Moje články

  • Obrázek uživatele Rya

    První z posledních

    Fandom: 
    Drabble: 

    První druhé třetí čtvrté páté šesté sedmé osmé deváté desáté
    Jedenácté dvanácté třinácté čtrnácté patnácté šestnácté sedmnácté osmnácté
    Devatenácté tohle drabble psát je děsná nuda šestadvacáté sedmadvacáté ale zase
    nápad je nápad no ne pětatřicáté šestatřicáté vzkaz příslušnému kontrolorovi když to neuznáš vůbec se nebudu zlobit ani hádat devětačtyřicáté a sláva jsme za půlkou! Ale
    stejně lidi letos ta témata hrozně flákají tak co! Pětašedesáté šestašedesáté nemyslete psát
    ty číslovky je větší dřina než psát normální slova osmasedmdesáté to bylo zrovna dost těžké čtyřiaosmdesáté ale už jdeme do finále devadesáté jedenadevadesáté a už jedno z posledních předpředposlední předposlední poslední nejposlednější!

  • Obrázek uživatele Rya

    Myšákův příběh na dobrou noc

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Každá doba,“ vyprávěl Myšák, „má svoje obludy. Před lety to bylo strašidlo komunismu. Zabývalo se hlavně cestováním. Obcházelo Evropu.“
    „Pěšky?“
    Myšák zaváhal. „Myslím, že tenkrát ještě auta nebyla. Ale to je jedno. Teď máme příšeru Trh. Ještě strašidelnější.“
    „Čím?“
    „Má dlouhé chapadlovité ruce,“ vymýšlel si Myšák, „vlastně jenom jednu ruku, na které je nejpříšernější, že je neviditelná. Když nemáš dost peněz nebo zlata nebo čehokoliv, co potřebuješ, chytne tě neviditelným chapadlem pod krkem a trhne. Proto se tak jmenuje: Trh!“
    Sovátko potěšeně zahoukalo. Milovalo strašidelné příběhy.
    „Přijde na nás?“
    „Ne. My všechno, co potřebujeme, máme. Trh si může trhnout chapadlem!“

  • Obrázek uživatele Rya

    Omyl

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jakási část jeho vědomí, snad ta, která bývala svědomím, jej chladně, zpovzdálí, pozorovala.
    Ruce zhrublé tvrdou prací ukládaly lup do vaku, opatrně, aby stříbro ani nezacinkalo.
    Srdce ztvrdlé na kámen.
    Právě se setkal s vlídným přijetím, ale připadalo mu pokrytecké.
    Podezřívavé pohledy hospodyně, ty ovšem byly pravé!
    Rozpraskané rty se cynicky ušklíbly.
    Před pár hodinami by své počínaní mohl omluvit hladem, únavou, bezvýchodností nouze. Teď měl ale břicho plné a pohodlné lůžko nadosah.
    Pokud by ho právě v té chvíli vyrušili, stal by se vrahem?
    Možná ano.
    Ale krádež jako oplátka laskavosti stačila.
    Totální krach lidství.
    Už nebude jiný.
    Nikdy.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Rya

    Nouzový stav

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Hned jak jsem si téma přečetla, věděla jsem, že je o mně...

    Drabble: 

    Chovám se předpisově.
    Do práce chodím výjimečně, zalezu si do školní knihovny a jsem tam sama.
    Jezdím pomalu autem tichým městem nebo chodím pěšky, přes opuštěnou Kampu a liduprázdný Karlův most.
    Vozím seniorům nákupy a léky, ale podávám jim je oknem nebo je nechávám za zavřenými dveřmi.
    Od lidí, které potkávám, si zachovávám odstup, spíš dvacet metrů než dva.
    S přáteli se potkávám jen venku, vždycky jen s jedním.
    Jezdím za město na dlouhé výlety kvetoucím krajem. Ptáci zpívají pod ztichlou oblohou, po které nelétají letadla.
    Je mi líto izolovaných, nemocných, umírajících, zchudlých…
    … ale zároveň si tenhle čas nesmírně užívám.

    Závěrečná poznámka: 

    ...a trochu se za to stydím, ale jenom trochu...

  • Obrázek uživatele Rya

    Ústy a srdcem

    Drabble: 

    Můj drahý Tasemníku,
    Píšeš, že se Ti nahoře stýská po pekle. Skutečně? Zajímá tě, zda se tady něco změnilo; inu, peklo je dokonalé a změn není zapotřebí. Každý obyvatel, ať démon či vězeň, je automaticky vinen (tebe, můj milý, se to bude týkat více než jiných). Trest je tudíž vždycky namístě.
    Zajímavé je, že někteří zdánlivě nejhorlivější následovníci Nepřítele zcela přejali tento způsob uvažování. Mají plné pusy milosrdenství, odpuštění a podobných ohavností, srdcem však touží po věčné pomstě. Nejnádhernější je fakt, že důvodem k tak planoucí nesnášenlivost nejsou opravdové hříchy jejich bližních, ale pouhé drobné rozdílnosti.
    Peklo jich bude plné!

