Moje články

  • Obrázek uživatele Terda

    Umazané intermezzo

    Úvodní poznámka: 

    Drabble bylo psáno jako náhrada za "Mazanec a mazanice"
    Nevím jestli se mi nejvíc povedlo. Letos se se mnou Múza prala. Slova mi nešla od ruky. Tohle jedno z mála, které se psalo samo. Tak snad proto jsem si ho vybrala.

    Drabble: 

    Vlajka schlíple klesla.
    „Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
    „Odveďte ho.“
    Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.

    Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
    „Madam, jste...“
    Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
    „Na tom nezáleží.“
    Ovázala ránu šátkem.
    „Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na shledanou!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos se mi nepsalo dobře. Co se mohlo, to se nahrnulo do dubna a čas není nafukovací. Byly chvíle, kdy jsem myslela, že to letos vzdám.
    Nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala, protože to byl stejně jako jindy úžasně šílený měsíc. Děkuju za něj!

    Drabble: 

    Sullivan opustil přístav ještě za tmy s ranním odlivem. Frances čekala na nového prvního důstojníka, aby mohla opět vyplout na moře. Tom se měl na palubě rychlé fregaty vrátit domů. K sestře. Aby se zotavil. Nabral síly. Odplouval nazítří.

    V předvečer jeho odjezdu se naposledy sešli U Královny, než se jejich cesty opět rozejdou. Tak jako už mnohokrát. Životy námořníků. Nestálé jako vítr sám.
    Seděli u stolu v koutě lokálu. Stranou všeobecného hlomozu.
    Džbánky mžikaly mihotavými odlesky světla svící. Pozvedli je. Zazvonily jeden o druhý. Klaply o dřevěnou desku stolu. Poslední přípitek. Na dobrý vítr, šťastnou cestu a na shledání.

  • Obrázek uživatele Terda

    Soud

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma "Eso"

    Jsem utahaná jako kotě. Zápolení s protivětrem, který se rozhodl, že řeku obrátí do protisměru, bylo... vysilující (ale dojeli jsme a stálo to za to. Mít řeku jen pro sebe). Snad proto se mi nepsalo dobře. Doufám, že dnešní téma půjde o něco lépe.

    Drabble: 

    Soud měl proběhnout na palubě admirálova Castora. Předvoláni byli všichni přeživší z Čírky. Mladý Barkley si nervózně mnul ruce. Když Tom nasedal do člunu, aby ho k ní odvezl, nehnul ani brvou. Obavy zamkl do kamenné truhlice. Byl kapitán. Nemohl si dovolit dát před zbytky své posádky najevo nejistotu. Vědomí, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby ochránil svěřené lodě, se zdálo chabou útěchou. A zároveň kotvou naděje. Pojistkou, že za odvahu nezaplatí příliš vysokou cenu.
    Na palubu Betsy se vrátil dlouho po poledni. Stěží skrýval únavu. V očích však měl klid. Nebylo třeba slov. Obhájil svou čest.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že tam je téma vidět. První, co mi při pohledu an téma naskočilo bylo "eso v rukávu" jako pojistka dobrého výsledku.

  • Obrázek uživatele Terda

    Bezmoc

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    To si jako autor řeknete, že už jste se postavy natrápili dostatečně, že už byste je zas tolik trápit nemuseli, a pak přiletí takovéhle téma.

    Drabble: 

    Radost z přítelova povýšení zkalilo jednání s admirálem.
    Přijal je přívětivě. Tom však vyšel z jeho kajuty bledý. Vrásky obav a nejistoty brázdily pohublou tvář. Rány, z části zhojené, se opět otevřely. Klouby prstů bělely.

    Na tázavý pohled jen zavrtěl hlavou. Tohle byl jeho boj. Nikdo jiný ho za něj vybojovat nemohl. Ale Frances byla vždycky paličatá.

    „Slečno Doyleová,“ přivítal ji admirál. „Četl jsem vaši zprávu. To byl vskutku husarský kousek.“
    „Nebýt plánu kapitána Martina, nikdy bychom ji neporazili, pane.“
    Admirál si povzdechl.
    „Přede mnou ho hájit nemusíte. Ale víte, jak to chodí.“
    Věděla. Pamatovala. Stařičkou Stellu v rukou nepřítele.

  • Obrázek uživatele Terda

    Posel dobrých zpráv

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dosti bylo deprese. Alespoň prozatím.

    Drabble: 

    Do přístavu připluli na sklonku léta. Zástupy zvědavců mávaly na pozdrav. Spustili kotvy vedle Demoiselle.
    Sullivan ji hnal s větrem o závod. Posel dobrých zpráv doufal v uznání. I když mu ji nenechají.

    Čekal na ně.
    „Madam!“
    Už z dálky na ně zamával. Prodíral se k nim. Obličej mu zářil. Na levém rameni se blýskala epoleta. Vysvětlování bylo zbytečné. Srdečně si potřásli pravicí.
    „Tu madam si strčte za klobouk.“
    Teď si byli rovni.
    „Musíme to zapít.“
    Sullivanova radost byla nakažlivá. Z Tomovy tváře zmizely chmury.
    „Tak v sedm večer U Královny. A, Georgi, ne že vám to vleze do hlavy.“

    Závěrečná poznámka: 

    První "nezůstání" je schované v prvním odstavci. Demoiselle Sullivanovi určitě nezůstane. Je fragata a té může velet pouze řádný kapitán. Sullivan je po povýšení pouze tzv. master and commander.
    Druhé se nesměle krčí v poslední větě, která je myšlena ve smyslu, aby nezpychl a nezůstalo mu to.

  • Obrázek uživatele Terda

    O zvonu, který chtěl na moře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Takhle to prosím dopadá, když vás napadne kardinální bejkovina a nedostanete ji z hlavy, dokud si ji nenapíšete. Asi jsem zvrácená. Kýlem vzhůru.
    Zkracování je mor.

