Moje články

  • Obrázek uživatele Tora

    42. část Hlasy ve tmě

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny hledají Hvězdnou knihu. Z Maříže, kde našli jen prázdnou schránku, odjeli do Brna, a po různých peripetiích zjistili, že se musí vrátit zpět do Slavonic, tam kde pátrání začalo. S podezřením, že revírník Helebrant je v případu nějak zapletený, u něj znovu zazvonili. Delší rozhovor dopadl tristně - malíř se dušoval, že je nevinný a donutil Sheilu a Gonnyho vlézt do skříní v malířově ložnici, odkud se chystají odposlouchávat, jak bude malíř tahat ze svých hostů rozumy.

  • Obrázek uživatele Tora

    41. část - Malíř je rád, že se konečně něco děje

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny hledají Hvězdnou knihu. Z Maříže, kde našli jen prázdnou schránku, odjeli do Brna, a po různých peripetiích zjistili, že se musí vrátit zpět do Slavonic, tam kde pátrání začalo. S podezřením, že revírník Helebrant je v případu nějak zapletený, u něj znovu zazvonili. Našli u něj katalogy z výstavy malíře Kiliána, na kterých byly vyobrazeny hodinky i se souřadnicemi a rozhodli se, že uvěří jeho vysvětlení a poví mu, co vlastně hledají a proč jsou znovu ve Slavonicích. Společně přemýšlí, kdo a jak by mohl najít Hvězdnou knihu.

  • Obrázek uživatele Tora

    40. část - Celé je to jakési podivné

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny hledají Hvězdnou knihu. Z Maříže, kde našli jen prázdnou schránku, odjeli do Brna, a po různých peripetiích zjistili, že se musí vrátit zpět do Slavonic, tam kde pátrání začalo. S podezřením, že revírník Helebrant je v případu nějak zapletený, u něj znovu zazvonili. Našli u něj katalogy z výstavy malíře Kiliána, na kterých byly vyobrazeny hodinky i se souřadnicemi a rozhodli se, že uvěří jeho vysvětlení a poví mu, co vlastně hledají a proč jsou znovu ve Slavonicích.

  • Obrázek uživatele Tora

    39. část - Není Kilián jako Kilián

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Ok, takže sedmé překvapení je SOUNDTRACK.
    Popravdě, když píšu, mám nejraději ticho. Hudbu si pouštím ve chvíli, kdy přemýšlím nad dalším dějem, nebo když prostě nepíšu.
    Ale pokud by mě někdo nebo něco inspirovalo, tak by to byla asi tahle či podobná hudba.

    Nicméně, vraťme se k ději.
    Sheila a Gonny hledají Hvězdnou knihu. Z Maříže, kde našli jen prázdnou schránku, odjeli do Brna, a po různých peripetiích zjistili, že se musí vrátit zpět do Slavonic, tam kde pátrání začalo. S podezřením, že revírník Helebrant je v případu nějak zapletený, u něj znovu zazvonili, a jeho odpovědi jim moc radosti neudělaly.

  • Obrázek uživatele Tora

    38. část - A jsme tam, kde jsme už byli...

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila hledají knihu, která měla být ukryta ve skříňce, nalezené v kryptě kostela v Maříži. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi úkrytu skříňky. Přes fotografa, mladého Švece, se dostali až k malíři Kiliánovi. Ten jim sdělil spoustu informací a proto jsou teď Gonny se Sheilou opět ve vlaku a vrací se tam, kde začínali hledat. V jednom z návštěvníků, které jim Kilián vypodobnil, totiž poznali malíře Alexandra Helebranta. Svého kolegu strážce, funkcí revírníka, u kterého přespávali ve Slavonicích.

  • Obrázek uživatele Tora

    37. část - Trocha teorie nikoho nezabije

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila hledají knihu, která měla být ukryta ve skříňce, nalezené v kryptě kostela v Maříži. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi úkrytu skříňky. Přes fotografa, mladého Švece, se dostali až k malíři Kiliánovi. Ten jim sdělil spoustu informací a proto jsou teď Gonny se Sheilou opět ve vlaku a vrací se tam, kde začínali hledat. V jednom z návštěvníků, které jim Kilián vypodobnil, totiž poznali malíře Alexandra Helebranta. Svého kolegu strážce, funkcí revírníka, u kterého přespávali ve Slavonicích...

  • Obrázek uživatele Tora

    36. část - Žádné dobré zprávy

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila hledají knihu, která měla být ukryta ve skříňce, nalezené v kryptě kostela v Maříži. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi úkrytu skříňky. Přes fotografa, mladého Švece, se dostali až k malíři Kiliánovi. Ten jim sdělil spoustu informací a Sheila si od něj koupila obraz. Cestou zpět je však zaskočili neznámí útočníci. Pro strážce však nebyli žádnými soupeři. Teď jsou Gonny se Sheilou opět ve vlaku a vrací se tam, kde začínali hledat, do Slavonic. Jedno jim však chybí - papíry od fénu.

  • Obrázek uživatele Tora

    35. část - Špatný pokus

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku, nenašli však knihu, která ve skříňce měla být skryta. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Zjistili však jen to, že hodinky jsou velmi cenné. Nakonce se dostali až k malíři Kiliánovi - hodinky byly vyfoceny do katalogu k jeho výstavě. Kilián jim sdělil spoustu informací a Sheila si od něj koupila obraz. Cestou zpět však strážce zaskočili neznámí útočníci.

