se. Nekřičela. Nebyla naděje. Nikdo by nepřišel, nikdo nepomohl. Snad nepočne. Nesnesla by to.

    Přání se nesplnilo. Měsíčky nepřišly. Sedlák vlastní přičinění nepřiznal, leč podporu neodmítl. Bylinky na nechtěné početí nepoužila. Sama nevěděla proč.

    Při porodu nezemřela ona ani dítě. Mléko dítěti neodpírala, něhu a lásku ne. Osudu nevzdorovala, ale k nemluvněti necítila nic.

    Neřekla mu, kdo je jeho otec. Brzy nebude mít ani domov, matka nehodlá živit nemakačenka. Ne dítě, ne muž, neví kam jít. Neztrácí úsměv. Nesnázím a pesimismu navěky říká ne.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Šest slov, která mám na srdci

    Drabble: 

    Pelikánovi přistřihli křidýlka, ale zase si teď může vyhazovat z kopýtka, okomentoval v duchu Fernão de Magalhães přejmenování Drakeovy poslední lodi. Krom lingvistických hrátek si teď krátil bezesné noci na palubě Zlaté laně hrátkami erotickými. Zatím jen ve svých představách, ale rozhodně se k tomu schylovalo.
    Když se zaobíral slastnými představami vzájemného svlékání, uvědomil si jeden zádrhel. V bezčasí si nechal vytetovat, samozřejmě hygienicky a přístroji 21. století, jména pěti lodí, s nimiž vyplul na cestu kolem světa.
    Vždycky můžu být svým vlastním fanouškem, rozhodl se. Velice nadšeným fanouškem, který ví o plavbě první poslední.
    A pokračoval v omamném fantazírování.

    Závěrečná poznámka: 

    další lingvistické hrátky lze najít v Listování slovníkem
    jména lodí: Trinidad, San Antonio, Concepción, Victoria, Santiago

  • Obrázek uživatele Keneu

    Krystalka

    Drabble: 

    Byly jednou tři žárovky. Dvě z nich byly zapojeny sériově a společně pak paralelně připojeny k hlavnímu obvodu, v němž svítila třetí žárovka. Protože v jejím obvodu žárovky často praskaly, říkalo se jí Krystalka.
    Obvykle byl paralelní obvod odpojený a všechno svícení musela obstarat Krystalka. Ale když se ve fyzikální laboratoři rozneslo, že se tu bude konat večírek, to se ty dvě vyleštily a těšily se, jak si na učitele posvítí. V předvečer se objevil překrásný elektrický lampion. Každá do něj chtěla! Školník Kmoch už měl vyhlédnutou Krystalku. Odpojil ji z obvodu a Krystalka svítila (v) lampionu šťastně až navěky.

    Závěrečná poznámka: 

    Popelka se jmenuje Krystalka proto, že klasické žárovky prasknou kvůli dekrystalizaci wolframového vlákan.
    Kmoch znamená kmotr.
    Jestli něco nesedí (třeba zadek), omlouvám se, naposledy jsem ve fyzikální laboratoř byla před deseti lety.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Anděl nad vodami

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    hrozná konina
    teda velrybovina
    a možná bude nějaká žabí přeháňka, ale já už jsem zvyklá

    Drabble: 

    „To se řekne, sežeň velrybu, ale kde? Když už je vševědoucí a celé si to tak pěkně naplánoval, mohl mi dát souřadnice.“
    Anděl se rozhlíží nad vodami.
    „Všechny se šly potápět. Já dolů nejdu. Víte, jak špatně schne prachové peří? A rozhodně se nebudu mazat tukem jak kachna, stačí, že jsem namydlenej, protože ta bouřka bude za chvilku a tady ani šupina.“
    Anděl se rozhlíží usilovněji.
    „Hurá! Krásná, černobílá, to se bude starýmu líbit, on je na ty jasně vymezený hranice... Tak pojď, miláčku, poplaveš hezky za mnou.“
    *
    Jonáš skáče do vln.
    Kosatka ho překusuje v půlce.
    A do háje.

    Závěrečná poznámka: 

    obsahuje drobnou narážku na vysvětlivky Cyklostezek
    kosatka je predátor, lidi sice nežere, ale výjimečně to pro mě udělala ;)

  • Obrázek uživatele Keneu

    Ignaz Zadek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    ehm, čerpáno z Googlem přeloženého článku na Wiki :)

    Drabble: 

    Předci na jméně šetřili, nebo možná na lepší neměli. Tady v Berlíně je to každému fuk, dobrý den, pan doktor Zadek, jak se vám daří, pan doktor Zadek. Někdo podědí vzácné obrazy, někdo šikovné ruce lékaře, někdo legrační příjmení. Já mám všechno.
    Ke všemu problémy s krví. Špatně nás vyšlechtili, tati. Tobě to může být jedno, uměl jsi včas umřít, ale já abych se teď staral, lítal po úřadech a dokazoval, že jsem sotva napůl, možná ještě míň, o Polsku jsi nemluvil, o rodičích jen pár slov. Bude jim stačit propuštění z nemocnice, nebo mě posadí do vlaku do neznáma?

