Moje články

  • Cesta - epilog

    Epilog – dopisy

  • Cesta - kapitola sedmá až devátá

    Kapitola sedmá

  • Cesta - kapitola pátá a šestá

    href="http://www.sosaci.net/node/34280">Předchozí díl

  • Cesta - kapitola třetí a čtvrtá

  • Cesta - kapitola první a druhá

    Prohlášení: Pojala jsem úmysl napsat letos něco trochu delšího ve prospěch sdružení, které se stará o stárnoucí kněze. Hledala jsem nějaký ideálně "ekumenický" fandom - a narazila na kult Matky ve Světě Nejmocnějších - je to svět vzniklý původně pro soutěžní účely, ale s laskavým svolením autorky světa Jitky Ládrové (které tímto velice děkuji), jsem si jej dovolila použít pro tento účel. Myslím, že povídka by měla být srozumitelná i bez znalosti fandomu.
    Přístupnost neomezená

  • Suprový tetování

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tak dnes si procvičíme použití slov označujících nějaké činnosti. Kdo se hlásí?“
    Pan profesor se snaží nevidět ruku pana Kaplana.
    „Ano, slečno Mitnicková?“
    „V mládí jsem milovala lyžování.“ přepečlivě vyslovuje slečna Mitnicková.
    „Ano, tak je to správně – lyže, lyžovat, lyžování.“ připomíná pro ostatní.
    Třepotající se ruku nelze již déle ignorovat.
    „Pane Kaplane?“
    „Mlátě milovat tetování.“
    „Fůj, Káplan tétováný!“ zhrozí se paní Moskowitzová.
    „Ukaš, Kaplan, ukaš!“ volá pan Pinski.
    „Tetování?“ nemůže pochopit pan profesor.
    „Dyš máma pryč, pšijít teta, já mílovat, ona buchta, chráčka!“
    „Že pro vás teta měla hračky?“ snaží se uhádnout.
    Rozesmátý pan Kaplan horlivě přikyvuje: „Ona suprový tetování.“

    Závěrečná poznámka: 

    Jak bylo již asi mohlo být zjevno i z mých přecházejících z drablíků, tetování je moje oblíbená činnost (Velikonočka je toho dokladem).
    Tohle je velmi pravděpodobně poslední letošní drablík (zítřek bude asi dost hektickej) - moc děkuju za všechny komentáře, organizaci DMD a vůbec...
    Díky, že jsem si tu mohla hrát :)

  • Hokynářská hymna

    Úvodní poznámka: 

    Doba je zlá, hokynářství se nedaří, tak se Péťa rozhodl podpořit tatínkovo podnikání hokynářskou hymnou. Jako začátek nápěvu si vybral kus sokolské písně (Spějme dál, statně dál, za sokolským praporem!), druhou půlku si vymyslil. Mořil se s tím důkladně, krasopisně kreslil písmenka, pak mu to ale přestalo jít a nechal papír ležet na lavici.

    Drabble: 

    Cinky cink, cililink,
    hokynářství otvírá,
    cinky cink, cililink,
    nabídka je lákavá.
    Levně nakoupíte,
    dobře pořídíte,
    přijďte k nám nakoupit,
    to budete se mít!

    Cinky cink, cililink,
    ani zvonek u dveří,
    cinky cink, cililink,
    skvělým cenám nevěří.
    Můžete si klidně vysnít,
    jak budete si hnízdit,
    když u nás koupíte,
    nikdy se nezmýlíte!

    Cinky cink, cililink,
    prvotřídní kvalita,
    cinky cink, cililink,
    jenom ta se počítá.
    Žádný zbrklý nákup,
    vrátíme vám na chlup,
    nebojte se drahoty,
    nesvlíknem z vás kalhoty.

    Cinky cink, cililink,
    pomeranče, citróny,
    cinky cink, cililink,
    během zimní sezóny,
    O prázdninách běžně,
    nabízíme třešně.

    Trochu mlíka do hrnku,
    kadibudka na dvorku.

    Závěrečná poznámka: 

    „A svlíknou ty kalhoty sami.“ pravil Pepek Zilvar, poté co k původnímu textu naškrábal poslední dvojverší.

  • Bouřka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Kdo se směje naposled...

    Drabble: 

    Strčila jsem buchty do trouby a rozsvítila si na poklízení. To se nějak sešeřilo! Počasí se vmžiku vybarvilo do prvotřídní bouřky. Hromy a blesky, jen to lítalo.
    Prásk! Dítko sundalo sluchátka: „Co se děje?“
    „Bouřka.“ odpovídám.
    Zase nandá sluchátka a mastí dál hru na mobilu.
    Prásk! Bliklo světlo a je tma. „Co se děje?“
    „Vypli proud.“
    Došla jsem pro svíčku.
    „Ona nejde wifina?“
    „Ne, je to na elektriku.“
    „Tak já si pustim aspoň televizi.“
    „Tak tu si teda taky nepustíš.“ bavila jsem se. Ale jen do té chvíle, než mi zatrnulo, co budu dělat s těma nedopečenejma buchtama v troubě.

    Závěrečná poznámka: 

    Buchty nakonec dopadly dobře - než jsem stihla zajistit logistiku přesunu k příbuzným do města (kde proud šel), tak to zase pustili...

  • Strasti pomáhající profese

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Fandom spíš Pohádky, ale inspirace Zeměplochou...

    Drabble: 

    Je těžké být rytířem z povolání. To máte v popisu práce, že musíte furt někde někoho zachraňovat. Člověk se snaží vyhovět, ale někdy je to až úmorný.
    Když po mně chtějí přemoct obra nebo zabít draka, to ještě celkem jde. Ale ty princezny! Fňukaj a vztekaj se, fakt děs. To se pak fakt snažim je co nejrychlejc dostat domů k papínkovi. Ať si taky užije. Jenže! Té poslední se chtěl král hned zase zbavit! (To teda fakt nechápu, proč jsem ji měl vysvobozovat.) A že si ji prej mám vzít!
    To jsem zvědav, kdo ho bude zachraňovat, až řeknu NE!

