Moje články

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    12. Nové ráno

    Úvodní poznámka: 

    Už jsem zpět ve svém obvyklém nedělním rytmu. Takže nyní přesně odtam, kde jsme předminule skončili.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    11. Vzpomínka - U řeky

    Úvodní poznámka: 

    Ne, nekoukáte špatně do kalendáře, je vážně sobota. Zázraky se dějí. :)
    (Je to tím, že vím, že zítra večer fakt nebudu mít na nic energii. Kdo někdy cestoval pět hodin autem s malými dětmi, tuší. Takže jsem se hecla už dnes.)

    Jak se dalo očekávat u něčeho, co má být dlouhé a člověk to z placu uveřejňuje po kouskách, došlo mi při těchtotýdenních úvahách na téma "jak dál", že jsem už dávno měla zařadit jednu retrospektivu. Takže ji dostanete naservírovanou dnes. Ideálně vzato by tahle vzpomínka mohla být prolog k celému příběhu. Takový předkrm. I když vy to dostanete jako mezikrm.
    No co už. Asi lepší, než pumpičkou do koulí
    drátem do oka.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    10. Dům prachu

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem tady, dnes poměrně brzy. Myslela jsem, že budu pokračovat ještě kousek dál, ale je vichřice a teď nám tu přes dvě hodiny nejel proud. Takže protože teď zrovna naskočil, radši to honem vložím, abych pak jenom smutně nekoukala.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    9. Mirje

    Úvodní poznámka: 

    Já se vám omlouvám, zase se mi to natáhlo. Ale dneska vážně nemám na delší psaní elán a navíc na následné scény se velmi těším a nechci je odbýt. Příští víkend jedeme s dětma k babičce, takže bych snad měla mít čas se v neděli na pár hodin někam zašít s notebookem a vyrobit následující kapitolu v klidu a s péčí.

    Takže dnes jen krátce. Snad tím neodradím své věrné kachny čtenáře. Vydržte! :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    8. U cíle

    Úvodní poznámka: 

    Ten pocit, když v neděli za deset půl dvanáctý konečně dopíšete kapitolu, vítězoslavně se to chystáte vydat a odplazit se do postele pro své tři krát dvě hodiny spánku... a pak zjistíte, že tam máte mít slovní hříčku.

    No nic.

    Takže dneska se (konečně) rozloučíme s Otisem. A už se velmi blížíme ke kapitole, na kterou se celou dobu těším. Možná už příště. Nebo přespříště?

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    7. Sny

    Úvodní poznámka: 

    Bylo by fajn, nepsat to vždycky v neděli večer, že? :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    6. Mezihra

    Úvodní poznámka: 

    Poslední kapitola byla poněkud přebujelá, tak dnes krátce.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    5. O ztracené princezně

    Úvodní poznámka: 

    Je tam někdo? Poslušně hlásím, že mi tato kapitola poněkud překynula. Nicméně nechci ji překousávat napůl, protože je jaksi... odhalující. Kdybych měla čas tak měsíc nad tím přemýšlet, asi bych to dokázala podat nějak elegantněji, ale takto... hm. Jsem ale spokojená s tou poslední pasáží, tak třeba se k ní nějaký statečný čtenář prohryže. Dobrou chuť. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    4. Město modré a bílé

    Úvodní poznámka: 

    Posledně jsem neuváženě napsala, že je kupec Otis bezvýznamná vedlejší postava. Beru to zpět, nějak se mi tam pořád cpe, chlapec. :) Takže se s ním nejspíš ještě pár kapitol nerozloučíme.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    3. Cesta do Savary

    Úvodní poznámka: 

    Neděle večer, pomalu čas pustit se do další kapitoly... :)
    Dneska se podíváme, co se dál dělo s mladou ženou, která nám minule přicestovala výtahem.
    Tentokrát je to taková nepříliš akční průchodovka, ale... no, má to mít padesát kapitol. Padesát! Nikdy jsem nepsala nic, co má mít padesát kapitol! A ty šťavnatější přijdou, slibuju, hodlám vydržet! :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    2. Výtahy

    Úvodní poznámka: 

    Stránka a půl textu a smolím se tu s tím tři hodiny. A ještě nejsem spokojená. :) Fakt potřebuju tuhle výzvu jako prase drbání.
    Mimochodem, ten příběh měla být původně pohádka. Nebo něco jako young-adult fantasy. Ale nevím nevím teda. :))

