Moje články

  • Oškubat

    Úvodní poznámka: 

    Z cyklu Draco a Ginny na venkově

    Drabble: 

    Draco jen stál a stále šokovaně hleděl na svou ženu. Ruce od krve, nešťastníkova hlava se válela opodál v trávě.
    Ginny se na něj podívala a pozvedla obočí.
    "Draco? Ale no tak, nebuď cíťa, vždyť si byl ve válce."
    "Tohle je jiné," prohlásil a ruce se mu klepaly. "Vždyť ono,... vždyť on byl... prostě jenom..."
    "Nadbytečný, už jsme se o tom bavili," povzdechla si Ginny. "Deset vajec, šest slepic, čtyři kohouti. Z toho by nebylo nic dobrého."
    Ginny vlila vařící vodu do hrnce.
    "A teď se pořádně dívej. Já to pokaždé dělat nebudu."
    Z následného zápachu se Dracovi zvedl žaludek.

    Závěrečná poznámka: 

    Vcelku jsem babičce u kuchání slepic asistovala ráda. On je ten vnitřek v dětských očích tak zajímavý... Ale ten smrad opařené slepice, ten mi teda vadil.

  • Bez prasátka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tento rozhovor mezi mnou a mou mámou u nás probíhá, v různých obměnách (když já moc nemusím strouhanku, takže už byla i pečeně nebo třeba taštičky z lineckého těsta plněné sýrem a zeleninou - ty teda vzhledem k absenci masa tolik nepobouřily), již několik let.
    Když on můj muž prakticky nejí ryby. A kapra už vůbec ne.

    Drabble: 

    "Vy budete mít řízky? To jako vepřové? Vy neznabozi!"
    "Tak malá ještě rozhodně řízky mít nebude. Asi jí udělám lososa s brambory a budu ho jíst s ní, jinak by si nedala. Takže já řízky až potom."
    "A co tradice? A co půst?"
    "Štědrý den není, dle církve, dnem přísného půstu. Tím je jen Popeleční středa a Velký pátek. Vzhledem k tomu, že oslavujeme narození Krista, je myšlenka půstu poměrně absurdní. No a tradice smaženého kapra se datuje někdy do půlky devatenáctého století. Bramborový salát v dnešní podobě se u nás objevil až po druhé světové válce. Tolik k tradici."

    Závěrečná poznámka: 

    Zlaté prasátko jsem před pár lety objevila ve formě vánoční baňky. Takže bez něj zase tak úplně nejsme.

  • Síly v pozadí

    Úvodní poznámka: 

    Z cyklu "Draco na venkově", ze kterého se časem stalo teda spíš "Draco a slepice", no...
    Povídky na sebe ne vždy časově navazují, ale tato bude mít nejblíž k Kdy bude ta vaječina?
    A sorry, asi je to dnes trochu slabší.

    Drabble: 

    Draco musel uznat, že nakonec v chovu slepic našel tajně zalíbení. Tedy ne, že by to někdy na veřejnosti přiznal.
    Několik věcí mu ale vrtalo hlavou. Opatrně obracel v rukou čerstvě posbíraná vejce. Pevná, ale křehká a poměrně velká.
    Jak? Jak to, že se nikdy nerozbijí? Ani při... no, vy víte... snášení přeci, ani následným pádem. V tom přeci musí být nějaký trik. A kde se bere skořápka? A taky - jak mohou tak malé slepice snášet něco tak relativně velkého. Vždyť to musí dát ohromnou práci. Rozhodně musí mít hodně síly v... no... pozadí.
    Musí se na to zeptat Ginny.

    Závěrečná poznámka: 

    Ona mu to snad Ginny někdy všechno vysvětlí, uvidíme.

  • Duše slz

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak toto se mi ale fakt blbě psalo.

    Drabble: 

    Hlad. Krutý a neskutečný hlad. Nic jiného už necítila v této otrocké bídě, zbitá, hladová, ztýraná. A přesto tu bylo ještě něco jiného. Dítě. Její dítě.
    Musí se rozhodnout, moc času už nezbývalo. Potom bude pozdě. Děsivé dilema kroužilo všude kolem a drásalo duši na kousky. Zoufalá si sedla a do rukou vzala malý kámen.
    Pracovala skoro celou noc. V rukou jí zůstala malá třpytivá schránka. Velká tak akorát na slzu nebo dvě. Naposledy se podívala na své dítě. Ona musí přežít, tak velí unggue. Díky němu a pro něj. Protože ono se jednou vrátí. Až bude lépe.
    Rozplakala se.

    Závěrečná poznámka: 

    Terry Pratchett, Šňupec:
    "Říkáš schrána slz?" Angua přikývla. "Jestli tak, pak jediný možnost. Ubohá skřetí žena, ona k smrti hladová, musí sníš své nově zrovna narozené dítě, protože ona nic nemá čím krmit. Já slyším, že vy jste přestali dýchat na krátkou chvíli? Taková věc stává. Je to hrozný pravda, ó ano. Ono to často hrozný pravda, když špatný kraj, špatný čas, kdy nic jídlo. A tak ona se slzou vytvoří malý unggue schránka pro duše jejího dítě, napláče do ní život a pošle pryč, dokud není lepší čas a dítě zase vrátí."

