Lidem kolem sebe jsem se vždycky zdála sebevědomá. Dokonce si pamatuji, jak mi jedna kamarádka řekla, že při našem prvním setkání se mě bála. A přesto jsem byla jen obyčejné dítě v těle dospělé ženy.
Za těch pár let v Aldormě jsem se zhroutila jen dvakrát. Viděli mě celkem čtyři lidé a ti se mi díky tomu stali bližšími. A to jsem nemyslela, že by to bylo možné, abych k nim měla ještě blíž.
Bheirg, Margarita, Trivet a Creagan. Ti, kteří mi stále bezvýhradně věří.
Kam se poděl ten hrdina, kterého ve mně tito čtyři lidé vidí? Stále se nenarodil...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit