Moje články

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Nekonečný záhady vesmíru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pojďme navštívit tyhle hochy, co říkáte?
    http://www.sosaci.net/node/37007

    Drabble: 

    Horizont se rozmlžoval. Možná za to mohlo nevyspání - amatérský ufolog řídil šest hodin v kuse - ale spíš ten joint velikosti termosky, který si podávali. Satelit pod jejich zády už docela vychladl.
    Zhulenec zvedl ukazovák a zašermoval jím proti hvězdnatému nebi. Za prstem zůstával jiskřivý obláček.
    "Cos říkal?"
    "Záhady."
    "JO!"zahulákal radostně. "Nekonečný záhady Vesmíru!!
    "Jako single fusekle. A chleba břichem dolů."

    Vysoko nad nimi se na můstku bitevní stanice postarší hubený důstojník naklonil ke svému obřímu kolegovi v černém.
    "Mno," konstatoval suše, "tuhle návštěvu raději odložíme, že?"
    Odlétali. S pocitem, že Intergalaktická dohoda z osmačtyřicátýho jim vždycky zkazí každou srandu.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Okouzlující idiot

    Úvodní poznámka: 

    Tohle si tu zřejmě dá jediný fanoušek, ale co. Těšilo mě.<3

    Drabble: 

    Občas mu to divadýlko kapku ujelo. Ale museli byste ho znát stejně dlouho jako Galen, abyste to postřehli. Přesněji, abyste dokázali zahlédnout toho dřívějšího, opravdového Orsona. Neřízenou střelu s intelektem jako břitva, promyšleně ukrytou pod vizuálem okouzlujícího idiota. Stačilo se ocitnout beze svědků a Galen ho zase viděl - rozesmátýho magora v brentaalským tričku s dírou pod lopatkou. Orsona, co se zhulený vloupává do univerzitních laborek a krade náhradní díly ke svým Vážkám. Orsona, co tančí, zpívá a chlastá. Co se nepotřebuje učit na zkoušky a spí s kýmkoli, bez ohledu na pohlaví.
    Legendárního Orsona.
    Něco, co Impérium nikdy úplně nevykoření.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Je deset. Víte, co dělají vaši potomci?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Původně jsem se na to chtěla vykašlat, stejně těch třicet nedám, ale nápad se dostavil.:)

    Nahrazuji téma 24: Zmatek matek.

    Drabble: 

    Když to v útrobách lodi zaskřípělo a generátory vypadly definitivně, poprvé znejistěla. Tohle je zřejmě vlastní všem druhům na světě - pozbýt jistoty, když zničehonic ztratíte přehled o dětech. Ze spodních pater stoupal cizí pach. Zřejmě patřil té skupině, co se nalodila. Měli zbraně. Pátrali. Když budou mít smůlu, najdou. Tam dole běhali její adolescenti. Začínali být hladoví. Snad se některý z těch malých pitomečků zase nenechá postřelit a nepropálí se podlahou až někam do hydroponie.
    A zatímco ozbrojená skupina astronautů kráčela dál, vetřelčí královna přemítala, jak je možné, že se ten pitomý zmatek všech matek ve vesmíru nevyhnul ani jí.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Pořád dokola

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nojo, no. Co s ním mám dělat...

    Drabble: 

    To je v hajzlu, tohleto. Udělala to zas. A to jsem řval, ať se na to vykašle, že jsem úplně neškodnej! Zkoušel jsem volat na jejího spolubydlícího, ale ten, když už si mě všiml, akorát zblednul a vyběhnul schodiště jako Zátopek zamlada. Pak nahoře někdo rozsvítil a přišla ona. Se ZAVAŘOVAČKOU, chápete to?
    "Sorry," řekla, "jsi hezkej, ale opravdu tu nemůžeš zůstat."
    A vysypala mě za zídku do Stromovky. Víte, kolik času mi zabralo, najít ten správnej barák?
    Ale nevadí. Náš druh se s vámi snaží navázat kontakt už celý věky. A já to nevzdám. To bych byl houby pokoutník.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Jeden na všechny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak. Ti, co poznají hrdinu této drabble, jsou zkažení až do morku kostí a tím je mám radši.
    Děcka pod osmnáct, negooglit. Díky.

    Drabble: 

    Vybrat si v kavárně stolek až vzadu je víceméně zvyk. Ticho, teplo a klid na čtení. Byl jsem přesně v polovině nejnovější studie o pozůstatcích pohanství v Čechách, když mě ty dva hlasy - klučičí a vzrušené - přiměly zpozornět.
    "Do hajzlu, fakt že jo! JE to on!"
    "Myslím, že jsem ho nedávno zahlídl na fakultě."
    "Kecáš."
    "Je antropolog, třeba se chtěl stavit za kolegy..."
    "Jasně, nebo dělá konkurz."
    "Dal bych pravou kulku za šanci s ním točit."
    "Je úplný zlatíčko."
    "Fa-bu-lóz-ní!"
    "Toho naklonovat! Jeden jedinej Colby Keller na tolik kluků... to fakt není fér."

    Ok, dobře. Dočtu si to na gauči.

    Závěrečná poznámka: 

    Je pěknej, skromnej, chytrej a miluje svou profesi. Obě. Absolutní respekt!

