Námořníkova žena
A/N: pověsti anglofila už se nezbavím... tak proč ji nepotvrdit
Seděla za kuchyňským stolem. Silná vůně mandlí přebíjela jemný nádech vlašských ořechů, když je vylupovala do mísy. Nepřítomně hleděla ven z okna. Ani si nevšimla, že jí několik jadérek upadlo na zem. Ruce se jí třásly. Na stole stále ležel ten list. Dopis od jejího manžela. Přečetla ho jen jednou. To jí stačilo. Už zase pěl ódy na svou drahou přítelkyni. Fanny nebyla včerejší. Tušila co za manželovou nepřítomností vězí a povinosti ve středomoří to nebyly. Kdepak přítelkyně! Coura! Nestydatá, neapolská děvka, co jí krade manžela...
Po tváři jí stekla slza. Jak jen si přála, aby se k ní vrátil...