Mňam!

Na dně je takové zvláštní spojení.
Ponejvíc jej lidé užívají, když jsou v ouzkých, v deprési, v pérdeli (pane hrábě).
Jenže co se mé osoby týče, "na dně" je to úplně nejlepší.
Na dno velkých pětilitrových flašek dávala moje babička ty největší okurky kvašáky.
Víte, co mi to dalo práce, než jsem se k nim projedla.
Žádné přehrabování. To bych dostala facana, až bych se po(d)srála.
Musela jsem hezky papkat jednu za druhou.
Babička je zakládala takovým širokým dřívkem. A hezky s višňovým listem a koprem a pod celofán s gumičkou.
Kdo by je za mnou pořád vázal šňůrkou.
Mňam!