  • Obrázek uživatele Tora

    34. část - Kamenná kolonie

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku, nenašli však knihu, která ve skříňce měla být skryta. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Od paní Švecové a jejího syna nic moc nezjistili, zato vypátrali, že hodinky mají obrovskou cenu, což jim nevědomky potvrdil i Švecův kamarád Stančík. Víc však nezjistili nic. Jako stébla se chytají poslední možnosti, kterou jim přihrála náhoda, tedy návštěvy malíře Kiliána.

  • Obrázek uživatele Tora

    33. část - Jsme v troubě, ještě víc než prve

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku, nenašli však knihu, která ve skříňce měla být skryta. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Od paní Švecové a jejího syna nic moc nezjistili, zato vypátrali, že hodinky mají obrovskou cenu, což jim nevědomky potvrdil i Švecův kamarád Stančík. Nic víc však u něj nezjistili...

    V této kapitole jako deus ex machina zafungovaly sosačky, které si zrovna teď přály zásah DEUS EX MACHINA. Sice se nám trošku oddálila akce, ale zas se nám příběh o kousek posune, doufejme...

  • Obrázek uživatele Tora

    32. část - Už víme co máme, ale nevíme, kde je to, co nemáme

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku, nenašli však knihu, která ve skříňce měla být skryta. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Od paní Švecové a jejího syna nic moc nezjistili, zato v klenotnictví zůstali stát ohromeni nad cenou celozlatých, diamanty a platinou vykládaných hodinek.

  • Obrázek uživatele Tora

    31. část - Nevíme, co máme

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Vrátili se do Brna a šli za paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Paní Švecovou objevili v nemocnici, kde se octla zřejmě po hádce se svým synovcem. Posléze našli i synovce a zjistili, že inkriminované hodinky nafotil do katalogu k výstavě svého kamaráda malíře. Tam je mohl vidět kdekdo...

  • Obrázek uživatele Tora

    30. část - Něco za něco

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Nyní hledají v Brně paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Paní Švecovou objevili v nemocnici, kde se octla zřejmě po hádce se svým synovcem. Posléze našli i synovce a snaží se zjistit, kdo a proč měl o ty zvláštní hodinky tak eminentní zájem...

  • Obrázek uživatele Tora

    29. část - Dyk vona to vzala vo ten stůl vomylem!

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Nyní hledají v Brně paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Hovorná sousedka jim prozradila, že paní Švecová je v nemocnici a také to, že před tím, než ji odvezla sanitka, byl u ní na návštěvě její ne moc povedený synovec. Gonny v nemocnici slíbí paní Švecové, že se se synovcem ohledně hodinek dále domluví a získá jeho adresu.

  • Obrázek uživatele Tora

    28. část - V domě bolesti a smutku

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Doufali, že v ní bude Hvězdná kniha, ale bohužel marně, skříňka byla prázdná. Opustili tedy Slavonice a vrátili se do Brna. Nyní hledají paní Švecovou, od které Gonny koupil hodinky se souřadnicemi prostupu a úkrytu skříňky. Věří, že od ní získají nějaké další informace, podle kterých najdou toho, kdo byl u skříňky první a zjistí, co v ní vlastně bylo.

  • Obrázek uživatele Tora

    27. část - Povedené rybízek

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Doufali, že v ní bude Hvězdná kniha, ale bohužel marně, skříňka byla prázdná. Opustili tedy Slavonice a ve vlaku do Brna přemítali, co budou dělat dál. Sheila cestou objevila ve skříňce tajnou schránku, ve které byl seznam Hledačů a řetízek s přívěskem.

    V této části je předepsané ROZPŮLENÍ. Pravda, hodilo by se dřív, krásně by se půlila třeba rewanijská bestie. Tak holt budeme muset rozpůlit něco jiného...

  • Obrázek uživatele Tora

    26. část - Když natočíme nejdelší osten ježka...

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    V minulých dílech Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Doufali, že v ní bude Hvězdná kniha, ale bohužel marně, skříňka byla prázdná. Opustili tedy Slavonice a ve vlaku přemítali, co budou dělat dál. Sheila prohlížela skříňku a vyrušil ji přitom mladý průvodčí.

  • Obrázek uživatele Tora

    25. část - Když vás v nejlepším vyruší průvodčí

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    A jsme v půlce Padesátky, to to uteklo, co? Nejvyšší čas, aby se začalo něco dít že? Tak malá rekapitulace a jedeme dál. Dnešní kapitola je o něco delší, ale snad to nevadí.
    Gonny a Sheila, strážci rozhraní, našli v kryptě kaple téméř zbouraného zámečku v Maříži tajemnou skříňku. Doufali, že v ní bude Hvězdná kniha, ale bohužel marně, skříňka byla prázdná. Rozloučili se tedy s vojáky - Staňou, Holemým, velitelem i politrukem, a vrátili se zpět k revírníkovi, malíři Helebrantovi.

  • Obrázek uživatele Tora

    24. část - ... a kdyby se svatí někde neflákali...

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny v kryptě kaple bývalého zámečku v Maříži objevili průchod za rozhraní a současně za dramatických okolností nalezli záhadnou skříňku. Pak ale Gonny bezděky otevřel prostup a na svět se začala dobývat obrovská bestie. Wigitory si s ní naštěstí poradily, jediný, kdo byl vážněji zraněn, byl vojín Holemý, který zůstal poté, co se na něj zřítila další část zdi, v bezvědomí.

