Moje články

  • Obrázek uživatele Alexka

    Šťastné a veselé

    Obdarovaný: 
    Kleio

    Milá Kleio,
    přeji ti šťastné a veselé Vánoce, ať se ti při čtení povídky povede se přenést do pohodovějšího času, kdy všechny problémy pokrývá tlustá vrstva sněhu a tlumí veškeré zvuky.

    Přístupnost: G, je to celé nevinné
    Pár: Azirafal/Crowley
    Varování: fluff, hřích obžerství
    Shrnutí: Vánoční den v podání oblíbené dvojice.
    Prohlášení: Povídka není sepsána za účelem zisku, postavy patří Nealu Gaimanovi a Terrymu Pratchettovi

  • Obrázek uživatele Alexka

    Konec dobrý, všechno dobré

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Nastavení priorit

    Drabble: 

    „A co když to nevyjde?“ odvážila se zeptat Pepřenka, když stáli před bránou vojenské základny.
    „Vyjde to,“ řekl s jistotou v hlase Adam.
    „Ale nemusí to vyjít. Oni jsou Jezdci Apokalypsy a my jen děti,“ namítl Wensleydale.
    „Kdyby to nevyšlo, měl jsem vás fakt rád,“ odtušil pohřebním hlasem Brian.
    „Ale huš, určitě to vyjde,“ nenechal se zviklat Adam.
    „A kdyby ne, tak vězte, že jste byli nejlepší parta, ve kterém jsem mohla být,“ slavnostně pronesla Pepřenka.
    „Ale ono to vyjde. Protože my to tu máme fakt rádi a nechceme, aby svět skončil.“
    S těmi slovy se rozjel vstříc otevřené bráně.

    Závěrečná poznámka: 

    Díky všem čtenářům za přízeň a komentáře. Letos to dřelo víc než to jelo, ale nakonec to nějak prošlo. Snad vás to bavilo aspoň z půlky tolik jako mě bavilo to vymýšlet. Ou revoir příště.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Nastavení priorit

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma č. 28: Hluk ticha

    Navazuje na Závan minulosti

    Drabble: 

    Démon v Adamovi se zarazil. Čočka byla někdy punk?
    Wensleydale zvedl obočí. V kombinaci s brýlemi to vypadalo komicky.
    Brian úkosem koukal na Adama a Wensleyho a nechápal, o čem to pan Tyler mluví.
    Pepřenka se plácla rukou do čela a nevěřícně zakroutila hlavou. Dospělí jsou TAK nechápaví!
    Pan Tyler čekal nějakou drzou hlášku, ale marně.
    „Takhle se mladá dáma ke starším nechová,“ okomentoval aspoň Pepřenčino gesto.
    Adam v naprostém tichu setřásl ruce svých kamarádů, popadl kolo a rozjel se. Zbytek party ho postupně následoval. Když mizeli za obzorem, rozlehla se Tadfieldem rázová vlna, jak se najednou uvolnilo napětí situace.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Závan minulosti

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma č. 27: Známka punku

    Navazuje na Něco je ve vzduchu

    Drabble: 

    Pan Tyler přisupěl k Adamovi. Něco mu na něm nesedělo, ale nemohl přijít na to, co bylo jinak.
    Adam se sípavě nadechl. Oči mu pořád žhnuly rudým světlem, i když to už nebyla sytá barva plamene, spíš tlumené řeřavé uhlíky. Brian a Wensley zesílili stisk na jeho pažích.
    „Za mých mladých let by vám nikdo tohle bláznění netoleroval,“ zasyčel pan Tyler.
    „Proč? Vždyť si jen hrajeme venku?“ namítla Pepřenka
    Pan Tyler zamával volnou rukou ve vzduchu. „Takové, jako jste vy, já znám, ale zapište si za uši, že barevné čočky už nejsou žádná známka punku. To za mých mladých let…“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Něco je ve vzduchu

    Drabble: 

    R. P. Tyler byl v to slunečné odpoledne v Tadfieldu na poklidné procházce se Schutzi, když kolem něj profrčeli Oni na kolech.
    ”Uličníci!“ zahrozil za nimi: „Jen počkej, Adame Youngu, jdu si to vyřídit s tvým otcem.“
    Adam se zastavil, otočil kolo a upřel rudý pohled na pana Tylera. Zbytek Nich také zastavil a nerozhodně koukal kolem, co se to děje.
    „Adame?“ pípla Pepřenka.
    „Držte mě, nebo mu něco provedu,“ zahřímal dunivým hlasem.
    Brian a Wensley pustili kola a pohotově ho každý chytil za jednu ruku.
    Pan Tyler, hluchý a slepý k nebezpečí, si to k nim namířil rázným krokem.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Jarní nebezpečí

