Moje články

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Mikádo

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pod černým křídlem
    samotná
    a ztiší šití zda jehly a nitě bytí nespaly
    nepsaly

    to trní ze skrání

    stéká

    a chechtáky kanců

    z huby se zubí

    pod víčkem kliky

    svíčka mlčí

    oheň nosy střihá

    platí
    svízele zla bzučí
    boduje horečným chladem
    šupiny červenky
    mizí

    kap, kapity
    rozkvetlí tygři
    omšele sami řičí
    gauč brunátní
    snad dojemně
    mašle soli
    smutně
    sílí

    pak hlavně míru
    -------vrtí sliby
    --------vrt do tváře
    ---------vr, vr
    ----------v jistotě

    s moučným deštníkem
    utekla mi zornice
    já zůstal jen
    s tisíci oky

    světla okapů
    popraskala
    a hluboký jih
    duněl

    pod stejným jménem
    mrtev

    Sám samoten smuten
    na černém křídle

    Závěrečná poznámka: 

    Tak nevím, jestli je to vůbec dada...
    Děkuji za tenhle bonus! Těžší než jsem čekala, ale hrozně mě bavil.
    Název vybrán otevřením slovníku.
    Interpunkce vynechaná schválně.
    Téma, uznávám, nepříliš využito, ale vzhledem k tomu, že jsem až do poloviny drabblete myslela, že "chechtáky" jsou také dada slovo, které nemá žádný význam...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Vlákno

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ, nemám na něj autorská práva a má 132 slov... Ale nemohla jsem si pomoct, protože to na dnešní téma TAK sedlo. Otázka z testu z chemie, který jsme psali dnes.

    Drabble: 

    V DNA kvasinky došlo na vlákně DNA 5´--> 3´ ke dvěma mutacím. K deaminaci jednoho adeninu v intronové oblasti genu pro syntézu enzymu alkoholdehydrogenázy, také došlo k depurinaci jednoho guaninu v exonové oblasti v genu pro syntézu aktinu. A reparační systém tyto chyby nerozpoznal. Následně došlo k replikaci DNA a rozdělení buňky na dvě kvasinky. Popište, jak se projeví mutace v těchto dvou genech na nově vzniklých kvasinkách. (Nově vzniklé kvasinky označujte písmeny A a B.) Pokud se mutace neprojeví, vysvětlete, proč se neprojeví.

    Alkoholdehydrogenáza je enzym, který za anaerobních podmínek katalyzuje redukci acetaldehydu na ethanol.

    Aktin je strukturní protein, který tvoří mikrofilamenta, je tedy součástí cytoskeletu buňky. Určuje její tvar, díky jeho polymeraci a depolymeraci je umožněna tvorba panožek a tím pohybu buňky. Aktin umožňuje zaškrcení buňky při buněčném dělení (cytokinezi).

    Závěrečná poznámka: 

    Autorská práva vlastní naše chemikářka. Jí také velké díky za poskytnutí otázky v původním znění (jinak bych to musela lovit z hlavy).

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Překážka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Příjemný jarní den. Kavárna poloprázdná. Na talířcích dezerty. Kamarádské úsměvy.
    "Tak co, povídej konečně!" Na výraz zájmu odložila telefon na stůl.
    "Jako, co si budem povídat, byl FAKT okouzlující!"
    "No...? Tak skvělý, ne? Že by konečně?"
    "..."
    "Tak v čem je problém, Jani, no tak..."
    "Jako fakt fešnej, ale... no, prostě je to idiot."
    "Jé... A jako co, vymaštěnej?"
    "Ne, to je dobrý... Navíc s tím by něco dělat šlo..."
    "Tak neumí tu svoji úžasnou postavu oblíct?"
    "Ale, to bych zkousla. Bych ho prostě voblíkala já. Ale s tímhle prostě nic nenadělám."
    "Tak už nevim."
    "Představ si, von je ze dvojky!"

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Inimici

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nádech. Výdech. Nádech. Výdech.
    Uf. V klidu. Bude to v pořádku. No tak... Hlavně nesmím pochybovat. Protože... to vycítí. Šestý smysl, či co, každopádně jakmile odkryji slabinu, zaútočí.
    Nebudu si nic nalhávat, je jich přesila. Vlastně... jsem na ně sám. Možná kdyby...? Ne, nemá smysl uvažovat o částečném spojenectví. Nepřítel je jednotný. Půjde proti mě, dokud nepadnu.

    Semkl rty. Připadal si náhle tak unavený.... Protřel oči a potlačil nutkání zívnout.
    Ne! Jsem silný! Zvládnu to! To, co dělám, je správné! A smysluplné! O tom vůbec nepochybuji... Dost už! Čas běží.
    Nadechl se, vzal rázně za kliku a vešel do třídy.

    Závěrečná poznámka: 

    Věnováno všem naším nebohým profesorům, chovám k nim rok od roku hlubší úctu. (Ač to asi tak nevypadá.)
    Omlouvám se všem, od kterých nevědomky kopíruju, toto zpracování je asi nabíledni...