  • Obrázek uživatele Keneu

    Dá da dá da dá!

    Úvodní poznámka: 

    tak jo, Birute sice měla stejný nápad, ale já vás chci obšťastnit animatic verzí tohoto parádního ušního červa

    Drabble: 

    Jsem malý, úhledný a zcela neškodný písař. Král si mě volá, když potřebuje napsat smlouvu, kterou nemá v úmyslu dodržet, zákon, kvůli němuž se nebude nikdo soudit, a nějaký ten milostný dopis.
    Občas si představuju, že to poslední je adresováno mě. Někdy se kvůli tomu začnu hrozně červenat, ale naštěstí jsem skloněný nad papírem.
    Volají mě. Že bych si konečně napsal něco důležitého?
    „Má nejdražší!“
    Zase jen liebesbrief...
    „Má nejdražsí Ameriko! Okamžitě mi pošli dárek k Valentýnu, nebo se neznám! Snad bych tě radši viděl mrtvou než svobodnou. Posílám pár set vojáků, tak ať mají co nést.“
    Tvůj Jiří III.“

    Závěrečná poznámka: 

    melu z posledního

  • Obrázek uživatele Keneu

    Nejhezčí je údolí když...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    nahonem ve spánku...

    Drabble: 

    V muminím údolí prší. Všichni zalezli do domu, jen Šňupálek zůstal ve svém stanu, leží a poslouchá, jak kapky dopadají na stanové plátno a kreslí na něm obrazy.
    Kapky plác a kap a chlíst, pak sjíždějí áčko jako skluzavku, tu přidají čárku, tu zas oblouček a malba se začíná rýsovat.
    Je to vzdálený pohled na muminí údolí, šeříkové keře a dřevník a houpačka, co vrže jen tak drobátko, aby nerušila, a zábradlí, co jsou v něm vyřezané drobné motivy.
    „Je to krása,“ řekne si Šňupálek, „a nejhezčí je údolí, když se sem vracím.“
    Po dešti sbalí a vyrazí na cestu.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Poběžíme spolu od betléma

    Úvodní poznámka: 

    nahrazuji téma pro 18. 4. Terno

    Drabble: 

    „Tady by to šlo.“
    „No jestli musíš, Františku... Ale já ženskou nehraju.“
    „Panenka Maria není žádná ženská! Tuhle roli si vezmu já, jen si vyčešu z vlasů zbytky toho hnízda. A jsem panic.“
    „Ty jsi ještě panic? Kolik ti je?“
    „Kolem čtyř set let, ale to nemá s věkem nic společného. Stoupni si vedle té krávy a radši mlč.“
    František položí do jesliček ranec, prsty si rozčeše vlasy a postaví se k oslíkovi. Za chvíli už svítí spokojeností.

    „Táto, v chlívku hoří!“
    Když je sedlák žene z vesnice, zasípe věčný Žid k Františkovi: „S tebou cestovat, to je fakticky terno.“

    Závěrečná poznámka: 

    drabble patří ke všem vánočním Cyklostezkám
    První betlém vůbec zinscenoval svatý František v roce 1223.

  • Obrázek uživatele Keneu

    To bys mi musel poslat nápad, Dubne!

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl večer a v Kounovských řadách sedělo dvanáct antropomorfních personifikací. Kachny odletěly k vodě, jejich adoptivní mamička byla vzteky rozpálená doběla.
    „Uklidni se, Dubne! Nebo ten klacek rovnou předej Červenci, když tu děláš takové dusno,“ snažil se situaci urovnat Prosinec.
    „Autorská láska po Měsících skáče,“ zadeklamoval Březen.
    „Je to kuní kunda!“ zařval Únor, nadšen ze svého nového slovníku výrazů, které téměř nejsou sprosté. Naneštěstí ještě pořádně neuměl číst a chomtal právě ta písmena, na kterých proklamovaná slušnost závisela.
    „Vždyť ona o nás letos vůbec nepíše! To bylo pořád Dubne sem, Březne tam, Dubne sem, Únore tam...“
    „A?“
    „A najednou prd.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Keneu

    Zachraňte Watneyho

    Úvodní poznámka: 

    herecká recyklace vyvolaná tímto meme

    Drabble: 

    Mark Watney si nebyl jistý, jestli se mu chce na další vesmírnou výpravu, ale nakonec na tu nabídku kývnul. Mars je výrazně blíž a tohle nevypadalo na sebevražednou misi. Rutinní výzkumný let, Země zatím drží, děkujeme za optání.
    Když zůstal opět sám na neobyvatelné planetě, byl, pravda, trochu překvapen, ale beznaděj setřásl rychle. Už od roku 1998 věděl, jak rádi ho Američané zachraňují, umírají kvůli němu a tak dále. Loni to sice trochu vybouchlo, ale letos se rozhodl důvěřovat osudu, svým bližním na zemi i sám sobě a prostě přežít. A pustí si k tomu disco! Mark Watney prostě přežije!

