Skryté město - kapitola 21

Obrázek uživatele Larim
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Je na čase zjistit, jaké místo Koba s Rollem zapomněli prozkoumat.

Doporučená hudba ke čtení: https://www.youtube.com/watch?v=NqQA4MP5UCs

Kapitola: 

Koba nejdřív netušil, o čem jeho kamarád mluví. Pokud si v duchu promítl vše, co v noci zažili, tak mu z toho vycházelo jediné – nejedná se o žádnou místnost, ty prošli všechny (pokud mu Rollo o něčem nelhal). Takže zbýval předmět, který možná jen zběžně prohlédli a nevšímali si ho.

Pod svícnem je největší tma. Mělo to co dělat s pochodněmi? Nebo jejich držáky? Že by některý držák měl v sobě spouštěcí mechanismus a po jeho stisknutí by se otevřela tajná chodba? Ne, Rollo ho nevedl k žádnému držáku. Jak předtím pronesl – byli u toho pěkně dlouho, ale měli v tu chvíli myšlenky na něco jiného. Čekal je totiž sestup do sklepa.

Nyní zde stáli už hodnou chvíli a ani se nehnuli. Oba pečlivě a pomalu sledovali jednotlivé detaily, které jim v noci unikaly. I když se venku nebe neustále krylo černými mraky a dešťové provazce neustávaly, tak měli kolem sebe dostatek světla, které jim předtím chybělo.

Společně si prohlíželi velké staré hodiny, které se nacházely poblíž komorníkova křesla v jeho úkrytu. „Vzpomněl jsem si, jak pořád baštíš ty svoje přitroublý braky. Příběhy plný rytířů a soubojů a strašidelných zámků. Taky pár příběhů znám… a docela často se tam zmiňujou právě takovýhle hodiny. Stačí nastavit přesnej čas nebo něco podobnýho a helemese… za nima se objeví skrytej vchod.“

„A tohle tě napadlo zrovna ve chvíli, když jsme vycházeli ven?“

„Já si čas nevybírám. Ber to tak, že ještě chvíli nemusíme moknout jak dva volové.“

Koba se pousmál: „Před chvíli bys dal kdovíco za to, že z vily vypadneš.“

„Do dnešní noci jsem si říkal, že nejhorší práci, co jsme my dva měli, byla odplata K’Chelskýho cechu, ale možná to dneska trumfnem.“

Koba se snažil nevnímat hrozivé dřevěné dveře po své pravici, které jim připravili nejedno nepříjemné překvapení. Snažil se udržet si čistou mysl a všechnu zbývající energii vložit do průzkumu starožitných hodin. Je pravda, že v mnoha strašidelných příbězích, které měl možnost si přečíst při svých nočních službách nebo ještě kdysi za svých zlodějských dob, existovaly právě takové hodiny, které hlavní hrdiny posunuly dál v příběhu. Ale že by oni dva měli podobné štěstí? To se mu už nechtělo ani věřit.

Hodiny byly stejně vysoké jako on. První třetinu tvořil krytý podstavec, druhou závaží a poslední vrchní kryt s ciferníkem. „Dub?“ zeptal se Koba. Rollo zavrtěl hlavou a zároveň přejížděl prsty lehce po povrchu. „Kdepak, olše. V tomhle mi můžeš věřit. Pohybuju se v oboru docela dlouho, zatímco ty si válíš šunky a čas od času někoho sekneš obuškem. Je to olše, podívej se na tu barvu, říká se jí koňaková. Znáš to pití z jihu?“

„Ještě jsem neměl tu čest, Zatím jsem se dostal nejvýš k vínu, ale přednost dám pivu nebo pálence. Jestli je ten koňak stejně kyselej, tak to nemám ani zapotřebí zkoušet.“

„To by ses divil. Ale jinak k hodinám… olše není nejlepší dřevo, je měkký a nepatří k těm kvalitním pro takové hodiny. Jinak je to klasický trojzávaží a podle mě, kdyby fungovaly, tak nás tu ruší čtyřikrát do hodiny. Jedno mě na tom ale mate.“

Koba zvedl jedno z obočí a podíval se zvídavě na Rolla: „A co to má být?“

„Když jsme prolezli celou vilu, co jsme tady vlastně našli? Předražený koberce, sakra drahý piáno a ještě další drahý kousky, o kterých nás ani nenapadlo přemýšlet. A teď si vem tyhle hodiny. Nefunkční stroj, kterej je kvalitou někde pod průměrem. Co tady dělá? Vůbec se sem nehodí, majitelé si mohli dovolit něco mnohem lepšího.“

