Moje články

  • Obrázek uživatele Terda

    Ospalost

    Úvodní poznámka: 

    Nemyslím si, že by byl tenhle střípek nejpovedenější, ale psala jsem ho vestavu, kdy mi hlava padala na klávesnici a nervy se odstěhovaly kamsi do Humpolce nebo ještě dál. Psala jsem ho během své letošní největší krize, kdy jsem silně přemýšlela, že letošní DMD a tím pádem ani seriál nedopíšu. Nakonec jsem ho dopsala a možná i díky tomu, že jsem se dokopala napsat tenhle dílek.

    Drabble: 

    Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na rozloučenou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zase to hrozně uteklo. Jako každý rok. Letos jsem vůbec nestíhala číst, natož komentovat a nevím, jestli se mi to podaří dohnat v květnu nebo v létě, ale i tak to bylo fajn. Díky všem, kteří za touhle dubnovou šíleností stojí.

    Drabble: 

    Nemusela říkat víc. Admirál četl mezi řádky hlášení.
    „Dostanete čas na zotavenou. Pak se vrátíte na Betsy. Pokusíte se z pana Gillinghama vykřesat to nejlepší.“
    Tichá důvěra tupila slova rozkazu.
    „A když už jsme u těch známostí...“
    Podal jí arch papíru.
    „Nemůžu vám nic slíbit, Doyleová. Ale mohu se za vás přimluvit.“

    Příslib odplul na palubě rychlé fregaty a s ním naděje. I obavy.
    Odpovědi přilétly na křídlech zimních bouří. S nimi dopis od starého přítele. Když ji člun odvážel k přístavu, věděla, že se na Betsy nevrátí. Osud šalupy už nebyl v jejích rukou. Nezbývalo než jí popřát štěstí.

    Závěrečná poznámka: 

    Kapitán je na lodi zákonem. Když odchází, odchází zákon s ním. Dokud nepřijde nový kapitán se svými vlastními zákony.

  • Obrázek uživatele Terda

    Jenom mezi námi

    Fandom: 
    Drabble: 

    Déšť kreslil na hladině složité obrazce, když člun mířil k přístavu.
    Admirál ji přijal neobvykle brzy.
    „Doyleová. Zase jste měla z pekla štěstí!“ zvolal, sotva stačila pozdravit.
    "Zde je mé hlášení, pane.“
    Farrelův zrak sklouzl k ruce na pásce.
    „Vidím, že jste nevyvázla bez zranění.“
    „Dubová tříska, pane.“
    Admirál potřál hlavou. Snad aby zahnal chmurné myšlenky. Kolik takových viděl. Pahýly paží. Smrt. Raději změnil téma.
    „Pan Gillingham se osvědčil?“
    Ztišil hlas, že ho sotva slyšela.
    Vážila každé slovo. Říci pravdu znamenalo stigma. Lhát nechtěla.
    „Já znám tyhle mládence. Spoléhají na strýčky na vlivných místech.“
    „Je mladý. Ale učí se.“
    Konečně.

    Závěrečná poznámka: 

    Podle jednoho z výkladů tety Wiki slovo tetování pochází ze samojského slova tautau neboli kreslit. Jiný výklad tvrdí, že pochází z malajského slova tatu, které znamená ránu nebo zraněného. Ve staré Číně pak údajně tetování sloužilo k označení zločinců podobně jako cejch. Tetovaní by tedy v celém drableti měli být celkem tři.

  • Obrázek uživatele Terda

    Příměří

    Fandom: 
    Drabble: 

    Fregatu dohnali odpoledne. Siréne se víc podobala zuboženému vraku než hrdé válečné lodi. Byl div, že se shledali. Sinalé obličeje. Ve tvářích vepsaná bezbřehá únava.

    Večer Gillingham zaklepal na dveře Francesiny kajuty.
    „Vstupte!“
    Na prahu smekl. Za vzpřímeným postojem skrýval nervozitu.
    „Přejete si, pane Gillinghame?“
    Z večeře se kouřilo. Propadlé líce značily probdělou noc. Pátravý pohled spaloval nitro.
    „Madam,“ hlas halil falešný klid. „nebral jsem si vaše rady k srdci. Lituji toho. Prosím, přijměte mou omluvu.“
    Nekonečný nádeh. Nevyslovené otázky. Mysl spoutaná úvahami. Bude odmítnut?
    „Pane Gillinghame, přijímám vaši omluvu.“
    Bouře pročistila vzduch.
    Nikdy nebudou přáteli. Ale možná dokáží spolupracovat.

  • Obrázek uživatele Terda

    Osamělí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Opět týrám lodě.

    Drabble: 

    Muži u kormidelního kola se zoufale snažili udržet kurz. Nepoddat se. A doufat. Že se shledají.

    Trup Siréne se zmítal v agonii. Zkrácené plachty hrozily utrhnutím. Pak by nebyli víc než ořechovou skořápkou vydanou napospas. Gillingham se halil do těžkého pršipláště. Zůstal sám. Poprvé v životě cítil opravdový strach.

    Bouře se zdála nekonečnou. Betsy šplhala na vrcholky vln. Pak prudce klesala do údolí. Zas a znova. Temnota se otřásala hromobitím. Vrcholky stěžňů ovíjely bledé plameny. Světélka víry. Možná vyváznou.

    Celý den a celou noc bojovali s bouří. Nad ránem se vítr utišil.
    Výkřik hlídky z ráhnoví přinesl naději na shledání.

    Závěrečná poznámka: 

    Betsy a Siréne jsou díky bouři zcela určitě bez připojení, když jedna druhou nemá ve vleku.
    Eliášův ohen údajně staří námořníci považovali za dobré znamení.

