Moje články

  • Obrázek uživatele Terda

    Peklo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble na téma Kolovrátek pro 26. 4. 2022
    Letos mi trvalo než jsem chytla nit. Psát dál Skřivánka bylo rozhodnutí prakticky z minuty na minutu, takže jsem předem neměla rozmyšleno vůbec nic. Ale nakonec se to snad poddalo a zase jsem se každý den třepala na téma a přemýšlela, jak se s ním asi poperu. Kolovrátek nejprve zpusobil paniku. Pak smích, když jsme s mužem diskutovali možná řešení. A nakonec se mi prostě dobře psalo.

    Drabble: 

    Lodě se otřásaly zpětnými rázy děl. Pravidelnost chaosu halil dým. Bledé slunce zemřelo v šedočerné cloně. Déšť kulí a dubových třísek drásal paluby kluzké krví. Nemilosrdný kolovrat bitvy spřádal nit nenávisti. Žádné tanečky. Jen surový boj dřevěných těl.
    Praštění stěžně přervalo přízi běsnění. Na okamžik. Ledové vody objaly splihlé plachtoví. Nikdo neslyšel volání tonoucích. Vítězný ryk šťastlivců.
    “Přirazte k ní! Zahákujte ji!”
    Náraz dřeva o dřevo.
    “Na ně!”
    Sténání trupu zahlušil zuřivý příval.
    Pořád neměli vyhráno. Štěstěna se k nim stále mohla otočit zády. Zvrátit váhy vítězství. Raněná šelma ještě pořád měla zuby. A mohla smrtelně kousnout.
    “Musíme najít zajatce!”

  • Obrázek uživatele Terda

    Vpřed!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Díky Sosačkám, KaŤužce, Nifredil i všem kontrolorům, že tahle akce existuje. Že každý rok můžeme utéct z víru všedních dní a účastnit se téhle šílenosti. Doufám a věřím, že za rok se tu zase setkáme. Ještě jednou díky!

    Drabble: 

    A start!
    Popadnout loď. Dostat ji k vodě. Nenechat se převálcovat jinou posádkou. Háček drží loď, kormidelník nastupuje. Hlavně se nevykoupat! Odrazit pádlem od břehu. Zabrat. Za pádlem se tvoří víry. Jeden. Druhý. Třetí. Míříme k jezu. V dravém houfu do něj najíždí i dvě lodi naráz. Najít si mezeru. Vlny se víří kolem boků kánoe. Zalévají. Udržet balanc. Necvaknout se! Vodu vyléváme za jízdy. Jeden jez za námi. Čtyři nás ještě čekají. Houf chrtů mizí za ohybem řeky. Nejsme pro ně soupeři. Stupně vítězů nejsou cíl. Kánoe hladce klouže vpřed. Zůstáváme jen my a řeka. Na konci květnového dne.

    Závěrečná poznámka: 

    Start kategorie D na Sázvaském pádle je vždycky tak trochu masakr. Po pravdě si vždycky užívám, až když ti rychlíci zmizí někde v dáli. Ostatně s davcetiletými kluky těžko můžeme měřit síly. A vlastně o to vůbec nejde. Mám ráda večerní Sázavu. Snad je to dostatečně sportovní a akční.

  • Obrázek uživatele Terda

    V přístavu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    O blíže nespecifikovanou dobu později

    Drabble: 

    S Tomem se srazili před kanceláří velitele přístavu. K nábřeží se vydali společně.
    “Jak se daří Benovi? Katherine si dělá starosti.”
    “Už dobře. Ale poslední dopis dorazí nejdřív za měsíc.”
    “Dřív se přesvědčí sama.”
    Frances pozvedla obočí.
    “Má sestra umí být občas zatraceně neústupná. Krom toho vám vezeme nové rozkazy.”
    “Snad nás znovu neposílají na sever. Ledu mám plný zuby.”

    Člun přirazil k boku Skřivánka. Katherine odmítla pomoc. Vyšplhala na palubu jako starý námořník. Bocman rozháněl zvědavce.
    “Nezírejte, bando budičkničemů!”
    “Vítej na palubě.”
    Srdečný stisk ruky.
    “Kde je?”
    Kývla k hlavnímu stěžni.
    “Pane Miltone, slezte z toho ráhna! Máte návštěvu.”

    Závěrečná poznámka: 

    Téma použito ve smyslu rázného ukončení nějaké činnosti či ve smyslu "dost". Takže by tam mělo být třikrát.

  • Obrázek uživatele Terda

    Naděje umírá poslední

    Fandom: 
    Drabble: 

    Příšeří orlopu čpělo smrtí. Doktor právě sešíval bok střelmistra Robsona.
    “Madam?”
    “Kde je Benjamin?”
    Kývl do kouta. Tvář se perlila potem.
    “Přežije?”
    “Jsem doktor. Ne pánbůh.”

    Dopis Miltonově matce ležel rozepsaný na stole ve změti papírů. Odmítala nad ním zlomit hůl. Ozvalo se zaklepání.
    “Vstupte.”
    “Zajatci pod zámkem. Margarita ve vleku. Jsme připraveni k vyplutí,” oznámil pan Keith. Podala mu zapečetěnou obálku.
    “Ujmete se na ní velení.”
    “Děkuji, madam.”
    “Na povýšení by to mělo stačit.”

    S Margaritou se rozloučili u misie. Frances sestoupila na orlop. Pan Milton spal. Doktor zvedl hlavu od knihy.
    “Má tuhý kořínek.”
    “Děkuju, doktore.”
    “Mně neděkujte.”