  • Problémy Manželského zákona trochu jinak

    Úvodní poznámka: 

    Příběhů ze světa HP na téma Manželský zákon je docela hodně. Ale říkala jsem si, že ve všech vypadají stavy kouzelníků a čarodějek až podezřele vyrovnaně a to mi přišlo podezřelé.

    Drabble: 

    Vážený pane Snape,
    v souladu se Zákonem na zlepšení stavu magické populace 121/1998 Sb., pořádá 12. 2. 1999 Ministerstvo kouzel Seznamovací ples, na který jste tímto zván.
    Prosím, vezměte na vědomí, že účast na tomto plese je pro všechny nezadané kouzelníky a čarodějky povinná.
    S přátelským pozdravem,
    Kornelius Popletal, ministr kouzel.

    Severus Snape se ušklíbl. Převis čarodějek nad kouzelníky byl v Anglii tradiční, ale vzhledem k tomu, že i mezi padlými v poslední válce bylo mnohem více mužů a Smrtijedi trčící v Azkabanu byli převážně taky muži, nabyl tento nepoměr gigantických rozměrů. Ne, toto nebude ples. Spíš lov na ženichy.

    Závěrečná poznámka: 

    Jo, já vím, že od r. 1998 by měl být ministrem kouzel Kinsley, ale říkám si, že ta bystrozorská práce ihned po válce musela být extrémně vyčerpávající sama o sobě, takže by z kandidátů připadal v úvahu spíš nějaký staronový velmi ostřílený politik. No a kdo jiný než Kornelius, že. Taky kdo jiný by mohl vymyslet takovou kravinu, jako Manželský zákon, že...

  • Jako Motýl

    Drabble: 

    Jako motýl se vznáší krajinou, zamilovaná, šťastná. Nic nezáleží na tom, že ji rodina zavrhla, teď má jeho, jeho lásku, jeho víru a brzy i jeho dítě.
    Musí odjet, říká, a slibuje, že se vrátí. Bude čekat. Křídla těžknou, motýl se třepotá blíž k zemi. Ale stále s nadějí na jeho návrat. Odmítá cizí nápadníky. Vždyť budou brzy spolu, všichni tři.
    Přijíždí, leč není sám. Kdo je ona? Chtějí odvézt jejich syna pryč, daleko.
    Motýl na listu těžce oddechuje. Nemá nic. Rodinu, lásku a místo Radosti je tu Smutek. Zavazuje mu oči. Čest ztratit nesmí.
    Pochroumaný motýl padá k zemi.

    Závěrečná poznámka: 

    Vařím teď trochu z vody. Madama Butterfly je sice zrovna v programu MezzoHD, ale ještě jsem se k ní nedostala, takže mám přečtené libreto a teprve někdy o víkendu uvidím, jak se mi vlastně tohle drabble povedlo.
    Nikde jsem nenašla oficiální český překlad jména syna Sorrow (Joy), tak snad to sedí.

  • Ach ten Neville!

    Fandom: 
    Drabble: 

    To, že věčně zapomíná, že existuji, to bych ještě přešel. I když tedy nevím, k čemu jsem, když si ani nevzpomene, že mě má zmáčknout, natož aby věděl, co potom. Ale to, že se pořád někde válím a přicházím k úrazům, to mě opravdu štve.
    Nejdřív mě zapomněl odložit před hodinou létání, takže jsem si po pádu pěkně natloukl. Jeho kamarád mě tři dny zapomínal vrátit. Od té doby jsem byl 5x zapomenut v učebně, 3x ve sklenících, 7x v knihovně, 15x v chlapeckých ložnicích a 9x ve společenské místnosti.
    "Zapomínáček" neznamená, že mě může zapomenout, kde se mu zlíbí!

  • (De)motivační dopis

    Drabble: 

    Pane Longbottome,
    musím přiznat, že mne Váš dopis s žádostí o výjimku pro účast na hodinách lektvarů jakožto povinné součásti studia lékouzelnictví přinejmenším překvapil. Vaši žádost považuji za naprosté šílenství hodné jedině absolutně slaboduchého jedince.
    Nepoznáte v praxi pel z vílích křídel od prachu z měsíčního kamene a při práci s nožem jste nebezpečný nejen sobě, ale i širokému okolí. Za poslední rok jste překonal svůj vlastní rekord v počtu zničených kotlíků a ta díra v podlaze zůstane připomínkou Vaší lektvarové neschopnosti již navždy.
    Krom toho pláčete na špatném hrobě. Výuky lektvarů budu příští rok naštěstí ušetřen.
    Prof. Severus Snape

    Závěrečná poznámka: 

    Přemýšlela jsem, jak by se profesor loučil.
    S přáním pěkného dne těžko, úctu k chudáku Nevillovi bych u něj taky nečekala, S pozdravem mi k němu nesedí. Nakonec jsem usoudila, že by se jen podepsal...

  • Sentimentální chvilka francouzské poezie

    Fandom: 
    Drabble: 

    Často na ni vzpomínám s tím, že jsme snad byli její sebranka. V nejlepším slova smyslu. Všechny ty třídy, kam kdy vkročila, s přísným výrazem a magnetofonem v ruce.
    "Miluji vás," říkala nám a my věděli, že následně rozdá zadání testů.
    "Vy hadi!" hřímala následující hodinu rozdávajíc červenou barvou hrající výsledky naší práce.
    Někdy nám celou hodinu spílala, jindy vyprávěla o Paříži. Několikrát jsme překládali na čas, až se nám od per kouřilo. Pak uspořádala bagetové matinée.
    Nejvíce naštvanou jsme ji viděli o Vánocích. V paralelní třídě překládali koledy.
    "Ó má krásná jedličko, králi lesů, jak rád mám tvou zeleninu..."