  • Obrázek uživatele Terda

    Volba

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ospalost vystřídal chvat. Moře hrozilo rozšklebenou tlamou vlnobití. Až bouře udeří plnou silou, nebude čas na úvahy.
    „Pane Gillinghame, ujmete se velení na Siréne!“

    Vlny si s malým člunem hrály jako kočka s myší. Frances ho sledovala s kamennou tváří. Nebylo to lehké rozhodnutí. Vydávala fregatu na milost živlům. Riskovala nejen ztrátu kořisti. Pokud provizorní stěžně nevydrží, pokud moře dostojí své pověsti, pohřbí čtvrtinu posádky. Muže dobrovolně kráčející vstříc nebezpečí. I prvního důstojníka.

    V duchu jim popřála štěstí. Sekery přeťaly provazy. Šeď se zbarvila inkoustem. Vichr zařičel k útoku. Bělavé hřebeny vln se zahryzly do boků. Clona deště zatáhla oponu.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ospalost

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jsem utahaná jak pes, nervy si definitivně rozhodly sbalit kufry a odstěhovat se (za hliníkem do Humpolce... nebo na Riviéru) a vůbec mi to nešlo od ruky.

    Drabble: 

    Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.

    Závěrečná poznámka: 

    Kabel je délkovou jednotkou označující jednu desetinu námořní míle - tedy 185,3 metru.

  • Obrázek uživatele Terda

    Povinnosti

    Fandom: 
    Drabble: 

    Frances sepisovala hlášení. Střapatý psík ležící pod stolem hravě dloubal čenichem do zmačkaného archu papíru. Prosakovaly jím kaňky. Písmena se vzpírala snaze levačky dát jim řád. Uctivá strohá slova se nehodila k pokřivenému rukopisu. Muří nohy číslovek připomínaly cenu vítězství. I daň kterou za něj zaplatili. Sedmnáct padlých. Dvakrát tolik raněných. Ty, kteří přežili, čekala řada nejistých dní.

    Zaklepání ji vytrhlo z urputné snahy.
    „Madam, poslala jste pro mne.“
    Gillingham stál před Frances napjatý jako struna.
    „Sepíšete dopisy rodinám padlých.“
    Okamžik zaváhání.
    „Je to nutné, madam? Většina z nich neumí číst.“
    „Je to nezbytné.“
    Pouhá odvaha v boji velitele nedělá.

  • Obrázek uživatele Terda

    Námořníkova nevěsta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dny po bitvě plynuly v pomalém rytmu. Tesař láskyplně laskal šíji příďové figuríny.
    „Zase budeš fešanda,“ šeptal když zručně přitesával rukáv šatů. Jeho druzi pracující na opravě zábradlí mu souhlasně přizvukovali.
    Dvojice námořníků na zádi dostala štětce a vědro s barvou. Hrubé ruce umně vymalovávaly písmena, která široko daleko hlásala jméno šalupy. Betsy. Krasavice mezi všemi. Žluť se zlatavě leskla ve slunci.
    „Ták. Ještě tě tu trošilinku vyzdobím. Přece nebudeš jak nějaká šmudla,“ mumlal si pod vousy starší z lodníků, zatímco štětec kroužil kudrlinky.
    V hrudi dřevěnné panny tlouklo srdce lodi. Ve jméně její duše. A tu je potřeba hýčkat.

  • Obrázek uživatele Terda

    Co se stalo, stalo se

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vydali mrtvé moři. Foley se postaral o raněné. Zajatce zavřeli v podpalubí. Jen důstojníci si zachovali volnost. Dali své slovo. Chromou fregatu vzali do vleku. Nebyla schopná samostatné plavby. Čekala je zdlouhavá cesta k přístavu. Život na Betsy se zvolna vrátil do vyjetých kolejí. Do šedé rutiny běžných dní a nepřetržitých hlídek.

    Gillingham se po bitvě do své kajuty nevrátil. Zaujal své místo zástupce kapitána. Ve vzduchu byla cítit změna. Jakoby minulé bylo zapomenuto. Nikdo nepřipomínal. Ze šumu podbalubí se vytratila nevraživost. V bitvě své muže nezklamal. Ukázal odvahu. Kuráž. Dostal šanci si je získat i v boji všedních dnů.

    Závěrečná poznámka: 

    Téma si vykládám jako něco, co se stalo, ale dělá se, že se to nestalo. Myšleny jsou samozřejmě Gillinghamovy přešlapy.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ani pes neštěkne

    Fandom: 
    Drabble: 

    Verbíři je sebrali ze dna ulice. Z přístavních stok. Nebyli ničím. Krysy s děravou kapsou. Moře se jim stalo domovem. I vězením. Prolili krev pro krále, ale ani pes po nich neštěkne. Neocení službu, kterou si nevybrali.
    Byli naši bratři. V době míru i ve válce. Střidali nás na hlídce. Sloužili jsme u jednoho děla. Jedli u jednoho stolu. Večer si krátili muzicírováním. Dobbs hrál na píšťalu. Tesařův pomocník laskal bubínek z kůzlečí kůže. V jeho rytmu ožívaly obrazy krásných dívek i líté stvůry. Už víc neudeří palička o kozlovinu. Píšťalu přeťali ve dví. Proto teď připijte na naše kamarády!

    Závěrečná poznámka: 

    A koukejte, vy holomci, něco přihodit do dražby!