    Závěrečná poznámka: 

    Tvůj milující strýc
    Zmarchrob

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak dál seděli před chalupou a jedli kotlety

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na drabble Jak seděli před chalupou

    Drabble: 

    Koukněte na to, řekl zálibně Pažout, když narovnal kotlety na gril, to je úplná symfónie, jak tam syčí, pravý prasečí tanec, a Horáček povídal, pamatujete, do I. B jsem s váma nechodil, byl jsem jinde, nešlo mi čtení ani psaní a soudružka učitelka pořád, koukněte na Horáčka, děti, jak může být někdo tak hloupý, pomalý, nedovtipný, já se do školy těšil, jenže po dvou měsících jsem nesnášel ani tu úču, ani šprty, kterým všechno šlo jako po másle, a to se nezměnilo, takže mi na kamarádění zbyl jenom tady Pažout, a Pažout řekl, ale stěžovat si nemůžeš, tady máš kotletku!

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak seděli před chalupou

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 25 "Práce všeho druhu".

    Drabble: 

    Jednou seděli před chalupou, která patřila Machovým, ale Horáčkovi a Pažoutovi vlastně taky, protože tam udělali všechny práce (Mach se snažil leccos okoukat v hobbymarketech, ale kdo má obě ruce levé, v hobbymarketu šikovnost nekoupí), a Mach řekl, kluci, tolik toho umíte, jak to, že jste ve škole tak vyváděli, i při pracovkách to bylo k zbláznění, a Horáček odpověděl, třeba Pažout sklouzl na šikmou plochu, protože mu bábi četla Broučky, a Pažout přikývl, to je pravda, ale Broučkům už je dobře, a co se mě týče, pokračoval Horáček, to je na dlouhé vyprávění a koukejte, jaký nese Machová kotletky!

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud by někoho zajímala souvislost mezi Pažoutovým asociálním vývojem a Karafiátovými Broučky, dozví se to z delšího (nedopsaného) textu Jak měnili literaturu. Část s Broučky je ucelený příběh v několika kapitolách, první nese název O Pažoutově existenciální vzpouře, panenské krvi a petrifikovaných zvířátkách a je zde, ostatní následují.
    http://www.sosaci.net/node/34558

  • Obrázek uživatele Rya

    Nemlaťte zakopané pudly do hlavy!

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Zakopaný pes,“ řeklo Sovátko, „je něco jako jádro pudla.“
    „Ty se, Sovátko,“ opáčil Myšák, „občas domníváš, že věci osvětluješ, ale přitom je zatemňuješ.“
    „A v tom může být zakopaný pes!“ nedalo Sovátko pokoj. „Co ti není jasné?“
    „Například, co je pudl?“
    „Pes s trvalou.“
    Pes s čím ? pomyslil si Myšák. A je zakopaný ? A pokud ano, je zakopaný trvale ?
    „Odhalit, kde je zakopaný pes,“ pokračovalo Sovátko, „neboli, kde je jádro pudla, je jako uhodit hřebík na hlavičku.“
    „Hřebík nemá hlavičku.“
    „Ta placatá část je hlavička.“
    „Není,“ zavrčel Myšák. „Můžeš uhodit do hlavy zakopaného pudla, ale je to surové a zbytečné!“

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak se Mach stal chalupářem

    Drabble: 

    Byl slunečný duben, ale platil zákaz vycházení, což Macha štvalo, načež řekl, koupím chalupu, na venkovský zahradě se nemusíme maskovat za bankovní lupiče, ale Horáček povídal, no ale Machu, budeš se muset maskovat za chalupáře, máš dvě vysoký školy, ale umíš se sekerou? Pilou? Šroubovákem?, a Mach se kasal, samolitr, uvidíte, a hned koupil roubenku ve Středohoří, další víkend tam zavezl kamarády a ukazoval, koukejte tu zeď, koukejte ten dřevník, koukejte tu střechu, moje práce, ale Horáček s Pažoutem řekli jenom, Sluchátko?, a sluchátko řeklo, ovšemže je to MOJE práce, a taky poslední, ať si to ten vejtaha dělá sám!

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak Pažout s Horáčkem zvyšovali porodnost

    Drabble: 

    V úterý měli jít Horáček s Pažoutem k Machům, ale nechtělo se jim, Pažout povídal, dyť jsme tam v sobotu večeřeli, a Horáček dodal, a v neděli hráli deskovky, ale včera, řekl Horáček, jsme tam nebyli, no jo, řekl Pažout, ale to měl Mach schůzi bytovýho družstva a Machová učí dálkaře, hele, Horáčku, poslední dobou nás Mach pořád zve, nejni to divný?, a Horáček řekl, nojo, jestli nemají nějakou krizi, jako manželskou, a Pažout řekl, už vim, Machová chce mít dítě a Mach ne, nechce s ní být sám, to bude vono! načež Horáček řekl, doma zůstanem a děcko bude!

    Závěrečná poznámka: 

    (Když se o tom o dva dny později prokecl Pažout před Machem, řekl Mach, vy mameluci, děcko bude, to už je hotový, ale trošku rizikový, takže doktor řekl, že teď pro sichr nic nesmíme, proto vás pořád zveme, abysme se nějak zabavili, a Pažout řekl, aháááá, tak my budeme chodit imrvére, což opravdu dělali, dokud se o osm měsíců později nenarodila malá Machová, což, jak pravil Mach, byl nejvyšší čas, protože dýl by to nikdo z nich nevydržel.)

