Moje články

  • Obrázek uživatele mamut

    Ludmila a Irena

    „Nedělej ze mne hlupáka, Irenko.“
    Paní Ludmila rázovitě přecházela po bytě.
    „Určitě mi jí vzala ta pokladní, když jsem jí na chvíli položila vedle tašky. Půjdeš tam se mnou a buď mi jí dá nebo zavoláme policii.“
    Irena zatím v kuchyni otevřela lednici, aby uložila mléko a maso, které matce přinesla.
    „Mami. Mami, pojď sem!“
    Z police v lednici na ní koukala peněženka.

    „Nech mě, nic nepotřebuji. Nedělej ze mne dítě.“

  • Obrázek uživatele mamut

    Výběr mamutí - bonus

    Úvodní poznámka: 

    Letošní rok jsem z počátku moc nestíhala číst (než jeden najede na ten rytmus :D),
    ale potom jsem si dala čas a dohnala, co se dalo.
    A protože, jak jsem již řekla, všichni letos psali zajímavě a poutavě, někdy s nádechem tajemna, někdy hrůza obcházela, jindy zase salvy smíchu či poučení, mých 3x10 je trošku málo.
    A protože jsem v notýsku (jsem trochu staromilná) měla poznačeno více povídání, přidávám jeden bonusový výběr navíc.
    Doufám, že se Vám bude líbit.

    Drabble: 

    Andrew Martinaq tu dobu znám z vyprávění mého tatínka, vždy jsem obdivovala, že i v takovém čase dokázali najít maličké radosti Dětství mezi máky
    Lee když jeden neposlouchá Pýcha předchází pád
    Lady Lestrade každý máme své dvě strany Nebolení
    galahad krutá daň za Výstup
    neviathiel já si nemohu pomoci, ale Návrat staré dámy ve mě vyvolal úsměvnou vzpomínku na písničku Slávka Janouška
    Peggy Tail jednoho až zamrazí, už nikdy se nebudu dívat stejnýma očima Škola bojových umění
    Envy je dobře, když najdeš sám sebe Rodinný standard
    Hippopotamie když se chce Jde to i jinak
    Martian statistika, nadace, hlavně, když jsou finance ... má však cenné údaje...
    KattyV z duše a od srdce Odváto větrem
    angie77 pohádka o naději O zimě, která přichází a odchází
    Aplír za rok (snad) na shledanou Somnambul

    Dovolte mi ještě malou vzpomínku. Na člověka, který tak krásně psal.
    Alasdair MacColla Barevné vrtulníčky
    Děkuji za všechny, které nám zde zůstaly.

    Závěrečná poznámka: 

    Na shledanou na pikniku a zas příští rok.

  • Obrázek uživatele mamut

    Výběr mamutí třetí

    Úvodní poznámka: 

    Opravdu jste pěkně psali, takže mám pořád z čeho vybírat :)

    Drabble: 

    Regi a Hagrid, jak jej neznáme Úplně obyčejné ráno
    Owes taková kopírka, to je teprve výzva Krizová intervence
    Danae nám přiblížila, jak se to má s vodníky v Čechách Záchranný kruh
    Chrudoš Brkoslav Štýřický se nostalgicky sasnil Sněhy dávné, polárkové
    mila_jj když se věda podá pohádkově Sedm osmin dokonalosti
    strigga a potom, že je lžička obyčejná věc Est post aves
    Arenga děti ví, na co se meče hodí Mečouny a kaše s pluhy
    Carmen co je před prvním románem? První krůčky kolem slov
    Bídák nás pozval do hostince, ale už je Čas zavřít
    eliade kachnami to letos začalo, kachnami to končí Kachna ke kachně sedá

    Závěrečná poznámka: 

    Třetí dekáda 21.-30. dubna hotova. Mohla bych tím zakončit, ale...
    Ale ještě jsem našla spoustu věcí, co mne oslovily.
    Takže příště bonus navíc :)

  • Obrázek uživatele mamut

    Výběr mamutí druhý

    Úvodní poznámka: 

    A jsem u druhé dekády. Tak, pořádně se nadechnout a jedem :D

    Drabble: 

    Faob zahájil povídku na pokračování týmu Vajíčka a pořádně to rozjel Šimanta se vybarvuje. Byla z toho parádní jízda.
    Queen24 Bylo to nutné zde ani není co dodat, silné.
    Achája naskočila do psaní letos a hned jsem u ní našla spoustu zajímavých drabblat Hvězdy nad hlavou
    Ampér není nad pravý jihočeský Vysvětlení
    Akai kouzlo okamžiku, který měl trvat o chvilinku déle Kdyby
    hidden_lemur občas jiný pohled neuškodí Restart
    Rya když její dva hrdinové mastili mazanec s mazanici Jak měli Sovátko s Myšákem veselý večer
    Tora to v Hotelu U devíti koček byla mazanice trošku chlupatější Překvapení v krabici a ještě malá parodie (to, že se na ně musím každou sobotu povinně dívat s mým drahým :D) Mrtvé ticho
    Peggy kdo by neměl rád žluťásky a banana Když se přestane číst
    Stevko keď predseda hovoril, tak aj banány budů Republika

    Závěrečná poznámka: 

    Druhá desítka z 11.-20. dubna hotova. Příště třetí dekáda ;)

  • Obrázek uživatele mamut

    Výběr mamutí první

    Úvodní poznámka: 

    První rok jsem zodpovědně vybrala 10 nej-milejších, -chytlavějších, -zajímavějších...
    Druhý rok jsem pochopila, že deset je málo, a přidala další dvě desítky - na každou dekádu jednu.
    Letos to prostě do tří desítek nevleze.
    Chápejte. Tak krásně všichni píšete ;)

    Drabble: 

