Moje články

  • Obrázek uživatele Lomeril

    30. Návštěva

    Úvodní poznámka: 

    Epilog k příběhu Gormlaith.

    Drabble: 

    Kmen Ai Medbe Lígh rozptyloval popel svých mrtvých do větru. Gormlaith tedy neměla žádný hrob, ale Tara na ni chodila vzpomínat ke studánce v lese.
    „Víš, Gormlaith,“ řekla nahlas, „když jsi mě sem přivedla, nebyla jsem nic. Otrokyně, které se objevila v cizím světě a neměla ani co na sebe. Nic jsem nevěděla, nic mi nepatřilo, a přesto ode mě čekali záchranu. Jak já jsem tě ze začátku nenáviděla!
    A přesto… Přesto to nakonec dobře dopadlo. I když tomu ze začátku nic nenasvědčovalo.
    Ale i po letech si lámu hlavu – jak jsi mohla mít jistotu, že tenhle šílený nápad vyjde?“

    Závěrečná poznámka: 

    Tak jsme doklopýtali na konec. Musím říct, že mě cesta s Gormlaith bavila víc, než jsem čekala, a chtěla bych poděkovat všem, kdo po ní kráčeli s námi.
    Pokud by vás zajímalo, jak vůbec Gormlaithin plán vyšel, dozvíte se to v knize Prokletý sníh, k dostání (abych si udělala trochu reklamu) například zde: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/55381369/proklety-snih/

  • Obrázek uživatele Lomeril

    O čem černí draci nemluví

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Nesoutěžní proto, že fandom Aldorma spolutvořím. Ale tento drabble je fanfikce, neb tohle se v Aldormě kanonicky nikdy nestalo. Alespoň pokud víme...

    Drabble: 

    V Aldormě všichni znali příběh Lenky, vyvolené, která vrátila na trůn pravého krále. Někteří také znali příběh Caointiorn, která se pokusila o totéž, ale nakonec se této cesty vzdala. Příběh Marie Zuzany neznal nikdo. Ono totiž nebylo moc o čem mluvit.
    Marii Zuzanu přivedl černý rod, který si cenil její nezávislosti a odvahy.
    „Cože? To si strčte někam,“ prohlásila, když jí vysvětlili, co se od ní čeká.
    Pak se otočila na patě a vydala se do světa. Poslední zprávy tvrdily, že si založila hostinec u silnice do Tristenolu.
    Černí draci od té doby nechávali přivádění vyvolených raději na povolanějších rodech.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Nous sommes tous morts, Dave

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pairing: Enjolras/Grantaire, možno číst jako pre-slash.
    Vycházím ze závěreční scény muzikálu z roku 2012, kdy všechny mrtvé postavy zpívají na jedné obrovské barikádě. Ne všichni jsou z toho nadšení.
    Titulek zapůjčil Google Translate a Červený trpaslík

    Drabble: 

    „Nedopadlo to zas tak špatně,“ prohlásil Enjolras.
    „Všichni jsme mrtví,“ upozornil ho Grantaire. Když zjistil, že nebe je další barikáda, zatoužil po něčem k pití. Když zjistil, že mrtví nemůžou pít, hluboce ho to zklamalo.
    „Já vím, ale…“
    „Revoluce selhala, na trůně sedí Ludvík Filip, a všichni jsme mrtví.“
    Enjolras ho neposlouchal. Díval se do dálky na vlající francouzské prapory a na tváři mu pohrával úsměv. Jistěže, tohle je prostě jeho představa ráje, pomyslel si Grantaire a také se u toho usmíval.
    „Zas tak špatně to nedopadlo. Jsme tu všichni spolu. A tam dole, tam na nás hned tak nezapomenou.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    29. Smrt jednoho znamená život jiného

    Úvodní poznámka: 

    Drabble se odehrává u Otcova kamene, cože je středobod celého království a jeho nejmagičtější místo. Pro to, o co se Gormlaith pokusila, se totiž musela spojit moc Otcova kamene, Studnice světů a vědmy...

    Drabble: 

    Gormlaith vypila vodu ze Studnice světů.
    Pokud pohled do Studnice rozptyloval její pozornost, teď si připadala jako na přecpaném tržišti, kde do ní neustále někdo vrážel. Pohyb skrze světy ji stál veškeré soustředění a hrozilo, že se její mysl nadobro roztříští. Opakovala si, že nesmí polevit, a silou vůle prorážela cestu vpřed.
    Tlak najednou zmizel a viděla tu dívku vznášet se v prázdnotě. Měla pocit, že mluví, ale neslyšela vlastní slova. Dokázala jasně přemýšlet jen dost dlouho na to, aby řekla to jediné, co říct chtěla:
    „Pomoz jim, prosím.“
    Vší silou dívku strčila směrem k Rícasealu.
    Temnota ji něžně objala.

    Závěrečná poznámka: 

    Už nás čeká jen epilog.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    28. Poslední úkol

    Úvodní poznámka: 

    Tohle drabble, přestože se mi vlastně docela hodilo, mě trochu zdrželo, takže si můžu jen držet palce, abych stihla všechno zakončit, jaksepatří.