  • Obrázek uživatele Rya

    Punková nutrie a koncert zkázy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    VAROVÁNÍ:
    Nečtěte to!
    Totální BJB (proč nemá BJB samostatný fandom?!)
    Napsáno pod tlakem okolnosti, že nemám čas teď a nebudu ho mít už dneska vůbec!
    Fakt. Jestli to budete číst, následky si přičtěte sami!
    Kontrolorům se omlouvám, ti musí (ale ručím za to, že téma i sto slov to splňuje!)

    Drabble: 

    Punková nutrie,
    Zlotřile zavyje
    Na koncertu zkázy
    Dlouhým hárem hází
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    Svým riffem vás nabije
    Na koncertu zániku
    Kupte si ji na triku!
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    Nudu v srdci zabije
    Na koncertu konce
    Zazvoní na zvonce
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    Pár pilulí požije
    Na koncertu extáze
    Uberete na váze
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    Po smrti znovu ožije
    Na koncertu obrody
    Po hlavě skočí do vody
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    Jen zlé myšlenky zabije
    Na koncertu smrti
    Ocáskem zavrtí
    Jééé jééé jééé!

    Punková nutrie
    V každém roce s námi je
    Jééé jééé

    Závěrečná poznámka: 

    Jééé!

  • Obrázek uživatele Rya

    První verze

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Promiň, Karle Hynku!

    Drabble: 

    „Byl pozdní večer v půli dubna.“
    Duben, kosa jak v morně. Květen bude lepší.
    „Večerní máj je lásky past.“
    Moc zhurta. Začnu spíš zlehka…
    „Krkavec krkal lásky žal.“
    Haha, dobrý. No ale ne, jasně…
    „Kde morový zaváněl háj.“
    To by se dost hodilo k tomu krkavci!
    Slavíci a růže, lepší. Stromy v květu.
    A mech. S tou láskou je zapotřebí se někam svalit.
    „Jezero hladké“, jo, to je pěkný!
    „Zvučelo temně bol
    Břeh jej objímal kol
    A slunce jasná světů jiných
    Bloudila magickými proužky
    Hořícími jak v lese soušky“.
    Tak nevím, není už čas na skleničku?
    Mrknu na to zejtra.

  • Obrázek uživatele Rya

    Lord Suchar

    Fandom: 
    Drabble: 

    Obyvatelé našeho krásného města!
    Zamysleme se všichni!!!
    Obraz nesmírně vážné tváře našeho vládce – říkejme mu třeba lord Suchar – zdobí úřady, hostince, ba některé domácnosti; je však za těmi strnulými rysy pana Sušenky opravdu moudrost, nebo jen nedostatek fantazie? Je ona tvář ještě lidská, nebo ve své suchosti už ne-lidská (čímž, jak jistě příslušníci ostatních národů dobře chápou, nemyslím trpasličí, trollí nebo skřetí). Lišíme-li se smíchem od zvířat, je lord Suchar opravdu odlišný? Pozorovali jste někdy strnulý pohled supa? Setkali jste se s očima hada?
    Prý vysuší močály města; méně naivní se právem obávají, že dřív bude sucho v městské kase!

    Závěrečná poznámka: 

    „Máme ho najít?“ zeptal se velitel Elánius.
    Lord Vetinari zamyšleně přikývl. „Vypátrejte ho, veliteli. A důrazně mu domluvte!“
    „Spolehněte se,“ zavrčel Elánius. „S těmi letáky přestane!“
    „To není zapotřebí,“ opáčil Vetinari. „Jen ať je šíří dál. Nespokojenost je třeba projevit, a čím idiotštější způsob, tím lépe. Ale ať se přidrží pojmenování lord Suchar. Pan Sušenka se mi nezamlouvá.“

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak byla neděle

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 17 Sázka na smrt

    Poklidné nedělní BJB

    Drabble: 

    To bylo vsaď se, že zkrachujeme, potom dám na to krk, že mám něco horšího než rýmičku, potom tohle nepřežiju, když nám píchali uši, úplně se bojím, co přijde teď, Pažoute, jakej katastrofickej scénář máš na dnešek, řekl Horáček, ale Pažout labužnicky usrkl nedělní dopolední kávy a povídal, vsadím se s tebou o co chceš, Horáčku, že z tý kachny, co je v troubě, nezbude do večera ani ždibec, a Horáček se naoko děsil, vždyť má víc než tři kila, ale Pažout jen pokojně přikývl a dodal, a sázím se, že těch pět plzní, co jsou v lednici, padnou taky!

  • Obrázek uživatele Rya

    Vyčištění objektu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když nám bylo oznámeno, že se z důvodů rekonstrukce zvyšuje nájem na pětinásobek, přestali jsme ho platit.
    Jsme snad miliardáři nebo vlastníci zlatých dolů?
    Když přestala téct voda, nosili jsme ji v lahvích od známých. Haha, na nás si nepřijdou! A příliš se mýt není zdravé.
    Když se přestalo topit, navlékli jsme svetry a bundy.
    Když přestal jezdit výtah, začalo být krušno. Padesát pater není legrace. Nanosili jsme vodu, trvanlivé potraviny, začali vycházet co nejméně.
    Pak se zaklaply automatické zámky.
    Před pěti dny.
    Jídlo ještě máme, voda došla.
    Často hledíme z okna.
    Byl by to snazší konec.
    Ale nejde otevřít.