    Drabble: 

    „Proč je tady všechno posypané tím žlutým svinstvem?“
    „To ty kočičky.“
    „Jaké kočky?“ nechápal Crowley.
    „Paní Hoang se připravovala na Velikonoce a poslala vnuka nařezat kočičky.“
    Crowley zvedl pravé obočí a zamrmlal: „Proti gustu…“
    „A mladý Daniel donesl pořádnou náruč čerstvě nařezaných kočiček. Bohužel už po pěti minutách doma museli pořádně vyvětrat a ta nebožátka skončila na ulici. Alergie. Tak jsem se jich ujal.“
    „Alergie na kočky je běžná, ale proč by je někdo chtěl řezat?“ Crowley to pořád nějak nechápal: „A jak to souvisí s tím žlutým popraškem?“
    „Ale ne zvířata!“ zhrozil se Azirafal: „To jsou přece vrbové větvičky.“

    Závěrečná poznámka: 

    Nejsou kočičky jako kočičky. ;)

  • Obrázek uživatele Alexka

    Hledání nového dobrodružství

    Drabble: 

    „Co kdybychom jeli za Anatémou?“ navrhl Brian.
    „Tam jsme byli včera,“ zamítl to Adam a dál si kousal ret.
    „A co kdybychom jeli k jezeru?“ ozval se Wensleydale.
    „Dnes nemám náladu na koupání.“
    „Tak co kdybychom jeli na špičák?“ navrhla Pepřenka.
    „Dnes ne… a vlastně proč ne. Jdeme na špičák!“
    „Jo!“ odpověděli sborově, popadli kola a vyrazili. Když odbočili na posledním rozcestí vlevo, čekalo je nemilé překvapení. Cestu zahradil obří spadlý strom.
    „Jejda, asi spadl při poslední bouřce,“ věcně podotkla Pepřenka.
    „Nebo ho shodil zákeřný bobr,“ umanul si Adam.
    „Kdybych měl páku, pohnu zeměkoulí,“ povzdechl si Wensleydale.
    „Cože?“ nechápal Brian.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Triky v domácnosti

    Drabble: 

    Anatéma si zamyšleně kreslila spirály do sešitu.
    „Newte?“
    „Ano, lásko?“
    „Dones mi prosím čaj.“
    „Hned to bude.“
    „Nezeptal ses kolik cukru.“
    „Budeš k němu chtít cukr?“
    „Ne.“
    „Tak proč…“
    „Protože se to tak dělá. Zkusme to ještě jednou. Newte, dones mi prosím čaj.“
    „Budeš k němu chtít cukr?“
    „Ne, takhle to nefunguje.“
    „A co kdybych ti ho donesl jako vždycky?“
    „Dobře,“ souhlasila mrzutě.
    Ještě chvíli okusovala tužku, pak popadla knihu a zahodila ji do kouta.
    „Tohle byl opravdu omyl.“
    Kniha v koutě přepadla na záda. Na přebalu byl úslužný mladý muž s utěrkou přes ruku a nadpis Pomocník moderní ženy.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Někde v Londýně

    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní.

    Drabble: 

    Seržant Shadwell kráčel nahoru po schodech a každých pár kroků se zastavil. Pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Před sebou držel pravici s nataženým ukazovákem a hleděl na ni se směsicí hrdosti a hrůzy.
    Madam Tracy otevřela dveře. Seržant obvykle vydupal po schodech nahoru ráz naráz, tohle opatrné přibližování bylo vskutku zvláštní.
    „Božíčku, co se vám stalo s prstem?“ zeptala se starostlivě.
    „Nepřibližuj se, jezabélie, neručím za sebe!“ zavrčel seržant Shadwell.
    „Vypadáte bledý,“ pronesla madam Tracy konejšivým hlasem a otevřela dveře bytu dokořán: „Nechcete si jít lehnout?“
    Seržant Shadwell se zarazil. Jít domů nebo do doupěte neřesti? Těžká volba.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Intermezzo: v pekle

    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za téma č. 20 „Hoď ho do hrnce“

    Drabble: 

