Moje články

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Než se posune čas

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ahoj, žurnál tváří si nevedu, takže budu komentovat "káč".
    Upozornění: sprosté slovo.

    Drabble: 

    Na počátku byla tma
    černá a všudypřítomná
    myšlenka pitomá
    pak odjinud přislo světlo
    s tím, že zruší peklo
    hvězda
    rozsvítila se jako zlaté Slunce
    zrodila život
    stvořila pulce
    který trpí fragmentací osobnosti
    můžou za to okolnosti
    malé světýlko v nicotě snadno zanikne
    stačí velká vzdálenost a člověku unikne
    všechny ty informace
    nevím k čemu
    místo pro jednoho
    a tři prdele menu
    sedíme u toho samého stolu
    dokola a dokola a dokola
    kdo to odvolá?
    koukám nahoru
    na noční oblohu
    přitažlivost
    tak vzniká jiskra
    marnost
    to bych neriskla
    kdybych tak uvěřila, že světlo vyhrává

    jé, hele, svíčka
    ta tu předtím nebyla

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Ještě jeden

    Úvodní poznámka: 

    Bože, jaro a podzim jsou vždy tak šílené, nic nestíhám, ale přece jen sem ještě vpouštím poslední várku nádherných drabblat. Moji milášci.

    Drabble: 

    Pyrrhovo vítězství - Leon

    Hospodská historka - Hippopotamie

    Smrt, daně a radioaktivní odpad - winterpool

    Sambucus coniunctio - Aveva

    Tetování - Aveva

    Žere všechno - kytka

    Duel - L.P.Hans

    Večeře při svíčkách - L.P.Hans

    Prostě to řekni. - hidden_lemur

    V táboře - Effatha

    Služebníci užiteční - Lee

    Už unaveně učtení - Uzavírám zas Faobem, protože to vystihuje celý konec DMD :D

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Je pusto

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem psala hodně ze sebe. Nejvíc jsem asi vložila do tohoto drabblátka. Já k němu nemůžu nic psát, protože říká všechno a zároveň je asi těžké v tom něco najít. Nebo v tom každý vidí to svoje.
    "Bodláčí"

    Drabble: 

    Je pusto
    a nikdo tu není
    uschlá tráva
    si tu lení
    apaticky
    se závanem větru
    se naklání
    jak asi bodláčí
    smutek zahání?
    naježí se
    a svými bodlinkami
    ten žal odhání?

    Je pusto
    a nikdo tu není
    myslíte že
    o mně vědí?
    že tu sedím
    a moc nevím
    neprší
    dlouho už
    neprošel by tudy
    žádný muž
    netuší
    ani kudy

    Je pusto
    a nikdo tu není
    všechno se
    tak rychle mění
    iluze stálosti
    plácají blbosti
    aby se
    nasytili
    chce to píli
    ještě chvíli

    Je pusto
    a nikdo tu není
    nevím
    zda někdo
    porozumí
    jsem tu
    už celou
    věčnost
    přesto
    nikomu
    nestačí
    bodláčí

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Malebná slova jsou tu všude, na tématu nezáleží

    Drabble: 

    Letící plechovka:
    Z cesty! - kopapaka
    Poezie v angličtině:
    Vulgarism of life - Dia
    Povaha:
    O ptácích a lidech - Viktorka
    Láska na první pohled:
    A tak si je vzala domů - hidden_lemur
    Potřebuji pomoc:
    Zbytečná hádka - Kraken
    Vezmi mě s sebou:
    Chci jít s tebou! - Esti Vera
    Úžasná hra, kterou jsem ještě nehrála:
    Lekce z botaniky - Kleio
    Do sklepa po hlavě:
    Omnia tempus habent XVI. - Profesor
    Zabít či nezabít:
    (Ne)řešení - Lee
    Zpěv:
    Illumina - ioannina
    Stačí tři:
    Povídání o slůvcích - mamut

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Z těch, ke kterým se vracím

    Úvodní poznámka: 

    Ti, které navštěvuji nečastěji. Je to pořádně nabušené. No mám toho hodně poukládáneho.

    Drabble: 

    Začneme od A s Aries. Její čarování s atmosférou a příběhovými obrazy je často dechberoucí.
    Po půlnoci
    Dobrý začátek

    Tora. Její kočky a historie mě vždy přilákají a obohatí.
    Co je mi do předků
    Není se čeho bát
    Lovec
    Neboj, my tě v tom nenecháme

    Peggy. Vždy originální a nesmírně čtivá.
    Čím víc vědí
    Hluboké myšlenky
    To jste mi dělat neměli!
    Nenápadný hrdina

    eliade píše Novinky ze světa sportu naprosto geniálně.
    To pravé ořechové
    Jako ryba ve vodě
    Milá voda břehy mele
    Mocná matematika

    Envy, bez níž bych tu nikdy nebyla. Její drabblátka jsou tak nenápadná a tak hezká, ulítlá, veselá, dojemná... Jako pohlazení.
    Přátelé z plyše
    Toulavá
    Melodie
    Ranní procházka

    Queen24, kterou jsem pro změnu naverbovala já. Její zemitý, hřejivý styl dává všem drabblátkům šmrnc a sílu.
    Věnováno Guccimu, tomu černýmu parchantovi :-)
    Poslední bílej
    Tak ať je tedy po tvém
    Kde je dvojcípá chlopeň

    Faob, ten temný pěvec.
    Panna Marie se rozsype
    To se mi nemůže stát náhle doma
    Málo je malebné mluvy o mužích

    Chrudoš Brkoslav Štýřický má něco do sebe. Nevím přesně, čím to je, možná tou komičností slov a dialogů nebo krásnou plynulostí, ale vždy si u něj ráda počtu.
    Debata zvěrokruhová
    Hrstka zlepšovacích návrhů obrozencových
    Mudrování dentální

    A zakončíme to opět áčkem a Apríl. Co zde napsat? Možná jen: nádhera.
    Kolik
    Dobře naložený tučňák
    Torzo

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Trocha z prvního týdne

    Úvodní poznámka: 

    Tak první várka, je tam hodně královen cest :)

    Drabble: 