  • Obrázek uživatele Terda

    Cena za vítězství

    Fandom: 
    Drabble: 

    Probojovali se na velitelskou palubu. Za zády spoušť. Paluba kluzká krví. Tělo kapitána halil cár plachtoviny. Odpor polevil. Vlajka zahanbeně klesla.
    Betsy zajásala. Zvítězili. Siréne byla jejich. Zákonná kořist. Každý dostane svůj díl.

    „Bojovali jste udatně.“
    Frances vrátila meč poručíku Ménardovi.
    „Kapitán by se nikdy nevzdal bez boje.“
    Slova tmelená oddaností.
    „Byl to statečný muž.“

    Za odvahu zaplatil cenu nejvyšší. Nebyl jediný.
    Frances vnímala prvotní radost své posádky v oparu vyčerpání.
    Jásot uhasne. Pak si uvědomí, kolik stojí vítězství. Až budou zašívat hamaky. Až moře pohltí těla padlých kamarádů. I nepřátel.
    Zatím se opíjeli nadějí. Na kořistné. Na lepší budoucnost.

  • Obrázek uživatele Terda

    Mlha a dým

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Zpětné rázy otřásaly šalupou jako hlava beranidla. Mlha se přetavila v dým. Praštění stěžně. Pak náraz boku o bok. Ryk přívalu. Přehoupli se přes zábradlí. Přelezli po padlém stěžni. V rukou tesáky.
    Frances vedla své muže na záď. Koutkem oka spatřila Gillingama. Nevedl si zle. Obrátila svou pozornost k velitelské palubě. To byl její cíl. Najít kapitána.

    Postupvali pomalu. Posádka Siréne nedala zadarmo ani píď. Hájila svou loď s urputnou tvrdohlavostí. Tvrdě platili za každý krok vpřed. Přesto postupovali. Kryti palbu z ráhnoví. Pak kapitán Siréne zavrávoral. Náhodná kule ho srazila k zemi. Otřásla odhodláním. Neústupnost klesala. Níž a níž.

    Závěrečná poznámka: 

    Skopce beru jako symbol tvrdohlavosti. Shození z kopce je snad rozpoznatelné.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ve válce je povoleno vše

    Fandom: 
    Drabble: 

    Mlha skrývala pod křídly poslední přípravy. Nabrousit tesáky. Připravit muškety. Bez bubnu. Bez píšťal. Pantomima pohybu za šeravou oponou.
    Frances sešla do podpalubí.
    „Pane Gillinghame.“
    Potřebovala každou ruku.
    „Madam?“
    Ve tváři údiv.
    „Až ji zahákujeme, povedete útok přes příď. Jones vám bude k ruce. Máte šanci získat zpět tvář. Druhou už nedostanete.“

    Siréne dostihli hodinu po svítání. Děla zahřměla. Bez varování. Trupem fregaty projela křeč. Dřevo praštělo.
    Nebyl to rovný útok. Avšak už otec Frances učil, že v boji se na pravidla nehledí. V bitvách nevítězí ti čestěnějí.
    „Miřte na stěžně!“
    Zchromit. Palubu vyčistit kartáči. Bez váhání podplatit štěstěnu překvapením.

  • Obrázek uživatele Terda

    První malé vítězství

    Fandom: 
    Drabble: 

    Víření bubnu. Dusot nohou. Nesčetněkrát trénovaná rutina. Pak nastalo ticho. Lucerny zhasly. Noc zahalila Betsy černým závojem. Světla fregaty mrkala do tmy. Vyzývala k nočnímu honu. Bludičky vábíci na rozcestí mezi prohrou a vítězstvím.

    O půlnoci převzal hlídku mladý Brakley. Frances se paluba neopouštěla snadno. Zranění však volalo po odpočinku. Ochromená bolestí by svým mužům nebyla k užitku. Věřila, že s bocmanovou pomocí si kadet poradí.

    Nad ránem vítr ubral na síle. Změna ji vytrhla ze spánku. Betsy hladce klouzla po klidné hladině. Mlha se již po druhé přiklonila na jejich stranu. Šedý rubáš nahrával překvapení. Dával šanci na úspěch.

    Závěrečná poznámka: 

    Když jde námořníkům počasí na ruku, je to zcela určitě terno. ;)

  • Obrázek uživatele Terda

    Nazítří

    Fandom: 
    Drabble: 

    Cesta, která je čekala, nebyla vysypána pískem. Spíš pořádně zarostlá bodláčím.
    Den za dnem, stále ve střehu, pátrali po fregatě. Lodní zvon odměřoval vyčerpání. Marně Foley naléhal. Nabádal k odpočinku. Zarputile odmítala jeho rady. Už nevydá svou loď do rukou prvního důstojníka. Dokud nepochopí. Ne před bojem.

    Osmého dne ji objevili. Líně se ploužila vztříc západnímu obzoru. S ní houf menších plachetnic. Hledaly ochranu. Frances si ji zkoumavě měřila. Napočítala dvacet čtyři děl. Šestiliberky. Přes převahu mužů i děl ji mohli porazit. Když se dostanou dost blízko.
    „Chlapi! Zítra ji dostihneme!“
    V zarostlých tvářích námořníků zasvítila dychtivost.
    Nazítří se rozhodne.