    Závěrečná poznámka: 

    Nakonec jsem ten optimismus našla! I will survive :D

  • Obrázek uživatele Keneu

    Lekce lítosti a žalu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Sešli jsme se tu dnes, abychom uctili památku hrdinky. Stála při nás v dobách zlých i horších. I teď, v okamžiku svého odchodu nám pomáhá vyrovnat se s požadavkem Asociace.
    Narodila se spolu s mnoha ostatními v přetechnizovaném světě, z něhož jsme jí vysvobodili a umožnili dozrát zde, v lůně přírody. Když nadešel její čas, rozhodla se obětovat pro lepší svět. Několik hodin mi opravdu připadal snesitelnější.
    Nyní, když jste na ni zaznačili podoby těch, kdo padli při záchraně vašich světů, vás žádám o minutu ticha za vaše klaďasy a za tuto láhev vodky. A tvařte se aspoň trochu provinile!

    Závěrečná poznámka: 

    pro striggu
    k tématu: osazenstvo ZSZP se přístupem "my nic, my muzikanti" vyznačuje většinu času, zde probíhá pokus o nápravu, snad stačí

  • Obrázek uživatele Keneu

    Nenechám se strhnout do pekel

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    děkuji tetičce Wiki a doufám, že jsem s tímto výkladem tématu první

    Drabble: 

    Padám.
    Snad postrčený z útesu? Řítící se z hory? Co se stalo? Kam se řítím a proč můj pád trvá tak dlouho? Prosím, chci dopadnout, ať už to skončí! Sténám.
    Náhle na svém těle pocítím zvláštní chlad. Kde jsem? Co se děje? Ach bratře! Už rozumím...
    Očišťuji se od hříchu, trpím za vše, co jsem kdy spáchal, ale už brzy budu čistý jak bílá holubice, jen vydržet, nepodvolit se bolesti, nenechat se ďábelským mámením srazit do pekel, mé utrpení by pak bylo věčné.
    Vydržím! Zbavil jsem své tělo prvotního hříchu, přijal velkou pečeť naší společnosti.
    Jsem skopec, věrný následovník Krista.

    Závěrečná poznámka: 

    ruští skopci
    (bacha ošklivé obrázky, v angličtině mnohem víc informací)

  • Obrázek uživatele Keneu

    Toužím se ti vyrovnat

    Drabble: 

    Že se rouhám? Že pokorně se před ní neskláním? A co má být? Já nemohu se před ní sklonit, když celá se k ní tajně vzpínám. Já bláznivá, jež miluji bohyni! Soupeřit s ní? To ne. Ale mohu jí ukázat, co umím, mohu se pokusit ji okouzlit, není přec z kamene jak její sochy. Snad je v ní aspoň kousek z jejího otce a může vzplanout láskou k smrtelnici.
    Ano, to zobrazím. Jejího otce vlečeného vášní, olympské mocné v jejich radovánkách, rozehřeji její srdce, složím hold jejímu původu, dokážu, jak umím tkát, já, její žačka, toužící stát jí po boku

    Závěrečná poznámka: 

    báje o Arachné
    Dostala jsem chuť si tuhle variaci napsat celou...

  • Obrázek uživatele Keneu

    Turčín Poničan

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Na titulní básničku si nedávno vzpomněl dědeček. Učil se ji na základce, po slovensky. Je moc pěkná, ale nějak si teď nemůžu vybavit autora...

    Drabble: 

    Vláčí Turčín starku vláčí
    po hroblině po bodláčí...

    Turecký nájezdník zpitý vítězstvím. Bez kořenů, bez budoucnosti, dřív vzýval jen válku. Teď ho doma čeká manželka a synek. Vede mu chůvu. Budou si žít dobře, v zemi turecké.
    Stařena, otrokyně, raději zemřít než vytrpět tu hroznou cestu, nemá už nikoho, muže zabili, syna kdysi vzali, poturčili, odvlekli, jako teď vlečou ji. Vidět tak ještě jednou syna a pak složit kosti, tady, doma, v zemi uherské.
    A bodláky pod jejíma bosýma nohama, lačně pijí krev a pokyvují fialovými hlavami do rytmu písně o poutech mezi matkou a synem, platných ve všech zemích.