    Závěrečná poznámka: 

    Zdravotní stav pana Miltona se vyvíjí. Pan Keith na prahu povýšení je taktéž ve vývinu. A to též by se dalo napsat i o rozepsaném dopise. To, že Margaritu musí opravit padlo za oběť zkracování. Projde mi to?

  • Obrázek uživatele Terda

    Štěstěna je dáma vrtkavá

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Pořád jsem ošklivá na námořníky

    Drabble: 

    Snažili se probít k zádi. Margarita byla chromá. Ne však její posádka. Frances pátrala po jejím kapitánovi. Pak ho spatřila. Zastřelila muže, který jí stál v cestě. Znovu nabít nestihla. Přijal nevyslovenou výzvu. Břinknutí kovu o kov. Tanec na hrotu porážky. Prudký náraz do zábradlí. Šátek na paži mokval krví. Staré rány křičely bolestí. Nohy se podlomily. Koutkem oka spatřila Skřivánka. Cáry plachet visící z ráhen. Zpřetrhané lanoví. Vrtkavá Štěstěna šklebící se uprostřed zkázy. Hořkost porážky na prahu vítězství.
    Ztratí svou loď.
    Výstřel zprostřed vřavy. Poslední rána nedopadla.
    “Zajatci osvobozeni, madam,” hlásil pan Keith.
    “V pravý čas.”
    Vlajka odevzdaně klesla.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro Frances je Skřivánek rozhodně domov. Vlastně jiné "doma" ani nemá.

  • Obrázek uživatele Terda

    Do podpalubí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Zatímco Frances se snažila získat vládu nad lodí, pan Keith vedl své muže do jejích útrob. Poháněl je spravedlivý hněv. Avšak obránci nedali ani píď zadarmo. Palubu Margarity zaplavila krvavá řež. Řinčení tesáků. Štěkot mušket z ráhnoví.

    Probili se na orlop. Pan Keith si otřel krev z čela. Nad hlavou stále slyšel ryk boje.
    “Pane! Jsou tady!” křikl námořník od průlezu do podpalubí. Rozběhl se k němu.
    Byli tam. Spoutaní. Schoulení k sobě co nejdál z dosahu páchnoucí vody.
    “Dostaneme vás odsud!”
    Sestoupili dolů. Ledové prsty stoky sevřely lýtka.
    “Pan Milton, pane. Je na tom zle,” hlesl jeden ze zajatců.

    Závěrečná poznámka: 

    Prameny na lodi nemám. Jediná voda (krom "pitné" o jejíž pitnosti bychom mohli polemizovat) je ta v podpalubí. Protože žádná loď není stoprocentně vodotěsná.

  • Obrázek uživatele Terda

    Jednou

    Fandom: 
    Drabble: 

    O víkendu jede oddíl na vodu. Zůstávám doma. Mé praktické Já ví, že tak to má být.
    Jenže pak je tu to druhé. To které zasněně hledí na řeku, hnědou jarními dešti, zatímco potomek pozoruje auta a tramvaje. To které přeskakuje Amazonku valící se ulicí a přemýšlí, kudy by se vyhnulo opuštěné dlažební kostce. V duchu mává pramínkům stékajicím po skle.
    Na vodě jsem nebyla tři roky, šest měsíců a dvacet devět dní. Vykoupali jsme se pod
    Staroměstským jezem. Měsíc před tím jsme chtěli sjíždět horní Vltavu. Nikam jsme nejeli.
    Jednou to naplánujeme znova.
    Jednou zas vytáhneme Lemru a vyrazíme.

  • Obrázek uživatele Terda

    Peklo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod.

    Drabble: 

    Lodě se otřásaly zpětnými rázy děl. Pravidelnost chaosu halil dým. Bledé slunce zemřelo v šedočerné cloně. Déšť kulí a dubových třísek drásal paluby kluzké krví. Nemilosrdný kolovrat bitvy spřádal nit nenávisti. Žádné tanečky. Jen surový boj dřevěných těl.
    Praštění stěžně přervalo přízi běsnění. Na okamžik. Ledové vody objaly splihlé plachtoví. Nikdo neslyšel volání tonoucích. Vítězný ryk šťastlivců.
    “Přirazte k ní! Zahákujte ji!”
    Náraz dřeva o dřevo.
    “Na ně!”
    Sténání trupu zahlušil zuřivý příval.
    Pořád neměli vyhráno. Štěstěna se k nim stále mohla otočit zády. Zvrátit váhy vítězství. Raněná šelma ještě pořád měla zuby. A mohla smrtelně kousnout.
    “Musíme najít zajatce!”

    Závěrečná poznámka: 

    Věděli jste že kolovrat se slovanský symbol pro Slunce? Já ne. Aneb co všechno se člověk nedozví, když se snaží chytit stébla.

  • Obrázek uživatele Terda

    Mozkožrouti

    Fandom: 
    Drabble: 

    Procházky s batoletem jsou poněkud repetitivní. Obzvlášť když se sami valíte jako vorvaň před slehnutím.
    Před sousedovou garáží stojí taxík.
    "Auto!" hlásí Sáně nadšeně. Vyžaduje reakci.
    "Ano to je auto."
    Jeřáb v sousední ulici počastuje trojitým:
    "Auto! Auto! Auto!"
    "To je jeřáb," pokouším se rozšířit batolecí slovní zasobu. Ta je totiž značně monotónní. Kolovrátek hadr.
    "Auto," stojí Sáně na svém.
    U padesátého auta cítím, že mi v hlavě explodovala poslední mozková buňka, která přežila Bží rozklad zevnitř. Jak to říkala maminka?
    Po mateřské jsem měla pocit, že umím jen štěkat a mňoukat.
    Já budu umět říct "auto" na sto způsobů.