    Drabble: 

    Bylo, nebylo, v jednom přístavu bydlel Zvon s jasným hlasem. Ale byl nespokojený. Rád by viděl daleké kraje jako lodě.
    Jednoho dne jeho stesky zaslechl racek. Přiletěl blíž a zeptal se:
    „Ty bys chtěl poznat svět?“
    „Ano,“ přitakal Zvon.
    „Možná bych ti mohl pomoci. Znám mocného kouzelníka. Ale zadarmo to nebude.“
    „Zaplatím čímkoliv.“
    „Dobrá tedy. Pojď se mnou.“
    Odvedl Zvon ke kouzelníkovu domu.
    „Skutečně ti mohu pomoci, ale budeš mi muset dát svůj hlas.“
    Zvonu se to zdálo jako přijatelná cena.
    I kouzelník splnil svou část dohody. Přetavil Zvon na Dělo. Na palubě lodi obeplulo svět. Už nikdy však nezazvonilo.

  • Obrázek uživatele Terda

    Sestra

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi bych vás měla varovat. I když už je po boji, pořád je trápím.

    Drabble: 

    Tomova tvář potemněla. Budou ho soudit ti, kteří neviděli. Nestáli na palubě Čírky, když ji Demoiselle rvala na kusy. Když jeho muži padali po desítkách, aby jiní mohli žít. Myšlenky se rozutekly po krvavých stezkách vzpomínek.
    Mlčela. Věděla, že slova útěchy jsou zbytečná. Zraněné tělo zašijí. Duši na cáry však žádná jehla nespraví. Opatrně stiskla Tomovu dlaň.

    Potřásl hlavou. Snad aby zaplašil démony.
    „Napsal jsem Catherine.“
    Přikývla. Nikdy nepsal otci.
    Pro Toma válka skončila. Na čas. Nevrátí se do rodného sídla. U sestry najde útočiště. Klid na zotavení. Aby čas mohl zhojit rány. Ty na těle. I ty na duši.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že jsem ještě pořád v tématu.

  • Obrázek uživatele Terda

    Před půlnocí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Frances seděla u Tomova lůžka. Psík jí ležel u nohou. V mihotavém světle lucerny zašívala rukáv uniformy. Jehla se míhala v uklidňujícím rytmu s přesýpacími hodinami. Zbývalo patnáct otočení do konce první hlídky.

    Nechtěla budit spícího přítele. Ale samota kajuty tížila. A spánek nepřicházel.
    Stíny se pohnuly. Tom otevřel oči. Vzepřel se na loktech. Podložila mu záda polštářem.
    „Fanny, pořád jsi tady. Měla bys jít spát.“
    V hlase měl upřímnou starost.
    „Ty taky.“
    „Zaspal jsem boj.“
    Osten mrzení se ztratil v unaveném úsměvu.
    „Byl krátký.“
    „Kolik...“
    „Patnáct.“
    Odvrátil zrak. Jehla se blýskla příšeřím. Tiché pochopení. Ji čekala odměna. Jeho soud.

    Závěrečná poznámka: 

    K odměřování času se na lodích používaly přesýpací hodiny. Mimojiné i půlminutové (které se ovšem používaly spíš pro měření rychlosti lodi. Půlhodinové hodiny by se mi ale nehodily do nápadu). A za sedm a půl minuty celá oběhla velká ručička právě těch sedm osmin hodinového ciferníku.
    Čirou náhodou (kupodivu jsem to původně takhle ani neplánovala) je patnáct též jednou osminou ze sto davceti, což je plný stav posádky
    Betsy.
    První hlídka trvala od osmi hodin večer do půlnoci.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na rozcestí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pískovec sedřel z fošen krev. Zlámaná ráhna nahradila nová. Tesařovy ruce laskaly opravené zábradlí. Zalátali plachty. I rány. Padlé zašili do hamak. Vydali je moři. Mlčenlivá hladina je přijala do své náruče.

    Lodě se kolébaly na hladině zálivu bok po boku. Jen dvě vlajky na zádi fregaty připomínaly přestálý boj.
    „Je vaše, pane Sullivane. Doveďte ji v pořádku.“
    „Spolehněte se, madam.“
    „Na shledanou v přístavu.“
    Stiskla mu ruku. Zdálo se to jako včera, co se náhodou setkali v zapadlé přístavní putyce. Staré křivdy dávno odvál čas. Teď po letech společné služby se měly jejich cesty rozdělit.
    Vypluli s odpoledním odlivem.

    Závěrečná poznámka: 

    To si chcete napsat mírně nostalgickou pobojovou scénu z marodky a přijde za vámi postava, že to je sice hezký, ale že tam máte ještě jednu loď, která potřebuje, aby se o ni někdo postaral. A celej nápad vám tak překope od základů. Nu doufám, že tam téma zůstalo. Pakliže "loňské sněhy" beru jako něco, co už je pryč.

  • Obrázek uživatele Terda

    Po boji

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Umazané intermezzo

    Drabble: 

    Frances sledovala trojici člunů. S první salvou je spustili na vodu v marné snaze doveslovat k Demoiselle včas a pomoci svým druhům. Jejich posádky byly ozbrojeny mušketami a tesáky. Nemohly však vzdorovat dělům.
    „Pane Sullivane, řekněte jim, ať se vzdají.“
    Nemusel je vyzývat dvakrát. Nebylo třeba varovných výstřelů.
    Frances těch mužů bylo skoro líto, když zdrceně šplhali na palubu.

    Bylo po boji. Zvítězili. Po tolika zklamáních se konečně vymanila z bludného kruhu neúspěchu. Měla by cítit radost. Uspokojení. Místo toho stála na palubě poražené fregaty a objímala ji jen nekonečná únava.
    Odpočinek si však nemohli dovolit. Museli uklidit tu spoušť.

    Závěrečná poznámka: 

    Prolomení bludného kruhu se taky počítá?