  • Taková normální snídaně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Poděkování za námět patří mamut

    Drabble: 

    Maminka chystá svačiny, Vašík si vykusuje panáčka z krajíce chleba se sýrem a děda snídá, pozoruje ho a baví se.
    „Až přijde zubatá, ukousne ti nooohu!“ prozpěvuje si Vašík. ,Chramst.‘ ukousávané nohy chlebového panáčka, je následováno maminčiným důrazným: „Neblbni!“
    Do kuchyně se konečně došourá rozespalý Pavel. Na stole má nachystány dva krajíce a hrnek čaje.
    Znechuceně sleduje, jak si děda máčí rohlík v bílým kafi, a sune se na lavici.
    „Pozor kouše!“ vesele volá Vašík.
    Bratr dosedne, zařve a začne nadávat.
    Na to se pobaveně ozve děda: „Dyť ti teď to Vašík říkal, že jsem si odložil na lavici zuby!“

    Závěrečná poznámka: 

    Děda byl vzácnej člověk (už se mi mihnul v razítkovacím 4D drablíku). Jeho anabáze s nesedící zubní protézou by se dala shrnout celkem jednoduše: "Přece tý hodný paní doktorce nemůžu říct, že mě ty zuby tlačej."

  • Logika medika

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno mým dávným kolejním spolubydlícím, drahá děvčata moravská měla slivovičku jako univerzální lék na vše :)
    Jinak nevím, jak to bývá zvykem jinde - u nás bydleli společně lidé z různých fakult, bydlení s mediky muselo být asi dost utrpení.

    Drabble: 

    Vstoupila celá bledá, bez pozdravu. Práskla taškou na postel a zamířila ke skříňce, kde bydlela slivovice. Rozechvěle si nalila a ihned to do sebe oklopila.
    „Uf.“ pozdravila spolubydlící, „Chceš taky stopečku? Podej si sklinku.“
    Kolegyně se starostlivě ptala: „Něco ve škole?“
    „Ve škole?“ zamyslela se, „Řešili jsme na praktiku, jakou daň si vybírá alkoholismus.“
    „Nějaká ta vaše psychologie medika?“
    „Kdepak, patologie. Dva alkoholici. Jeden měl 30, cirhózu a vykrvácel z prasklých jícnových varixů; druhý čtyřicet a zemřel na akutní pankreatitidu.“
    „To chápu, že tě to sebralo.“
    „Co?“
    „Ta pitevna.“
    Rozesmála se: „Ale ne, musela jsem na schodišti obejít obrovského pavouka!“

    Závěrečná poznámka: 

    Nemoce spojené s alkoholismem by vydaly na samostatná skripta.
    V zásadě jsou tam hlavní dvě skupiny (a kupodivu lidi, co mají jedno, nemívají to druhé):
    1. Komplikace spojené s jaterní cirhózou. Alkohol ničí jaterní buňky, probíhá tam pomalý postupný zánět, který se hojí jizvením. Následky jsou dvou hlavních typů: 1a) V důsledku jizvení nemůže volně protékat krev přes játra, a tak se zvyšuje tlak v portálním řečišti. To vede ke stagnaci krve ve slezině, ascitu (tj. vodě v břiše) a k velkému rozšíření spojek, kudy se dá ten průchod krve játry obejít, což jsou žíly v dolní části jícnu (tzv. jícnové varixy) a v rektu. Z prasklých jícnových varixů se dá vykrvácet během velmi krátké doby.
    1b) Druhý typ následků jaterní cirhózy vyplývá z toho, že jaterní buňky neplní svou metabolickou funkci. Krev ze zažívacího traktu je plná látek, které se musí zmetabolizovat, jinak jsou toxické pro mozek, pacienti pak bývají zmatení, mohou upadnout až do komatu. Tento jev se nazývá jaterní encefalopatie. Dále játra nevyrábí to, co by normálně vyrábět měly, což se projevuje hlavně nedostatkem srážecích faktorů a tedy akcentací krvácivých projevů.
    2. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida – může být akutní (na tu se nechá umřít docela často i v dnešní době) nebo chronický (který nebývá tak dramatický).
    Jinak jak jaterní cirhóza, tak i pankreatitida mohou vznikat i na podkladě jiných nemocí (cirhóza u hepatitidy B nebo C, u autoimunitních chorob nebo vrozených poruch metabolismu; pankreatitida hlavně u žlučových kamenů)

  • Ošklivý mazanec

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zadělávám těsto a kolem poskakují pomocníčci - nezbedové ve velikonoční náladě.
    „Co to děláš, teto?“
    Nepřestávám pracovat vařečkou a jen zafuním: „Těsto.“
    Rozumbrada krčí čelo: „To bude beránek?“
    Přisypávám rozinky, nasekané ořechy, nakrájené sušené ovoce a kandovanou citrónovou kůru, „Kdepak. Beránek se sice taky peče na Velikonoce, ale tohle bude něco jiného.“ a zase beru vařečku.
    „To bude vánočka!“ raduje se, že na to přišel.
    „Ony jsou Vánoce?“ směju se zase já.
    „Jo, jó! To bude takovej ten bochánek, co se peče na Velikonoce!“
    „Správně, říká se tomu mazanec.“
    Zamyslí se, „Mazanec je ošklivý slovo, já tomu stejně budu říkat velikonočka!“

    Závěrečná poznámka: 

    Arbitrovi krás naší rodné řeči a autorovi "velikonočky" je pět let.

  • Uživí žurnalistiku dobré zprávy?

