Moje články

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Denní chléb

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem měla spoustu drabblat, na která jsem hrdá. Nakonec vytahuju ze šuplíku jedno, které mě doslova přepadlo ze zálohy. Střípek, který patří na jedno bílé místo v prvních kapitolách Genesis.

    Psáno na téma "Bodláčí"

    Drabble: 

    Byly tak krásné. Majestátní. Měly různé barvy i tvary.
    Kdysi se na ně nemohl vynadívat.
    Ale tehdy nebylo nic, co by se mu nelíbilo.
    Zato teď...
    Ve vzteku vytrhl rostlinu i s kořeny a hodil ji na rostoucí hromadu.
    Odvděčila se mu poškrábanou kůží a několika kuličkami, uchycenými na oděvu.
    Nevnímal to, už se skláněl k další, aby jí připravil stejný osud.
    A další, a další.
    Nakonec hromadu olízly plameny.
    Otřel si z tváře pot a rozhlédl se.
    Na malé ploše kolem něj se už krčily jen zelené stvoly.
    Tentokrát snad přinesou úrodu...
    Aby jeho těhotná žena měla co jíst.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    První budou poslední

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma: Tři krát tři

    Drabble: 

    Tři rybáři vystupují na horu Proměnění, netušíce, co je čeká.
    Stanou tváří v tvář třem, kteří nezemřeli.
    Duch k nim donese hlas Otce, který říká 'poslouchejte Syna'.
    Po takovém zážitku se jim nechce odejít.

    Tři přátelé přicházejí do zahrady, nevědouce, jak vážná je situace.
    Třikrát usnou, ač mají být oporou ve zkoušce.
    Noční vzduch je probudí hlasem přítele, zrazujícím slovem 'Mistře'.
    Po takovém šoku se jim nechce zůstávat.

    Tři učedníci slibují sdílet osud Mistra, nerozumějíce, jaký bude.
    Tvrdou zkouškou jim budou tři temné dny beznaděje.
    Vzkříšený jim posílá Ducha, aby jejich hlasům naslouchaly davy.
    Po takové zkušenosti se musejí rozdělit.

    Závěrečná poznámka: 

    Úplně poslední letošní drabble, úplně po limitu. Ale chtělo být napsáno.

    Budiž nám všem květen lehký.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Kniha zákona

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tohle jsem nezvládla napsat v termínu, kvůli zdravotní indispozici. Ale nešlo to nechat nenapsané. Tak aspoň nesoutěžně.

    Díky všem za krásný, psavý a zamýšlecí duben!

    Drabble: 

    Dobré a zlé.
    Nikdy mu nepřišlo nijak těžké mezi nimi rozlišovat.
    Hospodinův kult byl dědictvím. Tím jediným, které kdy fungovalo.
    Proto se rozhodl opravit chrám.
    Z dávno zapomenutého zákoutí mu velekněz přinesl knihu.
    Tehdy zjistil, jak se mýlil.
    Šok se rychle přetavil v to jediné, co ještě mohlo pomoct - pokornou lítost.
    Ta dokázala posunout neodvratný rozsudek.
    Chtěl, aby ta slova - hypotézy, dispozice, sankce - jasně slyšel celý národ.
    Požehnání i zlořečení. Zaslíbení i hrozby.
    Jejich přísahu zpečetil prachem rozemletých olářů model.
    Když se v další generaci najde někdo, kdo půjde v jeho stopách, zkáza nepřijde.
    Naděje Judska zemřela spolu s ním.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Tetování

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hospodinova slova. Zákon.
    To nejdůležitější, co si měli pamatovat.
    Nestačilo je mít v hlavě. V paměti, která selhává.
    Nestačilo věřit, že je lidské myšlenky a slova nepokroutí.
    A tak lidé dostali příkaz.
    Ta slova se mají třepat v třásních na jejich oděvu.
    Ta slova mají mít na čele, neustále na okraji zorného pole, jako špičku nosu.
    Ta slova mají omotat jejich ruce jako řemínky.
    Ale nejvíc ze všeho měli ta slova mít vyryta ve svém srdci.
    Tam, odkud je nikdo nemůže vymazat ani vyrvat.
    Tam, kde mohou nejlépe působit a kde zůstanou navždy.
    Kde neosloví jen myšlenky, ale celého člověka.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Bojovníci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma "Ticho po pěšině"

    Drabble: 

    Izrael čelil ohrožení. Už zase.
    Pelištejci překročili hranice a hrozilo, že obsadí další kus území. Nebo celou zemi
    To nový král nemohl dovolit.
    Shromáždil vojsko a vytáhl do pole.
    Národ, který celou svou historii bojoval, neměl strach z boje.
    Pak ale ze šiků nepřítele vystoupil jediný bojovník, větší než život.
    Na jeho výzvu zavládlo v izraelském táboře to nejhlubší ticho, jaké kdo pamatoval.
    Jediné, co je rušilo, byla klepající se kolena a cvakající zuby.
    Na další výzvu izraelské řady jako by ještě couvly.
    Nikdo nepředstoupil.
    Odvaha byla ta tam.
    Víra se ztratila.
    Vrátí se v praku v ruce pastýře ovcí.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Strasti prorockého poslání