  • Obrázek uživatele Terda

    Umazané intermezzo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji si téma "Mazanec a mazanice"
    Stále trápím postavy.

    Drabble: 

    Vlajka schlíple klesla.
    „Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
    „Odveďte ho.“
    Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.

    Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
    „Madam, jste...“
    Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
    „Na tom nezáleží.“
    Ovázala ránu šátkem.
    „Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že tentokrát jsem to trefila. *Paranoidník*

  • Obrázek uživatele Terda

    Lekce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Vulgarismus
    Za pomoc s Francouzštinou převelice děkuji Aries.

    Drabble: 

    Jaubert měl pocit, že se mu vše bortí pod rukama. Nikdy za celý svůj život se nemusel vzdát. Potupně stáhnout vlajku. Vydat se na milost nepříteli. Neuměl prohrávat. Nechtěl se to na stará kolena učit. Vzedmula se v něm vlna vzdoru. Nevzdá se tomu zrzavému skrčkovi, kterému ještě teče mléko po bradě.

    Přijal výzvu. Šavle zazvonily. Svět se rozplynul. Pak ucítil na krku chlad. Jeho pohled se střetl s očima protivníka.
    „Je me rends.“
    „Není ti rozumět, bastarde!“
    Tlak hlavně na prsou. V očích ocel.
    „Je me rends... Vzdávám se...“
    Lekce jeho ctižádosti rozbila pýchu na kusy.
    „Ať stáhnou vlajku!“

    Závěrečná poznámka: 

    Tradične doufám, že je tam téma vidět.

  • Obrázek uživatele Terda

    Kvočna

    Úvodní poznámka: 

    Předem se panu Bushovi omlouvám. Nešlo odolat...
    Vycházím z televizního seriálu, nikoliv z knih

    Drabble: 

    „Vy prý nejste ženatý, pane Bushi.“
    Paní Masonová se k němu důvěrně naklonila. Až příliš důvěrně. Přemýšlel, zda tu ženštinu někdy někdo informoval o respektování osobního prostoru.
    „Ne,“ zmohl se na odpověď.
    „Ale to je škoda, pane Bushi. Věčná škoda. Oddaná manželka…“
    Smetla neexistující smítko z jeho uniformy, zatímco se snažil splynout s příborníkem.
    „Pečovala by o vás. Takový švarný mladík, by neměl zůstat sám. Potřebujete, aby se o vás někdo staral…“
    Ženu ani květinou neuhodíš, Williame.
    Ale květináčem ano.

    V dosahu se však žádný vhodný kořenáč nenacházel. V sebeobraně jí nabídl kousek svatebního dortu. Marně doufal, že ji umlčí.

    Závěrečná poznámka: 

    První větu jsem si vypůjčila ze seriálu. Zbytek je čistá fabulace. Nejsem si jistá, zda se mi podařilo trefit parodii (nikdy jsem se něco takového nepokoušela psát), ale první co mi při pohledu na téma naskočilo byla novopečetěná paní Hornblowerová (a její palčáky) a následně její paní matka a už jsem se té představy nedokázala zbavit...

  • Obrázek uživatele Terda

    Abordáž

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Není to hezký. Nebude to hezký. A byli jste varováni.
    A kdyby to chtěl někdo i s doprovodem (hrála mi u psaní hezky tématicky)

    Drabble: 

    Frances se přehoupla přes břevnici. V ruce třímala tasenou šavli. Ve tváři škleb. Muži ji následovali. Samotná Furie se svým doprovodem. Démoni pomsty urvaní z řetězu.

    Valili se jako příval proti skalisku. Bojový pokřik přešel ve zvířecí ryk. Kov zvonil o kov. Staccato mušket mu hrálo doprovod. Hnala je zuřivost. Nestvůrné tváře nořící se z dýmu. Naráželi. Padali. Mnozí už nevstali.

    Na okamžik se dým rozestoupil. Koutkem oka zahlédla Sullivana. Oháněl se tesařskou sekerou. O šavli dávno přišel. Kabát měl zlitý krví.
    Postupovali. Pomalu. Urputně. Pak ho spatřila. Netvora z Tomových nočních můr. Drala se k němu. Nedbala na rány.

    Závěrečná poznámka: 

    Posádka válečné lodi je sama o sobě pěkný bestiář, když si člověk uvědomí, kde všude ty námořníky brali. Naštvaní jím musejí být dvojnásob.

  • Obrázek uživatele Terda

    Když se kácí les...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Raději vás budu varovat. Ubližuju lodím. Ubližuju lidem. Ubližuju starožitnostem.

    Drabble: 

    Salva ji zasáhla, než stačili otevřít střílny. Demoiselle projela křeč. Trup skřípěl. Fregata řičela bolestí. Porcelánový servis děděný po generace v abstraktním zátiší se zmírající takeláží. Rozlitá káva slazená krví. Vzduch čpěl peklem. Děla zarachotila do střílen. Raněná šelma chystala výpad.
    Betsy kroužila na vlnách. Obrat a úder. Záliv utonul v ohnivém záblesku. Lodě se otřásly. Chaos oděný v šedém rubáši. Železné pěsti děl neznají slitování. Neuhnou před zdobenou almarou. Ani před muži zlitými potem. Ryk dřeva o dřevo hynul v křiku raněných. Lovec a lovený ve smrtelném obětí.
    Kovové háky se zahryzly do boků. Bojový pokřik rozčísl popelavá oblaka.

    Závěrečná poznámka: 

    Starožitnosti jsou zcela určitě staré a určitě jsou také krásné. A dělům je to samozřejmě úplně jedno.

  • Obrázek uživatele Terda

    David a Goliáš

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Měla bych poděkovat zbytku pinasy. Bez jejich znalosti slangových výrazů z nejrůznějších oblastí lidské činnosti, bych si s banány neporadila.