    Drabble: 

    Gormlaith se nerozloučila s dcerou. Namlouvala si, že je to proto, že nechce Cerys působit bolest, ale její pravé důvody byly daleko sebestřednější. Cerys by ji přemlouvala, aby zůstala, a Gormlaith nechtěla čelit pochybám, které by to v ní vyvolalo.
    „Brenno, Eoghane,“ zavolala svoje vnoučata.
    Sledovala, jak se k ní blíží. Ona už měla věk na vdávání a Corannův kamarád Fian se kolem ní začínal točit. Eoghanovi táhlo na osmnáct a svět mu ležel u nohou. O ně se nebála.
    „Uděláte pro mě něco?“ požádala. „Běžte ke studánce do lesa.“
    „Proč?“ zeptala se Brenna.
    „Najdete tam klíč k poražení Běsů.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    27. Kovářova kobyla

    Úvodní poznámka: 

    Stále se proklínám, že jsem se rozhodla psát sérii. Už jen tři drabble...

    Drabble: 

    Byla nianou. Vítala děti na světě jménem Otce, a vypravovala mrtvé do Zámořských krajů, kde měli strávit věčnost opečováváni Matkou. O své smrtelnosti nikdy příliš neuvažovala.
    Studnice jí ukázala mnohé. Viděla národy, které věřily, že po smrti je čeká věčná sláva na bitevním poli. Další se těšili na zahradu nekonečných slastí. Jiní očekávali podsvětní jeskyně plné zlata a drahých kamenů. Jediné ve Studnici nespatřila – skutečnost. Ve všech příbězích, kterých byla svědkem, nenašla žádné z věčné bitvy, zahrady slastí nebo bohatstvím překypujících jeskyní.
    Vzala do ruky lahvičku vody z Ostrova Tkadlen. Věděla, co nechá za sebou, ale ne co ji čeká.

    Závěrečná poznámka: 

    Otec a Matka jsou dva bohové, kteří jsou v Deabartu uctíváni. Otec zařizuje věci jako štěstí v bitvě, ale i právo nebo řemesla. Matka má na starosti věci související s koloběhem života, takže kromě zrození a smrti i léčení, ale i chov zvířat nebo úrodu.
    Zámořské kraje jsou říší Matky, posmrtným životem. Náboženství je popisuje jako poslední dat Matky jejím dětem - místo, kde si mohou konečně odpočinout od všeho světského trápení.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    26. Kruh se uzavírá

    Drabble: 

    Ve stínu staré lípy na kraji vesnice se dlouho mlčky drželi za ruce. Nakonec ji políbil, krátce, něžně, přátelsky. Na tom samém místě, kde se políbili poprvé, když jim bylo šestnáct.
    Odešel beze slova, žádná už mu nezbyla. Sledovala ho, dokud jí nezmizel z očí, a pak ještě chvíli zůstala a pozorovala vesnici. Lidi, které naplňovala práce na poli a chov zvířat, nikdy nechápala, ale vždycky tvrdila, že někoho nemusíme chápat, abychom ho měli rádi.
    „Pomůžu vám,“ slíbila jim. „To budou dřív prasata tancovat, než vás nechám na holičkách.“
    Gormlaith už se rozloučila, zůstala jen Nejvyšší ranhojička a měla práci.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    25. Smíření

    Drabble: 

    „Nejvíc mě děsí ta nejistota,“ pokračovala Gormlaith. „Co když…“
    „Jsi vědma, nikdo nezná všechna co když lépe než ty,“ přerušil ji. „Dvacet let jsi Nejvyšší ranhojičkou. Viděl jsem, jak smiřuješ rozhádaná knížata, pomáháš u porodů i u lůžek umírajících, hraješ si s vnoučaty, vymýšlíš nové léky, a tisíc dalších věcí. Nikdy jsem ale nezažil, že bys udělala něco, co by Deabartu nějak uškodilo. Věřím ti.“
    „Odpouštíš mi?“ vyhrkla.
    Podíval se jí do očí a pochopila, že Yaran možná neví proč, ale chápe, že se dnes loučí navždycky.
    „Odpouštím,“ řekl tiše. „A ty mně?“
    „Samozřejmě.“
    „Pak můžeš jít s klidným srdcem.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    24. Hádanka

    Drabble: 

    Yaran vždycky poznal, když něco nebylo v pořádku, a neváhal se zeptat.
    „Gormlaith, co se děje?“
    Dlouze se odmlčela. „Asi jsem přišla na to, jak zastavit Běsy,“ řekla nakonec.
    „A proto ses chtěla jít projít a zavzpomínat na staré časy?“ zamračil se podezíravě. „Tak jednoduché to není. V čem je zakopaný pes?“
    Nedokázala mu přiznat celou pravdu, ale nedokázala lhát. „Vsázím všechno na jednu kartu a vůbec se to nemusí podařit. Našla jsem klíč k poražení Běsů, ale nevím, jestli ten klíč najde správný zámek.“
    „Už zase mluvíš v hádankách.“
    „Vždyť mě znáš,“ sklopila oči. „Nikdy jsem neodolala dobré hádance.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    23. Hra na lásku

    Drabble: 

    „My dva jsme před sebou nikdy nic nepředstírali, viď?“ zeptala se Gormlaith.
    „Řekl bych, že ne,“ pousmál se Yaran.
    „Nemyslíš, že možná proto nám to nevyšlo? Že kdybych já se snažila vypadat jako někdo, kdo od života nečeká víc než jen míchání bylinek, a ty jako někdo, komu ambice nevadí, že bychom spolu zůstali?“
    „Žádná maska nevydrží navěky,“ zavrtěl hlavou. „A tvoje přímost se mi na tobě líbila vždycky nejvíc.“
    Zastavila se a vzala ho za ruku. „Můžeme tedy předstírat aspoň teď?“ požádala. „Můžeme se na chvíli tvářit, že se pořád milujeme?“
    Pohladil ji po tváři. „To přece předstírat nemusím.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    22. Procházka

    Drabble: 

