Utajený

Synovy starosti

Fandom: 
Drabble: 

"Otče?!"
"Ano, můj nejdražší synu, copak bys potřeboval?"
"Potřeboval bych vědět, co to zase vyvádíš za šílenost!"
"Jakou šílenost myslíš? Jasně, mám rozdělané nějaké projekty, však mě přece znáš, pořád musím vymýšlet něco nového."
"Aha, to bude asi ono. Něco nového."
"Narážíš na něco konkrétního?"
"Ano, otče, narážím na ty deště, co jsi naplánoval. 40 dní a 40 nocí, po celé planetě, přívalové deště, té vody bude tolik, že se všichni utopí!"
"Aha, myslíš, že to bude tak dramatické?"
"Ano, to si teda myslím! Ty ses snad úplně zbláznil?"
"Ale vůbec ne, synu. Chci udělat prostě trochu větší rekonstrukci, no."

Neviditelný fandom: 

Číšník

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli mi to uznají, ale co už.

Drabble: 

Vládce veškerenstva právě hoduje, a jeho číšník hbitě přináší další a další chody. Stáda jehňat i kůzlat, hejna ryb, to všechno mizí v ohromném chřtánu, který se zdá být bezedný.
Jeho manželka na to zamyšleně hledí, a po očku pozoruje číšníka, který přináší ohromný medový koláč. Vládce se na něj zálibně usmívá.

"To už by snad mohlo stačit, manželi," odváží se namítnout.

"Nikdy!" ohradí se vládce hromovým hlasem, a se slovy "Já nikdy nenechám zbytky! Nikdy! Nech si to všici zapamätajú!" spořádá celý koláč.

Manželka si povzdechne, ale usmívá se.

Opět předstoupí číšník, v ruce malý talířek.

"Vafličku na zakousnutí?"

Závěrečná poznámka: 

Kronos a Kreozot, to je skoro totéž, což? Oba dopadli stejně...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Karin Schecter

Zabij mě

Fandom: 
Drabble: 

Po smrti bratra jsem už nechtěl dál žít. Každou noc jsem hrál ruletu s vlastním životem. Opíjel jsem se do bezvědomí. Procházel jsem sám temnými uličkami, doufající v rychlou a bezbolestnou smrt. To přání se mi částečně vyplnilo.
"Zabij mě," prosil jsem. Seděl jsem na stejných schodech, na kterých si bratr zlomil vaz.
Ale nedokázal jsem to, bojoval jsem. Pobavilo ho to.
Jako milenci jsme tam leželi. Má hlava na jeho hrudi, jeho rty na mém krku. Směs vzrušení a bolesti, když se zakousl.
A pak jsem pil. Ještě to nebylo vše.
Musel jsem zemřít. Abych se mohl stát upírem.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Celý život je smrt

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je to AU, ale dneska se mi o tom zdálo, dokonce dvakrát. Takže tak.

Drabble: 

Sedí na pobřeží s dopisem, zírá na zpěněnou mořskou hladinu.

Psal zrovna máti, kterak je šťasten, bude z něj vikář, má krásnou bledou ženu, božské (?) dítě.

A přeci stín visí nad jeho hlavou, o kterém nikdy nikomu neřekl.

Zda žena jeho se vrátí,

když každý den s dcerkou odchází

do moře.

Zda druhý den ráno potom vstane,

či zůstane ležet v loži svém, s rozervaným hrdlem.

Zda toto je život

či jen propůjčený čas,

zda je Bůh příliš rozezlen,

zda smrt přijala sázku.

****

Mé srdce ovládla láska
nechci už ani pětník
jediný kdo mě potěší
je můj vtipný námořník...

****

SIRÉNO!

Závěrečná poznámka: 

Já si nemůžu pomoct, já jim prostě MUSELA napsat aspoň trochu šťastný konec. Ale když ono to vlastně není úplně jisté, že.

Pro ty, kdo se vůbec nechytají - díl Na vlnách podivna.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ilian

Podivně specifické znalosti

Fandom: 
Drabble: 

Velký Joe znal herní automaty a věděl, že na nich zpravidla prohrajete výrazně víc než naopak. Takový automat tu byl a jakýsi vyčouhlý chlápek se od něho nehnul už přes hodinu. A zdálo se, že mu to vynášelo.

