Moje články

  • Dříve a nyní

    Drabble: 

    "Japonští piráti? Nejzákeřnější zmetci, co kdy nosila země. Člověk netušil dne ani hodiny. Na druhou stranu jich bylo míň než Rudých turbanů - úplná krvavá záplava. Ale pořád lepší, než voda na ostrově Wihwa při tažení na Liaodong. Mokro, hlad, úplavice a zničené luky. Smrt nám hrozila každý den."

    "To muselo být strašné, pane," vydechl tajemník se směsicí hrůzy a obdivu.

    "Vlastně to byly docela příjemné časy," pomyslel si ministr Lee Ji Ran a vrátil se k pročítání pozměňovacího návrhu k návrhu znění doplňku královského výnosu o způsobu stanovování užitné plochy stálých obchodů v hlavním městě za účelem výměry obchodní daně.

    Závěrečná poznámka: 

    Generál Lee Ji Ran byl přísežným bratem generála Lee Seong Gye (zakladatele dynastie Joseon) a jeho velmi loajálním spolubojovníkem. Po boku Lee Seong Gye se dostal i do politiky, jako ostatně velká část rodiny Lee.

  • Vyvážený tréninkový plán

    Drabble: 

    Armáda generála Lee se vyrovnávala s přílivem nováčků svým vlastním způsobem. "Začínáme ranním cvičením," vyjmenovával velitel, "následuje dopolední trénink, odpolední trénink a - pro změnu - večerní cvičení."
    Moo Hyul se usmál tlumenému reptání, které slyšel kolem. Tak dávno, už před celými pěti týdny, se při svém přijetí pokoušel vyjednat si lepší zacházení. Měl na to právo, vždyť zachránil život mladému pánovi - ne jednou, ale dvakrát!
    Young-Gyu ho rychle vyvedl z omylu. Teď využíval Moo Hyul jediného bonusu, který mu laskavý hyung nabídl - nočního cvičení.
    Od chvíle, kdy viděl šermovat Lee Bang Jiho, hořívala lampa na dvorku ještě dlouho po hodině psa.

    Závěrečná poznámka: 

    Hodina psa je od sedmi do devíti večer. Omlouvám se, ale až do jedenácti ho ponocovat nenechám, vždyť je to prakticky dítě!

    Hyung = starší bratr, případně starší kamarád.

  • Zachránkyně

    Drabble: 

    Žili jsme tiše v ústraní, můj pán, lord Jeong Chang Goon a já, Yoon Rang, jeho tanečnice a konkubína. Pečovat o něj a tančit mu bylo všechno, co jsem si přála.

    Pak do našeho domu vstoupila politika. Pokrevní linie, závazky rodu, intriky a boj o moc. Tajný útěk zmařila otrávená šipka. Všechno se zamotalo, ocitli jsme se tak blízko smrti.

    Nedokázala jsem dopustit, aby můj milovaný muž zemřel, toužila jsem, aby byl se mnou. Dokázala jsem udělat všechno, aby vypil protijed. Jen nevím, jestli jsem uspěla. Žijeme životy, které jsme si nepřáli. Vládce Goryeo a děsivá bojovnice Cheok Sa Gwang.

  • Zvuk vítězství

    Drabble: 

    Zněly bubny a lidé jásali.
    Nepřemožitelný Božský Lučistník vyráží bránit severní území!
    Neskloníme se před Mingy!
    Vítězství!
    Král a nejvyšší ministr Choi Young zářili sebedůvěrou.
    Generálové vysílaní do boje se tvářili drsně válečnicky.
    Zachmuřený výraz je neopustil, ani když vyjeli z pevnosti.
    „Necháváme jih nechráněný proti japonským pirátům,“ uryl Lee Yi Ran.
    „Monzuny zpomalí náš postup a zničí luky,“ zavrčel Jo Min Soo.
    „Tažení uprostřed léta znamená hladomor pro celý národ,“ pomyslel si Lee Seong Gye.
    Nahlas neřekl nic.
    Ještě k nim doléhaly zvuky oslav a rytmické dunění.
    Ani jeden z generálů nevěřil, že návrat bude stejně slavný jako odchod.

    Závěrečná poznámka: 

    Víc o tažení na Liaodong. Všichni tři generálové měli pravdu. (To není spoiler, to je dějepis!)

  • Válečný prodej pozemků

    Drabble: 

    „Nemůžeme si dovolit platit armádu a zadarmo nikdo bojovat nebude. Státní pokladna je prázdná a státní pozemky padly na úhradu vojsk už dávno.“
    „Můžeme za obranu nabídnout pozemky rolníků. To jejich bezpečí chráníme, náklady nemůže nést jen stát. A šlechtici se budou rvát o tu čest bránit Goryeo.“
    Dveře ministra obrany se od té chvíle netrhly.
    Zájemci jeden za druhým uctivě sdělovali svůj vlastenecký zájem prospět národu a po krátkém rozhovoru štětcem na mapě vyznačovali, jakou část ze získaného území poskytnou jako projev respektu vznešenému ministru a jeho kolegům.
    Brzy nezbylo na mapě rolnických pozemků v Goryeo jediné prázdné místečko.

    Závěrečná poznámka: 

    "Válečný prodej pozemků" při obraně před japonskými piráty byla bohužel holá realita.

