Budeč

Fiktivní (no, my víme své) svět české kouzelnické školy. Bližší info na stránkách Budečské společnosti

Obrázek uživatele Rya

Návštěva

Fandom: 
Drabble: 

Profesor je nenechal o samotě. Usadil se u dveří.
Lea mlčela. Nevadilo to; po počátečních rozpacích si vystačili sami. Chvílemi mluvil jeden, chvílemi druhý, občas oba najednou.
Poslouchala, pozorovala. Ten tmavý, Pírko, měřil sotva metr, i když nebyl děcko. Zaujalo ji, jak představil vytáhlého zrzouna.
„Filip. Jediný svého druhu.“
Filip se zasmál a uštědřil Pírkovi herdu do zad, ale v očích měl zvláštní, trochu ztracený pohled.
Stejný zahlédla ve svých očích, když jí léčitelka ráno půjčila zrcadlo.
Poznávací znamení?
Byla také jediná svého druhu?
„Jestli chceš, zas přijdem,“ loučili se.
Maličko přikývla.
„Takže?“ zeptal se profesor, když osaměli.
Přikývla podruhé.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kdo kluky neznají z předchozích povídek a zajímá je to: Pírko má achondroplazii. Filip je kříženec - po otci psodlak, po matce liškomág (mění se ve psa plemene shiba-inu). Liškomágové jsou (neříkejte to Aries!) dost snobi. Poté, co se Filipova matka spustila s psodlakem, přerušili s ní styky. Nakonec se k vrátila ke své původní rodině do Francie a Filipa ponechala v péči otce. Protože se psodlaci a liškomágové jinak téměř nestýkají, je Filip pravděpodobně skutečně jediný svého druhu.

Obrázek uživatele Aries

Troje dveře

Úvodní poznámka: 

Následuje po Snu
Navazuje na Stín

Drabble: 

Výčitky krouží jak neodbytní netopýři, zarývají se do duše. Šepot přechází v ohlušující řev, bodá, neúprosně švihá. Před očima se míhají ohnivá kola, hlava třeští.
Marně si zacpává uši.
Vrávorá dál. Podlaha se kymácí pod nohama, prudce se zhoupne. Až po chvíli si uvědomí, že upadl. Ztěžka se zvedne na kolena, setře krev z nosu.
Jako v mlze spatří troje dveře. Navlas stejné, stejně oprýskané, dokonce potažené stejnými pavučinami.
Na rozpoznání správné cesty má jediný pokus.
Horečně hledá jakoukoliv odlišnost, sebenepatrnější znamení.
Nic.
Ošlapaná prkna podlahy vědí. Lechtají do bříšek prstů, chichotají se.
Nakrmí je vlastní krví. Donutí je promluvit.

Závěrečná poznámka: 

Příště Hlavolam

Obrázek uživatele Rya

Dívka a noc

Fandom: 
Drabble: 

Ve dne poslušně pila lektvary, nechala si vyměňovat obvazy, podřimovala.
Sbírala síly.
Nedovedla si představit sebe samu tady. Za rok, za dva, za pět. Zkrocenou.
Odejde. Tak, jak to umí.
V krvi a ohni.
Rozbila magický zámek. Za dveřmi v křesle spala léčitelka. Škoda. Měla ji docela ráda.
Rubínové krůpěje na bílé zdi.
Zhluboka se nadechla vlahé tmy. Dorostlá křídla rozervala košili. Vzlétla nahá.
Jediným pohybem proměnila kruh dřevěných domů v plamenný obrazec.
Hořící postavy, řev...

Lea vytřeštila oči do tmy.
Srdce jí prudce bušilo.
Bude si muset s léčitelkou promluvit o bylinách ve večerním lektvaru.
O noční můry nestála.