    Začnu hned prvním tématem Zázrakem zrození - ioannina krásně psala o mandalách, ale její povídání Když na jaře rozkvetou jívy mi přivedlo jaro, i když se paní zima nechtěla stále vzdávat.
    Aries odmávla start nové línii příběhů liškomágů Odměna
    kytka se podívala na nejnovější výdobytek úředního šimla Bezpečnost nade vše
    čarodějnice přesně ví, jak to doopravdy bylo Paní prstenů
    Bestie nás pozval k nebesům a pravým mužům Rytíři nové doby
    Faob letos opět brnkal na lehce hororovou notu Štědrý dárce
    Dia má odpovědi i na Spousta důležitých otázek
    Akumakirei taková normální rodinka, co dodat Jablečný fíkus
    Eso Rimmerová vtipně glosuje reklamní praktiky Neváhejte a objednejte!
    A na závěr prvního výběru Tora protože mám moc ráda její povídání o všech jejích chlupáčcích z Hotelu U devíti koček a vím, čeho se člověk pro ně vzdá Relativních osm tisíc a protože nám letos přinesla i poučná nahlédnutí do historie Japonsko 1562

    Závěrečná poznámka: 

    To byl výběr z 1. - 10. dubna. Příště druhá dekáda.

  • Obrázek uživatele mamut

    Slepičí spartakiáda

    Úvodní poznámka: 

    Házela jsem si korunou, jestli zařadit opět povídání o tatínkovi a nebo...
    A pak můj manžel donesl přenosku s novými obyvatelkami našeho kurníku - krásné bílé sussexky.
    Na počest babičky Pakitové - naší nejstarší slepičky, která nejen zodpovědně vajíčka snášela, ale i nás bavila, celých osm let.

    Drabble: 

    "Takže holky, připravit..."
    kdák kdák kdák...
    "... rychle křidélka, rychle, rychle! Dostat vztlak pod křídlo, Kropenatá, neulívala se!"
    kdák kdááák kdák
    "Lehce se rozběhneme, Hrabavá. Ne, nečumím tam jako sůva z nudlí, Popelečná. Všechny najednou á..."
    kdák kdák kdááá kdák kdááá...
    "Á šup!"
    kdáaáaák

    Na dvorku probíhá snad nácvik slepičí spartakiády.
    Houf pobíhá ze strany na stranu a třepetá perutěmi. Ani žížaly, ani pšenka, nic je nezajímá.
    Jen vzlétnout ladně jako labutě (ano labutě, to bylo to okouzlení, co o něm slyšely a už si to vymluvit nedaly).
    Jen chudinky poněkud zapomněly, že jim pan domácí pro jistotu přistřihl jedno křidýlko.

    Závěrečná poznámka: 

    PS: italika - skutečné slyšené projevy slepičí

  • Obrázek uživatele mamut

    Můj malý strážce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letošní drabblení jsem začala povídáním o stínových bytostech a o jejich maličkých - Buláncích. Prožila jsem s nimi spoustu snů a vyprávěla jim spoustu povídání o našem světě.
    A tak s Bulánky bych se letos i rozloučila, abych mohla zasednout ke čtení.
    Už se těším na vše, co jsem v dubnu nestihla.

    Drabble: 

    Bulánci poskakovali po polštářcích mlhoviny.
    Hráli si na koníčky v louce plné pampelišek, na velbloudy jdoucí Saharou.
    Stavěli sněhuláky z mlhovinových obláčků a koulovali se mlhovinovými koulemi.
    "Ty máš ale krásný svět." volali na mě, když jsem usedala mezi ně.
    "Ale řekni nám. Kdo je to s tebou?"
    Ohlédla jsem se zpět.
    Na polštáři v mé posteli vedle mne ležel náš kocourek. Malý černý Zachi - Zachary Quinto Spock, jak zní celé jeho jméno.
    Od chvíle, kdy jsem se vrátila z nemocnice lehával každou noc vedle mne a vrněl, kdykoliv jsem se pohnula.
    Můj malý strážce.
    Tehdy jsem viděla Bulánky naposledy.

    Závěrečná poznámka: 

    Dovětek, 23.5.2017
    Když jsem psala tuto povídku, seděl mi náš Zachary na klíně a vrněl. Byl spokojený.
    Dnes už vím, že, když mne po návratu z nemocnice hlídal, dal mi svých devět životů a jen čekal až budu v pořádku.
    Dnes bezohledný řidič na malé úzké uličce, kde nikdo nejezdí rychle, ten jeho kočičí ukončil.
    Měj se krásně, můj černý chlupáčku, a děkuji.

  • Obrázek uživatele mamut

    Kradený

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dá se říci, že jak jsem chytrá, tak na některé věci jsem prostě poleno.
    Třeba karty.
    Naši nás již v brzkém mládí zapojovali do večerního hraní žolíka.
    A zde nastal ten pověstný kámen úrazu.
    Tatíček mi, malé pětileté cácorce, podával ne-ná-pa-dně pod stolem chybějící obrázky do postupky.
    Takže dnes umím tak trochu prší a již zmíněného žolíka.
    Jak mě potěšilo, když mě kamarádka naučila hrát kradeného.
    Prostě si berete, dokud něco nemáte v ruce, a pak vykládáte a kombinujete a překládáte, až vám nezbude v ruce nic.
    Ovšem, už se mnou hrát nechce.
    Poslední Eso je vždy moje a za-ví-rám .

    Závěrečná poznámka: 

    Kradený, Zloděj, Loupený, jiný kraj - jiný název.
    Jakmile se postavím nad stůl a začnu prohazovat a doplňovat, je to moje :D

  • Obrázek uživatele mamut

    Služba donášková

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jednou se mne smutně ptala: "Proč jsou ke mně lidi takoví. Já přece jen chci, abychom všichni táhli za jedno."

    O pár týdnů později, na jednom nejmenovaném pracovišti:
    "No a jak to budeš řešit?"
    "Nebudu, je to blbost."
    "Ale řešit bys to měla. To jo."
    "Ale prosím tě. Co řešit. Maximálně z toho budu mít zábavnou historku ke kávě se svými kamarády. Už je to pryč."
    "Tak jo, když myslíš."

    O půl hodiny později na nejmenované chodbě:
    "Víš, ale ona říkala, žé..."