    Závěrečná poznámka: 

    EDIT: autor je Samo Chalupka a básničku najdete tady

  • Obrázek uživatele Keneu

    Před průlivem

    Úvodní poznámka: 

    druhá cesta kolem světa, konspirační identita Fernãa Magalhãese, anachronický preslash a tučňáci
    Odehrává se brzy po punkových nutriích, poněvadž do Jižní Ameriky se vleze kdeco.

    Drabble: 

    Kapitán má depku. Já se mu nedivím, mě to popravování tehdy taky vzalo, ale aspoň vím, čím ho rozveselit. Jen ještě kousek jižněji...
    *
    Zakotvili. Podle navigátora už byl Magalhãesův průliv nedaleko. Kapitán nařídil důkladnou prohlídku lodí a doplnění zásob. Poskakovaly tam jakési černobílé nelétavé husy, snad budou k jídlu. A Fernão vyzval Drakea k procházce.
    „Podívejte se na ně, kapitáne! Vidíte, jak si vykračují? Jako nějaký vážený obchodník, co se kolébá ulicí, přes pupek nevidí na nohy a rozmachuje se ručičkama, aby náhodou neupadl.“
    Fernão napodobil houpavý krok tučňáka, párkrát zakvičel a zamával rukama. Francis Drake se docela nepatrně pousmál.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Dav vře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    nahrazuji téma Buben

    Drabble: 

    Sejít se. Šli dva, šli tři, dva, tři, čtyři, moc. Víc je víc, ale mít moc nad moc lidmi, to chce moc moci.
    Vybrat si. Duté bubny nejvíc duní. Židle, podlaha, praktikábly, výkřiky z třísek tříbí sluch.
    Připravit se. Srovná-li Julie naolejované koleje? Srovná si Saša šosy a zčeše vlasy z čela? Srovnáme dech i tep.
    Začít. První rytmus. Mezi úderama má má máma malý bubínek. Mezi úderama proplítáme další údery.
    Přidávat se. Ťuknutím, tlesknutím, výkřikem. Ranou, plácnutím, slovem. Spadla maska a sklapla. Pod maskou nic. Rána, facka, urážka, rána, facka, urážka.
    Dav zhypnotizován, topí se v kolektivním vědomí. Řve.

    Závěrečná poznámka: 

    tak mi ta středeční dramaťácká zkouška volně zmutovala do demonstrace, ani ne tak té pondělní, spíš obecné, a obecného, zpracovaného davu

  • Obrázek uživatele Keneu

    Uprchlice

    Drabble: 

    ESTRAGON: Už se setmělo a on nikde.
    VLADIMÍR: Myslíš Godot?
    ESTRAGON: Kdepak Godot, myslím toho kluka.
    VLADIMÍR: Ty nevěříš, že Godot přijde?
    ESTRAGON: Sedím tady? Sedím. Čekám? Čekám. Věřím?
    [prasknutí větvičky]
    VLADIMÍR: Slyšels to taky?
    ESTRAGON: Nepřerušuj mě!
    VLADIMÍR: Co když je to on?
    ESTRAGON: Říkal večer.
    VLADIMÍR: Mohl se zdržet. Je tam někdo?
    ESTRAGON: [změněným hlasem] Anoo!
    VLADIMÍR: Jste to vy, pane Godote?
    ESTRAGON: [změněným hlasem] Neé...
    [mečení kozy]
    [zvuky zápasu]
    ESTRAGON: Pusť mě, Vladimíre, to jsem já.
    VLADIMÍR: A tohle?
    ESTRAGON: Buď je pan Godot sám rohatej, nebo tomu pasáčkovi utekla koza.
    VLADIMÍR: Vrátíme ji?
    [krátké zamečení]
    [úder]

  • Obrázek uživatele Keneu

    Neztrácet víru

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tohle je náš konec!“
    „Kam jsi nás to dovedl?“
    „Vojsko už se blíží.“
    „Zemřeme tady a nikdo nás ani nepohřbí.“
    Zvuk kopyt koní duní plání, neodvratně a bez slitování, stejně jako vojáci vpadnou mezi naše stany a pobijí nás. Už brzy, už jenom chvíli. V zádech máme moře, není úniku.
    „Vemte své věci a rychle za mnou!“ volá náš vůdce.
    „Prchat?!“
    „Proč?“
    „Stejně neuniknem!“
    Mnozí pochybují, ale balíme všichni.
    Utíkáme na samotný břeh, vlny olizují opánky nejrychlejších z nás.
    Smrt před námi, za námi i v očích.
    Mojžíš pozvedá hůl.
    Kráčíme po dně mořském, v srdcích opět naději a víru.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Keneu