    Drabble: 

    Louis Jaubert dopíjel ranní kávu, když se ozval překvapený výkřik. Odložil nedopitý šálek. Roztáhl dalekohled. Raposa.
    To je takový hlupák, že... Blesklo mu hlavou. Myšlenku nedokončil. Vítr zadul. Plachty se nadmuly. Briga odhalila svou pravou tvář.

    Nebylo cesty zpět. Uháněli vstříc nepříteli. Ač nehybná měla Demoiselle stále dvojnásobný počet děl. Frances vsadila na jedinou kartu. Na rychlost. A přesnost svých mužů. Pod kabátem skrývala pár pistolí a růžek s prachem. Nebude stát vzadu, až ji zahákují.

    Fregatou se nesly překotné rozkazy. Jaubertovi scházely ruce. I čas. Musel čelit nečekanému protivníkovi na kotvách.
    Betsy vycenila železné zuby. Zálivem zaburácela první salva.

    Závěrečná poznámka: 

    Banány, které to jistí, najdete schované ve druhém odstavci.
    Podle tvrzení kamaráda je banán mimojiné také slangový výraz pro zásobník do zbraně. Námořníci samozřejmě zásobníky do zbraní nemají. Mají ale prachovnice, které by se teoreticky daly za takové prababičky zásobníků považovat.
    Druhý jistící banán je brán ve smyslu gólu resp. přesné trefy (alespoň já už jsem se tedy s výrazem "gól" pro přesnou trefu setkala) a opět je schovaný ve druhém odstavci.

  • Obrázek uživatele Terda

    Překvapení

    Fandom: 
    Drabble: 

    Po brzké snídani zvedla Betsy kotvy. Bríza ji nesla po klidné hladině. Bojový poplach se obešel bez jediného úderu bubnu. Bocmanova píšťalka mlčela. Muži se tiše rozestavili na svá místa. Pravidelný dril přinesl ovoce. Trvalo jim to jen pár okamžiků. Čekali.

    Briga se plížila kolem ostrohu. Frances upínala oči k plachtám. Poslední vzdech vánku ji vynesl z úkrytu. Demoiselle stála na kotvách. Mohutným trupem zakrývala čluny vytažené na pláž. Holé stěžně se tyčily k obloze. Nečekala společnost.
    „Pane Miltone, vyvěste vlajku!“
    Vylétla vzhůru. Nejprve splihlá. Pak se vítr zvedl novou silou. Plachty se napnuly. Vlajka směle zavlála. Vyzývala k boji.

  • Obrázek uživatele Terda

    Poslední nadechnutí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ukázalo se, že Tom měl pravdu. Brzy se fregata začala zvolna přibližovat k pořeží.
    V noci Frances ukryla Betsy za ostroh, který střežil zátoku. Ještě za tmy se s oddílem námořníků vydala na pevninu. Našli úkryt v trnitém houští na vrcholku kamenitého hřebene. Dalekohledem zamířila k ústí zálivu.
    Když obloha na východě začala blednout, objevily se obrysy plachet. Nejasné v ranním oparu. Fregata křižovala vstříc otevřené náruči zálivu. Frances mlčky zavelela k návratu.
    Než se vydali posledním závanům noční brízy, aby je vynesla z jejich úkrytu, dala mužstvu vydat příděl chlebové kaše. Kuchař dostal příkaz nešetřit. Nepůjdou vstříc nepříteli hladoví.

    Závěrečná poznámka: 

    Uf. Mazanicí je myšlen rozmazaný obrys plachet. S mazancem to byl ale boj. Vycházím z toho, že mazanec je svým způsobem sladký bochánek. Namořníci pak obvykle snídali buď ovesnou kaši nebo sladkou kaši z rozvařeného opraženého chleba. (zdroj: V. Truchanovskij, Osud admirála Nelsona) Pokud mi to však nebude uznáno, pochopím to.

  • Obrázek uživatele Terda

    Plán

    Fandom: 
    Drabble: 

    V pozdním odpoledni se Frances se Sullivanem sešli k poradě. Nevěřila, že jim štěstí vydrží věčně. Na to se až příliš často setkala s neúspěchem. Bylo na čase nastražit další past. Vlákat svůj stín tam, kde mu děla nepomohou.
    Tom podřimoval zabalený do pokrývky. Obličej nastavil hřejivým paprskům slunce. Do tváří se mu konečně začínala vracet barva.
    „Bude potřebovat doplnit vodu.“
    Sullivan se zarazil v půli slova. Frances zvedla hlavu. Ohlédla se po odpočívajícím příteli. Tom mluvil pomalu. Ani neotevřel oči.
    „Už je na moři celé týdny. Nemůže se vrátit do přístavu. A teď má na dosah téměř opuštěné pobřeží.“

    Závěrečná poznámka: 

    Obávám se, že mi mozek odpochodoval někam hodně daleko, tak doufám, že jsem ještě v tématu.

  • Obrázek uživatele Terda

    Země na obzoru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji si téma "První kontakt"

    Drabble: 

    Prchali před Demoiselle už mnoho dní. Honička začínala posádku zmáhat. Únava si vybírala svou daň. Muži byli podráždění. Verva, se kterou se vrhli do strojení léčky, bledla.
    První náznak změny přišel v půli prostřední hlídky. Na jihovýchodním obzoru zamrkalo vzdálené světlo majáku. Lákalo k přiblížení. Sullivan dal podkasat plachty. Nebylo radno se přibližovat k pobřeží.

    Ráno Betsy v dálce vítala bělostná klikatice skal táhnoucí se, kam až oko dohlédlo. Šklebily se v proradném úsměvu. Frances jim věnovala dlouhý, zkoumavý pohled. Hladové útesy jim mohly být vítaným spojencem. Stačilo však, aby vítr změnil směr, a oni zůstanou uvězněni mezi dvěma zly.

  • Obrázek uživatele Terda

    Jako o život

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se všem zúčastněným, za spotřebování většiny mého časového limitu. Bohužel jsem se až do dneška nacházela uprostřed Křivoklátských lesů, kde jsem měla velice omezený přístup k internetu. Doufám, že společný příběh svým příspěvkem nezmrším. Přiznám se, že díky těm takřka polním podmínkám jsem se asi začala ztrácet. :( Dělala jsem ale, co bylo v mých silách, aby se mi podařilo navázat.