Obrázek uživatele Aries

Sen

Úvodní poznámka: 

Následuje po Stínu
Navazuje na Zákeřné obilí

Drabble: 

Xénie se v polospánku pokouší zachytit unikající sen. Zdálo se jí, že je celá rodina doma, všichni byli asi o pět let starší, Drahoš se Slávkou se přišli pochlubit novorozeným miminkem, halas a smích…
Skutečnost ji zalije zoufalstvím. Nic takového nebude, zrovna jí ubíhají poslední hodiny, možná ještě méně.
Snaží se vyburcovat k přemýšlení. Možná kdyby to odporné tělo definitivně zabila… ale jak to provést.
Malátně se rozhlíží po nějaké zbrani.
V koutě se válí nakřáplý hrnek. Třískne s ním o kámen, přibrousí střep do ostré špičky.
Teď přijde to nejtěžší, musí jít a znovu se na tu ohavnost podívat.

Závěrečná poznámka: 

Příště Troje dveře

Obrázek uživatele Rya

Pedagogická porada

Fandom: 
Drabble: 

Profesor Pasr se pohodlně opřel. Zavřel oči.

Kávu? Tvarohový! Sedím tady. Na rybách? Vynikající červené. Zaklínadla? Propadá!

Ze šumu hlasů se vynořovala slova, jako když rybky připlouvají k hladině.

To děvče? Známé firmy! Tady? V žádném případě. Nebezpečná! Co víme?

Bude chvíli trvat, než se dostane ke slovu.

Dospělá? Sotva třináct, ačkoliv tvrdí… Magie? Nic neumí. Síla. Klidnější? Možná. V Budči...

„V Budči,“ navázal plynule, „se staráme o děti s magickým potenciálem. Obzvláště když se o ně nestará nikdo jiný. Je to povinnost. Není o čem diskutovat.“

„Jestli o to vůbec stojí,“ poznamenala školní léčitelka.
To mu také dělalo starosti.

Obrázek uživatele Aries

Stín

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Přivítání

Drabble: 

Evžen s hrůzou pohmatu ohledává okolí.
Zpuchřelé kosti. Shnilé hadry. Příkrá vysoká zeď.
Soustředí síly. Cihly se začnou poslušně sesouvat.
Vyškrábe se nahoru, každé hnutí bolí. Čeká útok, ale nic nebrání jít dál.
Vykročí.
Obklopí ho pronikavý chlad jak v hrobce.
Za jeho zády roste černý stín. Cítí, jak temnota natahuje spáry.
Neohlížet se.
Do uší řeže mrazivý drásavý šepot.
Odsud živ nevyjdeš… Chceš zachránit svou ženu? K smíchu… Vždyť jsi ji zradil… Tolik mrtvých ve tvých stopách… Pamatuješ na Danu? Tys ji zabil...vrahu...
Nesmí promluvit.
Jsi zbabělec. Vzpomínáš na Dalibora? Nechal jsi ho umřít…
Evžen se rozhořčeně nadechne.

Závěrečná poznámka: 

Příště Sen

Obrázek uživatele Rya

Otázka odpovědnosti

Fandom: 
Drabble: 

„Řekni to,“ štouchl Filip Pírka ramenem.
„Ne, ty,“ ohnal se Pírko loktem.
„Tak dost,“ řekl profesor. „Chcete mi něco?“
„My bysme…,“ začal Pírko.
„Bychom,“ vrazil do něj znovu Filip.
„Bychom… chtěli…navštívit… tamtu. Když je sama ve vězení.“
„Není.“ Ani byste neměli vědět, že kdy byla. „Je pod dozorem. Proč? Jste zvědaví?“
„Jo,“ řekl Pírko.
„Ne,“ řekl Filip.
„Tak proč?“
„Člověk je odpovědný za to, co vytáhne z vody,“ vysvětlil důležitě Filip.
Profesor potlačil úsměv. „Tos někde četl?“
„Něco podobnýho,“ připustil Filip.
„Rozmyslím si to.“
Cestou ke dveřím si chlapci vyměnili další radostné šťouchance.
Rozmyslím si znamenalo u profesora Pasra ano.