    Yarana našla, jak opravuje plot. Chvíli ho pozorovala, než si odkašlala. Otočil se a usmál se na ni. Proč se musel vždycky usmívat, když ji viděl?
    „Pojď se projít,“ navrhla.
    „Proč?“
    „Copak nemůže žena požádat svého bývalého manžela o procházku a rozhovor?“
    Zasmál se, uklidil nástroje a vykročili. Nepadlo mezi nimi jediné slovo, dokud nedošli ke studánce v lese.
    „Na pití ze studánky, abys přenesla jiskru života do dalšího roku, je ještě brzy,“ poznamenal Yaran. „Nebo se ti nedaří otěhotnět a doufáš, že ti studánka pomůže?“
    „Byl jsi vždycky takhle jedovatý nebo je to věkem?“ vypálila zpátky. „Pojď se posadit.“

    Závěrečná poznámka: 

    O svátku Lialla nag Lódh, která připadá na podzimní rovnodennost, přichází ženy a dívky ke studánce a pijí z ní, aby jim pomohla symbolicky přenést jiskru života přes zimní období. Ze studánky také chodí pít ženy, kterým se nedaří otěhotnět.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Otázka nástroje

    Úvodní poznámka: 

    Volně souvisí se sérii o vědmě Gormlaith. Může být chápáno jako představení, na které náhodou narazí při svých cestách.

    Drabble: 

    „Co by mohlo porazit Běsy?“ ptá se herec oblečený jako král.
    „Tohle, můj králi?“ ukazuje mu druhý obrovský meč.
    „Ne, to nebude ono.“
    „Nebo snad toto?“ vytáhne jeho kolega sekeru, kterou sotva uzvedne.
    „Nebuď blázen, válečníku,“ ohrne král přezíravě nos. „Jak by nám něco takového mohlo pomoct?“
    „Pane, přece nebudeme sedět v paláci a nedělat nic!“
    „Jistěže ne! Jen potřebujeme najít tu správnou zbraň!“
    Na scénu se vplíží třetí herec v kostýmu Lasičky, lidového hrdiny a chytráka.
    „Co toto, můj pane?“ vytáhl z mošny suchar stejně přehnané velikosti jako zbraně.
    „Toť náš zachránce! Svolejte válečníky, našli jsme zbraň proti Běsům!“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    21. Hlasy města

    Úvodní poznámka: 

    Za nápad děkuji Eillen.

    Drabble: 

    Gormlaith Rícaseal znala. Stačilo jí zaposlouchat se do jeho hlasu, aby věděla, jaká nálada ve městě panuje.
    Šeptání skupinky žen, že o svátku Alry Diase pršelo, takže v zimě bude hodně sněhu a všichni víme, co to znamená…
    Přemítání farmáře, jestli Běsy zastaví větší plot…
    Burácivý smích válečníka, chvástajícího se, že jestli mu nějaký Běs zkříží cestu…
    Děti, recitující říkanku o Běsech, a předstírající, že se nebojí…
    Všechny hlasy se spojovaly do společného nápěvu, věštícího návrat strachu a krve na sněhu.
    Dám vám naději, slibovala v duchu. Jen mi dopřejte ještě jeden den. To si snad zasloužím – jeden den navíc.

    Závěrečná poznámka: 

    Alra Dias byl mytický zakladatel kmene, na jehož území Rícaseal leží. Jeho "svátek" je výročí jeho vítězství nad nestvůrnou smečkou vlků.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    20. Úklid

    Úvodní poznámka: 

    Ufff, zkracovat ze 158 slov na 100? Nikomu nepřeju :)

    Drabble: 

    Doma usoudila, že by měla uspořádat svoje věci, aby po její smrti její dcera nenašla něco kompromitujícího. Prošla svou truhlu, jen aby zjistila, že nemá co skrývat. Ne že by se neměla za co stydět, ale její největší hanby nezanechaly důkazy.
    Úplně na dně našla v plátěném sáčku tři zelené stuhy, památky na její nevydařená manželství s Yaranem. Když je sevřela v dlani, jako by se ve stuhách probudil nějaký drobet magie. Náhle uviděla život, jaký s Yaranem mohla mít – plný hádek, ale i vášně. Ne zrovna šťastný, ale zajímavý.
    Najednou věděla, kam musí jít, aby svoje věci doopravdy uspořádala.

    Závěrečná poznámka: 

    V Deabartu má uzavírání sňatku dvě fáze. První tři měsíce se nazývají Zelené manželství a po jejich uplynutí se manželé buď rozejdou nebo vstoupí do trvalého manželství. Gormlaith a Yaran tuhle možnost v minulosti využili třikrát. Stuhy figurují ve svatebním obřadu, kde jimi laghan (kněz) svazuje ruce snoubenců.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Všude dobře...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Začínám se smiřovat s tím, že Ryka a Ireny se prostě nezbavím...

