Hraje tu hudba, nahlas, neslyší ani svoje myšlenky. Buší mu srdce, cítí ho až v krku, možná je to její jazyk. Bliká světlo, možná měsíc, oheň, reflektory. Kývá hlavou, dupe, vlní se. Ona je tu pořád, neodešla. Pravděpodobně neví, co dělá, usmívá se nepřítomně a směje se hystericky. Nová droga D2RF může mít vedlejší účinky, vzala si to dobrovolně, on odmítl. Ona ale rozhodně nesahá vedle a zatím stále ví, co dělá. Sápe se po jeho těle tak, jak by to střízlivá nikdy neudělala. A on si uvědomí příliš pozdě, že ona nechce jeho tělo, ale mozek. Ten v hlavě.