    Trocha historie:
    Smrky - a.j.rimmer
    Tři králové - Leon
    Trocha elektrolýzy:
    Ze soudní síně: Přišel i o poslední elektron - mila_jj
    Trocha jiskry:
    Buňka - kopapaka
    Trocha šílenství:
    Prostě jdi - hidden_lemur
    Trocha pomoci:
    Vznešený cíl - vznešená cesta - Kokoška
    Trocha zatáčení:
    Vrtošivé - George
    Trocha severu:
    Spojnice - Gwendolína
    Trocha stáří:
    Lucie - V.T.Marvin
    Trocha učení:
    Na ceste - peva

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Dnešek

    Úvodní poznámka: 

    Já nechápu, že je zas konec. Teď jsem se teprv rozjela. Tolik vás mám všechny ráda. I ty, co neznám. Jo. Jsem tak ráda, že jsem se tu objevila a jevím se zde pravidelně. Samozřejmě tu budu ještě dočítat, komentovat, výběrovat a tak. Nyní nashledanou. Děkuji všem.

    Drabble: 

    Duben
    život vždy
    ve mně probudí
    v žilách krev
    mi rozproudí
    moje sny
    jako lev
    hlasitě zařvou
    a do vět se otisknou
    dnes však
    noc před Májem začíná
    konec
    ta bolest nevinná
    beztak
    událost povinná
    teď zas
    pro sebe jen
    budu psát
    bez pravidel
    budu hrát
    tu hru podivnou
    o bytí v čase
    jenž není
    s napětím v hlase
    před setměním
    než přijde
    co nebylo
    a přesto stále přichází
    zákon sta slov
    právě odchází
    i s třiceti dny
    jen s mými sny
    se neloučím
    dnes hoří ohně
    mám co říct
    je toho hodně
    a ještě víc
    jenže
    tři
    dva
    jedna

    Závěrečná poznámka: 

    (Zapomněla bych se pochlubit, že letos poprvé jsem napsala uplně všechno i s bonusy a ani jednou jsem nenahrazovala! :D :))

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Tlusté kotníky

    Tak a je to, zakládám fandom :D Je to název našeho neoficiálního klubu, který jsme vytvořili s kamarády. Resp. s kamarádkami, zatím do něj patří jen jeden muž. Tedy do naší nejužší skupiny. Jinak vlastně nejde o opravdový klub. Jde o naše zážitky, příběhy a hlášky, které velice často nedávájí skoro žádný smysl, no a v tom je ten smysl.

    Začalo to tak, že v jednom z dílů Přátel, které s kamarádkou známe skoro nazpaměť, napsal Ross o Rachel, že má tlusté kotníky. (V zeznamu negativ na Rachel.) To nás s kamarádkou položilo. Hrozně jsme se smály. Nechápaly jsme, jak vůbec může mít někdo tlusté kotníky a i kdyby, co je to za zatracený parametr či připomínku. Lidi si měří břicho, zadek, neustále na sobě hledají chyby a teď si budou přeměřovat i kotníky? Nemohly jsme si z toho přestat dělat legraci, vytvářely jsme vtipy typu: "Ta paní jde tak pomalu, protože má tlusté kotníky." A náhle i zcela nesmyslně: "Ten člověk usíná, protože má tlusté kotníky."
    V posledních dvou letech se mi povedlo tak nějak sjednotit mé nejbližší přátelé a všechny je spolu seznámit. Oni jsou všichni tak hrozně prdlí a vždycky padne nějaká nová hláška. Začala jsem je dokonce graficky zpracovávat a už mám slušnou hromádku. Nazvali jsme náš spolek Tlusté kotníky. Spolek lidí, kteří si umí dělat legraci sami ze sebe. Kterým je jedno jestli mají tlustý kotník nebo prsa na zádech (to zas pronesla moje mamka), důležité je, že mají jeden druhého a že si váží sami sebe. Lidí, pro které i nesmysl dává smysl, kteří dokážou všechno vidět z více úhlů pohledu. Pokud takto člověk smýšlí, má tlustokotníkářskou mysl, jak bychom řekli.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Hymna Tlustých kotníků

    Úvodní poznámka: 

    Tak a je to, zakládám fandom :D "Tlusté kotníky" je název našeho neoficiálního klubu, který jsme vytvořili s kamarády. Resp. s kamarádkami, zatím do něj patří jen jeden muž. Jde o naše zážitky, příběhy a hlášky, které velice často nedávájí skoro žádný smysl, no a v tom je ten smysl. Snad mi hymna projde. Bylo to hodně těžké.

    Drabble: 

    Nakupují levně do svého batohu
    který pak přivážou si ladně na nohu
    jejich stehna v kalhotách se těsní
    kiwi se slupkou jen tak někdo nesní

    V záchodě již málem hnízdili
    však jejich svaly všechno napravily
    když ve stanu zvrací nemají to snadné
    zpěv ozývá se v jejich těžké hlavě

    Cink zvoní budík všichni vzbuďte se
    ať se vám kotník smíchy roztřese
    podprsenku hoďte si na záda
    dolijte sklenku svého kamaráda

    Tlusté kotníky zbrklé nesnáší
    však trpělivost kavárnu přináší
    spěchat v neděli zdravé vůbec není
    kolem se potom všechno rychle mění

    Tak podprsenku hoďte si na záda
    dolijte sklenku svého kamaráda

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Korba

    Úvodní poznámka: 

    Zrovna jsem napsala, že to chce pokračování a přišlo téma!
    Navazuje na: Ne
    Mimochodem, tady v této části příběhu Connor ještě zdaleka není asasín. Ani neví, kdo nebo co to je asasín. Taky dobré podotknout, že Connor, jakožto 14 letý chlapec, měří 190 cm xD Přesto se najde někdo vyšší...