  • Obrázek uživatele Tora

    23. část - Tu máš, potvoro

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny spolu s vojáky Holemým a Staňou v kryptě kaple bývalého zámečku v Maříži objevili průchod za rozhraní a současně nalezli záhadnou skříňku. Pak se ale krypta na Gonnyho a Šejlu zřítila. Ze sesuvu se vyhrabali, zjistili, že je skříňka prázdná a Gonny nekontrolovaným vzteklým kopnutím otevřel bezděky prostup. Dolů do krypty se skrz propadlý plot prodrali i Staňa s Holemým, ale než se společně vrátili zpět na povrch, otevřeným prostupem se začala dobývat na náš svět obrovská bestie. Strážci odsunuli vojáky za sebe a čekali, na vhodná okamžik, kdy budou moci tvora zahnat, ale Staňa ve svatém nadšení oběhl Šejlu a bodl ho bodákem do čenichu.
    Poté jsme maličko odbočili do retrospektivy, ale teď už bude nutno se s bestií nějak vypořádat.

  • Obrázek uživatele Tora

    22. část - Déjà vu

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny spolu s vojáky Holemým a Staňou v kryptě kaple bývalého zámečku v Maříži objevili průchod za rozhraní a současně nalezli záhadnou skříňku. Pak se ale krypta na Gonnyho a Šejlu zřítila. Ze sesuvu se vyhrabali, zjistili, že je skříňka prázdná a Gonny nekontrolovaným vzteklým kopnutím otevřel bezděky prostup. Dolů do krypty se skrz propadlý plot prodrali i Staňa s Holemým, ale než se společně vrátili zpět na povrch, otevřeným prostupem se začala dobývat na náš svět obrovská bestie. Strážci odsunuli vojáky za sebe a čekali, na vhodná okamžik, kdy budou moci tvora zahnat, ale Staňa ve svatém nadšení oběhl Šejlu a bodl ho bodákem do čenichu.

    Dnešní kapitola je, jak bylo v zadání, RETROSPEKTIVNÍ a bude se týkat událostí, proběhlých hodně hodně hodně dávno před aktuálním děním. Jak to dopadlo s poraněnou rewanijskou bestií a našimi hrdiny si budete muset počkat do příštího týdne. Ale věřím, že se nudit nebudete...

  • Obrázek uživatele Tora

    21. část - Návštěva

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny spolu s vojáky Holemým a Staňou došli k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Objevili nefunkční - nebo nebezpečný - průchod za rozhraní. Našli také záhadnou skříňku, ale v té chvíli se na ně zřítila část stropu bývalé krypty. Gonny vyhrabal sebe, Sheilu a nakonec i skříňku. Ta však byla, až na pochybný a krátce trvající výskyt plyšových bačkůrek, prázdná. Ve zdi krypty se po Gonnyho vzteklém kopnutí otevřel průchod, současně se do krypty přes zbytky propadlého stropu prohrabali i Holemý se Staňou. Bohužel Staňa nepochopil, že záchrana by měla jít shora, a tak se dole v kryptě nakonec sešli všichni čtyři.

  • Obrázek uživatele Tora

    20. část - Konečně se dozvíme, co se hledá a navíc, že všechny cesty vedou… kam?

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny spolu s vojáky Holemým a Staňou k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Objevili nefunkční - nebo nebezpečný - průchod za rozhraní. Holemý se ve sklepě udeřil do hlavy a Staňa ho vynesl na čerstvý vzduch. Gonny se Sheilou pak objevili ve stěně uschovanou jakousi skříňku, ale než ji stačili otevřít, zřítila se na ně část stropu. Gonny vyhrabal sebe, Sheilu a nakonec i skříňku. Opustili jsme je ve chvíli, kdy Gonny skříňku otevřel.

    Omlouvám se za dnešní délku textu, ale ono se mi tam na začátku cosi připletlo... prostě nějaká plevelitýda či co... jestli ony fakt nebudou putovní.

  • Obrázek uživatele Tora

    19. část - Je to k nevíře, ale stále žijeme

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny, strážci rozhraní, dorazili po drobném extempore na vojenské rotě spolu s vojáky Holemým a Staňou k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Našli vchod do podzemní kaple, kde objevili nefunkční - nebo nebezpečný - průchod za rozhraní. Holemý se ve sklepě udeřil do hlavy a Staňa ho vynesl na čerstvý vzduch. Gonny se Sheilou pak objevili ve stěně uschovanou jakousi skříňku, ale než ji stačili otevřít, zřítila se na ně část stropu. Gonny se zpoza sutin dokázal vyhrabat, ale Sheila zůstala zaklíněná pod spadlými trámy.

  • Obrázek uživatele Tora

    Mami hajá

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem se vůbec nemohla rozhodnout, které drabble vybrat. Něco ze Strážců? Nebo z divokého západu? Pak jsem dorolovala k tomuhle kousku a bylo vybráno.
    Proč? Protože mou hvězdičku prostě miluji.

    Psáno na téma Nejzářivější hvězda.