    Když mne ucítila za zády, zrudla jako rak.
    To už se tak, holka, stává, když jsi služba donášková.

    Závěrečná poznámka: 

    Také máte milou kolegyni, co se musí každému zavděčit?
    Já bych jí přála pochopení od druhých, ale někdy se to prostě nedá.
    Asi zůstane na věky začarovanou princeznou, co jí nikdo nehledá.

  • Obrázek uživatele mamut

    Zvídavě praštěná, praštěně zvídavá...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Slunečné odpoledne.
    Poobědové posezení na dvorku.
    Oči se vzpínají k obloze a sledují čáry od letadel. V té době jich ještě nelétalo tolik.
    "Tati?"
    "No?"
    "A dostane ryba vzteklinu?"
    "Prosím tě, proč?"
    "No, když ta vzteklá liška vypije vodu z potoka, tak tam naslintá, ne?"
    "Tss."
    "No ale, když tam ta liška slintá. Však jsi nám říkal, že si máme dávat pozor, abychom něco takového nesnědli."
    "Vzteklina je nemoc teplokrevných zvířat."
    "Ahá. No a co takový žralok, když napadá lidi. Ten nemá vzteklinu?"
    "Božínku. Mám já to dceru! A já tiše doufal, že ti ty cáklé otázky na vždy nezůstanou."

    Závěrečná poznámka: 

    Aby nechyběla ani letos - jedna veselejší s mým tatínkem.
    Tenhle rozhovor se nám udál, když už jsem byla zodpovědná maminka dvou synů.
    Ale to víte. Na zvídavé otázky přece máme své rádce, ne :D
    (A ono mi to zůstalo, jen teď se ptám svého muže :D )

  • Obrázek uživatele mamut

    Pruhovaná

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Na jedné louce, tam nedaleko mlází, je pařízek.
    U pařízku plot a za plotem zahrádka a tam bydlí..."
    "Kůzlátka!"
    "Ne kůzlátka. Tam bydlí pruhovaná..."
    "Jůlie! "
    "Žádná Jůlie. Žirafa."
    "A proč pruhovaná? Žirafy mají přece flíčky jako koláčky."
    "To je možné, ale tahle žirafa je pruhovaná."
    "A prooóč?"
    "Protože ona byla strááášně vybíravá. Ona chtěla být nejprve růžová a pak fialová a zase modrá a ne - červená. Prostě si pořád vybírala a na hodnou vílu dotírala, až se víle hlava zamotala. A udělala kouzlo a na žirafě všechny barvy vyplácala, co kde na skládce potkala. Zazvonil zvonec a pohádky je konec."

  • Obrázek uživatele mamut

    Meč a pluh

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jako mladík byl válečníkem.
    Ostře se vymezoval proti svým protivníkům. Bodal svým ostřím a tvrdou ranou odrážel útoky. Vybroušený břit byl jeho nejsilnějším argumentem.
    A tak to šlo dlouhé roky, až...
    Až jednou pochopil.
    Že než bojovat a válčit, je lepší zúrodňovat a obdělávat.
    Je lepší zasít, nechat klíčit a růst a potom ošetřovat a pěstovat.
    Tak každý den pracoval a šlechtil, aby pláňata se změnila v dobré a přínos nesoucí.
    Z válečníka proti všem stal se učitelem nové generace, nových nadějí.
    Jeho meč i jeho pluh byla slova.
    Slova, jež mnohdy mají sílu zmaru, ale ještě větší sílu povznesení.

  • Obrázek uživatele mamut

    Byl jednou jeden

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl jednou jeden muž.
    Byl jednou jeden muž a ten dal své ženě dvě dcery. Dvě dcery krásné a milé.
    Ale ženě to nestačilo, opustila muže i dcery.
    Byl jednou jeden muž a dvě dcery. Těm dcerám chyběla matka.
    I našel si novou ženu.
    S novou ženou vychovával své dvě dcery a k tomu dal ženě další děti.
    Dva syny a tři dcery.
    Dohromady už ten muž a žena měli celkem dětí sedm.
    Byl jednou jeden muž a ten dostal psaní.
    Že není již s námi jeho syn - osmý, dříve nepřiznaný.
    Tak zbylo sedm osmin dětí, jež mužovo jméno nosí.

    Závěrečná poznámka: 

    Minulé roky jsem psala o svém tatínkovi vždy vtipná vyprávění.
    Tentokráte to bude takové jeho osobní.
    Aby věděl, že ho mám stále ráda, i když nikdo neví, kolik nás nakonec skutečně bylo - možná ještě víc.
    Kdo ví? Babička říkávala, že byl hotový Kristián :)

  • Obrázek uživatele mamut

    Ještě není dokonáno

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Co to je?"
    "Jen nějaký kus hadru."
    jeden z mužů strhne poničenou tapiserii ze zad a odhodí ji stranou.

    Něčí ruce mne opatrně zvedaly a pak jsem se znovu propadl do tmy.
    Nikdo a nic kolem mne.

    "Kde je Šimata? Šimato, vrať se!"

    "Rychle do nemocnice. Zlomená žebra, možná proražená plíce. Je div, že ještě žije."
    Muži uchopili nosítka a už je zasouvají do úchytů v sanitce.

    "Šimato, odpusť... neudržel... selhal jsem..."

    Mladá sestra se sklání nad zraněným mužem a snaží se mu upevnit masku.
    "Ležte. My se o vás postaráme."

    V sutinách se nepatrně pohnula tapiserie.
    Ještě není dokonáno.

  • Obrázek uživatele mamut

    Naslouchání

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byla mladá, byla nadšená. Nechtěla porazit svět, jen chtěla aby jí vnímal.
    Svou myšlenku chtěla vysvětlit.
    Nechápal, smál se, poškleboval.
    Znovu vysvětlovala, gestikulovala, zlobila se.
    Neposlouchal, nechtěl, posmíval se, ponižoval.
    Zmlkla. Přestala bojovat proti nesmyslnému.
    Obrátila se, odešla.