  • Bod obratu

    Drabble: 

    Kdy přestal být dítětem?
    Když mu otec názorně vysvětlil, o čem jde ve válce?
    Když zjistil, že jeho otec není všemocný?
    Když si sám poradil při potížích v Sungkyunkwanu?
    Když prošel vězením a mučením?

    Nebo někdy později během té složité a divoké doby, kdy se snažili vybudovat stát – každý podle svých představ ten nejlepší? Někde uprostřed intrik, vražd, úkladů a zrad, když mu srdce tvrdlo na kámen?

    Boon Yi věřila, že někde uvnitř krále Taejonga pořád žije kluk, který chtěl pomáhat lidem, kterého pokousala, a který jí dal boty. I když to nebylo moc k uvěření. A cítila hlubokou lítost.

    Závěrečná poznámka: 

    Sungkyunkwan je škola, kterou Lee Bang Won, pozdější král Taejong, studoval. V SFD tam měl problémy závažného druhu.

  • Ddang Sae

    Drabble: 

    Není k ničemu, neschopný pitomec, co nedokázal nikoho ochránit. Ve čtrnácti letech to měl zvládnout líp. Stál nad propastí a chystal se skočit.
    A pak tam byl najednou ten děda, co mu předtím nabízel, že mu prozradí tajemství bojových umění. Ddang Sae odmítnul.
    „Nemůžeš umřít, slíbil jsem, že na tebe dohlédnu. Stejně to nezvládneš, myslíš, že je to lehké?“

    Tak dělal krok.
    A pak kupodivu nepadal volně dolů, ale visel, a ten děda, co byl před půlvteřinou deset metrů daleko, ho držel za rameno.
    „Říkal jsem ti, že neumřeš.“
    Ddang Sae přehodnotil své záměry.
    „Dědo, co mě můžete naučit?“
    „Hodně!“

    Závěrečná poznámka: 

    Ddang Sae byl jedno z těch dětí v Dohwajeonu. A spoiler: děda byl Zhang Sanfeng

  • Klíč k vědění

    Úvodní poznámka: 

    aneb jak zjistit citlivé informace, když se po letech vrátíte do rodného vojenského tábora.

    Drabble: 

    „Jasně, že to zjistím,“ rozzářil se Young Gyu. „Vždyť jsme v Hamjoo, tady znám každýho!“
    „Nemůžeš znát každého, spoustu let jsi tu nebyl,“ namítl Bang Won.
    „Nevadí, mladý pane, seznámím se,“ broukl jeho strážce.
    „To není totéž!“
    „Skoro...“
    „Cizí lidé ti moc neřeknou! Máš snad způsob, jak získat důvěru během pěti minut?“
    „Mladý pane, vy jste vzdělanec, na všechno přijdete… znám tajný heslo.“
    „Opravdu?“ Bang Won byl zaujatý na nejvyšší míru. Tajná společnost v armádě jeho otce, kdo by to byl řekl!
    Young Gyu rozzářeně zamířil pravou rukou se zvláštně sevřenými prsty k ústům a zároveň lehce zaklonil hlavu.
    „Hospoda!“

  • Mistr Hong

    Drabble: 

    Mizerný šejdíř, posedlý jídlem a pohodlím.
    Vytahuje se a hraje si na mistra. Brzy zjistíte, že se mu nedá věřit.
    (Později možná zjistíte, že něco z těch lží byla pravda.)
    Nahrne na vás spoustu práce. Svojí práce, abychom byli přesní.
    A pak vám klidně sežere večeři, když si nedáte pozor.
    Ale máte šanci ji dostat od toho zbabělce zpátky. Ví, že by se stěží ubránil. Jeho boj nestojí za nic, i když dokáže jednotlivé pozice dokonale popsat a vysvětlit.

    Jako hrdina se řadí hluboko na chvost, jako učitel nemá rovného.

    Doporučují tři ze čtyř nejlepších šermířů Tří království.
    Nebo ne?

    Závěrečná poznámka: 

    Fakt tam nikoho zeměplošštějšího nemám! Ale vím, že je to bída. BJB.

    Tři království - původně byla na Korejském poloostrově tři království - Gokuryeo, Silla a Päkčhe. Označení se udrželo i po sjednocení. Něco jako Čechy, Morava a Slezsko v ČR.

  • Ta, o které se šeptá

    Drabble: 

    Vyprávěli si o ní tajně v chalupách.

    Vyjdete v noci, obtížení veškerým svým majetkem. Vyděšení z neznáma, se zoufalou nadějí v srdci. Míříte daleko a doteď jste byli sotva za humny.
    Náklad bude lehčí a lehčí. Vyhnete se japonským pirátům, naučíte se jíst kůru a jehličí a půjdete dál. Možná ne všichni, možná ne rychle, ale půjdete.
    Až nebudete mít na zádech ani v srdci vůbec nic, překonáte ze setrvačnosti poslední kopec a kamenitou silnicí dorazíte do tábora Ga Byeol Cho.
    Získáte šanci žít jako člověk.

    Vzývaná, obávaná, náročná, nezapomenutelná. Každý po ní touží, málokdo se odváží.
    Cesta do Hamjoo.