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Ten překrásný vžumivý zvuk

    Úvodní poznámka: 

    Ehm... Pardon.

    Drabble: 

    From: Dir. Orson Krennic
    To: Dr. Galen Erso

    Přerušené dodávky dílů kvůli blbý ofenzívě? A? Zítra je máš. Protože, hádej co - máme ARMÁDU!

    From: Dr. Galen Erso
    To: Dir. Orson Krennic

    Inspekce, sklerotiku.
    Příští týden.
    Wilhuff osobně.
    Nic?

    From: Dir. Orson Krennic
    To: Dr. Galen Erso

    No jo, furt! Nikdo snad nečeká, že něco takovýho dokončíme v termínu. Klídek.

    From: Dr. Galen Erso
    To: Dir. Orson Krennic

    Jsi bipolární magor bez pudu sebezáchovy, ale znám tě dvacet let, tak co se ještě divím. Gin?

    Orson odeslal odpověď a zívl. Vždycky miloval termíny. Hlavně ten krásný vžumivý zvuk, když ho míjejí...

    Závěrečná poznámka: 

    Autorem citátu: "Miluji uzávěrky! Mám rád ten krásný vžumivý zvuk, když mne míjejí!" je jeden z Monty Pythons. Ale kdybyste mě i strejdu googla zabili, netuším který.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Něco o snech

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Když jde o snílky, vybaví se mi jediný člověk. Znáte takový ty příběhy, kterých se nezbavíte ještě dlouho, dlouho poté, co vám vyplňovaly veškerý čas a představivost? Tohle byl jeden z nich.

    Drabble: 

    Náš příběh v kánonu nebude. Dokonce i James Luceno nakonec vyměkne a napíše do knihy o něm alibistickou zmínku o "milenkách."
    Společný sny pokračují dál, dokonce i tady na Planině. Nejsem blázen, vím, že teď už je pohání výhradně MOJE představivost. Protože ta jeho už tu není. Je pryč, rozprášená do nejhlubšího vesmíru společně s ním.
    Vznáší se tam jak třpytky, vonící levandulí.
    Což by se mu nejspíš dost líbilo, a rozvinul by kolem toho střelenou teorii, hodnou Peterova smyslu pro humor a pro absurdno.
    Jednou náš příběh napíšu. A vím úplně přesně, kde ho schovám.
    Koneckonců, pořád jsem knihovník.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    V utajení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Z posledních sil.:D Díky za pochop.

    Nahrazuji Téma č.17 - Přísně tajné!

    Drabble: 

    Vlastně to celé byla tak hloupá náhoda! Když vyšla na mýtinu, ten snaživý blbec už tam stál a projevoval podezřelý zájem o obsah jejího košíčku. Ještě to celé pokazí, pomyslela si znepokojeně Kuncová a přešlápla, protože ty křápy na nohou dřely jako čert.
    "Jen pár bylinek, panáčku," zakrákorala medově.
    "Á, lopucha," zaradoval se, "a celá popsaná neviditelným písmem, vida, vida..."
    Vturánu se tam objevili četníci, otrhali jí falešné bradavice a spiknutí šlo do kopru.
    "Nebojte, Kuncová," volal za ní ten trouba, "Napíšu o vás hru!"
    No co, povzdechla si agentka. Změna je život. Hajnýmu holt napíše, že je na malinách.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    2002

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Při některých vzpomínkách mám husí kůži ještě teď.

    Drabble: 

    Tak jsem tady, děcka. Máte bordel ve sklepě? S tím vám pomůžu! Bude to snadné, rychlé, efektivní a vy už si to pak jen přeberete, platí?
    Cestuji. Jako ty bandy turistů, co dělaj nepořádek a vodohospodáři, co neposlouchaj varování. Jenom mnohem, mnohem rychleji. Největší problém ale je, že ani já sama s tím nemůžu nic dělat. Kdysi tu byly menadry, kterými se dalo líně plout. Hluboké tůně. Vysoké břehy a mnohem méně překážek. Moje cesty byly klidné a tiché tam, kde to bylo třeba.
    Řítím se do města, mocná, zpěněná a neubrzditelná. V takové síle mě nezažilo rovných sto let.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Vysoká magie

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Kdosi si přál ještě jednoho pana Antonína. Tož!

    Varování: obsahuje sprosté výrazivo. Co na tom, že v Ukrajinštině. Prostě to neopakujte, dík.

    Drabble: 

    Občas musíš být neviditelnej, vysvětloval mu předchozího večera Sergej. Zaplať ještě jednu rundu a naučím tě to.
    Pan Antonín se instinktivně přikrčil, neboť ta skupinka ve vestibulu doopravdy stála - podezřelá trojice, připomínající hladové trolly. Tudy neprojde. Jak že to ten praštěný ukrajinský alchymista říkal?
    Třikrát plivnout přes levé rameno.
    Levou ruku do pravé kapsy.
    Vyslovit - nahlas - pyzděc konkrétný!
    (Výborně, teď už na něj zírali všichni.)
    "Revize jízdenek," zahučel troll. Pan Antonín ustrnul, ale revizor vlastně zíral skrze něj, přímo na turistu za ním... Stejně jako všichni ostatní. K neuvěření.
    Do vichrných útrob Vltavské přímo vtančil. V davu a dokonale sám.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Hřích. Ten největší.