    „Hasssturre! Kde sssess fflákal?!“ zařval Belzebub na nově přišedšího.
    „Já za to nemůžu,“ zasyčela hrouda červů a slizu, která se zhmotnila uprostřed kanceláře knížete pekelného: „To Crowley! Uvěznil mě v telefonním záznamníku.“
    „Jakch sse mu něcsso takofffého poffedlo?“
    Hrouda se stáhla do sebe a začala nabírat kontury těla.
    „Kažšdopádně to je teďť fffuk. Přžšejdeme k dalššímu bodu prrogrramu,“ kývl na démona po své levici: „Do chrrncse ss ním.“
    „Pane, ne, vím kam šel! Tadfield! Antikrist je v Tadfieldu!“ ječel Hastur, který se konečně zformoval do své obvyklé podoby.
    Bezlebub zvedl ruku a zastavil pobočníka: „Tadffield, řžšíkášš. Proffěřšíme to. Hrrnecss počká.“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Konečně nastal ten den

    Drabble: 

    Z bunkru vyšly čtyři postavy. Motorkář v šedé kombinéze a stříbrné helmě se za těch pár kroků změnil na postavu v temném plášti. Ostatní tři jezdci Apokalypsy už nevypadali moc jako lidi. Válka vibrovala napětím, Hlad syčel nervozitou, Znečištění bublalo a na okrajích se rozpouštělo.
    Proti nim stáli Oni. Adam se Psem, Pepřenka s dřevěným mečem, Wensleydale s konstrukcí, která vzdáleně připomínala váhy a Brian s věnečkem na hlavě.
    Dvě sady jezdců stály proti sobě.
    Adam zvedl ruku a zakřičel: „Na ně!“
    Oni vytasili své zbraně a jeden po druhém ničili antropomorfní reprezentace.
    Meč, váhy a koruna zazvonily na asfaltu.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Přátelské škádlení

    Úvodní poznámka: 

    Dnešní díl se odehrává až po Apokalypse

    Drabble: 

    „Netušil jsem, že něco takového umíš,“ pronesl Azirafal ve chvíli líného ticha po večeři.
    „O čem to mluvíš?“
    „Přece o tom výletu do prázdna.“
    „To není nic těžkého, zvládl bys to taky, chce to jen představivost.“
    „Takže nás tam můžeš vzít znovu?“
    „Proč bys chtěl navštívit prázdnotu? Vždyť tam nic není,“ nechápal Crowley.
    „Právě proto.“
    Crowley pozvedl obočí a čekal.
    Azirafal si odkašlal a trochu si povolil límec.
    Crowley se napil vína, utřel si rty ubrouskem a složil ruce na břiše.
    Azirafal se začal potit. Napil se moc rychle, zakuckal se a kapka mu stekla po bradě.
    Crowley se usmál.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Nevyrovnaná partie

    Úvodní poznámka: 

    Někde jinde, někdy jindy.

    Drabble: 

    „Jsi připravený?“ jedno obočí vyjede nahoru v otázce.
    „Rozhodně.“
    „Bílé nebo černé?“
    „Jako vždycky.“
    „Konzervo.“
    „Pěšec na F3.“
    „Pěšec na E5.“
    „Pěšec na G4.“
    „Jsi si jistý?“
    „Co je na tom špatně?“
    „Jen to, že ti dalším tahem dám mat.“
    „Aha. Beru zpět. Pěšec na E4.“
    „Prosím tebe, co blbneš? Hrál jsi už vůbec někdy šachy?“
    „No, kdysi se mě je přítel Légal pokoušel naučit, ale… no…“
    „Dáma na H4, ať se už dostaneme k tomu alkoholu.“
    „É, nó, tak třeba pěšec na G3.“
    „Dáma na E4, šach-mat.“
    „Co?“
    „Víš co, anděli, že jsi to ty, tak platím první rundu.“

    Závěrečná poznámka: 

    Když si rozmístíte figurky na šachovnici, tak zjistíte, že Crowley podváděl. Zdaleka by ten mat nebyl tak jednoduchý jako v prvotním rozehrání na mat bláznů, ale počítal s tím, že Azirafal to moc neumí a nebude rozporovat sebevědomé prohlášení. Aspoň ne hned.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Pátrání po pokladech

    Drabble: 

    Na rozcestí se rozdělili a každý se rozjel vlastním směrem.
    „Počkejte. Jaké je poznávací znamení?“ zeptala se Pepřenka
    Adam nemusel dlouho přemýšlet: „Když něco najdeš, zahoukej jako sova“
    „Která? Myslíš spíš jako puštík nebo jako kalous? Doufám, že ne jako sýček.“ tázal se Wensleydale.
    Adam se zatvářil zmateně. Nebyl si jistý jaké zvuky vydávají jednotlivé sovy a už vůbec netušil jak houká sýček. „No prostě jako sova. Hú hú.“ řekl ještě jednou a rozhodil rukama.
    „Hú hú,“ zahoukal Brian jako ukázková sova z animáku pro děti.
    „To ale nebude slyšet. Měli bychom mít vysílačky,“ řekla Pepřenka.
    „Smůla. Sova musí stačit.“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Netradiční pracovní pohovor

