Potvory hryzaly. Prohrábla si vlasy. Rozmrzele.
---
Tiché zašumění, když se na vyřčení svého jména zvedla.
Překvapené pohledy, že sedí v lavici se svou kamarádkou. Ti dva? Aha...
Udivený pohled, když přicházela na záchody.
Šuškání po celé třídě. Naštěstí pro ni ho neslyšela.
Celý první ročník.
"Heh. J-já myslela..."
"Aha, pardon, víte ten obličej..."
"Jo, promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout."
Rozpaky. Všude. Kdo neznal osobně, zmaten.
Občas, když sledovala spolužačky, přála si, aby čas ubíhal rychleji.
"Víš, támleten židovskej chlapeček je fakt dobrej."
"To je moje neteř!"
V určitém věku jsou vlasy prostě hlavní indícií. A ježka nosí jenom kluci.