„Třeba to byl majetek komorníka, když se jednalo o jeho kutloch. Třeba to měl jako jedinou věc po své rodině a oni mu to tady dovolili mít schované. Tady, pěkně pod schody, kam není vidět a kde se nikdo z hostů neukázal.“

„To je možný, to mě nenapadlo,“ zamlumal Rollo, zrovna když si klekal a snažil se otevřít prosklená dvířka k závažím. Sklo bylo špinavé, že téměř nebylo vidět skrz. Nakonec s použitím síly se Rollo dostal dovnitř a začal rukou prozkoumávat všechny kouty zaprášených útrob. Koba se zatím zaměřil na starožitnost z boku a konečně se k něčemu dostal. Rollo měl pravdu! Hodiny byly napevno přidělány ke stěně, vlastně se stávaly její součástí. To byl konečně první důkaz, že je za nimi schováno něco dalšího, ale hlavně také potvrzení, že vězňova slova obsahovala pravdu.

Ihned se s tím svěřil svému příteli. Ten všeho nechal a společně se nejdřív snažili odtrhnout hodiny od zdi, ale marně. Musí najít místo, které jim vchod otevře. Na tom se shodli oba bez debat. Nastala mravenčí práce, ale oba najednou měli dostatek energie a dobré nálady, že se do ní s chutí pustili. Ani netušili, kolik času uběhlo, když Koba, který se rýpal v ciferníku, narazil na další stopu.

„Když jsem si toho vězně rychle prohlížel, viděl jsem, jak měl na ruce vyrytý symbol. Byl tam křížek a oko. A tady vidím nad dvanáctkou symbol oka. Myslíš, že si to schválně poznamenal do kůže?“

„Je to možný, byl to magor. Zkus to zmáčknout!“ vykřikl nedočkavostí Rollo. Koba s nadějí nahmatal oko a zatlačil. Prstem sice něco stlačil dovnitř, ale nic to neudělalo. Ani během zlostného opakování se nestalo vůbec nic.

„Moment,“ Rolla napadlo něco nového, „potřebujeme ještě druhej symbol. Někde tady musí bejt křížek nebo něco hodně podobnýho. Hledej!“

Po nějaké době se s tentokrát s úspěchem přihlásil Rollo, který se vrátil do vnitřku prostoru se závažím. V horní části zadní stěny bylo vyryto několik obrázků a několik slov, která asi vedla k výrobci těchto hodin. Vedle nápisu Henleyn a synové se dal nahmatat větší křížek. Rollo ho zmáčkl, ale bez úspěchu. „Až řeknu tři, zmáčkneme oba symboly najednou, jasný“ Koba pokýval hlavou a připravil si prst na oko.

„Takže – jedna, dvě… tři!“

A v tomtéž okamžiku, kdy oba s maximální vervou zmáčkli dané symboly, se ozval rachtavý zvuk a jakási rána, a ucítili, že hodiny povolily.

Komentáře

Obrázek uživatele ef77

O jé, jsem napnutá jako provaz!

Obrázek uživatele Larim

Původně to mělo končit tím, co najdou a jak s tím naloží. Ale protože v průběhu psaní se kapitola prodlužovala tak moc, že jsem to musel zakončit dřív.
No a vzhledem k tomu, že příští kapitola bude retrospektivní, k odhalení nálezu dojde až v kapitole 23.

Obrázek uživatele Tora

Tak! A otevře se další tajná komnata, jo! Jsem zvědavá, moc, co tam bude. Aby nelitovali!

Obrázek uživatele Larim

Uvidíme po retrospektivě...
Zatím se zdá, že si dokáží se vším poradit.

Obrázek uživatele Killman

Moc se mi líbí popis hodin.
Na druhou stranu - přestože je to tam docela strach nahánějící - zatím se jim prakticky prd stalo, tak nechápu proč to Rollo považuje za tak těžkou práci.

Obrázek uživatele Larim

Jo. Máš pravdu. Zas tak těžké to tam nemají. Ale! Rollo to považuje za těžkou práci, protože příště musí být retrospektiva...

Obrázek uživatele Aries

Dobrá dedukce s těmi hodinami. Taky jsem zvědavá, co tam bude.
A opět skvělá muzika

Obrázek uživatele Larim

Tu skladbu mám rád už od dětství.

Obrázek uživatele neviathiel

No jéje, do toho úkrytu asi dlouho nikdo nešel. Zdalipak se Koba odváží strčit tam ruku? Aby mu ji něco neuraflo.

-A A +A