    Drabble: 

    Connor se hbitě ohání svým tomahawkem. Oba dva ze zlodějů už leží na zemi. Jenomže nebyli sami. Na mladého indiána se řítí třetí, čtvrtý, pátý... Jsou to však zloději, ne bojovníci.
    „Proč tu jste?! Co chcete?!“ Connor klečí na prsou jednoho ze svých protivníků.
    Ten vyčerpaně odvětí: „Zeptej se tady šéfa,“ a pohled mu přeskočí za Connorovu hlavu.
    Ten se otočí zrovna tak, aby dokonale schytal do hlavy ránu. Chlapec zasténá a složí se na zem. Potetovaný obr stojí nad ním a mává palicí, když vtom mu hruď probodne cizí nůž. Korba se sesune na zem vedle Connora.
    Stařík přišel.

    Závěrečná poznámka: 

    Tady to není zas tak znát, ale Connor byl ze začátku v očích kolonistů (i hráče) hrozně naivní. Však taky vyrostl ve svém kmeni a nic jiného neznal. Opustil to všechno, aby bojoval za celý svět.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Ne

    Úvodní poznámka: 

    AC3.
    Co by to bylo za rebelii bez Connora a Connora bez rebelie.

    Drabble: 

    Čtrnáctiletý Connor to nehodlá vzdát. Přespí v seníku a zítra zkusí majitele pozemku znovu přesvědčit.

    V noci řádí bouřka. Není to však déšť ani hromy, co chlapce probudí. Jeho instinkt mu otevře oči. Někdo tu je. Náhle slyší hlasy: „Je to stařík, bude to snadné.“
    Dva zloději se spolu tichým hlasem dohadují za chůze. Dojdou až ke Connorovi. Ten na ně zezadu klidně promluví: „Kdo jste?“ Je mu ale jasné, že nepřišli v míru.
    „Nikdo, kým by ses měl zabývat, smrade,“ odvětí jeden z překvapených lupičů, „radši bys měl odtud zmizet, nebo se ti něco stane.“
    „Ne,“ odpoví Connor jemně.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle prosté "ne" v situacích, kdy by mnoho ostatních podlehlo, zachovalo se zbaběle nebo se prostě jen nezachovalo nejsprávněji, je to, co mě na něm tak fascinovalo a přitahovalo, když jsem ho kdysi skrze hru poznávala. Taky není skutečný... ale přesto je mi inspirací.
    Teď by to chtělo pokračování, co?

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Bez napojení

    Fandom: 
    Drabble: 

    Do zítra si ty copánky rozpustíš, nebo tě zbiju.
    Nebudu s tebou kamarádit, dokud to celý neuklidíš.
    Čau, fetko.
    Vypadáš jako zombie.
    No ty jsi teda fakt nádherná.
    Ty jsi postižená?
    To je kluk nebo holka?
    Schovali jsme ti věci, tak si je najdi.
    Proč se mnou nemluvíš? Neumíš mluvit?
    Jejda, urval jsem ti kus vlasů.
    A ji, tu radši ani komentovat nebudu.
    Když ty ses měla vždycky hodně ráda.
    To děláš naschvál, nebo jsi tak blbá?
    Krávo.
    Kvůli tobě.
    Teď mi lžeš.
    Vždyť jste jasně opilá, máte rozšířené zorničky.
    Nepřeháněj.
    Přestaň brečet.
    Když vy toho od lidí tolik očekáváte.

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím, je téma zřetelné?

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Knihy koušou

    Úvodní poznámka: 

    Další téma, ke kterému mě nic nenapadalo. Proč, když mě téma nadchne, tak nevím, co s ním? Dnes odpoledne jsem dočetla Sofiinu volbu a napadlo mě tohle. Možná to není uplně srozumitelné, protože jsem sepisovala své pocity, né myšlenky. I když... moje myšlenky na tom často nejsou o moc lépe.

    Drabble: 

    Dočtete poslední kapitolu,
    Poslední stránku,
    řádek,
    slovo...

    Dokonce i když se stane, že v ten moment nic zvláštního neucítíte, později to na vás dolehne. Zanechá to ve vás otisk plný emocí a pocitů. Krásný i bolavý. Povznášející i těžký. Můžou vás stokrát upozorňovat a říkat vám, jak je ta kniha smutná, drsná, či hluboká, stejně to opravdu pochopíte až za poslední stránkou.

    Pamatujete na Nekonečný příběh?
    „Tvoje knihy jsou bezpečné.“
    „A tahle není?“

    A později:
    „Trpěl s tebou. Prodělal všechno, cos prodělal ty. A teď přišel sem.“

    Ano. Takhle to cítím. Ten opar zdání. Pomíjivosti všeho. A přitom tak opravdové.

    Závěrečná poznámka: 

    Možná přecejen nějaké vysvětlení: Když čtete tak důležitou knihu, tak silnou a obsahem strašlivou, když se vciťujete do aktérů příběhu, i když nelze cítít přesně to, co oni, a pak se zase rozhlédnete kolem sebe v "realitě", jako by to upevnilo vaše smysly a cítění přítomného okamžiku. Svého vlastního života a osobnosti. Své samoty?

    No, teď jsem to asi udělala ještě horší.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Utéct

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Zadání semestrální práce. Odevzdat do konce dubna. Totální šílenost. Jakoby si ten učitel dysgrafik z nás dělal legraci. To se mi nemůže nikdy povést. Vůbec nevím jak na to, co s tím.
    Totálně demotivovaná. Chce se mi brečet, utéct. Jít pracovat do skladu. Stokrát radši než tohle. Jen kdybych měla kuráž to udělat.

    ...

    25. 4.
    Můj zadek sedí doma na židli. (Bez hlavy).
    Hmmm... jaký, že to mám počítat noviny?
    Líně se natahuji pro svůj notes. Jo, Lidový noviny, ok. Do konce dubna to mám, že... Kolikátého vlastně je? Mhm, to je za chvilku. O víkendu se na to mrknu.

    Závěrečná poznámka: 

    Poslední rok (hepší, 4 roky) sabotuji sama sebe. Tedy, tak se tomu říká, když jste uvnitř rozpolcení.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Když to máš, tak to ukaž

    Úvodní poznámka: 

    Asi bych tu měla založit fandom "Tlusté kotníky."
    Upozornění: bizarní, ostré, upřímné.