    Drabble: 

    Práce v mzdové účtárně byla nudná, ale praktická, avšak Newton Pulsifer by raději pracoval s počítači. Bohužel pro něj ho počítače moc v lásce neměly. Ve dvanácti letech způsobil výpadek elektřiny v celém Dorkingu, dnes pouze vyhodil pojistky v kanceláři. Brzy asi bude potřebovat nové zaměstnání.
    O polední pauze našel v novinách zajímavý inzerát. Když volal na uvedené číslo, čekal otázky jako „Kde se vidíte za pět let?“, místo toho se z telefonu ozvalo „Kolik máte bradavek?“
    „Prosím?“ zeptal se, jestli náhodou neslyšel špatně.
    „Bradavky, člověče, kolik jich máte?“
    „Eh. Dvě.“
    „Výborně. Kdy můžete nastoupit?“ zeptal se ještě seržant Shadwell.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Poslední kapka

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazují téma č. 13 Tichá voda

    Píše se rok 2020 a setkáváme se s dalším důležitým aktérem Apokalypsy.

    Drabble: 

    Pan Bílý patřil k těm, které si nikdo nevšímá. Na první pohled byl tak nevýrazný, že mu nikdo druhý pohled nevěnoval. Měl hodně široký záběr a nikde nevydržel pracovat dlouho. Vždy dělal v malých, nedůležitých funkcích, třeba jako nádeník v docích, pomocná síla na lodi, ostraha objektu či řadový operátor.
    Jeho poslední zaměstnání ho zavedlo daleko do džungle jako asistenta bezpečnostní kontroly. Inženýr, zmožený horkem, ho poslal zkontrolovat zajišťovací lana. Pan White se pousmál a do papírů napsal „Vyhovuje“. O pár měsíců později se plošina radioteleskopu zřítila do plochy reflektoru. Na nenápadného asistenta v bílém obleku si už nikdo nevzpomněl.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Intermezzo: New York

    Drabble: 

    Temnis Hladmore byl ve svém živlu. Konference o výživě přímo miloval. Tolik potenciálu prosadit Dietu-S mezi široké publikum. Potřeboval už jen tvář. A zrovna k němu jedna mířila.
    „Drahoušku, tak dlouho jsme se neviděli,“ zacukrovala na něj Cindy.
    „Zlatíčko, vypadáš báječně,“ odpověděl Temnis
    Po francouzsku políbil vzduch vedle jejích tváří, pak si ji podržel na délku paží: „Nech mě hádat - keto? Ne, paleo! Nebo dokonce Whole30?“ přimhouřil oči a položil jí prst na rty.
    „Nic neříkej, je to určitě moje Dieta-S. Revoluční metoda na nastartování metabolismu, patentované procedury přípravy pokrmů, superpotraviny, nevídané kulinářské know-how.“
    „Dostal jsi mě,“ zasmála se polichoceně.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Takové normální sobotní odpoledne

    Drabble: 

    Popíjela Bloody Mary a pozorovala probíhající kulečníkový zápas. Zrzek vedl, už utopil skoro všechny své pruhované koule. Podsaditý brunet s každou další víc a víc brunátněl v obličeji.
    „Gregore, asi máš štěstí v lásce,“ ozval se blonďák opřený o bar.
    Brunet se k němu otočil: „Ty se do toho nepleť.“
    Zrzek na něj mrkl a poslal poslední kouli do správné díry.
    „Tři nula. Zamázneš dluh svojí károu?“ otočil se na bruneta.
    Brunet zařval a přelomil tágo o stůl, zrzek po něm hodil půllitr. Dvě vteřiny ticha a celá hospoda se proměnila v bujarou strkanici. Rudá pomalu roztáhla rty v úsměvu.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Oni a pečení ježci

    Drabble: 

    Lesem se nesly hlasy.
    „Potřebujeme víc třísek a nějaké chvojí na podpal.“
    „Mám noviny a sirky,“ řekl Brian.
    „V příručce psali chvojí, ale noviny budou asi rychlejší.“
    „Rozděláme pořádný oheň a pak je upečeme.“
    „Jak dlouho se vlastně takoví ježci pečou?“
    „To tady nepíšou. Pepřenko, ty jsi holka, nevíš jak dlouho se to má péct?“
    Pepřenka se nafoukla, napočítala do deseti a až pak odpověděla: „Náhodou to vím, ale ne proto, že jsem holka. Máma je peče aspoň čtyřicet minut.“
    „Dobře. Má někdo hodinky?“
    Wensleydale si vyhrnul rukáv a ukázal náramkové hodinky.
    „Výborně. Briane, zapal oheň v peci,“ přikázal Adam.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud byste někdo neznal starý táborácký recept, tak pečení ježci jsou brambory nařezané zezhora na tenké plátky (nedoříznuté), proložené cibulí na kolečka a plátky slaniny, pečené v alobalu zahrabané v ohništi ve žhavém popelu.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Bahno a vřes