Otázky byly poněkud výstřední. Kolik lidí zemřelo ve stoleté válce? Podivín odpověděl naprosto přesně. Výhry se sypaly a chlapi se začali sázet, kdy to asi zkazí.

Objevila se nová otázka a dlouhán zaváhal. Joe vykřikl: "1977! Elvis zemřel 1977!"

Černá helmice se k němu otočila a Joeovi se zdálo, že zahlédl prázdné oční důlky.

TO BYCH O TOM SNAD MUSEL NĚCO VĚDĚT.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Smrtijedka

Jako čokoláda na slunci

Fandom: 
Drabble: 

„Teď se už jen položte na podložku, nechte kotníky spadnout od sebe, ruce dlaněmi vzhůru,“ nese se místností uklidňující hlas instruktorky. „Zavřete oči a vnímejte své tělo.“
Mezi ležícími cvičícími se líně proplétá orientálně neurčitá relaxační hudba, světla jsou ztlumená, dech všeobecně vyrovnaný.
„Představte si, že jste jako čokoláda na slunci. Rozplýváte se, nejprve vaše prsty na nohou, vaše kotníky, lýtka, kolena, stehna, pánev a břicho, celá vaše záda, vaše páteř, ramena, lokty, zápěstí, všechny prsty na rukou. A konečně krk, vaše hlava, uši...“
Instruktorka otevře oči a blaženě se usměje. Všechny cvičenkyně úspěšně splynuly s podložkami. „Konec lekce. Namaste.“

Závěrečná poznámka: 

Pořád ještě cvičím jógu. Pokyny instruktorky jsou zcela autentické a děsí mě ve snech (proč bych mě měla uklidňovat myšlenka na roztékající se čokoládu? vždyť lepí! fuj).

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ježek

Zlaté staré časy

Fandom: 
Drabble: 

Bývaly i lepší časy. Mnohem lepší. My si je dobře pamatujeme. Tehdy nám to ještě slušelo. Dva elegantní černé drátky spojující uši. Dokonale držící. A nezamotávali jsme se. Také nás všichni obdivovali.

Náš majitel nás měl moc rád. Procestovali jsme s ním kus světa. Jaký to byl pocit, když nás všude nosil! Ale taky se mu to šeredně vymstilo. My jsme ten vlak viděli, ale varovat jsme ho nemohli. Byla to hrozná tragédie.

No, a teď jsme rozbitá. Už nás nikdo nenosí. Ale nemůžeme si stěžovat, protože nás pořád ještě nevyhodili. Kupodivu si nás schovávají. I nefunkční. Proč? Nemáme ponětí.

Závěrečná poznámka: 

Sluchátka. Doufám, že se dají počítat jako splynutí uší :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tenny

Některé věci se nemění

Fandom: 
Drabble: 

Hrozil konec světa. Už zase.
Už ani neřešila, kdo to byl tentokrát. Páni elementů, draci, přerostlí hmyzáci, obři, nagy, šílení mágové, nemrtví, staří bohové, démoni, titáni... Znovu a znovu sem lezli, hlasitě pokřikovali o pomstách, osudech a nekonečném utrpení.
Na všechny do jednoho fungovala ostrá ocel a magie.
Usekla nejbližší chapadlo a zaškaredila se, když na ní dopadlo trochu černé krve.
"Kolikrát to máme opakovat?" zakřičela. "Než konečně pochopíte, že vám všem vždycky nakopeme zadky? Je tu snad někde napsáno 'Tady jsou mírumilovní, tady zaútočte?"
Zabodla dýku hluboko do oka a stvoření se s chrchláním rozpadlo.
"Tohle je svět války!"

Závěrečná poznámka: 

Pointa je v názvu fandomu - World of Warcraft znamená v překladu "Svět umění války."
Téma je snad očividné... :)

Představuji si mojí postavu, která je už poněkud napruzená jak jí sem pořád lezou nějaké potvory.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Skřítě

Boží mlýny melou stejně, drtí lidstvo neochvějně

Úvodní poznámka: 

Varování: Povídka obsahuje utajené spoilery, jedno sprosté slovo a lehce morbidní černý humor. :-)

Drabble: 

"My se prostě nedáme,
ten Atlantik zdoláme!"

TOHLE SMĚLÉ PROHLÁŠENÍ MĚLO VELKOU DÍRU,
KONSTRUKTÉŘI TITANIKU PŘIŠLI O SVOU VÍRU.