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tušíte správně, dobré zprávy se nikomu nehodí. Takové železniční neštěstí, jo, to by byl trhák! Třeba teď minulý týden se utrhl kus traťového náspu a koleje zůstaly viset ve vzduchu. Takové pěkné téma – jenže nikomu se nic nestalo, protože železničáři včas zastavili provoz na trati. No uznejte, že z toho se přece nedá napsat článek! Napsat o tom, že někdo dělal dobře svou práci? Koho zajímá strojvedoucí, který si všiml něčeho podezřelého, nebo traťmistr, co to všechno správně vyhodnotil?
    Co tedy vybrat, rozbitých strojů, zraněných ani ztrát na životech nemaje? Tak napíšeme alespoň něco pěkně jedovatého o nepřiměřené délce výluky.

    Závěrečná poznámka: 

    Věnováno železničářům, o jejichž zásluze v tomto případě je ticho po pěšině.
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/oprava-trati-u-karlovych-varu-potrv...
    A díky za DMD drabblíky, kde lze načerpat spoustu dobrých zpráv i v kategorii Nekrolog :)

  • Tajná schůzka

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 17 Bodláčí.
    Nenapsání v termínu nesouviselo s nefunkčností serveru - odpadla jsem dávno před desátou večerní :)

    Drabble: 

    Dvojice tvořená starší paní a mladou dívkou vešla do zahrady. Potřebovaly nerušené místo na důležitý rozhovor. Všude bylo krásně rozkvetlo, tak jak to jen jaro umí. Než se k hovoru dostaly, starší z nich, uchvácená krásou kolem, povzdechla: „To je nádhera!“
    Mladší se zdvořile zeptala: „Máte ráda květiny?“
    Starší se rozzářila: „Květiny jsou velký dar Boží k potěše naší duše.“
    „A jakou květinu máte nejraději?“ zvědavě se ptalo děvče.
    „Bodlák.“ odpověděla bez přemýšlení.
    „Bodlák?“
    „Ty víš, že jsem byla v kriminále. Ze všech květin jen bodlák tam v koutě dozorci nedokázali zadupat. Buď v životě taky taková věrná a nezdolná.“

    Závěrečná poznámka: 

    Matka Vojtěcha Hasmandová byla generální představenou boromejek. Přestože strávila v padesátých letech 8 let v kriminále, nenechala se tím udolat – v sedmdesátých letech začala tajně přijímat nové kandidátky do řádu. Drabble je pokus o obrázek jednoho z rozhovorů s takovou dívkou.
    V současné době probíhá proces blahořečení matky Vojtěchy.
    http://matkavojtecha.boromejky.cz/
    https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1504/081-088.pdf

  • Oblek

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tatiku, pořídíš si novej oblek.“ oznámila rezolutně.
    „Ale maminko. Že jsem si musel koupit šaty, když jsem se musel ženit, to byl spravedlivej trest, ale teď se žení můj syn a za to já vážně nemůžu.“
    „Tak si je zkus, že se do nich nevejdeš!“

    Vrátil se poněkud topornou chůzí, těsně napěchovanej do obleku.
    „No, mohl bych v tom jít za tučňáka.“
    Vrhla po něm pohled.
    „Jsem pěkně černobílej a tučňák určitě taky pod vodou nemůže dejchat.“
    „Simtě, sundej to!“
    Odložení saka odkrylo bělostnej pupík orámovanej nedopnutýma kalhotama a vykasanou vestou.
    Mamka se složila smíchy: „Ta vesta vypadá jak podprsenka!“

  • Tomáš

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 11: Upřednostňuji osobní setkání
    Nestihla jsem toho v týdnu hodně, ale tohle téma nějak nechce opustit mou hlavu (i když asi to zpracování není nic moc).

    Drabble: 

    Tolik jsem si od toho sliboval a takovej divnej konec. Kdyby to aspoň furt nerozmazávali. Když je někdo mrtvej, tak je prostě mrtvej.
    Ale stejně jdeš za nima.
    Že prej ho nějaký ženský viděly. Ženský toho navykládaj. A Petr s Janem našli prázdnej hrob. No, pak snad měli nějaký skupinový vidění nebo co. To je přece blbost.
    Ale stejně jdeš za nima.
    No a kam mam jít? Dyť to byl můj celej svět.
    Zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, znamení Jonášovo. Což tomu nerozumíš, Tomáši?
    Najednou jej vidí. Vidí!

    Pán můj a Bůh můj!

    Nebuď nevěřící, ale věřící.

  • Mňam

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Upozornění pro rodiče:
    Nevím jak s ratingem – je to o strašném zlozvyku, ale když si vybavím věk, v kolika letech jsem mu propadla já, tak myslím, že to věkovou hranicí pro čtení nevyřeším.

    Drabble: 

    Dojídám chleba nad rozečtenou knížkou. Ještě bych si něco dala. Jo, ségra mi tam nechala domácího pribináčka, říkala, že moc dlouho nevydrží.
    Mňam, ten je dobrej, co tam asi dala? Tvaroh, smetanu, vanilkovej puding? To by tak mohlo bejt.
    Začítám se znovu do detektivky.
    Mňam. Ještě bych si do toho mohla přidat lžičku ostružinový marmelády, to by mohlo bejt taky dobrý.
    Je to nějaký napínavý. Tak byl to zahradník, nebo nebyl?
    Lžička se pohybuje sem a tam. Najednou zvoní o dno sklenice.
    To už to mám snědený? Tak to tam marmeládu nepřidám. No, ségra říkala, že mi moc dlouho nevydrží.

  • Když rodiče slaví

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na pozadí halasný zpěv písně „Jak mi dupou králíci.“ (Vodňaský, Skoumal)
    Kluk (10 let): „Spíš?“
    Holka (13 let) otráveně: „To se nedá.“
    Kluk: „Já slyšim pana varhaníka.“
    Holka: „Já i jeho ženu, tam bude půlka kostelního sboru.“
    Kluk: „Myslíš, že má ty králíky cvičený?“
    Holka: „Kdo?“
    Kluk: „Pan varhaník!“
    Holka: „Nevim, já bych tu jejich oslavu viděla tak na pochodující bílý myšky. Musej bejt jak děla.“
    Kluk: „To by byla legrace jim tam pustit myšku.“ smích „škoda, že žádnou nemáme.“
    Holka: „Na to by stačilo i autíčko na klíček.“
    Dusot bosých nožek, cvaknutí vypínače a hřmot přehrabávání krabice s hračkami.