Obrázek uživatele Aries

Přivítání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Hadího muže

Drabble: 

Mezi vypulírovanými fasádami Starého Města se začarovaný dům vyjímá jako vrána mezi pávy.
Oprýskaná omítka, načmárané klikyháky přes zatlučená okna. Nejsou to obyčejná grafitti. Z odpuzovací síly magických znaků se ježí chlupy.
Evžen se musí soustředit, aby se dostal blíž.
Nemluvit, neohlížet se. Důtklivá rada hadího muže.
K otevření stačí jednoduché zaškrábání.
Ihned zjistí proč.
Uhnilé propadlo těsně za prahem odhaluje hlubokou jámu. Na dně rozezná zvetšelé pozůstatky předchozích neúspěšných vetřelců.
Přenese se přes díru liščím skokem.
Vzápětí jím neznámá síla tvrdě mrští proti zdi, sotva stačí zatnout zuby, náraz a letí zpátky, další poryv ho smete rovnou do jámy.

Závěrečná poznámka: 

Příště Stín

Obrázek uživatele Rya

Šeptanda

Fandom: 
Drabble: 

Budeč je centrem magické vzdělanosti.
Místo opředené tajemstvími.
Budeč je také škola.
Místo, kde se nic neutají.
Šeptalo se, že Pírko a Filip mají průšvih (zase!), ale že z něj vyšli trochu jako hrdinové (zase!).
Že vytáhli z lomu napůl utopenou holku.
Že to není holka, ale monstrum.
Že je mohla zabít, kdyby nebyla bez sebe.
Že zdemolovala ošetřovnu.
Že ji drží v habrovém vězení.
Že má na zádech zbytky křídel.
Že její kůže vypadá, jako když upečete ježka.

Že má magii, kterou stěží ovládá.

Profesoři mlčeli.
Ani nenaznačili, že by něco z toho byla pravda.
Natož pak úplně všechno.

Obrázek uživatele Aries

Hadí muž

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zmiji

Drabble: 

Hadí chodbička se rozšíří. Evžen musí přimhouřit oči proti prudkému světlu.
Ocitne se v podzemní komnatě. K jeho překvapení tu panuje až nepříjemné horko sálající ze čtyř lamp v rozích.
Na židli s vysokým opěradlem zdobeným dlouhými trny, takže připomíná trůn, sedí muž s tváří i rukama pokrytýma šupinami.
„Nemusíš se zdržovat vysvětlováním,“ zasyčí. „Slíbil jsem tvé rodině ochranu. Rád bych slib dodržel, ale není v mých silách tu zrůdu zničit, jinak bych to udělal už dávno. Dám ti ale radu, co můžeš udělat ty. Potřebuješ ježčí osten.“
Evžen vytřeští oči.
„To je zvláštní magická zbraň. Vím, kde ji najdeš.“

Závěrečná poznámka: 

Jak to bylo s tou ochranou, o tom se kdysi dávno vyprávělo tady
Příště Přivítání

Obrázek uživatele Rya

Výchovný pohovor

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble přímo navazuje na Skalní jezero.

Drabble: 

Ano, pane profesore. Víme, že studovat v Budči je čest. Že největší čarodějové se učili tady. Že bychom se měli snažit jít v jejich stopách. Jenomže...
Ne, nebylo správné se zdejchnout z bylinkářské výpravy a jít se courat po lese. My si to uvědomujeme. Nebylo to správný vůči paní profesorce, která nám chce předat svoje vědění. Jasně. Ale...
Rodiče? Snad není úplně nutný, aby to věděli. Určitě jsou si jistí, že jsme tu v bezpečí. My bychom neriskovali zbytečně. Jenom tam zrovna...
Školní trest? Ale...ne, nechcete o tom polemizovat. Jenom...

...zachránili jsme tý holce život, nebo to bylo zbytečný?