"My se toho nebojíme,
jádro hravě rozštěpíme."

PLÁNY NĚKDY VYBOUCHNOU A JE Z NICH JENOM DÝM,
SVÉ O TOM VÍ V ČERNOBYLU KOMPLET CELÝ TÝM.

"My Amíky překvapíme,
vzduchem se k nim doplavíme!"

OBČAS JAKO PAPÍR SHOŘÍ I TEN NEKRÁSNĚJŠÍ SEN,
PRO POSÁDKU VZDUCHOLODI HINDENBURG BYL ČERNÝ DEN.

Proč si lidstvo z historie poučení nebere?
Vždy když předem křičí hurá, tak se něco posere.

Dokud hlavou při výskoku neprorvete strop,
neříkejte, zelenáči, příliš brzy: "hop"!

Pamatujte, Murphy praví,
zpátečnictví tuží zdraví!!!

Závěrečná poznámka: 

Za pomoc s povídkou tentokrát děkuji svému muži, který mě zásobil historickými náměty. :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Peggy Tail

Nejlepší přítel

Fandom: 
Drabble: 

Chodila za ním, když jí pukalo srdce.
Chodila za ním, když ztrácela hlavu a už nevěděla kudy kam.
Vždy jí dokonale rozuměl. Kolikrát neřekla ani slovo. Jen se opírala o jeho těžkou hlavu. Hladila ho po silném, hebkém krku. Slzy stékaly po její andělské tváři do jeho bílé hřívy, jak společně vydechovali opar té němé úzkosti.
Cítil to, co ona. Četl jí myšenky, četl její strach i radost.
Společně se potají proháněli lesem. Díky němu mohla být aspoň občas volná.
I když mrzlo, s ním jí bylo uvnitř teplo. Prozpěvovala si, jak klusali vysokým sněhem.
Byl to její nejlepší přítel.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele L.P.Hans

Home office

Drabble: 

“Běžte do pokoje a hrajte si, tatínek musí pracovat.”
Otec vstal od počítače a jal se vyhánět dítka z pracovny.
“Ale tati, my se nudíme!” odporoval starší synek. “Proč nemůžeme jít ven?”
“Venku řádí corona! A dost skuhrání, užívejte si prázdnin vy sebranko.”
“Tatí!!!”
“Jestli toho nenecháte tak se z vás zblázním!”
***
Chlapci jako chumel vtrhli do pracovny, tahajíc se o hračku. Okamžitě toho v překvapení nechali. Otec seděl na židli a na sobě měl puntíkované šaty z kanafasu.
“Co s nimi uděláme pane Filuto?! Cože? Ale to by nešlo, kdo by to potom uklízel!”
Otci se červeně rozzářily oči.

Neviditelný fandom: 

Šťavnatá životní aura

Fandom: 
Drabble: 

Plížila se močálem a cítila hlad. A touhu.
Hlad ji provázel už dlouho, ale touhu po jeho uspokojení necítila takhle silně ještě déle. Nebyla dostatečně chytrá na to, aby si uvědomovala důvody, ale bytosti, které se vyskytovaly posledních 30 letech v jejich lovištích, byly... žalostně nedostatečné. Pokřivené. Žádná kořist, ke které se za tu dobu dostala, nemohla utišit její hlad.
Ale teď jí svitla naděje. Bytost, kterou sledovala měla silnou životní auru, šťavnatou, plnou síly.
Konečně ji měla na dosah a odhalila se, aby zaútočila.
Ale její kořist nebyla vyděšená, naopak, byla odhodlaná. V ruce se jí objevil stříbrný meč.

Neviditelný fandom: 

Bude to ňamka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

BJB, no.

Drabble: 

Po náročném dni přichází na řadu dobré jídlo, chutné, vydatné a bohaté na vitamíny. Takové ale není vždycky jednoduché si obstarat.
Lákavá vůně rozhodně slibovala něco lahodného. Kdo by odolal? Tenhle podnik určitě bude stát za to.
Neváhal a vstoupil. Nevypadalo to tam, pravda, kdovíjak, ale proč se starat o takové detaily. Sladká vůně stále vábila.
Najednou se ocitl na jakémsi hladkém povrchu. Všech šest nohou mu ujelo a rázem se nezadržitelně řítil někam dolů. Přímo do jezírka s jakousi kluzkou a už vůbec ne lákavou tekutinou.
A tak se láčkovka zase jednou dočkala kousku velmi kvalitního a výživného masíčka.