    Závěrečná poznámka: 
  • Prosincové nákupy

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tak dřevěný špalíčky bychom měli, březový proutí taky. Černý tepláky a krém na boty jsou doma. Kožich bude problém.“ přemejšlel cestou do obchodu.
    „Dobrý den, potřeboval bych nějakej velkej pytel.“
    Slečna prodavačka snášela kde co, než nakonec něco vybral.
    „Teď nějakej řetěz, aby pěkně chrastil.“
    Slečna vrhla zoufalý pohled na kolegu. Ten byl ale ve svém živlu.
    „V potřebné délce bychom měli pouze tohle…“ s lišáckým mrknutím vytahl na pult asi metr dvacet geniálního řetězu.
    „Nádhera,“ zajásal, „ještě kdybyste tak měli kožich.“
    „No, mohl byste si vzít ještě jeden pytel,“ naznačil průstřihy na hlavu a ruce, „působí to velmi výchovně.“

    Závěrečná poznámka: 

    Příhodu znám od brášky, skamarádil se takhle kdysi s majitelem jednoho železářštví.

  • Nesprávný čas

    Fandom: 
    Drabble: 

    Spěchal pěšinou do kopce. Nasával vůni rašících lístků, jarní slunce, svěží vítr a zpěv ptáků. Vnímal rytmus svých kroků i tlukotu svého srdce. Chvěl se nedočkavostí v touze vtělit všechno tohle jarní napětí do slov, veršů, rýmů… Posadil se vedle rozkvétající trnky, něžné jak nevěsta. Chvíli pozoroval plující šedé mraky, pak začal psát.

    Byl vlahý večer – desátý duben,
    večerní duben – byl lásky čas,
    hrdliččin zval ku lásce hlas
    a v dáli kdes bubnoval buben.

    Studila ho mez a spadla mu kapka na papír.
    Nespokojeně se zamračil. Nemá to rytmus! A buben, jakej buben!
    Rozpršelo se.

    Prostě to bude v květnu!

    Závěrečná poznámka: 

    Chudák nevěděl, že v dubnu se píše drabble.

    Neviditelný fandom: 
  • Hrdinství všedního dne

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omluva - není úplně jednoduché naspat do dialogové stovky slov skutečné dění na půl dopoledne - podle toho to vypadá...

    Drabble: 

    „Není nad snídani do postele!“ dopíjí kafíčko.

    Směju se, nepamatuju, že by kdy snídal jinde než v posteli.

    „Tak vlítnem do kalhot a hupsnem na vozejk.“ Než se nasoukáme do kalhot, sype jeden vtípek za druhým. „Srovnej mi pěkně puky, budeme mít vzácnou návštěvu.“

    „Kohopak?“

    „Ale přijede soused, on by tě pomluvil.“

    Zakroutím hlavou a chystám síť od zvedacího zařízení. „Seš nějak nakřivo.“

    „Neboj, padám vždycky jen na zem.“

    Porovnám postroj a opatrně ho přesunuju na vozejk. „Teda ty dneska perlíš!“

    „Oslavuju.“

    „Co?“

    „Každej den, kdy vstanu, je vlastně svátek.“ A ujíždí do koupelny, aby nebylo vidět, jak je strhanej.

    Závěrečná poznámka: 

    Leta dělám nějakou drobnou práci pro charitní ošetřovatelskou službu – jsem za tu možnost moc vděčná. Když tak člověk kouká, jak vesele dokáže někdo lézt z postele, den za dnem a rok za rokem s čím dál tím větší námahou, tak si pěkně srovná podstatné a nepodstatné. Je to skvělej protipól k dokonalé sterilnosti (v nejšiřším slova smyslu) moderní mediciny.

  • Dárek

    Drabble: 

    Celý den byla, jak na trní. Včera s ním strávila takový krásný večer a dnes se ani neozval. Donesli jí malý balíček. To bude určitě od něho! Honem se s ním uchýlila do ústraní.
    Opatrně začala rozbalovat. Byla to menší kazeta, krásně intarzovaná. Že by hrací skříňka? S představou rozverného menuetu otevřela víko. Rozlinula se jemná melodie ve třídobém rytmu. Ale to není menuet, to jsou třikrát tři doby, to je chorál z Bachovy kantáty, proč? Zoufale sebrala lístek ze dna krabičky.

    Má nejdražší, nelze mi jinak, odjíždím. Nechť je Jesu vaší radostí a potěchou srdce.
    Jesus bleibet meine Freude…

  • Soudní pře

    Drabble: 

    Advokát obžaloby se naklonil ke svědeckému pultíku: „Já to shrnu – vy jako pediatr můžete potvrdit, že dětská mozková obrna i porucha učení u syna mé klientky byly způsobeny nevhodným vedením porodu v městské nemocnici.“
    „No, mohly…“ blekotá svědek.
    „Nemám další otázky!“ přeruší ho advokát.
    „Obhajoba také nemá otázky. Prosíme povolat našeho svědka.“
    Svědek začne rozvážně vykládat: „Na našem oddělení byla vyšetřována placenta z uvedeného porodu. Byly nalezeny těžké známky fetální trombotické vaskulopatie. Při tomto onemocnění vznikají trombózy v placentě i jiných orgánech. Následná ischemie je plně vysvětlujícím podkladem pro uvedené neurologické příznaky, které tedy nemusely nijak souviset s vlastním porodem.“

    Závěrečná poznámka: 