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Lehké bjb, inspirované akcí, k níž mne jeden z našich mladých akčních pacientů letos ukecal. Hrozně se těším. A vy se v září přijďte kouknout, kterak trpím.:D

    Drabble: 

    "Připraven?"
    "Připraven."
    "Pádlo držíte pevně?"
    "Říká se veslo, Saturnine!"
    "Nikoli, pane. Původní název té věci, na níž právě stojíte, je totiž -."
    "Nu dobrá, už to chápu. Držím ze všech sil."
    "Vý-bor-ně!"
    Vltava házela zlatá prasátka a skupina plavidel, do níž jsme se zařadili, byla veselá a nesourodá. Saturninův postoj na paddleboardu byl přímo předpisový. Nemluvě o jeho pruhovaných plavkách. Odpíchl jsem se od mola a zmocnila se mne nebezpečná lehkomyslnost.
    Doktor Vlach tvrdíval, že nejtrestuhodnější formou zapomnětlivosti je zapomínat se radovat ze života. Já k tomu dodávám, že nepřidat se k této plavbě by byl přímo hřích, co se neodpouští.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro zájemce o mokré radovánky: http://www.povoda.cz/pr Náš pacoš jest v malé skupince paddleboardistů, která se účastní pravidelně a víceméně z plezíru. Btw, prkno je možné si zapůjčit a na konci trasy pak zase pohodlně odevzdat.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Rutinní výjezd

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drsní chlapi ve službě. Vždyť víte...

    Drabble: 

    Snad pomiliontý si říkal, proč vždycky on. Jak seděl na větvi obkročmo - a nepříjemně si tím utiskoval rodinné klenoty - sice nadával, ale stejně držel pravidlo Tří opěrných bodů.
    "Šmarjá, vopatrně!" volala stařenka hluboko pod ním. Natáhl ruku v rukavici. Právě včas.
    Ten malý zrzavý idiot to pravidlo právě dodržovat přestal. Zatáhl drápy a sjel mu z větve rovnou do dlaně. Ani nemrkl. Dokonce - pánbu je netrestej - začal příst.
    "Nelez nahoru, když to neumíš, vole," řekl mu tiše.
    Nikdy by to nepřiznal, ale tyhle chvíle byly důvodem, proč vstal, když šéf hasičů zahlásil: "Kočka na stromě, na Budějárně. Nehlaste se všichni."

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Ta nejzářivější

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tohle je BjB, šálalálalá...

    Drabble: 

    "Támhleta. Koukni jak září! To přece není normální."
    "Která?"
    "Jseš slepej? Támhleta vedle támhletý velký!"
    "KTERÁ?"
    Leželi na zádech, povrch vyřazeného satelitu SETI dělal tiché pink. Museli přelézt plot, aby se sem dostali, ale pro pro zhulence a ufologa to byl ráj.
    Area 51, ty vole!

    V utajené podzemní základně jen kousek odsud zvedla doktorka Corriganová telefon. Kovový bas na druhé straně zněl skoro omluvně. Skoro.
    "Aha," řekla trpělivě, "Zabloudili. Předpisy ze sedmačtyřicátého stále platí, takže si s tou bitevní stanicí odleťte, hoši. Děkuju, zlatíčko."
    Práskla sluchátkem. Pak navolila jistou soukromou kalifornskou linku. Protože tohle jí George Lucas sakra vysvětlí.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    S větrem ve vlasech

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Potřeba cítit vítr ve vlasech nemá absolutně co dělat s věkem. Tisíckrát potvrzeno.
    Věnováno Tomovi (ze špitálu Na Františku), a taky té dámě, co mi vysvětlovala, že prdí na sedánky s kámoškama u dortu, neboť každý víkend trénuje na drakkarech.

    Drabble: 

    Není těžké je oblbnout, věděla. Prostě mají v hlavě nějakej obrázek a ten musíte udržet za každou cenu. Chce to praxi.
    Hlavně se nerozbulet, páč plakat u doktora, to dělají akorát děcka a senilové. Zas to nepřehnat.
    "Mno," řekl doktor Šebek a prozkoumal snímek proti světlu. "Jednoduchá zlomenina zápěstí, dva měsíce a budete zas fit."
    "To ty pitomý schody," zaskuhrala.
    Měl pěkný svalnatý předloktí, to měla ráda. Byla by ho laškovně štípla, jenomže to by ten obrázek rozbila. Křehká stařenka. Takže kuš, babo!
    "Opatrujte se, je vám osmdesát!"
    Slíbila mu to. Sobě slíbila, že příště ten pitomej skejt uřídí líp.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Doma

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 11. - Řekni vlkům, že jsem doma.

