DMD č. 29. pro 29. 4. 2020. Téma: Trh

Obrázek uživatele Rya

Myšákův příběh na dobrou noc

Fandom: 
Drabble: 

„Každá doba,“ vyprávěl Myšák, „má svoje obludy. Před lety to bylo strašidlo komunismu. Zabývalo se hlavně cestováním. Obcházelo Evropu.“
„Pěšky?“
Myšák zaváhal. „Myslím, že tenkrát ještě auta nebyla. Ale to je jedno. Teď máme příšeru Trh. Ještě strašidelnější.“
„Čím?“
„Má dlouhé chapadlovité ruce,“ vymýšlel si Myšák, „vlastně jenom jednu ruku, na které je nejpříšernější, že je neviditelná. Když nemáš dost peněz nebo zlata nebo čehokoliv, co potřebuješ, chytne tě neviditelným chapadlem pod krkem a trhne. Proto se tak jmenuje: Trh!“
Sovátko potěšeně zahoukalo. Milovalo strašidelné příběhy.
„Přijde na nás?“
„Ne. My všechno, co potřebujeme, máme. Trh si může trhnout chapadlem!“

Obrázek uživatele KattyV

Kde koupíš informaci?

Úvodní poznámka: 

Bezprostředně navazuje na: http://sosaci.net/node/44056

Drabble: 

Dřív se chodilo pro drby na tržiště, dnes do hospod. Nenápadně jsem poslouchala dvě postarší kouzelnice u sousedního stolu.
„Slyšela jste, že Harold nemůže?“
„Co jako? Přijít sem?“
„Ale houby, něco jinýho, však víte… Byl prej u léčitele a ten mu řek, že je to úplně beznadějný.“
„Vopravdu? Jakože už nikdy???“
„Jak jsem koupila, tak prodávám.“
„A takovej to byl štramák.“
Ozvalo se uchechtnutí.
„Ještě je, ale…“
Zamnula jsem si ruce. Brzy to budou vědět všichni.

Moje kouzlo impotence bylo účinné a naprosto neodhalitelné. Podle propočtů bude spolehlivě fungovat nejméně čtyřicet let.
Jestlipak bude Harold v devadesáti ještě pořád štramák?

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že jste nebyli potrestáním Harolda zklamaní. Minerva samozřejmě mohla být kreativnější, ale takto k ní nevedou žádné stopy. Harold naprosto netuší, co se vlastně stalo. Ještě stále bude vynikající učitel přeměňování, jen pro své studentky naprosto neškodný. Možná začne přijímat i studenty, že? Teď už je to jedno.
Příště už příběh definitivně uzavřeme.

Obrázek uživatele Faob

Na tržišti světů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Je libo magii, hůlku nebo plášť?“ láká Honza Puškvorec.
„Čaj o páté, vztahovou novinku, potutelný úsměv, co byste ráčil?“ ptá se úslužně Jasněnka Almarová.
„Elektron, cytoplazmu či hypertrofii?“ narovnává si brýle Vincent von Saint-Scientimus.
„Perník, perník, prodávám perník!“ vyvolává u zaopatřovací sítě záchodové pomoci kalič Vera.
Prodírá se slovy a motivy, černá duše.
„Chtěl bych něco temnějšího,“ obrátí se na ryšavce s liščíma očima.
„Zkuste Káju Rampoucha!“ ukáže drápkem na stánek vzadu.
„Na místě vám můžu zabalit třicet deka genocidy, dvě kila katastrof nebo půl litru šikany!“ vnucuje se Karel.
„Já bych něco… romanticky krvavého…“
„Si to prodávejte sám, chytráku!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Regi

Den D

Fandom: 
Drabble: 

Následující týden se nezastavili. Málem ani nejedli a nespali.
Ron tajně zatkl a zavřel do izolace tři nejméně významné ministrovy příznivce.
Hermiona vařila mnoholičný lektvar.
Lenka malovala druhý Fredův portrét.
George s Fredem se zavřeli v laboratoři.
Potom se Hermiona přidala k dobrovolníkům připravujícím sál na oslavu. Navrhla vylepšení výzdoby. S instalací jí pomáhali tři nevýznamní ministrovi příznivci.