    Drabble: 

    Sedí vám zadek jinde, než by podle ideálu měl? Například na břiše? Máte nějakou část těla podivně větší či menší než ostatní? Máte prsa na zádech? Visí vám jako dva těstové válce nebo jsou fakt zajímavé? Skřípáte si občas špekem druhý špek? Jsou vaše kotníky tak gigantické, že když nastoupíte do autobusu, tak se nerozjede? Má i vaše tričko velká prsa? Připomínáte bezdomovce či veksláka? Nebo se snad občas cítíte jako kripl z lesa? Připadáte si jako dárek, který se chce rozbalit, ale nemůže, protože se bojí, že adresáta neoslní?
    Tak se na to totálně vyserte. Jste dokonalí. Skrz naskrz.

    Závěrečná poznámka: 

    Reklama na sebe sama, samozřejmě :) Tím myslím, že každý by se měl mít hlavně rád a být sám sebou. To je lepší, než jakýkoli přípravek či kůra.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    V sebeobraně

    Úvodní poznámka: 

    Nuže, drsné téma si žádá drsné drabble.
    Ta jména se píší takto s dvojtečkou, ale jsou vždy jako jedno slovo
    AC3

    Drabble: 

    Plíží se křovím jako stín, avšak rychle. Svého kamaráda už má na dohled. Potichu k němu přiběhne a překvapí ho zezadu. Přítel se lekne a ožene se po něm nožem. Connor uskočí stranou.

    „Klid, Kanen'tó:kone!“
    „Ratonhnhaké:tone, přišel jsi mě zabít osobně? Obrátil ses proti vlastním lidem!“
    „To je nedorozumění. Přestaň!“ Prosí Connor.
    „Přestanu jedině, až budeš mrtvý.“

    Kanen'tó:kon uvěřil lháři a zaplatil za to strašlivou daň.

    Leží tam. Ve své krvi. Connor nad ním klečí a pláče. Je večer. V dálce zavyl vlk. Jako žalostný vzlyk nese se ozvěna údolím Mohawků. Mezi stromy. Tam, kde si nejlepší přátelé tolikrát hrávali.

    Závěrečná poznámka: 

    Ratonhnhaké:ton je Connor. Je to jeho pravé, mohawské jméno. Jeho přítel Kanen'tó:kon uvěřil jednomu chlapovi, Charlesi Leemu, že se Connor obrátil proti jeho vlastnímu kmeni. Proto předpokládal, že ho Connor přišel zabít. Ten rozhovor byl ve skutečnosti delší. Connor přítele přesvědčoval a snažil se mu vysvětlit pravdu. Ale Kanen'tó:kon té lži uvěřil příliš pevně. Nedal si pokoj, zaútočil na Connora a ten ho v sebeobraně smrtelně zranil... Ach, co si jen Kanen'tó:kon myslel. Že by mohl přemoci Connora... Tolik jsem brečela, když jsem to hrála.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Všichni nám chybíte

    Úvodní poznámka: 

    Na krásná témata se kolikrát špatně vymýšlí. Nakonec jsem to vzala nostalgicky. Kdo chová jakékoli zvíře, porozumí.

    Drabble: 

    A najednou nic.
    Žádné chrastění, vrzání, pískání, hryzání, chroupání, škrábání, ťapkání, skákání na domeček, padání z domečku, čmuchání, odmítání fyzického kontaktu, řádění, pobíhání, napájení, papání, hraní si na oříšek, hraní si na placku, hraní si na větev, hraní si na sošku, vrhání té zvířecí pokerové tváře...
    Prostě nic.
    I klec jsem uklidila. Byl poslední z Bublíkovců. Poslední rodinné krve, kterou jsme chovali tak dlouho. Osmáci se dožívají až osmi let. Leovi bylo 9. Rozhodně nebyl nejstarší na světě, ale jeden ze starších nepochybně.
    Teď máme tři. Třetí várku. Předtím byli vždy po dvou. Je to ještě hlučnější, než kdy předtím.

    Závěrečná poznámka: 

    Alvine, Bublifuku, Teo, Leo... nikdy na vás nezapomenu.
    Mikeši, Donde a Dedonde, vy úžasní raubíři.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Tvořit

    Drabble: 

    Štětec, pastelka, papír, plátno, špachtle, paleta, štětka, tuš, malba, freska, zeď, látka, kýbl, štafle, tempery, vodové barvy, pastely, desky, křídy, stojany, sklo, keramika, akrylové barvy, olejové barvy, blok, skicák, zlacení, mozaika, válečky, plast, teleskopické tyče, postřikovače, rozpouštědla, stůl, zem, dílna, dům, byt, nátěr, impregnace, mramor, laky, dřevo, kaligrafie, cákance, mazanice, patlanice, čáry, nános, rám, Mona Lisa, gioconda, karton, pryž, dekorace, čtvrtka, pigment, barvivo, spektrum, bílá, černá, červená, oranžová, žlutá, zelená, tyrkysová, modrá, fialová, purpurová, růžová, zlatá, stříbrná, hnědá, béžová, azurová, bronzová, jantarová, khaki, korálová, meruňková, nachová, okrová, šedá, fuchsiová, bordó, lila, levandulová, voda, míchat, ruce, tělo, mysl, srdce, člověk, duše.

    Závěrečná poznámka: 

    Dávala jsem si pozor, aby to nezacházelo moc do kresby, grafiky či jiného výtvarna a zapojila jsem i malbu jakožto řemeslnou práci.
    Kamarádova reakce: "To má víc čárek než já promarněných minut o víkendech."

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Opět optimistkou

    Úvodní poznámka: 

    Nadávka.