    Drabble: 

    Irena se rozhlédla po vypáleném Maurentu a polkla slzy. Už rodinnou tvrz jednou celou opravovala, když ji správce nechal během pánovy nepřítomnosti zpustnout. Pak přišla válka a zničila, všechno, co pracně vybudovala. Nevěděla, jestli má sílu začít znovu.
    „Přízemí vypadá dobře, nebude se muset bourat, bude stačit opravit patro,“ ozvalo se za ní. Po boku se jí objevil Ryko a vzal ji za ruku. „A Simeon slíbil, že pošle ty popínavé květiny, co se ti v Tristu tak líbily. Můžeme je vysadit u přístřešku za domem, jak jsi chtěla.“
    Jistě, že to dokážu, pomyslela si. Tentokrát na to nejsem sama.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    19. Návrat domů

    Drabble: 

    Srdce se jí sevřelo, když znovu uviděla Rícaseal. Celou cestu rozjímala, ale teď se musela pustit do práce. Pod hradbami náhodou potkala Fiana, Corannova nejlepšího přítele, a požádala ho o novinky.
    „Aodhan mě vyhodil z královské družiny, teď mám na starosti stráže ve městě. Corann odešel z paláce. Přespával ve stájích, aby nikoho neobtěžoval.“
    „Doufám, že jsi ho tam nenechal,“ zamračila se Gormlaith přísně.
    „Za co mě máš? Jenže on teď potřebuje něco víc než bydlení. Aodhan dělá všechno proto, aby v našich životech nenechal kámen na kameni.“
    „Neboj,“ stiskla mu rameno. „Vystavíte je znovu. Všechno se dá postavit znovu.“

    Závěrečná poznámka: 

    Rícaseal je královské sídlo.
    Královská družina je skupinka vybraných bojovníků, jejichž úkol je chránit krále. Fian opustil svůj kmen, aby se k ní přidal.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    18. Oběť je pouto

    Drabble: 

    Pohled na vzdalující se Ostrov Tkadlen v Gormalith vyvolal pocit finality. Teprve teď, když nemusela před Liadan předstírat sebevědomí, si uvědomila, jak obrovský risk její plán znamená. Napadaly jí tisíce příležitostí, kde by stačila jedna malá náhoda a celá budoucnost se vydá směrem, kde umře spousta nevinných lidí.
    Přesto Gormlaith neměla jinou možnost. Studnice jí ukázala jen jedinou nadějnou budoucnost a Gormlaith na ni vsadila všechno. I přesto, že tato budoucnost začínala její smrtí. Aby přivedla dívku, kterou ve Studnici našla, potřebovala kouzlo, a žádné kouzlo nebylo silnější než oběť. A žádná oběť nebyla silnější než dobrovolně obětovaný vlastní život.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    17. Loučení

    Úvodní poznámka: 

    Díky DMD zjišťuji spoustu nových věcí o bylinkách...

    Drabble: 

    Gormlaith a Liadan stály na kraji útesu a zasmušile pozorovaly blížící se loď.
    „Vždycky jsi měla šílené nápady,“ řekla Liadan, „Pamatuješ, jak jsi ve škole vymyslela odvar proti bolesti v uších – babské ucho a… jak se jmenovala ta druhá bylina?“
    „Popenec, nebo taky srnčí ouška,“ usmála se Gormlaith nostalgicky.
    „Pak jsi ukázala ten lektvar nianám a tvrdila jsi, že se jmenuje splynutí uší. Vypadaly, že je trefí šlak.“
    „Kéž by všechno šlo vyřešit smícháním dvou bylinek.“
    „Kéž by. Budeš mi chybět, Gormlaith.“
    Gormlaith přítelkyni pevně objala.
    „V Zámořských krajích se všichni setkáme. Podívej, loď už bude přistávat. Je čas jít.“

    Závěrečná poznámka: 

    Dneska toho bude v poznámkách trochu víc.
    Babské ucho, jak asi většina čtenářů ví, je název pro šalvěj. Další jinou bylinku s ušním názvem jsem nenašla, takže "srnčí ouška" je název smyšlený (od čeho máme fantasy, že?), nicméně popenec občas někdo na zánět středního ucha doporučuje.
    Niany jsou kněžky, jejichž hlavní úlohou ve společnosti je léčitelství (hodně zjednodušeně :) ). Jak Gormlaith, tak Liadan jsou vystudované niany.
    Zámořské kraje jsou deabartská verze posmrtného života.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    16. Starost o přátele

    Drabble: 

    Druhý den ráno se Gormlaith vydala zpátky k přístavu. Liadan se rozhodla, že ji doprovodí.
    „Doufám, že se jí povede zastavit to, co se na pevnině teď děje. Bojím se, že jestli ne, tak přijdou sem,“ řekla Gormlaith.
    „Běsi nebo Aodhanovi muži?“ pousmála se Liadan.
    „Obojí,“ neváhala Gormlaith. „Oboje by mohlo napadnout, že vás zkusí využít.“
    „Gormlaith, tenhle ostrov je plný vědem a besann,“ položila jí Liadan ruku na rameno. „Pokud přijdou, budeme o nich vědět dlouho dopředu a máme víc než dost možností, jak je nenechat byť jen vystoupit z lodi. Můžeš klidně spát, my se jen tak nedáme.“

    Závěrečná poznámka: 

    Besanny jsou deabartská obdoba čarodějek s velmi úzkou specializací. Například Gormlaithina vnučka Brenna dokáže předávat ostatním emoce pomocí zpěvu.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    15. Pro lásku a naději

    Úvodní poznámka: 

    Gormlaith a Studnice světů si vytvořily svůj vlastní vztah. Teď jí Studnice pomáhá utřídit si svoje vlastní pocity.
    P.S. Pamatujete si, jak jsem si přála, aby bylo téma milosrdnější? Nebylo...
    P.P.S. BJB

    Drabble: 

    Gormlaith požádala o prázdnou lahvičku a chvíli o samotě se Studnicí.
    Hladina byla černá a nepřirozeně nehybná, jako zamrzlá. Vypadala stejně zatvrzele a prázdně, jako se Gormlaith cítila.
    „To není všechno, a ty to víš,“ oslovila Studnici. „Moc dobře chápeš, co cítím, a že právě proto to musím udělat.“
    Studnice jí ukázala tváře všech, které kdy milovala, její dcerou a vnoučaty počínaje, Yaranem konče.
    „Ještě něco. Nezatajuj mi to.“
    Obraz ženy a muže, kráčejících ruku v ruce ztichlým Rícasealem. Nepotřebovala jim vidět do tváře, aby je poznala.
    „Tak vidíš, že cítím i naději,“ usmála se a ponořila lahvičku do vody.