Dnes nastal den D.
Všichni nenápadně čekají na svých místech v sále plném netrpělivých hostů.
Konečně!
Velké dvoukřídlé dveře se s trhnutím otevřou. Stojí v nich oslavenec, ministr kouzel Rolf Scamander. Za frenetického jásotu a ohlušujícího potlesku pomalu kráčí k vyvýšenému pódiu.

Obrázek uživatele Vinpike

K propadlišti a in memoriam

Úvodní poznámka: 

6. 12. 1978 Praha / prosinec 1978 Říčany
Motto:
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Karel Kryl

Drabble: 

„Vstaňte, odsouzený Bareši,“ velí bachař, „konečně se dostavil pan soudruh prokurátor.“
„Chtěl bych… chtěl bych kněze,“ vysouká ze sebe vězeň.
„Moc koukáš na zápaďácký filmy, vrahoune,“ odsekne vrchní obsluha oprátky, „tady nejsme na nějakym kapitalistickym tržišti, co nabízí pozlátka!“
„Je svatýho Mikuláše,“ hlesne Robert.
„Dyť právě! Moc se necukej, ať se mi neutrhneš a já jdu někdy domů za dětmi!“

Prezident ČSSR udělil in memoriam státní vyznamenání Za statečnost při ochraně života studentů říčanského gymnázia řidiči Janu Novákovi, který byl zákeřně zavražděn teroristy. Vyznamenání odevzdali manželce zástupci politické správy Pohraniční stráže a správy SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Obrázek uživatele Faob

Nevstupuj, kdo s úmysly nekalými

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

21+

Tak ještě jedna temná vize, aby letos nebyl Faob za úplného dobráka…
Předchází Tobiáš 20.29: První ze sedmi, následuje Když milý vyskočí z okna.
„Hrdina“ je v milostném objetí démona Ašmodaje, vzavšího na sebe tělo jeho milenky Sáry.

Drabble: 

V záblesku poznání ji ze sebe strhne a vyskočí. Zářivě směje se tvář už ženy, nohy roztaženy: a je to škleb démona a krvavá řeka. Rozeběhne se ke dveřím, uklouzne a padne s rukou nataženou k úniku, který se sám od sebe uzavírá.
Na kratičký okamžik, přitahován svou zkázou jak Lotova polovička, pohlédne zpět a vidí jen dva do sebe v kolmici zakleslé chrlící chřtány: řehot a moře. Pohyb vzhůru, na nohy, zarazí teplá vlna příboje. Znovu klesne, tentokrát tváří rozstříkne rudou hladinu.
Zvedne se, červený novorozenec, dobrodí se k dobru?
Okno jak trhovkyně nabízí hvězdy a prostor a únik.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Jako na trhu

Drabble: 

Je to jako na trhu. Jen to zboží se chválí samo doslova. Letíte a slyšíte lákavý zpěv ze všech stran.
“Přistaň v mém bejváku! Jsem mladý a krásný!”
“Jsem svalnatý a sexy!”
“Jsem naprostý machr a ta jizva je hrdinné zranění z vyhrané bitvy, rozhodně jsem nedostal na frak!”
“Miluji tě! A tebe a tebe taky!”
“Udělám ti dvojčata!”
“Udělám ti trojčata!”
No neke, a kde vezmu třetí bradavku?
“Má lásko, mám krásný byt a krásná křídla!”
Ale tebe znám, můj oblíbený! Stavím se.
Pak letím dál.
“Jsem zralý štramák a mám mladého spolubydlícího!”
Tebe taky znám! Jsi můj oblíbený...