    Závěrečná poznámka: 

    Zeleň, samozřejmě to měla být zeleň...

  • Na to budeš muset být menší.

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    15+, nějaká ta erotika.
    Někde jsem viděla, že se drabble zobrazilo až po kliknutí na "číst dál". To se nějak dá?

    Drabble: 

    Dnes se opravdu snažila. Černé minišaty, boty na vysokém podpatku, vyčesané vlasy, jemný, ale bezchybný make-up. Jejich rande. Pravda, už asi stopadesáté, navíc spolu sdílí domácnost i starosti, ale toto byly jejich výlety z každodenní rutiny. Vraceli se ztichlou ulicí. Přitulila se k němu.
    "Povídej, co se mnou uděláš, až přijdeme domů?"
    "Hmmm..." zabručel, "zabouchnu za náma dveře, budem se divoce líbat už v předsíni, pak tě otočím, ohnu, opřu o botník a pak tě ojedu zezadu."
    "To nezní špatně," políbila ho.
    "Ale nejdřív ti sundám ty boty. Takhle bych si musel vzít štafle."
    "Pitomče," praštila ho lehce do ramene.

  • Průkopník moderní techniky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Děláte si srandu? Já, absolutní sportovní ignorant, píšu letos už 2. sportovní drabble?

    Drabble: 

    Zase mu srazili body. Rozhodčím FIS se jeho styl nelíbil. Nebyl pro ně dostatečně estetický. Ale on ty lyže k sobě dávat nebude!
    Původně jich tímto stylem, který objevil Polák Mirosław Graf, skákalo jen málo. Kromě něho, Jana Boklöva, ještě například Jiří Malec.
    A nehodlali přestat. I přes bodové srážky rozhodčích se to vyplácelo. On vyhrál světový pohár, Malec bronz na Olympiádě v Calgary.
    Postupně se k této zázračné moderní technice skoku klonilo stále více skokanů. V roce 1992 rozhodčí kapitulovali a bodový postih u V-stylu zrušili.
    Ono se těžko bojkotuje něco, co zvedá lyže o 28 % více než klasika.

  • Kdy bude ta vaječina?

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma Čekatel optimista
    Ze série "Draco poznává venkov". Volně souvisí s:
    Tak je to magický tvor nebo není?
    Postavit!
    Není vejce jako vejce

    Drabble: 

    Ginny měla pocit, že se její muž už definitivně zbláznil.
    Draco už dvě hodiny chodil po dvorku mezi kuřaty s košíkem, koukal po zemi a cosi hledal. Zvědavě se vydala za ním.
    "Draco? Co to tady provádíš?" zeptala se opatrně.
    "Hledám vajíčka." odpověděl klidně.
    Zasmála se. "Miláčku, koupili jsme je včera. Na vajíčka budeš muset chvíli počkat."
    "Však čekám," odvětil a udělal další kolečko po rozhlehlém výběhu.
    "Ty mě nechápeš. Kuřice se kupují asi dvanáctitýdenní. Slepice začínají snášet, když mají kolem pěti měsíců, půl roku."
    "Ach tak." Smutně odložil košík a sklíčeně kráčel domů.
    Ginny se usmála. Však se dočká.

  • Hodinové peklo

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Tak jak?" zeptala se má vedoucí kolegyně. Můj první měsíc v práci, rozkoukávání, zaučování, klasika.
    "Jo, je šikovná." co taky mohla říct jiného, že.
    "No výborně," usmála se, "šikovní lidé u nás dostávají úkoly navíc."
    A tak jsem vyfasovala svou první přednášku.
    Já, která se skoro složila, když musela obhajovat diplomovou práci a při úprku ze sálu zapomněla fleshku.
    V učebně sedělo sedm studentů čekajících, co ze mě vyleze.
    Po odkoktaném úvodu nastalo něco jako:
    "blablabla, ehm, blalba, ehm, jo, co jsem to, blabla, promiňte, zpět, spíše blablabla". Hodina byla nekonečná. Na konci zbyli čtyři. Otázky neměli. Úprk se opakoval.

    Závěrečná poznámka: 

    Už mi to jde líp. Doufám.

  • Patové problémy v lockdownu

    Úvodní poznámka: 

    Ano, mohla jsem napsat něco normálního, ale mně se chtělo blábolit. Byli jste varováni.

    Drabble: 

    Potřebovala bych nové boty. Mám totiž problémy s patama. Bez ohledu na to, jak opatrně boty obouvám či jestli používám lžíci, vždycky je na patách vydřu a pak už pomůže tak akorát nalepit opatěnky, které po čase spadnou. Hrozný patent, fakt. Patrik tvrdí, že u nás všichni v nepaternální linii máme patologické nohy.
    Teď už ale hrozí, že když půjdu pro patizón, odřu se tak, že budu muset usednout na patník a pateticky plakat.
    Apaticky koukám na web a hle! Moje staré boty v novém provedení. Platím tedy patřičný obnos peněz a těším se opět na paty jako v bavlnce.