  • Obrázek uživatele Rya

    Dak bděli zádět duší

    Drabble: 

    Aúúú, úpěl Pažout a držel se za pravé ucho, člověče, Horáčku, tys říkal, že na rýmu neumřu, ale na tohle určitě jo, moje ucho, aúúú, a Horáček zahuhňal, Pahoute, dyby si bdě dou dhýmou dedakazil, bhylo bhy lehčí dajít klíče od dauta, už je ale dám, jedeme, ale vtom se i Horáček chytil za ucho, pro změnu za levé, mdě daky dolí ducho, a Pažout řekl, vždyť tohle mají jenom haranti, ale doktor na pohotovosti povídal, kdepak, mívají to i dospělí, ale že takhle najednou oba, přece nejste dvojčata, a Horáček řekl, de, daše spojedí je mdohem duší, deda uší.

  • Obrázek uživatele Rya

    Velmi ospalé drabble

    Fandom: 
    Drabble: 

    „A my se nedáme, nedáme se kdo co, my, nedáme se komu čemu, nikomu,“ prozpěvoval Myšák.
    Ale Sovátko už mělo hlavu pod křídlem.
    „Dáme si koho, co, pauzu,“ zahoukalo ospale, „ať mi kdo, co, všichni, dají svátek. Na každý pád.“
    „Svátek podle vzoru pátek,“ prohlásil Myšák.
    Sovátko pootevřelo jedno oko.
    „Pátek není vzor, navíc je čtvrtek, a ty, Myšáku, koukej spát, nebo uvidíš, co ti dám!“
    „A koho co mi dáš, Sovátko?“
    „Tohle,“ hodilo Sovátko po Myšákovi polštářek.
    Byl měkkoučký, vyšívaný a s nápisem Dobrou noc, Myšáčku.
    „Jé,“ řekl Myšák, stulil se na něj a usnul.
    A já taky jdu.

  • Obrázek uživatele Rya

    Pan Grenadin: Andělem v jiném městě

    Fandom: 
    Drabble: 

    Toho dne bude slečna Inkognita číst básně ve staré hale Jižního nádraží v Západním Městě.
    Zatímco se připravuje, pan Grenadin se toulá.
    Uprostřed města náměstí, uprostřed náměstí katedrála, u katedrály zábradlíčko zdobené hlavami andílků. Rysy jednoho jsou vyhlazeny do bezvýrazna.
    Pan Grenadin vztáhne ruku. Když se v ní unavený anděl zahnízdí, zaujme jeho místo.
    Lidé hladí pana Grenadina, pro štěstí.
    Cítí strach, tíseň, smutek, radost, naději.
    Ze všech sil vysílá do střídajících se dlaní povzbuzení.
    Pak ucítí dlouhé prsty slečny Inkognity.
    Anděl nemá oči, ale pan Grenadin ano. Křídla rozepjatá k obejmutí, dívá se, jak odchází, šťastná a plná básní.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Rya

    Karanténa ve čtvrtém domě

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno Lejdynce a Čespírovi.

    Postavy:
    Hamlet, kralevic dánský
    Falstaff, tlusťoch a opilec
    Mercutio, šlechtic z Verony
    Malvolio, správce
    Crab, pes

    Drabble: 

    Vchází Hamlet: Být či nebýt? Běžím tu raději nebýt!
    Vleze do skříně.
    Přicházejí Merkutio s Malvoliem.
    Malvolio: Těch fake news co se vyrojilo!
    Mercutio: Vy, příteli, se střezte falešných dopisů!
    Malvolio: Kde je Falstaff?
    Mercutio: Hle, právě přichází.
    Falstaff: táhne za sebou nenadšeného Craba: U Kančí hlavy stále zavřeno!
    Mercutio: chápe se vodítka: Teď já! Kde máte futrál na můj obličej?!
    zahalí se rouškou.
    Falstaff: Kde je Hamlet?
    Malvolio: Zas se schovává jak malej!!
    Falstaff: Tak pojďme pít!
    Mercutio přitáhne spícího Craba. Odchází.
    Vyleze Hamlet. Skloní se nad psem. Jít či nejít?
    Crab: Sáhni na vodítko a urvu ti ruku!

    Závěrečná poznámka: 

    Opona

    Citát z Romea a Julie je v překladu J. Čejky.