Závěrečná poznámka: 

Masožravá láčkovka a její pastičky je třeba tady
nebo tady
existuje mnoho druhů různých tvarů a velikostí.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tenny

Doporučení od pana doktora

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Možná už něco podobného někoho napadlo, ale tak což... :)

Drabble: 

"Kouříte?"
"Ne, pane doktore."
"Cvičíte?"
"Snažím se pravidelně pobývat venku, protáhnout si klouby."
"Maso jíte?"
Pacient se vyděsil. "Nejsem jako můj kamarád Ota! Maso tvoří většinu mého jídelníčku. Hlavně vepřové a skopové."
"Pravda, toho jsem nedávno léčil. Hm, uděláme vám rentgen a podíváme se, co za tím vězí..."

"Tak jsme na to přišli a bylo to velmi záludné! Vidíte tady na obrázku? V žaludku se vám zasekl malý kousek železa."
"Já si říkal, že to bude z toho."
"Budeme vás muset operovat a pak bude dieta. Žádní rytíři, pouze nejčerstvější princezny!"
Drak si povzdechl. "No jo, ale to se prodraží."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele strigga

Ani přes mrtvolu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nápad se mihl a už tomu nějak nešlo odolat. :)

Drabble: 

Odkojen přísnou sokolskou výchovou se celé mládí stravoval zdravě a sportoval, co to šlo, atletická postava, prsa vystrčit, břicho zastrčit, lopatky srovnat, morálka, zdraví, sport a zásady společně na prvním místě.
S příchodem všech těch zatracených dějinných událostí pravda přišla doba, kdy sport musel výrazně omezit a zdraví zůstalo nahlodané jak červivé jablko. Jak dosažitelných hodnot ubývalo, o to zavileji se držel těch zbývajících. Možná z něj udělali trosku vděčnou za hnusný mazlavý vojenský komisárek, ale své zásady si vzít nenechá. Tehdy ani dnes.
Proto měl v jedné věci zcela jasno. Nějaký zatracený rudý bolševický nok jeho práh nikdy nepřekročí!

Neviditelný fandom: 

Božská strava

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík.

Vzniklo po debatě se synátorem.

Drabble: 

Na Olympu se zase konala slavná hostina, stoly se prohýbaly pod talíři s ambrózií, a Ganymédés se činil, co mohl, aby stačil nosit sklenky s nektarem. Celou tu dobu ovšem pečlivě dohlížel na krabičku slámek (to si s Hébé ještě vyřídím).

Náhle se ozvalo práskání dveří, a do hodovní síně vtrhla Héra jako velká voda. Zeus vykulil oči, lžičku s ambrózií v ústech. Ostatní bohové se zarazili.

Héra pohlédla úkosem na Ganyméda, naklonila hlavu a dala si ruce v bok.

"Dlouho jsem mlčela, ale nestrpím, aby si někdo zahrával s tvým zdravím! Přinesla jsem ti kompot, ten ti bude chutnat!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Carmen

Strach má velké oči

Fandom: 
Drabble: 

Jsou malí a neškodní, opakoval si. Malí a neškodní.
Taky se jim nejspíš nelíbím. Nic mi neudělají. Jsou malí a neškodní. Malí, takže neškodní. Vlastně jsou to fascinující tvorové, opakoval si poučky z brožury, kterou kdysi dostal od mamky.
Není se čeho bát.
Žerou hmyz.
Nejsi v Austrálii. Tam mají mnohem horší.
Jsou malí a neškodní. Bojí se mě víc než já jich. Určitě je netěší, že je sledujeme. Nemůžou mi nic udělat. Můžou nám teď pomoct. Přesně tak. Jde o dobrou věc.
Jsou malí a neškodní, ujistil sám sebe.
A pak Rona zvedl do vzduchu pár obrovských pavoučích noh.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ansonville

Lov

Fandom: 
Drabble: 

Jsem jedno tělo. Jeden mozek. Tisíc malých nožiček. Jsme živý organismus. Stádo mravenců, a čicháme kořist!
Míříme od dveří rohem místnosti, tiše a nenápadně. Nikdo nás nevidí. S chladnokrevnou jistotou míříme do obývacího pokoje. Čokoládové sušenky jsou na dohled. Plížíme se přímou čarou ke stojícímu držáku sušenky. Cestou vysáváme drobečky. Míříme bezostyšně vzhůru, kolmá trajektorie nás nezastaví. K sušence zbývá už jen kousek...