    Fandom: 
    Drabble: 

    Proroctví bývala málokdy lichotivá pro příjemce a příjemná pro toho, kdo je nesl.
    Často mluvila o tom, co je špatně, občas vyhrožovala zkázou.
    Vždycky se v nich skrývala i šance k záchraně, šance k nápravě.
    Tohle proroctví bylo jiné.
    Zpráva zněla standardně - obraťte se, litujte toho zlého, zachráníte si život.
    Co bylo neortodoxní, byl adresát.
    Jdi do hlavního města nejmocnějšího a nejnepřátelštějšího národa v okolí.
    Na jejich ulicích kaž nabídku Boží milosti.
    Pokud přijmeš ty i oni, bude tvoje proroctví rozsudkem smrti pro Boží lid.
    Když přijmeš a oni odmítnou, zabijí tě.
    A co když odmítneš?
    Hospodin ti pošle velrybu.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Raději živým otrokem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Šuškanda, drby, pověry.
    Napůl vážně míněné, napůl žertovně přehnané, snad aby ti, kdo je šířili, zakryli opravdovou starost.
    Národ, který zlomil moc Egypta.
    To, že pak na celou generaci zmizel v poušti, spíš legendám přidávalo, než ubíralo.
    Historky o jejich bitvách cestou byly možná nadnesené... ale pak, proti všem očekáváním, dobyli i Jericho.
    Egypt zůstal možná pošramocený a vyjedený... druhý břeh Kenaánu byl rozemletý na prach.
    Teď se zkáza řítila směrem k nim.
    Bylo jasné, že pokud chtějí přežít, mají jedinou naději.
    Lstí Izraelce přimět, aby je nechali se k nim připojit.
    Vždyť i věčná poroba je lepší než vyhlazení.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Ze žrouta vyšel pokrm

    Fandom: 
    Drabble: 

    Úděl zasvěcence, o který se neprosil, hlodal v jeho mysli.
    Dlouhé vlasy byly jeho neustálou připomínkou.
    Touha, které měl odolat, oždibovala jeho srdce.
    Rodiče svému synovi nedokáží odmítnout ani tak jasnou chybu.
    Vyceněné zuby zvířete nebyly důvod k starosti.
    Nadlidskou sílu měl používat k lepším věcem, než šarvátkám se lvy.
    Vyjídaná mršina se stala zdrojem hádanky.
    Med v jeho ústech ještě osladil cestu na svatbu.
    Vztekle vrčící tesáky lidských hrozeb vedou ke zradě.
    Jeho nevěsta nevěří, že by ji dokázal ochránit.
    Kousance mrtvého osla jsou odpovědí na lest.
    300 obětí splatí prohranou sázku.
    Nakonec stejně nejhůř hryzalo léta potlačované svědomí.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Úskočná milovaná

    Fandom: 
    Drabble: 

    Její bratr ji podvedl.
    O sestře raději ani nepřemýšlet.
    Jí se nezbaví, ale může se jí pomstít tím, že si udrží lásku společného manžela.
    Jeho má brzy opustit.
    Rodina, ve které byla vždycky tou poslední, se brzy nadobro rozloučí.
    Mohlo by jí to stačit.
    Vykročit vstříc životu, který snad bude šťastnější.
    Dovolat se požehnání, o které se tak pevně opírá muž, jenž ji miluje.
    Bůh... po těch dvaceti letech tak známý... a přece stále cizí.
    Pomsta a touha po jistotě se spojí v ruce, která se natáhne pro domácí modly.
    Hanba ženství je spolehlivě ukryje.
    Bratr odtáhne domů s nepořízenou.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Následuj mne

    Fandom: 
    Drabble: 

    Bylo to paradoxní.
    Ty tři a půl roku, které se zdály jako sotva pár dní.
    Ty zázraky, o kterých všichni mluvili, ale málokdo opravdu věřil.
    Ta banda lidí ze dna společnosti, kteří konečně mohli věřit, že něco znamenají.
    Asi bylo naivní si myslet, že by to mohlo vydržet.
    Ale nešlo se smířit s tím, že to skončilo.
    Někteří z nich se chtěli zkusit vrátit k nějakému "předtím".
    Jeho už stolek s penězi a pohrdavé odplivování procházejících nelákaly.
    Ztratily smysl ve světle Jeho pozvání a života.
    Nenabudou ho zpátky ve stínu hrobu.
    Pro něj už není cesty zpět.
    Už nebude výběrčím.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    דודי לי ואני לו

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jeho laskání je opojnější než víno.
    Jako nejčistší vonný olej jeho jméno.
    Kvítek šáronský, lilie mezi trním - má milá.
    Její oči jsou podobny holubicím, ze rtů jí kane strdí.

    Lahodný je jeho hlas, nejlíbeznější jeho slova.
    Jeho láska je prapor nad mou hlavou.
    Jako zahrada uzavřená je má nevěsta.
    Sad s granátovými jablky, vydávající přesladkou vůni.

    Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mne objímá.
    Naše lůžko je samá zeleň, trámy má z cedrů, střechu z cypřišů.
    Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi.

    Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Na záchodě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma "Dobře naložený tučňák"

    Drabble: 

    V podstatě měl skvělou náladu.
    Přemožené národy mu řádně platily a prokazovaly úctu.
    Zrovna dnes mu izraelská delegace přinesla obětní dary.
    Taková věc se nikdy neobešla bez velké slavnosti.
    Ceremonie u obětního kruhu byla vyčerpávající a slunce pálilo.
    Proto se uchýlil do chladu své soukromé místnosti.
    Ani tam ovšem neměl klid dlouho.
    Vůdce té delegace s ním prý chce mluvit o něčem důležitém.
    Inu což. Zprávu od bohů je třeba vyposlechnout.
    Zejména, když je určena jen jemu.
    Odehnal všechny poddané.
    K výjimečnému postavení si gratuloval příliš brzy.
    Ve skutečnosti totiž byla Hospodinovou zprávou dýka, zaražená hluboko v jeho tlustém břiše.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Konec jednoho optimisty

    Fandom: 
    Drabble: 

    Možná jsem byl naivní.
    Mluvili jsme o tom s ostatními tolikrát, že bylo těžké čekat.
    Nikdy jsem se nebál odpovědnosti.
    Viděl jsem to, co ostatní přehlíželi.
    Věděl jsem, že příležitosti je potřeba jít naproti a popadnout ji za pačesy.
    Proč tomu ostatní nerozuměli, těžko říct.
    Říkali o mně, že jsem netrpělivý. Zbrklý. Unáhlený.
    Ale tím, že držíte pusu a krok změny nedosáhnete.
    Oni chtěli čekat, já jednal.
    Měl jsem za to, že takovou hrozbu nebude moct ignorovat, nebude před ní moct uhnout.
    Nakonec mi měl být vděčný.
    Vzájemně jsme se podcenili.
    Jeho tvrdohlavost končí popravou.
    Můj optimismus končí na stromě.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Ha'ir šel zahav

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byl majestátní, hrdý, vznešený a krásný.
    Ve svých branách vítal krále, velmože, učence, ale i prosté lidi, zblízka i z daleka.
    Obdiv a úctu přijímal s přívětivou pokorou, jako by na nich nezáleželo.
    Nenávist, napadání a hádky pozoroval se stoickým nadhledem, jako by se jej netýkaly.
    Stál ve středu a střetu zájmů, v samém srdci konfliktů.
    Většině z nich nevěnoval pozornost.
    Jeden z nich tragicky a krutě ukončil jeho dlouhý, šťastný život.
    Celý národ jej bude oplakávat.
    Jeho ostatek - drolící se zeď - bude ke vzdání úcty i truchlení přístupná po staletí, pod mohylou ze zlatých kopulí, vystavěnou cizí, uzurpátorskou tradicí.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    ...znají můj hlas

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tam, kde tráva bude zelenější.
    Tam, kde voda bude čistší a studenější.
    Tam, kde stín bude příjemnější.
    Tam, kde kameny budou menší.
    Tam, kde všechno bude lepší.
    Tam, kam vedly vlastní oči a nos.
    Ještě krůček, ještě skok, už jen kousek.
    Nožka podjede, trs trávy se utrhne... a najednou už to nejde ani tam, ani zpátky.
    Zbývá jenom volat.
    Zbývá jenom litovat.
    Zbývá jenom slibovat.
    Zbývá jenom doufat.
    Zbývá jenom čekat.
    Šramot kroků, už je skoro tady.
    Ruce se natáhnou, známý hlas konejší... síla pomůže zpět na pevnou zem.
    Nezáleží na tom, jak hluboko se skutálíš.
    On tě dovede domů.

    Závěrečná poznámka: 

    Tak trochu lyricky, a v originálu to je "ta ovečka", nicméně věřím, že to stejně platí i na berany a skopce.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Maličká nitka v koberci

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přes svůj splín si všiml její nouze a přispěchal na pomoc.
    Oplatila mu to tím, že ho vzala pod křídla své rodiny.
    Chvíli trvalo, než se přiblížili a překonali počáteční rozpaky.
    Pak zaplála láska, které se dostalo požehnání.
    Čtyřicet let, během kterých je oba vychovávala poušť.
    Ji učila pečovat... být oddanou ženou nejtiššího z mužů, oporou po dlouhém dni dřiny a toulání se za ovcemi.
    Tou, která povzbudí, která hlídá jeho odpočinek.
    I se dvěma syny se srdnatě vydává do nepřátelského Egypta, aby pokračovala ve svojí roli.
    Rady jejího otce pomohly vystavět národ.
    Její náruč pomohla udržet pohromadě jeho vůdce.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    První