    Drabble: 

    Známá cesta zarostla kapradím. Sahá mi až po ramena. Je zvláštní se sem vracet. Když jsem tudy šla naposled, bylo mi šest a pamatuju si jen málo.
    Mámino varování.
    Tíhu košíku.
    Pach provlhlého domku, o který už babi neměla sílu pečovat, a taky mokré srsti.
    Mívala jsem jméno, ale to si nikdy nikdo nezapamatoval - všichni mi říkali podle té pitomé čepice, co jsem nosívala. Jen já vím, co se tehdy stalo.
    Jeho už bohužel nepotkám - možná některého z jeho potomků. Snad předá vzkaz. Řekne vlkům, že jsem doma.
    Utáhnu popruhy krosny a srovnám si na hlavě kšiltovku.
    Je pochopitelně červená.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Navěky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Znáte mě. Jsem romantika sama.

    Drabble: 

    Neexistuje nic lepšího, než vzbudit se takhle překotně. Za tmy. Pánbu mu pomoz, už to dělal zas. Vždycky to bylo stejný. Divné záškuby ve svalech. Trnutí v břiše. Pak, když nic z toho nezabralo, chladný úponek, co mu přejel po uchu.
    Vztekle zafuněl, posadil se a stáhl ze sebe pokrývku.
    "Máme nějakou dohodu, sakrapes!"
    HLAD.
    "Velký kulový. Jsou dvě ráno. Drž zobák a spi."
    KUCHYNĚ, EDDIEEE. LEDNIČKA.
    "Nic takovýho, hele. JÁ hlad nemám."
    V žaludku významně zakručelo. Bolelo to.
    SSSTEJK.
    Eddie Brock se s povzdechem vyhrabal na nohy.
    Někdy toho vesmírnýho vola, co se stal jeho neoddělitelnou součástí, fakticky nesnášel.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Tyhlety sny o hvězdách...

    Úvodní poznámka: 

    Jeden flashback pro fanoušky Lepších časů.

    Drabble: 

    Zase se válel na podlaze a kreslil. Už během cesty na Brentaal si Galen všiml, že narozdíl od ostatních studentů dává Orson přednost obyčejnému tabletu a písátku, které dřív nebo později bezděčně ožvýkal.
    Orson mžoural přes přerostlé háro a pod hubenými prsty mu vykvétaly perfektní kružnice a dokonale rovné čáry. Reaktory. Děla.
    "Teda," nevydržel Galen nakonec."Nechci se dotknout tvý architektonický geniality, ale jak že to má být velký?"
    "Ále," zasmál se Orson."Takovou kravinu stejně nikdo nezaplatí. Pojď radši na pivo."
    Tak šli. V blažené nevědomosti, že osud je pěkná svině. A některé vzdušné zámky nakonec bohužel někdo postaví.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Na útěku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Absolutní improvizace.

    Drabble: 

    Velká černohlavá to plánovala dlouho. Počasí stálo za prd - to tady na pastvinách ostatně vždycky - ale na to si jeden zvykne. Daleko horší byla ta nuda. Ostatním ovcím to zjevně nevadilo. Klíďo píďo dál žvýkaly trávu, déšť nedéšť. Nechápala, jak dokáží celý den stát jako náhodný seskupení nějaký mastný oblačnosti a házet čelistí sem a tam.
    Ovce.
    Bééé.
    Právě proto drcla zadkem do ohrady a metelila pryč. Věrný ovčák, nejinteligentnější tvor široko daleko, jí radostně pádil po boku.
    Byli tým. A měli misi.
    První Akční Výpravu Ovce Unuděné Komfortem.
    Zkráceně P.A.V.O.U.K. To se pamatuje líp.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Pjůr Médžik

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Praha. Netřeba nic dodávat.

    Drabble: 

    Než vejde do Řetězové, poplácá pan Antonín žebradlo na rameni. Zběžná kontrola. Ne že by měl sklerózu - nakonec, na dvousetletého staříka se ještě celkem drží - ale přece jen, když vaše hlava musí pojmout tolikero informací, máte na kapku roztržitosti nárok.
    Město usíná a pod dlažbou funí prastará magie. S půlnocí nabírá sílu a pan Atonín raději přidá do kroku.
    Zpoza rohu vytančí bezdomovec. Cupitá na špičkách jako balerína, zpívá jako slavík a hlasitě škytá. Duhově. Bělostné sylfy mu krouží nad hlavou.
    Pan Antonín zkoprní. Poplácá tašku znovu. Je děsivě prázdná.
    Přenášet lektvar ve flašce od Sklepmistra byl vážně blbej nápad.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Pelyněk

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Fakticky tam je. Ověřte si.

    Drabble: 

    Jsem celebrita, víte? Mám portrét v kavárně Slavia. Sedím na něm na stole, skláním se k dalšímu intoxikovanému nebožákovi a samozřejmě přitom vypadám úžasně, zatímco kousek od nás nevhodně očumuje jakýsi pingl a nemá ani dost slušnosti, aby nám dopřál kapku soukromí.
    Svět už není co býval.
    Mnohem víc smradu.
    Mnohem méně intoxikace.
    Ovšem pozor - nemluvím o obyčejné otravě. Otrávit se totiž můžete kdejakým bejlím a maximálně se poblijete. Jen thujon vás ale přiměje, aby váš mozek vzplál a začal produkovat umělecká díla. Jen opravdový pelyněk zařídí, abych přišla blíž. A pište si, že na dvousetletou stařenku vážně nevypadám nejhůř.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Prostě to neříkej

    Úvodní poznámka: 

    Blbina, ale z lásky, jasný?