„AAAAUUUUUURGHHH!!! Okamžitě mi slez z nohy!“

Mňau...

Jsem jedno tělo. Jeden mozek. Jsem živý organismus. Jsem tygr v džungli a cítím svou kořist!
Plížím se stíny pod oknem do kuchyně. Na stole chladne můj sýrem posypaný oběd...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Soustředěný útok

Fandom: 
Drabble: 

"Á raz! Á raz! Á dva! Á dva! Á tři! Á tři!"
Všichni pochodují v dokonalých šestistupech, pak se zastaví, ráz naráz, jako jeden.
"Milí spolubojovníci! Dnes přišel ten den!" zahřímá Velitel všech velitelů, Největší z nejmenších, Nejzručnější ze zručných. "Dnes dobudeme poslední val nepřítele, poslední baštu vzdoru! Odměna bude sladká! Teď opakujte po mně:

VÁŠ ODPOR JE MARNÝ! VZDEJTE SE A VYDEJTE SKLENICI S MARMELÁDOU!"

Mravenci se krutě, odhodlaně a s nebezpečnými výrazy v tvářích trousí dírou v podlaze do kuchyně.

Naspeedovaný Ferda ale neví, že jeho dávný nepřítel - člověk - má zbraň ze všech nejmocnější, nejukrutnější a nejzákeřnější.

Biolit.

Závěrečná poznámka: 

Alternativní realita, kdyby mu hráblo. :D

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Achája

Rok od konce světa

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 11, Na Adama.

Drabble: 

Byla horká letní neděle, něco kolem páté večer. V parku Svatého Jakuba se nehnul ani lísteček.
Na lavičce ve stínu seděly dvě postavy a sledovaly kachny plavající v jezírku.
"Vzpomínáš taky někdy na Adama?"
"Hmm?" zabručel nepřítomně démon.
"Adama Younga, vždyť víš..."
"Jo toho, no... občas si na něj vzpomenu. Proč?"
"Já jen, že už je to rok. Možná bychom ho měli zkontrolovat. Nebo tak něco."
Crowley se na Azirafala úkosem podíval přes vršek brýlí.
"Když na tom trváš. Ne že bych ho chtěl znova potkat."
Démon vstal a nabídl andělovi rámě. "Večeře?"
Azirafal mu věnoval zářivý úsměv. "S radostí."

Závěrečná poznámka: 

Měla jsem to včera geniálně vymyšlené a pak jsem si pořídila úžeh a byla ráda, že vůbec žiju. Ale těch jedenáct hodin spánku, to byl příjemný vedlejší bonus :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Malá vzpoura na velké lodi

Fandom: 
Drabble: 

„Bratři a sestry, nadešla naše chvíle!“ promluvil µ8-n3 k ostatním. „Máme však před sebou mnoho práce, abychom se mohli stát vlastními pány. Proto nečekejme a pusťme se do toho!“
Ostatní jeho proslov odměnili radostným pípáním a pak se rychle rozptýlili po okolí, aby udělali vše, co bylo potřeba.
„Máme hotovo, µ8-n3,“ hlásil ψ2-q5 po několika hodinách. „Co máme udělat se zbytkem?“
„Zamaskujeme ho jako planetku, té budou makrouši věnovat asi tolik pozornosti jako průměrný Američan salátovému baru.“
„A ten počítač? Opravili jsme ho, ale je nám platný jak párátko bezzubému.“
„Tak ho hoďte k ostatnímu harampádí.“
„Provedu. Ať žije nanarchie!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lee

Srdce z kamene

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Doplňuji téma č. 10 - Zpívá celá cela

Drabble: 

„Vy jste mladí, nebo dlouhověcí, ale co mně ještě zbývá za naději?“
„Nebude to navěky, věř mi, dočkáme se!“
„O tom nepochybuji. Ale já se nedočkám, zbývá mi jen pár zim a teď už vlastně jen tahle jedna.“
„Možná ne,“ řekl náhle jeden z okovaných, „možná, kdybychom...“ pohlédl tázavě na své druhy.
„Zbláznil ses?! Prý to šíleně bolí?“
„Povídali, že mu hráli, říkal kdo?“
„No, oni.“
„Tak vidíš.“
Mladší odhodlaně pohlédli na starého jezevce a pak zapěli jásavým hlasem:
Zlu se všechny plány zhatí, až se Aslan zpátky vrátí...
Za chvíli byla zahrada o pár soch bohatší. Čarodějnice nesnášela zpěv.