  • Obrázek uživatele Terda

    Uhasit plameny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: obsahuje alkohol

    Drabble: 

    Trest odbyla rychle. Dva tucty pro výstrahu. Krvavé krůpěje stékaly po zádech. Nechtěla protahovat agonii.
    Dveře zapadly s uraženým klapnutím. I ve svém vězení stále uhlazený. V tmavém kabátci s bílou náprsenkou.
    Vrátit řád. Najít směr. Navzdory ztrátám. Navzdory zranění.
    Raněná ješitnost sžírala útroby. Pohár vína lákal k zapomění.
    Vypátrat záludnou fregatu. Oplatit překvapivý úder.
    Pohár první přiléval oleje od ohně. Tříštil střepy vzteku.
    Tvrdá práce dávala zapomenout. Únava hasila uhlíky vzpoury.
    Pohár druhý tupil hroty zášti. Znavená mysl mžourala do temnoty.
    Kabátec chránil před večerním chladem. Ve tváři opatrné pousmání. Našli cíl.
    Pohár třetí tepal ve spáncích. Probouzel pochopení.

    Závěrečná poznámka: 

    Ach ta vypečené témata. Tučňáky by Betsy potkat nemohla a s dobrou náladou je to taky bída. Nicméně důstojnické uniformy jsou tmavé s bílou náprsenkou (https://i.pinimg.com/736x/b7/be/e7/b7bee759617c8297f1c1691d30353736--mar...). Takže tučňáci ve fraku by se tam měli schovávat přesně dva.

  • Obrázek uživatele Terda

    Do propasti

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pozdě Gillinghama varovala. Příliš dlouho dusil. Nádoba vzdoru přetekla. Vratké zbytky disciplíny se hroutily v bouřlivém tichu. Klesaly ke dnu. Vzpurné mlčení ji přinutilo vstát. Překonat bolest. Navzdory Foleyho protestům vystoupala na palubu. Do srdce chaosu.

    Pomalu kráčela k zádi. Bez kabátu. Pravačku na pásce. Zběsilost vytvořila špalír. Ukazováky salutovaly.
    „Co se tady děje?!“
    V hlase mrazivý klid. V očích ohně pekelné.
    „Lodník Dobbs odmítl splnit rozkaz, madam.“
    Ticho se prohloubilo.
    „Do želez!“
    V očích námořníka se mihl děs.
    „A teď všichni po své práci. Tohle není divadlo!“
    Netroufli si odporovat.
    „Pane Gillinghame! Vy půjdete do své kajuty. Do odvolání."

    Závěrečná poznámka: 

    Krácení z téměř dvojnásobné délky, to se mi tedy ještě nestalo.

  • Obrázek uživatele Terda

    Rozhovor ve tmě

    Fandom: 
    Drabble: 

    (skřípění lodního trupu, vrznutí dveří)
    Gillingham: Madam, přála jste si se mnou mluvit?
    Frances: Ano. (odmlčí se) Zhasněte tu lucernu.
    Gillingham: (udiveně) Z jakého důvodu?
    Frances: (tiše) Musíte se naučit naslouchat.
    Gillingham: Co tím myslíte?
    Frances: (rázně) Mlčte. Poslouchejte.
    (skřípění lodního trupu, ozvěna kroků, tlumený hovor z paluby)
    Frances: Co slyšíte?
    Gillingham: Nic zvláštního, madam.
    (vzdálené pobrukování přístavní odrhovačky)
    Frances: Slyšíte všechno.
    Gillingham: Ale...
    Frances: Kolik dětí má tesař?
    Gillingham: (zmateně) Jak to souvisí...
    Frances: Kolik?
    Gillingham: Nevím.
    Frances: Nenasloucháte. Neznáte posádku. Tresty bez viny si ji nezískáte. Oni poznají nespravedlnost slabosti. Tady nejste na řadové lodi. Tady se neschováte.

    Závěrečná poznámka: 

    Myslela jsem, že nic záludnějšího než parodie a muzikál být nemůže. Inu, každý se může zmýlit. :)

  • Obrázek uživatele Terda

    Poslední kapka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Mlhavý spánek chránil před bolestí. Když nespala, naslouchala. Důvěrnému skřípění trupu. Tepání seker. Povědomé hudbě oprav. A přece cizí. Vzdálená. Rozpačitá. Rozkazy pronášené v rozčilení i brumendo odporu vnášely nesoulad. Obavy osamělé mysli. O posádku. I o důstojníčka.

    Třetího večera se ozvalo zaklepání. Vytrhlo ji z těkavé dřímoty.
    "Vstupte!"
    Bocman smekl čapku. Mořský vlk ztvrdlý solí. Ve tváři výraz zbitého psa.
    "Prosím za odpuštění, madam, vím, že bych neměl. Ale já bych se i upsal ďáblu, jen aby..."
    "Tak to vyklopte. A nerouhejte se, Jonesi."
    "Madam, jestli to takhle půjde dál, tak z toho mladýho chlapi udělaj krmení pro ryby."

    Závěrečná poznámka: 

    Jenom doufám, že téma chápu správně.

  • Obrázek uživatele Terda

    Bez hlavy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Týrám kapitánku i posádku. Takže raději varuji.

    Drabble: 

    Mlhavý den vzal felčarova slova za svá. Pana Maxwella vydali moři, zatímco Foley v šeru podpalubí sváděl boj o záchranu Francesiny ruky. Vyjmout dubovou třísku. Vyčistit ránu. Narovnat zpřelámané kosti. Víc udělat nemohl.
    Odvedl dobrou práci. Zbývalo jen doufat. Že kost sroste. Rána se zhojí. Že ji nezasáhne gangréna. Přihnul si z placatky. Mlčky připil na štestí. Snad se k nim neotočí zády.

    Jediná dělová koule rozbila křehkou rovnováhu panující na palubě Betsy na kusy. Velení převzal Gillingham. Posádka držená na uzdě oddaností zůstala ztracená. Na těle únava. V myslích vládl strach. Nedůvěra. Zlost. Obstojí mladíček na místě zkušeného velitele?