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jeho rodina byla nadšená. Národ jásal. Všichni se radovali.
    Na jeho názor se nikdo neptal.
    Při pohledu do očí proroka, který jej pomazával, věděl, že není sám, komu to nepřijde zrovna jako výhra.
    Doufal, že prorok svojí autoritou tuhle šarádu zastaví.
    Ale prorok se jen jako buldok držel Hospodinova nařízení.
    Když nevyšlo utéct, dovolil si věřit, že ho aspoň bude podporovat, bude jeho spojencem.
    Přepočítal se.
    Tvrdá slova jej odsuzují dřív, než usedne na trůn.
    Byla snad jeho vina, že se postupně tím hrůzným obrazem stával?
    Ve všech viděl nepřátele.
    Nejvíc v hrdinovi v těle dítěte, který mu obětavě sloužil.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Denní chléb

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byly tak krásné. Majestátní. Měly různé barvy i tvary.
    Kdysi se na ně nemohl vynadívat.
    Ale tehdy nebylo nic, co by se mu nelíbilo.
    Zato teď...
    Ve vzteku vytrhl rostlinu i s kořeny a hodil ji na rostoucí hromadu.
    Odvděčila se mu poškrábanou kůží a několika kuličkami, uchycenými na oděvu.
    Nevnímal to, už se skláněl k další, aby jí připravil stejný osud.
    A další, a další.
    Nakonec hromadu olízly plameny.
    Otřel si z tváře pot a rozhlédl se.
    Na malé ploše kolem něj se už krčily jen zelené stvoly.
    Tentokrát snad přinesou úrodu...
    Aby jeho těhotná žena měla co jíst.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Devátá

    Fandom: 
    Drabble: 

    [vrzání postele, náraz prstu o dřevo, zaúpění]
    Egypťan: Muselas večer zatahovat ty závěsy?
    Egypťanka: Nic jsem nezatahovala, si sáhni, jsou roztažené.
    [opatrné kroky, šátrání, šustot látky]
    Egypťan: To jsem blázen...
    Hebrej: Zdravíčko, sousede! Cože tak pozdě z postele?
    Egypťan: Kdo se tu poflakuje uprostřed noci?
    Hebrej: Co tě nemá, sousede, noc... je deset ráno. A tady před tvým oknem je tak krásně slunečno. Maces?
    [dopad dlaní na obličej, zaúpění]
    Egypťan: Oslepl jsem!
    Egypťanka: [zděšeně] Já také! Co bylo v té kořalce, cos přitáhl domů? Já tě...!
    Mojžíš: [majestátně, v pozadí] Propusť můj lid, farao, a vrátím ti světlo, říká Hospodin!

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Jak si dobýt bohatství

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dvacet let služby.
    Čtrnáct za dvě manželky.
    Šest, aby se domů nevracel s prázdnou.
    Jeho tchán mu důvěřoval se všemi svými stády - vždyť se pod jeho péčí rozrůstala nebývalým způsobem.
    Souhlasil, že mu nějaký skot dá.
    Ty, které byly vnímané jako méněcenné - strakaté, flekaté, pruhované.
    Zázrakem zdravé ovce i kozy začaly vrhat přesně taková mláďata.
    Tchán se divil kolem celé hlavy.
    Podmínky měnil častěji, než šaty, ale nebylo mu to nic platné.
    Celé zdravé a silné stádo po nějaké době patřilo zeti.
    Jistě za tím bylo Hospodinovo požehnání.
    ...nebo možná jenom lstivost, která do napajedla položila pruty s oloupanou kůrou.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Běda vám

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma: "Pekelný zákazník"

    Drabble: 

    Podsvětí, to nejhorší, co si lze představit.
    Šeol - místo bez šoel.
    Místo, kde zůstanou otázky, ale odpovědi už nelze nalézt.
    Místo, ze kterého se nelze dovolat Hospodinovy vševědoucnosti.
    Vědí o něm, tolikrát o něm četli, uvažovali... a jsou tak přesvědčení, že se jich netýká.
    Oni přece vědí. Oni studují. Oni znají.
    Oni jsou ti, za nimiž ostatní chodí pro moudrost, radu, vedení.
    Otázky ostatních, na které odpovědi znají, přebíjejí dotěrné nezodpovězené, které se o slovo hlásí v jejich nitru.
    Nejsou schopní přiznat, že toho tolik nechápou.
    Proto uslyší: "Jste jenom obílené hroby."
    Proto jim zbyde jen pláč a skřípění zubů.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Cestovní horečka

    Fandom: 
    Drabble: 

    200 let.
    Fyzickou námahu a nespočet třísek v rukách, které musely neznámému řemeslu nejprve přivyknout, předčila bolestivostí jen námaha psychická.
    Třísky nedůvěry, posměchu a ostrých slov všech kolem se zarývaly do jeho srdce, které také ještě nepřivyklo nové úloze.
    Když se zavřely dveře, měl pocit, že selhal.
    Vlastně ho překvapilo, že ten prostor stačil pro všechny a pro všechno.
    Co ho překvapilo daleko víc, bylo jak přesně prostor oddělený pro lidi stačí pro jeho rodinu.
    Že by Hospodin nepočítal s tím, že jich mělo být víc?
    Vděčně obrátil oči k nebi.
    Svůj úkol splnil.
    Věrní doplují první třídou do budoucnosti.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Pýcha je pád