    Jinak tahle kapitola je retrospektiva. V podstatě to plánuju tak, že půjdu odteď víceméně lineárně dopředu, dokud se nenapojím na úvodní drabble/kapitolu. Ale nic neslibuju. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    1. Hostina pro vrány

    Úvodní poznámka: 

    Míváte někdy "filmové" sny? Mám už delší dobu vymyšlený vcelku ucelený příběh, jehož jedna důležitá scéna se mi letos na jaře zdála.
    A protože ten Ryin drasťák na úvod se mi do tohoto světa docela hodí, jdu do toho. Pojďte do toho se mnou. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Chovný potenciál

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tohle sis vybrala?“ Babička si prohlíží Lídina přítele, jako by šlo o dobytče pochybné kvality. „A proč má ten kruh v nose?“
    „Ježiši, babi,“ povzdechne si Lída, „to se dneska nosí.“
    „Má to něco společného s plodností? Dává tím najevo, že je připraven k páření? Máte chovný potenciál, mladíku?“
    Dan zrudne. „Madam, já vám asi úplně...“
    „Myslím, jestli vaše breberky pěkně mrskaj ocáskama. No, já vím, vy mladí jste dneska samá kariéra a cestování, ale ono z každýho mladýho bejčka je jednou starej vůl-“
    „Babíí,“ zaúpí Lída.
    Nakonec, jako test je to dobré. Jestli Dan přežije babičku Mary, přežije všecko.

    Závěrečná poznámka: 

    Jó Méry, babička Méry, ta zkrotí křepce hřebce, ať chce a nebo nechce. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Knedlík

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Tak co, máme všecko? Mouku? Kvasnice? Mlíko?“
    „Tady. Chceš hrneček?“
    „Asi jo. Rozdrobím to tam... přidej trochu cukru.“
    „Takhle, nebo víc?“
    „Stačí. Teď tam cmrndni to mlíko a já to posypu moukou.“

    „Nějak to nic nedělá.“
    „Jak starý jsou ty kvasnice?“
    „No...“
    „Nebylo to mlíko moc studený? Třeba jsme je vyšokovali.“
    „Snad ne.“

    „Dejcháme tady na to jak vůl s oslíkem na jesličky, co?“
    „A kdo je kdo?“

    „Hele, bublinka!“
    „Já nic nevidím.“
    „Ale jo, tady, na kraji, koukni... tady je druhá. A třetí!“
    „Aha, fakt. Tak to asi bylo tím mlíkem.“
    „Hm, tak víc dejchej, jinak se knedlíku nedočkáš..."

    Závěrečná poznámka: 

    Ach, ty sladké společné začátky ve vlastní kuchyni! :) Dnes už jsme o mnoho kynutých knedlíků a dvě děti dál, ale vzpomínka je to pěkná.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Neříká se "problém", říká se "výzva"

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem asi žádné památné veledílo (opět) nevytvořila, ale pro drabbli tuhle mám slabost. A neobjevila se, myslím, v žádném výběru.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Svět v barvě

    Fandom: 
    Drabble: 

    Řekli byste, že z něj bude spisovatel, sotva se naučil psát. Vymýšlel celé nové světy.

    K osmým narozeninám dostal tlustý blok, aby mohl všechny svoje příběhy napsat.
    Byl to krásný blok. Nevěděl jak začít, a nechtěl začít špatně, aby takový krásný sešit nepokazil.
    Každý den se bál víc a víc. Příběhy mu bzučely v hlavě, ale ven se nedostaly.
    Pak, to mu bylo deset, babička někde ze dna skříně vyhrabala pár polámaných voskovek.
    Do týdne byl sešit plný kreseb. Stačilo otevřít a byli jste v jiném světě.

    Ten chlapec se jmenoval Marc. Nebo Paul? Spíš Vasilij.
    Nebo možná úplně jinak.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Dobrý lov

    Úvodní poznámka: 

    Mám takový pocit, že tenhle fandom dokonce jako muzikál opravdu existuje, nicméně neznám ho, takže toto tím není ovlivněno.