Obrázek uživatele LeVirgo

Dadan píše domů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kosovo 1999

Drabble: 

Znáš to, není to žádná novinka, docela typické místo pro úklid lidí. Prasečí farma, tady se zkrmí úplně všechno.
Turisté, studenti, mladé holky - ty stopařky mám na mysli, motorkáři, to jsou ti nejlepší dárci. No, jako není to vůbec pěkný. Ten, co nám velí to má rád pořádně surově, s nikým se nepáře. Což bych Ti asi neměl psát, ale tobě věřím. Sama si se ptala, kde jsem. Jsem přeci na brigádě v horách, u prasat.
Někdy chodím i na trh, tam už je potřeba zbraň. Ty orgány musíš mít v chlaďáku. A pod pultem.

Měj se mamko.

Tvůj Dadan.

Závěrečná poznámka: 

Tento trh s lidskými orgány probíhal na území Kosova a Albánie v letech 1999 - 2000. Mezi oběti patřili zejména Srbové. Dle údajů tak zemřela tisícovka lidí (lze předpokládat, že jich bylo více).

Obrázek uživatele Kleio

Dobrovolný vězeň

Drabble: 

Hynrek se opřel o vlhkou zeď a svezl se podél ní do plesnivé slámy. Udělal dobře? Rozhodně. Štěstí by neměl s dívkou, která chtěla buď nejdokonalejší manželství, nebo nejkrutější muka a smrt. To jsem tedy hrdina, vzdychl si.
Najednou se po temné kobce rozlilo mihotavé světlo. "Ustup," vyzvala ho Blubka.
Sotva uskočil, když ze zdi odlétl velký kámen.
Pjernarkrach vzpíral kamenné bloky jeden za druhým a zahazoval je kamsi do příkopu. "Až po vás, rytíři," uklonil se Ukuk a pokynul rukou k nouzovému východu.
"To jste..." nadechl se Hynrek.
"To jsme chtěli," shrnula za všechny Vúšvusula. "Ale teď fofrem odtud!"

Závěrečná poznámka: 

Pokud marně hledáte trh, tak mi věřte, že trh je také pohyb, který dělají vzpěrači. Vzhledem k tomu, že kamenožrout vzpírá velké bloky nad hlavu, rozhodně ten trh provádí.
Fakt. Opravdu. Mám sušenky.

Když nevíš, koho šidíš

Fandom: 
Drabble: 

Nakupovat chodil moc rád. A úplně nejraději chodil na trh. Bylo tam takových zajímavostí, všechno si mohl důkladně prohlédnout, prozkoumat, očichat, zkrátka v trhu jeden vždycky ví, co kupuje, no né?
Rozšafně a pomalu chodil s košíkem mezi stánky a prodavači a prodavačky mu úslužně vybrané zboží do košíku hezky naskládali a ještě ho s úsměvem pohladili.
„Seš blbá? Takový pěkný jabka? Tydle mu dej, stejně prd pozná!“
„Dovolte, paní, ale na tom seznamu jasně stojí čerstvá jablka, né nahnilá, tak bych prosil ta čerstvá,“ zabručel.
Zatímco manžel křísil prodavačku ze mdlob, Maxipes Fík s čerstvými jablky spokojeně odcházel domů.

Obrázek uživatele Jeřabina

Můj milý, malý

Úvodní poznámka: 

Já viděla v tom hříčku,
dětskou hru na muže.
Vždyť myrta pro bludičku
snad rozkvést nemůže.

Drabble: 

Probouzím se s prsty v jeho vlasech. Postupně přichází bolest. Obraz Karlova zklamání.
Vina a selhání mě zaplavují, sotva je zadržím.
Ostrým nádechem probouzím Martina. Vstává, starostlivě se ptá.
Tiším ho. „Jaktože jsem naživu?“
„Hana,“ uhýbá očima.
„Ta nemá čarovat...“
„Nemůžu tě ztratit,“ namítá zuřivě, sklání se ke mně. „Ty bys pro mne obětovala všechno...“
Lehounce pohladí mou jizvu, černé oči jiskří.