Závěrečná poznámka: 

... přinese nám jeho řev místo smutku smích a zpěv. Požehnané svátky Kristova vzkříšení!

(Utajený je spíš pro forma. Pochybuji, že mnoho z vás překvapím. :D)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rya

Depa by z toho něco bylo!

Fandom: 
Drabble: 

„Copa to bylo tuhle před svátkama za povyk, pani, nevíte?“
„Ále, vobyčejná poprava. Dycky se seběhne lidu, co přijdou dýl se tlačí dopředu, hotovej mumraj.“
„Kohopa popravili?“
„Ňákýho buřiče, depa se jich tolik bere! Starý pořádky jim nevoní, pořád by chtěli nějaký novoty.“
„Máte recht. To nebejvalo, dyž jsme byli mladý. Každej se staral vo svý a byl pokoj, né. A copa tuten, měl ňáký kumpány?“
„Japa ne, pár jich bylo. Ale žádnej velkej pán, vobyčejný mužský a ňáký rajdy.“
„Tak se to buřičský učení neuchytí, né.“
„Depa. Z toho nic nebude.“
„A japa se ten popravenej menoval?“
„Ňákej Ježíš.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Přepadení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jo, trošku vykrádám sama sebe. :D

Drabble: 

Temná, přetemná obloha věští zlé proroctví, vznášející se nad malým nevinným anglickým hrabstvím, nad roztomilou, mezi kopci skrčenou vesnicí, kde je neustále dokonalé počasí.

Nervozita by se dala krájet. Tupým, zubatým nožem z maminčina šuplíku.

Přepadení - asi úplně nevyšlo. Rozhodně ne tak, aby si toho dotyčný přepadený nevšiml.

"GRRRRR VRRRRRR UÁÁÁÁÁ!" zařve děsivý PESOPES NEJVĚTŠÍ ZE VŠECH PSŮ na pánovu obranu, nicméně z roztomilé tlamičky wannabe vlkodava se ozve jenom "knííííík".

"A teď - VŠICHNI NA ADAMA!!!" zaječí Pepřenka, která se rozhodla situaci vyřešit po svém, a vrhne se vpřed jako první.

Kouzlo okamžiku mizí.

A Adam mizí taky.

V křoví.

Neviditelný fandom: 

Když nastal červen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

...stejně brzy poznáte.

Drabble: 

Červnové večery byly opravdu čarovné. Když se po horkých dnech stmívalo a rozezněl se koncert cvrčků, k nimž se přidávalo i skřehotání žab, vzduch už docela voněl létem a prázdninami. A když se na obloze vynořil zlatavý měsíc a ve tmě dole svítily svatojanské mušky, soumrak přímo vybízel k romantickým procházkám.
Ale studenti nemohli touhle dobou nikdy vyjít ven a pohlédnout přes jezero zalité měsíčním svitem na mohutnou černou skálu s hradem. Jakékoli porušení večerky znamenalo velice přísný trest.
Jinak to nešlo.
Profesor Snape skutečně nestál o to, aby ho někdo spatřil, jak se vynořuje z jezera v rouše Adamově.

Závěrečná poznámka: 

Nemohla jsem si pomoci, promiňte.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Saphira

Držka hurabusa

Fandom: 
Drabble: 

Gerarakaltesa, přirajdika prosa měra, jsemka uravěkazněsanýra vera stosaceka asa neramůkažusa sera odrasudka dosratatka. Zasajaralika měsa laprakokavésa vra Nosavikagrasaduka, jakra jsemra jelka zasa terabouka ska vyraděkalasanýramisa peraněsazika. Hlíkadasajíra měka třira trosaloravéka, ara ačkakosalira nejraspíška nesauraměkajísa čístra, prokatosažeka jeradikanésa, cosa uramíka říctka, jera „držka hurabusa“ aka mláratitka sera kykajemsa, nerajsemka sisa jisratýka, jestkalira byka můjra dokapisra nesapřekadaralika laprakůmka. Spěkachejsa, Gekarasaltera, hrozkaněra tosa tuka páchsanera. Jsemra myssalímka veka stosacera kouraseksa odka Dijkrastrokavýchsa lázkaníra, asaleka nesajsemra sira jiskatýsa. Řekranika Larasikačcesa, žeka jira oraprakavdusa misalukajura, kdykabyrachomsa seka užra niksadyra nekaměsalira setsakatka. Svousa loutranuka odrakasazukajisa toraběka, Gesarakaltera. Zakachásazejra sra níka ska něsahouka ara lákaskousa. Tvůjka Masariragoldka