    Drabble: 

    Potemnělá scéna představuje hustou džungli, v pozadí zní zpěv ptáků a skřeky noční zvěře.
    V popředí leží čerstvě skolená kořist.

    AKÉLA (velitelským tónem):
    Ke mně, vlci! Přišel čas
    K hostině zve luňákův hlas
    pojďte všichni sem!

    Na scénu vbíhají mladá vlčata, která ještě nikdy nebyla na lovu. S nimi i malý Mauglí.

    MAUGLÍ A VLČATA (s podivem):
    Co je to, Akélo, tady za věc?
    Vždyť to byl bratříček – mladý srnec!
    Zvečera běhal tu jako my!
    Teď si ho máme dát k snídani?

    Vlčata a Mauglí se tváří zmateně. Na scénu vbíhá Baghíra a usazuje se na větvi.

    AKÉLA (důrazně):

    Už je čas, abyste, vlčata, poznala
    pravdu o naší hrdém rodu,
    nemůžem jenom trávu žvýkat,
    nemůžem jenom srkat vodu!

    BAGHÍRA:
    To je pravda! Někteří jsou lovci, a někteří jsou loveni - tak zní zákon džungle! Musíte se dozvědět pravdu!

    AKÉLA (trpělivě):
    Pravda je krutá, tak jak každá
    vlčice brání krutě mladé,
    krásná je ve svém hněvu.
    Poctivý lov – to není vražda
    To řeknu bez projevů.

    I z vás tak jednou budou vlci
    se smečkou běžte každý nov
    když prvně vlče v krvi tlamu smočí
    já zvolám hrdě – Dobrý lov!

    Z povzdálí celá vlčí smečka i Baghíra sborem opakují:
    Dobrý lov! Dobrý lov!

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Mlčeti zlato

    Fandom: 
    Drabble: 

    Měla to být příjemná letní procházka.
    Bohužel teta Kateřina měla obzvláště povídavou náladu a sršela příslovími a idiomy na všechny strany.
    Doktor Vlach začal se sáhodlouhým rozborem důvodů, proč lidé vůbec mají potřebu používat jakési opisné zkratky místo toho, aby, hergot, prostě řekli, co chtějí říct.
    Teta Kateřina stiskla rty a naši skupinku poněkud předešla.
    Za okamžik se však otočila a s obličejem nadmíru rozrušeným vzkřikla: „Nohy na ramena!“
    Pak se jala prchati ve směru opačném.
    „Vidíte, to je přesně ten případ – proč prostě neřekne „utíkejte“, když...“
    Nato byl doktor Vlach hrubě přerušen hejnem rozzuřených vos.
    Neměly pro lingvistiku pochopení.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Rufus, třináctý apoštol

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dvanáctka je cool. Dvanáct je měsíců v roce. Dvanáct taktů dělá blues. Dvanáct apoštolů.
    Až na to, že jich bylo třináct. A to nepočítám Majdalénku, která ve skutečnosti byla větší apoštol než my všichni dohromady. Ale třináctka je pitomý číslo, tak prostě vypustíme větu támhle a přidáme tuhle a hleďme, máme tu dvanáct pěknejch bílejch hochů a hezky to všechno sedí.
    Stejně je od Krista pěkný, že mě na chvíli pustil na zem. Není to sice život, ale stejně.
    Doufám, že při tom zachraňování světa zbude chvilka na pěknej stejk a cibulový kroužky a budweiser.
    Mrtvý totiž nebolí žlučník, kapišto?

    Závěrečná poznámka: 

    Nevím proč, ale Rufus mi naskočil hned, jak jsem si přečetla název fandomu. A to už jsem tenhle praštěnej film hodně dlouho neviděla. Musím to napravit. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    A naděje má z dubu křídla

    Úvodní poznámka: 

    Tento můj vlastní a opečovávaný fandom jsem už psala zde - http://sosaci.net/taxonomy/term/663
    Nyní se tedy k němu vracím; u tohoto tématu nešlo jinak. Jinak bych ráda oznámila, že jsem tu povídku vloni konečně dopsala a momentálně soutěží v CKČ. Doufám, že tímto neporušuji anonymitu soutěže, ale vzhledem k tomu, že tady stejně vystupuju pod přezdívkou, nemělo by to snad vadit. Krom toho pochybuju, že to tady zrovna čte někdo z poroty. :)

    Drabble: 

    Vím, že se první úrody nedočkám.
    Možná vám to připadá smutné; obětovat život něčemu, čeho plody nikdy nespatřím.