  • Obrázek uživatele Rya

    Soud

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Obžalovaná, doznáváte se k zadržování nezletilého v místě vašeho bydliště, domku postaveného z… cože?!“
    „Ctihodnej soude! Vědí voni, jak těžký je pro ubohou stařenu nalákat haranta do chalupy z brokolice? Jenže felčar poudal, že na sladký se nesmím ani podívat!“
    „Trápila jste to děcko hladem!“
    „Tlustý bylo! Tučný mám taky zakázený, achichouvej.“
    „Dával jste mu pít krev!“
    „Vhrdloulže! To byla šťáva z červený řepy, prej pěkně pročišťuje.“
    „Vězení vás nemine!“
    „A je pravda?“ natěšila se stará, „že kriminálnická strava je bohatá na sacharidy a nezdravý tuky?“
    „Ne!“ odsekl soudce. „Vězni se stravují podle nejmodernějších výživových trendů.“
    Plakala, když ji odváděli.

  • Obrázek uživatele Rya

    Depa by z toho něco bylo!

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Copa to bylo tuhle před svátkama za povyk, pani, nevíte?“
    „Ále, vobyčejná poprava. Dycky se seběhne lidu, co přijdou dýl se tlačí dopředu, hotovej mumraj.“
    „Kohopa popravili?“
    „Ňákýho buřiče, depa se jich tolik bere! Starý pořádky jim nevoní, pořád by chtěli nějaký novoty.“
    „Máte recht. To nebejvalo, dyž jsme byli mladý. Každej se staral vo svý a byl pokoj, né. A copa tuten, měl ňáký kumpány?“
    „Japa ne, pár jich bylo. Ale žádnej velkej pán, vobyčejný mužský a ňáký rajdy.“
    „Tak se to buřičský učení neuchytí, né.“
    „Depa. Z toho nic nebude.“
    „A japa se ten popravenej menoval?“
    „Ňákej Ježíš.“

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Rya

    Na Myšáka!

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Já tomu nerozumím,“ přiznal Myšák. „Co to znamená?“
    „Co znamená co?“ zeptalo se Sovátko.
    Co na Adama?“ upřesnil Myšák. „Někdo na toho Adama myslel? Žaloval? Nebo … je to nějak nemravné?“
    „To znamená,“ vysvětlilo Sovátko, „že je bez oblečení. Prostě nahatý.“
    „A když se svlíkne Vašek, je na Vaška?“
    „Ne. Taky na Adama.“
    „To je blbost,“ usoudil Myšák.
    „A když se svlíkne třeba Martina, je na Evu,“ doplnilo vesele Sovátko.
    „Chm,“ poznamenal Myšák. „Já rozhodně na Adama nejsem.“
    „Taky se nesvlíkáš,“ upozornilo Sovátko.
    „Ani neoblíkám! Chodím pořád na Myšáka! A ty na Sovátko.“
    „Ano,“ přikývlo Sovátko. „A jak nám to sluší!“

  • Obrázek uživatele Rya

    Píseň o stesku

    Drabble: 

    „Cože dělají?“
    „Zpívají, můj pane! Celou noc! Ostatní vězni si stěžují.“
    Vévoda se zamračil, i když ho uvnitř polechtal závan hrdosti. Rakasi urazilo dlouhou cestu. Vězni si stěžují – a stráž jim naslouchá, místo aby je umlčela holemi.
    „Přiveď je!“
    Otrhaná rodina cizokrajného vzhledu. Pět dní za rušení nočního klidu. Zpěvem, samozřejmě. Na pokutu neměli.
    „Proč rušíte klid města? A klid… vězení?“
    „Ve městě bychom už mlčeli, milostivý pane,“ promluvil nejstarší. „Ale pod střechou… stýská se nám po hvězdách.“
    „Zazpívejte!“
    Rozpačitě se ošívali, ale nakonec spustili.
    Proplétající se hlasy zněly líbezně.
    Zbytek trestu prozpívali ve vévodových soukromých zahradách.
    Stejně trpěl nespavostí.

  • Obrázek uživatele Rya

    Tajemství řeči

    Drabble: 

    Drahý Tasemníku!
    Ať žiješ a vzkvétáš!
    Dnes tě seznámím s tajemstvím řeči.
    Před třemi věky daroval Nepřítel, nechť jeho dílo pohltí osm pekel, lidstvu prostředek ke sdílení myšlenek. Jedenadvacet vycvičených démonů dřelo tisíc let, aby účinky strašlivě nebezpečného nástroje zhatilo. Představa, že by každý z pozemských červů porozuměl druhému, byla děsivá.
    Dnes ovšem málokdo mluví, aby něco řekl, což nikomu nevadí, protože nikdo nikoho neposlouchá. Řeč jest šifrou, ke které chybí klíč. Povedeš-li tedy svého pacienta k plytké mnohomluvnosti, nemůžeš pochybit. Ať řekne třiatřicet slov, kde stačí tři, a bude náš!
    Takových jsem sám dostal čtyřicet sedm!