    Závěrečná poznámka: 

    Detektorem citů je tu Studnice, která Gormlaith ukazuje, co se v jejím nitru vlastně děje, a pomáhá jí utřídit si důvody, proč musí udělat to, co musí.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    14. Nápady

    Úvodní poznámka: 

    Dost pochybuji, že ve světě na úrovni raného středověku znají karanténu, takže ji zavádím pouze pro účely tohoto drabble :)

    Drabble: 

    Odtrhnout pohled od Studnice byla jedna z nejtěžších věcí, které Gormlaith v životě udělala. Venku už se setmělo a v místnosti s ní byla jen Liadan.
    „Viděla jsi něco?“ zeptala se.
    „Víc, než bych ti dokázala vypovědět,“ řekla Gormlaith a pak jí vyprávěla o svém plánu.
    Vždy vyrovnaná Liadan poprvé v životě vypadala otřeseně. „Nemáš nějaký lepší nápad? Třeba Coranna někam zavřít na celou zimu bez kontaktu s vnějším světem a počkat, jestli budou Běsi zabíjet dál?“
    „Je podezřelý ze spolčení s Běsy, ne ze skvrnitého moru,“ odfrkla si Gormlaith. „Karanténou tohle nevyřešíš.“
    „A nějakou holkou z cizí země ano?“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Dobrou chuť

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Kdo si chce přečíst víc o Robinových dobrodružstvích na cestách, odkazuji na http://sosaci.net/taxonomy/term/3236

    Drabble: 

    „Cože?!“
    Ryko, který právě opravoval lavici v kuchyni, málem spolkl hřebíky. Irena, sedící na stole a předčítající poslední dopis od Robina, se zazubila.
    „Slyšel jsi dobře, náš synáček jedl červy,“ potvrdila. „A dobrovolně. V Gaetě na trhu jich za pár halířů dostaneš celý kornout.“
    „To je hnus,“ nakrčil Ryko nos.
    „Jak se to vezme. Spousta chudších lidí si nemůže dovolit maso a tohle je nejlepší náhražka. Dodává jim živiny, udržuje je zdravé. Pokud je umí dobře okořenit, tak si člověk i pochutná.“
    „Pochutná? Vážně? Radši mlč, ženo, nebo už v životě nevezmu do pusy nic, co jsi vařila,“ zavrčel Ryko.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    13. Kanónenfutr

    Úvodní poznámka: 

    Nějak se mi tam ta strava nakupila ve více rovinách, názvech počínaje. Na to, že tohle má být drabble ústřední pro příběh, a že rozhodnutí, které tu Gormlaith učiní, ovlivní budoucnost celého království, je tohle téma peklo... ale nějak jsem se s ním poprala. Kéž je to příští milosrdnější.

    Drabble: 

    Nakonec se Gormlaith podařilo najít budoucnost, ve které Corann mohl přežít a zároveň byla zažehnána hrozba Běsů. Jen jí chyběl poslední dílek do skládačky, páka, která uvede věci do pohybu.
    Tady musel nastoupit její zázrak.
    Našla ji daleko, v zemi, jejíž jméno neznala. Zrovna upozorňovala svého pána, že se zabral do čtení a celý den jen zobal sladkosti. Přinesla mu zeleninu, aby se najedl něčeho pořádného. Pasovala do Gormlaithina plánu lépe než kdokoliv jiný.
    Budeš pro ně těžko skousnutelná, a ještě hůř stravitelná, ale prospěšná , pomyslela si Gormlaith škodolibě. Jenže jak tě dostat sem? A co mě to bude stát?

  • Obrázek uživatele Lomeril

    12. Nekonečno ve vodní hladině

    Drabble: 

    Najít ve vidinách nějaký smysl se jí dlouho nedařilo. Neustále ji rozptylovaly detaily. Dlouho její pohled přitahoval osud jednoho psa a nechápala proč, dokud nezjistila, že dotyčný pes splaší koně, kůň shodí na zem krále a král zemře. Bohužel se nejednalo o jejího krále, tahle příhoda se měla stát jindy a jinde.
    Čím déle se dívala, tím více možností se jí otevíralo, o mnohých z nich se jí nikdy ani nesnilo. Začínala chápat nejen moc Studnice, ale i svou vlastní. V hlavě jí zazněla Myraelina slova o zásahu shůry.
    „Spolu bychom dokázaly zázrak,“ zašeptala Studnici. „Takový úplně maličký, neškodný zázrak…“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    11. Přehlídka krásy a přízemnosti

    Drabble: 

    První pohled do Studnice byl jako kopanec do hlavy. Před Gormlaith se otevřel celý svět, krajiny, které si neuměla ani představit, a s nimi tisíce možných cest, kudy se mohla budoucnost ubírat. Viděla vzestupy i pády říší, které ještě neexistovaly, slyšela první slůvka dětí, jejichž rodiče se ještě nesetkali.
    Stálo ji téměř nadlidské úsilí odtrhnout pohled od té přehlídky nádhery a hrůzy a soustředit se na Aodhana. Nakonec se Studnice podvolila její vůli, ovšem ukázala i trochu smyslu pro humor. Ukázala jí současnost – ve které Aodhan vstupoval do koupele.
    „To jsem tak potřebovala vidět,“ zabručela Gormlaith. „Ukaž mi něco užitečného.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Dopis vikomtese Camille Tristamové

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro bonus jsem opustila příběh Gormlaith a znovu si odskočila do Aldormy. Než se Colin s Camillou mohli vzít, museli nějakou dobu svůj vztah ani ne tak tajit, jako nedávat na odiv.