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Už jdu zase pozdě!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    BJB

    Drabble: 

    Lidé jsou hloupí.
    Den co den. Sami si zapínají obojek. Heh. A pak to začne. Nervózní pokukování. Spěch. Stres. Dobíhání. Pocení. Omluvy. Já se bavím. Je to tak iracionální. A stejně, další ráno, zase obojek... Sami se svazují. Poutají. Já si to užívám. Ne že bych někdy slýchal vlídná slova. Ale ten pocit moci je fascinující. Návykový. Ten pocit, že je na vás někdo závislý... Že ho ovládáte. Je to nezapomenutelné. Někdy by mi jich bylo skoro líto. Ale což, každý svého štěstí strůjcem.
    Lidé jsou hloupí. Nebo masochisté.
    A každé ráno si mě, svá pouta, zase připnou na ruku.

    Závěrečná poznámka: 

    No, nešlo to tak, jak jsem chtěla... Ale podobnost obojku a náramkových hodinek bylo to, co mě k tomuto tématu přivedlo, tak mi bylo líto ho pustit.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Záchrana

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se bezprostředně po Pryč!.

    Drabble: 

    Šel rázným krokem. Měl chuť se rozeběhnout, ale bylo by to nápadné.
    Klid! přikazoval si. Neúspěšně. Pryč! Zmizet ve skupince. Ztratit se v anonymitě davu! Jako na zavolanou spatřil skrz jednu z postranních uliček hordu lidí. Kráčela Francouzskou směrem k Míráku. Demonstrace? Jo, říkali, že bude něco zavřenýho... Prudce zatočil a ještě přidal do kroku. Proč jde ta osoba furt za mnou? Začínáš být paranoidní, uklidni se! Konečně. Připojil se k zástupu. Ztěžka vydechl. Nepolevuj! Měl by se přidat ke skandování, musí zapadnout! Až teď se do něj zaposlouchal. A připadal si náhle tak sám.

    "Patrizrádci, jdem si pro vás!"
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Strasti každodenního žití

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Neumím kreslit... Eh, takže než dojde k nedorozumění, ta paní na prvních třech obrázcích tančí.
    Jo a je to malinké, soubor v normální velikosti zde:
    https://uloz.to/!HGdI4cJK090R/drabble-komiks-velky-png

    Obrázek: 
    Závěrečná poznámka: 

    Asi nepůjde přečíst, takže texty v bublinách:
    1. okno - We...
    2. okno -...are the champions!
    3. okno - Of the world... /Nezeptáš se mě, proč tančím?
    4. okno - ... (Na podložce na stole - I love trojku!)
    5. okno - Proč tančíš?
    6. okno - Sehnala jsem oregano!
    7. okno - Aha... A?
    8. okno - Oregano mají jenom na sedmičce!

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Přísně tajná schůzka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Varhany hřměly. Duněly. Burácely.
    Dva muži stáli u obrazu Josefa kardinála Berana. Jediné místo, které zabírala jen dvě odposlouchávací zařízení.
    „Už nemůžeme zůstat stranou. Smrt otce Jakuba byla poslední kapkou. Ode dneška s námi můžete počítat.“
    „Pane kardinále, uvědomujete si, že skoro všechny části přijaly zákony tvrdě perzekvující jakékoliv aktivity, které podporují sjednocení? Zapojíte-li se do odboje, můžete počítat s pronásledováním.“
    Úsměv na tváři postaršího muže byl posmutnělý. „Ano. Však už jsme si zvykli.“
    ---
    Postava přede dveřmi katedrály nervózně přešlápla a nakonec se sama ozvala ústředí: „Tak co?!“
    Slečna sňala sluchátka, zívla a lhostejně protáhla: „Ále, asi zkouší opravené varhany.“

    Závěrečná poznámka: 

    Dá-li téma, třeba se dostanu i k otci Jakubovi, ale neslibuji...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Náhoda

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak zase po týdnu zde. Trochu tématické...

    Drabble: 

    "Ach, to neštěstí, co budeme dělat?!"
    Rozčileně přecházel po místnosti. "To nám ještě tak scházelo! Jak tohle vysvětlíme?"
    "Ale... nemůže to mít přece souvislost s tím..."
    "Hlupáku, mlč! Samozřejmě, že ne! Byla to jen... únava materiálu! Už byla stará! Není to nic překvapivého!"
    "Ale že takhle čistě, odshora dolů..."
    "Mlč, slyšíš," vyštěkl, "už takhle mám plnou hlavu toho, jak to řeknem lidu. Ještě ty se tvař, že tomu věříš."
    "Ne, to ne, samozřejmě, ale je to podivná náhoda, přeci jen..."
    "Ještě slovo a...! Dej radši ihned zhotovit novou. Už takhle na to padne obětí..."
    Bylo krátce po třetí hodině odpolední.

    Závěrečná poznámka: 

    Je to asi zřejmé, ale kdyby náhodou... Mt 27,51

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Třídní sraz

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jedno méně vážné, ač snad ilustrující situaci.

    Drabble: 

    Sbírala prázdné lahve, odnášela židle a skládala nádobí do myčky.
    To byl zase debakl. A to se tak snažila! Uspořádala ten sraz u sebe doma - v Berouně - ač všichni spolužáci byli z Prahy. A zakázala přinášet jakékoliv placky a propagační materiály jednotlivých částí. Přišlo jí to tehdy směšné. Teď si říkala, že měla zakázat i některá témata. Zprvu se všichni krotili, ale když se okolo jedenácté začal podnapilý Antonín honosit, že byli ostatní vlastně přistěhovalci na jeho části, když tam chodili do školy, propuklo to naplno. Skóre? Jeden zlomený nos, dva naštípnuté prsty a jeden monokl na pravém oku. Jejím.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Nová

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Doplňuji téma č. 5 - Falešná identita.