    Závěrečná poznámka: 

    Teď už má slovní zásobu pestřejší. Stav mých mozkových buněk je ovšem stále v záporných hodnotách. :D

  • Obrázek uživatele Terda

    Předpoklady

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dostihli ji v půli odpolední hlídky.
    “Připravte loď k boji!”
    Víření bubnu proťalo vzduch. Ostrý hlas bocmanovy píšťalky.
    “Pane Keithu, na palubě Margarity jsou ti odvlečení domorodci. Až ji dobudeme, pokusme se je získat na naši stranu.”
    Maska jistoty halila domněnky do hávu pravdy. Nesměla dát najevo pochybnosti.
    “A pokud se nemýlím, nalezneme na ní i pana Miltona a zbytek jeho lidí.”
    “A pokud ne?”
    “Pak jsou mrtví.”
    Tři slova. Úder do žaludku. Přesto nehnul ani brvou. Stejně jako ona.
    “A teď máme nějakou práci.”

    Děla zarachotila do střílen. Poslední slova povzbuzení. Odvahy. Margarita přijala výzvu.
    První salva rozpoutala peklo.

    Závěrečná poznámka: 

    Je tam? Zase co řekne kapitán musí bejt pravda, i kdyby to pravda nebyla. Tak snad.
    Odpolední hlídka trvá od dvanácti do čtyř odpoledne.

  • Obrázek uživatele Terda

    Šelma a dravec

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku bod

    Drabble: 

    Počasí jim přálo. Jasná obloha se táhla od obzoru k obzoru. Troufla si polevit v opatrnosti. Balancovala na hraně mezi uměním a riskem. Stálý vítr jim dával křídla. Příliš dlouho je Margarita vodila za nos. Příliš dlouho hráli její hru na kočku a na myš.
    Nad ránem se horizontu objevil obrys stěžňů.
    “To je ona.”
    Proklatá Margarita. Kam až je zavedla? Sledovala rostoucí siluetu pohledem dravce.
    “Teď už neuteče.”
    Hra skončila. Už nezáleželo na tom, kdo koho loví. Láká do tenat. Přišel čas kdo z koho. Přišel čas změřit síly.
    Zvítězí ten, kdo získá vítr a moře na svou stranu.

  • Obrázek uživatele Terda

    Velký lovec v malém těle

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tělem své divoké předky nepřipomíná. Nohy má přiliš krátké. Tělo dlouhé. Vahou ho hravě překoná kocour od sousedů. Jak rád by mu natrhl ten jeho vypelichaný kožich, když se promenádoval podél plotu. Kocour už dávno není. A on už kočky neprohání. Ani ptáky v parku. Záda bolí. Pomalu obejde svůj rajón. Přečte si vzkazy donchuana z malých domků a bílé dámy odnaproti. Zbytek dne prospí. Občas se v něm však šelma probudí. Když ucítí myši v hromadě dřeva za kurníkem. Potkana hrabajícího v kompostu. Ve slepých očích zasvítí lovecká vašeň. Zpozorní. Čenich nízko u země.
    Však já vás jednou dostanu!

  • Obrázek uživatele Terda

    Na rozcestí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Nejsem ošklivá na námořníky. Jsem na ně zlá. A taky je to BJB. Ale nic lepšího nejsem schopna vymyslet.

    Drabble: 

    Vzduch čpěl pachem krve a nemytých těl. Bolest rvala tmu na cáry.
    Dívenka v bělostných šatech z mušelínu.
    Sen. Skutečnost. Výplod horečnaté mysli.
    Prostovlasá. Skláněla hlavu ke straně. Zlaté kadeře jí splývala po štíhlé šíji.
    Neumírej.
    Přisedla druhá. Stejně bílá. Jen hřívu havraní. Chladný dotek štíhlých prstů konejšil.
    Pojď za mnou. Utěším tě. Zapomeneš.
    Nechoď.
    Pojď. Uleví se ti.
    Nechoď.

    Nabídla vodu v hrnku s uraženým uchem. Páchla zatuchlinou.
    Ještě není čas.
    Nevěř jí. Čeká tě jen bolest a utrpení. Pojď za mnou.
    Nechoď.
    Pojď.
    Nechoď.

    Dívčí prsty drásaly rány. Chtělo se mu křičet.
    Nechte mě spát.
    Nechoď. Zůstaň.

    Nešel.

  • Obrázek uživatele Terda

    Od pěti týdnů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Obsahuje frustraci

    Drabble: 

    Každodenní cvičení. Čtyřikrát denně rovnat vzpouzející se uzlíček do předepsané polohy. Od pěti týdnů do půl roku. Pak byl už moc těžký. Pohyblivý. Počkáme do roka. Až se rozchodí. Batole má na cvičení názor.
    Vylepovat nohy tejpy. Od pěti týdnů do dvou let. Pak se je naučil sundávat.
    Když padl verdikt na dlahy, pochybovala jsem, že by si je vůbec nechal nasadit.
    Sáně je přijímá nezvykle dobře. Večer co večer se připomíná. Ráno se dívám na odřené dětské nožičky. Výrobce zdravotní pomůcky nepočítá s vysokým nártem.
    Náš denní chléb. Od pěti týdnů do teď. Přestávám věřit, že se operaci vyhneme.

    Závěrečná poznámka: 

    Nějak mě poslední dobou deptá, jak se mě rodina každý den ptá, jestli se to lepší.