    Omlouvám se znalcům soudní problematiky – určitě to je celé popsáno blbě.
    U nás naštěstí podobné soudy na denním pořádku nejsou (v Americe to ale údajně je zcela běžné), i proto se v našich zeměpisných šířkách placenta tak moc často nevyšetřuje. Vyšetřují se placenty předčasně narozených dětí a jiných zjevně patologických stavů v těhotenství nebo při porodu a následné adaptaci novorozence. Vyšetření může osvětlit řadu změn, ale ne všechny (zejména u zjišťování příčiny intrauterinního odúmrtí plodu je úspěšnost dost nízká).
    Jen pro vysvětlení – co ubralo krácení: Fetální trombotická vaskulopatie je stav obvykle spojený s poruchou koagulace u matky, většinou jde o vzácné hyperkoagulační stavy. Koagulační faktory se od matky dostávají do krevního oběhu plodu a způsobují trombózy cév. Změny v placentě omezí přísun kyslíku k plodu (vypojením příslušného úseku placenty z funkce) a stejné změny v orgánech plodu vyvolají vypojení cévního zásobení pro danou oblast, tj. odumření příslušné části orgánu. Většina tkání v této době regeneruje dobře, ale mozkové tkáně to moc neumějí – proto s tím bývá spojena celá škála neurologických příznaků po narození. Naštěstí je to vzácný stav a podávání vhodné antikoagulační léčby matce v dalších graviditách velmi významně snižuje riziko vzniku této poruchy.
    Jinak (k omluvě chudáka výše uvedeného pediatra) daleko častější příčinou neurologických poruch u dětí jsou skutečně případy protrahované ischemie během porodu (nebo vrozené vývojové vady nervového systému).
    Kdyby nebylo vidět téma: Někteří kolegové jsou poetického ducha – jeden seminář věnovaný problematice placenty se jmenuje: Placenta – tichý svědek gravidity.

  • Eliza

    Přístupnost: asi bez omezení
    Varování: příšerně sentimentální (nedivím se, že tuto scénu autorka sama nezpracovala)
    Shrnutí: velmi drobná momentka o zhrzené lásce sedmnáctiletého důvěřivého děvčete
    Prohlášení: postavy i celou situaci vytvořila před více než dvěma stovkami let Jane Austenová, příjde mi neuvěřitelné, jak málo se stran lidských povah od té doby změnilo.

  • Getsemany

    Úvodní poznámka: 

    Tohle drabble se tehdy na Zelený čtvrtek nějak napsalo samo (ani moc krátit jsem nemusela) a mám pocit, že je z toho, co se mi podařilo zatím napsat, asi nejpravdivější nebo nejopravdovější... Nevim...

    Drabble: 

    „Řekl: ,Bděte a modlete se!‘ A já už jsem tak unavenej.“ Zahledí se do šera na obrysy stařičkého olivovníku. „Ty už jseš pěknej dědeček.“ Přímo ze slupičky vykotlaného kmene vyrůstá úplně nová ratolest. „Jak je to možný? Z takový suchý větve. Nerozumim tomu.“ Ohlédne se, kam poodešel Pán. Zívne. „Nerozumím tomu. Vítali ho jako Mesiáše a on si nechá připravit beránka - prý poslední večeři - úplně stranou od lidí, dokonce nám myje nohy jak poslední sluha. Mluví o chlebu a vínu jako o svém těle a krvi. Taky mluví o zradě. A je tak sklíčen. Kdybych si mozek upřemýšlel, nerozumím tomu.“

    Závěrečná poznámka: 

    Jinak hlásím, že mi někdo ukradl i květen. K dočítání jsem se bohužel moc nedostala, snad budou prázdniny klidnější... Moc se na to těším :)

  • Házení žabek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 2 Neruš moje kruhy

    Drabble: 

    Hop, hop, hop, hop, hop. Jupí! Povedlo se!
    Raduju se z povedené žabičky a sleduju vlnky tančící po hladině starého zatopeného lomu. Mé dospělé já se cynicky ušklíbne, jak kdyby mi tu chvíli chtělo pokazit, ale vlna vzpomínek se rozeběhne stejně nekontrolovatelně, jako ty kruhy po hladině. Támhle v té prosluněné zátočince bejvaly žabky se žabákama v „batůžku“ a pak pulci, co jim tak legračně rostou nožičky. A semhle jsme chodili lovit buchanky, to jsou krasavice náramný, když se strčí pod mikroskop. Směju se.
    Hladina už zase klidně zrcadlí stromy, beru další oblázek a jdu si přikouzlit další báječné vzpomínky.

    Závěrečná poznámka: 

    Tohle je poslední letošní drabblík. Chci moc poděkovat, že jsem tu chvíli mohla zahodit starosti a prostě si jen tak hrát. Moc děkuju za všechny komentáře (opravdu, sama jsem jich moc napsat nestihla). A jdu pomalinku dočítat (ale zítra, dneska letím na vlak :).

  • Zkouška

    Fandom: 
    Drabble: 

    Student, dobře si vědom výše dnešní zkouškové úmrtnosti, třesoucími prsty vytahuje otázku.
    Ledvinová kolika.
    „Tak povídejte.“ Zavrčí examinátor.
    Student bledne, potí se a koktá: „Ledvinová kolika je… když pacient málo pije…“ Šeptá tiše.
    „Příznaky?“ Zvyšuje hlas.
    „No…“
    „Takovýho pacienta poznáte už přes dveře do čekárny. Tak jaký jsou příznaky?! Já čekám!“
    Student možná něco říká.
    Examinátor řve: „Vy si vůbec nedovedete představit, jaký já mám bolesti! Já chci okamžitě k lékaři! Dejte mi okamžitě něco na bolest! Okamžitě!“
    Vstoupí vyděšená sekretářka: „Stalo se vám něco, pane profesore?!“
    „Jen tu studentovi předvádím ledvinovou koliku, aby ji na příštím termínu už uměl.“

    Závěrečná poznámka: 

    Ledvinová kolika je jedna z největších akutních bolestí, se kterou se v běžné medicině potkáváme. Emoční projevy pacientů s ledvinnou kolikou dokážou zbourat čekárnu jakékoliv pohotovosti.