    Závěrečná poznámka: 

    Téma si vykládám nikoli jako ročník ve škole ale jako hodnotu kvality. Tak doufám, že tam je vidět.

  • Obrázek uživatele Terda

    Účty

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Za nápad mnohokrát děkuji Gwen.

    Drabble: 

    „Kolik máme raněných?“
    Rutinní otázkou skrývala starost. V očích únava.
    „Šestnáct."
    Na okamžik se Foley odmlčel.
    "Pan Maxwell se nedožije poledne,“ hlesl.
    Chlapcova tvář bledla ve stínech. Úleva z úniku kysla s vědomím, že nebude beze ztrát. Za troufalost zaplatí krví svých mužů. I svou vlastní.
    Felčarův pohled sklouzl na pravačku zkroucenu na prsou.
    „S vámi sedmnáct. Ukažte mi tu ruku, madam.“
    Chtěla se vzepřít. Věděl to.
    "Vypijte to."
    Lahvička se zaleskla ve světle lucerny. Tón nepřipouštěl diskuzi. Kapitulovala. Vzdala se rukám bývalého řezníka. Paží jí projel nespočet rozžhavených čepelí. Nasládlá pachuť hasila požár. Pak se svět rozplynul v mlze.

    Závěrečná poznámka: 

    Únik z pasti by se snad dal považovat za takové malé vítězství. A laudanum údajně chutnalo nasládle. Tak mi to snad projde.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na ostří nože

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ztráta lodi. Zajetí. Už zakusila hořké sousto poraženého. Tentokrát ne! Dokud má vítr v plachtách, neodevzdá meč nepříteli.
    O vítězství nerozhodnou děla. Tma je zradila. Tma se stane jejich spojencem. Dostat se z dosahu fregaty.
    Tančili nad propastí. Záblesky děl věnčily temnotu. Stačil jediný chybný krok. Nebyl čas na únavu. Ani na bolest.

    Ráno halila mlha. Hýčkala šalupu ve studené náruči. Konečně mohli vydechnout. Na chvíli. Museli odklidit trosky. Spočítat raněné. Frances se nesměla zastavit. Ještě ne.
    „Madam, pan Foley se poroučí. Vzkazuje, že by vás rád viděl.“
    Miltonova slova ji vytrhla z kruhu soustředění.
    „Pane Gillinghame, paluba je vaše!“

    Závěrečná poznámka: 

    Vůbec netuším, jak se mi s tím podařilo poprat. Osobní setkání s protivníkem bylo totiž to poslední, o co by stáli.

  • Obrázek uživatele Terda

    Překvapení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Raději budu varovat. Týrám lodě i námořníky.

    Drabble: 

    Sekery přeťaly provazy. Betsy se vymanila z objetí. Salva na rozloučenou lstivé Cométe. Pryč! Pryč než se dostanou na dostřel.

    „Proč jste zavelela k ústupu!?“
    Zklamání oděné zlostí.
    „Vaše místo je u děl, pane Gillinghame.“
    Krev bubnující ve spáncích. V hlase nebezpečný klid.
    „Madam...“
    „Vy zatracenej idiote! K dělům!“
    Nebyl čas na vysvětlení. Přízrak zamžikal světly luceren. V Gillinghamově tváři se mihlo pochopení.

    Plachty se vzduly. Pořád měli šanci, že z pasti uniknou. Že získají vítr zpět na svou stranu. Oplatí překvapení. Srdce bušila. Buch buch.
    Děla zaburácela. Fošny zapraštěly. Dubové třísky tepaly palubu. Buch buch. Pak se dech zastavil.

  • Obrázek uživatele Terda

    Přízraky noci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dneska to nešlo od ruky. Bolí mě hlava a slova se odmítala poskládat do vět.

    Drabble: 

    Varovný výstřel zahřměl nocí. Vyzýval k zastavení. Druhý rozčísl ráhnoví. Dřevo zapraštělo. Zraněný škuner zaúpěl boletí. Potom zavládlo ticho. Nekonečné vteřiny vyčkávání. V očích lačnost dravců. Skrývala zoubky nejistoty. Poslední nádech před krokem do neznáma.

    „Zahákujte ji!“
    Bojový pokřik proťal napětí.
    Kadeti vedli útok přes příď. Gillingham měl opanovat záď.
    Frances sledovala jejich stíny. Dala mu šanci projevit odvahu. Šanci objevit v neprobádaných zákoutích mysli velitele. Druhou dostat nemusí.

    Pak Barkleyho bystré oči cosi spatřily. Snad zčeřelé chocholky vln na temné hladině. Ukazoval do tmy. Přízraky tušení získaly pevný tvar. Změť rozkazů. Ostrý hvizd píšťaly. Útok se změnil v ústup.

  • Obrázek uživatele Terda

    Pro všechny případy

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kapitán Cométe se nechtěl své lodi vzdát. Sotva Betsy ukázala své barvy, dal se na útěk. Zdánlivě ztracený pokus. Vítr stál proti němu.

    Frances dávno nebyla nedorostlým štěnětem. Sama se nejednou pokusila silnějšího nepřítele setřást manévrováním. Nebo lstí. Přesto musela smeknout před uměním svého protivníka. Získal čas, který mu nedávala.

    Vyhlídka nočního boje ji netěšila. Nezbývalo však než výzvu přijmout. Poslední slova povzbuzení. Poslední plány. Škuner obsadí Gillingham. S ním dva kadeti.
    Neušlo jí zklamání ve tváři třetího. Jen kázeň mu nedovolila ohradit se. Vždyť byl nejstarší.
    „Potřebuji vás zde, pane Barkley.“
    Nebylo třeba říkat víc.