    Drabble: 

    Věděla, že to jednou přijde
    ta osudná chvíle,
    kdy bolest rozerve její srdce ve dví,
    tak jako mnohým před ní
    Všichni jí říkali, jak je veselá a milá
    možná kdysi dávno byla
    tu druhou nejradši by uhodila

    „Kvete růže, podívej.“
    „Drž hubu a zalívej.“
    „Proč se mnou pořád hádáš?“
    „Co se o mě vůbec staráš?!"
    „Vážně nevíš?“
    „Ne.“
    „Co ti na mně tolik vadí?
    „Jsi moc živá, hodná – zákeřná.“
    „A ty hrozně nevděčná.“
    „Super. Tak zalij tu kytku, nebo umře.“
    „Vidíš, ty se staráš taky.“
    „Ježkovy zraky. Proč se staráš ty?!“
    „Starám se, protože jsi já.“
    „...Tak to jsem nedomyslela.“

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím, zda je to jasné. Jde o dvě části osobnosti, které se spolu hádají. Vznikly prožitou bolestí. Ta optimistická část ale spor nakonec vyhrává a osobnost se tak opět spojí. (Tím je myšleno, že vyhrála spor samotný, ne nějaký boj. Nemůžete bojovat sami se sebou a zahojit se. Ale ten odpor mezi nimi zmizel.)

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Smrt akčního zpěváka

    Úvodní poznámka: 

    FAKE NEWS!
    Nechť je tento nekrolog oslavou tvého ještě dlouhého života, Jackie!
    Kung-fu počítám jako jedno slovo.

    Drabble: 

    Celým světem milovaný hrdina akčních bojových filmů, herec, kaskadér, choreograf a režisér Jackie Chan zemřel. A to hned několikrát. Například, když se zřítil z pětimetrové výšky a narazil hlavou na kámen, když sjel z druhého patra obchodního domu po tyči a vzal s sebou světla nabitá elektřinou, nebo když spadl ze střechy věže a zlomil si pánev. Tolikrát položil svůj život ve jménu filmové zábavy. Krátce před svou smrtí, tou první, druhou i sedmou, se svěřil jednomu z našich redaktorů, že ho mrzí, že si ho svět pamatuje pouze jako komediální kung–fu hvězdu, a ne jako seriózního herce a zpěváka.

    Závěrečná poznámka: 

    Věděli jste, že Jackie je hlavně v Číně také znám jako zpěvák? Nojo, má na kontě nespočet cédéček. Jeho písně můžete slyšet například v titulcích jeho filmů. Hudba je jeho vášní. A to, že by chtěl, aby ho svět bral jako opravdového herce je taky pravda. Prý ho mrzí, že tuto svou stránku nemá moc často příležitost vyjádřit a nedostává vyloženě herecké nabídky. Proto si taky tak užil svou roli v předělávce Karate Kida. Opravdu, v tom snímku má takovou pro něj trochu netypickou roli a moc mu to sedí. Mám ten film ráda.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Je to rebel!

    Úvodní poznámka: 

    AC3
    Nuže, Connor, rozen 4. dubna, je skopec. Beran, aries, nebo jak chcete. A podle jeho osobnosti bych řekla, že v beranu nemá jenom Slunce, ale i Merkur a bůhví, co ještě... zvláštní, jak můžete udělat horoskop vymyšlené postavě... :D Ale to datum jsem mu neurčila já. Má to tak dané od tvůrců hry :)

    Drabble: 

    Na skalnatém kopci se tyčí kamenná pevnost. Zapadá slunce a chodbami stavby se začínají míhat stíny. Connor se nenápadně, roh za rohem, trám po trámu posouvá ke svému cíli.
    „...Kdo by se sem asi tak vloupával...“ V dálce si pro sebe mumlá stráž.
    Konečně se dostává ke spisu. Má to. Další díl skládačky. Vtom za sebou zaslechne ostré: „HEJ! To je ten hledaný asasín! Dej to sem, rebele!“
    Connor na nasupeného strážce vrhne mírně pobavený, všeříkající pohled a vyskočí k jednomu z otevřených oken.
    „Shoďte ho!“ Káže ostrý hlas ostatním vojákům.
    Není třeba. Asasín se jako orel vrhá střemhlav dolů.

    Závěrečná poznámka: 

    Já už měla vymyšlený název dávno a pak jsem to zapomněla a zase si na to vzpomněla :D Dneska je fakt divnej den. Taky jsem právě několikrát vyhodila a zase přidala to samé slovo do drabblu...

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Óda na playstationového krále

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Hlavy nám horečně pracují
    oči sem tam přeskakují
    to je nám ale záhadou
    vrtíme oba hlavou
    jak jen dostat se dál
    s naší postavou
    občas se takhle zaseknem
    jeden pak druhému odseknem
    v tom přemýšlivém rozbouření
    najít cestu snadné není
    byla jsem hodně malá
    když poprvé jsem si s playstationem hrála
    objevovala ty kouzelné světy
    a tátu nepustila od telky bez odvety
    ten cvičil tak mou čerstvou mysl
    vždycky v tom byl hlubší smysl
    od logiky po akčňáky
    a horory ty hrajem taky
    však kdo by se s tatínkem bál
    to jediné vždycky si přál
    být těch her největší král

    Závěrečná poznámka: 

    Samozřejmě, že horory jsem začala hrát později :D A i tak spíš vůbec :D

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    V hlavní roli dcera

    Úvodní poznámka: 

    Brzy k tvým narozeninám, tati. Asi vymyslím ještě jedno nesoutěžní, tohle nestačí.

    Drabble: 

    Dcera: „Koupilas špatnou směsku.“
    Máma: „Vždyť je to přímo pro osmáky.“
    Dcera: „Je to špatná značka.“

    Máma: „Prosím tě, nezírej na tu vidličku a zvedni ji z tý země!“
    Dcera: „Tak promiň, mami, já za to nemůžu.“

    Kdokoli: „Takže se ti to líbilo?“
    Dcera: „Ne.“
    Kdokoli: „...“

    Kamarád: „Nad čím tak přemýšlíš?“
    Dcera: „Nad nesmrtelností chrousta.“

    Učitel: „Příště to radši zakončete nějak optimisticky. Líp to pak vypadá.“
    Dcera: „Mně je uplně jedno jak to vypadá.“

    Táta: „Tak já jí koupím tu tašku.“
    Máma: „Nekupuj ji, copak nevíš, že si ji musí vybrat sama?“
    Táta: „Nojo, já zapomněl, že je po mně.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Když

    Drabble: 

    Když celý víkend prší a vy milujete déšť.
    Když vidíte krásu tam, kde pro ostatní není.
    Když nikdo nechápe, ale vy ano.
    Když se řehtáte, zatímco ostatní se mračí.
    Když pláčete, zatímco ostatní se smějí.
    Když chcete něco, co nikdo nechce.
    Když nechcete to, co všichni chtějí.
    Když se nebojíte vyslovit tabu, zatímco ostatní dělají, že nic nevidí.
    Když ostatní do svých protivníků kopou a vy je obejmete.
    Když tancujete na ulici a lidé kolem na vás zírají jako na blázna.
    Když jsou všichni někde zlití a vy si doma čtete knihu.
    Když vystoupíte z řady a jdete jiným směrem.