    Úvodní poznámka: 

    Píše se rok 1601, Azirafal a Crowley se setkávají na Shakespearově představení Hamleta (ještě než se stal slavným) a Azirafal prohraje hod mincí, kdo z nich dvou odjede až do Edinburghu, aby tam provedl oba úkony: požehnání i pokušení.

    Drabble: 

    Po dlouhé cestě koňským spřežením jednomu vyhládne. A taky ho pořádně boli zadek. Nejhorší je však to všudypřítomné bláto. Obzvlášť, když vůz zapadne co půl míle v tomhle podmáčeném kraji. Azirafal byl hodně mrzutý.
    „Vsadím se, že ta mince byla dvouhlavá.“ mrmlal si sám pro sebe, když zas pomáhal vytlačit vůz z bahnitého vězení.
    „Dobrý pane, nebuďte takový bručoun, vždyť život je tak krásný.“
    „Avšak v suchu a teple je mnohem krásnější,“ nenechal si anděl vzít svou špatnou náladu.
    Neznámý na něj mrkl: „Měl bych tu něco na zpříjemnění,“ a vytáhl z kapsy láhev.
    „Whisky?“ přivoněl si se zájmem Azirafal.

    Závěrečná poznámka: 

    Slad má schopnost udržet dobrou náladu těch, kdo ho připravovali, pro ty, kdo ho konzumují. :)

  • Obrázek uživatele Alexka

    Na závěr

    Drabble: 

    V to ráno bylo vše jako dřív, ale zároveň bylo vše nové a svěží. Anděl a démon se setkali na svém oblíbeném místě.
    „Takže vše je při starém?“ zeptal se anděl.
    „Ano, ani škrábnutí. Co u tebe?“
    „Všechno v naprostém pořádku. Musíme to oslavit. V Ritzu se právě úplně náhodou uvolnil stůl,“ mrkl anděl.
    „To zní jako zázrak,“ zasmál se démon.

    „Šampaňské na přípitek!“
    „A na co si připijeme?“
    „Na svět. A na to, že kdybys nebyl černou ovcí Nebe, dopadlo by to mnohem hůř.“
    „Na svět. A na to, že kdybys nebyl bílou vránou Pekla, nenašli bychom společnou řeč.“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Začátek konce

    Úvodní poznámka: 

    Nějak se pořád točíme okolo ústředního motivu, Apokalypsy, tak snad se brzy objeví nějaké lehčí téma.

    Drabble: 

    Azirafal s Crowleym seděli na lavičce v parku a snažili se tvářit, že jsou pouze dva neznámí, kteří se náhodně potkali u krmení kachen.
    „Věci se daly do pohybu,“ pronesl do vzduchu zrzek.
    „Nechce se mi věřit, že už uběhlo jedenáct let.“
    „Pokud jsme oba odvedli dobrou práci, Warlock pekelného ohaře odmítne a všechno bude v pořádku.“
    „A pokud ho neodmítne?“
    „Tak je konec.“
    „Opravdu s tím nemůžeme nic udělat? Můžu zkusit psa zastavit, odlákat, aby ho ani nepotkal.“
    „To nejde. Pes hledá svého pána a nevzdá se, dokud ho nenajde.“
    „Takhle to nemůže skončit. Musíme něco udělat.“
    „Můžeme zmizet.“

    Závěrečná poznámka: 

    Nebe i Peklo jsou říše neslučitelné s dobrým životem, když Země skončí, zbyde pro anděla i démona pouze nekonečné utrpení.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Intermezzo: Tadfield

    Úvodní poznámka: 

    Náhrada za Téma č. 3: Milujeme tvoji ženu

    Drabble: 

    Newton líně ležel v posteli Jasmínového loubí a vzpomínal jak před pár dny slíbil před Bohem i rodinami, že bude Anatému ctít a milovat po zbytek svého života.
    Z rozjímání ho vytrhly hlasy pod oknem. Hlasy si nejspíš neuvědomovaly, že v létě bývá okno otevřené, jinak by mluvily tišeji.
    „Zaklepu já, jsem vůdce této bandy,“ pronesl důležitě Adam.
    „Ne, zaklepu já, protože jsem nejchytřejší,“ kontroval mu Wensleydale.
    „To možná si, ale já jsem nejhbitější a zaklepu dřív,“ ozval se Brian.
    „A co když zaklepu já?“ zeptala se posměšně Pepřenka.
    „Ale ty jsi holka!“
    „A vy se chováte jako zamilovaní oslové.“