  • Obrázek uživatele Terda

    Hej rup!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Když se vrátili na palubu Skřivánka nastal shon. Hvizd píšťaly. Dusot nohou. Soukolí poháněné tvrdou rukou bocmana. Stokrát opakovaná rutina. Denní chléb máčený potem. Paže se opřely do rumpálů. Skřípění kotevních lan. Halekání v ráhnoví. Plátno se uvolnilo z konopného objetí. Plachty se nadmuly větrem. Skřivánek ukázal záď krvavému pobřeží.

    Margarita má nanejvýš den náskok,” pronesla Frances, když se večer skláněli nad mapami. Víno ve sklenicích větralo netknuté. Světlo lucerny stínily chmury.
    “Nejsme jí o moc blíž, než u té misie,” potřásl hlavou pan Keith.
    “Tentokrát ji dostaneme.”
    Čekal je hon. Tak jako už mnohokrát. Na truchlení bude čas později.

  • Obrázek uživatele Terda

    Návod na život

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jezte zdravěji. Dopřejte si zeleninu pětkrát denně.
    Omezte cukr.
    Cvičte.
    Dopřejte si čas pro sebe.
    SPĚTE O HODINU DÉLE A BUDETE SE CÍTIT JAKO ZNOVUZROZENÍ!

    Jak ráda bych spala. Co o hodinu! Klidně o dvě déle! Nebo půl dne.
    Čas pro sebe? Počítá se pět minut ve sprše za doprovodu vytrvalého řevu kojence z vedlejší místnosti? Cvičení? Běh za batoletem na odrážedle a sprint za kojencem na útěku hodlám povýšit na olympijskou disciplínu. Deset tisíc kroků žádná míra. Jenom po bytě nachodím tři. Večer odpadám s kojencem. Jen ten pocit znovuzrození se ráno ještě nedostavil. Takže na čokoládu mi nesahejte!

    Závěrečná poznámka: 

    Fénixe doma nechováme, tudíž ho beru jako symbol znovuzrození. Za nápad děkuji Bž, které opět prohlásilo, že spánek se přeceňuje. Snad mi to projde.

  • Obrázek uživatele Terda

    Řeřavé uhlíky v popelu zmaru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    varování: Pořád jsem ošklivá na námořníky
    nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Pobitá těla námořníků ležela tam, kde padli. V marné snaze dostat se ke člunům. Frances vystřelila. Liška ve zpola vylínalém kožichu zmizela mezi kamením.
    “To nebyl boj. To byly jatka,” zavrčel Robson. Odplivl si. Jeden z nováčků začal zvracet. “Pohřbíme je. Nenecháme je napospas mrchožroutům.”
    Drtila slova mezi zuby. Bělely klouby zaťatých pěstí. Odevzdají své druhy moři.

    Rovnali těla do řady. Byla zmrzlá na kost. Nikdo nemluvil. Jen moře šumělo.
    “Tenhle je poslední.”
    Za sveřepou tváří střelmistra bobtnal vztek.
    Nevyslovená otázka brázdila čelo kapitána.
    Šest chybí.
    Milton.
    Řeřavé uhlíky naděje v popelu zmaru.
    Možná je zajali.
    Možná jsou ještě naživu.

    Závěrečná poznámka: 

    Jak se mi při pohledu na téma ulevilo, že místo "hodně moc ošklivá" budu jen "hodně ošklivá", tak teď si nejsem jistá. Snad se za znovuzrození může počítat i zjištění, že někdo koho jsme měli za mrtvého, mrtvý nejspíš není.

  • Obrázek uživatele Terda

    Rozhodnutí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Jsem ošklivá na námořníky.
    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Skřivánek se líně pohupoval na vlnách na dohled hrdla dlouhého průlivu.
    “Vidíte něco, Hoopere?”
    “Ne, madam.” křikl námořník z ráhnoví.
    Jenom se zdrželi.
    Mapy jsou nepřesné.
    “Počkáme ještě dvě hodiny.”
    “A potom?” zeptal se pan Keith.
    “Prohledáme ústí průlivu. Když se do tmy neobjeví, vyplujeme.”

    ***

    “Člun! Tam!”
    Ukazoval Hooper k ústí říčky. Roztáhla dalekohled.
    “Dejte mi spustit člun! Vyhlaste poplach!”
    Smršť rozkazů zvířila vzduch. Člun odrazil. Záběry vesel ho nesly vstříc dřevěným torzům. První tělo spatřili, ještě než se kýl zaryl do kamenitého dna. Známky zoufalého boje.
    Margarita tu pořád někde byla.
    Touha po jejím dopadení se právě stala osobní.

    Závěrečná poznámka: 

    Tak touhu bych tam měla. A vymýšlení názvů je zlo.

  • Obrázek uživatele Terda

    Chybička se vloudila

    Fandom: 
    Drabble: 

    Doba oběda. Matka u sporáku. Sáně se popelí kolem. Už rozlilo psí misku a do pusy si nacpalo granule. Bž v dětské židličce máchá kůrkou chleba.
    “Papat,” pronese Sáně.
    “Už to bude. Běž si sednout do židličky.”
    Sáně zaostří na talíř s rizotem.
    “Ne.” prohlásí kategoricky.
    “To je rizoto. To máš rád.”
    “Ne! Papat!”
    “A co chceš papat?”
    “Tistiny.”
    “Nemáme těstoviny.”
    Sáně odstrčí talíř.
    “Tistiny!
    “Vím, že bys chtěl těstoviny. Ale ty nemáme. Máme rizoto. To je taky mňam.”
    “NE! TISTINY! PIČUK!”
    Opět (tak jako už mnohokrát) matce probleskne hlavou, že prozrazovat batoleti existenci těstovin s kečupem byla zásadní chyba.