    Cométe dostihli po půlnoci.

  • Obrázek uživatele Terda

    Snadná kořist

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nestíhám komentovat. Nestíhám ani odpovídat na komentáře. Snažím se číst, ale ani to nestíhám. Třeba to o prázdninách doženu. ;)

    Drabble: 

    Osamělý škuner naložený hedvábím z východu byl lákavým soustem. Namáhavě šplhal proti větru. Mířil Betsy přímo do náruče. Frances odhadovala, že ho dostihnou do západu slunce. Když vítr vydrží.
    „Vyhlaste poplach!“
    Hlas bocmanovy píšťaly přeťal napětí. Buben zavířil.
    Dusot nohou.
    „Bude to rychlý boj.“
    „Možná,“ uťala Gillinghamova slova. „Pane Miltone, vyšplhejte do koše. Chci vědět o každé plachtě. I kdyby to byla rybářská bárka.“
    „Rozkaz, madam!“
    Chlapec zmizel v lanoví s ještěrčí hbitostí.
    Vítr jim hrál do karet. Štěstěna vyzývala k tanci. A to se neodmítá. Zkušenosti však radily opatrnost. Je snadné se nechat zlákat snadnou kořistí.
    Moře nadutost neodpouští.

  • Obrázek uživatele Terda

    Společný nepřítel

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bělavý obrys plachet se na obzoru objevil v pravou chvíli. Vidina boje schladila dřímající požár. Na příslib kořistného slyší i nejzarputilejší výtržníci.

    Frances to věděla. Znala své muže. Mnozí byli mizerové. Zloději a rváči s prázdným žaludkem. Na moře je zahnala bída a hole verbířů. Hřbety měli zjizvené od důtek. Tváře od oceli. Na rukou mozoly. Ale všichni uměli počítat. Bylo na čase odložit nevraživost.
    Na chvíli.

    Nerada řečnila. Sliby čpěly falší. Stačila strohá slova. Čekal je hon. Potom ryk děl. Dým a krev. Teprve až vzdálenou neznámou dostihnou, se ukáže.
    Kdo obstojí. Odvaha se neskrývá ve zlatě na kabátě.

  • Obrázek uživatele Terda

    Otevři oči!

    Fandom: 
    Drabble: 

    Příď ukrajovala míli za mílí. Bdělé oči hlídaly horizont.
    Plížit se podél pobřeží. Škodit tam, kde její větší sestry nemohou. To byla práce pro Betsy. Tvrdý chléb vyčkávání. Trpělivosti.
    Námořníci si uměli čekání zpestřit. Hudbou. Tancem.
    Tentokrát paluba tonula v tichu. Nikdo nezpíval. Úsměvy zmrzly v ostražitém šklebu. Stačila poznámka. Neuvážený rozkaz.

    Frances větřila nepřátelství. Semínka vzdoru.
    Nesměla podrýt Gillinghamovu autoritu. Své místo si musí najít sám. Ale mohla mu otevřít oči.
    "Tihle muži pro vás budou dřít do úmoru. Když si to zasloužíte. Chcete jim vzít jediné rozptýlení? Poradíte si se vzpourou?"
    Slova sklouzla po kamenné tváři. Slepý neslyší.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že přenesený význam je možný.

  • Obrázek uživatele Terda

    O odvaze a zbabělosti

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ještě nikdy nehostila tolik lidí. Přes početnou splečnost hovor vázl. Nikdo si netroufal promluvit bez vyzvání. Frances do řeči nebylo.
    Snaha aby řeč nestála skomírala v cinkání příborů. S posledními drobty moučníku pohasla docela. Gillingham přezíravě upíjel ze svého poháru. Pak prolomil mlčení.

    „Madam, myslím, že se chcete držet příliš při zdi.“
    Kadeti oněměle přihlíželi hozené rukavici.
    „Jaký je váš návrh, pane Gillinghame?“
    „Mohli bychom zneškodnit některou z pobřežních baterií. Nejsme piráti.“
    „Není hrdinstvím poslat své lidi na smrt.“

    Ocel skrývala bolest. Vzpomínky. Na toho, který stál po boku. Prostý námořník. Vždy první. Vždy poslední. Snad jednou i Gillingham pochopí.

    Závěrečná poznámka: 

    Zeměplochu ani Barbara Conana jsem nikdy pořádně nečetla (ano mám mezery ve vzdělání), takže s nenápadnými odkazy bych měla problém. Doufám, že tedy nevadí drabble tak trochu nostalgické, vzpomínkové. Vždyť i naši hrdinové mají na koho vzpomínat. A nejsem jistá, jestli se mi po všem to zkracování a upravování neztratilo téma.

  • Obrázek uživatele Terda

    Královna sedmi moří

    Fandom: 
    Drabble: 

    Obrys přístvu bledl v zářijovém slunci. Před přídí nekonečná dálava. Ocel zdobená zlatem laskala oblé boky.
    Frances stála na zádi. Ruce založené za zády. Za soustředěným výrazem se skrývaly střípky radosti. Z jasné oblohy. Z prostého pohybu vpřed. Tohle byl její domov. Její maličké království. Všude a nikde. Svázané pravidly a přece bez řádu. Bez jistoty příštího svítání.

    Gillingham se držel stranou. Povinnosti plnil s hranou sebejistotou. Jeho svět rozmetali. Z řadové lodi na šalupu. Šalupu které velela žena! Přece tam patřila. Zásluhy kalené krví a mořem. Věděl to. Záviděl drsnou odanost posádky i věrné psí oči.