    Drabble: 

    Hlouček se zastavil. Padla změť rozjařených pozdravů a dvojice dětí zamířila k přechodu. Byly zabrané do hovoru. Smály se.

    Dušanovi mozek pracoval jako o překot. Musel něco udělat. Jenže co? K přechodu bylo ještě daleko. I kdyby běžel...
    Pepa jako by mu četl myšlenky. Se zarputilostí jezevčíkům vlastní vyrazil. Kmital krátkýma nožkama, až se mu za ocáskem prášilo. Dušan se rozeběhl za ním. Nikdy by nevěřil, že ten malý psík dokáže být tak rychlý. Hnal se dětem vstříc.

    Ty už byly téměř u přechodu. Starší děvčátko nadšeně rozhazovalo ručkama. Její mladší bratříček jí visel na rtech. Zbývalo jen pár kroků.

  • Obrázek uživatele Terda

    Úleva

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zatuchlý vzduch podpalubí dusil k zalknutí. Zápach Foleyho mastí a dryáků štípal v očích. Frances stáhla ruku z Tomova čela. Bylo rozpálené do běla a lepkavé potem. Neklidná dřímota uvadla v zapomnění. Příděl laudana rozehnal běsy. Odvar z vrbové kůry sliboval uhasit zžíravé plameny. Víc pro něj Foley udělat nemohl.

    Chtěla věřit, že úleva nebude jen dočasná. Že nebude jen posledním vzepětím vůle, než mu smrtka nabídne rámě a odvede ho ke krvavému oltáři, aby jí zaplatil svým životem. Pomoci mu však nemohla. Svůj boj s hrabivými prsty kostlivce musel vybojovat sám.

    Nazítří už mu Foley hořký odvar podávat nemusel.

    Závěrečná poznámka: 

    Asi pochopím, když mi to nebude uznáno, ale propašování věna na palubu v dané situaci se ukázalo jako nadlidský úkol i za vydatné pomoci ostatních členů výpravy. ("U Neptuna, to je téma." "Jaký?" "Věno." "Takže se kapitánka bude vdávat?" "Cože? Naše kapitánka se bude vdávat?")

  • Obrázek uživatele Terda

    Horečka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi bych vás vážně měla varovat. Ubližuju postavám. Postavovi.

    Drabble: 

    Zápach potu a krve spřádal rubáš. Ovíjel se kolem těla. Svazoval údy. Vzácné střípky bdění se krčily před plameny. Sápaly se po skráních. Rozbouřené moře snů je nehasilo. Nepřinášelo útěchu. Mysl halil dým. Výstřely z děl rvaly spánky na kusy.

    „Zase má horečku.“

    Hlas. Zněl vzdálený. A přece ne. Ptáče starostí zápolící s vichřicí.
    Odpověď se topila ve vlnách. Plachý dotek dlaně hladil po čele. Omamná vůně párala roucho bolesti. Vlnobití se tříštilo v hnědých krůpějích. Milosrdná mlha zapomnění dusila plameny.
    Pomíjivá úleva neslibovala uzdravení. Dala jen naději na spánek beze snů.
    Naději do bitvy, ve které síla nezaručí vítězství.

  • Obrázek uživatele Terda

    Může být žena námořníkem? Exkluzivní rozhovor přímo z paluby!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Budeme předstírat, že by Frances onoho dotěrného novináře nevynesla v zubech hned.
    Mimo příběhovou linii.

    Drabble: 

    Madam, byla byste ochotna obětovat svůj čas a věnovala nám krátký rozhovor?

    (Nevraživý pohled) Tak se ptejte.

    Naše čtenáře by jistě zajímalo, jakým způsobem se žena stane kapitánem válečné lodi. Přiznejme si otevřeně, že to není zrovna obvyklé zaměstnání pro mladou dámu. Mnohý by dokonce mohl namítnout, že se žena pro takovou náročnou funkci nehodí.

    Betsy není loď. Betsy je válečná šalupa. Jak je vám jistě známo, za loď je považováno pouze plavidlo, které...

    Ano, jistě. Ale vraťme se k naší předchozí otázce.

    Při vší úctě nejsem povinna vám na ni odpovídat. A teď opusťte mou loď.

    Děkujeme za rozhovor.

    Závěrečná poznámka: 

    Je tam téma? Když beru kozla zahradníkem jako výraz pro někoho, kdo se na svou funkci příliš nehodí?

  • Obrázek uživatele Terda

    V kole

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když se slunce vyhouplo nad obzor, bílé plachty Demoiselle se rozvinuly nad mořem jako mohutná křídla dravce. Každičký cíp plátna nastavovala větru, aby ji nesl za kořistí. Oblá příď rozrážela zčeřenou hladinu, až palubu skrápěl déšť vodní tříště. Chtivost jejího kapitána živená ctižádostí ji poháněla vpřed. Náklad dobrého vína i pěkná, pevná briga, by mu vynesla nemalou sumu do měšce. Nevydařený pokus o její zajetí byl políčkem do tváře Jaubertovy ješitnosti.
    Betsy se však nehodlala stát další Jaubertovou trofejí. Noční úprk jí daroval drahocenný čas. A prostor. Aby mohla Demoiselle vyzvat k dalšímu tanci klamu a předstírání. Než sklapne past.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že se mi tam téma podařilo dostat. Ale podle slovníku českých synonym může být synonymem úlovku i kořist.