    Balonky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zvonek zněl ostře a výrazně, jako mince vyhozená do vzduchu a rotující v rudém světle zapadajícího slunce.
    „Uličníci!“ vbelhal se do krámu prodavač.
    Žádní rozpustilí chlapci u dveří, jen jeden zákazník.
    „Červené balonky,“ pečlivě vyslovil a když kroužil hlásku o, prodavači se vybavila vzpomínka z dětství, jen tak proběhla mozkem a donutila ho otřást se. Zákazníkova ústa mu na okamžik připomínala mihuli, kterou mu kdysi podstrčil do postele starší bratr.
    Vytrhl se z myšlenek a otočil se k polici.
    „Červené mi zrovna došly. Mohu vám nabídnout nějaké jiné?“
    „Můžete mi je nabarvit,“ odpověděl zákazník.
    A pak... už jen ty zuby.

    Závěrečná poznámka: 

    mihule vám posílá pusu na dobrou noc

  • Obrázek uživatele Keneu

    Nečekaný úspěch

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    tentokrát mi ta zeměplošská latina spíš utekla za kopečky...

    Drabble: 

    Toho dne se v Ankh-Morporku stalo něco neuvěřitelného. Kolík Aťsepicnu, nejznámější a nejvytrvalejší neúspěšný obchodník ve městě, začal prodávat něco, o co byl zájem, co fungovalo a pro co se kupci dokonce vraceli.
    Při výslechu přiznal, že krabičky s čajem a semeny našel v jednom sklepě, zcela nestřežené a nikým nevlastněné. Stál na nich nápis primoclass lancelot, ale nic dalšího. Sklep byl prozkoumán mágy i představiteli všech městských náboženství včetně kněžky bohyně Dotčeny, ale k všeobecnému překvapení byl prostý veškerých okultních vlivů, zdivočelé životní energie i magických zdrojů.
    Rostlina se ujala a začalo se jí říkat přímoklas rytířský, zkráceně špica.

    Závěrečná poznámka: 

    první třída, tedy zeměplošsky latinsky něco jako primum class (latiníci nechť mě nezabíjí) vedlo k nápadu na produkt, ktrý bude špica, neboli přímo klasa
    druh květenství klas (latinsky spica) má jako zástupce jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) a ten je fakt špica proti kašli
    ehm, jestli mi tohle projde, tak obětuju Offlerovi nějaké uzenky

  • Obrázek uživatele Keneu

    Dostaveníčko

    Úvodní poznámka: 

    Souvisí s ostatními drabbly z fandomu a taky s fanfic povídkou Za co stojí bojovat.

    Drabble: 

    "Mušketýr Athos?" osmělil se gardista. Hospoda byla sice poloprázdná, ale ta druhá polovina obsahovala hlavně mušketýry.
    "Co mu chceš?"
    "Já nic. Ale mám tu na něj zatykač. Jste to vy? Máte si to přečíst," podal Athosovi zapečetěný dokument.
    Stýská se mi. A.
    Athos sehrál rozhořčení, uklidnil kamarády a odešel s gardistou, kterému se dost ulevilo.
    *
    "Příště mi prosím pošli obyčejný vzkaz, Armande."
    "Vzkaz jsem přece poslal."
    "Ano, ale balil ho kardinál. Ten gardista tě musel pořádně rozčílit. Poslat ho samotného zatknout mušketýra..."
    "Jenže tys mi ho nechtěl poškodit, a proto jsi přišel."
    Přitáhl si Athose.
    "A já tě potřeboval vidět."

  • Obrázek uživatele Keneu

    To ti osladím!

    Úvodní poznámka: 

    anachronické bezčasí

    Drabble: 

    "Ach - "
    "Jestli uslyším jedinou narážku na to, jak jsi hluboko, tak vystoupíš a těch deset kilometrů nahoru si pěkně odplaveš."
    "Jen jsem se protahoval. Je tu těsno..."
    *
    Před stírací mapou všech moří světa.
    "Vždyť je to sotva špendlíková hlavička!"
    "Příště řekneme Kolumbovi o trojrozměrnou verzi. Ale kam teď? Už jsme byli snad všude."
    "A co vnitrozemí?"
    "Zbláznil ses? Když se to nehoupá pod nohama, nemá to cestování šťávu."
    "Já myslel řeky. Seženem kanoi a jsme za vodou!"
    "Říká se na vodě. Ale háček budeš ty."
    "Chceš mě mít pod kontrolou?" šeptne, přitiskne se k Frankovi a nechá se zezadu obejmout.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Žádný benjamínek

    Drabble: 

    Říkals mi Benoni
    očima jsi mi spílal
    Tu cos měl nejvíc rád
    do hrobu jsi skrýval

    Z tvých synů nejmladší
    však bez máminy sukně
    s Josefem za ruku
    a pořád trochu smutně

    Když zmizel bratr můj
    upínal ses jen ke mně
    síly se ztrácejí
    a zbělelo tvé témě

    Svých synů otěže
    však stále pevně třímáš
    jdou kam jim přikážeš
    a ty ve stanu dřímáš

    Já z Ráchel jediný
    teď zlomit chci tvou vůli
    Simeon vězněný
    mi spánek trhá v půli

    Žádný benjamínek
    dospělým jsem přec mužem
    tvé vůli navzdory
    jít do Egypta můžem

    S tvým požehnáním
    jít do Egypta můžem?