    Byla starší, byla klidná. Hovořila o tom, co měla na srdci.
    Seděl, poslouchal. Usmál se, pochválil.
    Požádal o vysvětlení, kde nerozuměl.
    Opět se stávala nadšenou.
    Mluvila i poslouchala.
    Poslouchal i mluvil.
    Našli spolu slova, našli spolu zájem, našli spolu život.

    Ten první zmizel jako loňský sníh.
    Svou neochotu naslouchat a pochopit si odnesl s sebou.
    Ten druhý duši hladí, jako jarní vánek.

  • Obrázek uživatele mamut

    Běžec

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Tma, pořád tma. Proč je tma?"
    Ani nevidí kam běží. Běží pořád. Noha nohu střídá v rychlém sledu.
    Krok, krok, krok a další krok. Nekonečný sled kroků. Pořád a pořád.
    Ani neví, jak dlouho. Prostě běží a běží jako o závod.
    Běží jako by cítil v zádech dech predátora.
    Rychle, rychle! Jen malinké ohlédnutí a zase běží.
    Krok, krok, krok...

    "Bože, jak dlouho to ještě vydrží. Já už ho!"
    Dvounohý dlouhán se pomalu spustí ze své patrové palandy, rozsvítí lampičku a dojte ke kleci.
    Otevře klec a obratně sundá zavěšené běhací kolečko.

    Uřícený křeček se vrátil do své hromádky pilin.

  • Obrázek uživatele mamut

    Kniha

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma Bestiář z 21.4., které se mi napoprvé nepodařilo utrefit.
    Pro jistotu jsem si přizvala pomocníka, aby již vše bylo podle regulí (https://cs.wikipedia.org/wiki/Besti%C3%A1%C5%99_(kniha))

    Drabble: 

    Malý chlapec se zasnil.
    Ta tajemná zvířata, tolik nepodobná těm, které viděl na podzim v cirkuse.
    Lvi, žirafy, gazely, sloni... Obrazy ukazují vidění jejich autora, jeho představy.
    Horečně listoval knihou, kterou mu zapůjčil opat kartuziánského kláštera, aby se na chvíli zabavil, než s jeho strýcem dořeší letní slavnost květin.
    Miloval prázdniny u strýce a ještě více miloval návštěvy zdejšího kláštera a jeho knihovny.
    ...
    V pracovně za stolem sedí muž.
    Hlavou mu plynou vzpomínky na prázdniny strávené u strýce v Certosa di Pavia.
    Po chvíli zasune do psacího stroje list papíru.

    Na archu se pomalu řadí písmena "Il nome della rosa"

    Závěrečná poznámka: 

    Pro skalní fanoušky Umberta Eca - děj je fikcí, klášter Certosa di Pavia, nacházející se ve stejnojmenném městečku v provincii Pavia, skutečný (1396 zahájení stavby).
    A kdo ví, možná... :)

  • Obrázek uživatele mamut

    Á dva tři...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Za mých mladých let měli taneční jisté všechny maturantky.
    My, holky z učňáku, jsme ostrouhaly mrkvičku, pokud jsme nesehnaly tanečníka.
    A věřte, že těm se moc nechtělo.

    Své první taneční kroky jsem si odskákala až na hodech na Jižní Moravě jako stárka v kroji, ale byla to jen polka a obkročák.

    Když se před časem naše parta ze Subspace klubu dohodla, že si uděláme taneční, abychom na plese na FF-ku nedělali ostudu, bylo rozhodnuto.
    "Jdu do toho, kluci."
    To byla jasná věta, která rozhodla, že trdlo co si splete pravou levou, se naučí tančit.

    A tanec se stal mou vášní.

    Závěrečná poznámka: 

    pro neznalé - FF(ko) - Festival fantazie - každoroční akce konaná v Chotěboři začátkem prázdnin.

  • Obrázek uživatele mamut

    Noční můra pojišťovacího agenta

    Fandom: 
    Drabble: 

    cink
    "Nevíme, jak se to stalo, asi spadla."
    Koleno.
    Rentgen, operace.
    Titanová destička, čtyři šrouby, síťka na podchycení.
    Rehabilitace.

    cink, cink, cink
    "Máme tam zánět. Nasadíme ještě další antibiotika."

    cink, cink, cink
    Účet se šplhá k závratné výši. Pořízení vozíku za auto se odsouvá na neurčito.
    "Víte, nebude už běhat, ale aspoň se jí nezkřiví páteř. To je důležité."
    "To my víme. Jinak bychom do toho nešli."
    "No, někteří lidé to řeší radikálně. Víte, ta cena."
    "Ale na to my přece platíme pojistku. Známe naši Berinku, šikulku."

    cink, cink, cink

    Pojišťovací agent si začal znovu rvát vlasy... "Ta chlupatá bestie!"

    Závěrečná poznámka: 

    Naše Berinka (bernský salašnický nemehlo - tedy pes) inspirovala pana veterináře k zavedení tzv. zákaznické karty pro stálé klienty se slevou 5%.
    My již čerpáme akci ošetření za náklady. Panu doktoru už vydělala snad na čtvrtku auta :D

  • Obrázek uživatele mamut

    Kremrolky jedna báseň

    Úvodní poznámka: 

    Nevím, zda je to přesně parodie fandomu, možná jen parodie postavy...
    Uvidíme ;)

    Drabble: 

    „Mámo, pojď sem! Ale honem!“ vykřikuje vzrušený muž v zástěře u dopisní schránky.
    „Co je, drahouši. Copak hoří?“ Z domu se vynoří žena v teplákové soupravě, otírající si pot z čela.
    „Víš, že jedu svou hodinu na rotopedu. A vůbec. Máš už zadělané na knedlíky? Maminka tu bude co nevidět.“
    „Ale zlatuško moje. Neboj. Knedlíčky stihnu. Svíčková se už peče a kremrolky jsou jedna báseň. Maminka bude spokojená jako vždycky.“ vydechne ukoptěný kuchtík.
    „Ale podívej, tady! Dopis! Dopis přímo od Zdendy, Zdendy Polraicha. Zve mě do telky vařit!“