Obrázek uživatele Rya

Skalní jezero

Fandom: 
Drabble: 

Za daných okolností odvedl dobrou práci.
Ovšem chirurgický zákrok provedený umírajícím čarodějem, sekerou uprostřed požáru, nezaručuje zázračný výsledek.
Unikla.
Ale radši by shořela s ním.

Krvácející pahýly křídel se zanítily, popálená kůže s šupinami se spekla v bolavou masu, celé tělo cítila jako otevřenou ránu. Přesto šla, potácela, plazila se lesy.
Až k zatopenému lomu, černé, hluboké, klidné vodě.
Položila se na ni.
Chlad ji konejšivě objal.
Úleva.
Ticho.
Hladina se nad ní zavřela.

"Tak jsem řekl..."
"Sklapni, Filipe!"
"Cože?"
"Viděls to?"
"Jako co?"
"V lomu plavala nějaká holka!"
"Fakt?"
"Jenomže už tam není."
"Pírko, vole! Dvacet metrů..."
"Skočíme?
"Jasně!"

Obrázek uživatele Aries

Zmije

Úvodní poznámka: 

Následuje po Zákeřném obilí
Navazuje na Pozdě

Varování: 

Trochu klaustrofobní

Drabble: 

Evžen ztuhne. V té vteřině jako by zmrtvěl celý les, zmlklo šustění listí, dokonce líné šplouchání nedalekého potůčku ztichlo.
Zmije však nezaútočí. Plazí se pryč, dvakrát se zastaví a kýve hlavou.
Vypadá to jako výzva k následování. Evžen vstane a veden zvědavostí poslechne.
Prodírá se houštím, protahuje se tak úzkými soutěskami, že jsou i pro něho těsné, musí se šoupat bokem, pak se raději promění.
Zmije naposled povzbudivě kývne a vklouzne do černé díry pod kořeny starého stromu.
Lišák za ní. S námahou se sune úzkou chodbičkou, nevidí nic a jen úpěnlivě doufá, že hadovo krotké chování nebyla zrádná past.

Závěrečná poznámka: 

Příště Hadí muž

Obrázek uživatele ef77

Plivník

Fandom: 
Drabble: 

„Pane Málek, vy jste pil.“
„Nepil, Lojzíku,“ mozolnatým prstem poklepe na tester s 0,00 promile oslovený. „Já mám pívo rád, ale ve službě sem si nikdá ani nelíz. A nespal jsem. Du na vobchůzku, vidim, jak ze sila šlehaj plameny, tak zmáčknu čudlík, že zavolám hasiče. Jenže von se votevřel ten udělátor a proch.., teda promočil celý silo. Co řeknu přecedovi?“
„Ať to prodá na slad,“ zahučí nadporučík Lojzík, „vylil se tam celý sprinkler, obilí je durch, to vzklíčí.“

Mezitím na střeše sila poskakuje rarach a mne si ruce. Ještě uvidíte, jak umí šotek škodit. Tohle byla jenom ochutnávka.

Obrázek uživatele Aries

Zákeřné obilí

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Šepot

Drabble: 

Xenie se vzbudí. Stále pociťuje únavu, ale pomyšlení, že musí utéct, ji donutí k pohybu.
Před očima se houpou zamlžené zdi, ohořelé trosky se stále prolínají s původní podobou domu. Chce se opřít o stůl, ale pod rukama jí praskne zpuchřelá větev. Xenie upadne na koberec, ale odře si loket o hromadu suti.
Malátně se plouží k odrazu slunečních paprsků. Tam přece byly vyvrácené dveře, a jestli je dům jen přelud, může vyjít ven!
Vtom v polehlé trávě vyklíčí jakási rozsypaná semena. Stvoly vmžiku vyrostou a propletou se v pevnou mříž, mříž se změní v zeď.
Neprostupná hradba není iluze.