Políbí mě náhle, prudce, nekompromisně.
Jeho ústa chutnají po oceli a všechno mizí. Nejsem sama, bolest polevuje, vina netíží.
Pak mě pustí, oddechuje. Hráze se protrhnou, ne, tohle ne. Roztřesu se nekontrolovanými vzlyky.
„Odejdi,“ přikazuji jeho šokované tváři.

Závěrečná poznámka: 

Předchozí drabble
Nojo, nojo, já vím, nezačali bejt morálnější, muclíkové moji. Ale... no... fakt se mají rádi.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Tržnice

Fandom: 
Drabble: 

Klokotání řemeslných nástrojů, pravidelný rytmus kovářova kladiva, šum nedalekého potoka, zpěvné hlasy dívek s malovanou keramikou, drsné volání řezníka od masného krámu, smích a smlouvání, capkání bosých dětských nožek v bahně i nekonečné škemrání o almužnu. Vůně čerstvého chleba, vzácných koření, štiplavé rybí šupinky, lákavé chutě uzeného, pot stovky nemytých těl. Provolávání vrchnostenských příkazů, babylon jazyků z křižovatky, vyděšené výkřiky pod popravčím pódiem, přísné pohledy biřice na příliš těžká závaží. Většina přítomných neumí číst, ale počítat dovede od kolébky. U stánku s kožešinami se právě domluvil sňatek, sedláci si s plácnutím podali pravice.
To vše byl trh. Trh byl život.

Obrázek uživatele mila_jj

Pohádky nepohádky aneb Jak to (ne)viselo na vlásku.

Drabble: 

"... Locika spustila svůj dlouhý vlas a princ se po něm vyšplhal..."
"To je nějaká blbost, ne? Ona měla jen jeden vlas?"
"Ne. Autor myslí cop."
"Cop stejně neunese chlapa!"
"Unese!"
"Neunese, přetrhne se!"
"Jdem měřit."
...
"Je to piplačka. Konce vlasu musíme uchytit do lepící pásky a tu zacvaknout do kancelářské svorky. Jedině tak zajistíme, že nám vlas nepraskne předčasně. Na spodní svorku budeme věšet závažíčka..."
"Sto gramů? Jeden vlas fakt unese skoro sto gramů?"
"A kolik má člověk, teda ženská, vlasů?"
"Sto tisíc."
"Deset vlasů unese kilo, sto tisíc vlasů unese deset tun! A nepřetrhne se! Kdepak prince, slona vytáhne!"

Závěrečná poznámka: 

Přepočítávám pořád dokola - a mám to správně. Opravdu, provaz z lidských vlasů má neuvěřitelnou pevnost, skoro jako z koňských žíní.

Tady je citovaný pokus, v provedení s digitálním siloměrem. https://www.vernier.cz/experimenty/gml/fyzika/f25.pdf
My obyčejní smrtelníci používáme závažíčka - třeba fazole, které dáváme do malé krabičky. Není to úplně přesné, ale na hrubou představu to stačí.

A něco o vlasech: https://is.muni.cz/el/1441/jaro2012/OP3MK_ZABI/Co_byste_meli_vedet_o_vla...

Obrázek uživatele zirafice

Odhalení

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Ona je vlkodlak.“
Vilda mrkne na sestru, navlečenou v pestré směsi oblečení.
„Hm. Vadí ti to?“
„Zachránila Týnku.“ Dáša pevněji sevře mrně v náručí. „Bylo by mi fuk, kdyby byla Kerberos.“
„Pejsek zahnal oklivý plase,“ přisadí Týnka.
„A tobě, Adame?“ zajímá se Tilda.
Adam si prohrábne vlasy.
„Koušeš?“ mrkne na ni.
„Jenom, když se naštvu,“ zacukají Tildě koutky.
„V tom případě si budu dávat pozor, abych tě nenaštval.“
„Takže ta pozvánka na výroční trhy platí?“
„Jestli se mnou půjdeš.“
„Nee, běžela jsem kolik kiláků, abych ti řekla, ať si trhneš.“
Vlastně to ani není moc vtipné, ale rozesmějí se všichni.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aplír