    Záviděl. A nenáviděl.

  • Obrázek uživatele Terda

    Otazníky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Frances se skláněla nad mapou. Pod rukou měla rozloženy nové rozkazy. Téměř se nelišily od těch, které dostala naposledy.
    A přece se změnilo tolik. Sullivan odplul. Zůstali jen kadeti. Kuráže měli přehršel. A stejně tolik nadání. Ale potřebovali vést.

    Ozvalo se zaklepání. Nový důstojník.
    „Pane Gillinghame. Tady jsou rozkazy. Přečtěte si je.“
    Podala mu list. Měřila si ho zkoumavým pohledem.
    Co se skrývá za stříbrem na sponách? Jak se vypořádá s posádkou?
    Betsy potřebovala muže. Ne napudrované panáky.

    Zítra vyplují. Gillingham dostane příležitost ukázat, co v něm vězí. Možná dřív než se třikrát protočí směny. Možná až za dlouhé týdny.

    Závěrečná poznámka: 

    Námořníci na lodích pracovali ve třech směnách. Směny se střídaly po čtyřhodinových hlídkách (kromě dvou dvouhodinových od čtř do šesti odpoledne a od šesti do osmi večer).

  • Obrázek uživatele Terda

    Vetřelec

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na Betsy byly přípravy k vyplutí v plném proudu. Trup čpěl novým nátěrem. Zásoby bylo potřeba uložit do podpalubí.
    Gillingham se rozhlédl po tom mumraji. Hledal kapitána. Zahlédl jen uniformu kadeta.
    „Kapitán je na přídi, pane,“ mávl rukou chlapec.
    Gillingham marně pátral po kapitánské uniformě. Pak si všiml postavy v obnošené vestě.
    Tohle že je kapitán?
    Prodíral se na příď. V zádech pátravé pohledy. Ukazováky salutovaly. Ústa mlčela.
    „Poručík Gillingham. Hlásím se na palubě, pane.“
    Uhlazeným slovům odpovědělo napjaté ticho.
    „Vítejte na palubě, pane Gillinghame.“
    V hlase chladná zdvořilost.
    „A pro příště mne oslovujte madam.“
    Práce neustala. Jen ticho zašumělo.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že jsou ti němí svědci zřejmí. Taky doufám, že jsem se nepřepočítala. Místní počítadlo hlásí sto, ale openoffice s ním nesouhlasí.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ber nebo nech být

    Fandom: 
    Drabble: 

    Poručík Gillingham si ještě jednou přečetl nový rozkaz, jakoby stále nemohl uvěřit. Slibovali mu fregatu. Přinejmenším.
    „Ale pane, to je šalupa.“
    Nespokojenost v jeho hlase se sotva dala přeslechnout. Admirál mlčel.
    „Můj strýc...“
    Kouzelná slova. Odemykala mnohé dveře. Ale přízeň je vrtošová dáma.
    „Pane Gillinghame, váš strýc vám cestičku věčně ušlapávat nebude.“
    „Napíšu...“
    Síla slov bledla admirálovým pohledem.
    Betsy vám nevoní? Dobrá. Ale upozorňuji vás, že jen v tomoto přístavu se najde deset dalších na vaše místo. A nebudou si vybírat.“
    Políček ve tváři mladého důstojníka. Šalupa nebo zůstat na suchu. Nic mezi tím. Ani ješitnost šlechtického synka není nekonečná.

  • Obrázek uživatele Terda

    Umazané intermezzo

    Úvodní poznámka: 

    Drabble bylo psáno jako náhrada za "Mazanec a mazanice"
    Nevím jestli se mi nejvíc povedlo. Letos se se mnou Múza prala. Slova mi nešla od ruky. Tohle jedno z mála, které se psalo samo. Tak snad proto jsem si ho vybrala.

    Drabble: 

    Vlajka schlíple klesla.
    „Váš meč,“ ucedila Frances k Jaubertovi. Neochotně jí podal rukojeť.
    „Odveďte ho.“
    Vzpouzejícího se Jauberta se chopil pár námořníků. Popostrčili ho k ostatním zajatcům. Nedbali na jeho zlostné pohledy.

    Překročila zlámané ráhno. Zmoženě se opřela o stěžeň. Trosky zdobeného zábradlí se mísily s cáry lanoví. Do nosu ji udeřila vůně sladkého pečiva. Jeho zbytky jí ležely u nohou. Odstrčila je špičkou střevíce. Dlaní si otřela obličej. Pohledem našla Sullivana.
    „Madam, jste...“
    Rukáv měla roztržený. Vlhká skvrna se vpíjela do sukna.
    „Na tom nezáleží.“
    Ovázala ránu šátkem.
    „Ještě se musíme vypořádat s nimi,“ kývla hlavou směrem k člunům.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na shledanou!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos se mi nepsalo dobře. Co se mohlo, to se nahrnulo do dubna a čas není nafukovací. Byly chvíle, kdy jsem myslela, že to letos vzdám.
    Nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala, protože to byl stejně jako jindy úžasně šílený měsíc. Děkuju za něj!

    Drabble: 

    Sullivan opustil přístav ještě za tmy s ranním odlivem. Frances čekala na nového prvního důstojníka, aby mohla opět vyplout na moře. Tom se měl na palubě rychlé fregaty vrátit domů. K sestře. Aby se zotavil. Nabral síly. Odplouval nazítří.