    Závěrečná poznámka: 

    Cíl byl dostat se na 10 % "patslov". Neptejte se proč, prostě mě to tak proběhlo palicí... :D

  • Belgické vlakování

    Fandom: 
    Drabble: 

    Belgové jsou blázni. A já asi taky.
    Pokud chcete v Belgii odněkud (nebo někam), kde nevedou koleje, máte smůlu. Autobusů tu jezdí minimum. Když se ale dostanete k vlaku, jako já teď, máte vyhráno. Teda pokud není sobota a není to vlak Brussel-Oostende. Toto jsem v životě nezažila ani v ranním školním spoji. Jestli mám někde mezi nohama batoh, netuším. Někomu šlapu na nohu. Jsem zmáčknutá, opravdu fyzicky zmáčknutá, ze všech čtyř stran. Belgičané provozují svůj víkendový adrenalinový sport: „dostaň se k moři“. Provozuji ho taky. Jsem už teda Belgičanka? Konečně všichni vystoupíme. Stojí to za to. Pobřeží je nádherné.

  • Do důchodu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Stála na vrcholu. Zhluboka se nadechla a podívala na kopec pod sebou. Dnes naposledy. Tedy... dnes naposledy "naostro". Má toho dost. Je "stará" a mladší nebude. To, že si chce užít aktivní stáří, myslela naprosto vážně. Jasně, pořád mohla pokračovat, výsledky měla dobré, ale přece se tu neodrovná. Nateklé oko kryla vrstva make-upu. Stenmarkův rekord pustí nadobro z hlavy.
    Mohla by to na rozloučenou vyhrát, uchechtla se. Stará mistryně! Dá do toho všechno, jako vždy, a pak se uvidí.
    Kariéru končila bronzovou medailí, nejstarší medailistka světového šampionátu. Bylo jí 34 let.
    Neuplynuly dva roky a byla zpátky. Tentokrát jako komentátorka.

    Závěrečná poznámka: 

    Lindsey Vonnová.
    Tak nějak si představuji, že se cítí všichni ti, co odchází do sportovního důchodu, zvláště ti, co odchází ze "špice". Jak se cítí ve skutečnosti nevím, já osobně jsem líná veš a navíc dřevo...

  • Žádný děti

    Úvodní poznámka: 

    Varování: 18+

    Drabble: 

    "Proč jsi to jenom musel posrat, Nicku," povzdechla si Catherine v duchu.
    "Budeme šukat jako veverky." Jo, to znělo hezky. "Žádný děti." Správně. Jenomže to už není jen tak. "Říkal jsi přece, že si dáš kurva pozor! Tak proč tu teď čumím na ty dvě pitomý čárky?" Byla čím dál naštvanější. Nesnáší děti! O to se bude muset taky postarat. Ale to počká. Teď je důležitější prevence.
    Byla až překvapená, jak ji to mrzelo, ale nešlo to jinak. Tyhle veverky se prostě množit nebudou. A ona měla ráda spolehlivá a hlavně definitivní řešení.
    Ruka sevřela důvěrně známý sekáček na led.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro ty, co si to chtějí osvěžit:
    Basic instint, last scene
    Do češtiny bylo přeloženo jako:
    -Budeme šoustat jako veverky, mít hodně dětí a žít šťastně až do smrti.
    -Nemám ráda děti.
    -Tak budeme šoustat jako veverky, žádný děti, a žít šťastně až do smrti.

    A ano, tuším, že existuje i "dvojka", ale nikdy jsem ji neviděla, netuším, o co v ní jde, takže ani nevím, jestli s ní je toto drabble kompatibilní.

  • To buď radši kůň

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jak mohla zapomenout na dnešní maškarní? Tak málo času a ona ani neví, za co půjde. A on si navíc klidně sedí, jako by se nechumelilo!
    "Ty už snad víš, za co půjdeš?" vyštěkla.
    "Jistě," řekl a vytáhl masku koňské hlavy, co mu zbyla z předchozí pracovní párty.
    "Téma je 'Filmoví, knižní a komiksoví hrdinové'... počkej... ne, Bojack Horseman není žádný hrdina! Najdi si něco jiného."
    Pokrčil rameny a odkráčel do ložnice. Za hodinu ho našla ležet v posteli a zírat do stropu.
    "Co to zase?..."
    "Lišnij čelavěk", ukázal na sebe.
    "Aaaghr!" zařvala a hodila po něm gumovou koňskou hlavou.

    Závěrečná poznámka: 

    Tu koňskou hlavu někde doma opravdu máme. Jinak je to typické "Nestalo se, ale mohlo se stát".

  • Není vejce jako vejce

    Úvodní poznámka: 

    Jedno mírně peprnější zaklení. Podle mě to na 15+ není, ale pokud jste extrémně citliví, byli jste varováni.
    Volně souvisí s Postavit!

    Drabble: 

    Severus Snape váhal. Popravdě byl šokován, když mu Draco donesl plato domácích vajec, ale ona byla opravdu skvělá. Jenže do Vyživujícího lektvaru?
    Jen málo lektvarů vyžadovalo slepičí vejce. Toto byl jeden z nich. Běžně používaná vytřízená vajíčka z velkochovu jsou jedno jako druhé, rozdíl maximálně 10 gramů, reprodukovatelnost zajištěna. Domácí vejce ale zaručovala vynikající kvalitu lektvaru. Opatrně vybral vejce odpovídající velikosti.
    "Klep!"
    Někteří lektvaristé používali misku, ale on je rozbíjel přímo do kotlíku. Skořápky mu nepadaly a miska by musela být z nereaktivního materiálu.
    "Doprdelepráce, dvoják!" problesklo mu hlavou předtím, než se zablesklo laboratoří.
    Na nákupní seznam přibyla křišťálová miska.