    Závěrečná poznámka: 

    Ga Byeol Cho je soukromá armáda generála Lee Seong Gye (tenkrát měl prostě každý šlechtic svoje vojsko).
    Na konci období Goryeo se prostí lidé, sužovaní chudobou a nepřáteli různého druhu snažili dostat do Severozápadní oblasti, kde měli jako poddaní generála Lee Seong Gye a obránci hranic šanci na lepší život. Původní vojáci z nich museli být asi na prášky.
    Historickou věrností si nejsem jistá, ale v seriálu to vypadalo poměrně věrohodně.

  • Bratři a sestry

    Drabble: 

    „A všichni jsou vážně tvoje vnoučata? Všech deset?“
    „Můj nejstarší vnuk, Moo Hyul, zachránil život mladému pánovi Bang Wonovi. Ne jednou, ale dvakrát. Dvakrát! Zeptejte se jeho, když mi nevěříte. Copak by vám lhal?“
    Tři jsou příbuzní z kdovíkolikátého kolene, nezbyl nikdo jiný, kdo by se o ně postaral.
    Další tři sirotci po sousedech, sebraní na útěku z původní vesnice.
    Poslední tři se prostě přidali – někde cestou.
    Moo Hyul, její vnuk, je všechny viděl přicházet.
    A nikdy by ho nenapadlo, že by nebyli jeho sourozenci.
    V tomhle prohnilém Goryeo je rodina nejdůležitější.
    K tomu Myo Sang vedla všechna svá vnoučata.

    Závěrečná poznámka: 

    Jeden z hrdinů seriálu (podle všeho rolnického původu) má devět sourozenců starších 4 let. Vyhodnotila jsem životní podmínky zesnulých rodičů a babičku Myo Sang a zastoupila Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru.

    Rozhovor probíhá v Hamjoo, provincii generála Lee Seong Gye, kam obyvatelé méně šťastných oblastí houfně utíkali. A byli před přijetím pečlivě vyslýcháni.

    Příbuzenské oslovování nepříbuzných osob v Koreji je vůbec zajímavá věc, a když téma dá, možná se k němu i vrátím.

  • Vesnice v Západní oblasti

    Drabble: 

    Kdo obdělá dosud neobělanou zemi a sklidí z ní úrodu, získá ji do vlastnictví.
    Tři roky po nocích zúrodňovali pustinu, tři roky hladověli a čekali na první sklizeň.
    Poslední rok je v den sklizně přepadli sluhové majitele polností.
    Když nechtějí být němými nástroji na polích svého pána, mlčící plátci devadesátiprocentní daně, nepřežijí. Proti holím a dýkám se rolníci nemohli ubránit, ale zkusili to.
    Těch pár uprchlých mělo zemřít na útěku v lesích.
    Jak se nakonec dostali do hlavního města, ani sami nechápali. To věděla jen Šéfová Boon Yi.
    Sam Bongovi jejich svědectví pomohlo k odstranění bývalého spojence - téměř všemocného ministra.

  • U brány Jangypeongu

    Drabble: 

    Mířím k bráně Jangpyeongu přivítat vyslance Yuanu.
    Pochybné spojence, kteří se souhlasem zkorumpované vlády plundrují naši zemi. Pokud spojenectví potvrdíme, do roka jsme ve válce.
    Ostatní učenci z královského poradního sboru vítat odmítli.
    Když jsem přijal já, vyděsili se. Sam Bong, odpůrce Yuanů, odpůrce války, a vítač?
    Zdá se jim to příliš nebezpečné. Podezřelé. Nepředvídatelné. Ani jsem se s nimi neporadil.
    Dokonce mě uvěznili.
    Odpor si představují tak, že pošlou králi protestní nótu – časem. Pokud se na ní shodnou.

    Přicházím přivítat velvyslance a otočit všechno vzhůru nohama.
    Vláda má vojáky, moc, majetek.
    Postavím se jim s karamelovým sukem v ruce.

    Závěrečná poznámka: 

    Jeong Do Jeon, zvaný Sam Bong, architekt a tvůrce nového státu Joseon, konfuciánský učenec, ve skutečnosti (na rozdíl od SFD) nejspíš Yuany nevítal. Pouze se vyjádřil, že pokud by je byl nucen vítat, musel by je zabít. Což je na konfuciána celkem drsné.
    Goryeo (Korea) potřebovalo vzhledem ke své velikosti kamarádit s někým z velkých hráčů v regionu, na výběr mělo mezi "poznaným zlem" Yuany (mongolský chanát, který poskytoval Goryeu bratrskou pomoc ca 80 let) nebo Mingy (čínské kmeny, aktuálně na vzestupu). Yuanové by Goryeo skutečně rychle zatáhli do války s Mingy. Názory, co dělat, byly v Goryeo rozdělené, co preferoval Sam Bong je asi jasné.

  • Dohwajeon

    Úvodní poznámka: 

    Milý Charlie,
    doufám, že to aspoň trochu odpovídá zadání, i když ten konec je dobrý velmi relativně.