  • Obrázek uživatele Terda

    Vějička

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na Betsy padl stín. Jen oranžové oči luceren prozrazovaly, že není sama. Demoiselle zvětřila stopu. Hon na lišku začal.
    Sullivan vystřídal Frances na hlídce.
    „Je blízko,“ utrousil při pohledu na světla lačně zírající ze tmy.
    „Musíme si udržet náskok.“
    Přikývl.
    V noci nemuseli předstírat. Rozkazy zazněly palubou. Plachty se napjaly v plné síle. Betsy musela začít prchat. Nemohli se fregatě postavit v otevřeném střetu. Museli svého pronásledovatele uštvat. Vydržet, než sám rozdělí své síly. Čekaly je dlouhé dny nekonečné hry se štěstím a se smrtí.
    Živí si sáhnou na dno trpělivosti a vyčerpání, aby padlí z Čírky mohli klidně spát.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle mi tedy dalo zabrat. A pořád si nejsem jista výsledkem. Nic lepšího, ale ze mě asi nevypadne.

  • Obrázek uživatele Terda

    Než začne hon

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Je na čase se podívat na druhou stranu barikády. ;)

    Drabble: 

    Louis Jaubert zkoumal obzor dalekohledem. Od chvíle, kdy se mu podařilo proklouznout blokádou přístavu, se na něj štěstí smálo. Žádný kapitán se nemohl pochlubit tolika úspěchy. Zdatně se vyhýbal válečným lodím slídícím kolem přístavů a věřil, že mu štěstěna zůstane nakloněna.

    Tentokrát se však obzor zdál pustý. Už se chystal dalekohled složit, když na jihozápadě cosi bíle zamžikalo. Zaostřil. Nařídil změnit kurz. Chtěl si neznámou plachetnici prohlédnout blíž. S čerstvým větrem v plachtách svižně ukrajoval míle ke svému novému cíli. K večeru už bylo jasné, že má před sebou snadnou kořist. Tuhle malou brigu už jednou potkal. Podruhé mu neunikne.

    Závěrečná poznámka: 

    Asi budu doufat, že tam téma nevidím jenom já... Ale jak je známo, oči nás mnohdy mohou klamat.

  • Obrázek uživatele Terda

    Zkušební provoz

    Fandom: 
    Drabble: 

    Betsy se pomalu ploužila modrou dálavou. Slunce se blížilo k nadhlavníku. Frances se Sullivanem se ve stínu vratiplachty skláněli nad mapou. Odpichovadlo leželo zapomenuté na deskách lodního deníku. Frances vraštila čelo. Očima bloudila po papíře.
    „Myslíte, že to spolkne?“ zeptal se Sullivan. Cítila, za jeho slovy pochybnosti. Už kolik dní nepotkali ani rybářskou bárku.
    Poslední plavidlo, které jim zkřížilo cestu, byla malá tartana. Její kapitán nebyl příliš sdílný. Neměl čisté svědomí a doufal, že si vytáčkami pomůže. Frances však odmítla s podloudníkem smlouvat. Informace o korzárovi ji stála jeden výstřel a kadeta. Pašeráka jeho loď.
    „Ten neřád nám to spolkl.“

    Závěrečná poznámka: 

    Tak jo doufám, že tam je téma rozpoznatelné.
    Slavnostně přísahám, že jsem nikoho nezabila ani nepotopila žádnou loď.

  • Obrázek uživatele Terda

    Bratři

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Takové krásné téma, i nápad přiletěl hned, ale pak se začal vzpírat. Letos to vůbec nejde. :(

    Drabble: 

    Nařídila přebarvit trup šalupy na okrovo. Kdo se nemohl chopit štětce, dostal do ruky jehlu a nit. Betsy se zahalila do liščího kabátku. Nezbýval čas na rozmíšky. Ani spravedlivý hněv. Život se zvolna vracel do vyjetých kolejí odměřovaných údery lodního zvonu. Obezřetně ukrajovaly z azurové hladiny míli za mílí.

    Večer mizela v šeru podpalubí. Sedala u Tomova lůžka mlčky. Nedokázala mluvit nazdařbůh. V přístavu se loučili v dobrém rozmaru. Teď tančil valčík se smrtí.
    „Fanny,“ zašeptal. „Nemusíš to dělat.“
    „Musím.“
    Stín pousmání v bledé tváři. Byli bratry ve zbrani. I když je dělily tisíce námořních mil. I po tolika letech.

    Závěrečná poznámka: 

    Podle portugalsko-českého slovníku Raposa znamená lišku.

  • Obrázek uživatele Terda

    Vedle!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro Zuzku a pro Cábu, protože nápad s cvičnou dělostřelbou patří jim.

    Drabble: 

    Lafety drkotaly po palubě. Betsy se otřásala v pravidelném rytmu výstřelů. Hustý dým ji halil do šedého závoje.
    Tentokrát na každovečerní rituál dohlížel Sullivan sám. Věděl, že Frances strávila celou noc na marodce. Ráno se ani nesnažila předstírat, že si šla lehnout.
    „Pal!“ zavelel pevně Milton. Dělo poskočilo. Koule však jen neškodně pročísla hladinu.
    „Pal!“
    Barkleyho družstvo nebylo o nic úspěšnější. Prázdný sud se jen výsměšně rozhoupal. Sullivan zamračeně sledoval hodinky. S poslední ranou je zlověstně zaklapl.
    „Pánové, střílíte jak ponocní! Takhle z nás ta Slečinka nadělá fašírku! Znova!“
    V očích osádek děl se objevil vzdor. První dělo odhodlaně zaburácelo.

    Závěrečná poznámka: 

    Tedy nevím jestli mi to projde, ale dělové koule jsou v tuto chvíli jediné předměty, které na Betsy mohou létat. Letadla, prosím, nevedeme. Ani vrtulníky. A rozhodně Betsy zajišťují bezpečnost provozu.
    Jinak Slečinkou je myšlena Demoiselle, aby v tom zase nebyl zmatek. :)

  • Obrázek uživatele Terda

    Mlýnské kolo

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zapsala Tomovy muže na seznam posádky. Byli vyčerpaní, ale prahli po odvetě. Slíbit ji nemohla. Dala jim však naději. Že Demoiselle najdou. A vítr bude na jejich straně.