  • Obrázek uživatele Keneu

    Tato slova jsou klíčová

    Úvodní poznámka: 

    nahrazuji téma Čas hesel
    (hlavně po mně nechtějte vysvětlení, jaký je rozdíl mezi klíčovým slovem a předmětovým heslem)

    Drabble: 

    anglická literatura pro mládež
    fantasy romány
    školní prostředí
    kouzla

    anglická literatura
    humoristické romány
    fantasy romány
    detektivní romány
    draci

    anglická literatura
    humoristické romány
    sci-fi romány
    cestování
    vesmír

    anglická literatura
    anglické drama
    divadelní hry
    milostná dramata

    anglická literatura
    detektivní romány
    historické romány
    dedukce

    anglická literatura
    americká literatura
    grafické romány
    mytologie

    americká literatura
    horory
    přátelství
    klauni

    americká literatura
    thrillery
    záhady
    Leonardo, da Vinci, 1452-1519

    francouzská literatura
    pohádkové příběhy
    filozofické příběhy
    vesmír

    francouzská literatura
    historické romány
    dobrodružné romány
    pomsta

    francouzská literatura
    dobrodružné romány
    vědeckofantastické romány
    ponorky

    česká literatura
    české drama
    divadelní hry
    sci-fi
    roboti

    švédská literatura pro děti
    dobrodružné příběhy
    fantasy příběhy
    umírání

    Závěrečná poznámka: 

    Tak kolik jste jich poznali?
    (podoba da Vinciho autority mě samotnou překvapila, ale kdo jsem já, abych se hádala s Národní knihovnou...)
    EDIT: řešení -> Harry Potter, Zeměplocha (konkrétně Stráže! Stráže!), Stopařův průvodce Galaxií, Romeo a Julie, Sherlock Holmes, Sandman, To, Šifra mistra Leonarda, Malý princ, Hrabě Monte Cristo, Dvacet tisíc mil pod mořem, R.U.R., Bratři Lví srdce

  • Obrázek uživatele Keneu

    Špeh v úzkých

    Drabble: 

    Terizio si mohl blahopřát. Zastihnout nejlepšího špeha v celém království nepřipraveného a zranitelného, to už chtělo nějaké schopnosti. Snadno prošel jeho ochranami, připlížil se k němu a k odhalenému hrdlu mu přitiskl blýskavý kovový předmět.
    Nerliq vytřeštil oči.
    „Chceš mě zabít?“ vydechl.
    „Záleží na tvé odpovědi. Půjdeš se mnou a budeš mi sloužit?“
    „Lákavá nabídka,“ protahoval to Nerliq.
    „Rozhodnutí je na tobě, ale kdybys odmítl, následky by byly velice nepříjemné.“
    „K obědu by byl chleba? Ano, můj králi, půjdu s tebou na ryby,“ zasmál se Nerliq a odstrčil Teriziovu ruku s třpytkou.
    „Výborně. Vem dole podběrák a vědro a jdem!“

    Závěrečná poznámka: 

    Zrcadlím scénu z kánonu, kde Nerliqovi opravdu šlo o krk a rozhodoval se, zda opustí výnosnou živnost univerzálního zrádce, nebo život. Pro co se rozhodl, to už zjistíte v další velice doporučeníhodné knize od Jany Rečkové.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Hrátky s telepatií

    Drabble: 

    Bylo nad ránem. Lon Filigo, přítel a rádce krále Egazara, tvrdě spal. Do pokoje se vplížily dva stíny. Tiše se chichotaly a pošťuchovaly.
    „Společně,“ zašeptal dětský hlas.
    Lonovi do snu proklouzl mugul, odporný rozkládající se netvor, potácel se blíž a natahoval po Lonovi své pařáty. Uááá, zařval náhle a Lon procitl. Hrabal se z noční můry i z peřin, a když uviděl nezvané návštěvníky, zaklel.
    „Tatínek vzkazuje, že za ním máš hned přijít.“
    „A říkal tatínek, jak mě máte probudit?“
    „No, možná jo, ale takhle to byla větší legrace, strýčku Lone!“
    „Tak upalujte, haranti. A příště mi pošlete něco hezčího.“

    Závěrečná poznámka: 

    Než Lon poznal svého krále, na telepatii nevěřil. Teď naopak nevěří, že uplyne den bez toho, aby se mu jeden nebo druhý princ pokusili něco nakukat nebo vmyslet.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Vedro v knihovně

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem ten fandom konečně založila. Zkratka je pochopitelně OOK.