    Drabble: 

    Od začátku to byla typicky klukovská zpackaná akce. Měli jsme zavolat policii. Ale oni tam vlezli.
    Fajn, napřed jsme se dobře najedli, jenže pak jsme toho zas půlku vyzvraceli, když jsme našli Gab Booninu mámu a pochopili, proč zmizela.
    Ale pak nás honili! A málem chytili! Toho šlechtického jelimana chytili doopravdy, ale šlechticům se stejně nikdy nic nestane. Třeba pak řekne svýmu tátovi a všechny ženské odtamtud zachrání. A byli jsme hrozně dlouho zamčení v tom pokoji, kde jsme se schovali, ale nakonec jsme se proplížili ven.
    Naši mámu jsme stejně nenašli. Snad teď už brášku přesvědčím a půjdeme domů.

    Závěrečná poznámka: 

    Dohwajeon bylo honosné sídlo předsedy vlády, kam ty tři děti vlezly při pronásledování špiona.

  • Hwa Sa Dan

    Úvodní poznámka: 

    Milá Blanco,
    přeji Ti pěkného Ježíška.
    Snad to odpovídá zadání "špionovina", i když co za sebe chytají, si nejsem jistá.

    Drabble: 

    Nekradla děvčata ze dvorků, jak se vyprávělo. Sbírala je na ulici, hladová, zničená, poraněná na těle i na duši. Krmila je, léčila a trénovala. Po deseti letech měla skupinu oddaných, vysoce kvalifikovaných špionek.

    A zařídila si obchod s informacemi, chabě maskovaný za dům rozkoše. Každý věděl, že nejdražší zboží Hwa Sa Danu nejsou společnice, ale určité věci otevřeně inzerovat nemůžete. Krom toho se Cho Young nestačila divit, co svěří uspokojený muž dívce s dostatečně tupou tvářičkou. Investice do tréninku paměti gisaeng se mnohonásobně vyplatily.

    Nejlíp se věci skryjí všem na očích, říkala si. Někdo by o tom měl napsat báseň.

    Závěrečná poznámka: 

    Gisaeng (nebo kisaeng) je korejská obdoba gejš, nikoliv druh tréninku paměti, jak by to mohlo z drabble vypadat.

  • Six Flying Dragons - fandom

    SFD je korejský historický seriál (mix historie a fikce) o nástupu dynastie Joseon na trůn na konci 14. století.
    Sledovat se dá např. na viki.com.
    Pokud byste měli zájem o doplňující informace, doporučuji články od Bodashiri (v angličtině) .

  • Budovatel státu

    Drabble: 

    Doma v Hamjoo byl otec milovaný a mocný generál, Božský Lučištník, nejlepší a nejúžasnější člověk. Svět byl v pořádku a lidé kolem šťastní.
    V hlavním městě pozoroval otce bezmocného, zkrocenéno tajenou vinou, jak se sklání před zkorumpovaným kancléřem a prosí o shovívavost. Nedokázal pomoci ani pár usmrkaným dětem.

    Bang Won jako by se najednou díval novýma očima. To, co viděl, by potřebovalo pořádně vylepšit. Byl ochotný pro to udělat cokoliv. Obětovat kohokoliv. Žil bez iluzí a měl cíl, proto dokázal hrát přesně a tvrdě.
    Teprve k stáru si uvědomil, že ten bláhový bezpečný svět malého kluka pro všechny vybudovat nedokáže.

  • Dobrovolník

    Úvodní poznámka: 

    No, věda...

    Drabble: 

    „Tření?“
    „Hlad?“
    „Jídlo?“
    „Tření?“
    Rozhodně se nepovažoval za znalce lidských výrazů, konec konců během svého lososího života žádného člověka ani nespatřil. Tím spíš mu tahle posmrtná brigáda připadala divná. Ležet v tunelu a hádat, na co myslí někdo na obrázku, podle toho, jak má nakrčené nozdry a skřele – taky vám to přijde divné?
    Ale byl to svědomitý losos, odhodlaný přispět do pokladnice vzdělání, seč mu bude mozek stačit. Jednou si ho vybrali, tak bude hádat. Jako živý nemohl, tak mrtvý musí. Lososstvo na něj bude hrdé.
    Kdyby věděl, jak s jeho snahou naloží, dal by přednost rozporcování do kvalitního suši.

    Závěrečná poznámka: 

    V roce 2009 vědci z americké Dartmouth College provedli žertovný kontrolní experiment - podrobili funkční magnetické rezonanci mrtvého lososa, jemuž během testu ukazovali obrázky lidí v různých situacích a ptali se ho na jejich emoční rozpoložení. Signál z mozku mrtvé ryby měl být samozřejmě čistá nula - jenže nebyl. Výsledný obraz ze skeneru fMRI se totiž skládá z řady prostorových obrazových bodů a o tom, zda se každý z nich rozsvítí, nebo ne, rozhoduje software, který hledá užitečný signál na pozadí šumu - náhodných proudů, jejichž zdrojem je i sám skener. "Kdybych se chtěl zesměšnit, mohl bych na základě výsledků tvrdit, že mrtvý losos pozná, jakou mají lidé náladu," řekl tehdy časopisu Wired věděc, který taškařici vymyslel.

    (UHLÍŘ, Martin. Řeknu ti, na co myslíš. Respekt. 2017, 2017(13), 59-63.)

    Aktualizace: doplněn vynechaný kus citace pro větší jasnost.

