Trhnutí
Poněkud roztříštěný příběh pokračuje. Naposledy Nebytí.
Téma jsem zpracovala jako „trh“ od slovesa „trhat“, snad božští kontroloři dovolí.
„Sabrino!“ vykřikla Zelda, když se před ní náhle zhmotnila její neteř a přerušila tím intenzivní zírací soutěž, kterou sotva vyhrávala. Sabrininy oči byly jen bělma.
„To nám chybělo,“ řekla laskavěji, než měla v úmyslu, a chytila neteř za ruku. „Ambrosi, mají Sabrinu. A mě.“ Málem zaskřípěla zuby.
„Já už to taky dlouho nevydržím, děkuju pěkně,“ křikl na ně, aniž by odvrátil zrak od armády dendroptiků všude kolem.
„Něco je jinak.“ Sabrina zavřela své prázdné oči a náhlá bolest ji strhla na zem. „Někdo se blíží.“
„Co tím myslíš?“
Odpověď se jí zadrhla v krku. Síť parazita se trhala jako pavučina.
Následuje Smrk, podruhé a naposled.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tam je trhů ažaž, to by mělo
Tam je trhů ažaž, to by mělo každé božské kontrolorské bytosti stačit :-) A tak já tu Sabrinu zkusím. Pěkné drabble.
Děkuju :). To pak dej vědět,
Děkuju :). To pak dej vědět, co na to říkáš.
Silné a působivé, do toho
Silné a působivé, do toho občas osobně cítím i černý humor, zírací hra s někým, kdo má jen bělma, není úplně fér!
:D To máš pravdu.
:D To máš pravdu.
Moc děkuju za milý komentář.