    Závěrečná poznámka: 

    Poté, co svět neskončil, Oni, hlavně teda Jejich mužská část, nějak přilnuli k Anatémě.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Srážka vůlí

    Drabble: 

    „Nemusíme tu zůstat. Odejdi se mnou.“
    „Odejít?“
    „Ano.“
    „Ale to nejde.“
    „Všechno jde, jen si musíš zvolit tu správnou stranu.“
    „Ty jsi démon a já anděl.“
    „Copak pro tebe těch posledních šest tisíc let nic neznamenalo?“
    „Teď je to jiné. Už nemáme žádnou svoji stranu.“
    „Tak si tady pro mě za mě zůstaň.“
    Crowley rychle zamaskoval výraz tváře, otočil se a odkráčel.
    Azirafal zůstal stát jako opařený. V hloubi srdce doufal, že mu Crowley pomůže tu šlamastyku vyřešit.
    „Tak si jdi, zbabělče!“ zakřičel za démonovými zády.
    „Radši zbabělec, než věčnost v kterékoliv říši. Nebe a Peklo si nemají co vyčítat.“

    Závěrečná poznámka: 

    Anděl i démon si moc dobře uvědomují, že Země je jediné příjemné místo k žití, ale ego bude ještě chvíli převažovat, než jim oběma docvakne, že spolu jsou silnější.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Svět podle Adama

    Drabble: 

    „Chci, aby bylo v létě teplo a občas pršelo, abychom mohli skákat do louží. Na podzim dlouhé babí léto, kdy budeme lézt po stromech a jíst zralé ovoce. V zimě spoustu sněhu na sáňkování a stavění iglú. A na jaře bude všechno zelené, na stráních se budu prohánět chundelatá jehňátka a zajíčci. Chci, aby všichni dospělí zmizeli a nechali nás na pokoji. Chci, aby Pes spal se mnou v posteli a ráno mě budil olizováním obličeje.“
    „Adame, tohle nemůžeš!“ křičela Pepřenka a Wensleydale jí přikyvoval.
    Adam na ně upřel planoucí zrak a sebral jim ústa. „Ale já můžu a chci!“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Znalostní kvíz pro zachránce světa

    Drabble: 

    1. Kdo napsal knihu opravdu přesných proroctví?
    a) Agnes Magorésová
    b) Anatéma Novotriková
    c) Agáta Magorésová
    d) Madam Tracy

    2. V které městské části Londýna se nachází Azirafalův antikvariát?
    a) Belgravia
    b) Paddington
    c) Soho
    d) Knightsbridge

    3. Kolik kostek cukru si dává seržant Shadwell do kafe?
    a) 2
    b) 4
    c) 7
    d) 9

    4. Jak se jmenuje Adamova kamarádka, jediná holka v partě Oni?
    a) Pepper Grindelwalda Lucifera
    b) Pippina Galadriela Luna
    c) Penelopa Geraldina Lenka
    d) Pipilota Citrónie Cimprlína

    5. Jakým autem jezdí Crowley (je jeho první majitel)?
    a) Aston Martin
    b) Bentley
    c) Cadillac
    d) Daimler

    Závěrečná poznámka: 

    Správné odpovědi: 1. a), 2. c), 3. d), 4. b), 5. b)

  • Obrázek uživatele Alexka

    Oťukávání

    Úvodní poznámka: 

    Je Tadfield dost velký pro dvě nespoutané duše?

    Drabble: 

    V zatáčce za vesnicí se málem srazila s Nimi.
    „Zdravím. Neviděli jste tady v poslední době náhodou něco podivného?“ zeptala se Anatéma.
    „Nejpodivnější věc, kterou jsme v poslední době viděli, jste vy,“ odpověděla jí Pepřenka s výzvou v očích.
    „Asi jsem tu otázku měla formulovat pečlivěji. Dáte si čaj a sušenky?“ přijala hozený ručník.
    Děti nadšeně souhlasily. Doprovodila je do chalupy, kterou měla pronajatou, naservírovala Jim odpolední svačinu a dovolila jim prohlédnout si její poznámky.
    „Takže mimozemšťané opravdu existují?“ zeptal se zvědavě Adam s časopisem v ruce.
    „To je ale hloupost,“ prohlásila Pepřenka
    „Nenech si vzít svoji představivost,“ kontrovala Anatéma.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Období zmaru

    Drabble: 