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když vám na něčem záleží, nemůžete být nedotknutelní.
    Přímo ho porazit nejde... ale přes ně, přes ně ano.
    Bylo to skoro příliš snadné.
    Ten den chutnalo vítězství trochu nakysle, jako čestvý plod v jejich ústech.
    Myslel si, že mě hrozby a prokletí vyděsí.
    Jako by ve své vševědoucnosti nevěděl, že se ho už dávno nebojím.
    Odpověď vymýšlel pár tisíc let, ale komu záleží na čase ve věčnosti.
    Chtěl je přivést zpátky tím, že bude sdílet jejich osud.
    Jak pošetilé.
    Opět je to téměř příliš snadné.
    Ten ultimátní triumf dnes voní sladce, jako pot a krev, stékající po dřevě jeho kříže.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Pověst není všechno

    Fandom: 
    Drabble: 

    Její reputace ji předcházela a nebylo jí co vytknout:
    Má smysl pro rodinu - stará se o starou, zlomenou tchyni.
    Má smysl pro empatii - ví, kdy se ptát a kdy nechat ostatní o samotě.
    Má smysl pro práci - od té chvíle, kdy sem došly, se nezastavila.
    Má smysl pro to, co se sluší - sedne si raději sama, dokud ji nepozvou mezi sebe.
    Má smysl pro ekonomiku - co okamžitě nepotřebuje, odloží na později.
    Má smysl pro tradice - ač cizinka, přizpůsobuje se zvykům i náboženství.

    Přesto to bylo až velmi osobní setkání, které jej přesvědčilo, že si zrovna ji chce vzít za ženu.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Dívka v okně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byla dcerou krále a královnou manželkou.
    Bum.
    Její muž (narozdíl od jejího otce) byl vždycky miláčkem davů.
    Bum.
    Hrdina, pomazaný a požehnaný.
    Bum.
    Přináší Schránu Smlouvy zpět do Jeruzaléma.
    Bum.
    Hospodin bude uprostřed svého lidu.
    Bum.
    Královou pozicí nic neotřese.
    Bum.
    Všichni se radují.
    Bum.
    Její muž křepčí jako blázen.
    Bum.
    Ona ví, jak pomíjivý je mír.
    Bum.
    Ví, jak vrtkavá je přízeň davu.
    Bum.
    Ví, jak rychle se Hospodinovo požehnání promění ve zlořečení.
    Bum.
    Jak neuvážený čin může všechno zničit.
    Bum.
    Jak se autorita může rozplynout.
    Bum.
    Každý radostný úder bubnu cítí jako krok k nevyhnutelnému osudu.
    Bum.
    Odsouzení.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Apoštol pohanů

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přestal počítat, kolik sborů založil, kolik společenství navštívil, kolik dopisů, plných podpory, útěchy i kárání napsal a odeslal.
    S kolika spolupracovníky sdílel cesty a odpovědnost.
    Kolikrát se jeho plány na poslední chvíli změnily.
    Vítězství i prohry. Běh a klopýtnutí.
    Všechno snášel, pokorně a trpělivě.
    Věděl, že svět je veliký a těch míst, která ještě musí slyšet, je tak mnoho.
    Na mapě v jeho mysli však zářilo jen to jedno.
    To, které nebylo tak úplně nedotčené.
    To, které bylo tak důležité.
    Domov, a přesto cizí, neznámý, nepřátelský.
    Tentokrát, konečně, mu bylo dovoleno obrátit své kroky k němu.
    Cíl všech cest.
    Řím.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Požehnaný a zlořečený

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma "Všechno nebo nic".

    Drabble: 

    Její život byl sledem rozhodování mezi extrémy.
    Většinou za sebou měla rady svého moudrého bratrance.
    Teď to ale bylo na ní - promluvit znamenalo riskovat, že všechno ztratí.
    Mlčet znamenalo zradit.

    Když vstupovala na nádvoří, nevěděla, zda ji čeká život nebo smrt.
    Byly za ní modlitby národa, který doposud nesměla prohlásit za svůj.
    Královo žezlo promluvilo pro ni.

    Když vstupoval do královniných síní, věděl, že ho tam čeká pocta.
    Byla za ním závist a nenávist proti národu, který ani zajetí nedokázalo zlomit.
    Královnina slova byla rozsudkem smrti.

    Židé v ten den získali díky odvaze všechno.
    Hamanovi a jeho rodině nezbylo nic.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Moria

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tři dny mlčení.
    Tři dny, ve kterých otce něco tížilo a zároveň hnalo slepě vpřed.
    Sotva zůstali sami dva, musel se zeptat.
    Věděl, že otec nebude lhát.
    Jeho odpověď, plná víry, nedávala smysl.
    Nebo ji možná jenom jeho srdce chápat nechtělo.
    Přesto tušil, že se jedná o zkoušku.
    Pro ně oba.
    U oltáře na hoře shodil z ramen dřevo a postavil se otci tváří v tvář.
    Něco mu šeptalo, že když se vzepře, starý muž ho nepřemůže.
    Jeho ruce se samy od sebe natáhly před něj a zkřížily v gestu oddané rezignace.
    Naděje, připravená se obětovat.
    "Raději mě spoutej, otče."