    Chjo, nakonec mi ta témata, která se zdají být jako stvořená pro můj fandom, jdou nejhůře...
    Postava ze Zdrcení.

    Drabble: 

    Unaveně si zapisoval poznámky, pacientka mluvila. Najednou zpozorněl.
    "Víte, jak bych vám to řekla... já se něčeho trochu bojím... Mám takový strach, víte, z toho, lokálního patriotismu, nebo jak se tomu řiká..."
    Údiv. Úlek. Myšlenky skákaly jedna přes druhou.
    Ne, to je špatně. Pátravě se na ni zahleděl. Nikdo, kdo posledních 10 let nebyl v cizině, neřekne něco takového člověku, kterého vidí...
    Pokusil se rychle vrátit do své role. Slečna jej náhle propalovala pohledem. Dříve než promluvil, otočila se k fotce na stole.
    "Kdo to je?"
    "Moje dcera."
    "To je zvláštní, já ji znám. Ale nejmenuje se Ondrášková... Jako vy."

    Závěrečná poznámka: 

    Vážně mě to mrzí, že to končí vždy tak hrozně, ale ona to ta stovka vždycky utne dřív než se to zase zlepší...

    Snad je téma dost jasné...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Repartáž

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jedno z mnohých souvisejících s Lidé, psi...a krásný park.

    Drabble: 

    "Tak jo, to okolí máte?" Režisérova nervozita by se dala krájet.
    "Takže, Hani, nezapomeň na ty jména, jasný. A trochu pietnější výraz, prosím."
    Rychle se rozhlédl. Klid. Až podezřelý.
    "Tak jo, parto, jedem naostro!"

    Nasadila tragický výraz, než koukla do kamery.
    "Vážení a milí diváci, nacházíme se na místě, kde se asi před měsícem odehrála nejkrvavější řež... I přes nepřátelskou propagandu je dnes již jasné, že naše milovaná část..."
    Koukal na ni a nervózně kouřil. Ze směru od letohrádku se náhle vynořila parta lidí, mířící přímo k nim. "Hej, támhle jsou!"

    Zoufale koukl na kameramana.
    "Dobrý, rejžo, máme to!"
    "Mizíme!"

    Závěrečná poznámka: 

    Jinak název není překlep, ale nepovedený pokus o aluzi na PARPAT.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Presumpce viny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: je to BJB. Ale tohle téma jsem nemohla pustit.
    Odehrává se nedlouho po a přímo navazuje na prastaré drabblátko Na pochybách.

    Drabble: 

    Jeho vina. Kdyby se tehdy zdvihl, mohli ji jen zatknout. Nepříjemnost, nic víc. Po dvou dnech by ji někdo pustil. Ale on se držel svých přiblblých zásad a nechal tak jednat dav.
    Dívka ležela na JIPce, šesťácky tisk ovládaný PARPATem označil trojku za pekelnou říši a každého jejího občana za zrůdu z podsvětí. Princip kolektivní viny? Co na tom, PARPAT na něm fungoval...
    Fanatici ze šestky začali lustrovat tramvaje. Kdo neměl důkaz, že nebydlí na trojce, končil před hranicemi. Anebo naskakovaly bandy šestkařů do vozů až na části. Jimi zadržení museli podat důkaz, že nejsou z pekla. A když byli...

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Zdrcení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Pryč!

    Drabble: 

    "A každý večer se kouknete do zrcadla a nahlas řeknete, co všechno se vám dnes povedlo. Je to důležité, nepodceňujte to."
    "Děkuji... Ehm, moje sestřenice... prosila mě, abych vám dala tuhle vizitku. Je to takové staromódní, já vím, ale když ona... tak kdybyste..."
    Potlačil nutkání rychle vztáhnout po papírku ruku.
    "Ale samozřejmě...no, já jsem takový staromódní. Děkuji." Chápavý úsměv.
    Když dveře zaklaply, sesul se do křesla. Vizitka na mužské jméno a v rohu malý křížek. Složil hlavu do dlaní a semkl rty. Pak se natáhl pro zrcadlo. Nahlas začal:
    "Není to tvoje vina, dělals, co mohl. Nemůžeš za to..."

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Oběť

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vyhlédla z okna. Modrá obloha. Začátek května, příjemné počasí... O krásných dnech, jako byly tyto, se tak ráda procházela... Milovala hlavně Stromovku. Ale to bylo ještě před PARPATem. Dnes už by se tam neodvážila. Rozhodně ne sama. Od toho střetnutí s Bubenečskými to šlo z kopce. Dnes nebylo jasné, komu park patří. Potulovaly se po něm jen hloučky lopat, sprostě na sebe pokřikovaly a ani potyčky nebyly ničím zvláštním. Policie se od toho osudného večera celému parku radši vyhýbala. Pro slušného člověka znamenala Stromovka jen nostalgii...
    Povzdechla si. Inu, stejně by se neměla venku moc ukazovat. Vstala a zatáhla závěsy.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Pryč!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak začínáme hned fandomově. Zkusím to letos trochu rozpracovat.