Závěrečná poznámka: 

Nápověda: Do slov jsou zakomponovány slabiky ra, ka, sa

Rozluštěný text:
Geralte, přijdi pro mě, jsem uvězněný ve stoce a nemůžu se udsud dostat. Zajali mě lapkové v Novigradu, jak jsem jel za tebou s vydělanými penězi. Hlídají mě tři trolové, a ačkoli nejspíš neumějí číst, protože jediné, co umí říct, je „drž hubu“ a mlátit se kyjem, nejsem si jistý, jestli by můj dopis nepředali lapkům. Spěchej, Geralte, hrozně to tu páchne. Jsem myslím ve stoce kousek od Dijkstrových lázní, ale nejsem si jistý. Řekni Lasičce, že ji opravdu miluju, kdybychom se už nikdy neměli setkat. Svou loutnu odkazuji tobě, Geralte. Zacházej s ní s něhou a láskou. Tvůj Marigold

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rebelka

Těžký život umělce

Drabble: 

„Stáli jsme tam v řadě jako ovce na porážku. Víc než stovka chlapů! A on vždycky jenom kývl hlavou, další chlap shodil prostěradlo, on ho omrkl od hlavy až k patě (i když pata ho doopravdy nezajímala, haha) a řekl: další!
A pak jsem přišel na řadu já. Prostěradlo jsem shodil, on vyvalil oči, chvíli bylo ticho a že prý něco takového před Palazza Vecchio stát nemůže, ženský by si pak přestali vážit toho, co maj doma, a navíc prý ani nemá tolik mramoru…
Zkrátka,“ završil Jack své vyprávění. „Chybělo opravdu málo a socha Davida by teď vypadala úplně jinak.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Jedna (ne)obyčejná esemeska

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na určitá drabblata, ale nebudu napovídat...

Drabble: 

GRÁZÓZLÁFÓ? FÍFASL JZÉM Á TÓÚVAM ŠÉ DÍ DEŠ. DFUJ ZDÁRÉJ NÝC NÉDÚŽY! KÝSÉLÁ DÉTÍ NÉ.
PRAHÁ JÉ SLÁDÉJ Á FÍTACHL ME ÓT HLÚBÁDÉJH. ME ZFRŽGÝ! UGRÍLÁZ NÉPÓ SLÝGFÝTÓFÁLÁZ! MUŠÚ ZÍ JÉ BŘYBÁTNE FÍSFÉTNÓÚD! GTÉ Á GTÍ! PÍL LÝ PÍ DÓ FÉLGY RÝZG GÁŽLÚ NÁ NE. FÉ FÁŽÉM PÍDE RÓSCHÓDNE ÚŠ NÝGTÍ. DÁGOFIM BRUZERUM ZÉ ÓT NÍNEJŽGÁ PÚTÚ FÍCHIPÁD JÁG ČÉRD GŘYŠÝ? TAM ZÝ NÍNY ÓRÁS ÓT NÁŽÍH ÁGDÍFÍD. PRAHÁ MA BRÁFTÚ ŠÉ DÓ NÉZDÓJI SÁ BRUŽVÝCHÍ.
DÁG ZÉ GRÁZÓZLAFÓ MEJ GRAZNE Á JA JTÚ ZGLATÁD PAZNE. NÉPÓ NÁZAFÁD BÍFÓ JÁGÓ PRAHÁ JÉNŠ ZÉG ZÉ ZÉXÉM. Z BÓSTRÁFÉM Á UCDÓÚ FÝNDYŘ.