Cesta domů

Úvodní poznámka: 

Navazuje na http://www.sosaci.net/node/43980 Na zastávce

Drabble: 

Sláva, tramvaj! Nastoupí na plošinu. Průvodčí zatáhne za šňůrku. Cililink! Jede se. Tramvaják se k nim blíží námořnickým krokem, protože vůz sebou hází jako bárka na moři. Přes rameno kabelu plnou drobných. Pomáhá mu zatížit nohy a pevně stát. Cvrnkne do kšiltu čepice. Kleštičkami procvakává lístky. Nejdřív proděruje číslo linky, potom datum nástupu.

Tramvaj nespěchá. Projíždí Karlákem. Bětka se třese zimou a strachem podívat se do parku. Je plný vojáků, špinavých jako dobytek. Hodí se k původnímu názvu Dobytčí trh. Bojí se jich, jako malé dítě strašidel. Tma jako reproduktor zesiluje, ale strach. Bětka má husí kůži.

Uf, konečně doma.

Závěrečná poznámka: 

Konec srpna 1968

Obrázek uživatele Gilnar

"Psst, děcka, nechcete koupit... papír?"

Drabble: 

„Maamii, kdy pudeme domů?“
„Tak za hodinu, ještě chci projít-“
„Za hodinu?! Bolí mě nohy a nudim se-“
Máma zaťala zuby a rozhlédla se ve snaze najít řešení.
„Víš co? Když slíbíš, že vydržíš a nebudeš kňourat, něco ti koupím.“
To je jiná!
Máma zacinkala zlaťáky a tlusťoch s culíkem mi podal malej lesklej balíček s obrázkem šaškovský čepice. Roztrhnul jsem ho a vyndal útlý paklík karet, potištěných jako tabulky kamene. Na první byla šlachovitá příšera, vyhrabávající ze sněžný závěje dobře uleženou mrtvolu.
„Ach, Hansi, utíkej!“ psalo se tam. „To je Lhurgoyf!“
Bombaa, pomyslel jsem si a byl jsem lapen.

Závěrečná poznámka: 

Ve všech důležitých detailech skutečný příběh, i když cizí.
U mě to proběhlo jinak, ale maminka taky projevovala obdivuhodný pochopení pro mou drogovou závislost.

Obrázek uživatele Aries

Zklamání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na padrť

Drabble: 

Šílený úprk vzhůru zužující se průrvou.
Děs přebije bolest i vyčerpání.
Pryč! Ven!
Ambrož se vysmekne první.
Evžen vykřikne, nemůže vyprostit nohu. Nakonec ji prudkým trhnutím vyrve z tenisky a zhroutí se na ledovou dlažbu.
Trhlina zmizela.
Stále panuje zelená noc.
Ambrož doufal, že venku čeká domov. Teď sedí, otupěle zírá na roztrhanou botu vrostlou do dlažby. Neúspěšně ji zkusí vyškubnout.
Vzdychne, otočí se k Evženovi: „Aspoň tě poslepuju z nejhoršího.“
Evžen se probírá, snaží se zvednout.
Pozorně prohmatává dlažbu: „Trhliny se zacelily.“
Ambrož nic.
Evžen předstírá klid: „Najdeme dveře.“
Lichá bota skončí v řece. Ihned ji zhltne zubatá tlama.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Dům staré dámy

Obrázek uživatele Profesor

Kaleidoskop nesdílení

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Pokud se vám zdá název podivný, pak vězte, že mně též. Ale nedal se odbýt.;-)

Drabble: 

Každý den s kůží svojí
Na trh věčný se vydávám
Cestou pustou bez Tebe
Každý den s kůží svojí

Pramáti a Evangelista
V jednotě spolu jsou
Slovu naslouchají
Pramáti a Evangelista

Na trhu nabídka pestrá
Ke spatření tváře Tvojí
Nestačí projekce snů
Na trhu nabídka pestrá

Pramáti a Evangelista
Zrcadlo jarního míru
Oxymorón neskrývají
Pramáti a Evangelista