    Závěrečná poznámka: 

    Znáte to překvapení (pro mě bývá většinou příjemné, já žloutky ráda), když rozklepnete vejce a tam jsou místo jednoho žloutku žloutky hned dva? Jednu dobu jsme jich měli docela dost. Možná to záleží na slepici?

  • Přesto (nebo proto?) ho mám ráda

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 2, Zdivočelý mullet

    Drabble: 

    On pomáhal mágům s problémy při telepatii. Ona zase věštila z kapky krve, jaké neduhy koho trápily. Co přišla malá, byli spokojení, ale bezstarostných vtípků ubylo.
    Vařila odvar malé na zoubky (zázračný pomocník), když se zeptal, co chce k narozeninám.
    "Nevím, splaš mi třeba nějaký pěkný amulet," odpověděla nesoustředěně.
    Za týden vytáhla z krabičky kožený provázek na kterém visela... malá paruka? Do její zadní, prodloužené části, byl vystřižen trojúhelník a lichoběžník.
    "To je 'A'?" pozvedla obočí.
    "A-mullet, není to skvělé?" přitakal. "Žena je nepobavena?"
    "Nepobavena." odpověděla a dala si dobrý pozor, aby jí necukaly koutky, zatímco uvnitř se třásla smíchy.

    Závěrečná poznámka: 

    Ve světě podobném tomu našemu, jen s větším výskytem magie, by se toto opravdu mohlo stát...

  • Jak Vánoční stromeček

    Fandom: 
    Drabble: 

    Procházím kolem naší vinárny. Mám toho dnes docela dost, metaforicky. Bohužel ale i fyzicky. Na zádech batoh s nákupem, v ruce taška se zbytkem nákupu. (Jak se to stalo? Měla to být procházka do parku a cestou zpátky jen maso, jogurt a rohlíky!?) A mrně. To mrně, které jsem šla uspávat. Vyklání se z nosítka a nadšeně ukazuje do dáli. "Haf, haf," šeptá. "Ano, je tam pejsek! (Dnes teprve patnáctý). Ty jsi moje šikulka!" Unavená matka, poskakující dítě.
    "Uíííí!" zaklání se dozadu a zůstává viset jako netopýr. Kolemjdoucí se otáčejí.

    Merlot přihazuji k nákupu.
    Mládě usnulo sto metrů před vchodem.

  • Postavit!

    Úvodní poznámka: 

    Toto drabble bych chtěla věnovat Regi, snad ti udělá radost.
    Pro ostatní, drabble volně navazuje na můj dřívější počin Tak je to magický tvor nebo není?

    Drabble: 

    Nesnášel kuřata! Vůbec netušil, co ho to napadlo, když souhlasil, že je ve svém novém domově budou chovat! (Nikdy by nepřiznal, že to byl jeho nápad. Ale to tenkrát byla kuřata nová, zajímavá, magická...) Blbý mudlovský dobytek!
    Draco seděl na zemi a žužlal zmasakrovaný palec. Kolem něj se válela prkýnka, kladívko a hřebíky. Ginny byla velitel po Molly a rozkaz zněl jasně: postavit kuřatům přístřešek...
    Jasně! Už to má! Draco se odplížil na kraj zahrady a s prásknutím zmizel. Za půl hodiny byl zpět i s dřevěnou konstrukcí. Úhledně ji postavil doprostřed výběhu. Jen ať si mu zkusí něco říct!

  • Konec, zvonec

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byly vzhůru již dlouho. Příliš dlouho. Klížily se jim oči, myšlení vypovídalo poslušnost. Jejich zaměstnavatelka je však stále nutila pokračovat. Nejprve pohrůžkami, později povzbuzováním a rozptylováním pozornosti: "Podívej, kniha! Co dělá taková kniha? Nebo trenýrky... co by se stalo, kdyby někomu spadly trenýrky?" Byly to už takové výkřiky do prázdnoty. Káva nepomáhala. Vypadaly, že jsou ještě vzhůru, ale v praxi už nic neprodukovaly.

    Představivost se otočila na Múzu:
    "A mám toho dost! Třicet dní nás nenechá pořádně vyspat! Třicet dní!"
    "Máš pravdu," přizvukovala Múza, "jdem spát. Ať si to dneska napíše sama."

    Autorka večer našla na stole jen lístek: "Nebudit!"

  • Kde nic není...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    BJB

    Drabble: 

    Po prosazení plánu snížení zneužívání domácích skřítků se vrhla na další ožehavé téma kouzelnického světa - ženskou emancipaci. Po několika týdnech ale byla stále na počátku. A tak se rozhodla oslovit pár vhodných kandidátek do kampaně. Dopadlo to katastrofálně...

    Narcisa Malfoyová vůbec nechápala, co po ní Hermiona chce. Pansy Parkinsonová po sdělení, že by nově nabytá rovnoprávnost znamenala, že by mohla pracovat, skoro omdlela a prohlásila, že je šílená. Nejvíc zklamaná ale byla z Molly, která si život mimo kuchyň neuměla představit. Teprve když ji Harry vtiskl do ruky slovník cizích slov, Hermiona pochopila. Vymanění se vlastní silou. Samy musí chtít.