    Závěrečná poznámka: 

    Být jiný je terno.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Je pusto

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos moc nevyužívám fandomy. Ale ty rozvleklé básničky mi pomáhají.

    Drabble: 

    Je pusto
    a nikdo tu není
    uschlá tráva
    si tu lení
    apaticky
    se závanem větru
    se naklání
    jak asi bodláčí
    smutek zahání?
    naježí se
    a svými bodlinkami
    ten žal odhání?

    Je pusto
    a nikdo tu není
    myslíte že
    o mně vědí?
    že tu sedím
    a moc nevím
    neprší
    dlouho už
    neprošel by tudy
    žádný muž
    netuší
    ani kudy

    Je pusto
    a nikdo tu není
    všechno se
    tak rychle mění
    iluze stálosti
    plácají blbosti
    aby se
    nasytili
    chce to píli
    ještě chvíli

    Je pusto
    a nikdo tu není
    nevím
    zda někdo
    porozumí
    jsem tu
    už celou
    věčnost
    přesto
    nikomu
    nestačí
    bodláčí

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Z tučňáka tanečnicí

    Úvodní poznámka: 

    Přeji vám krásné pondělí. Dnes bych chtěla trochu motivovat a ujistit všechny, kdo si přijdou neschopní, že je to jen iluze.

    Drabble: 

    Půvab kroky její nadnáší
    boky rozvlní
    hrudník roztančí
    ze světel reflektorů nemá strach
    strach proměnil se
    v pouhý prach
    na odiv klade
    každý pohyb její
    není to snadné
    pro ni však námahou není
    otevřít srdce
    a nechat se vést rytmy
    za světla i za tmy
    vždycky taková nebyla
    dnes by ten pocit
    za nic nevyměnila

    Je to jako před chvilkou
    co choulila se
    naložená pod dekou
    chráněná
    jako tučňák tukem obalená
    ve své pohodlné skořápce
    pod tou dekou
    se svým studem
    brečela
    chtěla co nemohla
    myslela
    kdyby tak věděla
    co ví teď
    však už vidí
    celý svět
    seshora
    z pódia

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Našla jsem hlavu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na: Hlava
    Čtení na vlastní nebezpečí

    Drabble: 

    Našla jsem hlavu
    mám se radovat?
    Je taková
    zmodralá
    nevěřím
    že zrovna
    tuhle hlavu
    jsem si
    vybrala
    byla jsem vožralá?
    tam nahoře
    asi těžko
    nebyla na hoře
    ani pod ní
    skutálela se
    ze svahu
    ponořila se
    doslova
    utopila se
    dosedla na dno
    není radno
    s takovou hloubkou
    si zahrávat
    válku sám se sebou
    prohrávat

    Tělo se splašilo
    asi věřilo
    že si ho
    hlava zase najde
    není to snadné
    když jste
    na dně
    pobíhá
    po Šárce
    to tělo
    svou hlavu
    by zpátky chtělo
    pro slzy nevidí
    bojím se
    že zabloudí
    vzdát se?
    dál pláče
    skáče
    do Džbánu
    a Džbán se
    utrhne

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Fronta

    Úvodní poznámka: 

    Krutá (ne)realita :D

    Drabble: 

    „Dobrej, já dost pospíchám. Prosil bych dvacet kilo násilí, čtyřicet pět kilo úzkosti, krabici bezmoci, trochu té fyzické bolesti a samozřejmě tunu strachu...“

    „Píšu si, ale musíte si počkat, před váma je fronta zákazníků.“

    „Heleďte, víte vy vůbec, kdo já vlastně jsem?“

    „Nejsem slepá. Ale poptávka je velká. Hlavně od televizních společností. To, že jste to kdysi zavedl, už dneska vůbec nic neznamená. Budete si holt muset počkat no.“

    „Jak je ale možný, že toho tolik chtěj?“

    „To víte, lidi se na to rádi dívaj. Protože sami už nic necejtěj. Takže na čekačku a uhaste si ten ocas, hoří vám.“

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Ve tmě s tlustými kotníky

    Úvodní poznámka: 

    Musím poznamenat, že se to jako ze života jevit nebude. A že to nikdo nepochopí. Kromě vyvolených. A že je to... fakt divný.

    Tohle je pro vás, tlusté kotníčky.

    Drabble: 

    Zvuk spláchnutí záchodu, poté otevření a zavření dveří.

    ELIŠKA (ustaraně): „Normálně, teď jsem málem spadla do záchodu. Ještě, že posiluju.“
    VĚRA: „Tys něco říkala nebo jsem to jenom slyšela?“
    MARKÉTA se lekne a vykřikne: „Ach! V tý tmě jsem si nevšimla Owela!“
    TERKA: „Nelekej se, to není zdravý.“
    RADIM: „Já z vás chčiju Niagáry smíchy. Víte, co mi vždycky přišlo? Že mám celkem zajímavý kozy. Nejsu divnej?“
    MARKÉTA se začne hystericky smát. Náhle dodá: „Nejsi. Moje prsa jsou jak z těsta. Takový válečkový.“
    ZDENKA potichu poznamená: „Já si taky vždycky přijdu jako taková ta divně vypadající.“
    KRISTÝNA si mimoděk odkašle.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    2040?