Nabídka nesdílení
Pestrá je dost a dost
Trh trochu kouzelný
Nabídka nesdílení

Pramáti a Evangelista
Na samotu se neptají
Bůh však ví co myslí
Pramáti a Evangelista

Trh nikdy nezavírá brány
Máme zač mu děkovat
Za život darovaný snad
Trhu co nezavírá brány

Obrázek uživatele Čarodějnice

Host do domu, hůl do ruky

Drabble: 

„Co chtějí?“ šeptla Bibi.
„Prý podepsat rozvodový papíry, ale spíš se přišel pochlubit,“ procedila Alex. „Hajzl, dotáhne tu flundru Marušce až pod nos,“ stiskla rty. „Jdu jí na pomoc.“
„Než to tady domluví, nepotřebujete něco?“
Vystajlovaná krasavice zamrkala. „Prý máte kozu… Trochu mléka? Na pleť, víte… v mém stavu…“
Maruška polkla.
„Pojďte,“ vybídla krásku Alex.

„Vypadli jak vandráci,“ smála se Bibi.
„Však. Protáhla jsem ji k Lidušce skrz dřišťál. Ze snových šatů zbyly madam jen cáry.“

Dvířka auta bouchla, ženský jekot ustal.
„S ní to teda vytrh. Podpantoflák ještě před svatbou.“
Maruška se konečně usmála. „Tak já ty papíry podepíšu!“

Už toho mám dost!

Drabble: 

Na mykénské agoře bylo rušno. Kromě obchodu tu byl totiž i mimořádný program.

Na pódiu stál Iásón a lákal k výpravě za zlatým rounem. Hlouček u pódia se zvětšoval, ale zájemců nepřibývalo...

...dokud se neozvaly výkřiky, a neobjevila se mohutná postava s živým kancem na zádech.

Všichni ustupovali do bezpečné vzdálenosti, a muž došel k pódiu, kde mu zastoupil cestu hlasatel Kopreus.

"Král tě nechce vidět, Hérakle. Ale další úkol ti zadá co nejdříve."

"Tak až se Eurystheus uráčí," shodil Héraklés kance přímo před Koprea, "ať si mě najde!"

Jedním skokem se ocitl na pódiu.

"Hlásím se taky," oznámil Iásónovi.

Obrázek uživatele neviathiel

Rozruch

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Handrkují se jako na tržnici, pomyslí si Fanda, kdy se jde převléct. Jeho oblečení už je suché.
„… jdi do háje, odmítám měnit život dítětě za život mého kamaráda!“
„Život? Jaký žije život, kdy já, jeho součást, zůstal tady!“
„O tom si snad může rozhodnout sám, ne?“
Fanda skládá a hladí sukni. Mámě vždycky vadilo, když si zkoušel její staré oblečení. Ale Tabitha říkala, že vyměnit klukovství za děvčenství je možné, jen ne tak snadné jako koupit jablka u stánku.
„… nehodlám se hádat do skonání světa! Buď přistoupíš na moje podmínky, nebo si tady zůstaň!“
„Tak dobře. Jaké jsou ty podmínky?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Lady Lestrade

Ani za tisíc

Úvodní poznámka: 

Série o Múze a jejím mladém spisovateli.
Navazuje na http://www.sosaci.net/node/43852.

Drabble: 

"Jak vlastně fungují nápady?" zeptal se mladý spisovatel.

"No, kromě spontánní kreativity existuje něco jako trh nápadů. Tam se dohaduje ke kterému spisovateli se hodí jaká témata a kdy je vypustit do světa."

Múza náhle zbledla.

"Marie, co se děje?"

"Já..." Do kostí se jí zahryzla ledová hrůza. "Já tam nejsem... Pro tebe, tvoje nápady... Co když nebudu dost..." začínala panikařit.

"Pšššš, uklidni se."

"Jsem k ničemu... Pošlou jinou múzu..."

Mladík ji přitáhl k sobě a pevně ji objal.