  • Posila

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nebeské Rozhledy získaly exkluzivní informaci o chystané akvizici do našeho týmu a na detaily ze ptají přímo Syna.
    Je to další rybář?
    Ne, farizej.
    Křesťany vyhledal sám, nebo jej oslovili?
    Aktivně je vyhledává sám. Abych řekl pravdu, snaží se je vyhubit.
    Obrátí se, až se dozví o mučednické Štěpánově smrti?
    Ne, on o ní ví. Hlídal pronásledovatelům pláště, aby byl užitečný.
    Aha. A plánuje se teď již ve svém srdci obrátit?
    Vlastně si vyžádal svolení, aby mohl přivést křesťany z Damašku do Jeruzaléma v poutech.
    Připadá Vám jako vhodná posila?
    Rozhodně. Vkládám do něj velké naděje.
    Děkujeme za povzbudivý rozhovor.

    Závěrečná poznámka: 

    Skutky 7,54 až 8,3 a 9,1-2

  • Návnada

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dva muži zamyšleně pozorovali neúspěšně se pachtící rybáře. Svítalo a byla lezavá zima.
    „Musím se jim už ukázat,“ řekl ten, který vypadal starší a unavenější.
    Druhý pohotově vytáhl tabulku a rydlo.
    „Tak to bychom měli jedno zjeveníčko. S ohýnkem? Velmi oblíbené u Vašeho pana Otce,“ zaševelil ochotně. „Ne? Tak – Hlas Boží?“ zarazil se. Metatrona nabízel po určitých zkušenostech velmi nerad.
    „Ryby.“
    „Déšť rybiček? To by bylo velmi neobvyklé!“
    Unavený zavrtěl hlavou.
    „Víš, na co se chytá rybář, Gabrieli? Přece na úlovek. Ale musí být kapitální, rozumíš? Kapitální!“ zavolal přes rameno.
    . . .
    „Děti, nemáte něco k jídlu?“
    Pro začátek jich chytil sedm.

    Závěrečná poznámka: 

    Jan 21, 1 - 8

  • Zase spolu

    Drabble: 

    „Stýskalo se mi,“ usmála se na něj. „Je skvělé, že jsme zase spolu.“
    „To ano. Proč jsi nepřišla dřív? Snažil jsem se ti to vysvětlit.“
    „To tedy ne. Vždyť on nás okrádal! A zabil mě! Zákeřně mě zabil! Přece jsem to tak nemohla nechat!“
    „Určitě by si s ním poradili i bez tebe. Na tvém místě bych to nechal na živých.“
    „Nemohla jsem ho nechat jen tak běžet. Víš jak to je. Živý může, mrtvý musí,“ pronesla s hlubokým přesvědčením.
    Morris Livingstone se usmál. Smrt Maeve vůbec nezměnila. Nemělo smysl jí vykládat, že to její rčení je ve skutečnosti obráceně.

    Závěrečná poznámka: 

    Nemám moc oblíbených mrtvol, ale Maeve Livingstonová k nim patří.

  • Bilance

    Drabble: 

    Podvedl jsem bratra. Tak to všechno začalo. Musel jsem utéct.
    Při zápase jsem si poranil nohu, jsem mrzákem.
    Získal jsem plodnou ženu, kterou nemiluji, a neplodnou, kterou miluji.
    Dlouho jsem sloužil u tchána a nevedlo se mi špatně, ale nakonec jsme se rozešli ve zlém.
    Synové se mezi sebou nesnášejí. Jsou pruďasové a jen čekám, kdy něco vyvedou.

    Ale mně budou sloužit lidská pokolení a klanět se mi budou národy.
    S bratrem jsme se usmířili a snad znovu po letech uvidím svého otce i matku.
    To není špatný výsledek na to, že jsem zlé dvojče.
    Být hodný, mám misku čočky.

    Neviditelný fandom: 
  • Jsme to, o čem sníme

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 7: Bezpečnost letového provozu

    Drabble: 

    „V Hlídce si může splnit svý sny každej. I ty, a to jsi fakt divnej policajt.“
    Pan E. A. Pesimisl, pro přátele Ejí, ponechal stranou, že výskyt Nac Mac Fígla, vychovávaného skřítky, je v policejní jednotce nejspíš ještě větší rarita, než účetní, a kývl.
    „Víš, o čem sním já? O lítání!“ pokračoval Pošuk Lulu Artur zasněně. „Měl jsi někdy lítací sny?“
    Ejí přikývnul podruhé. Ano, možná by to do něj nikdo neřekl, ale sny o létání se mu zdály. Divoké, nebezpečné, plné nečekaných zvratů, ráno se budil s rozbušeným srdcem. Převážně se týkaly hodnocení směrnic letového provozu z hlediska bezpečnosti.