    „Tak Jiříku. A teď nám ukaž, jak umíš uvařit z opravdových surovin.“

  • Obrázek uživatele mamut

    Slunce a měsíc

    Fandom: 
    Drabble: 

    Rozpíchané prsty bolí. Všude se povalují odstřižky látky a kousky nití. Šicí stroj vrčí celý den do noci. Ještě kousek zabrat a ještě jednou. Celé to musí padnout jako druhá kůže. Nakonec přijdou na řadu kamínky. Čtyři tisíce blýskavých stříbrných kamínků. Nažehlit jeden vedle druhého. Stříbrný pás lemuje spodní část košile a rukávy. Konečně hotovo.
    ...
    "A na parket nastupuje pár číslo šedesát čtyři."
    Ona jako slunce - třásně šatů celé posázené zlatými kamínky, on jako měsíc na noční obloze - černá košile se stříbrnými kameny.
    Samba, paso doble, chacha, rumba a nakonec jive. Semifinále, finále.
    "Maminko, jsme první!" hlásí mé sluchátko telefonu.

  • Obrázek uživatele mamut

    Fakta alá banán

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byla doba, kdy jme byli banánovou republikou neb nám některé ekonomiky banány platily a my je dále obchodovali.
    Byla doba, kdy jsme na banány stáli fronty, ačkoliv jsme byli banánovou republikou.
    Byla doba, kdy banánovník byl vidět jen v botanických zahradách, dnes jej nabízí kdejaký ´hobbymárket´.
    Banán je, podle lékařů, nejhygieničtěji zabalená svačinka, nesmíte jej ale odkusovat od špičky.
    Skoro všichni milují žluťounké slaďounké banány a můj muž je pořádá na kila.
    Já mám ráda banány ještě nazelenalé, tvrdé a škrobovité, ty mi doma nikdo nesní.
    Ale ze všeho nejlepší jsou banány polité hořkou čokoládou s kopečkem zmrzliny a šlehačkou.

    Závěrečná poznámka: 

    To opravdu jistí. Ty banány mi daly.
    Takhle psát o koulivém jablíčku, ale copak se někam někdy zakoulel banán :D

  • Obrázek uživatele mamut

    Uzlíček nervů

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Pane bože, do čeho jsem se to uvrtala." myšlenka letí hlavou, když spolu s dalšími adepty hledíme na kníratého chlápka, co nám přednáší, co vše se musíme ´zmáknout´.
    "Předpisy a značky jsou základ. Bez toho vás ven nepustím." Chlápek povídá a povídá. Motor, spojka, kvedlačka, olej, filtry, kontrolky...
    Šílený rej víří mou hlavou.
    "Já snad požádám o vrácení peněz" už se hroutím na židličce. Kolena mi vibrují, nervózně se rozhlížím kolem, jestli to tak mám sama nebo je nás víc.
    ... po čase...
    "Klíčky od auta?" otáčí se můj muž v předsíni směrem k háčku.
    "Nene, řídím já. Byla jsem rychlejší."

  • Obrázek uživatele mamut

    Těsto

    Fandom: 
    Drabble: 

    Maminka jím byla pověstná. Vláčně se válelo pod jejíma rukama a ona z něj kouzlila.
    Honzovy buchty, koláče s posypkou, knedlíky na páře, vánočku. Co jste si vymysleli.

    Smutně koukám do mísy, kde se nadouvá bochánek. Jen poposkočil a šlus. Dvaadvacátý pokus opět skončil v kýblu.
    Vůbec nevypadá jako od maminky.

    Až jednou na velikonoce.
    Nebesa se slitovala a těsto vyskočilo v míse. Ještě jednou jsem je prohnětla, vytvarovala dva kulaťoučké mazance a nechala je na stole vykynout.
    Tu do kuchyně vletěli dva škorpící se kocouři. V zápolení skočili na stůl a rovnou tlapkami do mých bochánků.
    Tak - zase nic.

  • Obrázek uživatele mamut

    Na cestě

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kouzelná krajina míjí za okny. Slunce vykukuje mezi mraky. Meandry řeky obrostlé křovím a vrbami malují zářezy do louky poseté pampeliškami.
    od volantu "Jsi si jistá, že to je správně?"
    pokrčení rameny "Hmm. Já nevím. Asi jo. Nebo ne?"
    od volantu "Tsss"
    "No tak to můžeme někde otočit?"
    od volantu nabručeně "Hmmm"
    "Tak ne. Pojedeš dál a uvidíme."
    ...
    "Ale je tu krásně, viď"
    od volantu "To zas jo... Vidělas támhle toho zajíce?"
    "Zajíce? Kde?"
    ...
    Krajina ubíhá a žádné jiné auto široko daleko.
    "Je tu krásně, viď. Ještěže jsme tu odbočku minuli. V životě bys tudy nejel. Uznej sám. Ale výlet!"

    Závěrečná poznámka: 

    To je u nás pověstné.
    Navigaci nepoužíváme, mapy a já - to je zábavnější.Jako správný ambidexter* to prostě občas popletu. A tak u nás, při našich výjezdech, zdomácněl i "Ale výlet", prostě plán B. Vždyť přece všechny cesty vedou do Říma ;)

    * http://www.reflex.cz/clanek/komentare/46991/co-zpusobuje-ze-si-lide-plet...)

  • Obrázek uživatele mamut

    Prvňáci

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Dobrý den. Jmenuji se... a jsem vaše učitelka odborného výcviku."
    Červeň se hrne do tváří, oči nervózně těkají po obličejích nových žáků.
    Nádech, výdech.
    ´Uklidni se´ běží signálka hlavou.