    Tvůj strýc Zmarchrob

    Závěrečná poznámka: 

    Pardon, je to strašně jednoduché. Číslovky do sta v textu po sobě následující udávají pořadí slov, která tvoří skrytou kletbu, již Zmarchrob sesílá na Tasemníka - "Ať tě pohltí tisíc červů"

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak měl Pažout hospodářskou deprési

    Úvodní poznámka: 

    Na oslavu znovuotevření železářství :-)

    Drabble: 

    Horáčku, člověče, povídal Pažout, to bude ekonomickej držkopád, dyť neprodáváme kdovíkolik tejdnů, mám z toho deprési, tuhletu, hospodářskou, ale Horáček řekl, nic se nám nezkazí, a Pažout zamířil k lednici (aby se nic nezkazilo), načež se zachráněným pivem klesl do křesla, pořád mám deprési, a Horáček řekl, tak dělej něco užitečnýho, jenže co, namítl Pažout, když musíme mít zavříno, a Horáček odpověděl, třeba dělej roušky, ne, a Pažout zavrčel, z čeho asi, a Horáček povídá, máme ty růžový plyšový pouta, dají se takhle kolem uší a řetěz na pusu, čemuž se začal Pažout tak chechtat, že bylo rázem po deprési!

    Závěrečná poznámka: 

    Účastníky, které by zajímalo, proč mají Horáček s Pažoutem ve skladu několik krabic plných růžových plyšových pout, odkazuji na tato dávná drabblata:
    http://www.sosaci.net/node/15822
    http://www.sosaci.net/node/15925

  • Obrázek uživatele Rya

    Sám a bez domova

    Fandom: 
    Drabble: 

    Možná to bylo tím, že nikdy nedospěl do puberty (jeho nejlepší přítel ji měl dávno za sebou), ale z dámy, která mu ukradla domov, byl jen upřímně vyděšený. Lesknoucí se obliny prsou se draly z příliš malého trička, zatímco příliš volné kalhoty odhalovaly boky. Přejela ho přezíravým pohledem – jen jednou – pak pro ni přestal existovat.
    UDĚLALA JSEM SI TO SAMA!
    Nápis vyvedený velkými písmeny mu situaci neobjasnil. Udělala si sama co? Nelíbila se mu, ale přesto doufal, že si neublížila. Vypadala zdravě a na dlaždičkách, které ji obklopovaly, neviděl žádnou krev.
    Kluk z plakátu popotáhl a nešťastně se loudal pryč.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Rya

    Banánec

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kterak sobě připravit zdravou snídani či svačinku, na které si pochutnáte, ale neztloustnete.

    Potřebujete:

    1 zralý banán
    Několik lžic jemných ovesných vloček (můžete je před tím namočit, klidně na noc, ale není to nutné)
    1 vejce (varování: ne z klecového chovu! Přečtěte si Lejdynčino drabble!)

    Banán rozmačkáte vidličkou s vločkami a vejci na těstíčko. Pak usmažíte na pánvi, buď suché, nebo potřené trochou oleje, nejlépe kokosového.
    Vzniknuvší placku ozdobíte čerstvým ovocem, řeckým jogurtem nebo skyrem, mandlemi, kvalitní čokoládou, datlovým sirupem nebo čímkoliv jiným, co máte rádi.
    Samozřejmě můžete celé výsledné dílo také hustě posypat koprem.
    Ale k žrádlu to nebude!

  • Obrázek uživatele Rya

    S úsměvem jde všechno líp

    Fandom: 
    Drabble: 

    Smysl pro humor nepatřil mezi typické vlastnosti Lorda Vetinariho.
    Zpravidla se nesmál ani dobrým vtipům.
    Tyhle dobré nebyly. Co hůř, chlapík neměl ani cechovní povolení. Navíc ho strach připravil o rozum. Nepřestával vřískat, ani když ho stráž odváděla z Patricijovy pracovny.
    „Aspoň malinkatej úsměv! Aspoň malinkatej... aúúúú...!“
    Hlas se vytratil.
    Přistoupil k zrcadlu. Vážná tvář mu oplácela unavený pohled. A za dveřmi čekají představení cechů s nesčetnými připomínkami.
    Vešel do sálu.
    „Dobré jitro, pánové.“
    Zkusmo roztáhl tenké rty v grimase, která teoreticky nesla všechny atributy úsměvu.
    Tváře shromážděných mužů ztuhly děsem.
    K Vetinariho potěšenému překvapení proběhlo jednání téměř beze slova.

  • Obrázek uživatele Rya

    !!! VAROVÁNÍ !!!

    Fandom: 
    Drabble: 

    VŠEM LIDEM CO MAJÍ MOZEK V HLAVĚ!!!
    Nevěřte žádným lékům co vám doktoři řeknou že jsou dobrý na horečku!!!
    HLAVNĚ nikdy nejezte PARALEN!
    Nejdřív došel (jako že ho lidi vykoupily ale to je NESMYSL prostě byl stažený s obchodů!) a teď je
    NAHRAZENÝ
    Jedem vyrobeným v Sorosových laboratořích.
    CO S VÁMA UDĚLÁ:
    Když sníte víc než tři (3 tablety):
    Horečka vám klesne, ale nebudete věděT, že vás
    OVLÁDAJÍ!!!
    Jak to poznáte:
    1. Budete mít homosexuální sklony (tj. chlapům se budou líbit chlapy a ženskejm ne)
    2. Nebudete už milovat NÁROD a VLAST a jenom zasr… Evropskou unii.
    POŠLETE TO DÁL!!!!