    ***

    Než našli Čírku, panovalo mezi námořníky vzrušené očekávání. Toužili po boji. Boj znamenal podíl na kořisti. Vidina zlaťáků se rozplynula v krvi a slzách zachráněných druhů. Vystřídal ji bublající vztek.
    Stín napětí se šířil podpalubím. Zápalná šňůra vedoucí k soudku z prachem.
    Slepá zloba skrývala oddanost. Jejich kapitán ležel mezi raněnými hrubě zalátaný. Blouznil v horečkách. Nevěřili, že dožije rána.

    ***

    Nemohla jim jejich zatvrzelost vyčítat. Musela ji zkrotit.
    Nebyla na ni sama.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že je tam téma rozpoznatelné. Vůbec se mi nedařilo uchopit a nešlo mi to od ruky...

  • Obrázek uživatele Terda

    Výslech

    Fandom: 
    Drabble: 

    Trosečníci z Čírky dostali kaši, příděl rumu a suché oblečení. Když se vzpamatovali, zavolala je Frances do své kajuty. Potřebovala vědět, co se přihodilo. Tom jí to říci nemohl.

    Chlapec sotva patnáctiletý stál ve vypůjčených šatech jako hromádka neštěstí.
    „Pane Barkley, posaďte se.“
    Roztřeseně ji poslechl.
    „Řekněte mi, co se stalo. Všechno.“
    Začal vyprávět. Jak zjistili, že jejich konvoj pronásledují. Jak ze své lodi udělali návnadu, a protivník lest spolkl. Nakonec Čírka v boji s těžší fregatou podlehla.
    „Najděte pana Miltona. Ukáže vám, kde budete spát.“

    Propustila ho s hlavou plnou starostí. Ani vztek ji nemohl donutit jednat bez rozmyslu.

    Závěrečná poznámka: 

    Vysvětlení jsem přebrala ve smyslu objasnit (událost).

  • Obrázek uživatele Terda

    Na válečné stezce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Radši vás budu varovat. Přituhuje. A to je teprve čtvrtý téma.

    Drabble: 

    Vyslechli každou loď, kterou potkali. Korzár přepadal osamělá plavidla i konvoje, jejichž doprovod nebyl dost silný na to, aby se mu postavil.
    Jeho pověst se šířila s větrem. S sebou nesla strach a nejistotu. Šalupa se každý večer otřásala zpětnými rázy děl.

    Patnáctého dne od setkání s Raposou se z ráhnoví ozval výkřik:
    „Vrak! Vrak na levoboku!“
    Tím vrakem byla Čírka.
    Frances dala spustit čluny. Nezachránili jich mnoho. Toma odnesli do podpalubí. Uniformu měl zbrocenou krví. Sešla do zatuchlého příšeří. Ležel tam bezvládně. Bledý. V něžných spárech laudana. Sevřela ruku v pěst
    „Já toho mizeru dostanu.“
    Korzár se stal nepřítelem.

  • Obrázek uživatele Terda

    Co nejde vyřešit silou

    Fandom: 
    Drabble: 

    Neznámá plachetnice plula poněkud těžkopádně. Když zjistila, že je pronásledována, pokusila se prchnout. Marně. Betsy ji dostihla ještě před polednem. Nevelká briga zjevně nabírala vodu. Takeláž měla zle pocuchanou. Rezignovaně ukázala barvy. Jmenovala se Raposa.

    Když Betsy pozdrav opětovala, objevila se ve tvářích posádky úleva. Sullivan vyslechl kapitána. Báli se, že znova potkali tu loď, vyprávěl. Sotva se jim podařilo vyváznout. Polovina nákladu přišla vniveč.
    „Máme v revíru škodnou,“ utrousil Sullivan, když se Raposa vydala na další cestu.
    „V rovném boji se jí rovnat nemůžeme. Musíme být chytřejší.“
    Sullivan pozvedl obočí. Tuhle větu už kdysi slyšel.
    Ale Betsy není Stella.

    Závěrečná poznámka: 

    Civilizovanější zbraní je primárně myšlena ona nutnost přechytračení hrubé síly, ale mohla by jí být i samotná Betsy v porovnání se stařičkou Stellou.

  • Obrázek uživatele Terda

    Narušitel

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Doufám, že mne poctíte svou přítomností u snídaně.“
    „Zajisté, madam.“
    V odpovědi nezněla jen prázdná povinnost. Za ty roky, co spolu sloužili, se společné stolování změnilo z trpěné nutnosti ve chvíle, kdy mohou na chvíli odložit masky. Zažili toho příliš mnoho, než aby se i v okamžicích zdánlivého soukromí tvářili, že nejsou přátelé.

    Okny na zádi se do kajuty dralo slunce. Jídlo z talířů téměř zmizelo, ale ještě seděli v zaujatém rozhovoru. Slovo měl Sullivan. Frances míchala šálek čaje, až se hladina vířila. Zamyšleně ho zvedla, když se z paluby ozvalo halekání. Plachty na obzoru!
    Čaj zůstal nedopitý. Věta nedokončena.

  • Obrázek uživatele Terda

    Nový den

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Každý nový den je svým způsobem malý zázrak.

    Drabble: 

    Den na Betsy začínal brzy. Když zvon odbil začátek ranní hlídky, obloha na východě teprve začínala blednout. Silueta šalupy splývala s obzorem.
    Frances vyšla ze své kajuty s prvními paprsky slunce. Její psík se rozkošnicky rozvalil u paty stěžně. Přelétla palubu přimhouřenýma očima. Sullivan již vydal první rozkazy. Betsy si to uháněla po zčeřené hladině. V ranním slunci se třpytila tisícem zlatých penízků.
    „Dobré ráno, madam,“ pozdravil ji Sullivan.
    „I vám, Georgi.“
    „Zdá se, že nám počasí přeje.“
    Potřásla hlavou. Věnovala obloze zkoumavý pohled. Šmolková modř slibovala jasný den. Nehrozila zradou. Západní vítr jim naklonil korouhvičku štěstěny. Alespoň pro tentokrát.