    "Budeme se spolu scházet každé úterý a čtvrtek. První dny se budete seznamovat s pracovištěm, nafasujete ochranné pomůcky, probereme bezpečnost..."
    Pomalu se začíná uvolňovat. Dál předkládá připravené informace.
    "Omluvenky se řídí školním řádem, do 48 hodin. Maximálně dva dny za rok omluví rodiče."
    Hotovo. Všechno už ví nebo to slyšeli. Však se mohou kdykoliv zeptat.
    "A teď se půjdeme podívat do skleníků."

    Je druhého září.
    V červnu mi oschlo maturitní vysvědčení

  • Obrázek uživatele mamut

    Tajemství skrýší

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když jsem byla pískle, sháněly matičky kamarádkám duchny s peřím a hrnce a kapesníčky a vůbec.
    Nás bylo doma jako smetí, takže na takové nebylo z čeho.
    Prostě, svou výbavu jsem si postupně kupovala sama.

    K druhé svatbě jsme šli již, oba s mým drahým, plně vybaveni. Najednou jsme měli v domácnosti vše krát dvě.

    Překvapení nás ovšem čekalo u manželových rodičů, když se po létech rozhodli trošku omezit věci léty nastřádané.
    Z pod postele, na skříni, ve skříni, všude matička vytahovala krabice převázané provázkem. Hrnky, misky, talíře, tácy, pánvičky...
    Vše na mého drahého čekalo snad třicet let. Jeho "věno".

    Závěrečná poznámka: 

    Máme velkou půdu, na té půdě skříň a v té skříni: talíře, hrnky, skleničky, příbory. Nebojte se, nezahálí. Vždy, když přijede mnoho lidu návštěvního, všechny ty dřív schovávané poklady využijeme. Hrnků není nikdy dost ;)

  • Obrázek uživatele mamut

    Receptář príma nápadů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Někdy i na vysoké škole najdete pány vyučující, ze kterých se vám vzbouří mozek.
    My měli pana Magistra, který s radostí učil didaktiku, ale stále jako za ministra Chochola.
    Směle k novým metódám a zítřkům :)

    překlepy jsou schválně, vyjadřují fonetické projevy pana vyučujícího

    Drabble: 

    "Taák kolegyně. Co to tady máme? Nové metódy učení." pán Magistr se zhoupl v židli.
    "Taákže takový brainstorming. Ehm. Vy jste ten zahradník. To by jste mohla aplikovat třeba na roubování, né. Každý žák si vybere nějakou metódu. Ehm..."
    Užasle jsem pozvedla obočí a na vyučujícího, který znal jen zápis do indexu "dobrý", jsem spustila:
    "To nemyslíte vážně? To jste snad viděl v Receptáři u Přemka? Roubování je věda. Doba vegetačního klidu nebo za mízy. Za kůru, do rozštěpu, kopulace. Každá rostlina potřebuje svůj čas a svůj způsob, aby se ujala."
    Ten den se v mém indexu skvělo báječné "výborně".

    Závěrečná poznámka: 

    Jen lehce dodávám, že otázku jsem zdárně odpověděla a nejen udiveně hubovala. To bych si zase nevzala hodnocení zadarmo :)

  • Obrázek uživatele mamut

    Mňamka nebeská

    Fandom: 
    Drabble: 

    Naší první společnou dovolenou jsme projeli od Přelouče přes Liberec až do Sloupu v Čechách. Malebnou vísku v Lužických horách s Radvanickým rybníkem a poustevnou na hradě Sloupu.
    Užívali jsme si krásy okolí, když jsme se dohodli, že si uděláme malý výšlap na zámek v Zákupech.
    Krásná procházka nás prováděla hustými hvozdy, rozkvetlými loukami, kolem Modlivého dolu - kapličky vytesané do pískovce.
    Drahý cestou sbíral do čepice hříbky a mlsně do pusy ostružiny.
    Najednou se z houští ozvalo prskání a plivání.
    Na dotaz, zda kousl si do hořčáku jen kysele odvětil:
    "Ploštice! Seděla na ostružině a jen plivla. Ani se nepustila."

  • Obrázek uživatele mamut

    Kozlík zahradník

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dobrý den. Jsem paní Psavá z Regionálního dřistoku. Mohu se Vás zeptat, co to tady děláte?
    Dobrý den. Já dělám šeny.
    Co prosím, ženy? (udivený výraz)
    Ne ženy, ale šeny. Tady na té řezačce.
    A co a na co jsou ty "šeny"?
    Šeny jsou plátky z vrbovývh prutů na pletení košíků. Jsou buďto bílé - mízované, to se vrba jen oloupe, a nebo jsou vařené. Ty jsou zase hnědé, tak jak to znáte z košíků na hříbky.
    Áha, takže loupané a vařené, bílé a hnědé. Chápu. To vy musíte být ten košíkář!
    Ale kde. Já jsem kozlík zahradník. Košíkáře jen učím.

    Závěrečná poznámka: 

    Protože jsem zahradník, co se pro potřeby naší školy občas stává kozlem, dostala jsem pro letošní rok část úvazku na praxi u košíkářů.
    Od září jsem se naučila osnovy a přístrčky, opletky a výplety, přes dva za jeden, přes jeden za jeden, spodní uzavírku, horní uzavírku, ozdobný copánek... atd., atd.
    A protože jsem děvče zvídavé, naučila jsem se i přímočarkou vyřezávat dna na podnosy a vrtat dírky na osnovy, tak dnes jsem se naučila pracovat i s řezačkou na šeny. Prostě kozel zahradník - všade se uplatní :D

  • Obrázek uživatele mamut

    Zamyšlení nad tématem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nejsem žádný zombieolog ani upírolog a tak jsem se trošku zamyslela nad tím, co vlastně musíme, co bychom měli.
    Ano, vím, že nic není jen černé a nic není jen bílé. Ale někdy je to jediné, co vidíme.
    Na všeliké filozofování je však sto slov málo :)

    Drabble: 

    Téma ve mě vyvolalo jednu myšlenku:
    Mrtví mohou dlouhý sen svůj sníti
    Živí na ně musí v dobrém vzpomínati

    Musí?
    A zaslouží si to vždy mrtví?