Závěrečná poznámka: 

Příště Zmije

Obrázek uživatele Rya

Nesnesitelná lehkost umírání

Fandom: 
Drabble: 

Čaroděje ochromovala bolest. Rozštípnutý trám mu probodnul hrudník. Bojoval s malátností ze ztráty krve. Posledními silami stahoval žár kruhu plamenů do nejvlhčího místa, velikého sudu s naklíčeným obilím.
Přesto ho blízkost smrti rozjařovala.
Konec.
Stráví ho oheň, jako jeho ženu.
To bylo spravedlivé.
Přivřenými víčky pozoroval Leu, jak se potácí po světnici, s roztaženými křídly, polámanými, potrhanými. Byla v pasti. Křídla jí nedovolila proklouznout mezi hořícími troskami ven.
„Podej mi sekyru,“ zachroptěl.
Znova se pokusila uniknout. Marně.
„Jak dlouho myslíš, že slad udrží oheň?“
Poslechla ho.
„Otoč se!“
V bezdechém okamžiku si představila, jak se jí ostří zasekává do zátylku.

Obrázek uživatele Rya

Jenomže

Fandom: 
Drabble: 

Les tajil dech.
Lea váhala.
Mohla to nechat být.
V chatrči nebylo nic, co by jí patřilo.
I své poznámky psala cizím inkoustem na cizí papír.
Lehoučká jak pírko, nevázaná k majetku, nesvázaná vztahem, téměř dospělá. Nějak by si ve světě poradila.
Jenomže příliš dlouho vyrůstala vedle pyšného a majetnického čaroděje, příliš dlouho se živila vztekem a temnotou.
Jenomže chtěla čarodějovy knihy, krystaly, zaklínadla.
Jenomže čarodějova chatrč byla jediným domovem, jaký měla.
Jenomže černá ovce bílou vránu nevychová.

Vrhla se střemhlav dolů, před sebou poslala zaklínadlo, které mělo prorazit střechu.
Vzduch kolem ní svištěl.
Kmeny stromů se zakymácely.

Mýtina vybouchla.

Obrázek uživatele Aries

Šepot

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Následky nehody

Drabble: 

Do šepotu se vmísí zřetelné pousmání: „Dobře jsem si tě vybrala. Jsi silná, máš spoustu chutné energie. Věřilas bys, že ze všech, které jsem si přivolala, jsi první, kdo se zajímal o moje potřeby? Tamty se hned snažily utéct. Samozřejmě zbytečně.“
Xénie těžce polkne.
„Jsi soucitná. Usuzuješ, že život jako můj je čiré utrpení. Vyvrhel opovrhovaný lidmi i liškami, bludný duch bez použitelného těla… jenže se mýlíš. Život mě zatím neomrzel. Proto občas potřebuji přikrmit.“
Xénie vytřeští oči.
Vzápětí se jí zmocní nesmírná únava. Nohy jak z hadrů už ji neunesou.
Sesune se na zem mezi lidské a liščí kosti.

Závěrečná poznámka: 

Příště Zákeřné obilí

Obrázek uživatele Rya

Žít a nenechat žít

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní
(... protože v druhém je téma víc...)

Drabble: 

Sledovala chatrč z větví třicetimetrového smrku.
Neodhalila účinnost všech čarodějových pastí, ale nejméně u dvou si byla jistá, že jsou smrtelné.
Nepochybovala, že našel její zápisky – dovtípil se, co dosud netušil?
Proč je, sakra, vůbec psala?
Proč se neobtěžovala je skrýt?
Sebejistota. Lehkomyslnost.
Měla dávno odejít.
Nebo se čaroděje zbavit.
Jenomže už dávno necítila nenávist. Ne k bezmocnému starci. Vídala takové ve vesnici. Nebyli k ničemu, ale lidé se o ně starali. Když byl odkázán na její péči, jako by pečovala…
O stařičkého otce?
S tím byl ovšem konec.
Nenechá ho naživu.
Ví čaroděj, nebo neví?
Očekává útok…
…z výšky?