    Drabble: 

    Drahá vikomteso,
    Objíždím vesnice a přináším jim zprávy o snížení daní. Na svém vraníkovi vracím svému lidu vše, co jim dlužím, i když koni se to nelíbí. Hřebec do vsí nechce, koním města ovšem nesvědčí. Klisnu nemohu brát s sebou, hnědka se totiž ohřebila. Nemohli jsme se hříběte dočkat, ostatní hříbata až poskakovala očekáváním. Vaše modrá klisna Vás netrápí? Mě valach zase ožvýkal čepici. Jen co toho koně uvidím, půjde tahat povoz.
    Mířím do stájí za hřebcem, nesu mu jablka. Kdo chce koně dobré, musí je občas rozmazlit. Další koňské zprávy si nechám do příštího dopisu.
    S pozdravem
    Colin Gorlan

    Závěrečná poznámka: 

    Řešení: Vracím se do města, nemohu se dočkat, až Vás zase uvidím. Nesu dobré zprávy. - čte se každé slovo za slovem kůň, klisna, hříbě, čí jakýmkoliv jiným označením koně

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Ukolébavka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Ryka obecně znáte buď jako zastydlého puberťáka nebo jako otce rodiny. Z pozdějších drabblů možná víte, že Ryko kulhá. Proč ale?

    Drabble: 

    „Stačí,“ mávl rukou vévoda a jeho poskok Ryka pustil. Ten se sesunul na podlahu a zavyl bolestí, jak dopadl na zraněné koleno.
    „Myslíš, že bude ještě někdy chodit?“ zeptal se vévoda.
    „Neřekl bych,“ pokrčil poskok rameny.
    Když se za nimi zavřely dveře cely, Ryko osaměl. Schoulil se do klubíčka a zhluboka dýchal, dokud se mu nepřestala dělat před očima černá kola.
    Nikdo mě tady nenajde, pomyslel si. Zavřeli mě do toho nejodlehlejšího sklepení a nikdo neví, kde mě hledat.
    Začal si tichounce broukat ukolébavku, kterou mu zpívávala matka. Melodie se odrážela od kamenných stěn, jen aby skončila jediným zoufalým vzlykem.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    10. Průkopnice

    Úvodní poznámka: 

    Témata mi teda letos dávají...

    Drabble: 

    V místnosti se Studnicí světů seděla skupina žen, tkaly a zpívaly. Gormlaith se zaposlouchala se do melodie.
    „Nikdy jsem nepochopila, proč jste se rozhodly zavřít se tady. Tahle místnost mi připomíná vězení,“ poznamenala.
    „Tebe baví žít ve světě, ale ne každá jsme taková. To, co je pro jednoho vězením, může pro jiného znamenat svobodu,“ odvětila Liadan.
    „Nebuď přemoudřelá,“ zafuněla námahou, jak si klekala ke kulatému poklopu v podlaze.
    „Jsi si jistá?“ zeptala se Liadan. „Studnice ukazuje mnohé i obyčejným lidem, kdo ví, co se stane, když se do ní podívá vědma?“
    „Někdo musí být první,“ řekla Gormlaith a zvedla poklop.

    Závěrečná poznámka: 

    Ostrov Tkadlen je útočiště pro vědmy, které chtějí mít svůj klid, které už unavuje žít mezi lidmi, kteří po nich pořád něco chtějí.
    Studnice světů ukazuje lidem výjevy z jiných míst. Vědmy se ale všechny bojí do ní podívat - i bez ní toho vidí dost.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Osudový pád

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Odehrává se za občanské války v Tristenolu, když mladičký král Simeon prchá před svými pronásledovateli.

    Drabble: 

    Simeon už byl skoro venku ze statku, když se pod ním kůň vzepjal. Vyletěl ze sedla a přistál v prachu. Kolem ucha mu hvízdla další šipka z kuše a vzápětí ho těsně minulo kopyto jeho umírajícího koně.
    Pád mu vyrazil dech, ale než se stačil vzpamatovat, zvedly ho silné ruce a vysadily do jiného sedla.
    „Jeď!“ vykřikl Samuel. Sám zůstal stát, svého koně dal Simeonovi a jiný po ruce nebyl.
    Simeon nedosáhl na třmeny, a tak jen sevřel koně stehny a rukama se chytil hrušky sedla. Ujížděl pryč a odmítal si připustit, že jeho pád bude možná stát Samuelův život.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    9. Stará známá

    Drabble: 

    Tkadlena v šedé říze stála rovná jako proutek a měřila si Gormlaith přísným pohledem. Gormlaith neuhýbala očima a čekala.
    „Zestárla jsi,“ pronesla Tkadlena.
    „Jsi o půl roku starší než já, Liadan, a viděla jsi mě loni,“ odsekla Gormlaith.
    Vzápětí se obě rozesmály a padly si do náruče.
    Zbytek dne jí Gormlaith vyprávěla, proč přišla.
    „Je to jako by se s námi utrhl sráz a řítíme se po hlavě do někam propasti. Jen čekám, do jakého hnoje se zaryjeme obličejem, až dopadneme.“
    „A máš nějaký nápad, jak tenhle držkopád zbrzdit?“ blýskla Liadan očima.
    „Ne. Proto se chci podívat do Studnice světů.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    8. Příjezd na Ostrov