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Zpečetěno krví

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kdo měl možnost odmítnout?
    Snad ona, když na ni promluvil princ.
    Snad on, když za jeho srdce zatahal chtíč.
    Snad její otec, když se mu otevřela možnost zachránit její čest.
    Snad jeho otec, když si druhá strana začala klást podmínky - kruté a nevratné.
    Její bratři mohli přijmout, na čem se staršinové mezi sebou dohodli.
    Spojenectví se sousedním královstvím, stvrzené sňatkem, bylo výhodné pro všechny.
    Proč ale přijímat nabídku, která začala ponížením?
    Proč dát na to, co radí moudrost otce, který nemiloval jejich matku.
    Proč se držet zpátky, když se nepřítel svíjí v bolestech?
    Krutost maskující se hrdostí ruší svatou smlouvu.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Čas akce

    Fandom: 
    Drabble: 

    Milovat budeš svého Boha, celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou silou.
    Nebudeš mít jiného Boha.
    Nezobrazíš si Boha.
    Nevezmeš Boží jméno nadarmo.
    Pamatuj na Šabat, že ti má být svatý.

    Milovat budeš bližního svého, jako sebe samého.
    Cti svého otce i matku.
    Nezabiješ.
    Nesesmilníš.
    Nepokradeš.
    Nevydáš pro svému bližnímu křivého svědectví.
    Nebudeš dychtit po ničem, co patří tvému bližnímu.

    Hospodin dal svým lidem tolik slov, že občas zapomínají, že láska není slovo
    Láska je naplnění zákona.
    Láska je sloveso, akce.
    Věci se začnou dít, když se přestaneme schovávat za hesla.
    Pro křesťany nastal čas mlčet a jednat.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Kdybys tu byl

    Fandom: 
    Drabble: 

    Měl pocit, že ho někdo volá.
    Otevřel oči do podivného, plátěného šera.
    Místo známých domácích vůní ho obklopoval pach konzervačních olejů a lehce provlhlé skály.
    Tvrdý kámen mu sloužil místo podušky.
    Cosi mu vadilo v pohybu, omezovalo jeho ruce a nohy.
    Přesto se posadil.
    Poslední, co si pamatoval, bylo horečné, uslzené šeptání jeho sestry:
    "Zdržel se, ale určitě přijde."
    Ten hlas, který ho volal, jí dával za pravdu.
    Těžce vyšel do slunečného ticha.
    Pohlédl do usměvavé tváře a očí, stále ještě přeplněných slzami.
    Když sevřel v náručí sestry, pochopil.
    Výzva "probuď se" nepatřila jen jeho tělu, ale duším všech okolo.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Kam kráčíte?

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kráčeli sami dva, ramena svěšená, hlasy tlumené.
    Ranní slunce zlatilo hradby města, které bylo cílem cest.
    Jim teď leželo za zády.
    Zvětšující se vzdálenost však nedokázala zmírnit bolest, kterou vlekli na bedrech.
    Otázky zůstávaly v kročejích ležet nezodpovězené.
    Jedinou, kterou zodpovědět dokázali, jim položil cizí hlas.
    A pak už nebylo třeba se ptát.
    Hlavy a záda se s přibývajícími mílemi rovnaly, jako by z nich vlídná slova smývala únavu.
    I když jejich kroky zrychlily, naděje, kterou považovali za mrtvou, je konečně dohnala.
    Cíl přišel příliš brzy - tolik toho ještě chtěli slyšet.
    Na konci cesty je trpělivě čekala víra.
    Mesiáš žije.

    Závěrečná poznámka: 

    Já se nemůžu zbavit dojmu, že už jsem něco podobného někdy psala. Ale snad se moc neopakuju.
    A taky doufám, že tam je zjevné téma.

    (A pro ty, kdo potřebují nápovědu, je to cesta do Emauz a najdete ji u Lukáše v kapitole 24, od verše 13 dál)

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Když budou oni mlčet...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zlost, která zabije bratra.
    Úleva, když opadne voda.
    Vděčnost, protože místo syna krvácí beránek.
    Údiv nad posláním daným ve snu.
    Pýcha moci světa týrající ohnutá záda otroků.
    Víra, vtělující se do deseti slov.
    Povzbuzení vytažené z právě překročené řeky.
    Vzdor, který lidskou logiku poráží Boží mocí.
    Rozsudek smrti pro ty, kteří slouží jinému bohu.
    Strach, když se pod tíhou nevěry hroutí jistoty.
    Stud, protože někdo viděl to, co mělo zůstat skryto.
    Spasení přemáhající smrt a vystupující z hrobu.