    Drabble: 

    S tím, že budou ostatní k Buckymu přistupovat s nedůvěrou, Steve počítal. Chápal, že ne každý tu má na bývalého seržanta Barnese vzpomínky takové intenzity, aby to dokázalo přehlušit ty nové. Čerstvější.
    Natasha by mohla vyprávět. Po poslední rvačce hrála všemi barvami. Nakonec to ale byla ona, kdo si překvapivou empatií vyžádal seznam témat, do kterých by bylo lepší před Buckym nezabrušovat.
    Kapitánovou hlavou proletěla celá sbírka výjevů - obsahovaly sníh a vlak, svištící vysoko nad údolím.
    "Vlastně je pár slov, která před ním, prosím tě, neříkej."
    "Nech mě hádat. Jsou v ruštině."
    Chmurně kývl.
    Některá témata by bylo lepší zakázat.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Noční služba

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Všem, kteří slouží noční.

    Drabble: 

    Sestra táhla šestou noční službu a zrovna se zaobírala myšlenkou na dávku kofeinu nitrožilně, když ten chlap vpadl do vestibulu a opřel se u ambulance o zvonek. Mátožně zvedla sluchátko.
    "Pohotovost, co jé?" zavrčela vraždychtivě.
    "Chhhhh..."
    "Vás vůbec neslyšim, NAHLAS!"
    Nic.
    Rozrazila dveře.
    Pacient ležel na podlaze, košili na cáry, krve jak z vola. To už vytáčela další číslo.
    "Pane doktore? Jo, Jaruš. Asi tu máme napadení... tygrem, nebo co."
    O kus dál, na starém sídlišti, se kocourek Čitu spokojeně stočil do klubíčka. Přes balkon už sem nikdy nikdo nepoleze. Výhružky jsou pro zbabělce a psy. ON vždycky bojuje naostro.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Blbej nápad

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ehm... Jo, vyrůstala jsem v devadesátých letech. A možná si tu věc také pamatujete. Každopádně doufám, že tak blbej nápad, jako my, jste tenkrát neměli.

    Drabble: 

    "Mě ale nezajímá, kdo. Ani jak. Mě zajímá, že se ani jedna nehnete z baráku, dokud TO nezmizí," řekla máma a zmizela v obýváku.
    Stály jsme v kuchyni jako pěny, kámen by se strnul. Ségra ovládala tenhle výraz dokonale - aby ne, s těma blond kudrnama, modrýma očima a ksichtem barokního andělíčka. Ale zároveň, jak už to v podobných situacích bývá, jsme měly co dělat, abychom se nezačaly válet smíchy.
    "Hele," řekla Dita. "Zkusíme to s tím smetákem ještě jednou."
    Zvedly jsme oči ke stropu.
    Ta nechutná matlakoule, platónskej ideál lepkavýho hnusu, obalenej vším možným, tam pořád držela.
    Pevně.
    A neústupně.

    Závěrečná poznámka: 

    Vzpomínáte? Koule velikosti vejce, obvykle hnusně svítivých barev, co se hodila na hladkou stěnu - nebo sklo - a pomaaaluuu se plazila dolů. Dostat ji z toho stropu dolů dalo práci, neboť jsme tehdy bydleli v domě se stropy extra vysokými...

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Do-ko-na-lost!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Patrně nebudu jediná, ale je mi líto - když se řekne "narcis," vybaví se mi jeden jediný člověk.

    Drabble: 

    Ach, taková dokonalost! Stačí zvednout obočí a našpulit pusu. Ne moc, aby lidi nechytli nějaký... no, víte - nějaký hloupý myšlenky o homosexualismu. Opravdu, ale opravdu nemají ponětí, jak je těžké být inteligentní a krásný současně. Bude muset trénovat. Aby ho poslouchali. Už teď si dělal poznámky a předčítal si je před zrcadlem. To ho dost bavilo. Cítil se přitom jako... no, skoro jako prezident. Což by bylo ideální, pak by ho poslouchat museli! Prezidenti dostávají dárky. Drahá pera, a tak.
    "Venoušku," zamračila se paní Klausová a odstrčila láhev limonády. "Nezírej a jez!"
    Je těžké být dokonalý, když je vám deset.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Jeden z těch dní

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tahle drabble je pro Iantoucha. Neboť je nesmírně fajn fanoušek.:)
    A pro všechny, kteří ocení flashback do časů, kdy ta konkrétní postava ještě nebyla guvernér.

    Drabble: 

    Než Jeffy s Hubeňourem překonali močál, padala tma. Byli pokousaní snad vším, co mělo zuby, jenže narozdíl od obyčejných zelenáčů se tyhle děti nebály kousnout zpátky.
    "Kašlu na to," zasténal Hubeňour, shodil batoh s kořistí a upadl vedle něj. "Potřebuju čaj."
    Jeffy se ochotně složil na záda.
    "Potřebuju stejk," řekl toužebně.
    "Jedině syrovej," poplácal Hubeňour mrtvou věc v batohu.
    "Máš fakt divný choutky."
    "Jsem Tarkin. Vedle slova Divný je ve slovníku moje fotka."
    "Klídek. Moje taky."
    Džungle hlasitě vrněla. Predátoři procitali ve svých doupatech.
    Tenhle den byl vlastně příjemný. Ostatně jako všechny dny, kdy vás na Planině Mršin nic nesežralo.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Dynamo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Začneme zlehka.
    Věnováno Kubovi, nejhustějšímu fyzikáři, co ho svět nosil. A (samozřejmě) Śkolníkouc.