    Závěrečná poznámka: 

    Teta wiki tvrdí, že chtíč může být i touha po zcela všedních věcech. Třeba po jídle. Dovolím si tvrdit, že co se týče pokrmu jehož-jméno-nesmíme-vyslovit, cítí Sáně rozhodně chtíč.

  • Obrázek uživatele Terda

    Uprostřed nicoty

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Vedl čluny do hloubi pobřežního labyrintu se zdánlivou jistotou. S každým sáhem, kterým se vzdalovali dubovému trupu fregaty v něm vedle pýchy mládí rostly i obavy. Vědomí, že každé rozhodnutí padne na jeho hlavu. Že musí čluny bezpečně provést bludištěm ostrůvků. Že zůstal sám.

    Druhého dne je cesta zavedla do úzkého průlivu. Klikatil se mezi výčnělkem pevniny a táhlým ostrovem. Obezřetně se vyhýbali kusům ledu unášeným proudem. Kolem nebylo nic. Jen kamení a sníh.
    V ústí ledovcové říčky se rozhodli doplnit vodu, když jeden z mužů na stráži vykřikl.

    ***

    Když Skřivánek doplul na místo setkání, čekalo ho jen mlčenlivé pobřeží.
  • Obrázek uživatele Terda

    Fáze tupého bě(le)žce je dlouhá

    Fandom: 
    Drabble: 

    Doba mezi prvním váhavým stoupnutím u nabytku a uplným ovládnutím pohybu vzpřímeného je nekonečné období boulí a modřin. Zvídavý kojenec většinu času vypadá jako oběť domácího násilí a nebohá matka dvacetkrát denně svádí boj sama se sebou. Aby toho tvora bez pudu sebezáchovy nechytala a nezachraňovala před důsledky vývoje. Aby mu dopřála svobodu okusit pád. Naučit se ovládat vlastní tělo. Najít rovnováhu. Občas si říká, jestli by přeci jen neměli pořídit helmu a polstrovsnou celu. Taky dost často doufá, že ty modřiny do příští návštěvy kojenecké poradny zmizí. Nutno podotknout, že s druhým neméně akčním kojencem se matka stává otrlou.

  • Obrázek uživatele Terda

    Do neznáma

    Fandom: 
    Drabble: 

    S jasnou oblohou a dobrou viditelností se stáhli zpět k pobřeží. Po Margaritě jakoby se slehla zem. Jen hejna racků a alek vítala Skřivánka svým křikem. Jako bájné sirény vábili do hloubi spletitých zálivů. Lákali k průzkumu pustého labyrintu.

    Frances dala spustit čluny. Potřebovala oči i tam, kam se s fregatou neodvážila. Pro mladého Miltona to bylo první samostatné velení.
    Rozloučili se bez zbytečných slov krátce po poledni. Zatímco Skřivánek plul dál podél břehů k severu, čluny zamířili do nitra dlouhého úzkého zálivu.
    Netrvalo dlouho a dvojice člunů jim zmizela z očí.
    Sejdou se za tři dny. Tak zněla dohoda.

    Závěrečná poznámka: 

    Tak snad mi to takhle projde.

  • Obrázek uživatele Terda

    Sponky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Občas děkuji božstvům známým i neznámým, že mám kluky. Že ten mladší mi do oblékání ještě nekecá a že vrcholem módních kreací toho staršího je “tiško” s “begyy”. Když není po ruce bagr vystačí si spokojeně i s autem, vlakem, lodí nebo vrtulníkem. Dojdou-li dopravní prostředky, nekoná se truchlící etuda a vezme za vděk třeba slonem.
    Občas má ale i zcela stereotypní batole rodu mužského záchvat kreativity. Obzvlášť když objeví sponky do vlasů nebo maminčin skřipec. Nejenže vyžaduje jejich nainstalování do vlastních pačesů, ale vzoru módního guru musí následovat i maminka, mladší sourozenec, plyšový pes, stromová kočka a duplo mašinka.

    Závěrečná poznámka: 

    Asi trochu BJB, ale dneska mi chybí lžičky

  • Obrázek uživatele Terda

    Změna ve vzduchu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tři dny halila mlha svět do nepropustného rubáše.
    Čtvrtého dne ráno vstala Frances dřív než obvykle. Vyšla na palubu zahalená do těžkého soukenného pláště se střapatým psíkem v patách.
    „Dobré ráno, madam,“ pozdravil ji mladý Milton.
    „Dobré ráno, Benjamine. Jaká byla hlídka?“
    „Všude klid, madam,“ odpověděl mladík. „Jen ta zatracená mlha...“
    Potřásla hlavou. Sotva bylo vidět před příď. Přesto cítila ve vzduchu nepatrný náznak změny. Hladina moře už nepřipomínala černé ledové zrcadlo. Vítr zesílil. Promnula si zkřehlé prsty.
    „Mlha nevydrží věčně.“
    Když zvon odbil poledne, mihl se v šedobílé cloně nesmělý záblesk slunce.
    Večer přivítala jasná obloha posetá tisícem hvězd.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na dně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Skřivánek se zvolna kolébal pod plachtami napůl skasanými. Mlha ho svírala v ledovém objetí. Moře mlčelo pod nekonečnou šedobílou oponou. Jen rozvážné skřípění lan se neslo nad hladinou. Skupina kadetů na zádi pod nesmlouvavým dohledem pana Keitha v pravidelných intervalech měřila hloubku olovnicí. V témeř dětských tvářích měli nezvyklé soustředění. Chybělo obvyklé chlapecké špičkování. Benjamin Milton výsledky pečlivě zaznamenával do notesu. Věděli, že nejde jen o prosté cvičení jejich dovedností. Věděli, že tentokrát na jejich přesnosti závisí nejen jejich loď. Uvězněná mezi mrazivým mořem a bludištěm pobřeží. Pět sáhů od kamenitého dna. Ale také ty, které jednou připlují po nich.