  • Trošku si protáhnout křídla

    Fandom: 
    Drabble: 

    Sedět v kleci je nuda, pěkná otrava abych tak řekla. Všichni mě obdivují, hladí, jenže - co z toho, když se mi i blbá sýkorka směje, že může létat a já zatím... zírám na ty lidi, co chodí okolo a hraju hodnou holku před každým škvrňětem, které se rozhodne strčit do klece nějaký ten pamlsek (teda, ne, že bych si ho s chutí nedala, že...)

    Cože? Koupená? Dárek? Pro koho?... Tohle pískle? Ale co už, aspoň se budu moct proletět.

    Prosím vás, pane, pošlete mě se zprávou někam daleko. Třeba až na konec světa.

    Cože? Hedvika? No, to by asi šlo.

  • Strnule vyčkával odchodu studentů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Má-li u sebe někdo knížku, zjistěte mi, prosím, jestli je česky Sybilla, Sibylla nebo Sibyla Trelawneyová. Zjevně ani jako fanoušci v tom nemáme jasno :D

    Drabble: 

    Severus nesnášel věštění, nesnášel Sibylu, nesnášel pondělí, nenáviděl, když musel vyučovat lektvary. Ve sklepení byla zima, ale on se nervózně potil. Ani si nepamatoval, kdy mu bylo naposledy takové horko.

    Když začala u snídaně Trelawneyová své obvyklé žvanění, ignoroval to. Zatrnulo mu teprve ve chvíli, kdy přešla do svého věšteckého hrdelního hlasu a s pohledem upřeným přímo na něj pravila: "Dnes to praskne." a odpadla. Možná by měl být rád, že Voldy neprokoukl jeho loajalitu...

    Jenže nemoci se pohnout, protože vám praskla guma od trenýrek a vy si v pondělním spěchu zapomněli vzít pod hábit kalhoty, taky není nic moc.

  • Jak se stát kvazisnoubenkou...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Do této chvíle si nedokáže pořádně vzpomenout, jak to přesně bylo. Prostě tam jen tak leželi vedle sebe, v tělocvičně plné lidí a povídali si. A pak následovala ta zvláštní věta. Myslel to tenkrát doopravdy? Přemýšlel nad tím vůbec? Něvěděla. Jedno bylo jisté, příliš to neplánoval. A tak ji svou otázkou lehce zaskočil. Pro jistotu se zeptala ještě jednou, jestli slyšela správně. A pak souhlasila. Jejich srdce byly v té době několikrát větší než obvykle.

    Horší to bylo s mozky. Jak jinak si lze vysvětlit, že se dovedete zasnoubit, aniž byste měli na prstýnek, o svatbě nemluvě? A stejně nelitují!

  • Tančí se stíny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    BJB

    Drabble: 

    Ono se řekne - skrýt se ve stínech. Ale není stín jako stín. Havelock to věděl moc dobře. Stíny byly každý jiný. Tady hlubší, tady v trošku jiném odstínu a všechny vyžadovaly jiný přístup. A měnily se. Mihotaly se světlem lamp, posouvaly se svitem měsíce, a když do nich někdo posvítil, rozprchly se, pochopitelně, úplně.
    Poskok za komín, přesun za římsku, nejtemnější roh uličky, posun za hromadu odpadu, úskok před náhodně otočenou lucernou zbloudilce plížícího se, ne tak tajně, jak by si přál, od paní Dlaňové. Stíny tančily.

    Havelock Vetinari tančil s nimi. Jeho kroky vířily do rytmu tiché noční hudby.

  • Jak poznat planetu Zemi

    Fandom: 
    Drabble: 

    Sasha milovala knihy. Už od mala jí byly vším. Vždy se ráda učila. Hltala všechny informace, které z těchto knih mohla získat. Tato byla extrémně tlustá.
    Objevila ji v zapadlém antikvariátu. Zaprášený: Souhrn lidských poznatků. Na stovkách stránek byla vepsána hromada vědomostí a tajemství. Taktéž seznam autorů byl úctyhodný. Několik desítek jmen. Sasha se do knihy nořila čím dál více. Poslední stránka. Otočila ji. Byly na ni podivné oči. Zamrkaly. Kniha řekla: "Ham?"

    Než stihla zakřičet kniha ji vtáhla dovnitř.
    Ke stránkám přibyly další. Do seznamu autorů přibyl text: Sasha Delaine.

    Kopie knihy byla automaticky odeslána na mateřskou loď SXVZ158.

  • Nad propastí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Znala všechna ta připodobnění důležitých životních rozhodnutí. Cesta, křižovatka, rozcestí. Nemyslela si, že ji něco zaskočí. Toto ale bylo z jistého pohledu horší. Nebyl tu žádný výběr z cest. Jen propast a visutý most, který se nejistě kymácel ve větru.
    Byly jen dvě cesty: dopředu, nebo se otočit zpět a už se sem nikdy nevrátit. Bála se výšek. Byly nejisté, neznámé, býval z nich dlouhý pád. Za mostem svítilo slunce, v hlubině byla nekonečná tma. Vůbec to místo nepředvídala. Věděla, že sem jednou dorazí, jenže tak nečekaně? Tam, kde stála, už nemohla zůstat.
    "Ano," usmála se, byl čas jít dál.