    Drabble: 

    "Už zase, co?"
    "Jo, Pepo. Zas."
    "A furt?"
    "No jo. Furt."
    "Ten pitomej duben," zabručel školník a zamkl byt, aby manželku následoval do druhého patra. Celé gymnázium bylo temné a přízračně tiché, až na jednu jedinou třídu. Přesně tu, kterou oba čekali.
    Ten zatracený křeček pořád běžel, dynamko vrčelo a žárovka, připojená k jeho kolečku, ozařovala liduprázdnou třídu jako předměstí Las Vegas.
    Ještě chvíli koukal a vrtěl hlavou, pak s rezignovaným povzdechem jemně uložil zvířátko do kapsy. Usnulo prakticky okamžitě.
    Nemůže fyzikáře zabít, uvědomil si smutně. Studenti ho milujou. Ale zámek na dveřích biologickejch laborek, ten už fakt radši vymění.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Velký lov

    Na parkovišti pod lesem stojí obvyklá skupinka. Pán v mikině s kapucí, co si obvykle držívá odstup, ale byl to vlastně on, kdo je zavolal. Paní - nejspíš jeho manželka - v teplákovce celé od bláta. Vypadá úplně obyčejně, ale máte vidět, jak se vrhne do boje, když jde o odchyt. Kapánek totiž klame tělem. Zatímco sem jeli, stačila odvést domů své dva hafany, a celou dobu v dešti a blátě pomáhala. Bohužel marně.
    Krátkovlasá holka za volantem zaparkuje a ta druhá - hubená, celá v růžovém a s nádherným hárem jako z Tizianovejch obrazů, vystřelí ven a řítí se rovnou ke skupince.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Až na dřeň

    Ten kopeček od Faustova domu nebyl velkej, ale klukům se táhl jako horkem rozteklá žvejka. Nikomu z nich se TAM nechtělo.
    Protože tohle bylo fakt děsivé.
    Mnohem děsivější než stará dobrá Přístavní čtvrť. Tohleto totiž bolelo. Bolelo vidět, jak je Michal, ke kterému takovou dobu vzhlíželi jako k největšímu frajerovi ze všech, ve skutečnosti zranitelnej.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Jak je vzbudit

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji Téma 5. - Probuď se!

    Drabble: 

    I ti nejpomalejší z nás už jistě vědí, že není dobrý nápad dvounožce upozorňovat, že máme navrch. Konečně, jsou docela přizpůsobiví. A je tu taky ta šikovná věcička, protistojný palec. MY ho nemáme. A víme, jak skvěle se hodí na otevírání kapsiček a otáčení uzávěru na lahvi s oliváčem, (který mám rád, zapište do záznamu.)
    Dnes si ukážeme, jak Člověka vzbudit.
    Vyskočíme na postel. Zíráme. Přiložíme tlapku. BEZ drápů, Čitu!
    Mňoukneme.
    Když je ke skříni s jídlem nevyžene ani to, je tu ještě způsob, řekněme trochu... periferní, ale spolehlivý.
    Vykadíte se. A NEZAHRABETE to.
    Ujišťuji vás, že to zabere vždycky.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Kousek cizího světa

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji Téma 25. - Zadek sedí.
    P.S.: Já se z vás letos picnu, fakt.:D

    Drabble: 

    Příboj občas přinese podivný věci, ale tahle byla nejdivnější. Jak se tak pohupovala na vlnách, připomínala dřevěnou destičku, ale pak se rozpadla na tenké listy. Chňapla jsem po ní jako barakuda.
    Byly tam obrázky - ženy - podivně oblečené. Ale nejdivnější byla jejich těla, hubená, jako by hada někdo rozštípl vedví. Žádný zadek. Chápete to?
    Jak ty ženy chodí?
    Čím, u Velkého Tlustého Hehe, vyvažují kánoi, aby se nepřekotila? Každý přece ví, že když Hehe tvořil ženu, nabral pořádné hrsti jílu a PLESK! Ani trochu nešetřil.
    A vůbec. Moje máma se jmenuje Zadek Sedí a já tohle jméno zdědím, až dorostu.
    Doufejme.

    Závěrečná poznámka: 

    Ideál krásy holt máme každý jinde. A je to tak nejlepší.:)

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Nezapomenout

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tohle se stalo. A fakt na to nezapomenu.

    Drabble: 

    Dokonce i kopie fotek vypadají zaprášeně. Paní se křehkou rukou opírá o pult a druhou rozkládá brýle. Pro jistotu sáhnu dozadu a přistrčím židličku.
    Listuje pomalu, oči, zmatnělé zákalem, nezaostřují. Bohužel jí nemůžu nabídnout lupu - na podobný sortiment je Heidino knihupectví moc malé.
    "Tahleta," ukáže stařenka. "Hned na kraji, vidíte? To je Iva. Byly jsme jako sestry." Ještě chviličku se dívá, na rtech úsměv, pak publikaci o Osvětimi zavře. "To jsem chtěla vidět. Děkuji vám."
    Někdo mou pusou odpoví Nashledanou. Odtrhne oči od hubeného zápěstí. Od čísla, co tam bylo vytetovaný. Jakmile odejde, zvládnu jen dvě věci.
    Brečet.
    A nezapomenout.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Prostě to řekni.