    To, co by lidé neměli zapomínat, je navždy uloženo v paměti kamenů.
    Spasitel říká, že ty promluví, když se lidé rozhodnou mlčet.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Goel

    Úvodní poznámka: 

    Hodně jsem se rozhodovala mezi tímhle a druhým, které trochu zapadlo - Ty mě následuj
    Nakonec vyhrálo to, které je trochu méně příběhové. Protože je to něco, o čem teď hodně přemýšlím. Něco, co je pro mě hodně důležité a málo se o tom mluví. Něco, co vyvolává radost, nadšení a je vzrušující, když se to promyslí do důsledků.

    Psáno na téma č.16: Plán B

    Drabble: 

    Goel znamená vykoupení z otroctví, když dluhy nejdou splatit jinak.
    Goel znamená šanci získat zpět ztracenou rodinnou půdu a s ní i obživu.
    Goel znamená nestát před soudem sám a bezmocný proti obžalobě.
    Goel znamená možnost pomstít nespravedlivou a předčasnou smrt.
    Goel znamená naději na budoucnost a zachování jména v podobě dětí pro mrtvého.

    Goel je ten, kdo věrně stojí po boku, když se celý svět staví proti.
    Goel je jistota pomoci, zastání a pochopení, když všechno ostatní selže.

    I když je pro ně často až tou poslední volbou, Hospodin se goelem svých věrných prohlásil už na počátku naprosto prvoplánově.

    Závěrečná poznámka: 

    Goel (גֹּאֵל) znamená nejbližší příbuzný - zastánce.
    Jde o starozákonní koncept, kdy nejbližšímu mužskému příbuznému (typicky otci nebo bratru/švagrovi) byla uložena v drabbleti uvedená práva/povinnosti. Celý koncept vedl k tomu, aby z Izraele 'nemizely' rody a rodiny, protože ten, jehož jméno zmizí, se považuje za zapomenutého a zavrženého.
    (Nejlepším příkladem působení goela je potom příběh knihy Rút, kdy se Boaz jako nejbližší žijící mužský příbuzný ujímá moábské vdovy Rút, získává s ní zpět rodinný majetek zemřelého a plodí syna, který dále ponese rodinné jméno)
    Myšlenka Goela ovšem přesahuje čistě lidskou úroveň, protože sám Hospodin se několikrát prohlašuje za Goel-Jisrael tedy příbuzného-zastánce svého vyvoleného lidu.
    V novozákonním kontextu je tato myšlenka umocněna v epištolách, kde apoštolové mluví o Ježíši Kristu jako o starším bratru věřících a o společenství církve jako o Božích adoptovaných dětech. Tím se koncept příbuzného-zastánce rozšiřuje ze starého Izraele na Izrael 'duchovní', tedy křesťanskou církev obecně.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Přijdu brzy

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nikdo nezná dne ani hodiny - jen Otec.
    Válka, hlad, mor, oheň a síra.
    Pronásledování, útisk, mučení.
    Andělské fanfáry a oblak, na kterém sestupuje Spasitel.
    Věrní, vystupující z hrobů a vzlétající Mu vstříc.

    Psal se rok 1884.
    Ti blázni, vedení Millerem, už zase stáli na kopci a hleděli k nebi.
    Očekávali konec. Loni to byla chyba ve výpočtu, ale letos - letos se to určitě stane.

    150 let poté malá církev stále používá výrazy jako 'Doba konce'
    Možná je načase doříct, že i když se nedožijeme 'objektivního' konce světa, náš svět skončí naší smrtí.
    Po ní už nejde změnit rozhodnutí.
    Jsi spasen?

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuji všem, kteří četli.
    Ale především děkuji Bohu za Jeho inspirativní Slovo.
    A za to, že mi dovolil psát.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Mzdou hříchu je smrt

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma č. 9 - Tak za kolik?

    Drabble: 

    Ta cena byla stanovená od počátku samotným Hospodinem.
    Nesmlouvalo se o ni. Ďábel do ní neměl co mluvit, jen ji využil.
    Myslel si, že Nejvyššího zraní tím, že donutí lidstvo, aby ji zaplatilo.
    Ale Bůh od počátku plánoval, že ji za neposlušné děti zaplatí sám.
    Celou. Bez nároku na náhradu.
    Všichni přihlíželi tomu, jak Pán Vesmíru obětuje sám sebe.
    Ďáblův pocit triumfu vytlačila hrůza porozumění. Prohrál.
    V bezmocném vzteku vymyslel způsob, jak všechny znovu podvést.
    Jeho plán je přesvědčit lidstvo, že to nebylo všechno.
    Že na spasení visí ještě skutky splatná cenovka.
    Milosrdná Láska nabízí draze zaplacený věčný život zdarma.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Vyvedu tě na poušť

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuje téma č. 28: Emoční kolika

    Drabble: 

    Vzal si ženu, která byla poskvrněná a zvrácená.
    Miloval ji, i přes to.
    Věděl o každém jejím záletu.
    Ani jedno z dětí, které vychovával, nebylo jeho.
    Dávala svým milencům přednost, kdykoli mohla.
    I když ji nechali napospas, hladovou a nahou.
    Aby ji dostal zpátky, musel zaplatit - jako každý jiný.