Obrázek uživatele Aries

Následky nehody

Úvodní poznámka: 

Následuje po Překážce
Navazuje na Nesvobodného ducha

Varování: 

Drastické, odporné

Drabble: 

Na posteli leží něco příšerného.
Beztvará černorudá hmota, rozteklý chuchvalec shnilého masa, rozmačkaných vnitřností, trčících zpřelámaných kostí, rozškubané srsti. Nejstrašlivější je, že z té odporné slizké věci bez mrkání zírají živé oči, jedno lidské a druhé liščí.
Xénie se otočí k útěku, ale kde byl průchod, tam se tyčí pevná zeď.
Ochromená hrůzou polyká hořké sliny, odvrací hlavu, aby o tu ohavnost už nezavadila ani letmým pohledem.
„Nemůžu pro tebe nic udělat,“ vymáčkne ze staženého hrdla. „Tohle nevyléčí nikdo na světě.“
„Já vím.“
„Tak co chceš?“ Xénie se s vypětím ovládne. Ztiší křik do šepotu: „Chceš, abych ti pomohla umřít?“

Závěrečná poznámka: 

Příště Šepot

Obrázek uživatele Rya

Sám doma 2

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Asi jsem měla dávno předeslat, že je to příběh na pokračování. Předchozí části jsou ty před tím... omlouvám se, letos nemám čas vyrábět ty šikovné odkazy...

Drabble: 

Brahmi, ženšen, šípek, yerba maté, pořádná dávka vzteku a magie.
Obejít chatrč, zabezpečit ji kruhem ochranných pastí. Vyčerpaně se vrátil dovnitř a podrobil svůj příbytek důkladné inspekci. To stvoření – ona – se důkladně zabydlela.
V přístěnku našel nový stůl, své křeslo, knihy, svitky, krystaly, poznámky psané nejprve nejistým, posléze zručným rukopisem.
Na noc se nevrátila. Měl čas na čtení a přemýšlení.
Proti své vůli pocítil obdiv. Kdyby jen tušil… mohl ji učit, vést, starat se o její talent. Byla by jako dítě, které nikdy neměl. Mohl by…
Milovat?
Svraštil čelo.
Zbytečné myšlenky.
Stalo se, co se stalo.
Teď ji musí zabít.

Obrázek uživatele Aries

Překážka

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Pozdě

Drabble: 

Magické bariéry, prostory schované kouzlem jeden v druhém, prostupování dimenzemi, tohle všechno by dokázal překonat. Ještě nikdy nenarazil na překážku, kterou by nezbořil. Dokonce i do Zásvětí se jednou dostal.
Jenže tady čáry nepomůžou, zaklínání nezabírá, průnik hmotou je k ničemu.
Temné kouzlo vytvořila cizí mysl. Drží pohromadě neuvěřitelně silnou vůlí neznámého mága. Neviditelného, nepolapitelného, netečného k výzvám na souboj.
Evžen zoufale přemítá, tvář zkrabacenou úsilím. Postavit proti černé magii vlastní černá kouzla? Podstoupil by to, tisíckrát ano, jenže na to nemá dost schopností.
Vtom ho vyruší tiché zašustění trávy.
Zamračeně vzhlédne.
Zjistí, že hledí do chladných nehybných očí zmije.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka pro kontrolora: Evžen se mračí, protože se marně snaží zachránit svou unesenou ženu. Tím bych téma považovala za splněné

Příště Následky nehody

Obrázek uživatele Rya

Sám doma

Fandom: 
Drabble: 

Meduňka, olvida, mucura, čarovník, snědek, mučenka, lysohlávky, mochomůrky, konopí.
Po špetkách, aby nevzbudila čarodějovo podezření. Po hrstech, když žízeň rostla a rozum zeslábl.
Čarodějův svět se smrskl. Kdysi rázný muž se malátně pohyboval po čarách, které Lea vytyčila. Ke stolu pro misku kaše a hrnek výluhu. Za chatrč vykonat potřebu. Na lůžko. Jednoduchý obrazec, monotónní život.
Někdy zůstával sám, den, dva, tři. Víc misek s kaší, víc hrnků na stole. Držel se rutiny, nikdy nesnědl a nevypil všechno najednou.
Jednoho osamělého rána se zapotácel, chytil se chatrného stolu, převrátil jej.
Nejprve plakal a lízal zem.
Za soumraku se mysl projasnila.