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Všem kamarádům, kteří to řekli. (A nevykrosili si pak kotník jako já.)

    Drabble: 

    Podstatný je říct NE. A vybrat si tu nejvhodnější chvílí. (Dobře, asi neexistuje žádná nejvhodnější, ale i tak - časem se můžete utěšovat, že jste se přinejmenším snažili.)
    "Tati?"
    "Hm."
    "Hele, víš, jak jsem teďka udělal ty zkoušky na akademii?"
    "Hele, jestli ze mě chceš vyrazit prachy na prázdniny, máš smůlu, mladej."
    "Ale ne, jenom... Ona to vlastně nebyla obchodní akademie."
    "Cože?"
    "Teda, klid - na obchodku jsem se dostal taky."
    "V čem je problém?"
    "Taky jsem se dostal na taneční konzervatoř. Berou deset lidí z šedesáti. Ehm."
    "Ty tu obchodku..."
    Vidíte? TEĎ to můžete říct. Pak záleží, jak rychle umíte zdrhat.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Ráj

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Naprosto ideální stav věci.

    Drabble: 

    Kap kap, pleskají kapky deště o dno plechové vany. Když vydrží lejt dost dlouho, brzy se naplní. Teda, aspoň do poloviny. Když se přikryje černou plachtou, slunce ohřeje vodu a člověk se pohodlně vykoupe. Přitom si přečte noviny. Týden staré, ale nevadí. Špatným zprávám čas otupí hrany a dobré člověka potěší.
    Šplouch, chodidlo se zanoří, a s ním i zbytek těla. Je velké. Chlupaté. Jeho majiteli je to šumák. Už dlouho.
    Z vany je výhled na palouk. Kolkolem se rozkládají šumavské hvozdy. V křovinách souloží ježci. Liška si líně vykusuje blechu na zádech.
    Žádný hluk.
    Žádná civilizace.
    Žádné připojení.
    Ráj.

    Závěrečná poznámka: 

    Volně inspirováno skvělou knihou Raději zešílet v divočině. Vřele doporučuji.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Pro případ krize

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Každopádně, zdravím do Tachau! <3

    Drabble: 

    Za prvé: NEDĚLEJTE prudké pohyby. Ve chvíli, kdy vám kůží projíždí drápy, je to těžké. Kapka krve vás nezabije, prokousnutá krční tepna ano. I když jste se lekli, prostě to nedělejte.
    Za druhé: NEZVYŠUJTE HLAS. Tím situaci akorát zhoršíte. Naopak - přísluší se hovořiti konejšivým tónem. Nejste kořist. Jste policejní vyjednavač, uklidňujete teroristu. Ozbrojeného.
    Za třetí: Sledujte řeč těla. Má rovná záda? Jeho ocásek nepřipomíná kartáč na lahve, ale hada jako vždycky? Dobrá práce!
    Za čtvrté: Démon, co vás držel v šachu u sušáku, je jenom čtyřkilový kocourek. Za pět minut si zas bude mírumilovně hrát s těstovinou. Neberte to osobně.

    Závěrečná poznámka: 

    P.S.: Miluju tě, Čitíčku. Koneckonců jsem ti dala tu špagetu. A krabici od bubnu.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Rovnou dolů

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Když já mám tak ráda dobrý konce...

    Drabble: 

    Když se dostavil Smrť - jedna z posledních jistot - věděl, že je v hajzlu. Nicméně přece jenom zkusil svůj nejosvědčenější způsob odvádění pozornosti a zmínil jméno svého nezarytějšího oponenta. Smrť se nenechal zmást. Ujistil ho, že tímto druhem sov se nezabývá. A vyrazili.
    Jak se dalo čekat, Nebeská brána byla zamčená. Frčel rovnou dolů.
    "Agent Bureš?" zeptal se tlustý rarach.
    "Ne!" odmítl automaticky. Než ale stačil dodat Kampáň, vykoukl z ohnivého kruhu čert hubený.
    "Nepovídejte," protáhl hlasem zlého auditora, "A kolikpak jste letos odvedl na daních, co?"
    "Všeci kradnů," obořil se na něj. Sám ale cítil, že už to nemá šťávu.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Kindrštůbe

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    No, zkrátka... Díky, prababičko Kozánková. Budeš dnes hvězda.

    Drabble: 

    Jestli existuje něco jako sudetsko/severočeskej slang, ona ho ovládala. V časech okupace, bývala pradlenou a nemazala se s tím. Stejně jako s češtinou. Na mě pak bylo vysvětlit ostatním, co tím ta hrbatá stará ženská myslela. Její slova byla zvukomalebná a to, že se neříkají, mi bylo vysvětleno až soudružkou učitelkou.
    Díky prababičce si dovedu představit, co znamená, když se řekne: "Umej si fůtny a orvašle." Jak vypadá, když se něco "blejská jak psí šourek." Také vysvětlila, kdo jsou "zaprcatělí vohrndírové, co nemaj kindrštůbe." (Komunisti.) "Ale ve škole to neřikej," dodala alibisticky.
    Něco mi říká, že dnešek by si užila.