    Ale tohle není smutný příběh.

    Jsou lidé, kteří věnují život Bohu, třebaže ho nikdy nemohou spatřit, a zemřou klidní a naplnění.
    Jsou lidé, kteří věnují život Lásce, a zemřou s úsměvem a čísi rukou propletenou s tou svojí.
    Já věnuji svůj život Naději, té křehké, krásné paní. Spatříte ji v chvění vzduchu nad polní cestou, kde se dotýká horizontu; v prvním letu ptáčete; v zeleném klíčku, který se prodírá hlínou.
    Jednou černý dub vykvete a bude plodit. Tomu věřím celým svým bytím.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Andromeda

    Fandom: 
    Drabble: 

    Celou noc ještě doufala. Teddy spal mizerně; ale ona by si stejně nešla lehnout. Nakrmila ho, a pak dlouho houpala v náručí a z paměti dolovala písně, které o pětadvacet let dřív zpívala dceři. Šlo to snadněji, než by čekala. Když usnul, vlasy se mu zbarvily do světle hněda – stejné měla i Dora.
    Seděla v křesle a pozorovala tikání hodin. Ještě pořád tu byla naděje, bitva mohla trvat dlouho.
    Ale pak ráno přišel ten nejkrvavější úsvit, jaký kdy viděla. A když se slunce vyhouplo nad obzor a vzduchem začaly kroužit stovky sov se zprávami, Andromeda věděla.
    Už se nikdy nevrátí.

    Závěrečná poznámka: 

    Ty deprese se píšou nějak líp, pardon. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Slečno, zapomněla jste si sukni

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    nahrazení tématu: tepláky a legíny

    Drabble: 

    Je to asi jedna z mých nejstarších vzpomínek. Šedivé legínky s Mickey Mousem. Chodívala jsem v nich do tancování a byly fakt super.
    Červené tepláky jsem dostala k šestým narozeninám. To už mi legíny byly malé a navíc Mickey mouse, to je přece pro prťata.
    V patnácti jsem v riflích snad i spala, protože nosit tepláky – no, vážně, mami, ses jako zbláznila, ne?
    Když mi táhlo na třicet, kruh se uzavřel.
    Legíny jsou všude.
    Onehdy jsem vážně přemýšlela, jestli mám cizí slečně v tramvaji poklepat na rameno a diskrétně jí pošeptat, že si zapomněla doma sukni.
    Asi začínám být stará.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Romulův sloupek

    Fandom: 
    Drabble: 

    Občas se i mezi kouzelníky setkáváme s lidmi pevně přesvědčenými o platnosti karmického zákona.
    Často jsou přesvědčeni o tom, že někdo jako já musel být v minulém životě někým mimořádně odporným. Třeba že jsem znásilňoval děti nebo mluvil nahlas v kině*.
    Zajímavé je, že titíž lidé se vždycky považují za převtělení velkých umělců, vědců, nebo králů.
    Osobně bych je tipoval tak maximálně na háďátko řepné.
    Nicméně člověk by neměl ideu zavrhnout jen proto, že v ni nevěří (ostatně co kdyby věřila ona v něj, že), rozhodl jsem se proto probrat problematiku s odborníkem.
    Takže, Fawkesi, co si o tom myslíš?

    Závěrečná poznámka: 

    *Toto je samozřejmě odkaz na Firefly. Kdo viděl, pozná. Special hell. ;)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Zákon strachu

    Fandom: 
    Drabble: 

    „... A chci vás upozornit, že pokud budete bez stálého zaměstnání déle než šest měsíců, bude úřad povinen vás vyhostit ze země.“
    „Jak to asi mám udělat, když podle toho vašeho výnosu nikdo nesmí poskytnout stálé zaměstnání komukoliv ne-zcela lidského původu?“
    Dolores se přesladce usmála. „Tak to je, pane Lupine, vaše starost. Samozřejmě, zákony jsou tu od toho, aby se dodržovaly. A musím s potěšením přiznat, že naši občané jsou velmi bdělí.“
    Remus Lupin vztekle stiskl zuby. Ještě nikdy neměl takovou chuť někoho kousnout.
    Jeho vztek se mu musel odrazit v obličeji. Dolores se přestala usmívat.