    Drabble: 

    Koukl na hodinky. Pět minut po desáté.
    Co má tohle znamenat?
    Pokoj stále svítil. Opatrně se rozhlédl. Neubránil se ušklíbnutí.
    Je to dost směšné. Jak před sto lety. Nemůžu uvěřit, že ještě v jedenadvacátém století děláme tohle. Můžem mít v kapse celý internet... A já funguju jako poslíček.
    Světlo zhaslo.
    Konečně.
    Znovu se rozhlédl. Zprava policejní auto. Vrátil se k přechodu. Kolem bloku malinko zrychlil, načasování bylo klíčové. Za roh a...
    Modrý maják na chodníku u dveří. V domě křik a sípění. Policajt se nahnul do auta, houkačka spustila. Pokusil se nasadit klidný výraz. Otočil se. Bylo čtvrt na jedenáct.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Bezmoc

    Úvodní poznámka: 

    Psáno na téma: Co když řeknu ne?

    Drabble: 

    „A co když řekneme ne?“ rodiče nevěřícně zírali na ošetřující doktory.
    „Budeme se soudit.“
    Maminka pohladila chlapce po hlavě. Nechápala to. Nikdo přece nemůže dát nemocnici za pravdu. Snaží se je soudním procesem jen zastrašit? Možná. Ale oni neustoupí.
    ---
    Nevěřila svým uším. Opustila soudní síň a rozplakala se manželovi na rameno. Nerozuměla tomu. Měla pocit, že je to vše jen zlý sen. Copak jejich názor nikoho nezajímá? Copak má stát právo jen tak zabít nevinného člověka? Nemohla tomu uvěřit.
    Rozsudek zněl jasně. „Není v nejlepším zájmu dítěte pokračovat v léčbě, ani jej za tímto účelem převážet do zahraničí.“

    Dnes zemřelo.

    Závěrečná poznámka: 

    Alfie Evans byl britský chlapec, který trpěl vzácnou neurologickou poruchou, nebyl schopen v podstatě žádné komunikace, jíst etc. a zlepšení se nepředpokládalo. Liverpoolská nemocnice rozhodla proti vůli rodičů, že je v nejlepším zájmu dítěte odpojení od přístrojů - tzn. jeho smrt. Toto rozhodnutí poté potvrdily všechny soudní instituce včetně Evropského soudu pro lidská práva. Chlapec neprojevoval žádné známky toho, že by pociťoval nějakou bolest. Itálie mu udělila občanství a rodiče usilovali též o jeho převezení do vatikánské nemocnice, která nabídla jeho další léčení. Soud to zamítl a chlapec byl odpojen. Dnes zemřel.

    Nemohu uvěřit, že je v nejlepším zájmu dítěte smrt.
    Nemohu uvěřit, že hlas rodičů neznamená vůbec nic.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Francois Marie Isidor

    Fandom: 
    Drabble: 

    Probudil se hrůzou. Na čele se mu perlil ledový pot. Srdce bušilo jako o závod. Ztěžka oddechoval. Vyděšeně pohlédl na své ruce. Nic. Ale ta krev... Včera tři, které jsem znal. Kdo bude další? Špatná otázka... Komu se to vyhne?
    Náhle se zvedl. Měl toho dost. Za tohle nebojoval. Už to dlouho nevydrží. Není nač čekat. Hned teď napíše dopis. Akce musí být rychlá.

    A pak už to šlo samo. Nepřítel zatčen a odsouzen.
    Když vystupoval ke gilotině, otočil se k lidu a zvolal: "Se mnou odejde i zákon!"

    Pravda. Ale tenhle zákon už nikdo nechtěl. Zem byla krví přesycena.

    Závěrečná poznámka: 

    Název jsou Robespierrova další jména.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Zklamání

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 18 - Terno.

    Jinak za mě asi nejtěžší téma...

    Drabble: 

    Žila tou představou celé poslední dva měsíce.
    Ano, teď je to sice peklo, ale potom... potom. Až to skončí, tak budeš už úplně v pohodě... Žádný další opruzy. Představ si ten krásný pocit, až se budeš vracet domů a vědět, že už se nemusíš strachovat a vymýšlet, na co že jsi asi zapomněla! Jé, to bude krásný! Tak uvolněný...
    Utěšovala se tím, kdykoliv se vynořila nějaká další komplikace, laskala se tou vidinou, když cítila, že už nemůže, a neuvěřitelně se na tu chvíli těšila...

    Hm, fakt terno, pomyslela si, když se po skončení představení s neustávajícími bolestmi hlavy vracela domů.

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím, jestli to tak máte taky, ale já většinou u dlouhodobých projektů nadšeně očekávám, až to bude za mnou, a mám pocit, že pak už nebude nic co by mě vzrušovalo... A když všechno skončí, jednou si v klidu vydechnu a pak si uvědomím, co všechno jsem za ten poslední měsíc zanedbávala a o nějakém uvolnění už nemůže být ani řeč...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Ukvapenost

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když ji spatřil stát na rohu, natěšeně se usmál. Dnes se jí konečně pochlubí!
    Vrhla se mu kolem krku. Měla skvělou náladu a očividně se také nemohla dočkat, až se mu s něčím svěří. Jakmile se pozdravili, začala.