    V předvečer jeho odjezdu se naposledy sešli U Královny, než se jejich cesty opět rozejdou. Tak jako už mnohokrát. Životy námořníků. Nestálé jako vítr sám.
    Seděli u stolu v koutě lokálu. Stranou všeobecného hlomozu.
    Džbánky mžikaly mihotavými odlesky světla svící. Pozvedli je. Zazvonily jeden o druhý. Klaply o dřevěnou desku stolu. Poslední přípitek. Na dobrý vítr, šťastnou cestu a na shledání.

  • Obrázek uživatele Terda

    Soud

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma "Eso"

    Jsem utahaná jako kotě. Zápolení s protivětrem, který se rozhodl, že řeku obrátí do protisměru, bylo... vysilující (ale dojeli jsme a stálo to za to. Mít řeku jen pro sebe). Snad proto se mi nepsalo dobře. Doufám, že dnešní téma půjde o něco lépe.

    Drabble: 

    Soud měl proběhnout na palubě admirálova Castora. Předvoláni byli všichni přeživší z Čírky. Mladý Barkley si nervózně mnul ruce. Když Tom nasedal do člunu, aby ho k ní odvezl, nehnul ani brvou. Obavy zamkl do kamenné truhlice. Byl kapitán. Nemohl si dovolit dát před zbytky své posádky najevo nejistotu. Vědomí, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby ochránil svěřené lodě, se zdálo chabou útěchou. A zároveň kotvou naděje. Pojistkou, že za odvahu nezaplatí příliš vysokou cenu.
    Na palubu Betsy se vrátil dlouho po poledni. Stěží skrýval únavu. V očích však měl klid. Nebylo třeba slov. Obhájil svou čest.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že tam je téma vidět. První, co mi při pohledu an téma naskočilo bylo "eso v rukávu" jako pojistka dobrého výsledku.

  • Obrázek uživatele Terda

    Bezmoc

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    To si jako autor řeknete, že už jste se postavy natrápili dostatečně, že už byste je zas tolik trápit nemuseli, a pak přiletí takovéhle téma.

    Drabble: 

    Radost z přítelova povýšení zkalilo jednání s admirálem.
    Přijal je přívětivě. Tom však vyšel z jeho kajuty bledý. Vrásky obav a nejistoty brázdily pohublou tvář. Rány, z části zhojené, se opět otevřely. Klouby prstů bělely.

    Na tázavý pohled jen zavrtěl hlavou. Tohle byl jeho boj. Nikdo jiný ho za něj vybojovat nemohl. Ale Frances byla vždycky paličatá.

    „Slečno Doyleová,“ přivítal ji admirál. „Četl jsem vaši zprávu. To byl vskutku husarský kousek.“
    „Nebýt plánu kapitána Martina, nikdy bychom ji neporazili, pane.“
    Admirál si povzdechl.
    „Přede mnou ho hájit nemusíte. Ale víte, jak to chodí.“
    Věděla. Pamatovala. Stařičkou Stellu v rukou nepřítele.

  • Obrázek uživatele Terda

    Posel dobrých zpráv

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dosti bylo deprese. Alespoň prozatím.

    Drabble: 

    Do přístavu připluli na sklonku léta. Zástupy zvědavců mávaly na pozdrav. Spustili kotvy vedle Demoiselle.
    Sullivan ji hnal s větrem o závod. Posel dobrých zpráv doufal v uznání. I když mu ji nenechají.

    Čekal na ně.
    „Madam!“
    Už z dálky na ně zamával. Prodíral se k nim. Obličej mu zářil. Na levém rameni se blýskala epoleta. Vysvětlování bylo zbytečné. Srdečně si potřásli pravicí.
    „Tu madam si strčte za klobouk.“
    Teď si byli rovni.
    „Musíme to zapít.“
    Sullivanova radost byla nakažlivá. Z Tomovy tváře zmizely chmury.
    „Tak v sedm večer U Královny. A, Georgi, ne že vám to vleze do hlavy.“

    Závěrečná poznámka: 

    První "nezůstání" je schované v prvním odstavci. Demoiselle Sullivanovi určitě nezůstane. Je fragata a té může velet pouze řádný kapitán. Sullivan je po povýšení pouze tzv. master and commander.
    Druhé se nesměle krčí v poslední větě, která je myšlena ve smyslu, aby nezpychl a nezůstalo mu to.

  • Obrázek uživatele Terda

    O zvonu, který chtěl na moře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Takhle to prosím dopadá, když vás napadne kardinální bejkovina a nedostanete ji z hlavy, dokud si ji nenapíšete. Asi jsem zvrácená. Kýlem vzhůru.
    Zkracování je mor.

    Drabble: 

    Bylo, nebylo, v jednom přístavu bydlel Zvon s jasným hlasem. Ale byl nespokojený. Rád by viděl daleké kraje jako lodě.
    Jednoho dne jeho stesky zaslechl racek. Přiletěl blíž a zeptal se:
    „Ty bys chtěl poznat svět?“
    „Ano,“ přitakal Zvon.
    „Možná bych ti mohl pomoci. Znám mocného kouzelníka. Ale zadarmo to nebude.“
    „Zaplatím čímkoliv.“
    „Dobrá tedy. Pojď se mnou.“
    Odvedl Zvon ke kouzelníkovu domu.
    „Skutečně ti mohu pomoci, ale budeš mi muset dát svůj hlas.“
    Zvonu se to zdálo jako přijatelná cena.
    I kouzelník splnil svou část dohody. Přetavil Zvon na Dělo. Na palubě lodi obeplulo svět. Už nikdy však nezazvonilo.

Stránky

-A A +A