    Závěrečná poznámka: 

    Mám dojem, že letos nejsem ve formě, ale nevzdávám se naděje, že se to třeba zlepší.

  • Obrázek uživatele Terda

    Vzhůru na palubu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zkouška sirén. Zkouška sirén. Skřivánek se hlásí do služby. Zdá se, že nakonec neodolám. A když Glorie dá, tak možná i vydžím.

    Drabble: 

    Většina oken dávno ztemněla. Jen tlumené halekání prozrazovalo, že město ještě nespí.

    Jejich kroky se rozléhaly ulicí. Potkali se náhodou, po letech, a teď se vraceli z krčmy ke svým lodím. Zastavili se na hradbách. Střapatý psík netrpělivě poskakoval. Frances mu hodila zbytek kachního křídla. Tom se uchechtl.
    „Nechtěla sis ho schovat k snídani? Nadívanou kachnu pěkných pár týdnů neuvidíš.“
    „Však ty taky ne,“ ušklíbla se.
    Mlčky shlíželi na noční přístav. Nad černou hladinou mrkal roj bludiček.

    Nazítří Betsy nabrala kurz k pobřeží za jižním horizontem. Tomova Čírka s houfem obchodních plavidel se šinula na východ. Vlajky mávaly na rozloučenou.

  • Obrázek uživatele Terda

    Lotr

    Obdarovaný: 
    Blanca
    Fandom: 

    Milá Blanco,
    bylo mi ctí být letos Tvým Ježíškem. Nejsem si jistá, jestli jsem se trefila do tvého přání, tématu a vkusu. Doufám, že alespoň trochu ano, i když se v dárečku nevyskytuje ani jeden živý lev nebo lvice. Přeji krásné Vánoce!

    Aries děkuji za konzultaci místně i časově vhodných svátků, byť jsem se o vybraný svátek nakonec skoro ani neotřela. V povídce není ublíženo žádné osobě ani lodičce a zvířátkům jenom malinko.

  • Obrázek uživatele Terda

    5 + 5 aneb moje pravidelná dávka emocí

    Drabble: 

    Letos nejsem schopná vytvořit nějaký tématický seznam, tak alespoň pár těch, která mi utkvěla v paměti, ať už vyvolala úsměv nebo mě dojala.

    A protože špatné zprávy by se taky měly odbývat jako první, začnu těmi, která mě rozplakala nebo mi alespoň trochu zvlhly oči dojetím či mi z nich přeběhl mráz po zádech.

    Odcházející věk od Esclarte
    Převaděč od Aplír
    Dnes naposled od KattyV
    Když slzy nejsou... od Melosiry
    Dopisy domů od striggy

    A abych nebyla za pesimistu, tak to musíme dorovnat. Následující pětice mě dokázala rozesmát a potěšit. Doufám, že potěší i jiné.

    Závažná rozhodnutí od Zuzky
    Šedá, žlutá, červená a zelená od eff7
    Bitva čtyř armád od striggy
    Pohádka o krabu poustevníčkovi od Melosiry
    Záhada ztraceného znamení od kytky

  • Obrázek uživatele Terda

    Útočiště

    Úvodní poznámka: 

    Drabble psané na téma č. 21 Fascinován zpět ve své kleci
    Váhala jsem zda do autorského výběru zařadit tohle nebo Dopisy, ke kterým mám možná ještě o něco osobnější vztah, protože se do nich promítly všechny ty strachy, které provází rostoucí zodpovědnost.
    Nakonec jsem se ale rozhodla pro Útočiště. K jeho vzniku vedla myšlenka, že život kapitána musel být svým způsobem strašně osamělý. Pozice prakticky neomezeného pána a vládce říše, která od přídi k zádi měřila pouhých třicet metrů a měla kolem sto dvaceti duší, nemohla být snadná v žádném ohledu. V jedné knížce jsem kdysi dávno četla myšlenku, že kapitánova kajuta byla svým způsobem takovým vězením. To byl vlastně první záblesk, který se mi s tématem spojil. Ovšem jako spolubydlící hnedle několika zvířecích doprovodných jednotek vím, že klec nemusí být jen vězením v tom negativním slova smyslu. Pro Malý zvíře je přepravka bezpečným útočištěm, když je mu zle. Pro Papouchovou je klec jejím hradem. A každý máme někdy chvíle, kdy chceme zalézt někam, kde nás nikdo nebude rušit. Někam, kde si budeme moci odpočinout a zapomenout na všechny větší či menší starosti.

    Chtěla bych vytvořit také alespoň jeden výběr deseti nej... Pokud se mi podaří nějaký smysluplný sestavit. Nestíhala jsem číst, tolik kolik bych si přála. Posledních několik témat mi už vysloveně splývá a zvládala jsem už jen rozházet nějaké kachny a komentíky už jen sem tam. Ale snad Glorie dá. :)

    Drabble: 

    Betsy se zvolna vzdalovala od nešťastného břehu. Na konci první psí hlídky Frances na zádi vystřídal Sullivan. Odebrala se do své kajuty. Po pětatřiceti hodinách bez odpočinku se zoufale potřebovala vyspat. Alespoň pár hodin oddechu. Ale mysl zvířená překotným ústupem se spánku bránila.

    Posadila se za stůl. Poznámky psané tu Sullivanovou vypsanou rukou, tu Miltonovým krasopisem nebo Hardyho muřími nožkami potřebovaly utřídit. Zakreslit opravy do map. Nechala si přinést čaj. Pustila se do čtení. Trasa kutru získávala tvar. Paprsky zapadajícího slunce se odrážely ve skle. Oslňovaly nevyspalé oči. Z hrnku se kouřilo. Vůně čaje hladila unavené skráně. Hlava jí klesla.

Stránky

-A A +A