    "Víš, co? Tak se fakt budeme stěhovat! Není to úplně úžasný?! Už jsem to v tom našem bytečku nemohla vydržet! Konečně budu mít normální pokoj!"
    Znejistěl. "Aha... A kam?" přerušil ji.
    "Ale neboj, jenom kousek, do Urxovy, to je na osmičce..."
    Zbledl. Ač bylo vedro, rychle si nasadil mikinu. Na rameni se mu totiž skvělo nedávno pořízené tetování.

    3 beats u all!
    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Nevděk

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Věnováno naší chemikářce. Protože je zlatá.

    Nahrazuji téma č. 22. - Ticho po pěšině.

    Drabble: 

    "Jé, dobrý den, paní profesorko, my jsme se chtěli zeptat, jak píšem ve středu ten test, jestli byste nám ještě nevysvětlila..."
    Odložila nedojedený oběd a vlídně přikývla.
    ***
    "Dobrý den, paní profesorko, nechtěla byste s námi jet o maturitním týdnu na Jizerku? My totiž sháníme další doprovod..."
    Kvůli sezení u zkoušek nemohla na celou dobu, ale jela alespoň na ten jeden den, kdy ostatní učitelé nemohli.
    ***
    Pozvala studenty na jednu zajímavě vypadající chemickou přednáškou. Na Přírodovědecké fakultě ve čtvrtek odpoledne po škole. Nepřišel jediný.

    Ale protože se jí moc líbila, domluvila se s přednášejícím, aby svůj výstup zopakoval na jejich škole.

    Závěrečná poznámka: 

    Trochu obhajoba - kdykoli žáci po profesorce něco chtějí, je jim k dispozici, ale jakmile je ona někam zve, ticho po pěšině...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Bezmoc

    Drabble: 

    „A co když řekneme ne?“ rodiče nevěřícně zírali na ošetřující doktory.
    „Budeme se soudit.“
    Maminka pohladila chlapce po hlavě. Nechápala to. Nikdo přece nemůže dát nemocnici za pravdu. Snaží se je soudním procesem jen zastrašit? Možná. Ale oni neustoupí.
    ---
    Nevěřila svým uším. Opustila soudní síň a rozplakala se manželovi na rameno. Nerozuměla tomu. Měla pocit, že je to vše jen zlý sen. Copak jejich názor nikoho nezajímá? Copak má stát právo jen tak zabít nevinného člověka? Nemohla tomu uvěřit.
    Rozsudek zněl jasně. „Není v nejlepším zájmu dítěte pokračovat v léčbě, ani jej za tímto účelem převážet do zahraničí.“

    Dnes zemřelo.

    Závěrečná poznámka: 

    Alfie Evans byl britský chlapec, který trpěl vzácnou neurologickou poruchou, nebyl schopen v podstatě žádné komunikace, jíst etc. a zlepšení se nepředpokládalo. Liverpoolská nemocnice rozhodla proti vůli rodičů, že je v nejlepším zájmu dítěte odpojení od přístrojů - tzn. jeho smrt. Toto rozhodnutí poté potvrdily všechny soudní instituce včetně Evropského soudu pro lidská práva. Chlapec neprojevoval žádné známky toho, že by pociťoval nějakou bolest. Itálie mu udělila občanství a rodiče usilovali též o jeho převezení do vatikánské nemocnice, která nabídla jeho další léčení. Soud to zamítl a chlapec byl odpojen. Dnes zemřel.

    Nemohu uvěřit, že je v nejlepším zájmu dítěte smrt.
    Nemohu uvěřit, že hlas rodičů neznamená vůbec nic.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Chyba

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se cca čtvrt roku po Nebezpečí.

    Drabble: 

    Potřebovala pauzu, a vpadla proto do blízké kavárny. Pracovala na osmičce už tři měsíce, ale přesto kdykoliv šla po ulici, připadala si jako na jehlách. V kanceláři měla pověst málomluvného člověka, ostatně opravdu se snažila vyhýbat konverzaci... Musela pečlivě rozvažovat každé slovo, LOPATy chyby neodpouští.
    Co je s tím připojením? Vždyť wi-fi tu má být zdarma, heslo mám...
    Po několika dalších marných pokusech dostat se do skupiny notebook rozmrzele zaklapla.
    Snažila se ale dlouho. Ke kavárně mezitím dorazili dva mladíci. Instrukce měli jasné - postarat se o ten podvratný živel, který se tady na osmičce pokouší připojit do facebookové skupiny pětkařů.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Překvapení

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Tak instrukce: Jakmile se otevře, vnesete tam nový exemplář a urychleně výběh opustíte. Ne že někdo z vás box otevře! Kontakt s nově příchozím musí být pro samici pozvolný, nechceme ji vystavit zbytečnému stresu. Mimochodem, pozor na ni, sice je spíše plachá, ale nepřibližujte se k ní moc blízko, může kousat. Všechno jasný? Jdem na to!"

    Když do jejího "domova" vběhla banda ošetřovatelů a přinesla s sebou přepravní kontejner, jen malátně zvedla oči. Kdyby věděla, co stojí na plakátech po celém městě, reagovala by snad jinak.

    Nový exemplář v naší ZOO! Další jedinec dovezený z daleké planety známé jako Země!

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Nezapomenutelné

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Máme rádi BuJaBézu! (A ještě neoriginální...)