    Vím, že jsou i tací, na které rádi zapomenou.
    Mám na mysli morouse, který nikoho neměl rád, protivu, který všem jen nadával, a grobiána, který ostatním rád ubližoval, hašteřnici, co všechny okolo rozeštvávala.
    Vím, nebyli takoví třeba od začátku, ale časem se ke svému dopracovali a nic navíc nedali, aby takovými nebyli.

    Vzešlo nám tedy poučení, aby se nám pak dobře spalo:
    Živí mají dobře žíti, by se na ně mohlo v dobrém vzpomínati

  • Obrázek uživatele mamut

    Sama sobě jsem

    Drabble: 

    Někdy sama sobě jsem.

    Proč?

    Protože vím, že se mám hlídat a nepřepínat a odpočívat.
    A přesto naplánuji akci pro své známé a kamarády, aby se sešli, aby se spolu pobavili, aby jim bylo u nás dobře.

    Protože vím, že se mám postavit a dupnout a nenechat na sebe hodit něco, co spískal někdo jiný.
    A přesto stojím a nekřičím, protože vím, že by nebylo na nic. Věřím na boží mlýny, ony občas správně semelou.

    Protože jsem prostě cvok, který otevře náruč smutným, zklamaným, zlomeným, i když bych sama potřebovala obejmout.

    Ale zkus toho zneužít - pak poznáš mé zlé dvojče.

  • Obrázek uživatele mamut

    No nekup to!

    Fandom: 
    Drabble: 

    "No vážně, za babku. Ze dvou tisíc na šestnáct set. Uznej."... kámošky kozačky.

    "Jenom dvacku." "Korun?" "Tisíc. Chápeš. Malorka před sezónou." ... dovolená našich známých.

    "Sedm a půl měsíčně." "Fakt?" "No a ještě pojištění..." "A nafta a servisy a všechno, viď"... nový WV úspěšného známého. A v kůži prosím!

    Je to dobré, když lidé najdou cenu, kterou jsou ochotni zaplatit.
    Také platíme - hypotéku za náš domeček.
    Jen to všechno okolo už máme trochu levnější.
    Za pytel granulí a nějaké ty konzervičky a pamlsky čtyřnohého parťáka, naší fenu.
    Za další konzervičky a granulky kočičí předení.
    To žádná Malorka, kozačky ani WV nenahradí.

  • Obrázek uživatele mamut

    Ti jiní

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Na 2. dubna připadá Den porozumění autismu - porucha autistického spektra PAS má různé projevy. http://www.autismus.cz/

    Do PAS spadá také tzv Aspergerův syndrom. Moc se o něm nemluví, ale pro lidi s tímto postižením není svět tak dobře čitelný, ačkoliv bývají velice chytří.
    Citace: "Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikaci a sociálním chování, které jsou v rozporu s celkově dobrým intelektem (u některých jedinců může být i velmi nadprůměrný) a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá velmi bohatá, vývoj řeči není opožděn). Jedná se o celoživotní úkaz, který je potenciálně handicapem. Lidé s Aspergerovým syndromem mívají problém porozumět ironii, najít si přátele, jsou snadno manipulovatelní. Na druhou stranu bývají upřímní, bez problému porozumí psaným pravidlům a mívají velmi dobrou paměť."
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Asperger%C5%AFv_syndrom

    Drabble: 

    Copatá dívenka sedí v lavici. Sleduje ptáčka za oknem, do toho kreslí obrázek s květinkami na piják. Učitelka jí náhle vyvolá a dožaduje se pokračovat ve čtení v čítance. Dívenka v klidu naváže na rozečtenou větu...

    Mladík sedí v lavici a maluje si obrázek rytířů.
    "Máš rád historii?"
    "Chodím na dřevárny, ale vy nevíte."
    "Ale vím. Kamarád je pořádá. Nedávno měl o nich přednášku."

    Slečna s fialovou hlavou tiše sedí a nemluví.
    "Anime?"
    "Ano. Jak to víte?"
    "Moji kluci jsou orgy na Adviku."
    "Vážně?" Údiv střídá úleva, že někdo chápe.

    My aspergři - musíme si vzájemně pomáhat, jsme přece neobyčejný tým.

    Závěrečná poznámka: 

    Když se naučíte žít a pracovat se "svým aspergrem", máte jedinečnou možnost pomáhat ostatním jiným.
    I když je to někdy náročné. Protože ve světě běžných se stále plácáte jak ryba na suchu.

  • Obrázek uživatele mamut

    Slepičí spartakiáda

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Bylo-li by možno rozuměti zvířeně, možná bychom se někdy smíchy kulali po stěně
    (ať se nám to rýmuje).

    Drabble: 

    "Takže holky, připravit..."
    kdák kdák kdák...
    "... rychle křidélka, rychle, rychle! Dostat vztlak pod křídlo, Kropenatá, neulívala se!"
    kdák kdááák kdák
    "Lehce se rozběhneme, Hrabavá. Ne, nečumím tam jako sůva z nudlí, Popelečná. Všechny najednou á..."
    kdák kdák kdááá kdák kdááá...
    "Á šup!"
    kdáaáaák

    Na dvorku probíhá snad nácvik slepičí spartakiády.
    Houf pobíhá ze strany na stranu a třepetá perutěmi. Ani žížaly, ani pšenka, nic je nezajímá.
    Jen vzlétnout ladně jako labutě (ano labutě, to bylo to okouzlení, co o něm slyšely a už si to vymluvit nedaly).
    Jen chudinky poněkud zapomněly, že jim pan domácí pro jistotu přistřihl jedno křidýlko.