    Drabble: 

    „Logaritmy, matice, statistika, analýza...“
    „A kolik ti je let, chlapče?“
    „Pět. Za měsíc půjdu do druhé třídy.“
    „A co prázdniny?“
    „Ty zrušili.“
    „A nebojíš se být tu sám tak daleko od rodičů?“
    „Já nejsem sám. Mám u ucha frienda, co mi radí.“
    „Ty máš rozdvojenou osobnost?!“
    „Ale ne, je tady v tom equipmentu. Uměle vytvořenej. Check it out.“
    „Prosím?“
    „Koukejte. Hlídá všechno, co dělám. I jak jsem na tom fyzicky. Nemůže se mi nic stát.“
    „A nebolí to mít takhle pod kůží?“
    „Ale vůbec ne. Je to jako part těla. No tak pojďte, granny, ať vám můžu vysvětlit ten teleport.“

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Sebepoznání

    Úvodní poznámka: 

    Maličko nucené. Nevěděla jsem jak to téma uchopit. Nakonec jsem se rozhodla pro vyhraný boj a prohranou válku. Využila jsem k tomu svůj milovaný fandom. Snad je to srozumitelné.

    Nikdy neznáme konec příběhu. Vítězství vyžadují oběti a prohry přináší sebepoznání. I zlé může vést k dobrému. Ne-li k nejlepšímu.

    KFP 2

    Drabble: 

    Poa zastavila rána z děla. Lord Shen vyhrál. Zase.

    „Mýlila ses, věštkyně. Vyplujeme na vítězné tažení. Ten panda Po je zjevně hlupák.“
    „Opravdu myslíš, že tím hlupákem je on? Právě jsi zničil sídlo svých předků, Shene.“
    „Zanedbatelná oběť, když náhradou získám celou Čínu.“
    „Pohár, který chceš naplnit, je bezedný.“

    Zanedlouho v příběhu někde ve zbytcích vzdálené čínské vesnice déšť jemně bubnuje na slaměné střechy opuštěných obydlí.
    Někdy, když se člověk vzdá, zjistí, že pod temnotou je zase jenom světlo.

    „Nebraň se tomu, nech to plynout,“ nabádá věštkyně Poa.
    Po nalezl vnitřní klid skrze přijmutí své nešťastné minulosti a Čínu zachránil.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Radimovi

    Úvodní poznámka: 

    Mému kamarádovi, úžasnému člověku a spřízněné duši.

    Drabble: 

    Poznali jsme se náhodou
    byl jsi pro mě záhadou
    přes internet rozuměli jsme si
    zeptala jsem se kdopak že jsi

    Milujeme stejné věci
    můžeme se sejít přeci
    bylo to vtipné a bláznivé setkání
    našli jsme jeden u druhého zastání

    Nikdy nenapadlo by mě
    že to bude takhle vlídné
    našla jsem spřízněnou duši
    blázínka kterému modrá sluší

    I když daleko bydlíš
    myšlenky se mnou sdílíš
    jsi dokonalá osoba
    a to myslím doslova

    Vždy se těším
    až sejdeme se zase
    uděláme párty
    zaseknem se v čase

    Měl by sis víc věřit
    ne se pořád měřit
    stejně na tebe jen tak někdo nedosáhne

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Dum tek tek dum tek

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dun trrrrr tarataratarata Dun trrrrr tarataratarata Dun trrrratatrrratara tatata Dun trrrratatrrratara tatata Dun dun trrratara tarata Dun dun trrratara tarata Dundun trara Dundun trara Dun dun trrrataratarata Dundun trrrratatrrrataratatata Dundun trrrratatrrrataratatata Dundun tratatata Dundun tratatata Dundun tratatata tratatata tratatata
    Rozdvojení
    První vrstva: Dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum tek tek dum tek dum
    Druhá vrstva: Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata Trataratata tratata tratata ratatatataratata ratatata ratatata ratarata raTa Trataratata tratata tratata ratatatataratata ratatata ratatata ratarata raTa

    Závěrečná poznámka: 

    Zápis arabských rytmů hrající darbuky.
    Poznáte tuto část ve skladbě? Citlivé uši určitě ano. A zkušené odpustí můj prostý a nepřesný zápis. Koneckonců, každý slyšíme něco trochu jiného :)

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Cosi

    Fandom: 
    Drabble: 

    Mezi větvemi prostupují paprsky zářícího zlata a vysoké jehličnany barví hřejivými tóny.
    Půda pod nohama, hutná a silná jako život sám, pobízí ke kroku.
    Vzduch je naplněný příchodem jara a nekonečnou věčností.
    Ne tak dlouho, však dlouho přece, stojí tu ty věže, které vykukují zpoza stromů.
    Zpěv ptáků mísí se spolu s údery zvonu blízkého kostela.
    Já koukám dolů na červené střechy domů.
    A cítím cosi.
    Uvědomuji si, jak málo vlastně mé rodiště znám, přesto, že tu chodím s klidem a bez mapy.
    Každý kout tohoto posvátného města elektrizuje.
    Chtěla bych ho celé projít.
    Každou píď.
    Do posledního bílého místa.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Svoucnost

    Úvodní poznámka: 

    Film Tima Burtona z roku 2010

    Drabble: 

    „Neboj se, sestřičko. Už nejsem dítě. A je jen na mně, abych rozhodovala o svém životě,“ řekla Alenka vlídně, stiskla něžně své sestře ruku a pak odešla svérázným krokem plnit své sny.

    Alenka po svém otci zdědila velikou představivost, odvahu a schopnost plnit své vize. Tak jako jí její matka předala krásu a jemnost.
    Ztratila se v říši divů stejně, jako tam nalezla sama sebe.
    Zjistila, co chce, skrze to, co nechce. Nalezla odvahu skrze strach. Jistotu skrze zmatení. Přátele skrze samotu. A víru skrze bezmoc.
    Připomněla si, jak je důležité být sama sebou a zároveň vždy myslet na ostatní.

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Pouliční boj

    Úvodní poznámka: 

    Je 7. dubna a já tradičně přeji krásné narozeniny Jackiemu Chanovi.
    Téma je, doufám, zřetelné. Tato "nabídka" doslova nešla odmítnout.