    Drabble: 

    Občas je až smutné, co žáku nakonec opravdu utkví v hlavě. Tak třeba trávicí soustava je už dávno celá zapomenuta, až na jednu informaci. Ta zůstane asi navždy. Ač zřejmě nevyužita.
    -
    "Takže, když mluvíme o tucích, musíme se zmínit také o vitamínech, které jsou v nich rozpustné. Jedná se o vitamíny A, D, E, a K. Mnemotechnická pomůcka je vám asi dávno známá - slovo ZADEK. Bohužel i v této látce někteří studenti dělají chyby. Takže pozor! Jedině 'zadek' sedí! Nic jiného. Ne že mi tam napíšete, jak už se párkrát stalo, že jsou to vitamíny R, D, E, a L!"

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Panem et circenses

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Strategie je jednoduchá," sklonil se otec k synovi, "lid je stádo. Ale potřebujeme ho. Daně, synku, nám umožňují žít si tak, jak žijeme teď." Zdálo se, že teď již nepromlouvá k dítěti, ale vede státotvornou řeč. Chlapec se mu proto vysmýkl a odběhl si hrát do zahrady.
    "Ale jen si zkuste říct: Plaťte nám, ať se máme skvěle. Ne, ne, to vám ani lid nevezme. Něco mu musíte dát na oplátku. Občané se nudí. Musíme je zabavit. Chléb a hry. Nejlépe nějaké krvavé. Šelmy, utrpení, smrt, to má lid rád! A ta nově vzniklá sekta se nám proto skvěle hodí!"

    Závěrečná poznámka: 

    Snad mi historici neutrhnou hlavu...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Okno

    Fandom: 
    Drabble: 

    Psal. Celou svou duši, celou svou víru, to, co naplňovalo jeho život, vše pečlivě vepisoval do tohoto svého díla. Věřil, že bude monumentální. Že přiblíží lidi k Bohu.

    Samozřejmě, držel se pravidel. Lidé museli jeho výtvoru porozumět. Ale přesto měl pocit, že do něj dává něco svého. Něco víc. Práce to byla zdlouhavá. Ale viděl její plody. A naplňovala ho. Když s ní pozdě večer končíval, kochal se jejím postupem. A věřil, že ho přežije. Ne, že by ji hodlal podepsat. Velice brzy už nikdo neměl tušit, kdo je jejím autorem. Ale o to tady přeci ani nešlo.

    Psal ikonu.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Pochopil

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Řekněte, existuje také krize středního psaní? Protože mně to letos vůbec, ale vůbec nejde.

    Drabble: 

    Neměl se špatně. Získal si docela dobré postavení, navíc pro svou horlivost v řešení toho nově vzniklého problému rychle stoupal. Vypadalo to, že má před sebou hvězdnou kariéru. Leckdo mu záviděl. Ale připadal si takový... prázdný. Cítil, jak mu něco velmi důležitého proklouzává prsty a on se pokouší chytit kouř. Býval proto zuřivý a mrzutý. Okolí ho nechápalo.

    Pak přišel ten zvrat. Najednou šlo všechno rychle. Strach o život se stal jeho denním chlebem. Cestoval pouze pěšky, denně se musel skrývat a jen čekal na své zatčení. A přesto teprve od chvíle svého dočasného oslepnutí se stal Šavel pravým optimistou.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Děs

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: BJB.

    Drabble: 

    Tísnili se na malém kopečku. Déšť neustával, hladina stoupala. Stádo se stahovalo více a více k vrchu, ovce se na sebe tlačili. Zdálo se, že nebe se nikdy nevyjasní. Z okrajů houfu se ozývalo plačtivé bečení. Kopýtka podkluzávala na podmáčené půdě. Mladý skopec, stojící až na vršku pahorku, cítil, jak se mu klepou kolena. Jehňata, ve většině případů už shluklá kolem něj, jsou budoucnost stáda. A bez matek nepřežijí. Jen on je tu navíc. Zbytečný.
    Věděl, že láska samic k mláďatům se nakonec skončí touhou odstranit jeho samého. Zhluboka se nadechl, otočil se ke srázu za svými zády a skočil.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Poklad

    Drabble: 

    Když oznámila, že zákrok nepodstoupí, zavládlo překvapení.
    "Nikdo by ti nic nezazlíval..."
    "Rozmysli si to pořádně."
    Když pak, že dítě vychová, zděšení.
    "Cože?"
    "Ve tvé situaci...."
    "Neuvědomuješ si, co děláš!"
    "S nim na to už nikdy nezapomeneš."
    ***
    Holčička s pláčem přiběhla. Pofoukala jí bolístku, pohladila, pochovala. Ty tři roky byly náročné. Ale naučila se to. Musela. Nechtěla v tom dítěti vidět dceru jejího otce. A neviděla.

    Když si prohrabovala zásuvky, našla svou kopii trestního oznámení na neznámého pachatele pro znásilnění. Bez rozmýšlení ji hodila do koše. Případ stejně odložen.

    "Maminko, namalovala jsem ti obrázek."
    Otočila se a silně děvčátko objala.

    Závěrečná poznámka: 

    Ach jo, nějak mi to letos vůbec nejde... :-(

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Stella

    Fandom: 
    Drabble: 

    Prašná cesta. Denní parno. Zem je pokryta bodavými kamínky. A přes stezku - bodláčí... Posekané, jen tak pohozené. Se schnutím tvrdne. Z jehliček se stávají bodavé trny.