    Úvodní poznámka: 

    Tohle téma samozřejmě muselo přijít ve chvíli, kdy nejen že jsem ve světě na úrovni raného středověku přinejlepším, ale ještě se v sérii nacházím téměř doslova na konci dotyčného světa... No, doufám, že mi hodnotitelé budou milostiví :)

    Drabble: 

    Loď přirazila ke kamennému molu, jediné části Ostrova, kam Tkadleny pouštěly cizince. Tady probíhal obchod, jen tady mohly světu ukázat, co mohou nabídnout – a co se stane, když svět nebude hrát podle jejich pravidel.
    Dnes tam na ně čekala žena v šedé říze a vedle ní se krčil vyděšený muž.
    „Zboží si můžete prohlédnout támhle,“ ukázala za sebe. „A odvezete s sebou tohoto muže. Snažil se nás špehovat. Naštěstí nikomu nepoví, co tu viděl, že?“
    Muž horlivě přikyvoval a opatrně se posouval směrem k lodi.
    „Můžete všem říct, že Tkadleny mají nejlepší látky na světě, ale nemají rády vetřelce,“ dodala.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Cesta do pekla je dlážděna...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Ryko Niman je zpět, tentokrát i jeho manželka a také Viola Antares, matka jeho nejlepšího kamaráda Samuela, kterou po Samuelově smrti tak trochu adoptovali.

    Drabble: 

    Ryko Niman se zarazil, když ze dveří před ním vycouvala Viola Antares a rychlým pohybem za sebou zabouchla. Ze sklenice, kterou držela v ruce, vyšplíchla na podlahu ohavně páchnoucí tekutina.
    „Co to je?“ zeptal se.
    „Chtěla jsem jen pomoct,“ pokrčila rameny.
    Ryko si povzdechl. „Co provedla? Omlouvám se za ni, je nevyspalá a podrážděná.“
    „Dovedu si představit, jaký nápor je pro ni kojení dvojčat. Bylinkářka říkala, že tohle pomůže, aby měla víc mléka… Myslela jsem to dobře,“ povzdechla si s ublíženým podtónem.
    Ryko přičichl ke sklenici.
    „A zapomněla jsi, že Irena na světě nesnáší dvě věci – nevyžádanou pomoc a kopr.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    7. Stará dáma ve člunu (o rybách nemluvě)

    Drabble: 

    Na tohle jsem už stará, napadlo Gormlaith, když se přístav začal vzdalovat. Myrael ji nechala odplout bez všetečných otázek, koneckonců to nebylo poprvé, co se Gormlaith vydala na Ostrov Tkadlen.
    Někdo z námořníků otevřel sklenici nakládaných ryb. Gormlaith nakrčila nos, když ucítila ocet a kopr. Kopr vždycky nesnášela, i jako bylinkářka se mu vyhýbala, kdykoliv mohla. Teď měla nepříjemné podezření, že během několikadenní plavby budou nakládané ryby hlavním položkou na jídelníčku.
    Jak se vzdalovali od pobřeží, loď se kymácela čím dál víc. Gormlaith si opřela hlavu o dřevěný bok lodi a povzdechla si. Na tohle jsem vážně už moc stará.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Nesnadný úkol

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Odehrává se v době, kdy se tristenolským králem stal mladičký princ Villafran. Jeho regent se rozhodl, že je třeba někam uklidit králova bratra Simeona, toho času korunního prince.

    Drabble: 

    Luthomar Niman, novopečený regent tristenolského království, přelétl pohledem svého syna, ženu, ve které po letech viděl adoptivní dceru, a jejího manžela.
    „Camillo, Coline, dostanete na starosti Simeona. Odvezete ho na Tirabil.“
    „Vykazujete nás ode dvora?“ zvedla Camilla obočí.
    „Svěřuji ti do opatrování korunního prince,“ odvětil Luthomar. „Pokud se mladému králi něco stane, Simeon je jeho dědicem.“
    „A zkuste ho držet zkrátka, ať neudělá nějakou pitomost,“ dodal Ryko nezvykle vážně.
    „To říká ten pravý,“ ušklíbla se Camilla.
    „Tentokrát má pravdu,“ povzdechl si Luthomar. „Simeon je podobné kvítko jako Ryko, takže mi jako zkušenému otci můžeš věřit, že ti nedávám snadný úkol.“

  • Obrázek uživatele Lomeril

    6. Nečekaně zajímavý nápad

    Úvodní poznámka: 

    Gormlaith potřebuje najít loď a ví, že kdyby se paní přístavu dozvěděla, že má ve městě inkognito Nejvyšší ranhojičku, nastaly by problémy. Proto se rozhodla kněžnu navštívit.

    Drabble: 

    Gormlaith nechtěla kněžně Myrael vyprávět o Corannově ponížení, ale zatajit jí to nemohla. Kněžna, králova největší sokyně, sotva skrývala škodolibou radost.
    „Aodhanovi se to začíná vymykat z rukou, že?“
    „Netvař se tak nadšeně,“ zabručela Gormlaith. Začínala litovat, že návštěvu u paní největšího deabartského přístavu nemohla vynechat. Ale s Myrael bylo vždycky lepší jednat na rovinu.
    „S králem teď už pohne jen zásah shůry,“ poznamenala Myrael.
    Gormlaith se zarazila. Když došlo na Aodhana, nebyla Myrael zrovna nezaujatá, ale na jejích slovech možná něco bylo. Magie sice slábla a vytrácela se ze světa, ale možná jí zbylo dost na jeden malý zázrak?