    Zavázal se lidu, jehož lásku přirovnal k ranní rose.
    Miloval je, i přes to.
    Věděl o každé cizí modle a oltáři.
    O tom, že každý jeho čin připíšou kameni nebo dřevu.
    Dávali přednost tomu, čím mohli manipulovat.
    Nechal je projít hořkou uličkou hanby a bolesti.
    Zaplatil za jejich svobodu, ne věrnost.

    Závěrečná poznámka: 

    Vidíte tam téma?

    A jinak se jedná o příběh proroka Ozeáše. Izraelští proroci většinou měli zajímavý život, protože kromě mluvení obvykle byli pověřeni něco svému národu 'názorně předvést' - v Ozeášově případě přiblížot Hospodinovu lásku k nevěrnému lidu tím, že si vezme děvku.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Zaslíbení z údolí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Suché kosti. Smrt. Konečná.
    Slovo
    Klapání a hluk, když se kosti začínají ukládat na místa.
    Svědectví
    Jako podivné šlahouny raší na kostech svaly, spojují je dohromady.
    Proroctví
    Hororově vypadající těla se potahují kůží.
    Dech ve vánku
    Padlí vstávají, naplnění Božím Duchem.

    Obraz zkázy, měnící se v obraz naděje. Ilustrace síly Slova, jehož slyšení nemůže zůstat bez odezvy. Vidění, které říká, že ještě není pozdě... nikdy není pozdě. Působivý důkaz toho, že ten, kdo stvořil život, jej může navrátit. Varování, že bez Ducha zůstaneme mrtví.

    Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?
    Pane, řekni jen slovo... cožpak je pro Hospodina něco nemožného?

    Závěrečná poznámka: 

    Tentokrát lehce prorocky - konkrétně z knihy Ezechiel, kapitola 37, verše 1-14.

    Prorok je ve vidění přenesen do údolí, plného suchých kostí. Dostane od Hospodina pověření prorokovat těmto kostem - ty se postupně pokryjí masem a kůží. Druhý pokyn pak zní, že má volat k Duchu života, aby na nově zformovaná těla zavanul, vstoupil do nich a oživil je. To se také vzápětí stane.

    Celé vidění je metafora, která má dodat naději zajatému a zdeptaému izraelskému národu. Má jim připomenout, že jejich Bůh je všemocný a ochotný je vyvést třeba z hrobů, aby se k Němu vrátili a sloužili mu.

    A pokud byste měli pochybnosti, zda tam je téma - tak ano. Je tam ultimátní Eso (dle křesťanského vnímání), kterým je Hospodin, ale také oživení/život skrze Ducha Svatého.

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Setřepte i prach toho místa

    Fandom: 
    Drabble: 

    Hospodin měl něco na srdci.
    Ale úzkost jeho vyvoleného kladla špatné otázky.
    Jak malá hrstka spravedlivých stačí k záchraně zkaženého města?
    Člověk byl spokojený, když 'umluvil' krutého Boha.
    Deset.

    Čtyři.
    Bůh nehádal, nesmlouval, jen souhlasil.
    Předem věděl, kolik v tom městě spravedlivých opravdu je.
    Ale rodina synovce vyvoleného špatně chápe rozsudek.
    Andělé je vyvedou skoro násilím.

    Odsouzené město mají nechat za sebou, nevrátit se ani pohledem.
    Jejich myšlenky mají dlít na Tom, kdo je zachránil.
    Svá srdce mají s sebou odnést do nové budoucnosti.

    Zvědavost je silnější.
    Zkáza přitahuje neposlušné oči.
    V půli kopce zůstane stát solný sloup, hledící zpět.

    Závěrečná poznámka: 

    Příběh Sodomy a Gomory je víc než co jiného příběhem Lotovy rodiny.
    A je to příběh tak tragický, jak to jen Bible umí.

    Čtěte 1. Mojžíšovu kapitoly 18 (od verše 16) a 19

    (podrobnější vysvětlivky budou dodány později)

  • Obrázek uživatele Owlicious

    Stručná historie

    Fandom: 
    Drabble: 

    Koutek země oddělený jen pro ně.
    Bohatá pastva pro stáda a pole, která mohli obdělat.
    Nomádi poznali pohodlí a dostatek.
    Přivedla je sem nouze a láska.
    Ale nebyl to domov.

    Své místo ztratili, nové ještě nenašli.
    Válečné vozy v patách a zrní padající z nebe.
    Osvobození otroci táhnou přes žhnoucí písek a bouřící vody.
    Pouští je vede plamen a oblak.
    Cestu domů otevře meč.

    Země zaslíbená a rozdělená, jejich.
    Čas se usadit a znovu sít a sklízet.
    Vyvolení vyhnanci však nedokáží odložit meče.
    Pohromadě je drží zaslíbení a tradice.
    Domov však není rájem, který čekali.
    Ten může dát jen Hospodin.

    Závěrečná poznámka: 

    Jeden Izraelský národ a jeho oscilace mezi meči a pluhy.

Stránky

-A A +A