  • Zavazadlo

    Drabble: 

    Zavazadlo (podst. jm.)
    za-va-za-dlo

    Různě velký ohraničený, volně přemistitelný prostor pro ukládání osobních věcí.

    Nabírá formu truhel, batohů, tašek, kufrů a všelijakých báglů

    Dle váhy je možno rozdělit na: lehké, těžké a neutáhnutelné, nabalené jídlem z domova

    Zajímavá je i klasifikace množství. Zavazadlo může být jedno, dvě nebo hromada báglů: "Jak to mám, ksakru, všechno pobrat, copak jsem chobotnice?"

    Pro přepravu zavazadel slouží ve veřejných dopravních prostředcích tzv. zavazadlový prostor. Ten je buď zatraceně malý nebo věčně zavřený a nepřístupný.

    Závěrečné upozornění k materiálu: Je-li Vaše zavazadlo vyrobeno ze dřeva myslícího hruškovníku, může se vykazovat podivnými vlastnostmi a zvláštním apetitem.

  • Bylo nás 7

    Úvodní poznámka: 

    Za nápad děkuji svému úžasnému hrdinovi, obrýlenému literátovi a nepochopenému básníkovi.

    Drabble: 

    A tak jsme šli. Bylo nás sedm písmenů. Já, Počáteční Í, První í, Druhé í, Středové í, čtvrté í, Předposlední í a Koncové í. Byla jsme skvělá parta. Všichni štíhlí, vysocí, prostě cool. Všude, kam jsme vtrhli, byli jsme jako velká voda a vnášeli jsme plno vzrušení, pročež se všuden nesly výkřiky: "Ííííííí!"
    Našimi největšími nepřáteli jsou Ýýýýý, to jsou ti nejtvrdší, nejneohebnější drsňáci, navíc je jich málo. I ve škole se tváří povýšeně, anžto jsou často vyjmenovaní.
    Když je potkáme, házíme po nich vždycky zmizíky a gumy. Z těchto potyček často vycházíme jako vítězové.
    Bylo nás 7 cool Í.

    Závěrečná poznámka: 

    Jazyk nesedí tak dobře, jako u pokusů jiných autorů. Aspoň si jich budu víc vážit

  • Vězněná vlastním tělem

    Úvodní poznámka: 

    Tak mi to přijde tak trochu ploché na tak fascinující život, ale co už nadělám...

    Drabble: 

    Její oči se nořily čím dál hlouběji do toho druhého světa. Tak jiného a přesto stejného. Byla ztracená v barvách a možnostech, které jí otevíral. Konečně mohla utéct ze svého vězení do světa, do kterého přenášela svou bolest a trápení. Navíc tak mohla zapomenout na neskutečnou nudu tady a teď.
    Živé odstíny převážně žluté, červené a zelené do druhého světa vnášely to, co milovala. Mexiko a život samotný. Přesto nikdy nemalovala sny. Malovala krutou skutečnost. Posledních pár tahů štětcem a Frida Kahlo, stále ještě fascinována barvami, se ocitla zpět v kleci, kterou jí byl nejen pokoj, ale i její tělo.

    Závěrečná poznámka: 
  • Jen ať se rychle rozbulí!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se všem, jejichž básnické cítění jsem urazila. Snad to aspoň trochu napraví zakomponování whisky...

    Drabble: 

    Musím se zeptat té naší Káči,
    zda-li je pravda, že pirátí pláčí
    jen čistý rum a ne sprosté slzy.

    Káča jen bezradně rameny krčí.
    Jak to jen ověřit? Tady, teď v Krči?
    Proč to chci vědět a taky jak brzy?

    Ptáme se v barech a u různých lidí,
    co na tom rumu jen všichni vidí?
    Přece to nepijí jenom tak z nouze?

    To se mám jako jít Sparrowa zeptat?
    Proč mě má neznalost musí tak deptat?
    Nad smyslem úkolu dumáme dlouze.

    Není snad lepší, ptáme se s Káčou,
    nalézti kde jsou ti, co whisky pláčou
    a dát jim krájet cibuli?

    Závěrečná poznámka: 

    Pirát je taky námořník, ne? Snad to projde...

  • Jak mi to mohli udělat?

    Fandom: 
    Drabble: 

    Je krásná a slunečná středa. Procházím kolem mé oblíbené cukrárny. Dokonalá čokoládová zmrzlina. Nikde nemají lepší. A já si ji dnes... nedám! Slíbila jsem přeci, že zhubnu a udělám něco se svou fyzičkou. V ruce třímám tašku s plavkami a ručníkem. Ne, nesmím. Nejdřív si pořádně zaplavu a pak teprve sladká odměna.

    Odjíždím směr bazén sice zklamaná, ale plná motivace. Dnes se mi díky tomu celkem dobře plave. Třičtvrtě hodiny intenzivního plavání uteče jako voda. Z chloru mě štípou oči. Opět jsem zapomněla brýle, ale mám to za sebou.

    Nadšená přicházím do cukrárny. Čokoládová zmrzlina došla. Chce se mi brečet.

  • Děkuji, radši drabble

    Fandom: 
    Drabble: 

    Píšu drabble ráda. Je to mnohem jednodušší než vymýšlet komplexní příběhy. Nějaký ten nápad, trošku vtipu nebo zamyšlení, pointa. Žádné místo pro velké přešlapy.