    Zákon strachu. Ten poslouchají všichni.

    Závěrečná poznámka: 

    "Ne-zcela" počítám jako jedno slovo.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Ron

    Fandom: 
    Drabble: 

    Rona občas mnohem víc než původní důvod hádky vytáčel fakt, jak snadno nad ním jeho žena získává převahu.
    Jenže tuhle slabost prostě neuměl překonat. Od dětství byl zvyklý na to, že doma je vždycky jídlo. Hora jídla. A skvělého.
    Hermiona zatím koupala Rosie se rty pevně stisknutými. Pak odnesla miminko do ložnice a když malá usnula, vyhoupla se do křesla s knížkou v ruce a nohama pevně zauzlovanýma. Nemusel být velký znalec řeči těla, aby pochopil, že večeře nebude.
    A nic jiného taky ne, když už jsme u toho.
    Když potom dojížděl Rosinu rýžovou kašičku, bylo mu jasné, že prohrál.

    Závěrečná poznámka: 

    Chudák malej. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Harry

    Fandom: 
    Drabble: 

    Stopa se na lesklé mramorové podlaze se sledovala snadno. Sevřela násadu a vyrazila.
    Za třetím rohem dostala kořist na dohled. Černovlasý mladík v bystrozorské uniformě a botách jako hnůj.
    „Hej! Vy tam!“ zařičela.
    „Okamžitě koukejte ty zaprasený bagančata sundat!“
    Kolega pachatele na ni nevěřícně zazíral.
    „Ženská, víte, s kým mluvíte?!“
    „Aťsi je to třeba ředitel zeměkoule, tohle je můj rajón a mě tady nikdo vytřenou podlahu zasírat nebude!“

    Chlapec, který přežil, se pomalu sehnul a začal rozvazovat tkaničky.

    Pak se usmál, docela jako někdo, kdo si zvykl, že život má poněkud zvláštní smysl pro humor.
    A je tomu docela rád.

    Závěrečná poznámka: 

    Uff, tohle bylo brutální poškrtávat. Z původního nástřelu tam toho moc nezbylo, ale snad je to i tak pochopitelné.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Rozcvička

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    BJB jak sfiň! :)

    Drabble: 

    „Má! Ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma ma mááá! Mň mň mň! Bontón trombón bonbón bon! Echm echm. Chm.
    O sole! O sole mio! Sta 'nfronte a te! Nessun dorma! Nessun dorma! Tu pure, o, Principessa, nella tua fredda stanza,guardi le stelle che tremano d'amore e di speranza! L’amour est un oiseau rebelle que nul ne peut apprivoiser! Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty!“

    Vilja Déži si povzdechl a upravil smotek vlny v uchu.
    Hrabě je možná superlativně disponován, ale obyčejnýho lesáka z toho může tak akorát rozbolet hlava.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Pozor, zlý vlk

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nemohl jsem prostě jinak, sotva jsem ji spatřil. Malá holčička, roztomilá, přímo sladká. Košík přes ruku a v něm bábovka. Třená, s citrónovou polevou.
    To ostatní byla improvizace. Vyzvědět, kam holčička míří, vzít to zkratkou, majznout bábrle po hlavě, nacpat do almary a hópnout do postele v jejím fěrtošku, ať už je to cokoliv. Než se tam to mrně docouralo, stihl jsem si ještě dát v tom sladkém očekávání šlofíka.
    Věřte mi, kdybyste tu bábovku ochutnali, udělali byste to taky.

    A to ostatní jsou jenom sprosté pomluvy. Nejsem žádný netvor. Mám jen jedinou drobnou charakterovou vadu.
    Jsem hrozně na sladké.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    O slunovratu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Téma: mozky

    Drabble: 

    Problém byl tak závažný, že se sešlo konzilium těch nejlepších a nejbystřejších mozků, aby učeně rokovali.
    „Přátelé, situace je skutečně vážná,“ vzal si slovo první z nich. „Pojďme si shrnout fakta. Není o tom nejmenších pochyb. Každý den je o něco kratší než ten předchozí. Světla ubývá, pomalu, ale jistě. Pokud nic nepodnikneme, svět se ponoří do věčné tmy.“
    A tak jednali, rokovali a přemýšleli. Ale žádné řešení nikdo nenacházel a oni pak pomalu, jeden po druhém, sešlostí věkem umírali, až z veleváženého sletu nezbyl jediný.