    Bušení na dveře vytrhlo Azirafala od čtení.
    „Crowley?“
    „Co se stalo?“ zeptal se démon při pohledu na Azirafalovy zarudlé oči.
    „Nic, jen si čtu.“
    „Co?“
    „Deník Anne Frankové.“
    „Nemáš tam něco veselejšího?“
    „No, jako další mám na seznamu Vyhnání Gerty Schnirch.“
    „Proč?“
    „Chtěl jsem si přečíst dvacáté století, chronologicky.“
    „Aha. Nechceš radši vynechat tu válečnou depresi a přeskočit rovnou na léta padesátá? Beatnici jsou aspoň zábavní.“
    „Ale to bych to neměl komplet. Proč jsi vlastně přišel?“
    „Podívej se do kalendáře.“
    Azirafal přešel do kuchyně, kde visel kalendář.
    „Aha, to bylo dnes. Promiň, jak jsem se začetl, vůbec jsem nevnímal čas.“

    Závěrečná poznámka: 

    Azirafalův seznam obsahuje knihy vydané v různých letech 20. i 21. století, a čte je v pořadí aby zachycoval časovou chronologii.
    Anne psala deník od 12. června 1942 do 4. srpna 1944, zemřela v březnu 1945. Odsun Gerty Schnirch probíhá v noci z 30. na 31. 5. 1945. Múzy se válce radši vyhly a udělaly prostor realitě.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Ozvěny neexistující minulosti

    Drabble: 

    Závan větru zacloumal špatně zavřeným oknem. Pootevřenými okenicemi dovnitř vnikla tichá, ale postupně sílící, známá klavírní melodie. Azirafal vyhlédl ven, ale žádné hudebníky neviděl.
    Every day I try and I try and I try
    Queen?
    Závan horka, pach hořících knih. Leknutím málem upadl, ale vše bylo v pořádku.
    They say I'm going crazy
    Do podvědomí se mu vetřelo tiché praskání ohně, spravedlivé rozhořčení a pak zvuk lámajícího se dřeva.
    Azirafal byl velice zmatený. Odkud to přichází?
    I got nobody left to believe in
    Rychlé kroky, závan beznaděje, třísknutí dveří. Síra?
    „Crowley?“
    „Nech to být, anděli, to se vlastně nikdy nestalo.“

    Závěrečná poznámka: 

    Letos to budou očividně spíš oddělené epizody než ucelený příběh.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Intermezzo: někde v Londýně

    Úvodní poznámka: 

    Tohle je trochu lazy drabble, ale úplně se to nabízelo.

    Drabble: 

    Crowley dnes neměl dobrou náladu. Seděl v křesle s nohama na stole a okusoval pero. Najednou se zvedl a odešel do zimní zahrady.
    Na parapetu ho zaujal drobný květník s křehkou kytkou. Nejspíš měla původně nafialovělý květ, ale teď byla celá povadlá, s nahnědlými skvrnami a žlutými lístky.
    „Co ty jseš zač? Mučenka? Vůbec nevypadáš jako obrázek na zápichu.“
    Kytka se začala jemně třást.
    „Ty se snad vůbec nesnažíš.“
    To už se třásla víc, až jí upadlo pár lístků i okvětních plátků.
    „Budeme si asi muset vážně promluvit.“
    Nebohá kytka omdlela.
    „Nebo taky ne.“ znechuceně ji odložil zpátky na parapet.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Dvakrát měř, jednou řež

    Úvodní poznámka: 

    Po Crowleyho poznámce u předchozí eskapády je anděl zpocený až na místech, o kterých se ve slušné společnosti nemluví.

    Drabble: 

    Jeden krok dopředu.
    „Už běžím.“
    Dva zpět
    „Ne, je moc brzo.“
    Reflexivně vymrštěná pravice ukazuje k oknu.
    „Teď!“
    Pomalu klesá k pasu, ruka sevřená v pěst.
    „Radši ještě ne.“
    Nervózně se kouše do prvního článku ukazováku.
    „Už? Když já nevím! Co když z toho zas bude chaos?“
    Nervózně rázuje po pokoji a promlouvá k bustě velkého myslitele.
    „Co si myslíš ty? Mám?“
    Pootevřenými dveřmi pokradmu vykoukne na ulici.
    „Já teda nevím, na co ještě čekáš. Kolkovanou žádost?“
    „Crowley!“ Azirafal úplně nadskočil, když na něj zpoza rohu promluvil démon.
    „Snaž se, jinak dostane Nelchael černý puntík.“
    Andělský zásah rázem napravuje situaci.