    Byly doby, kdy jsem se pokoušela psát delší fanfikce. Vybrala jsem si fandom a postavy (no dobře, tím, že to byl většinou Snape jsem si moc nepomohla) a... stvořila Mary Sue. Nesnáším Mary Sue. Nemůžu ji číst. Ani po sobě. Tak jsem ji přepracovala a vznikl - Gary Sue! A pak jsem ke svému zděšení vytvořila příběh plný Mary a Gary Sue.

    Nakonec jsem ten text pohřbila hluboko do bordelu v počítači a vrátila se k drabble.

  • Spoutaný

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Když už nevíš coby, napiš o Snapeovi...

    Drabble: 

    Provazy svazující ruce, když ho jeho otec bil řemenem.
    "Pouta na tebe" a ten zatracený Potter.
    Znamení ho připoutalo k Temnému Pánu. Pocit svázaných rukou se ještě prohloubil, když padal před Brumbálem na kolena.
    Pouta na židli během soudu po první kouzelnické válce.
    Spoutaný život špeha.
    Stuhy nezlomitelného slibu poutající ruce.
    Pouta, když se po válce probudil na ošetřovně. Potterovi ještě nikdo nevěřil.
    Spoutání během druhého soudu.
    A do toho všeho Hermiona, rozplétající provazy výčitek minulosti. Hermiona ničící pouta viny. Osvobozující.

    Celý život byl spoutaný. Teď má ruce volné. A v nich krabička. Pokud řekne ano, sváže jim ruce kněz.

  • Udělám pro něj vše

    Drabble: 

    Už je to chvíli, co u mě Paragordius bydlí. Nejprve jsem s ním nechtěla mít nic do činění. Šla jsem se jen napít a on se ke mně přidal. Nechtěl zmizet a tak jsem ho vzala s sebou. Dnes mi mé počáteční antipatie připadají podivné. Udělala bych pro něj všechno. Chci být jeho dokonalý hostitel. A tak mu poskytuji domov, stravu, prostor pro osobní růst a vývin. Soused tvrdí, že mi to leze na mozek, ale já chci, aby byl úspěšný i v soukromém životě, měl hodně potomků... Do vody bych pro něj skočila. Doslova. Jenže, jako Nemobius neumím plavat.

    Závěrečná poznámka: 

    Strunovec Paragordius tricuspidatus je jeden z parazitů, kteří ovlivňují nervovou soustavu svého hostitele, cvrčka lesního, který jej vypije v jeho ranném larválním stádiu. Když larva dospěje(a vyplní značnou část cvrčkova těla), přinutí jej (chemickým ovlivněním nervové soustavy) dojít k nejbližšímu vodnímu zdroji a skočit do vody, kde cvrčka opustí a rozmnožuje se, zatímco cvrček se většinou utopí.

    Podobných parazitů je více, ale mně se líbil zrovna tento příklad...

  • Bratr

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi 15+? Pro jistotu? Jak mám vědět, co 15- ještě snesou?

    BJB. A než se začnete ptát, je to zcela smyšlené. Až na vanu plnou horké vody a pěnu do koupele.

    Drabble: 

    Doprdele... utíkám. Ani jsem se pořádně nenajedla. Po dlouhé době rande, celý dům jen pro nás a já nestíhám. Čekám výčitky, ale on se usmívá.
    „Ten film dávají ještě v deset, což znamená, že máme skoro tři hodiny čas.“ mrkne na mě a odvádí mě do koupelny k vaně plné vody. „Pak objednám pizzu“ dodává, zatímco se oba noříme do pěny.
    „Jsi můj hrdina“ políbím ho.

    Šílený randál, kouř, jiskry. Zaječím. Na zemi vybuchuje petardový pás. Vzápětí otevřeným oknem proletí balíčky kondomů. Pubertální smích.
    „A to bylo co?“ ptám se, stále v šoku.
    „To byl hrdinův trapný bratr“ povzdechne si.

  • Prázdniny u dědečka

    Fandom: 
    Drabble: 

    „TAK, CO BYS DNES CHTĚLA DĚLAT, MALIČKÁ.“ sklonila se k ní vysoká postava v plášti.
    „Kreslit!“ vyhrkla malá Zuzanka.
    „VÝBORNĚ,“ Smrť vytáhl bílé čtvrtky papíru a černý uhel.
    „Dědo, nemáš pastelky?“ nedala se Zuzanka odbýt.
    „PASTELKY?“ podivil se Smrť.
    „Barevné tužky. Velké balení. Maminka mi jich koupila dvanáct, ale šestnáct je lepších.“ vysvětlovala trpělivě.
    „NĚCO VYMYSLÍME.“
    Druhý den na ni čekala sada šestnácti tužek. Přesně jak chtěla. Zuzanka dárek obhlídla, smutně si povzdechla a pak si vybrala vedle ležící uhel. Svého dědečka milovala, ale občas měla pocit, že některé věci prostě nechápe. Na stole zůstal ležet balíček různě černých pastelek.

    Závěrečná poznámka: 

    Dnes jsem prakticky neměla přístup k internetu a tak, zatímco jsem na papír psala toto drabble, jsem doufala, že to nenapadne moc lidí. A hle! Hned mezi prvními Dain (mimochodem - skvělá) :D
    Ale úžasné na tom je, že se prakticky doplňujeme (pokud tedy budeme věřit tomu, že si Zuzanka ty pastelky nakonec přeci jen oblíbila)

Stránky

-A A +A