  • Obrázek uživatele Rya

    Slabost okolností

    Drabble: 

    Drahý Tasemníku!
    V posledním dopise se s naivním potěšením zmiňuješ, že lidstvo postihla jakási nákaza; Tvé ambice s tím spojené jsou úsměvné. Po dvou velkých válkách a předchozích morových ranách jsem skálopevně přesvědčen, že podobné okolnosti mají na naši věc pramalý vliv. Ano, mnozí, a nikoliv jen vysoce postavení, využijí strachu, aby lacino získali, po čem nejvíce prahnou: více moci, více peněz. Za maskami vážnosti skrývají tolik krásně hříšné radosti! Jiní však, předtím pohodlně uvelebeni v lhostejnosti, naleznou ve svém nitru ohavné vlastnosti, tak drahé Nepříteli: obětavost, velkorysost, skromnost.
    Dokud nevíš, kam se Tvůj pacient přikloní, nedělej si velké naděje.

    Závěrečná poznámka: 

    Tvůj milující strýc
    Zmarchrob

  • Obrázek uživatele Rya

    Pan Grenadin: O šále zdarma

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nevím, jestli to úplně odpovídá tématu, takže raději bez bodu.

    Varování (motivace?): lehoučké erotično.

    Drabble: 

    Toho dne se pan Grenadin proměnil v klubko vlny, aby si měla Mína s čím hrát.
    Přišla slečna Inkognita, našla spící kočku a klubko vlny, soumračně modré. Uvařila kávu, pustila na starém gramofonu Milese Davise a začala plést šálu pro pana Grenadina.
    Pan Grenadin, ve slastné bolesti štíhlými prsty napínán, povolován a proplétán, neubýval. Ze šály šál, z šálu přikrývka. Slečna Inkognita se do ní zabalila, vtiskla do vlny rty.
    Z vlny je pan Grenadin, omotaný kolem slečny Inkognity. Věděla jsem to, zasmála se tichounce.
    Mína vyklouzla na terasu, měkkou tlapkou zavřela okenici.
    Chtěla jim popřát soukromí.
    My učiníme totéž.

  • Obrázek uživatele Rya

    Téměř zapomenutá svatá

    Úvodní poznámka: 

    Mimo soutěž.

    Věnováno Faobovi
    (když už si půjčuji fandom a styl :-))

    Drabble: 

    Mladičká ještě, za římského vojáka provdána, jak kázal dobrý mrav. Vírou spojeni, hořela jejich láska jasným plamenem, však jen nakratičko; manžel za moudrost chválen, leč za oddanost Kristu oslepen a sťat. Jako ho v životě následovala, tak i ve smrti: mezi ohnuté palmy útlé tělo vevázáno, pak silou pružných kmenů krutě roztrženo. Po staletí připomínána v zapadlých hnízdech, ochránkyně před nákazami, nepříznivým počasím, patronka dřevorubců, lovců pokladů a hazardních hráčů, památka její zapomenuta, jakož i jméno, dokud původce nemoci sužující svět jí znovu přízeň nedobyl. Tehdy v Cáchách z podzemí katedrály ostatky svaté Korony vyzdviženy, aby opět mohla být uctívána.

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak měl Pažout rýmičku

    Drabble: 

    Já toho mám vážně dost, prohlásil Horáček, všude ponožky, a jak smrdí!, nádobí po celým bytě, postel věčně rozestlaná, co aspoň trochu vyvětrat, ale Pažout zaječel, néééé, víš, jak je mi mizerně, nejspíš umřu a ty tady řešíš ponožky, ale Horáček odpověděl, co bys umíral, máš obyčejnou rýmu, na rýmu se neumírá, načež Pažout povídal, člověče, Horáčku, aby to nebylo něco horšího, a Horáček zakoulel očima, nic ti není, rýma stejně není příznak, uvařím ti čaj, ale nehraj na mě umírání, nejsem tvoje manželka ani máma, a Pažout zachrchlal, to teda ne, kdybys byl ženská, byl bys na mě HODNĚJŠÍ!

  • Obrázek uživatele Rya

    Pan Grenadin: Úvod do fandomu

    Mé moudré dvojče Ave říkalo, že by si pan Grenadin zasloužil jakési uvedení, tak tady je:

    Pan Grenadin je pán, který se jmenuje Grenadin. Žije v Praze a má kočku Mínu. Umí se proměňovat (v kocoura, vítr, most, tmu a podobně) a taky trochu kouzlit.Pan Grenadin miluje slečnu Inkognitu, která má dlouhé vlasy, jezdí na starodávném kole, píše básně a má modré prsty. Miluje ji velikou a něžnou láskou, kterou by měl být milován každý člověk, ale bohužel tomu tak (přinejmenším na tomto světě) není.
    Pana Grenadina jsem si nevymyslela, aspoň ne tak, že bych si sedla a řekla jsem si, teď vymyslím nějakou postavu a budu o ní psát drablata. Prostě tu jednou byl. A já jsem tomu ráda, protože když píšu o příbězích pana Grenadina, je mi hezky na duši.
    To je asi tak všechno.

    Fandom: 
  • Obrázek uživatele Rya

    Prd chrt, krk Smrť!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Promiňte, to se nedalo :-).

    Drabble: 

    Mrk smrk,
    Kých pích.
    Prd chrt?
    Chrt prd!

    Smrť krk
    Vrk drk
    Hrk frk
    Srk skrz.