    Drabble: 

    „Mama!“
    To je sama, na rozdíl od mami, což je maminka.
    „Nemůžeš jít sama z kopce, sletíš!“
    Prásk.
    „Vidíš, vstávej, šup!“
    „Mama!“
    „Jasně, že sama.“
    „Mami hajá,“ oznamuje moje nejzářivější hvězdička kolemjdoucí paní.
    „Ano, hajá, je nemocná,“ snažím se zjemnit řečené. Paní se usměje a jde dál.
    „Mamí hajá,“ oznamuje hvězdička sousedovi. Starší pán je evidentně dobře naložen, takže vesele odpoví: „Ta se má, ta tvoje maminka. A tatínek taky hajá?“
    „Hajá,“ přisvědčí hvězdička. „Na mami,“ dodá důležitě.
    Pán vyprskne, já popadnu hvězdičku do náruče a mažeme domů.
    Rodičům posléze dlouho vrtalo hlavou, proč na ně sousedi tak šibalsky pomrkávají…

  • Obrázek uživatele Tora

    Třetí výběr

    Drabble: 

    Teď už ne podle abecedy, ale prostě jak jsem si oblíbené ukládala...

    Elementálové od Lejdynky. Pobavili velice.

    Jiný živočišný druh od Amaranty.Zatrnulo mi.

    96 hodin od Owlicious.
    Rozněžnilo.

    Nepatřím k vám (a jsem za to ráda) od TheBlueEyedBandit. Zabodlo vzpomínkou.

    Sklíčka od Mamut. Taky bych si přála vidět draky...

    2002 od hidden lemur. My, co máme řeku kousek za domem a její návštěvu už zažili (někteří), ji takhle už vidět nechceme...

    Každý den od Peggy Tail. Zvláštní drabble, moc se mi líbilo.

    Optimalizace chaloupky od myday. Dostala mě do kolen, smíchy.

    Pauza v misi od Danae. Jestli mě Peggy Tail dostala do kolen, tak Danae definitivně pod stůl. Též smíchy.

    Matky, matičky, matice od Evangelista Biolog. Zmátli mě totálně.

    Zoufalství v hlase od Taarg.
    Po přečtení se mi regulárně chtělo brečet a myslím, že mě rozhodil naprosto nejvíc ze všech letošních drabblů. Silné a bohužel obávám se, že pravdivé. Kéž by už lidi měli rozum taky.

    Jak se Kerbík naučil počítat od Tyfónka. To je tak něžné a hezké...

    Kterak Angličané zvítězili taktikou strašlivou od Rebelky. Pobavilo mě strašlivě.

    Čáry, kouzla, halucinace od Svojanovské.
    Celý cyklus o Svojanově mě bavil. Paráda.

    Temná od wandriky. Úplně jsem stvořitele viděla, jak se probírá materiálem a neví, co s tímhle kouskem.

    Závěrečná poznámka: 

    Díky moc všem. Těm, na které se nedostalo, se omlouvám, ale je vás prostě moc.
    Od každého by se do výběru dalo najít mnohem víc krásných kousků...
    Jste skvělí.

  • Obrázek uživatele Tora

    Druhá patnáctka výběru

    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se, zapomněla jsem, že se má dávat jen jeden denně, tak teď vynechám... mazat to už nebudu.

    Drabble: 

    Bez ladu a skladu, jak jsem si házela věci do oblíbených...

    Rodičovské představy ratolesti nebaví - Skřítě čtu moc ráda, většinou se skvěle pobavím.

    Vidět nestačí - Keporkak, letošní nováček. Její drabblíky znám ze šuplete, byla jsem moc ráda, že jsem tu na ni narazila.

    V rouše beránčím elliade a její sportovci, úžasný svět, doporučuju!

    Nekrolog na bývalé ódy Aplír, pobavilo moc.

    Hřiště - Mordomor toho letos moc nenapsal, velká škoda.

    Konec vesmíru - Aveva a její božátko - boží!

    Fňuk - netopýr budečský a jeho dva netopýrci, doufám, že už jsou kámoši

    Strašidlo nejstrašnější - Faob, též těžko vybírat, spousta skvělých drabblat

    Návštěva u babičky - Hippotamie - skvělý kousek

    Nespoutané kadeře - Wolviecat - pobavilo moc

    Noc na Dněpru - PanVrchní - líbilo moc

    Totální vzpoura winterpool - jak dobře to znám!

    Bacha na buchty - zirafice - též nováček, též super kousky

    Mistr Jeřábí šat - ef77 - nádhera, opravdu nádhera

    Plnou traťovou - Linkový stykač - též nový nick a velmi zajímavý svět kolem tramvají.

  • Obrázek uživatele Tora

    První tucet - tedy přibližně

    Úvodní poznámka: 

    Jako každým rokem dávám do prvního výběru ty autory, jejichž drabble vyhlížím a na které se moc těším. A deset je teda opravdu málo!
    Seřazeni jsou dle abecedy, aby bylo jasno :).

    Drabble: 

    Arenga - stíhá neskutečně moc věcí najednou. Rodinu, dva fandomy v DMD, betování, psaní na další stránky - nechápu, jak to dělá. Mám ráda její fandom Rotolf z Rohova, a jaké jiné drabble vybrat, než to, které mi bylo věnováno:
    Dobré místo pro život

    Aries - dobrá duše DMD, neúnavná čtenářka, komentátorka, ale hlavně skvělá drabblistka, její kousky nabité akcí miluju. Jen vybírat jde těžko. Tak třebas
    Obklíčen (ale mohlo by tu být kterékoli, vše jsou skvělé).

    Chrudoš Brkoslav Štýřický - jeho svět mě fascinuje. A někdy je mi jeho aktérů líto, třebas tady: Lyžařův hořký den .

    KattyV - se svou letošní dětskou partou pro mne byla na špičce. Skvělý příběh, krásně dotažený dokonce. Přála bych Ti, Katty, aby se ti podařilo, co chystáš. A opět těžký výběr. Nakonec jsem vybrala Jak ho nezná - protože mě opravdu vzal za srdce.