Obrázek uživatele Julie

Dětský koutek

Drabble: 

Hermiona měla jednání s představeným a Rona s Hugem zavedli do dětského koutku.
Jakkoli nepravděpodobně to zní, v Budči je dětský koutek. Nic luxusního, pískoviště a krabice s hračkami ve slepé větvi jakési prastaré chodby.
Hugo spokojeně demontoval poslední kolečko z otriskaneho bagru a Ron si bezmyšlenkovitě kreslil obrazce do písku. Něco tu bylo. Cítil to. Nemůžete kamarádit s Harry Potterem a nemít jistý… instinkt.
Něco tu bylo. A Ron to ignoroval. Taky důsledek přátelství s Harrym a konec konců i manželství s Hermionou.
Ron si bezmyšlenkovitě kreslil obrazce do písku a kdesi daleko ve vesmíru vznikaly a zanikaly světy.

Závěrečná poznámka: 

Ano, v Budči mají dětský koutek, na každém patře je alespoň jeden přebalovací pult, na vyžádání vám donesou dětskou židličku a od jara do podzimu jsou vám vlaštovky ochotně caparta pohlídat, abyste si mohli skočit na záchod.

Obrázek uživatele Aries

Pozdě

Úvodní poznámka: 

Následuje po Nesvobodnémo duchovi
Navazuje na Spěch

Drabble: 

Evžen zchváceně padl na kolena.
Zatíná pěsti do vysušených drnů, vyděšený, rozzuřený na Xénii, že poslechla podezřelé volání, na sebe, že ji nedostihl včas, na tajemného únosce, na prázdnou vyhořelou ruinu, kde Xéniina stopa zmizela.
Zřícenina tone v magii černé jak bezedný močál.
Evžen se vzchopí.
Začne kreslit čáry, vkládá do nich všechnu sílu, všechen hněv, vůli, rozhodnost i odvahu, jestli bude muset, pohne zeměkoulí!
Čáry praskají, obrazec se hroutí.
Žádná bariéra, co by se dala prolomit, něco jiného, co to může být?
Vyčerpaně složí hlavu do dlaní.
Pod zavřenými víčky plují šílené obrazy. Jiný svět. Blízko a přece nedosažitelný.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Překážka

Obrázek uživatele Aries

Základní znalosti budečských reálií

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno Julii, ave a neviathiel

Drabble: 

Komu je připisován proslulý výrok „u Libušiných vousů“?
a) Přemyslovi
b) Jáchymovi z Budče
c) Malému Vašíkovi
Budeč má své vlastní vězení, jež vytvořila Kazi zasazením
a) Borovic
b) Habrů
c) Kaktusů
Absolvent nižší úrovně univerzity získává titul:
a) GRAM
b) LITR
c) TUNA
Od časů kouzelnice Moldawy v 5. století jsou v Budči uctíváni ptáci. Jde o:
a) Vlaštovky
b) Havrany
c) Supy
Jisté zkoušky zjišťují:
a) Používání taháku při písemných pracích
b) Přítomnost nelidských entit v prostorách školy
c) Příslušnost nových studentů ke konkrétnímu živlu

Bonus:
Jak vznikla nevyzpytatelná Spirálová chodba?
a) Čert ví
b) Ani čert neví

Závěrečná poznámka: 

Správně odpovědi: 1b, 2b, 3a, 4a, 5c bonus: vím já?