"Za nic bych tě nevyměnil," řekl konejšivě.

"Ani za Nobelovku?" pípla po chvilce.

S úsměvem zavrtěl hlavou.

"Ani za tisíc Nobelovek."

Závěrečná poznámka: 

Je to slaďárna, ale to už jste si asi v průběhu dubna všimli. :D

Obrázek uživatele Killman

Nechtěný dárek na rozloučenou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Po povrchu stříbřitého stroje se rozbíhají pablesky zelené, modré a fialové.
Démoni a elementálové se snaží ne stroj útočit, ale kouzla pohlcuje a údery se od něj odráží. Ti co vstoupí do těsného dotyku navíc hynou.
Hydraščuk připravuje nějaké kouzlo, pak se ale zarazí.
V kabině stroje se vedle hlavy Messera objevuje ruka. Kyne.
Stroj během sekundy zprůsvitní a mizí.
Místo plop se však ozval hrozivý třesk jako když udeří deset blesků.
Na místě stroje zeje pableskující díra.
Několik elementálů poblíž vtáhla.
Z měnících se úhlů jsou skrz ní vidět různé krajiny i interiéry.
"On, to uděélalo trhlínu v časoprostóru.

Obrázek uživatele Lomeril

29. Smrt jednoho znamená život jiného

Úvodní poznámka: 

Drabble se odehrává u Otcova kamene, cože je středobod celého království a jeho nejmagičtější místo. Pro to, o co se Gormlaith pokusila, se totiž musela spojit moc Otcova kamene, Studnice světů a vědmy...

Drabble: 

Gormlaith vypila vodu ze Studnice světů.
Pokud pohled do Studnice rozptyloval její pozornost, teď si připadala jako na přecpaném tržišti, kde do ní neustále někdo vrážel. Pohyb skrze světy ji stál veškeré soustředění a hrozilo, že se její mysl nadobro roztříští. Opakovala si, že nesmí polevit, a silou vůle prorážela cestu vpřed.
Tlak najednou zmizel a viděla tu dívku vznášet se v prázdnotě. Měla pocit, že mluví, ale neslyšela vlastní slova. Dokázala jasně přemýšlet jen dost dlouho na to, aby řekla to jediné, co říct chtěla:
„Pomoz jim, prosím.“
Vší silou dívku strčila směrem k Rícasealu.
Temnota ji něžně objala.

Závěrečná poznámka: 

Už nás čeká jen epilog.

Souhlas

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak téma pro mě bylo takové neutrální. Ale dalo se využít na uzavření příběhu. Ale co já tam dám v tom posledním tématu? No to se uvidí, podle toho, jaké bude.

Drabble: 

Když Brent s Risou nabízeli na trhu vzácné zboží z Tezárie a Brentovy domoviny, byli nadšeni vším tím zájmem. Díky králově vlídnosti a přímluvě královny dostali nejen souhlas s obchodováním, ale také se svatbou. S jednou podstatnou podmínkou. Budou mít novou svatbu. Jejich dřívější svatba je sice platná, ale královská dcera by měla mít veřejnou a důstojnou veselku.

„Brente, jsem moc ráda, že nám rodiče odpustili. Bála jsem se, že se s tím nesmíří.“
„Sice jsem je neznal tolik co ty, ale říkal jsem si, že si nejvíc přejí tvé štěstí. Doufám, že si všichni myslí, že jsem to já.“

Závěrečná poznámka: 

Ten duben i přes ty roušky a omezení utekl nějak moc rychle. Ale letos si to jaro neužívám tak jako obvykle. Tak snad bude aspoň hezké léto.

DMD č. 29. pro 29. 4. 2020. Téma: Trh

Předposlední téma je tu. Užívejte si poslední dny dubna, co to jde!:)

Tradičně přeji pěkné drabblení!

Téma pro 29. 4. 2020: Trh
Toto téma bude uzavřeno 29. 4. 2020 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
29. 4. 2020 v 23:59

Stránky

-A A +A