    Drabble: 

    Slunce pere do skleněných stěn. Vzduch tuhne jako jantar. Na pozadí zní hvízdání, jak z knihovnice stoupá pára.
    Smrď dělá čest svému jménu. Razítko na úřední dokument dnes nefalšuje sérií skenování, ale kreslí ho v Malování.
    Paní Stražuchová odkládá čepici.
    Pan Sachrcvičný vstává od počítače, podjíždí na všudypřítomném potu a úhledně se skládá do inovativní ásány.
    Knihovnice podobna probouzejícímu se vulkánu povstává a jme se zbavovat regály starých štítků a stoleté vrstvy lepidla. S odvahou až sebevražednou otevírá pikslu s ředidlem. Zápach je ohlušující.
    Bezdomovci v panice prchají.
    Vedení se evakuuje do nejbližší pobočky výrobců klimatizace a vyplňuje expresní objednávku.

    Závěrečná poznámka: 

    Narážky: zeměplošská jména účinkujících, jantar neboli Amber, westernová atmosféra, hrdinství knihovnice a blbost Smrdě jako dvě hlavní složky charakteru barbara Conana

  • Obrázek uživatele Keneu

    Nominace

    Drabble: 

    „Dalším nominovaným na cenu o nejkrásnější vyhlídkovou silnici je Slartibartfast!“
    Moderátor byl profík. Neškobrtl ani o jedno er a každé té bylo na svém místě. Jmenovaný však musel uznat, že po předešlém archikvaktovi honosícím se jménem, na kterém by si každá pozemská klávesnice vylámala klávesy, bylo jeho jméno spíše logopedickou pomůckou pro děti, co si nedokážou zavázat tkaničku ani utřít nos bez toho, aby dané činnosti zaměnily, a skončily tak s vyleštěnými botami a zástavou dechu v důsledku slušivé mašličky na vstupu do dýchací soustavy, než skutečnou výzvou pro moderátora schopného tuto větu přečíst plynule, srozumitelně a na jeden nádech.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Rozhodněte

    Úvodní poznámka: 

    Vypla jsem PC, zalezla do postele a přišel nápad...

    Drabble: 

    Lačníte po krvi. Toužíte lovit, bít, zabíjet. Odložit lidskost v hrozném opojení. Důvod už si pak najdete. Že zranil vaši pýchu? Ach, vy ubozí. A pláň zůstane navždy rudá krví.
    Vám se zachtělo plného měšce. Ó, jak jste vychytralí. Neušpinit si ruce, a přece shrábnout vše: otcovu lásku, peníze i pokoj v duši. A mince vám budou chřestit jak okovy.
    Mlčíte. Šoupáte nohama, uhýbáte pohledem. V davu, to umíte spílat a nenávidět. Ale teď jste tři. Tři nerozhodní, co zvrátí sílu na tu nebo onu stranu.
    *
    Nemožno pro vás změnit běh událostí. Zbývá jen čekat, jak tři krát tři rozhodnou

  • Obrázek uživatele Keneu

    Naše, národní, neuspořádaná knihovna

    Drabble: 

    Hluk. Zpěv.
    Dlouho jsme žily v tichu, nikdo pro nás nepřicházel, nedotýkal se zlehka našich hřbetů. Prý odjel do Paříže. Snad se tedy vrací...
    Dusot kroků. Rány.
    Rozletí se dveře.
    „Podívejte! A všechny pro jediného náfuku.“
    „Berte to všecko.“
    Shrnují nás z regálů, halabala hážou do beden. Tlapy, co sotva držely kdy knihu, oči, co sotva přelouskají to jejich svoboda, rovnost, bratrství.
    Jedeme do Paříže. Stovky vozů a ze všech koutů země.
    *
    „Tady to máte, šéfe.“
    „Máme, nezapomínejte, na každou tu knihu máme všichni stejné právo.“
    Když odejdou, rozhlédne se kolem.
    „A já povinnost v tom zmatku najít nějaký řád.“

    Závěrečná poznámka: 

    Velká francouzská revoluce, konfiskace šlechtických a církevních knihoven, přejmenování Královské knihovny na Národní a dvanáctičlenný tým (v čele snad François-Urbain Domergue) mající za úkol se tím nějak prokousat a vytvořit smysluplnný fond.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Dvojčata

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    památce Jany Rečkové, mojí nejoblíbenější české spisovatelky
    TRIGGER WARNING: nedobře se vyvíjející těhotenství