Obrázek uživatele Rya

Tajný život

Fandom: 
Drabble: 

Neřekne-li jí nikdo, čím je, rozhodne se sama.
Dívka.
Nedá-li jí nikdo jméno, zvolí si sama.
Lea.
Dívka Lea, která bydlí uvnitř nehezkého stvoření, má napilno. Plnit rozkazy čaroděje, obluzovat stárnoucí vědomí, prodlužovat dobu spánku.
Ještě si netroufá odejít.
Ani zabíjet.
Čarodějovy svitky a knihy jsou jí slabikářem, les a nejbližší vesnice školou. Učí se, zkoumá, pozoruje. Protahuje křídla, cvičí, odvažuje se výš a dál.
Neukáže-li jí nikdo lásku, sama ji najde.
Vidí ptáky a lišky, jak se páří, jak pečují o mláďata.
Vidí milence, matky, otce, děti.
Ale vidí i lačnost po kořisti, rvačky, surovost, pohrdání.
Tomu rozumí lépe.

Obrázek uživatele Aries

Nesvobodný duch

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Spěch

Drabble: 

„Potěšilas mě. Jistě si budeme dobře rozumět. Máme společného víc, než si možná myslíš…“
Šokovaná Xénie si uvědomí, že v přeludném domě panuje naprosté ticho. Šepot zní jen v její hlavě.
„Kdo jsi?“ vydechne. „Co ode mě chceš?“
„Na jménu už nezáleží. Bývala jsem jako ty, kdysi dávno. V Praze tenkrát jezdily kočáry a bouraly se městské hradby. Tolik jsem toužila být všude, vědět všechno… naučila jsem se opouštět tělo, volně se vznášet, zkoumat tajemství, číst myšlenky… vedla jsem fantastický život, dokud se mi nestala ta nehoda. Podívej se sama.“
Xénie nahlédne do druhé místnosti.
Strašlivý úděs ji srazí zpět.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Pozdě

Obrázek uživatele Rya

Všední dny

Fandom: 
Varování: 

Násilí na mláděti

Drabble: 

Vejce čaroděje zklamalo.
V počátečním šoku tvora téměř umlátil, ale nakonec usoudil, že magie doprovázející líhnutí se vybila a obsazení mysli nebylo záměrné.
Stvoření bylo ošklivé. Šedivá nefunkční křídla, šupinaté tělo, bledé končetiny, lidské oči a ústa. Tupý pohled, zobákovitý nos. Pohlaví nedokázal určit. Kňučelo a vylo, když s ním experimentoval, ale bylo poddajné.
Za rok vyrostlo jak dítě za deset.
Mluvit se nenaučilo.
„Křídla máš, nelétáš, hubu máš, nezpíváš,“ posmíval se mu.
Ale s koštětem a motykou zacházelo zručně a čaroděj pookřál, když měl komu nadávat.
Líp spal.
Jako nikdy předtím.
Pod dohledem bystrých očí nad stránkami jeho knih.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka pro kontrolu: Téma je tam schované, ale kdyby bylo schované příliš, netrapte se tím, obejdu se bez bodu :-).

Obrázek uživatele Aries

Spěch

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Přelud

Drabble: 

Eva Raposová otevře dveře a rozjařeně zavýskne: „Jdete jak na zavolanou! Přijel brácha, pojď se s ním pozdravit! Přivezl kytaru, uděláme si fajn den! Kde je Xénie?“
Evžen nervózně zavrtí hlavou: „Nechám tu jen Evženku… musím něco vyřídit.“
Otočí se na patě a je ten tam.
V uších mu ještě doznívá Evino volání – muzika – hostina – přijďte oba – ale myšlenkami je dávno jinde.
Řítí se po Xéniině stopě, srdce až v krku, poháněný rostoucí úzkostí. Zdržel se přece jen pár minut! Jak to, že ji nemůže dohnat? Jak se za tak krátkou chvíli mohla dostat tak daleko?
U Želmíra, kde je?

Závěrečná poznámka: 

Příště: Nesvobodný duch

Stránky

-A A +A