  • Pohádka o anemické princezně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl jednou jeden starý král a měl dceru Růženku. Jak Růženka rostla, začala mu zdravě ekologicky organizovat život. Nakonec už jedli jen zeleninu. Králově dně to celkem svědčilo, ale Růžence za chvíli začali říkat Bledule, což krále trochu vyděsilo a jako ve všech pohádkách se rozhodl situaci řešit vdavkami. Jenže kde najít prince pro takovou Zelinku?
    Tou dobou putoval králostvím řeznický tovaryš Toník. Protože v zeleninovém království neměl co na práci, zamiloval se do princezny. Pašíkem zdokonalil ekologickou recyklaci kuchyňských zbytků a řízky vylepšil počet krvinek princezny, a tak ze Zelinky byla zase Růženka.
    Tak, Pepíčku, pěkně dojez to masíčko!

  • Výběr Janáčka

    Úvodní poznámka: 

    Občas jsem v klavíru dostala noty se slovy: "Něco si vyber." Obvykle s doporučením dvou tří hratelnějších věcí. V tomto drabbleti vybíráme ze sbírky Po zarostlém chodníčku mezi skladbami Lístek odvanutý a Frýdecká Panna Maria.
    Upozornění: Pro nemuzikanty může drabble asi vyznít krapet surrealisticky :)

    Drabble: 

    Tak kouknu nejdřív ten Lístek.
    Tralalala tralalala, to je pěkná melodie, taková klidná. Přeškobrtám první dva řádky. Co tam máme dál? Pět osmin? Znovu přepočítám, ani čtyři, ani šest, prostě pět. To nejde! Jak kdyby měl brouk chodit s jednou utrženou nožičkou!
    Tak jo, tak kouknem na tu Frýdeckou:
    Prolistovávám. Támhle na konci té střední části, před návratem hlavního tématu, je jeden takt sedmiosminovej. Ne, to je septola, naštěstí jen jedna. Znovu zaostřím na změť šestnáctin. Tam je zase dvě na tři. Já se picnu!
    Tak se vrátím k Lístku. Zkusim jako na čtvrtou zakopnout a na pátou zůstat ležet.

    Závěrečná poznámka: 

    V muzice prostě počítání na pět nebo sedm dob není zrovna jednoduchý - přirozený je počítat na dvě nebo na tři (event. na násobky tj. na čtyři, na šest apod.), prostě tak, aby se na to dalo tancovat.
    Volnej rytmus je v muzice ale taky od nepaměti – třeba v gregoriánským chorálu se rytmus odvíjí od toku textu (a proto ho moc nejde dělat dobře bez dobré znalosti latiny). Ve dvacátým století nám v rámci vzpoury od všeho starého, daného a pravidelného toho prapodivnýho počítání naložili fakt hodně.
    Pětiosminový takt by měl mít stejnou délku dob (těch osmin), jako předtím byly v tom čtyřosminovém taktu (tj. stejná délka doby, s prodloužením délky taktu). Naproti tomu, pokud by tam byla kvintola – tak by měla zůstat délka taktu stejná, jen by se tam mělo nacpat o osminu víc (stejná délka taktu, zkrácení délky jedné doby). „Dvě na tři“ je označení situace, kdy jednou (v tomto případě levou) rukou hrajete za stejný časový úsek tři doby a tou druhou jenom dvě.
    https://www.youtube.com/watch?v=rqIS06fR4Io
    Lístek odvanutý je na 4.22, Frýdecká Panna Maria na 9.23, ale pěkný to je celý :)

  • Malování

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na náměstí hartusí: „Nazdar Pepo!“
    „Jéé, Vašku! Už seš taky v důchodu?“
    „Ale střihám metr. Jak já rád dělával vod půl šestý, že můžu celý vodpoledne malovat, ale už mě to vstávání zmáhá.“
    „A maluješ?“
    Mávne rukou. „No vlastně, pojď se poďvat.“ Vede ho do vedlejší uličky. „Ta moje to domluvila, že to budou jako prodávat.“
    „Akty?“
    „Ty mi zakázali! Mám povolený jen zátiší a krajinky.“ Říká na oko smutně.
    Vejdou do krámu.
    Pepa se rozhlíží: „Pěkný...“ Usměje se: „Hele, tadle vrba mi něco připomíná.“
    Vašek už se směje nahlas: „Dyť já stejně nic jinýho než ty ženský malovat neumim!“

    Závěrečná poznámka: 

    Drabble je (s velkou nadsázkou, snad mi ji odpustí) o konkrétním umělci. Jeho obrázek jsem ale na netu našla jen jeden, ale docela typickej: http://www.obecbukvice.cz/file.php?nid=10776&oid=2765653
    Byl to rodinnej známej, takovou jednu "vrbu" máme doma v parádním pokoji :)

  • Návrat z tenisu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma číslo 18: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

    Drabble: 

    Vracel jsem se z tréningu. Zavazadlo mne tížilo, byl jsem rád, že mi Saturnin vyšel vstříc. Jeho slova mne však zmátla: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Naráží snad na můj plánovaný tenis se slečnou Barborou? Tu jsem se poděsil: „Ne!?“
    „Ano.“ Odvětil bez pohnutí.
    „Milouši! Sežeň nějakou pilu!“ Ačkoliv jsem větu zcela nepochopil, nenechala mne na pochybách stran vážnosti situace. Tázavě jsem pohlédl na Saturnina.
    „Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem.“ Vysvětloval. „Madam trvala na přípravě večeře a v pekařství měli již pouze poněkud starší bochník. Dovolil jsem si vám zamluvit stůl Na Bojišti.“
    „Děkuji vám, Saturnine!“

  • Nezměrné milosrdenství Boží

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    O bloudění a nalézání cíle.