  • Otázka ceny

    Úvodní poznámka: 

    BJB

    Drabble: 

    Byla krásná. Dokonalé křivky zahalené do neméně dokonalého ošacení. Neodolatelná na způsob Grety Garbo. Tak jak by mohl odolat úspěšný obchodní ředitel továrny na mlýnské stroje? Zajištěný, pohledný, v nejlepších letech?
    „Milostivá, za jedinou noc s vámi bych dal sto tisíc,“ zašeptal jí v nestřežené chvíli.
    Odpovědí mu byl zastřený úsměv a slibný pohled zpod hustých řas.
    „Tedy smím doufat?“
    Neznatelné kývnutí a tichý vzdech.
    „A co za sto korun?“
    Proměna z femme fatale přes ztuhlý špalek na pohoršenou pavlačovou dryjáčnici byla překvapivě rychlá.
    „No dovolte, máte mě za nějakou běhnu?“
    „To jsme si snad vyjasnili, teď jednáme o ceně.“

    Neviditelný fandom: 
    Závěrečná poznámka: 

    Vím, že je to starý jak Jeruzalém, ale bolí mě zoubek a jedno téma jsem už projela...

  • Věštba

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kartářka se zamračila a potřásla hlavou.
    „Z takových karet se budoucnost nehádá,“ prohlásila tiše, „to nemůžu.“ Natáhla ruku, že balíček zase složí.
    Nakonec ji přesvědčil. Vydal se k ní spíš z legrace a teď by ani neměl co vykládat známým.
    „Vidím tu nemoc, ztrátu zaměstnání, málo peněz, spory v rodině,“ začala neochotně. „Deset let smůly a neštěstí,“ otočila další kartu, „deset let budete trpět jako Jób. Den co den.“
    „Dobře,“ věštba ho zaskočila, ale byl zvyklý hledat na věcech tu lepší stránku. „To je deset let. A co bude potom? Zlepší se to? Přestanu trpět?“
    „No, pak už si zvyknete.“

  • Vona nechce

    Fandom: 
    Drabble: 

    „To mi teda řekni, proč by si nepůjčila můj svetr, vždyť tam je zima!“
    „Vona nechce,“ odtušil Zbyšek, přizvaný jako překladatel a vyjednavač k diskusi mezi svou německou manželkou a českou maminkou.
    „Vona nechce,“ podpořila manžela Silke čerstvě získanou slovní zásobou. Během pobytu u tchyně obrat ještě několikrát použila. Mile, leč neústupně. Jako návštěvě a cizince jí bylo odpuštěno.

    „Proč by sis nemohla vzít takový pěkný šaty?!“
    „Vona nechce,“ prohlásila rezolutně vnučka a servala ze sebe dederonovou příšernost.
    „Ještě sběračku polívky, vždyť se jinak zkazí!“
    „Vona nechce!“ využil i vnuk neprůstřelnou odpověď své tetičky.

    Trůn Matky Rodu se začínal drolit.

  • Mlsalové

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: nactiutrhání

    Drabble: 

    Asi jsem rozhovor těch dvou – pro salon nevhodně důvěrný dle mého názoru – sledoval až příliš okatě.
    „Což naplat, my jsme jen druzi literární, tady někdo jiný papal máček,“ ozvalo se za mnou tiše. Kdo takto mluví o ženě, ten není hoden zvát se mužem, a to jsem ho měl za přítele!
    „Nevzdávej se, jen vlastenectví tuž, vímeť dobře, že paní oficiálová má pro nás národovce cit všeobecný. Doneslo se mi to z Domažlic. Buď jist, když vytrváš, i tobě nasype,“ zvlnil rty, ale byl to úsměv neveselý. Vždyť včera o ní ještě horoval.
    „Jen budeš-li chtít, od takové otevřené makovice.“

    Závěrečná poznámka: 

    Obrat "papat máček" v tomhle smyslu mi utkvěl z nějaké citace dopisu BN (nebo kolem BN), ale kdo to komu psal už nevím.

  • Boj o oheň

    Fandom: 
    Drabble: 

    Jak dlouho trvá oprava kotle ve školce?
    Musíte se obrátit na zřizovatele. Zřizovatel si vyžádá cenovou nabídku. Tu projedná zastupitelstvo. Pak uvolní peníze z rozpočtu. Potom zašle objednávku…
    Mezitím je ve třídě pětadvacet eskymáčků a dva učitelské rampouchy. Dokud nepřijde na zástup paní učitelka Maruška. Děti vede z procházky jinudy – a úplně jinam.
    „My se k vám jdeme ohřát,“ oznámí paní učitelka mile panu starostovi a nažene do zasedačky štěbetající hejno.
    Druhý den je kotel opravený.
    Doma jí se smíchem vyčtou, že používat lidské štíty je nehumánní. Ale paní učitelka Maruška ví, že i urgence musí mít správnou formu. Názornou.

  • Rušička

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kreslí si. Soustředěně a s nesprávným úchopem pastelky.
    Hlava, tělo, tlapky. Divoká lesní šelma je tu.
    „Ještě ouška,“ radím. „Víš, jaká mají medvědi ouška.“
    Přibydou dva trojúhelníky. No nic.
    Oči, tlama, čenich. A jde se vybarvovat.
    Na tlapkách se objevují… ponožky? Boty?
    „Nebude mu zima,“ konverzuji statečně dál. Rodiče by měli s dítětem trávit co nejvíc času a živě se zajímat o to, co dělá.
    „Hele, Ani, ale medvědi přece takový ocásek nemají,“ vítězí má racionální část nad příručkovou matkou.
    „To je liška!“ vykřikne dítě zhrzeně a s velmi vypasenou a velmi hnědou liškou v náručí oddusá do svého pokoje.