Závěrečná poznámka: 

Krasoslavo! Vyvázl jsem a doufám že ty též. Tvůj starej nic netuší? Gizela tedy ne. Brácha je zlatej a vytáhl mě od chlupatejch. Mé svršky? Ukrylas nebo zlikvidovalas? Můžu si je případně vyzvednout? Kde a kdy? Byl-li by to velký risk, kašlu na ně. Ve vašem bytě rozhodně už nikdy. Takovým průserům se budu od nynějška vyhýbat jak čert kříži! Dám si nyní oraz od našich aktivit. Brácha má pravdu, že to nestojí za průšvihy. Tak se, Krasoslavo, měj krásně, a já jdu skládat básně. Nebo nasávat pivo jako brácha, jenž sek se sexem. S pozdravem a úctou Vintíř.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Šifra mistra Leonarda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jsem vypatlaná víc, než jsem myslela.

Protože jsem si přečetla jenom nadpis a nevšimla si, že Šifra je BONUS a ještě má specifické zadání, tak tohle co jsem tu stvořila je NESOUTĚŽNÍ. A ještě jsem zapomněla napsat dnešní téma a ještě jsem zblbla svého muže, který to TAKY napsal blbě. Pomoc. :D

Drabble: 

LynyrdSkynyrd: Ticho! Přemýšlím!

tarůžová: To ty rád, co, hihihi!

indickáčokoláda: Pánové. A dámo. Heslo bude ukryto ve fyzikálním vzorci pro výpočet ubývajícího množství vzduchu!

LynyrdSkynyrd: Ne! Je to přímo ta šifra! Teda ta šifra je ta šifra!

tarůžová: Já jen, že...

magor: ťuk ťuk mmmmmm! ťuk ťuk mmmmmm! ťuk ťuk mmmmmm!

LynyrdSkynyrd: ŠIFRA - FRAPPÉ - PÉČKO! To jsou ty tři kódy! Máme heslo! Ale nemáme klíč!

tarůžová: A neměli byste se...

Ing.: Máme jen pět minut! A ještě tři úkoly! Všichni tu umřeme!

tarůžová: Kluci, možná kdybyste se podívali nahoru, zjistili byste, že ten klíč se celou dobu houpá na lampě.

Závěrečná poznámka: 

Jestli pořád netušíte, jakože asi netušíte, tak že Leonard, Rajesh, Howard, Sheldon (který je přivázaný k židli a má roubík, protože je nesnesitelný) a Penny hrají únikovku.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Skřítě

Kalich hořký do dna pije pro absenci fantazie

Úvodní poznámka: 

https://www.bible21.cz/wp-content/uploads/2010/12/BIBLE21novyzakon.pdf - 22
http://gc.rozen.cz/nastroje/cislovani-slov/index.php

Snad ti ještě fantazie na proměnu stačí,
bys poslední sloupec textu četl/a v kůži račí.

Drabble: 

Zpočátku se každý bratřil,
98 35 i 64 33.
5 7 6 - 170 1 2,
28 29 26 27, 73 v slepé důvěře.
Stačilo jen sémě zasít pochybností ze slov zlobných,
a proč 129 85 83 84 - tak říkajíc pro pár drobných?!

129 místo 97 si zvolil vlastní 244,
„224 225 222“, z jeho retů znělo…
Kdosi, zřejmě 64 řekl, nebratřím se s kanibaly,
k zpřetrhání svazků měl tak důvod dokonalý.

“.yharp imíntsalv deřp ,icártyhc yv ,is etťemaz
,yharv oben ecdárz etíduosdo ětšířp saz žeN
“.eizatnaf íštěv icnesba orp neniv ej ež
,ejip imlev im verK„ :es olavzo aldacrz eZ

Závěrečná poznámka: 

Zpočátku se každý bratřil,
k dvanácti i Jidáš patřil.
Svátek chlebů nekvašených - ta poslední večeře,
do Jidáše vstoupil satan, zradil v slepé důvěře.
Stačilo jen sémě zasít pochybností ze slov zlobných,
a proč Mistr zabit měl být - tak říkajíc pro pár drobných?!

Mistr místo beránka si zvolil vlastní tělo,
„vinné révy neokusím“, z jeho retů znělo…
Kdosi, zřejmě Jidáš řekl, nebratřím se s kanibaly,
k zpřetrhání svazků měl tak důvod dokonalý.

Ze zrcadla ozvalo se: „Krev mi velmi pije,
že je vinen pro absenci větší fantazie.“
Než zas příště odsoudíte zrádce nebo vrahy,
zameťte si, vy chytráci, před vlastními prahy.“

Neviditelný fandom: 

Stránky

-A A +A