    Drabble: 

    Bůh je vyvedl mocnou rukou z Egypta a oni reptali. Celou jednu generaci Izraelitů nechal tedy bloudit pouští. Protože jej však milovali, zavedl je do země zaslíbené.
    Usadili se v zemi zaslíbené, po čase však reptali proti Hospodinu, nedbali na jeho proroky, chodili za cizími bohy, dopustil na ně babylonské zajetí. Protože jej však milovali, nakonec je vysvobodil.
    Přestože byli od Adama národem hřešícím, odpustil Adamovu vinu a seslal jim Mesiáše.
    Pod křížem jej skoro všichni opustili, přesto se jim zjevil po svém zmrtvýchvstání. I Petr jej třikrát zapřel. Protože Pána miloval, byl určen pastýřem lidu božího.
    Nezměrné milosrdenství Boží.

    Závěrečná poznámka: 

    Omluva: Jako humanitní nevzdělanec bojuju s velkejma písmenama. Tady fakt někdy nevim...

  • Obrázková knížka

    Drabble: 

    Usadím se ve vlaku a natěšeně vytahnu novou obrázkovou knížku. Listuju a v duchu si říkám: „Jo, tohle jsem čekala. Ale tohle je fakt skvělý…“
    „Supr vobrázky!“ Ozve se. Mladík vedle mne pokračuje: „Nějaký moderní umění?“
    „Kdepak.“ Ukážu mu obálku.
    „To je klasifikace na rakovinu?“
    Přisvědčím.
    „Proč se to klasifikuje?“
    „Některý nádory jsou celkem hodný a jiný pěkný bestie. Každej se léčí jinak.“
    „Hmm. Ale vobrázky fakt supr. Proč by je měli dávat na cigára?“
    „Aby lidi nekouřili.“
    Koukne na mne jak na dementa.
    Nalistuju jednu bestii a ukážu: „almost exclusively in smokers“ a „two years survival 10 %“
    „Hustý!“

    Závěrečná poznámka: 

    Zmiňovaná obrázková knížka je třeba tady https://www.amazon.com/Classification-Tumours-Pleura-Thymus-Heart/dp/928... ale na obrázky se tam moc nepokoukáme, tak ty jsou třeba tady https://www.google.cz/search?q=lung+tumors+histology&tbm=isch&tbo=u&sour...
    Uvedená příkladná bestie je malobuněčný karcinom.

    Technická omluvná: Počítadlo ukazuje 99, myslím, že % je to "sté slovo"

  • Jaterní choroba

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Fandom nebyl mezi zadanými a nevím, zda má cenu ho tam přidávat:
    Jerome Klapka Jerome Tři muži ve člunu

    Drabble: 

    Je to zvláštní. Při čtení letáčku doporučujícího užití nějakého medikamentu, dojdu vždy k závěru, že mám uvedenou chorobu, a to obvykle v pokročilé fázi.
    Asi nejhorší, co se mi v tomto směru stalo, byla situace způsobená nezodpovědnou návštěvou knihovny Britského muzea. Začetl jsem se do lékařské knihy a zjistil, že mám symptomy všech chorob, které tam byly popsány. Do čítárny vešel zdravý muž a odcházel politováníhodný ubožák.
    Nicméně poslední podobná situace byla zajímavá. Četl jsem leták na jaterní pastilky, kde hlavním popisovaným příznakem byla „těžká celková neobliba práce jakéhokoliv typu“. Zajásal jsem. Konečně vím, že za to mohou má játra!

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím, zda tam je dobře vidět téma. Z pohledu své profesní deformace (práce s mnohem ošklivějšími chorobami) považuji tyto "choroby" za "krásné starosti".

  • Jídelníček nedomorodců

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble je ze života - z dávnověku krásných starostí.

    Drabble: 

    Obvyklá telefonická konverzace s mamkou:
    „Přijedeš na víkend?“
    „Jo, chtěla jsem. Mohla bych vzít s sebou tu kamarádku, co jsem jí slibovala, že jí naučíme píct buchty?“
    Vyděšená reakce: „Tu černošku z Afriky?“
    „Neboj, umí česky líp jak já anglicky.“
    Stále vyděšené: „Ale co jí?“
    „Úplně normálně všechno.“
    Váhavé: „Když já nevim.“
    „Má český jídlo ráda, nedělej si starosti. Cos vlastně měla v plánu vařit?“
    „Asi guláš.“
    „Fajn, tak ji naučíme i houskový knedlíky, to bude prima!“
    Povzdech, „Tak ji teda přivez.“ následovaný zamyšleným nedůvěřivým: „Já nevim, co můžou jíst Afričani. Radši koupim nějaký banány.“
    „Všichni v Africe nejsou opice!“

    Závěrečná poznámka: 

    Tuhle mamčinu vařící obsesi (aby všeho bylo dost a všichni všechno jedli) jsem pochopila až za mnoho let - až když mne život posunul z pozice kuchtíka do pozice kuchaře a drahé příbuzenstvo si v sobotu v jedenáct vzpomnělo, že by teda na víkend přijelo, což mělo za následek nutnost vytvořit z obědu pro dva oběd pro sedm. Už v tom mam celkem praxi (mrazák to jistí :)

  • Škobrtavý návrat tří kamarádů z velikonoční koledy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Velikonoční veselice se zpěvy a nekoordinovanými tanci (nápěv Pepových popěvků: „Pes jitrničku sežral“ a „Zajíček běží po silnici“)

    Drabble: 

    Zpívající Pepa: „Šel zajíc podle vody, nes kopu vajíček.“
    Relativně střízlivej Franta: „Neé, kolem potoka né, loni to bylo s koupelí!“
    Zpívající Pepa: „Zajíček běží po silnici, vajíčka nese pod čepicí.“
    Franta: „Po chodníku, Pepane! Ježkovovoko Karle, támdle de jeho stará.“
    Karel (trochu méně namazanej než Pepa): „Brej den, pani Vomáčková. My vám vedem Pepu!“
    Franta: „Von zato nemůže, stará Vopršálková namaže všechny! Dala nám mazanec jak piliny, tak jsme to museli trochu spláchnout.“
    Karel: „Zato slivovici měla dobrou. Mazanice, mazaná.“
    Zpívající Pepa: „Mazanec prvotřídní, máš jen ty, Maruško.“
    Smějící se Maruška Vomáčková: „Mazáku starej, ty víš jak na mne!“