    Šustění modrého šatu. Bosá noha. Těžké oddechování. Lem sukně je trhán na cáry. Kameny a ostny rozdírají chodidlo do krve. Na cestě zůstávají krvavé šlápoty.

    Pomalu zvedám oči. Ruka putující je napřažena směrem ke mně. Připravená pomoci. Chytit a vést. Na čele se perlí kapičky potu. Na tváři záchvěvy bolesti. Ale oči plné vroucí lásky otočené ke mně. Ne... ke všem! A nepopsatelný úsměv. Takový, který dává zapomenout na utrpení.

    Kolem hlavy dvanáct hvězd.

    Závěrečná poznámka: 

    Já vím, je to takové Michnovské, možná trochu přeslazené. Ale jak jsem poprvé zaslechla téma, napadl mě obal jedné knihy. A pak označení pro hvozdík kropenatý - slzičky Panny Marie. A už jsem se toho nezbavila.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Vetřelec v Bohnicích

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vznik prvních partikulárně-patriotistických knih o kosmologii byl provázen bouřlivým úspěchem. Zvláště některé představy se velice rychle vžily. Mezi nejoblíbenější patřilo mimo jiné připodobnění Prahy k zeměkouli. Dle tohoto učení se také mnoha občanům jednotlivých částí přiřazovaly názvy zvířat, která žila v příslušných podnebných pásech. Tak byli rezidenti Jižního Města (tedy Antarktidy) brzy téměř po celé Praze nazýváni tučňáci.

    Přiléhavost tohoto označení posoudit nemohu, neb nevím mnoho o inteligenci těchto opeřenců.

    Když se ale očividně dobře naložený tučňák zatoulá na Arktidu a ještě si všude prozpěvuje se svým typickým jižanským přízvukem, nemůže se divit, když si na něj počíhá lední medvěd.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud by někteří obyvatelé Kunratic, Chuchle, Modřan a jiných děr tam na jihu jižních části chtěli protestovat proti srovnávání Antarktidy s Jižním Městem, nechť si prosím počkají, snad se někdy dostanu k oddělování okrajových částí a vzniku nových autonomních měst po obvodu Prahy.

    Poznámka pro kontolory - "partikulárně-patriotistický" počítám jako jedno slovo, dle vzoru česko-anglický v Metodice. Snad správně...

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Na dno podaná ruka

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno mému strýci.

    Drabble: 

    Skončil. Rozhlédl se po plné místnosti. Žádná odezva. Nechápal. Jak to, že jeho slova nezapůsobila? Když si to včera zkoušel před zrcadlem, byl si jist, že jeho nadšení by přesvědčilo i nejskálopevnějšího komunistu! I jeho bratr ji pochválil! A teď? Cítil se na dně. Nejraději by se vytratil. To nesnesitelné ticho ho ubíjelo. Už si přál jen reakci! Jakoukoliv!
    A pak, právě ve chvíli, kdy to vypadalo, že jeho projev vyzní do prázdna, zvedl se ze zadní lavice mladý kluk, ukázal směrem k improvizovanému pódiu a zvolal:
    "Tomu věřte! Před jeho domem mě včera sebrali."

    Psal se 20. listopad 1989.

    Závěrečná poznámka: 

    Historka ze studentských stávek v listopadu 1989.

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Vychytralý zákazník

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Výborně, tak ujednáno. Chtěl byste ještě něco dodat?"
    "Víte, myslím si, že pokud bychom do vašeho záměru nezanesli jednu malou podmínku, mohlo by dojít k nešťastné náhodě a váš čin by byl později špatně interpretován."
    ...
    "Dobrá tedy, v takovém případě od svého plánu upustím. Můžete jít. Na shledanou."
    "Ah, omlouvám se, že ještě ruším, ale možná by ta podmínka měla být rozšířena."
    ...
    "Jak myslíte, i v takovém případě nechám situaci tak, jak je."
    "Ach, milé. Ovšem, co v tom případě, že..."
    ...
    Pošesté si Hospodin pomyslel: Toho Abraháma mi snad poslalo samotné peklo!, pronesl ovšem: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti."

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Proti všem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: BJB.

    Drabble: 

    Potvory hryzaly. Prohrábla si vlasy. Rozmrzele.
    ---
    Tiché zašumění, když se na vyřčení svého jména zvedla.
    Překvapené pohledy, že sedí v lavici se svou kamarádkou. Ti dva? Aha...
    Udivený pohled, když přicházela na záchody.
    Šuškání po celé třídě. Naštěstí pro ni ho neslyšela.
    Celý první ročník.

    "Heh. J-já myslela..."
    "Aha, pardon, víte ten obličej..."
    "Jo, promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout."
    Rozpaky. Všude. Kdo neznal osobně, zmaten.

    Občas, když sledovala spolužačky, přála si, aby čas ubíhal rychleji.

    "Víš, támleten židovskej chlapeček je fakt dobrej."
    "To je moje neteř!"

    V určitém věku jsou vlasy prostě hlavní indícií. A ježka nosí jenom kluci.