    Killman - jeho Odria je spletitá, náročná, ale čtu ji ráda. A občas opravdu dojme, jako třeba tady I bezejmenným se občas plní sny .

    kytka píše prostě úžasně. Její kousky Z Nového světa mě opravdu berou. Třebas Čtvrtá zima . Normálně mi vstávají chlupy, fakt.

    mila_jj - nelze vynechat, ani náhodou. Její vědecká stoslůvka... nechápu rozsah jejích vědomostí. Fakt. Úžasné Vystoupit z davu a zazářit jsem četla fascinovaně několikrát.

    neviathiel - letošní příběh jsem četla s napětím, a byla jsem moc ráda za to, jak dopadlo. A tenhle kousek, ten se mi zaryl do paměti: Nad oblaky .

    Regi - oscilující a vyvažující svět psí a svět poloobří, v obou má výborné kousky. Díky za odpověď na můj hloupý dotaz: Loučení s Frídvulfou .

    Rya - pan Grenadin, Sovátko a Myšák nebo cokoliv dalšího otevřete, stojí za přečtení. Prostě umí. Nejvíc mě vzalo vyznání víry .

    strigga - její vážné kousky jsou výborné, ale pro mne má naprosto skvělý smysl pro humor, miluju ZSZP, ale letos mě poslala do kolen tímto kouskem: Rychlonožkova óda na Haha Bimbi aneb Jak mně by jen bylo líp... .

    terda - Skřivánka čtu moc ráda, stejně jako i ostatní její drabblíky. Tentokrát jsem vybrala něco hned ze začátku - Koňské délky .

    tess - Ostrovy vyhledávám. Líbí se mi, jak je ten svět postavený a líbí se mi postavy, které v něm ožily. Vran, Rezka... a letos i Badatel. Beran.
    Za všechny Pevný bod .

    tif.eret - letos psala i jiné věci, než jen horory, a přiznám se, mně se ty nové kousky líbily víc. Třeba toto, tam mě pointa dostala: Starý zloděj.

    vinpike - letos jsem do prvního výběru zařadila (z jeho tří identit) jeho. Protože prostě Jeroným. Co víc říkat? Není třeba. Zvlášť když se pustí mimo svůj rajón: Kdo se ke mně přidá? .

    Závěrečná poznámka: 

    Říkala jsem tucet? Aha, tak to pardon, to nějak nevyšlo, zdá se...

  • Obrázek uživatele Tora

    Nemám to lehký

    Úvodní poznámka: 

    Letošní rok byl pro mne zvláštní. Byla jsem zvyklá psát na jeden fandom, letos jsem jich vystřídala několik, psalo se mi někdy lépe, jindy hůře.
    Výsledky posoudit nedokážu, ale jsem ráda, že jsem zvládla psát celý měsíc.
    Díky všem, kdo četli, a vřelé díky všem, kdo komentovali.
    Poslední slovo letos má samozřejmě Rozárka, kdo jiný.

    Drabble: 

    Ještě kousek.
    Není to ono. Musím výš.
    To je dřina, tohleto. Lehnu si na bok a zkusím natáhnout packy. Nejde to. Málo místa. Znovu vstát a popojít pár kroků. Opatrným šlapáním zjistit půdu pod nohama, ještě abych tak propadla do hlubin, to se vám vždycky tak leknu, to si ani neumíte představit.
    Takže znovu. Tady je koleno, tady bok… cože? To teda ne, takhle by to nešlo! To přeháníte, ne? Nacpu se do úzké mezírky a znovu se pořádně zavrtím.
    Pěkně se rozdělte a udělejte mi místo! Tady jsem pánem já!

    „Rozálie,“ řekne rozespale domácí, „zas musíš ležet napříč postele?“

    Závěrečná poznámka: 

    Ať vám to píše celý rok a v dubnu zase ahoj!

  • Obrázek uživatele Tora

    18. část - Co teď a co potom

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny, strážci rozhraní, dorazili po drobném extempore na vojenské rotě spolu s vojáky Holemým a Staňou k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Podle údajů, vyrytých na starých hodinkách našli vchod do podzemní kaple, kde objevili nefunkční - nebo nebezpečný - průchod za rozhraní. Holemý se pak ve sklepě udeřil do hlavy a Staňa ho vynesl na čerstvý vzduch. Gonny se Sheilou objevili ve stěně uschovanou jakousi skříňku, ale než ji stačili otevřít, zřítila se na ně část stropu.

  • Obrázek uživatele Tora

    Když sen se mění v můru a nejsi přitom vzhůru

    Drabble: 

    Chechtáky klechtáky rypáky
    Štěkají kousají chrochtají
    Dobývají se potají
    Tam kde se lidé bodají
    Slovy pojmy dojmy
    Pláč křik bolest dej mi
    Křičí a rypáky vzpínají
    Pocity hrůz rádi nasají

    Rozpárat zapárat uzavřít
    Nepustit nedopustit nepřipustit
    Nejsme tu pro legraci
    Nejsme tu na hraní
    Nejsme tu na zpívání
    Jsme tu na čištění
    Hory doly černý les
    Neštěkne už po nich pes

    Paprsek rozprsek přepršek
    Rozčtvrtí ubije rozdrtí
    Vyletí proletí uletí
    Srdce plíce ruce kuše
    Mají přízraky i duše
    Netuším netušíš netuší
    Strážcům se plakat nesluší