    („No jo,“ řeklo Sovátko, „ale Myšáku, to je jenom šestnáct slov! Co budeš dělat dál?!“
    „Nasadím opakovací refrén,“ odpověděl Myšák chladnokrevně.)

    Smrť krk
    Vrk drk
    Hrk frk
    Srk skrz.

    Krad brach!
    Strach v prach.
    Brak mrak
    Frak drak!

    („Opakovací refrén je to s krkajícím Smrtěm? Chápu to dobře?“ ujišťovalo se Sovátko.
    „Chápeš to velice dobře,“ řekl Myšák.
    „Škoda. Prdící chrt se mi líbí víc.“)

    Smrť krk
    (nedal se Myšák)
    Vrk drk
    Hrk frk
    Srk skrz.

    Chlap chňap
    Vrah drap
    Skop
    („Stop! Sto!“ vykřiklo Sovátko.)

  • Obrázek uživatele Rya

    Genderová problematika na pozadí lingvistiky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Julii k narozeninám.

    Celé drabble vzniklo na základě špatně přečteného zadání v časové tísni, ale třeba to nevadí :-).

    Drabble: 

    „Sosáci de facto neexistují,“ prohlásil Myšák.
    „Všelijaký hmyzové sosáky mají,“ mínilo Sovátko.
    „To jsou sosáky, nikoliv sosáci! Protože jsou neživotné. I když je mají živí… tihleti… hmyzové. Ale sosáci nejsou, protože sosácký věci dělají jenom holky!“
    „Nevím, jestli by se jim líbilo, že jim říkáš holky,“ poznamenalo Sovátko.
    Myšák se ušklíbl, maličko, aby to Sovátko nevidělo.
    „Kdyby začal v SOSu dělat nějaký kluk, byl by sosačka. Když tedy sosáci neexistují,“ řeklo Sovátko. „Jako bývala paní doktor.“
    „Sosačka Novák?“
    „Novák? Tady? Spíš třeba sosačka YourBrainEater13, to by bylo mnohem pravděpodobnější.“
    „Jo,“ přikývl Myšák. „Dobrý jméno. Vhodné pro holky i pro kluky!“

  • Obrázek uživatele Rya

    Pan Grenadin: Aprílové počasí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Věnováno Iantovi.

    Příběh je z dob, kdy bývala náměstí plná lidí.

    Drabble: 

    Pan Grenadin stál pod Chodícími hodinami.
    Hleděl zaplněným náměstím ke Dvouvěžovému kostelu, kde čekala slečna Inkognita.
    Neměl chuť prodírat se davem.
    Fouknul.
    Houf lesklých bublin vyletěl k nebi, následován pestrobarevnými deštníky průvodců.
    Fouknul víc.
    Vzhůru se vznesly děti, aby měkce přistály na ramenou otců.
    Přidal déšť, a lidé utíkali do kaváren v podloubí.
    Opozdilce zahnal hrstí krup.
    Zamlženými dveřmi kavárny U zlatého plíšku vyhlížel nejmladší číšník.
    „Už je líp, Vincku?“ houkl pan kavárník.
    „Není,“ odvětil Vincek.
    „Ajajajaj!“ děsili se hosté a chtěli víc kávy a horké čokolády.
    Jen Vincek viděl, jak uprostřed náhle ztichlého náměstí líbá pan Grenadin slečnu Inkognitu.

  • Obrázek uživatele Rya

    Zmatek hned od začátku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ahoj všichni! :-)

    Drabble: 

    "Koblížky? A co, že došly?" mrmlal Myšák (poslouchal Sovátko jen na půl ucha).
    "Došly nedošly, kdyby radši někam odešly, koblihy jedny! Horší než mor, tenhleten… koblihavirus!"
    "Cože? jakej Rus?" vyjevilo se Sovátko (poslouchalo Myšáka jen na půl ucha).
    "Jestli bude drabblata psát Rus, musí si sehnat překladatele! Žádný bukvy nosit nebudu, to bych se na to podívalo!"
    "Sovátko," řekl Myšák, "co to tu meleš o nějakém Rusovi?"
    "A co ty meleš o nějakých koblihách?"
    "Ty sis začalo! Že nám došly koblížky!"
    "Kolíčky! Ne koblížky! Kolíčky došly!"
    Myšák zmateně zamžoural.
    "My nějaké potřebujeme?"
    "Vůbec," řeklo Sovátko. "Ale je to zkušební téma!"

    Závěrečná poznámka: 

    Na koblihavirus fakt pozor! ;)

  • Obrázek uživatele Rya

    Část devatenáctá: Líčí velkou žranici a taktéž si všímá, kterak se vlkodlak a sluchátko shodují ve snaze o významovou přesnost

    Úvodní poznámka: 

    Omluva: nestíhám číst, komentovat, odpovídat na komentáře, vlastně ani psát... (aspoň ne před večerkou) (ano, v neděli mám přísnou večerku) (a byla už před devíti minutami!) (teď už před čtrnácti!). Doufám, že to všechno doženu na škole v přírodě, případně o prázdninách. Neopouštějte nás!

    Varování: kanibalismus

Stránky

-A A +A