Probuzení
Tentokráte, je to pro změnu opět pokračování ze dne předtím.
"Cože? Co?" probral se s trhnutím Šumař a rozhlédl se po ztemnělé místnosti, ozařované pouze svitem loučí. Místnost byla nízká, vlhká a smrděla potem a močí. Po slámě na podlaze se sem a tam válela kupička sena, ze které místy vykukovala ruka či noha.
"Kde to jsem?" zeptal se potichu, jasně si připomínaje scénu s Křovákem.
"No měl jsi trochu horečku a blouznil," poznamenal chlapík s dechem jako párek umírajících bhederinů. Z pusy mu čouhaly pouze dva úplně černé zuby.
"Musím říct, že ze vtipů z těch tvých pohádek, o kterých si blouznil, si tu s radostí zazpívala celá cela."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
říkám si, že se budu muset
říkám si, že se budu muset podívat po originálu