    O pár dní později hospodyně nenaloženě a smetla hejno vysušených letních much z parapetu.

    Závěrečná poznámka: 

    Přiznávám inspiraci bajkou od Daniely Fisherové. Nějak jsem to nemohla dostat z hlavy.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Nesnaž se, vyteče ti mozek ušima

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: tvůrčí krize.

    Drabble: 

    Nevaž se, odvaž se? Bože, to je pitomost. Kdo ty slogany vymejšlí?“
    „No co, je to krátký, úderný, rýmuje se to. Jasně, lepší by bylo, umaž se, odvař se. Pro zákazníky hobby marketů.“
    „Jo, nebo ovaž se, převaž se, pro prodej zdravotnického materiálu.“
    „Nebo rozklepáš se, poleptáš se, pro malé chemiky.“
    „Hele, reklama se musí dotknout mas. Nesmaž se, nevaž se, pro obézní.“
    „Jo, nebo, neplaš se, vtěsnáš se, pro ty holky, co se pokouší narvat do o dvě čísla menších riflí. Módní průmysl potřebuje slogan správného střihu.“
    „Prima. Ještě mám jedno na závěr: Nesnaž se, uvaž se. Pro sebevrahy.“

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Moudrý klobouk

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jsem už prý více než tisíc let starý. Sám si nejsem jistý, jak přesně; když jste na světě tak dlouho jako já, začne vám čas plynout v podivných smyčkách. Minulost splývá s budoucností, zítřek už jsem prožil včera, nebo možná před sto lety; včerejšek si pozítří zopakuju. Vše splývá v jeden proud; jména, tváře, emoce, sny. Mladé mysli silné i slabé, nudné i zajímavé, brilantní, bláznivé i pokřivené. Na některé vzpomínám s úsměvem, na některé s pochopením.
    Z některých čišel takový chlad, že by se mi tajil dech, kdybych nějaký měl. Jednu nezapomenu nikdy.
    Jsem magický objekt; nemohu cítit.
    Naštěstí.

    Závěrečná poznámka: 

    Ještě jeden Skácel k tématu.

    Poděkujme jak děti za jablko
    za vše co bývalo a znovu kdysi bude
    za to že věrná po dni přicházela noc
    za zarputilé ráno

    Poděkujme jak děti za jablko
    za to že příští dávno je už za námi
    že nás měl čas
    jak rybář rybu v síti

    Poděkujme jak děti za jablko
    a bez výčitek bez pokorné pýchy
    za radost která pomohla nám přebolet
    za odebraný dar

    Poděkujme jak děti za jablko

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Noční rybí zpěv

    Fandom: 
    Drabble: 

    Po nebi plul sumec.
    Jak takový sumec na obloze dýchá?
    Pak sumec spolkl měsíc. Vcelku.
    Není měsíc ve skutečnosti větší než sumec?
    Celý svět se houpal. Hvězdy v souhvězdích si prohazovaly místa, mezitím kroužily malé stříbrné rybky a celý obraz spěl k totální anarchii.
    Hele, už se necítím tak skvěle.
    Rybky se proměnily v malá, černá, ostrá písmenka a vzaly ho útokem.
    Kde je tady záchod?

    Té noci došel Christian ke dvěma zásadním rozhodnutím. Za prvé, bude se vyhýbat podezřelým domácím pálenkám.
    Za druhé, odteď kašle na písmena a příští báseň napíše nějakými bezpečnějšími znaky. Co třeba obloučky a pomlčky?