    Uvíznout v čase
    Uvíznout dá se
    Uvíznout v smrti
    Uvíznout drtí

    Přidala ses dobrovolně
    Sheilo

  • Obrázek uživatele Tora

    Kam se hrabe vesmír

    Drabble: 

    Přišla návštěva a plká o blbostech. Světelný vítr. Mikrokosmos. Kosmos. Odvrácená strana měsíce a tak. Samý kraviny.
    Já mám jiný starosti.
    Občas se tu zničehonic vynoří rybička. Pluje po zemi, zvětšuje se, zmenšuje… a nedá se za svatou kočku chytit. Drápky už mám ošoupaný, domácí se raduje, že jsem shodila zimní špeky… Ale to mi povězte, mňauvajs, kam ta rybka mizí?
    Je tu.
    Není tu.
    Připluje maličká, zářící.
    Odpluje velká, rozplesklá.
    Klidně mi vleze na záda a domácí se lámou smíchy.
    Potvora jedna.
    Tsssk, nějaký kosmos, to je máčka.
    Největší záhada všehomíra je, kam mi sakra pořád mizí moje rybička?!

    Závěrečná poznámka: 

    Aby bylo jasno, jde o tuhle hračku.
    Máte-li kočky, doporučuju, naši Rozárku baví mnohem víc než fádní červené laserové světýlko.

  • Obrázek uživatele Tora

    Souboj lokomotiv

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ano, opět se vracíme k mé oblíbené knize o divokém západu.
    Američané totiž odjakživa milovali senzace, velkolepé historické rekonstrukce, obří cirkusy (Barnum, Bailey a Ringling byl cirkus s několika sdruženými arénami), show Buffalo Billa a Ranče 101 , kde vystupovali Indiáni, kovbojové, přepadaly se dostavníky, prostě zbožňovali obrovská velká představení.
    A tak není divu, že jednoho krásného dne dostal jistý pan W. G. Crush ďábelský nápad, jak také lze přitáhnout pozornost davů.

    Drabble: 

    Dvě lokomotivy, šest vagónů.
    Dělí je dva kilometry jedné kolejnice.
    Sbližuje je rychlost, kterou se řítí proti sobě.
    Je 15. září 1896, dav diváků netrpělivě natahuje krky.
    Jedou!
    Čtyři postavy se kutálí po náspu, to vyskočili strojvůdci a topiči.
    Ještě pár vteřin, půda se chvěje. Strašlivý výbuch rozmetá lokomotivu, všude létají kusy železa a syčí pára. Kotel vybuchl!

    „Idiot!“ drtí mezi zuby starý nádražák. „Varoval jsem je! Okouzlil je, prý senzace! Teď to mají!“

    Crush, duchovní otec akce, je nadšen. Mrtví a ranění ho nezajímají, o riziku věděli. Ostatně, je pojištěn.
    Point Crush bude navždy pojem, a to je důležité.

    Závěrečná poznámka: 

    Výbuch kotle nebyl předvídán (i když si myslím, že je i tato varianta měla napadnout). Panika naštěstí byla horší než důsledky, mrtvý byl jen jeden a těžce zraněných nebylo mnoho, na to, že se kusy železa rozlétly až na sto metrů daleko. Jeden z přítomných fotografů například přišel o oko, do kterého mu vlétl nýt. Nicméně se uzdravil a jednooký fotil dál.
    Crush z toho neměl žádné nepříjemnosti - výbuch kotle nebyl přičítán nedostatku bezpečnostních opatření, ale nešťastné náhodě v důsledku výjimečného výkonu strojů.
    Dav zvědavců ještě dlouho obcházel kolem kouřících trosek a vagónů, z nichž některé dokonce zůstaly stát - show byla podle nich dokonalá.

    Ve chvíli srážky prý dosahovaly lokomotivy rychlost 80 metrů za vteřinu... úctyhodná rychlost.

    Strojvůdci i topiči přežili bez úhony.

    Pramen: Joe Hamman, Po stopách divokého západu

  • Obrázek uživatele Tora

    Chudák zvíře

    Úvodní poznámka: 

    Myslím, že mi totálně hráblo. Nebo za to může víno a moje spolupisatelky.
    V každém případě jsem stvořila parodii na vlastní fandom a musím to sem dát ihned, než víno vyprchá a já si to rozmyslím.

    Tak nějak by to mělo navazovat na Takový drobný problém, ale nejsem si jistá, jestli bych tento nový kousek raději neměla před Sheilou a Gonnym zatajit.

    Minulý děj v kostce - Sheilu napadla mantichora, tak ji teď s Gonnym honí po českých luzích a hájích. Pro dokreslení - máme rok cca 1950...

    Drabble: 

    „To mám vyhlásit rozhlasem Uteklo nám takové zvířátko, velké jen jako náklaďák, na ocasu má jedovatý trn, neberte si ho domů, protože miluje lidi až nezdravě?“

    Hádali jsme se, jak varovat obyvatelstvo, ale vtom jsme ji konečně zahlédli.
    Jenže.
    Než jsme ji našli, sežrala:
    - náměstka v tatrovce
    - fízla
    - dělnického kádra
    - svátečního myslivce pif paf bum
    - svazáka, co místo sázení stromků žvaní
    - babku udavačku.

    Když jsme ji konečně chytili, koukla krhavým okem, odříhla, vyplivla boty, pozvracela se. Takovou nálož aktivních blbů nesnese ani žaludek mantichory.
    Bylo nám jí vlastně líto, tak jsme otevřeli prostup a přes její protesty ji šoupli domů.

