„Skoro celý včerejšek jsem prospala. Už je mi mnohem líp. Tak jak jsi to všechno zvládl, dědo.“
„Dobře, babičko.“
„A copak jsi dětem uvařil?“
„Nic.“
„Ty si děláš legraci, viď?“
„Nedělám.“
„Tys je nechal o hladu?“ nazdvihne babi údivem obočí.
„Přesně tak.“
„Chm,“ babička nevěřícně vrtí hlavou. „Jak to? To mi vysvětli.“
„Včera totiž lovily bobříka hladu.“
Babička zhluboka vzdechne: „To tedy koukám, jak sis poradil.“
„A za to, že to vydržely, mám pro ně jako odměnu překvapení.“
„Jaké překvapení, dědo?“
„Opravil jsem motokáru, co jsem kdysi vyrobil mamince a strejdovi Patrikovi. Už je zase pojízdná.“
„Dědečku, ty jsi zlatý,“ jásá Stáňa.
„To je senzace,“ raduje se Kája.
„Tak pojďte. Vysvětlím vám, jak se startuje, přidává plyn a řadí. Nejdřív budete jezdit pomalu, jenom na jedničku, pěkně do kola tady na zahradě.“
„Učíte se rychle,“ pochvaluje si děda. „Odpoledne odvezeme motokáru na bývalé tržiště a zkusíte jezdit tam. Udělám vám tam slalom.“
Děti zhltly oběd a nedočkavě běžely na zahradu.
„Kampak? Kdo bude mýt a utírat nádobí?“ zarazila je babička.
„Tak, tak. Nejdřív povinnosti, potom zábava,“ přisadil si dědeček.
„Doma je to lepší, tam za nás nádobí myje myčka.“
„To ano, ale zase tam nemáte motokáru.“
Tak se děti přeci jen dočkaly. První jezdí Standa, pak Kája, pak zase Standa. Sotva si připne přilbu, hned se rozjede. Už se osmělil, věří si a přidá plyn. Připadá si jako závodník a sebevědomě, beze strachu se řítí nejvyšší rychlostí.
„Brzdi, Stando,“ volá děda.
Ale ten neslyší.
„Brzdi!“
Stáňa profrčí okolo. Už jede třetí okruh. Děda vezme červený praporek z auta a začne jím mávat. Řidič se lekne, rychle dupne na brzdu a dostane smyk. Motokára jede, kam Standa nechce. Náhle se jí do cesty postaví velikánský kámen. Bum. Nárazník se zapře do kamene, jako by ho chtěl odvalit, ale on naopak odstrčí motokáru a ta se zastaví. Děda se tam rozběhne.
Motokára stojí. Standa bez hnutí sedí a po tváři mu stékají slzy.
„Bolí tě něco?“ Děda sotva popadá dech.
„Ne,“ vzlykne.
„Tak proč pláčeš? Stalo se ti něco?“
„Mně nic, ale motokáře se něco stalo. Bojím se, že už nebude jezdit.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Raději si rozbít koleno, než
Killman
Raději si rozbít koleno, než motokáru :)
No, jasně. Teď jsi na to
Aplír
No, jasně. Teď jsi na to kápnul. :) Díky moc za vytrvalost ve čtení a komentování. Moc si toho vážím.