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Olivie

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vlastně to měli čekat. Ten gen tam někde byl, to bylo bez diskuze. Ale Harry by nikdy nevěřil, že jakýkoliv magický gen může přežít Vernona Dursleyho. A přesto...
    „Tatííí! Podívej, co mi udělala!“ zakňourá James, osrstěný a grošovaný.
    „Si začal,“ ohrne Olivie spodní ret. „Řikal, že prej podvádím. Já za to nemůžu, že má smůlu.“
    „Musel jsem už potřetí na start bez čtyř tisíc! A Oli mi mezitím vyfoukla Napoliho! To není fér!“
    „Jestli nepřestaneš, přidělám ti ještě kopejtka,“ zavrčí neteřinka.
    Dudley pokrčí rameny.
    „Vidíš, To je tady pořád.“ Zavrtí hlavou. Pak se pousměje. „Já ti aspoň normálně jednu vrazil.“

    Závěrečná poznámka: 

    Olívie je moje, zcela nekanonická a velmi magická dcera Dudleyho. Už jsem jí věnovala jednu drabbli zde: http://sosaci.net/node/1596

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Případ vadnoucí květiny

    Úvodní poznámka: 

    Varování: detektivní příběh s tragickým koncem.

    Drabble: 

    „Kde je? Že tys ho zblajzla, potvoro jedna!“ komisař byl právoplatně rozhořčen.
    „Deset deka nejjemnějšího uheráčku! Hlavně že housku necháš, lodyho nenažraná!“
    Carter vstoupil do místnosti a otíral si tvář bílým kapesníčkem. „Komisaři, nerozčilujte se, praskne vám žilka.“
    „O mé žilky nemějte... tak moment! Co to máte tamhle na límci?“ Ledvina vyrazil k proslulému detektivovi s výrazem ohaře na stopě.
    „Mastnej flek! Tak to jste byl vy, ne ta pitomá kytka! Páni, to bych do vás neřek! Takovej slavnej detektiv a krade salám!“
    A zatímco Nick Carter se marně snažil obhájit neobhajitelné, ubohá Adéla vadla v koutě.
    Stále ještě nevečeřela.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Do tmy

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vzbudí se někdy pozdě v noci. Teddy spí na zádech, tak bezbranný a odevzdaný, že se Remusovi něhou tají dech. Dora oddechuje klidně vedle něj. Za nimi, tam ve tmě, čekají stíny.
    Dřív je Remus vítal.
    Sirius, s vlasy do čela.
    James, s rošťáckým úsměvem.
    Lily, její něžné ruce.
    Těšíval se na ně, a v těch nocích, kdy je cítil jasněji, doufal, že mu tím naznačují, že je už brzo potká.
    Nikdy je necítil tak jasně, jako dnes.
    A dnes ho to děsí.

    Jeho syn najednou otevře oči, vykřikne a vztáhne ručičky po něčem, co mu navždy uniká.
    Do tmy.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Percy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Teda těžce BJB, dneska. Mírná krize útočí. :)

    Drabble: 

    Výraz na Percyho tváři působil trochu děsivě, především proto, že široký, zubatý a připitomělý úsměv jste u něho nečekali.
    „Harry!“ vrhl se na mladíka hned mezi dveřmi obchodu, „jak báječné tě vidět v tak báječný den! Svítíčko sluní, ptáčci kvetou, kytičky zpívají, no není to krása? A Hermiono! Máš nový parfém? Není nad vůni čerstvě vyprané kočky takhle po ránu!“
    Rona a George se proplétali mezi zákazníky a snažili se zdivočelého bratra odchytit.
    „Promiň,“ zafuněl Ron, když je míjel. „Omylem se napil naší experimentální směsi.“
    „Ale tu vůni vyprané kočky zařadíme do sortimentu,“ zavolal na ně George, „to bude hitovka.“

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Audrey

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak, o žlučník lehčí jsem zpět! Dnešní drabbli jsem stihla, sobotní jsem napsala v bonusu, takže jsem nakonec o nic nepřišla. Jupí! :)

    Drabble: 

    Když malá Molly konečně přestane fňukat a usne, její matka si protáhne záda a vrátí se do obývacího pokoje.
    Pan Weasley se na koberci stále snaží složit malé letadýlko na setrvačník zase dohromady. Tváří se tak provinile a rozpačitě, že se Audrey musí kousnout do rtu, aby se nerozesmála.
    „Nechte to, pane Weasley. Můj táta to spraví. A Molly na to do rána zapomene.“
    „Hrozně mě to mrzí, Audrey. Chtěl jsem jenom zjistit...“
    „... jak to funguje,“ doplnila snacha s úsměvem. Zvedne malý motorek a přidá ho k ostatním kouskům dceřiny oblíbené hračky.
    „Myslím, že tomuhle zařízení se nejčastěji říká „udělátko“.“