    Závěrečná poznámka: 

    V neznámých vodách je rozhodně nutné zjistit, zda se pod kýlem té vody nenachází příliš málo. Snad mi to projde.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ztraceni v mlze

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Pronásledovat nepřátelskou fregatu podél pobřeží členitého nesčetnými zálivy a skalnatými ostrůvky bylo jako hledat jehlu v kupce sena. Žádný vytrvalý hon na otevřeném moři pod napnutými plachtami. Plížili se podél tmavých břehů lemovaných bílou krajkou příboje. Jedinou společností jim byl křik mořských ptáků.
    Margarita se mohla skrývat kdekoliv. Den za dnem pátrali po sebemenší známce její přítomnosti. Mihnutí plachty. Zčeření hladiny kýlovou brázdou. Na horizonu i v labyrintu pobřeží. Opatrně proplouvali nezmapovanými vodami.
    Šedivé ráno je přivítalo hustou mlhou. Lezavý chlad svíral srdce. S hořkou pachutí nařídila stáhnout se od nevlídných břehů. Do bezpečí otevřeného moře. Ani dnes Margaritu nenajdou.

    Závěrečná poznámka: 

    Když tam člověk nemá kytky, musí si je vyrobit. Margarita od franc. marguerite (= kopretina)

  • Obrázek uživatele Terda

    Řekni kde ty kytky jsou?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: nehezké zacházení se zelení

    Drabble: 

    Jeden by řekl, že potomek někoho, komu pod rukama vyroste i suchá větev, bude mít k rostlinstvu kladný vztah. Pravdou však je, že kde pánbůh či jiná nadpozemská entita nadělila matce, tam nenadělila dceři.
    První a poslední pokus o zahradničení skončil v bytě v Košířích. Mé nadšení trvalo přesně dva měsíce.
    V Braníku mi po rodičích zůstal kytek přehršel. První to vzdala květena na západním okně obýváku. Skončila na hnojišti. Orchideje jsem se před potupnou smrtí nedolitím nebo přelitím rozhodla zachránit přesídlením k mamince. Ani africká fialka Božidara to nevydržela a odebrala do Věčného truhlíku. S kytkama vážně nejsem kamarád.

    Závěrečná poznámka: 

    Voskovka to ještě nevzdala.

  • Obrázek uživatele Terda

    Zápis lodního deníku Skřivánka ze dne 28. dubna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    28. dubna, Skřivánek, na moři

    Vítr západní až jihozápadní, rychlost 7 uzlů, během dopolední hlídky zataženo
    Přistáli jsme na ██° ██´ severní šířky a ██° ██´ západní délky. Navázali jsme kontakt s obyvateli misie. Proběhla výměna zboží.

    (Následuje výpis směněných položek)

    Margarita spatřena předevčírem. Zakotvila v zálivu tři míle jižně od misie. Žádala zásoby potravin a pitné vody. Čtyři muži odvlečeni. Odplula v odpoledních hodinách podél pobřeží k severu. Cíl plavby neznámý.

    Vypluli jsme s odlivem o prvním zvonu první psí hlídky. Pronásledujeme Margaritu na sever.

    O třetím zvonu první psí hlídky mrholí, vítr západní až severozápadní, rychlost 6 uzlů.

    Závěrečná poznámka: 

    Začerněné o zeměpisné poloze údaje počítám každý jako jedno slovo (stupně a minuty zvlášť)

  • Obrázek uživatele Terda

    Jak dostat maminku do blázince

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pondělí 11. dubna, doma

    Můj
    Náš milý deníčku,
    dnes se nám povedlo budíček synchronizovat dokonale. Máma si ani nestačila vypít kakao. Potom se snažila přesvědčit bráchu, že se má vyčůrat do nočníku. Taky povídala něco o doktorce. No tak jsem začal řvát.

    9:00
    Brácha mi sebral balónek. Utekl s ním do ložnice. Pořád mi bere hračky. To není pravda! ON mi bere hračky.

    9:15
    Máma ulovila bráchu. Vrátila mi balónek. Navlíkla na bráchu kalhoty.

    9:30
    Máma říkala něco o tom, že ZASE nestíháme. Honila bráchu s botama po bytě.

    9:45
    MOJE místo v kočárku zabírá nějaká škatule. Asi budu řvát.

  • Obrázek uživatele Terda

    Sama

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Na osamělou osadu narazili o šest dní později. Když fregata spustila kotvy, děti hrající si na břehu, se rozprchly.
    “Netváří se zrovna přátelsky,” utrousil pan Keith, když přistáli. Zpovzdálí je ostražitě sledovala skupina domorodců. V rukou třímali harpuny. Frances gestem zastavila své muže. Námořníci nervózně těkali očima.
    “Složte zbraně. Nikdo se ani nehne.”
    Nestála zbytečný konflikt s domorodci. Pistoli a meč podala panu Keithovi.
    “Madam, je to rozumné?”
    “Oni se nás bojí.”
    Vykročila. Pomalu. S rukama holýma na znamení přátelství.
    Zůstala stát na půl cesty. Sama. Nicotná postavička mezi zemí, mořem a oblohou. Čekala.
    Pak ze středu domorodců vykročil kněz.