    Závěrečná poznámka: 

    Není určeno k propagaci alkoholismu. (asi mi to nebudete věřit, ale psáno za střízliva při čaji)

  • Getsemany

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Řekl: ,Bděte a modlete se!‘ A já už jsem tak unavenej.“ Zahledí se do šera na obrysy stařičkého olivovníku. „Ty už jseš pěknej dědeček.“ Přímo ze slupičky vykotlaného kmene vyrůstá úplně nová ratolest. „Jak je to možný? Z takový suchý větve. Nerozumim tomu.“ Ohlédne se, kam poodešel Pán. Zívne. „Nerozumím tomu. Vítali ho jako Mesiáše a on si nechá připravit beránka - prý poslední večeři - úplně stranou od lidí, dokonce nám myje nohy jak poslední sluha. Mluví o chlebu a vínu jako o svém těle a krvi. Taky mluví o zradě. A je tak sklíčen. Kdybych si mozek upřemýšlel, nerozumím tomu.“

  • Zahrádka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tádydádydá.
    (funění do mikrofonu) Právě dozněla znělka vašeho oblíbeného pořadu o zahradničení. (další funění) Vítám našeho dnešního milého hosta... (zuřivé šustění papírů) (polohlasem) Jak že se to jmenujete?
    Kozel.
    ...pana Kozla. (další šustění a rezignované) O čem jste nám přišel říci?
    Že vodvíráme zahrádku.
    A co zajímavého u vás najdeme?
    No, pivo.
    (nepřítomně) A co byste nám řekl o svých květinách?
    Kytky? No manželka tam asi ňáký nandala...
    Prosím?
    Taky máme tlačenku.
    Cože?
    Dobrou, domácí.
    Ehm?
    Že vy ste si mě spletli s bráchou? Ten je zahradník. Mě bylo hned divný, co chcete slyšet o vodvírání hospodský zahrádky po zimě.

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím, jestli mi projde rozhlas místo novin...

  • Mrví učí živé

    Úvodní poznámka: 

    aneb Dva Češi ve Vídni

    Drabble: 

    „Nazdar Karle!“
    „Servus Pepiku, to je dost, že ses uráčil přijít také jednou včas!“
    „Inu, zvědavost mne poháněla. Copak jsi nalezl zajímavého u pana Kokoschky? Zdalipak jsem se strefil?“
    Odpověď je briskní s úklonou a blahosklonným pousmáním: „Ale jistě vašnosti, stenosis mitralis, jak si račte přát.“
    „Jen tě slyším, jest mi jasno, že jsem se v jiném případě zcela zmýlil.“ Odpovídá též s úsměvem.
    „Ja, ja. Tady vedle. Frau Hubatchek. Aortální stenóza.“
    „Aber Karl! Nemohu přece poznati příčinu zcela nečekaného úmrtí!“
    „Tedy doufám, že si považuješ výsad, které ti mohou dopřát naši nebožtíci.“
    „Pakliže jest jim věnována patřičná odborná péče.“

    Závěrečná poznámka: 

    Zase téma, které si nemohu odpustit, i když předpokládám, že něco podobného již asi někdo zpracoval.
    Nebožtíci nám mohou dopřát spoustu informací, ale my stále ještě živí je od nich musíme umět získat. Úplným průkopníkem v získávání těchto informací byl Giovanni Battista Morgagni (1682-1771), profesor na universitě v Padově, který jako první při studiu anatomie popsal i morfologické projevy nemocí na lidském těle. Za zakladatele oboru jako takového je považován Karel Rokitanský (1804-1878). Byl profesorem vídeňské patologie a byl v podstatě první, kdo se tomuto oboru věnoval zcela systematicky v úzké korelaci nálezů s klinikou. Například se svým blízkým přítelem internistou Josefem Škodou jako první detailně popsali morfologii i klinické projevy srdečních vad. Oba vážené pány profesory jsem neuctivě a bez dovolení nastrkala do drablíku a přiznávám, že vůbec nevím, zda bylo tou dobou obvyklé si tykat (nicméně znali se od mládí, snad ještě z Čech) a zda si, coby dva Vídeňáci, vůbec povídali česky nebo německy…
    K výše popsaným srdečním vadám:
    Mitrální stenóza je nejčastější porevmatická vada. Vzniká jako jedna z možných komplikací po prodělané streptokokové infekci – patologická imunitní reakce proti některým vlastním antigenům ve vazivové tkáni cípů mitrální chlopně vyvolá jejich zjizvení a zúžení průsvitu chlopně, které má za následek špatné plnění levé komory krví. Typickými projevy jsou dušnost, vykašlávání zpěněného sputa a poslechový nález diastolického šelestu v oblasti srdečního hrotu. Profesor Škoda ji jistě byl již tehdy schopen diagnostikovat, nicméně jeho terapeutické možnosti byly velmi omezené. Mitrální stenóza byla první vada, která byla zhruba o století později řešena chirurgicky. V současné době se s ní setkáváme významně méně často – s antibiotickou léčbou prakticky vymizely poststreptokokové komplikace.
    Aortální stenóza je typicky degenerativní vada (tj. opotřebení chlopně) u starých nemocných často s aterosklerózou. Krev se v systole protlačuje přes zúžené aortální ústí. Vada bývá dlouho zcela bezpříznaková, protože levá komora dokáže hypertrofií své svaloviny tento stav velmi dlouho kompenzovat, prvním projevem této vady proto může být náhlá smrt. Aortální stenóza je v současnosti nejčastěji operovanou srdeční vadou.

Stránky

-A A +A