    Drabble: 

    „Jednou si taky pořídím takovou motorku.“ Ukáže osmnáctiletý Jackie prstem na motorku jednoho z nebezpečně vypadajících chlapů.
    „Hej,“ křikne motorkář, „chcete přes hubu?!“
    Nechceme se prát, ulekne se Jackie, ale to už jeden z jeho tří kamarádů kopne do další z motorek stojících v řadě a všechny ostatní dominovým efektem popadají.
    „Dostanete přes hubu!“
    Najednou Jackie vidí dva z jeho přátel ve rvačce. Nemůže je tam nechat. Vbíhá do toho šílenství. Rána za ránou, po chvíli se konečně rozhlédne kolem. Všichni motorkáři leží na zemi. Jackie a jeho společníci utíkají. Slyší policii, sanitku. Hlava se mu točí, celý se třese.

    Závěrečná poznámka: 

    Doplnění: Jackie posléze myslel, že mu z pěsti trčí kost, když zatlačil, zjistil, že se nejedná o jeho kost, nýbrž o něčí zub. Dále k historce dodal, že to byl strašlivý zážitek, který nechce nikdo zažít. "Mohl jsem klidně někoho zabít. Opravdová rvačka není jako ve filmu." Tato ošklivá záležitost už se později v jeho životě nikdy neopakovala. „Nikdy nevyvolávejte rvačku, snažte se vždy zachovat moudře. A když vás někdo napadne, nejlepší je utíkat.“ Také se vyjádřil k filmu „Legenda o opilém mistrovi“ slovy: „Viděl jsem po letech Opilého mistra a říkal jsem si, proč učím lidi, aby se opíjeli a prali se? A proto jsem po tak dlouhé době natočil pokračování. Opravil jsem sám sebe.“

    Tento úžasný herec dnes slaví 64. narozeniny. Přeji vše nejlepší všem dubňátkům. Zejména tady na sosacím netu :)

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Svěření systému

    Úvodní poznámka: 

    BJB
    V hesle by mi samozřejmě mezery neprošly

    Drabble: 

    Osmak po mne hazi bobky a kusy zeleniny lidi si na me sedaj v metru po ulicich vykrikuju kde maj hnusnou pizzu ptam se kolemjdoucich jestli je venku teplo pritom jsem venku zpivam si ve vytahu a mavam lidem v projizdejicich dopravnich prostredcich nebo sedicich v restauracich rikam lidem do tvare co si myslim a delam si legraci sama ze sebe sama se sebou si povidam i s rostlinami zviraty a vecmi ze zasady miluji to co ostatni nesnasi jsem ten nejvetsi retard na celem svete

    Zadali jste špatné heslo

    „Kruci. Musím si to heslo zjednodušit. Tohle zabírá moc času.“

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Lásko

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Sprosté slovo

    Drabble: 

    "Lásko.
    Markét.
    Vbuď se.
    Nemůžeš proležet celé dopoledne v posteli.
    Vstávej!
    Svítí slunce. Skrze mraky. V noci pršelo. První jarní bouřka. Tak to máš ráda. Tak honem vylez z postele.

    Jasně.
    Tak víš co? Já teď jdu udělat čaj, a až bude hotový, ty vstaneš, platí?

    Jo. Přesně to jsem si myslel.
    Přece víš, že toho musíme dnes spoustu stihnout.
    Drahoušku, s tímhle přístupem dnes nestihneš ani napsat drabble. Je půl jedenácté a ty se ani nehneš, lenochu. Jen tu funíš a oddychuješ jako stará bába. Vlasy máš nemytý, nechutný, hrůza prostě, vstávat, umýt, nasnídat!"

    "Polib mi prdel, lásko."

    "Rád."

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Síla vzdoru

    Úvodní poznámka: 

    Já nikdy barbara Conana ani Zeměplochu nečetla. Nemohu proto uctít památku pana Kantůrka skrz tyto fandomy. Dar slova lze však, doufám, uctít jakýmkoli dobrým slovem. A fantazii videohrou :)

    Vybrala jsem tedy poctu ve formě silné myšlenky a velkého charakteru, kterým je můj oblíbený hrdina Connor. Barbar sice není, ale divoch zcela jistě.

    Nevím, něco mi na vzdoru přijde nádherného a uctivého. Kolikrát je vzdor jen překážkou, „buď jako voda“, říkají moudří. Přesto je v tom něco nekonečně lidského a krásného. Řekla bych, skoro vznešeného.

    Assassin's Creed 3.

    Drabble: 

    Connor byl po dlouhé době jediný, kdo se pustil do boje s těmi, kdo svou mocí usurpovali svět. Bojoval za spravedlnost a svobodu. A nikdo po něm už nedokázal to, co on.

    Leželi tam. Všude kusy dřeva a třísky. Charles s chroptěním a smrtelnou námahou pomalu vstal.
    „Proč stále vytrváváš? Potopíš nás, my se zase vynoříme. Ukončíš jeden plán, my přijdeme s dalším. Dokonce i ti, kterým jsi pomohl, se k tobě otočili zády. A ty stejně dál bojuješ. Proč?“
    „PROTOŽE NIKDO JINÝ NEBUDE!“ Zakřičel Connor se vzlykem vůle v hrdle a vystřelil z pistole, kterou měl schovanou za sebou.

    Závěrečná poznámka: 

    „Because no one else will“ – Ratonhnhaké:ton (Connor Kenway)

  • Obrázek uživatele Peggy Tail

    Na mostě

    Úvodní poznámka: 

    Nesedlo mi téma. Takže opět jen veršované myšlenky.

    Drabble: 

    Jdu po cestě
    nevím zda je ta pravá
    jsem na mostě
    přijdu si tak malá
    Na výběr mám každý den
    vybrat cestu královskou
    vždycky byl můj velký sen
    potkat lásku obrovskou

    Nevím jestli se obrátit
    či pokračovat
    skočit do řeky
    nebo se v racka proměnit
    Nechci čas vrátit
    nechci litovat
    a křičet do deky
    nebo lásku za strach zaměnit

    Přesto pořád bloudím
    na tom mostě
    chodím tam a sem
    často se hroutím
    bojím se jít
    přímo za nosem
    Žádná z cest
    ze mě královnu neudělá
    co když je to lest?
    někdy bych radši zmizet chtěla

    Půjdu dál
    jak si přál

Stránky

-A A +A