    Závěrečná poznámka: 

    V podstatě takhle nějak zřejmě vznikla pohádka O Otesánkovi, řekla bych...

  • Obrázek uživatele Tora

    Mrcha paličatá

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zůstáváme v Americe, na divokém západě. Začetla jsem se totiž do knížky a nějak se nemohu odtrhnout...

    Konec 19. století, hornatá vyprahlá krajina nedaleko mexických hranic.

    Drabble: 

    „Mrcho paličatá!“
    Prospektor Henry Wickenburg klopýtá přes kameny. Chytá osla, který mu utekl se zřejmým úmyslem nenechat se už nikdy chytit. Trmácí se za ním už hodiny, několikrát ho měl téměř na dosah, ale to proklaté zvíře vždy uskočí. Jestli ho nechytí, padnou nakonec oba za oběť odpornému supovi, co nad nimi krouží a čeká na kořist.
    Vztekle popadne kámen a mrští ho po zvířeti, které se ostražitě pase nedaleko.
    Popadne další, zarazí se. Co to, k sakru...
    Kámen je protkaný zlatými žilkami.
    Tak Wickenburg za asistence osla a supa objevil Vulture Mine, Supí důl.

    Jedno z nejbohatších nalezišť Arizony.

    Závěrečná poznámka: 

    Kupodivu ani koně, ani mezci nebyli pro hledače zlata tím pravým společníkem. Stal se jím osel, burro , který snášel dlouhé pochody ve slunečním úpalu, bez vody, s minimem potravy relativně dobře. Živil se listím trnitých křovisek, bylinkami, které dovedl vyslídit mezi kamením. Pil z napůl vyschlých říček či studánek a nocoval se svým pánem pod širým nebem.
    Bez svého osla by prospektor zahynul hladem, žízní, zimou nebo horkem - náklad, který mu osel nosil, byl základem jeho přežití.
    Ale ani osel většinou sám v poušti nevydržel. Tvrdá kůže a drsná srst ho sice do jisté míry chránila před predátory, ale pokud ho objevil horský lev, napadený burro i přes statečnou obranu většinou svůj boj prohrál.
    Základem přežití prospektora i jeho osla tedy byla součinnost a ochota vyjít si navzájem vstříc.

    Pramen: Joe Hamman, Po stopách divokého západu

  • Obrázek uživatele Tora

    Boot Hill

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tombstone, hornické město v Arizoně. Zdrojem jeho blahobytu byly stříbrné doly. Původně malé město bobtnalo a narůstalo, až v roce 1881 mělo na patnáct tisíc obyvatel.
    A peníze působí problémy. V době rozkvětu města byly bitky tak časté, že byl v roce 1875 zřízen na kopci za městem další hřbitov - to aby se oběti rvaček nemísily s pokojnými občany, kteří zemřeli křesťanskou smrtí. Říkali mu prozaicky - Na botách.

    Drabble: 

    Končily zde oběti rvaček či vrahové.
    Boot Hill.
    Mrtví se totiž pohřbívali, jak padli, včetně bot. S náhrobními nápisy si hlavu nikdo nelámal.

    „Zemřel na otravu olovem.“ (Čti prostřílený jak řešeto.)
    „Omylem oběšen.“
    „Lynčován davem.“

    Jeden hřbitov pro všechny mrtvé desperády z okolí.
    Lidé se mu vyhýbali, prý tam strašilo. Přesto na něj kdosi složil báseň:

    „Zastav se, poutníče, na tomto pustém vrchu a pomodli se za nás.
    Nelituj nás, kdo předčasně spíme věčným snem,
    na sobě houni, na nohách boty, pod hlavou sedlo.“

    Pokud jde o sedlo, autor se mýlil. Bylo příliš vzácné, než aby bylo pochováno s majitelem.

    Závěrečná poznámka: 

    V době svého vzniku nemělo město pohřební ústav, dříví bylo drahé a nikomu se nechtělo platit rakev neznámému člověku, jehož smrt byla všední událostí. Měl-li zabitý sedlo, bylo zpravidla prodáno v dražbě, za rubáš mu sloužila jeho pokrývka. Roku 1880 se Boot Hillu vzhledem k jeho pěkné poloze dostalo veselejšího použití. Pozůstatky desperádů byly vykopány a uloženy na jiném hřbitově a na dřívějším neblahém místě vyrostla škola.

    Pramen: Joe Hamman, Po stopách divokého západu

  • Obrázek uživatele Tora

    V čekárně

    Úvodní poznámka: 

    Rozárka vzpomíná na jednu z prvních návštěv veterinární ordinace.

    Drabble: 

    Vytahovala se, tlustá bréca, ležící volně na klínu paničky, která jí špitala: „Neboj, maminka tě nedá, jenom to malinko štípne…“
    Blbej pes. Neměl očuchávat mou klec. Klopila jsem uši, syčela, nic. Otravoval dál a ta ženská jen: „ Bobečku, pojď k mamince…“
    Nešel.
    Tak jsem bobečka ťafla do čumáku.
    Zaječel, vyletěl. Vyděsil tlustou brécu. Zaječela, vyletěla. Provedla oběma „maminkám“ perfektní tatuáž výstřihu a vyskočila na skříň, kam se za ní škrábal ťafnutej, kterej nepobral, odkud rána přilítla.
    „Maminky“ zmateně čučely, vyděšeně krvácely a bílá, když konečně zklidnila ten čurbes, dala všem příkladem malou hodnou černobílou kočičku, vzorně spící v přepravce.
    Mě.