    Závěrečná poznámka: 

    Na počest našemu hejnu krásných opeřených, které, bohužel, již nepobývají mezi námi neb se staly obětí hrdelního zločinu návštěvních pejsanů.
    To je tak, když "zapomenete", že je otevřený kurník ze zahrady a že cizí psi "papaj" slepičky, ne jako ten váš...
    PS: italika - skutečné slyšené projevy slepičí

  • Obrázek uživatele mamut

    Před a Po

    Úvodní poznámka: 

    A proč to neobrátit :)

    Drabble: 

    Po... prvním krůčku se cítila vítězoslavně (nejspíš, říkali to rodiče)
    Před... první pusou utekla (na prvním táboře, bylo jí šest)
    Po... první noci se cítila ženou (krásné sladké mládí)
    Před... prvním dítětem byla vystrašená (nikdo neví, co nás čeká)
    Po... prvním vědomém smíchu se štěstím rozplakala (ten pocit se nedá se ani popsat)
    Před... školkou byla spíš ona smutná (syneček už letěl hrát si za dětmi)
    Po... svatbě staršího jí došlo, jak je velký (stárnou nám nějak ty děti)

    Před... sebou má ještě tolik dní, tolik věcí k objevení, tolik lidí k pohlazení, tolik všeho...
    Než přijde poslední definitivní "PO".

  • Obrázek uživatele mamut

    Maminko, co to je?

    Fandom: 
    Drabble: 

    To bylo v tom porevolučním čase.
    Všichni se opájeli svobodou slova, svobodou konání, svobodou užívání (si).

    Byli jsme s chlapci na výstavě mechanických dinosaurů (božínku, takoví obři) a pak do obchoďáku.
    Na jednom rohu stál stánek.
    "Maminko, co to je?"
    Zvídavý dotaz šestiletého dítěte uvrhl do střehu všechny kolemjdoucí.
    "No víš, to je ochrana. Když nechceš hned děti a nebo abys nedostal nějakou hnusnou nemoc."

    Po čase k nám zavítala chlapců tetička a významně si brala prášek.
    "To abych neměla neplánovaně děti" řekla synovi na dotaz na co.
    "A proč si nevezmeš raději ochranu, tetičko." zaznělo vážně z dětských úst.

  • Obrázek uživatele mamut

    Poklady na půdě

    Fandom: 
    Drabble: 

    Mám na půdě poklady.
    Nejsou v žádné truhlici, ale zabírají celkem velkou hromadu krabic.
    Korálky, stužky, drátky barevné i vázací, baňky a hvězdičky, vajíčka, motýlky...
    Čeho se aranžérově duši žádá.
    Samozřejmě nesmí chybět ani nic z říše rostlinné - slaměnky, statice, tobolky kosatců, šípky, obilí a makovičky...
    Ty mám ze všech nejraději. Malé něžné hlavičky vlčích máků.
    Když povyrostou na poli klásky, už je vyhlížím. Krásně červené sukénky v zeleném moři.
    A já čekám, až sukýnky pomalu opadnou a hlavičky se zakulatí.
    Pak procházím polem a sbírám ty malé panenky a nesu je domů, aby pak dělaly radost v mých výtvorech.

  • Obrázek uživatele mamut

    Raději zapomenout

    Fandom: 
    Drabble: 

    "To chce kámen. Praštíš jej po kebuli a je to." huhlal s plnou pusou sušeného mamutího pranáčelník Pralina.
    "Ale kde. Armáda. Tisíce mužů." zasnil se Valdštejn.
    "Souhlasím s Vámi, kolego. Není nad přesné formace." přizvukoval mu Cézar.
    "Pár šípů z mlází a máte to vidět." rozohnil se mladý Robin Hood.
    "Proč tak drasticky, proč tolik krve, pánové. Stačí kapka lektvaru a trocha kouzel..." vmísila se do hovoru Morgana.
    ...
    Zšeřelou místností se ozval povzdech.
    Tohle nikdy nepůjde. Nejlíp bude na tyhle všechny zapomenout.
    Rozmrzelý vědec vstal od stolu a do krbu hodil hrst papírů.
    Oheň mlsně olízl nadpis HISTORICKÝ VÝVOJ ZBRANÍ.

    Závěrečná poznámka: 

    Veškeré postavy zde diskutující známe z dějinného vývoje nás lidstva jako postavy z historie či legend.
    Pranáčelník Pralina ;) se také o své slovo přihlásil neb byl jedním ze zakladatelů slovutné Paleodiety (http://sosaci.net/node/14735)

  • Obrázek uživatele mamut

    Povídánky pro Bulánky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Víte, že stínové bytosti mají také své maličké?
    Nevím, zda to jsou přímo jejich děti a nebo nějaká předforma, ale jsou tam.
    Malí puclatí tvorečkové, vypadají jako žluté polštářky, neustále se smějí a jsou strašně zvídaví.
    A úplně nejvíc mají rádi pohádky na dobrou noc.

    Drabble: 

    Všichni se sesedli, tedy dá-li se říct, že Bulánkové sedí, okolo.
    „Povídej. Povídej!“ znělo hlaholem od malých drobečků.
    „A kterou chcete? O koních na louce, o žlutých pampeliškách?“
    „Né, ty né. To už jsme slyšeli. Koně mají čtyři nohy a pampelišky jsou malá sluníčka. Povídej nám o zlatém obilí, jak se ve větru ševelí, když mu klásky dozrávají.“ prosí Bulánci.
    „Tak dobrá, o zlatém obilí a o Ječmínkovi, hanáckém králi polí.“
    Vzpomínám si na pohádku, kterou mi teta pouštěla na gramofonu.
    „A, kde je nejmenší Bulánek?“
    „Támhle, nemáme ho vůbec rušit. Zkouší dělat tajemné kruhy v obilí v prachu mlhovinky.“

    Závěrečná poznámka: 

    V době mého úniku po nepříjemném zážitku, jsem se ocitla v dalekém světě mlhovin. Tam jsem vyprávěla příběhy stínovým bytostem.
    Když jsem se začala vracet zpět mezi lidi, přišli za mnou Bulánci. Vždy večer co večer, před usnutím, se objevili a prosili o pohádku.
    A já usínala s myšlenkami na všechno hezké, co je okolo nás. A Bulánci poslouchali a poslouchali...
    Tak se mi v hlavě uchovaly Povídánky pro Bulánky.

Stránky

-A A +A