    Drabble: 

    Pít.
    Mech pod rukama a nebe nad hlavou, koruny stromů šumí jako smích...
    Smála se.
    Smála se a metala kletby a já...
    Sama.
    Jediná.
    Samodruhá.
    Kde jste byli, mí muži?
    Čaroděj, král, oba tolik slibů.
    Kde jste teď?!
    Nemám sílu.
    A chlapci ve mně, tak lační po životě, po mé krvi, berou si, berou...
    Nevydržím...
    Ztratit je oba?
    Dát za ně svůj život? Život čarodějky, která se nechá nachytat, a ačkoli zvítězí, prohrává?
    Není jiná cesta?
    Aspoň...
    Ne, nechci si přát jediného. Čaroděj, král... Oba chtějí dědice.
    Budou ho mít. Magie, která ve mně zbýváš, dej mi syna.
    Jediného.
    Různookého.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Nech sa páči

    Fandom: 
    Drabble: 

    Som tu a počúvam.
    Tak jo.
    [povzdech]
    Tolik let, co se člověk nesnáší. Skoro celý život a pořád víc.
    Skúste hovoriť v ichformě.
    A najednou tu sedím a aspoň v jedné věci necítím ten proklatý doublethink.
    Čo sa vo vás deje?
    Dejte mi chvilku, musím to vstřebat...
    [přivírá oči, nevěřícně vydechne]
    Osm týdnů na psychiatrii, čtvrt roku na neschopence, antidepresiva, antipsychotika, spousta spánku, týden co týden na psychoterapii...
    Ano, myslím, že teď je ta chvíle.
    Jsem dobrá ve své práci
    Jsem dobrá ve své práci a jsem zatraceně dobrá, že to dokážu říct.
    Jedna zeď právě padla.
    [žiarivo sa usmievá]

  • Obrázek uživatele Keneu

    Všechny cyklostezky vedou sem – reference, odkazy a narážky

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Letos jsem čerpala převážně z wikipedie, odborná literatura nebude. A pokud jsem se někde zmýlila, neproklínejte mě.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Kam vedou všechny cyklostezky

    Obdarovaný: 
    Esti Vera

    Milá Esti Vero,
    se zpožděním sobě vlastním Ti přináším vánoční povídku o přátelství, které trvá věčně. Veselé Vánoce, Chanuku i slunovrat.
    Fandom: prosila jsi Ježíška mimo jiné o něco z jeho vlastního fandomu. Vzal to doslova a napsal Bibli, historii a RPF. A hlavně se nechal inspirovat divadelní hrou Franze Werfela Jacobowski a plukovník a televizním filmem Jmenoval se František.
    Shrnutí: věčný Žid je odsouzen putovat světem až do druhého Kristova příchodu. Po pár staletích je to dost nuda. Najde přítele ve svém protikladu?
    Varování: nelineární vnímání času. Spousta anachronismů. Prostor k dohledávání informací. Stopové prvky rouhání. Nebetováno.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Která je na konci?

    Drabble: 

    Který z těch tisíců hmatů, z tisíců pohlazení a úderů do kláves byl ten poslední, než z lásky k dokonalé hudbě zešílel?
    David Helfgott neví.
    Kterou klapku se mu podařilo svést jako poslední ze všech a jak se vůbec jmenovala? A záleží na tom?
    Režisér Kohoutek netuší.
    Která porucha způsobila, že letadlo nedalo pilotům najevo, že nemá při startu vysunuté vztlakové klapky?
    154 mrtvých z letu Spanair 5022 už se nikdy nedozví.
    Přes kterou klapku poslední instance se dá dovolat (chtělo by se říct odvolat) k Bohu?
    Svatý Petr sedí v naleštěné kanceláři, bezradně listuje mojí složkou a nechce vědět.

  • Obrázek uživatele Keneu

    Přehlídka káčat

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji Téma pro 29. 4. 2017: Eso
    Navazuje na Už se nám líhnou

    Drabble: 

    Duben seděl u ohně, něco kutil a spokojeně se usmíval.
    Nad Rovinou se blýskalo na časy (to poslední stoslůvky létaly na server), ale v kruhu byl klid. Květen se už od rána čančal, dokonce se ani nestihl porozhlédnout po okolí, jak to vypadá s kvetoucími třešněmi.
    „Bledě,“ utrousil Duben a rozesmál se vlastnímu vtipu. Nemůžete se na něj zlobit, byl po těch třiceti dnech uondaný až hrůza.
    Zítra ráno, až se jeho adoptivní dětičky trochu prospí, provede přehlídku.
    Každé káče, které během DMD doneslo aspoň pět nápadů, pět chybějících slov nebo pět komentářů, dostane maličký odznáček z listí. Listové eso.

Stránky

-A A +A