    Závěrečná poznámka: 

    Překladový slovníček:
    - tlustá bréca: velká tříbarevná kočka, jdoucí na očkování
    - bílá: veterinární lékařka v bílém plášti
    - maminky: majitelky kočky a psa (nějak nemusím, když se nazývají maminkami, ale slýchám to často)

  • Obrázek uživatele Tora

    A tak jsem jí stíral slzy...

    Úvodní poznámka: 

    Vím, že ne všichni se ve fandomu orientují, tak jen pro jistotu - drabble je napsáno z pohledu Gonnyho, Sheilina kolegy, jejího bývalého učitele.

    Drabble: 

    Přivedli dívku na přelomu dětství a dospělosti.
    Neměla nic, jen nadání, zářící do daleka.
    Naučil jsem ji toho hodně, ale některé zkušenosti jsou nepřenosné.

    A tak jsem jí stíral slzy, když se rozhodla, že než vidět umírat své děti, nechce je raději vidět se ani narodit.
    A tak jsem jí stíral slzy, když zemřel Chris, muž, kterého milovala.
    A tak jsem jí stíral slzy, potrestané, že nedokázala nechat lidi napospas surovému vrahovi.

    Kráčíme bok po boku už několik století. Lidé kolem se mění, ale Sheila pro mne zůstává tím nejdůležitějším člověkem.
    Má žačka, má kolegyně, má navenek nikdy nepřiznaná láska.

  • Obrázek uživatele Tora

    17. část - Jak by pan kaplan v kapli zaplakal

    Povídka: 
    Úvodní poznámka: 

    Sheila a Gonny, strážci rozhraní, dorazili po drobném extempore na vojenské rotě spolu s vojáky Holemým a Staňou k ruinám bývalého zámečku v Maříži. Na základě čísel, vyrytých na plášti starých hodinek našli místo, o kterém se domnívají, že by to mohl být vchod do bývalé krypty. Další den se ukázalo, že Gonny měl pravdu. Otevřeli vchod do podzemí, ale při jeho zkoumání se Holemý čehosi vyděsil, udeřil do hlavy a omdlel. Staňa ho odnesl ven, zatímco Sheila a Gonny začali zkoumat podivnost, která vojáka tolik polekala.

  • Obrázek uživatele Tora

    Když už nezbyde nic, než snění

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Muž, kterého vám dnes představím, je výjimečný člověk, a přesto, že se nikdy nestal předmětem přehnané popularity, troufám si tvrdit, že jeho jméno znáte.

    Drabble: 

    Kůň Ruff kráčí vyšlapanou stezkou, v sedle veze starého muže, dobrodružným životem těžce poznamenaného. Revmatismus, struma a nepřítel nejzákeřnější, slepota. Přežil mnohé, poráží ho vlastní stáří.
    Pes, doprovázející pána, zaštěká – kůň uhnul z cesty. Ruff se poslušně vrátí na naučenou trasu. To dcera Viktorie poradila otci, aby svůj vztek na nemohoucnost zklidnil v sedle.
    Stařec smutně objíždí své pozemky a v duchu sní o překrásných krajích, které sám objevil.

    Zanedlouho zemře a na jeho náhrobku bude vyryto:
    Slavný lovec a průvodce
    1824 objevil Velké Solné jezero
    1825 Jižní průsmyk
    1830 Yellowstonské jezero
    1843 Založil Fort Bridger

    1804 – Jim Bridger – 1881

    Závěrečná poznámka: 

    Říkal to Jim Bridger, já měl jsem v noci sen, pod sedmou kavalérií jak krví rudne zem...
    Kdo byl aspoň jednou u táborového ohně, píseň určitě zná. Život Jima Bridgera by však vydal na seriál.
    Narodil se v Richmondu v Indianě, jeho otec však podlehl volání prérie, naložil ženu, syna a dceru na vůz a vyrazili do divočiny. Usadili se v malém městečku nedaleko St. Louis, ale brzy po příjezdu Jimův otec i matka zemřeli a Jim zůstal s malou sestrou sám. Pomohla mu teta, která se k nim přistěhovala, a čtrnáctiletý hoch začal shánět práci. Učil se kovářem, pracoval na farmách a pak začal převážet přes Mississipi vystěhovalce, trapery, lovce a hledače cest. Netrvalo dlouho a vyjížděl s karavanou na západ. V osmnácti letech podnikl první velkou výpravu a postupně se vypracoval na nejlepšího stopaře a hledače cest své doby. Byl obdařen neuvěřitelným instinktem a pamětí, celé měsíce byl sám v divoké přírodě, podobně jako zvěř dokázal nalézt studánky a nejschůdnější cesty.
    List Missouri Republican o něm 24. října 1851 napsal:
    ... i když nemá vzdělání, je tento muž nadán neobyčejným smyslem pro vše, co se týká přírody. Nikdy nezabloudí v rozsáhlých prostranstvích, jimiž chodí. Ti, jimž sloužil jako průvodci, přiznávají, že kdykoliv se chtěli dát novým směrem, překročit horský průsmyk nebo se dostat od jedné řeky k druhé a nebyli si jisti cestou, obraceli se na neomylného Jima Bridgera. Pokaždé se dostal tam, kam chtěl, i když to bylo v končině, kterou dosud vůbec neznal.

    Což si my, v době GPS, kompasů, buzol, map, chytrých telefonů a kde čeho už asi vůbec nedokážeme představit.

    Zdroj: Joe Hamman, Po stopách divokého Západu

Stránky

-A A +A