  • Obrázek uživatele Alexka

    Náročné ráno

    Úvodní poznámka: 

    Azirafal na chviličku převzal nějaké ty povinnosti strážného anděla Nelchaela.

    Drabble: 

    „TÚ! TÚÚÚ! TÚÚÚÚÚ!“
    Auta na sebe zuřivě troubila v nepřehledném chumlu. Vlastně byl docela přehledný, když jste se podívali ze správného úhlu. Jakoby každý nárazník zastavil o neviditelný polštář a všechny ty polštáře obklopovaly zvláštní mnohoúhelník.
    „Když se lidi leknou, fakt běhají jak slepice bez hlavy.“
    „Ty mě snad sleduješ.“
    „Tebe ne, ale mám nastavené hlásiče na určitý druh chaosu. Tímhle bys hravě překonal nižší démony.“
    „Ale… vždyť…“ zalapal Azirafal po dechu: „To samo!”
    „Já vím, lidi. Už víš, kam se zašil Nelchael?“
    „Nepátral jsem po něm, určitě se brzy vrátí sám.“
    „Na to bych nespoléhal, obzvlášť s tímhle materiálem.“

  • Obrázek uživatele Alexka

    Pro dobrotu na žebrotu

    Varování: 

    Trigger warning: náboženská témata

    Drabble: 

    Troubení, cinkání, skřípění brzd, výkřik, pak jen sedající prach a ohlušující ticho.
    "Odkdy pracuješ jako strážný anděl?"
    "Crowley! Nevěděl jsem, že jsi ve městě."
    "Ty toho nevíš víc, anděli, ale řekni mi, proč jsi měl pocit, že je nutné dezintegrovat tu tramvaj?"
    "Jen jí spadly parohy a upadla kola. No, možná ještě tady jí chybí kousek..." Azirafal postupně umlkal. Crowley na něj koukal tím pohledem. Pohledem, který mu říkal, že mu vidí až do žaludku.
    "Nelchael si jen odskočil a požádal mě, abych tu na to hodil očko."
    "Jak dlouho?"
    "Já nevím, pár let? Co to je vůči stáří světa?"

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Alexka

    Cirkus není pro každého, nebo je?

    Úvodní poznámka: 

    Když se náhodně setkají staří známí, navážou tam, kde přestali, jakoby žádný čas neuběhl.

    Drabble: 

    “Ne-u-vě-ři-tel-né!” ozvalo se zpoza závěsu.
    Nově příchozí zpozorněl a nakoukl dovnitř. V paprscích slunce poletoval prach a stará čarodějnice zrovna věštila mladému blondýnovi z čajových lístků.
    Crowley nechal látku závěsu spadnout a stoupl si vedle.
    Po chvíli vyšel Azirafal a nevěřícně koukal proti slunci do svého šálku.
    "Uvědomuješ si, že je to šarlatánství, žejo?" pronesl vedle něj démon.
    Anděl nadskočil. "Crowley! Neviděli jsme se od -"
    "Neříkej to. Pořád mi dlužíš oběd. A dezert."
    "Vskutku. Dovol mi pozvat tě na tradiční pokrm horských pastevců - grilovaný kozí sýr s pikantním meruňkovým čatní."
    "Kde vzali v horách meruňky?"
    "No, víš..." vykrucoval se Azirafal.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Alexka

    6. Páté oči

    Úvodní poznámka: 

    První letošní padesátkové překvapení: napište kapitolu z pohledu vedlejší postavy.

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

  • Obrázek uživatele Alexka

    5. Za zrcadlem

    Úvodní poznámka: 

    Po pauze kvůli nemoci a nedostatku inspirace jsem zpátky a přináším další kapitolu.

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

  • Obrázek uživatele Alexka

    4. Na pomezí

    Úvodní poznámka: 

    Linie se spojují. Kam odsud povedou?

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

  • Obrázek uživatele Alexka

    3. Velká hromada

    Úvodní poznámka: 

    Ještě chvíli zůstaneme ve společnosti víl.

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

  • Obrázek uživatele Alexka

    2. Sobota z druhé strany

    Úvodní poznámka: 

    Dře to, ale jde to. Mějte prosím trpělivost.

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

  • Obrázek uživatele Alexka

    1. Sobota

    Úvodní poznámka: 

    Nic neslibuju, ani nevím, kam to povede. Příběh se vyvíjí postupně, zatím mám v hlavě jen náznaky zápletky a pár postav. Snad se vám to bude líbit.

    Konstruktivní kritiku beru všemi deseti. Buďte prosím shovívaví co se gramatiky a pravopisu týče (dobré rady samozřejmě přijímám), logické problémy mi klidně vytýkejte, sypu to sem bez bety.

Stránky

-A A +A