    Závěrečná poznámka: 

    Tato dáma, celou rodinou a především dědou (svým synem, který měl domek hned vedle toho jejího), přezdívaná Babka Chňapka, byla fakt neuvěřitelná. Doufám, že budu mít do konce DmD příležitost napsat o bojovce, kterou navzdory pokročilému věku a mírné senilitě s dědou vedla. V časech, kdy moje máma táhla dlouhé služby u telegrafu, mne prakticky vychovávala. Takže, vykazuji-li stopy nějakého divného/černého/ absurdního smyslu pro humor, je to její zásluha.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Celá po něm

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Já vím, no. Ale hádejte, kdo jediný se mi pokaždé vybaví.

    Nahrazuji téma 15. - Dcera svého otce.

    Drabble: 

    Kapradí jí sahalo po ramena, bunkr byl téměř neviditelný. Nebyla tu devět let. Život v osadě Ewoků zatím běžel dál. Válka uvízla v příbězích u kmenových ohňů, Leia se ale nemohla zbavit dojmu, že se smrtí Velkého Chirpy zapomenou. Stromy rostou dál, válka neválka.
    Luke se sem vracíval pravidelně, už sedět u památníku a meditovat mu pomáhalo, ale ona měla pochybnosti.
    Potřebovala s ním mluvit. O strachu. O pochybách. O Benovi. O tom, jak ji Han obvinil, že je ÚPLNĚ CELÁ PO NĚM...
    Což, uchechtla se v duchu, může být pravda.
    Odhrnula listí z otcova náhrobku a konečně se posadila.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    To, co zbylo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dnes trochu morbidně, ale za to může ten dokument, co mi právě vyskočil ve feedu - potažmo tedy National Geographic. Díky, hoši, to zas budou sny...:D

    Drabble: 

    Je to tiché místo. Hayano ho zná nazpaměť. Ví, kterým křoviskům se vyhnout a na kterých kmenech jsou přivázané provázky. Ruce v bílých rukavicích nezatápou, prsty se stále dotýkají lanka jako zábradlí nad útesem. Pozornýma očima pročítá červené písmo na dřevěných cedulkách a věnuje myšlenku těm, kteří je psali. Pátrá v hluboké zeleni po tom, co zbylo, hledá záblesky jiných barev, drobné nesrovnalosti ve stínech. Stopy jsou všude.
    Láhev se zbytkem tlející vody.
    Pouzdro na brýle, prázdné.
    Omšelý stan, který už nemá komu poskytovat útočiště.
    Hayano nad ním mlčky postojí, zatímco v korunách zpívají ptáci.
    Les Aokigahara se začíná probouzet.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud vás zajímá, co je to za místo a kdo je ten pán, jeho dokument je zde: https://youtu.be/4FDSdg09df8

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Optimismus, nebo něco takového

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Návrat Jediho. Netřeba nic dodávat. Snad jen - díky za inspiraci k této bjb, Velký šéfe.

    Drabble: 

    Mimochodem, jsem mrtvý. Skvělá zpráva je, že Palpatin taky. Zatímco pohřební hranice dohořívá a kapradinové pivo teče proudem, na orbitě dohasíná ještě jeden ohňostroj. Působivě velký. Trosky naší stanice. Čtyři roky práce, investic a řevu na podřízené.
    Chápete to? Puff. Ve vteřině.
    Jak velký idiot (nebo optimista) si po tom všem usmyslí postavit TŘETÍ zatracenou Death Star? Vidět nás tu teď Tarkin, stříkne si smíchy. Vždycky měl slabost pro dobré konce. Já taky.
    Můj syn nemá ani škrábnutí. Moje dcera se opíjí s vesmírným pašerákem. A já tu zkouším být optimista. Kupodivu to není těžké. Protože - hádejte co? - jsem mrtvý.

  • Obrázek uživatele hidden_lemur

    Skopové

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Za tohle téma může kdo, děcka? :D

    Drabble: 

    Tohleto chtělo perfektní souhru. Nad šťavnatými důlinami hvízdal vítr, pohrával si s okrajem Robova kiltu a maně mu tím připomínal, kdo je tu šéf. Právě zaznamenal, jak se jeden z fíglů oddělil od skupiny a plíží se na opačnou stranu útesu. Poťapanej Vilík, kdo jiný.
    Zvíře balancovalo na okraji. Vypadalo prastaře. Smradlavě. Rozhodně bezprizorně. Právě si povšimlo lovců a sklonilo hlavu, opatřenou tím nejpůsobivějším párem zakroucených rohů. Jmenovalo se Angus, Nejvzteklejší Beran Široko Daleko, ale slyšelo i na Ty Hajzle. Rozšířilo nozdry.
    O zlomek vteřiny později se jeho svět roztočil a zaplnil řevem. Radostným řevem Fíglů, kteří dnes povečeří skopové.

Stránky

-A A +A