    Závěrečná poznámka: 

    Audrey je dle oficiálního rodokmenu manželka Percyho a malá Molly jejich dcera. O Audrey se jinak neví nic a mně se vždycky líbila myšlenka, že by nebyla čarodějka.
    Mimochodem - jedině Arthur může rozebrat tříleté vnučce oblíbenou hračku. :)

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Ginny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Téma: nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo

    Drabble: 

    Nevidím zlo.
    Právě v těchto chvílích nejvíc bojuje – sama se sebou, s vlastní malicherností.
    Neslyším zlo.
    Cosi v křivce jeho krku a ramen, to, jak tam stojí a zírá nad obzor, na noční letní nebe, v ní probouzí hořkost. Že k němu nedokáže proniknout, že tu bolest, co v sobě nosí, nedokáže nést s ním.
    Ona ne. Nebyla tam, neprožila to s ním.
    Ginny zavře oči.
    Nemluvím zlo.
    To je nejtěžší. Přiznat si, že jsou chvíle, kdy mu ona nedokáže pomoct. Polknout nesmyslný osten žárlivosti a udělat, co je správné.
    Nečiním zlo.
    Hodí hrst letaxu do ohniště a zavolá Hermionu.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Lyall a Hope

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Zvládneš to tu? Je to narychlo, ale ten léčitel tu nebude dlouho a třeba... třeba by mohl pomoct.“
    „Je to jen pár dní. Hlady neumřu.“
    Vyměňovali si podobně bezvýznamné věty. Klouzali po povrchu, ani jeden neměl odvahu vyslechnout si, co si ten druhý doopravdy myslí.

    Díval se za nimi, dokud nezmizeli za rohem ulice. Žena a chlapec, ruku v ruce, na pohled vypadali jako každá jiná matka s dítětem.
    A on jako každý jiný chlap, který zůstane pár dnů doma sám.
    Slaměný vdovec, tomu říkají mudlové.
    Lyall se právě tak cítil. Stačila by jediná jiskra a vzplál by jako vích.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro ty, kteří nejsou závislí na pottermore - Lyall a Hope jsou kanoničtí rodiče Remuse Lupina. Lyall byl kouzelník, který urazil Fenrira Greybacka (vyjádřením v podstatě běžných předsudků ohledne vlkodlaků) a ten pak kvůli tomu napadl jeho syna. Hope a Lyall zkoušeli všechno možné, aby synovi od lykantropie pomohli, ale žádná léčba neexistuje.

  • Obrázek uživatele Wee-wees

    Bill a Fleur

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vždycky měl oči upřené k obzoru. Miloval bílá místa na mapách. Neznámé hranice. Vše, co je mimo dosah.
    Teď jedna terra incognita, nepředstavitelně krásná, seděla přímo proti němu u malého kavárenského stolku a s mírně ohrnutým nosíkem se nimrala v kávovém koláčku.
    „Nemysli si, še tohle je rande,“ řekla o chvíli předtím, když s pečlivě naplánovaným zpožděním dorazila.
    Bill se usmál.
    „Jednou si tě vezmu. Budeme mít tři děti a domek na břehu moře.“
    „To uršitě,“ ušklíbla se Fleur a přehodila nohu přes nohu. Pomalu, s rozmyslem, aby měl dost času si ty nekonečně dlouhé nohy prohlédnout.
    Výzva byla přijata.

    Závěrečná poznámka: 

    Drabble je originální, ale přiznávám, že pár Bill a Fleur je pro mě navždy definovaný povídkou The Moon People od Elanne - http://elanne.livejournal.com/63740.html , kterou doporučuji, je to nesmírně půvabná věc.
    Pro vlastní potěšení jsem ji kdysi přeložila, takže pokud má někdo zájem, zde odkaz na tento můj (podotýkám nejsem zdaleka profesionální překladatelka) výtvor:
    http://www.leporelo.estranky.cz/clanky/preklady/deti-luny---prvni-cast.html
    http://www.leporelo.estranky.cz/clanky/preklady/deti-luny---druha-cast.html
    http://www.leporelo.estranky.cz/clanky/preklady/deti-luny---cast-treti.html

Stránky

-A A +A