  • Nad čím žasnout

    Fandom: 
    Drabble: 

    Boba zašili, protože chtěl vydělat pořádný prachy a pořídit novorozeneckou výbavičku. Bohužel od pokusu vydělat pořádný prachy a odjet do Karibiku svůj dealerský plán zas tak výrazně nezlepšil.

    Jaye chytila, jak stříhá cigaretové papírky a balí „…minišpíčky, protože pořádný brko by se Mu přece do pusinky nevešlo… nebo jo?“ jak jí logicky vysvětlil.

    Kdo přitáhl domů přenosný oltář, ledabyle natřený modrou miminkovskou barvou, skrz kterou prosvítal pentagram, se radši neptala. Ani na to, kdo k vršku přitloukl ohrádku pro miminko.

    Blížící se porod Bethany nijak zvlášť neřešila. Jako daleko větší zázrak jí připadalo, že zatím ani jednoho z proroků nezabila.

  • Uzavírka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mám trochu córesy s fandomem, ale když na to píšu fanfikci, tak to snad v originále nutně být nemusí, ne?

    Drabble: 

    Před zábranou zabrzdilo černé Cayenne a ztopořil se z něj perspektivní mladý muž.
    „Tomu se chtít couvat nebude,“ pomyslel si nadstrážmistr Dbalý a spustil svou mantru o uzavírce a naléhavé opravě silnice co nejautoritativněji.
    „Kvůli té díře u Jednoty? To projedu po druhé straně,“ začal řidič smlouvat.
    Debata nabírala na obrátkách.
    Trochu se zarazil, když se z díry v chodníku nevynořil údržbář s hasákem, ale jeskyňář, kompletně vybavený a kompletně pokrytý vrstvou bahna.
    „Nejhlubší suchá propast v Čechách, volové!“ zařval nadšeně. Volové propukli v jásot.
    Zbledlého mladíka, který po špičkách odhupkal k vozu, zlehka zařadil a zmizel, sledoval pouze nadstrážmistr.

    Závěrečná poznámka: 

    Tumperek je realita, zbytek moje fikce.
    Řidiči podobného ražení bohužel také existují, i když tomuhle by stačilo projet paralelkou o kousek dál.

  • Teskná romance

    Fandom: 
    Drabble: 

    Předloni byla jenom smutná a já nevěděl proč. To jsme spolu teprv začínali.
    Loni brečela. Sorry, hele, já fakt nevěřil, že takovou ptákovinu někdo normálně slaví. Bral jsem to za šmejdovskej trik, jako s těma hrncema a tak.
    Letos už jsem zjistil, co a jak, a dovalil jsem bonbóny. Jenom malý, samo, když furt drží línii. Ale pěkný, drahý jak prase. A zase se jí to nelíbilo. Ví někdo, co ty ženský vlastně chtěj?

    V kavárně, o tři ulice dál.
    „...a když to hodil na stůl a říká „Nesu ti varlata, abys měla vlastní,“ tak jsem věděla, že je konec...“

    Závěrečná poznámka: 
  • Vzalas i hever?

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kabelka – malé dámské zavazadlo určené na všechny nezbytné propriety (malé, nezbytné – viz Protimluv), nošené zpravidla přes rameno (viz Bolesti zad). Většina z nich v sebeobraně získala schopnost být zevnitř větší než zvenku (viz TARDIS). Vložené předměty vydává kabelka na základě vlastní úvahy. Vše, co hledáte, je až úplně na dně.
    Podle etikety muž nikdy partnerce kabelku nenosí, aby nezjistil, co je ženská schopná utáhnout. Průměrná kabelka váží 2,5 kg (viz Úchylné výzkumy). Co vše ze zkoumaných kabelek ženy před vážením vyndaly, není známo. Status kabelky může získat na základě prohlášení své nositelky i jiné libovolné zavazadlo do 20 kg.

    Závěrečná poznámka: 

    Cestou do práce jsem ve své kabelce našla tepláky, deštník, tři krabičky léků, dva sešity a dávno oplakaný pokladní doklad.

    Doplněn fandom.

  • Cena mříží

    Drabble: 

    Předpokládal, že odmítnou. Podcenil lidskou bláznivost.
    Pak čekal, že bude plakat a kvílet a on nabídne její výměnu za něco... praktičtějšího.
    Jenže vypadala, jako by věznění skřetem byla celkem příjemná záležitost, což vrhá na její rodiče dost zvláštní světlo.
    A začala se ptát. Usmívat. Měnit věci. Strhávat závěsy. Bylo to zajímavé. Cítil se téměř uvolněně.

    Nakonec na něj prakticky spadla. Nelekla se, ani nevykřikla oporem. Jako by sletěla z toho žebříku schválně. Vyděsil se dřív, než domyslel. Zahlédl cenu, kterou by musel zaplatit, a rázně Bellu postavil na zem.

    Rumplestilskin si svých mříží cení. Za nimi je v bezpečí, drahoušku.

  • Ze srdce od vděčného dárce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Vytvořeno s uctivou vzpomínkou na Birute a její drabble , které mě s Galavantem seznámilo.