    Závěrečná poznámka: 

    Tak jo. Je to ochcávka. Ale je to nesoutěžní, takže by určitě šlo přivřít očko. Nebo obě. *psí očička* Ale Fanynka může být i zdrobnělina, takže je to malá Frances, že jo. No a v očích posádky musí být rozhodně největší.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ze života celebrity

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Možná bych k tomu měla dát nějaké upozornění. Jen nevím jaké. Takže prostě varuji. To nějak samo.

    Drabble: 

    Našpicovat uši. Zkontrolovat perimetr. Vyplížit se z místnosti. Hezky potichoučku. Tvářit se nenápadně. Vidíte? Vůbec tady nejsem. Nikdy jste mě neviděli. Nic po mě nechcete. Tři rychlé kroky.
    SKŘÍÍÍP!
    Výdech. Nádech. To nemohli slyšet. Ne když je cíl cesty tak blízko. Dusot nohou. Rychle přibouchnout dveře rozvášněným davům. Otřít si pot z čela. Usednout. To bylo o fous…

    “UÁÁÁÁÁÁÁ!”
    Na dveře zabuší drobné pěstičky.
    “Máma? B-ácha.”
    Zavyju. To mě už nenecháte v klidu ani… Tak takhle se asi cítí celebrity. Jen moje největší fanynka je kluk, má sedm měsíců, tři zuby a separačku.
    A ten velkej kolaborant mě vždycky práskne.

    Závěrečná poznámka: 

    B-ácha počítám jako jedno slovo jelikož se jedná o fonetický přepis výrazu, který Sáně používá pro sourozence.

  • Obrázek uživatele Terda

    Na hraně světa

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Poslední rybářskou osadu minuli v pozdním odpoledni. Z nebe se sypal těžký mokrý sníh. Frances upila horkého grogu a přitáhla si pršiplášť ke krku. Pomalu začínala pochybovat o správnosti informací. Co by korzár hledal tady? Daleko od obchodních cest. Daleko od všeho. Jen malá bárka na lovu herynků jim zkřížila cestu.
    Rybáři byli sdílní. Velkou neznámou loď spatřili před třemi dny. Plula na sever.
    “Proboha, proč pluli na sever?” mudroval nahlas pan Keith, když se později skláněli nad mapami. “Vždyť tam nic není.”
    “Třeba nejsme jediní, kdo chce vědět, co je dál.”
    Nejsou jediní, kdo chce pokořit hranice známého světa.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ťukání na nervy

    Fandom: 
    Drabble: 

    Míra mateřského zenu je entita značně nestabilní. Obvykle závisí na mnoha proměnných. Na množství čokolády ve spíži. Pocitu hladu či sytosti. Kvalitě spánku. Na mých pěti minutách ve sprše. Když mladšímu kusu rostou tři zuby naráz, jeho mozek vyvíjí nukleární pohon a živí se asi tak stokrát za den a dvěstěkrát za noc a haptací baterky jsou na nule, nachází se mateřský zen na dně Mariánského příkopu. Nebo spíš pod ním. Je to ta chvíle, kdy stačí nic a ručička barometru nálad překročí hranici výbuchu. A přesně ta chvíle, kdy si OBA sednou před terárko a začnou klepat na sklo.

  • Obrázek uživatele Terda

    Země rzi, sněhu a skal

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Pluli na dohled pobřeží. Čupřiny útesů ještě tu a tam pokrýval sníh. Rezavé hlavy loňského vřesu zmírající mezi bílými plotnami se natahovaly ke slunci, které jen nesměle probleskovalo mraky. Osamělé stromy ošlehané větrem. V tomhle kraji se zima nevzdávala snadno. Nevlídné místo pro život.
    A ještě nevlídnější pro malou fregatu. Opatrnost velela nepřibližovat se k rozeklaným skaliskům. Příboj je bičoval tisícem ledových důtek. Množství kamenitých ostrovů i ostrůvků, kde se sotva držela neduživá tráva. Některé skryté. Jen nejnižší příliv odhalil jejich holá temena. Kolik lodí už bouře a zrádné proudy nahnaly do kamenných čelistí? Kolik životů si vyžádala krutost moře?

  • Obrázek uživatele Terda

    A je on vůbec váš?

    Fandom: 
    Drabble: 

    “Ten je dlouhej! A tlustej. Ten už má aspoň pět kilo! A on je zrzavej!”
    “Po kom by asi tak byl zrzavej?”
    Snažím se neprotočit panenky. Zaměřím se na dlouhé tmavé číro novorozence. Marně se hledám, kde má tu zrzavou. Je stejně neviditelná jako ty faldy, na které starší příbuzenstvo rádo poukazuje. Bž se narodilo jako dlouhá tmavovlasá vižlička.

    Je mu sedm měsíců. Dlouhej jak tejden před rodičákem je pořád. Faldíky už rozhodně nejsou neviditelné. Prý kojím smetanu. Hravě ji vyběhá. Totiž vyleze. Tmavé číro, které si na sluníčku rádo hrálo na zrz, vypelichalo. Je z něj prvotřídní špinavej blonďák.

    Závěrečná poznámka: 

    Ani jedno z našich dětí nikdy nebylo zrzavé. Ale sluníčko je mrcha a Bží tmavé háro tak házelo všelijaké odlesky. A zrovna tý zrzavý si vždycky někdo všiml.

