Síla zvyku

Emma říká, že nechá přepolstrovat židli, na které sedává pan Knightley.
Pan Woodhouse dopsal a na chvíli se zadíval na svou milovanou dceru. Poslední dobou bývala zamyšlená. Dál se o něj poctivě starala – věděl, že vyžaduje mnoho – ale zdála se teď často duchem nepřítomná. To jí nebylo podobné.
Přemítal, co jí tak může být. Doufal, že nechoří.
...
Emma se cítila zvláštně. Někde v nitru se jí ozývala neurčitá myšlenka, ještě nevyslovená.
...
Emma chce přepolstrovat židli pana Knightleyho.
Četl a srdce se mu v hrudi pohnulo. Možná, že ho maličko postrádá. Ta titěrná naděje je prozatím všechno, co ve světě má.