    Závěrečná poznámka: 

    Království Deabart je vlastně aliancí devíti kmenů, každý z nich má svého knížete. Sněm knížat poté volí krále. Myrael byla Aodhanovou protikandidátkou a volbu prohrála. Jak je vidět, nikdy se přes to zcela nepřenesla...

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Studená noc

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Jen tak pro zajímavost, Karol je jedna z žen v http://sosaci.net/node/40552 a toto drabble se odehrává minimálně o rok dřív.

    Drabble: 

    Karol praštila do okenního rámu, ale zkroucené dřevo sedělo špatně a škvírami pořád táhlo. Zachumlala se do vlněného plédu. Co jí byl platný vévodský původ, když ani dědeček, ani otec nedokázali udržet finance pod kontrolou? Žít se s takovým přístupem jakž takž dalo, ale když se s ním dědeček snažil postavit hrad, výsledkem byla jedna promrzlá vnučka. Levnými okny táhlo, levné postele skřípaly, kdykoliv se člověk pohnul, včera jí zůstala v ruce klika od dveří – ale hlavně že si za ni řemeslník řekl o polovinu méně než konkurence.
    Znovu praštila do rámu a slíbila si, že jednoho dne odtud vypadne.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    5. Sleva na seno

    Drabble: 

    „Eoghane?“ zavolala Gormlaith svého vnuka k mapě vypálené na jelenici. „Dostanu se odsud sem za den?“
    Eoghan, povoláním jízdní posel, přelétl mapu pohledem. „Jasně. I za půl, s dobrým koněm.“
    „A pěšky?“
    „Babi,“ oslovil ji vyčítavě, „půjčíš si poníka.“
    „Abych mu pořád musela kupovat seno?“ Zvedla řemínek, na kterém měla navlečené mince na cestu. „Není nekonečný, víš? Potřebuju šetřit na jiné věci.“
    „To ty vždycky,“ zabručel. „Pokud chceš cestovat levně, tak jim řekni, že jsi Nejvyšší ranhojička. Dají ti cokoliv a zadarmo.“
    Protože bych byla ráda, kdyby o téhle cestě vědělo co nejméně lidí, pomyslela si, ale nahlas neřekla nic.

    Závěrečná poznámka: 

    Deabartské mince mají uprostřed otvor a nenosí se v měšci, ale navlečené na řemínku.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Do třetice

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Konečně jsem se oprostila od Ryka Nimana a napsala jsem drabble, související s chystaným aldormským příběhem Zlato a stříbro.

    Drabble: 

    Tři okna panského domu. Za nimi se svítí a paprsky prořezávají noc. Proti každému z oken se rýsuje postava.
    Tři ženy. Dvě z nich čekají na manžela, jedna na milého. Tak už to chodívá, když muži válčí, ženy stojí u oken, dívají se do tmy a počítají hodiny. Už dorazili do pohraničí? Už došlo na bitvu? Jsou v pořádku? Jsou naživu? Všechny tři vědí, že ti, na které myslí, jsou dobří bojovníci. Jenže bude to stačit?
    Tři matky. Jedna z nich to o sobě ještě neví.
    Tři muži. Nikdo z nich to ještě netuší, ale domů se vrátí jenom dva.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    4. Cíl cesty

    Drabble: 

    Gormlaith často přemýšlela o tom, proč jsou vědmy téměř vždycky ženy. Za jejího života se nenarodil jediný muž s darem předvídat budoucnost. Bylo to proto, že muži by nesnesli tu nejistotu, kdy vidí všechny možné cesty, kterými se budoucnost může ubírat, ale neví, která z nich se doopravdy stane a která zůstane jako věčné možná?
    Proč musela nést vidinu Corannovy smrti, ať už přemýšlela nad jakýmkoliv vývojem budoucnosti?
    Pokud ho chtěla zachránit, potřebovala vidět víc, rozumět předtuchám, které ji pronásledovaly.
    Odpověď se nabízela sama. Ostrov Tkadlen – místo, kam utíkaly vědmy, unavené vnějším světem.
    Místo, kam chodí žádat o radu zoufalci.

  • Obrázek uživatele Lomeril

    Jak dostat manželku do polepšovny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    Prosím, někdo mi vyhoďte z hlavy Ryka Nimana a vysvětlete mu, že jeho rok byl loni a letos má nechat prostor taky někomu jinému.
    Jinak první dva drabble byly věnovány Rykovi a Samuelovi, dnes se objeví Rykova manželka Irena. Ryko a Irena jsou rodiče Robina z http://sosaci.net/taxonomy/term/3236)

    Drabble: 

    Ryko svůdně zamrkal na svou manželku, dokonce u toho i trochu vyšpulil rty.
    Irena mu věnovala nevěřícný a trochu znechucený pohled.
    Ryko své mrkání zopakoval. „Jsi nádherná.“
    „Děláš si srandu?“ vyprskla chraptivě a vzápětí se rozkašlala. „Vykašlávám hleny, smrkám prakticky s každým nádechem, a ty si myslíš, že jsem krásná? Vážně?“
    Na potvrzení svých slov zatroubila do kapesníku a zaúpěla, protože ji zabolel do červena rozedřený nos. Zvedla k Rykovi nešťastné oči, lesknoucí se horečkou.
    Sedl si vedle ní, jednou rukou jí objal a zlehka jí přitiskl rty na spánek.
    „Pro mě jsi nejkrásnější i takhle,“ zašeptal jí do ucha.

Stránky

-A A +A