    Drabble: 

    Od kapitána dostal Richard k narozeninám placatku rumu. Dojalo ho to.
    „Před dvěma týdny plakal, že rum došel! A já mu nemohl pomoct!“
    Ne, že by se nesnažil, Galavantovi ohořelý stěžeň stále připomínal, jak před týdnem hasili Richardovu podomácku vyrobenou destilační kolonu.
    „Věnoval mi, co si sám odepřel – prakticky mi dal své slzy, existuje snad něco vzácnějšího?“ Richardovi se chvěl hlas.
    Vtiskl lahev Galovi do ruky a ten ji zamyšleně zdvihl proti světlu.
    Co bych tak na kapitánově místě daroval chlapovi, který mi na širém moři podpálí loď?
    Existují i jiné tělní tekutiny než slzy.
    „Ne, díky, já si nedám.“

  • Žádný rozumný důvod

    Fandom: 
    Drabble: 

    Než jsme vyrazili, ani jsme se pořádně nenajedli, jen kus masa bez chleba. Tomu neříkám organizovaná výprava. Každý sebral, co unesl, a honem pryč.
    Honí nás armáda, brodíme se po kolena bahnem.
    Pak nemáme vodu. Když ji najdem, nedá se pít. Teď sice máme vody dost, ale žádné jídlo.
    A to nás nikdo nevyháněl! Naopak! Co nám chybělo? No řekněte mi, proč jsme šli pryč?

    Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem.

    Závěrečná poznámka: 

    Mám silný pocit, že se to tu objeví (nebo objevilo) i v lepším zpracování, ale co už.
    Poslední dvě věty jsou doslovná citace z Ex 16,3

    Neviditelný fandom: 
  • Průvodkyně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vylíhla se, když mi bylo devět a psala jsem opus o malé, velmi samostatné čarodějce. Později zazářila ve westernu a v historické červené knihovně. Teď už se objevuje sporadicky, ale spolehlivě, oslnivě chytrá a fyzicky zdatná. Hodlám si ji nechat.
    V LDN se jí bude erární košile elegantně vlnit kolem kotníků a rozhodně nebude trpět stařeckou demencí. Líné sestry srovná do latě pár slovy, lékaři budou šílet a primář kvůli ní odmítne odejít na penzi. Na konci, tam, kde se mísí realita se sny, nebudem k rozeznání. Pleny a dekubity necháme jiným, odejdem společně, se záhadným úsměvem a světélkujícími vlasy.

  • Jak nesvázat čarodějku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: bez sexuálních scén.

    Drabble: 

    Yennefer v duchu soptila. Takhle pitomě se nechat chytit! Zkusila se pohnout, ale pouta se jí jen víc zařízla do zápěstí. Neelegantně zafuněla. Slinu, která jí vytekla, zkusila otřít ramenem do košile. Kdyby aspoň Marigold tak nečuměl!
    Vztek nepomůže, děvče. Jen klid a bdělá mysl. Zkusila se soustředit.
    Tak ti tupí drakobijci si myslí, že když čarodějce svážou ruce a ucpou ústa, nemusí se jí bát víc než obyčejné husopasky. Netuší, že hlavní je motivace. Já draka potřebuji víc, než si oni vůbec dokážou představit.
    Zhluboka se nadechla a vydechla, seč jí roubík dovolil, a nenápadně si protáhla pravou nohu.

    Závěrečná poznámka: 

    Omlouvám se hluboce znalcům kánonu za nepřesnosti, tahle scéna na mě zapůsobila sice hluboce, ale už před nějakým časem, a nemám knihu zrovna po ruce.

  • Podle kuchyně soudí se hospodyně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 16 Dokonalý hostitel

    Drabble: 

    Stázka pobíhala domkem jako splašená. Kafe uvaří po obědě, koláče zbyl kus od neděle, ale co na ten oběd? Proč si panímáma vzpomněla přijít na návštěvu zrovna před polednem? Přece jí nedá krupičnou kaši! S masem uprostřed týdne by byla rozhazovačnou... už to má!
    Postavila vodu na brambory, vedle na vajíčka. Zapražila jíšku, zředila, osolila a nechala bublat. Natáhla se po mléku – ne, smetanu tam vrazí, ať panímáma ví, jak si jí považuje.
    Dochutila a za chvíli nesla na stůl, spokojená sama se sebou.
    „Moc dobrý to máš, Stázičko, moc dobrý,“ chválila tchyně. „Já tedy do koprovky přidávám i kopr...“

  • Mé milé tetičky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Podle ceremoniáře se při královské svatbě se s nějakým tím příbuzným navíc vždycky počítá, ale při hostině jsem byla ráda, že jsem si výslovné pozvání vyprosila, jak mi řekly.
    Nohatá po metru piv vykrkala parádemarš i s fanfárou, Pyskatá k tomu stepovala a ta třetí mezitím snědla všechny špičky od chřestu. Neptejte se, kde při předkrmu sebraly pivo.
    Halasné ujišťování, že tak veselé a zdatné jsou „od předení, panáčku, od předení!“ mi vyneslo doživotní zákaz na kolovratu. Milé.
    Ale přísný pokyn veliteli stráží, že po svatbě nesmí na zámek vkročit žádný můj příbuzný včetně mé prolhané matky, tomu říkám terno!

Stránky

-A A +A