    Závěrečná poznámka: 

    O prázdninách roku 2012 jsem se kvůli nekonečnému boji s vešmi a touze odjet na tábor ostříhala na ježka. V září jsem potom nastoupila do primy Arcibiskupského gymnázia. Dost dlouho moji spolužáci nevěřili, že jsem holka. A dodnes se mi rádi svěřují, jak si mysleli, že chodím se svou spolužačkou z lavice... No, bylo to zajímavé období.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Využit v náš prospěch

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Když starosta Prahy 7 dostal první SMSku o výsledku střetu ve Stromovce, zajásal. Konečně jsme to těm nafintěnějm šesťákům nandali! Byl z vítězství nadšen. Jen chvíli... Šestka se okamžitě postavila do role oběti. A počty zraněných její interpretaci podporovaly.

    Na facebooku navíc několikero podroušených sedmičkářů triumfálně zveřejnilo videa a fotky pomlácených šestkařů s vítězoslavnými komentáři. Podle některých zdrojů měla jezdecká policie ze sedmičky zcela neadekvátně rozhánět bubenečské. Když přišly zprávy o prvních mrtvých, všichni začali dávat ruce pryč.

    Starosta Prahy 6 dočetl článek V nemocnici zesnuly další dvě oběti Sedmičkářské agrese! Jak dlouho bude svět mlčet?! a neznatelně se pousmál.

    Závěrečná poznámka: 

    A kdože je tedy nakonec vítězem?

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Touha

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vábil ji. Úplně magicky přitahoval. V jeho blízkosti se jí po celém těle rozlévalo teplo. Z jejího pohledu čišela fascinace a ta nejvroucnější láska. Nemohla se od něj vzdálit. Chtěla být navždy s ním.
    Jen jedno kalilo její zamilované štěstí. Zraňovalo a bodalo ji, kolik jiných se kolem něj neustále motalo. Nestoudně předstíraly, že mají stejné city jako ona, a jak ho obletovaly! Ale on byl její! Jen její!

    Chtěla k němu blíž. Stále blíž. Musela se ho dotknout! Jeho žár ji spaloval. Už to nemohla vydržet. Zhluboka se tedy nadechla...

    Plamen jen tiše zapraskal, když do něj můra vlétla.

    Závěrečná poznámka: 

    Jo, je to divný...

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Kumiko

    Lidé, psi... a krásný park

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje (zatím nepřímo) na Tajnou schůzku.

    Drabble: 

    Situace eskalovala už dlouho. Nově šířená zpráva o navyšování vstupného byla jen poslední kapkou.. Občané Prahy 6 vtrhli do Stromovky bez placení a za účasti několika tisíc lidí vyhlásili Královskou oboru až po Rudolfův rybník za součást Bubenče, a tedy Šestky. Na nových hranicích pak vztyčili ohromný několikasetkilogramový buben. Nikdo z přítomných ale netušil, v co se toto tak ohromné střetnutí partikulárních patriotů dvou sousedních částí, ke kterému se navíc brzy začaly přidávat rozjařené skupinky z nedaleké Šlechtovky a restaurace Na slamníku; zvrhne.

    A málokdo mohl uvěřit svým očím, když se druhý den ve všech novinách psalo o "Bubenečském krveprolití".

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Zlý, moc zlý

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Podejte mi modrou!" zavolala Alžbětka.
    "Hory mám kreslit hnědě?" zeptal se Michal.
    "Jak děcka..." povzdechl si Otík přecházeje opodál. "Kolik vám je?"
    Náhle spatřil zakutálenou černou pastelku. Dostal nápad.
    Když vy si tam můžete vytvářet svá "umělecká díla", tak počkejte, to budete koukat.
    Přiběhl k ostatním. "Vždyť jste to celý počmárali! Kam mám teď nakreslit..." Nedokončil. V pravém rohu ještě zbylo trochu místa. Skočil k němu a pustil se do práce. Když skončil, byl na svůj výtvor hrdý. Jeho drak naháněl hrůzu...
    Měl jsem to ale skvělý nápad.

    "Ne. Špatný. Moc špatný," říkal si, když se potvora tyčila nad ním.

    Závěrečná poznámka: 

    Tu knížku jsem milovala. Moc doporučuji!
    Bohužel jsem četla jako malá, takže už z paměti částečně vypadla, znalci snad omluví případné nesrovnalosti...:-)

  • Obrázek uživatele Kumiko

    Mladičký

    Fandom: 
    Drabble: 

    Je to tak všude. Nejmladší bude vždycky nejmladší. Ten malý, o kterého se každý bojí, nerozumný, neschopný. Vážné pokyvování hlavou, dokud se koukám, pak přezíravý smích. Podřadné úkoly. Žádná zodpovědná práce. A stále kontroly.
    Ale já už nejsem dítě. Můj bratr se v mém věku téměř ženil. Sestra už dávno pryč. A já? Můžu být rád, že mě občas na chvíli vůbec pustí z domu.
    Odhodlaně stiskl ruce v pěst a zamířil za otcem. Bude přesvědčivější než obvykle!
    ...
    "Dobrá Davide, jestli chceš, můžeš svým bratrům donést zásoby... Bojují proti Pelištejcům v dolině Posvátného stromu. Buď opatrný."
    "Jasně, tati, neboj se!"

    Závěrečná poznámka: 

    Nějak už se mi to celé recykluje. Ale můj letošní duben je natolik šílený, že žiji jen BJB... (Já vím, nic moc přístup, no :-(.)

    Neviditelný fandom: 

Stránky

-A A +A