  • Obrázek uživatele Terda

    Výkvět

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Stávkuje nám internet. Klofat drabble na mobilu, není nic moc.

    Drabble: 

    K Francesině překvapení jim velitel přístavu poslal dvanáct mužů. Byl to výkvět přístavní spodiny. Zlodějíčci. Hrdlořezové. A jeden úředníček, který se přihlásil dobrovolně. Prý kvůli manželce. Pořádný námořník nebyl ani jeden.
    "Lepší takhle nahonem neseženete."
    Řekl to skoro omluvně.
    Potřásla hlavou. Tahat za ten správný konec lana snad zvládnou.
    "Popravdě jsem rád, že sem konečně někoho poslali," pronesl po krátké odmlce. "Už jsme přišli o dvě šalupy."
    "Jak?"

    Kotvy zvedli ještě za tmy. Skřivánek vyplul do neznáma. Zmapovat nezmapované. Chytit škodnou. Černé zrcadlo zálivu rozčísla kýlová brázda. Odlesky luceren se mihotaly nocí. Plachty rozkvetly nad hladinou nejistotě a obávám navzdory.

    Závěrečná poznámka: 

    Tradičně trpím nedostatkem kvetoucí flóry. Snad mi projde obrazné pojetí.

  • Obrázek uživatele Terda

    Dál a dál

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Pluli pomalu. S námahou stoupali proti větru. Obrat za obratem. Ve dne v noci oči na šťopkách. Nebezpečné vody věštily cíl pouti. Už brzy by měli spatřit linku pobřeží. Hřejivou náruč přístavu. Doplní zásoby. Snad i zalátají prořídlou posádku.

    Kotvy spustili o tři dny později. Velitel přístavu byl zprvu ochota sama.
    “Kolik mužů potřebujete?”
    “Patnáct.” Spíš dvacet, ale jestli v seženou deset, budou rádi. “A někoho kdo se vyzná ve zdejších vodách.”
    Nedělala si velké naděje. Bude se muset spolehnout sama na sebe. A na své lidi. Až poplují do neznáma. Dál než kdo před nimi. Dál než by chtěli.

  • Obrázek uživatele Terda

    Trable s technikou

    Fandom: 
    Drabble: 

    Třináct kilo na záda. Trochu protestují. Sedm do vozítka. Ty protestují poněkud víc. Hlasitěji. Nastavit ten ďáblův stroj. Schovat ho do kapsy. Na zápěstí ten bazmek neměří. Plán byl dojít bočními ulicemi na Skálu. Párkrát obkroužit vyhlídku. Žádný dlouhý túry. Jen se trochu protáhnout a uspat potěr.
    Bž to zalomilo, sotva se vozítko dalo do pohybu. Sáně až u druhého kolečka na vyhlídce. Hlavu ergonomicky zalomenou do strany. Zpocená jsem až… Za to by mi měli počítat nějaký kroky navíc. Zběžná kontrola strojku. Pauza!? Kde jsou mé tři tisíce kroků? No tak to vezmeme ještě do parku a kolem školky.

    Závěrečná poznámka: 

    Užívání "chytrých" hodinek skrývá nejedno úskalí. Například neměří, když tlačíte kočárek. Dostalo se mi rady strčit je do kapsy. Experimentálně jsme však zjistila, že i v kapse mě "okrádají" o kroky. Nejlíp měří na kotníku.

  • Obrázek uživatele Terda

    Ledová královna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní bez nároku na bod

    Drabble: 

    Ukrajovali z oceánu míli za mílí. S jarem přicházela tichá hrozba. Oči hlídky na stěžni pročesávaly nekonečnou vodní pláň. Mihotavé zajiskření. Snad odlesk umírajícího slunce. Bělavá kontura vln.
    “Led! Led!”
    “Kde?” křikla na námořníka. Rozhodné máchnutí paže. Roztáhla dalekohled. Zamířila udávaným směrem. Hora ledu líně unášená mořským proudem. Zdánlivě nevelká. Přesto byla fregata vedle ní jen křehkou skořápkou. Nahá. Bezbraná. Majestát smrti skrytý pod hladinou. Běda lodi, která připluje příliš blízko. Běda lodi, která vystaví své břicho ledovým čelistem. Rozpářou dubový trup jako nůž projede máslem. Kolik neopatrných kapitánů ve vidině doplnění zásob pitné vody, už přivedlo svou loď zkázy?

    Závěrečná poznámka: 

    Kapitánku se mi svlékat nechtělo. Ledová kra se odhalovat taky nechce. Jediná další ženská tam je loď samotná.

  • Obrázek uživatele Terda

    Šipky miškou

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vylučování je věc veřejná. Pediatra se nočníkem ohání od roka. Rodina jí zdatně sekunduje. Zatímco neteř od roka a půl nadšeně běhá v rouše Evině bez ohledu na roční období a neméně nadšeně hlásí své biologické pochody, Sáně se řídí heslem “zatloukat, zatloukat, zatloukat”. Když nos odhalí pravý stav věcí, následuje souboj vůlí. Obvykle končí odlovením batolete. Podle zvukových projevů by si jeden myslel, že nám ze sprchy teče přinejmenším lučavka královská. Matka se vyčerpaně sveze na podlahu. Mokrý naháč mizí vdál.

    Změna přichází nečekaně.
    “Šipky miškou,” dožaduje se batole po té, co se nechalo omýt. Dobrovolně.
    Ještě není vyhráno.

    Závěrečná poznámka: 

    A kdo pozná, čeho se batole dožaduje, když chce "šipky miškou" dostane keksík. :D

Stránky

-A A +A