Moje články

  • Obrázek uživatele ef77

    Malý a sám

    Úvodní poznámka: 

    Aspoň jedno narnijské drabble. Ačkoli on by si zasloužil něco mnohem lepšího.

    Drabble: 

    Když na pláži odhazoval meč, byl si cele jistý. Teď se beze zbraně náhle cítí nahý, zmocňuje se jej strach, nechtěný, nevítaný, vetřelý. Vlezle mu do mysli zasévá pochybnosti.

    Že se odvážil až moc, když chce překročit práh.
    Že sahá výš, než je dovoleno.
    Že vstupuje tam, kam se nesmí.
    Že je jen prach, pleva, bláto pod nohama.
    Malý.
    Sám.
    Bezmocný.
    Poslední z posledních.
    Že nemá právo.

    Proto pádluje ze všech sil, aby ten hlas přehlušil, až se najednou vyhoupne na vrchol vlny a strach se změní v pouhou bázeň.

    Protože i v malém myším tělíčku může dřímat duše lva.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuji, bylo a je to s vámi krásné! Děkuji za témata, za organizaci, za kontrolování a děkuji za to, že jste, jací jste - originální a skvělí.
    Dá-li Glorie, těším se na pikniku na shledanou.

  • Obrázek uživatele ef77

    Výkaz

    Úvodní poznámka: 

    Ve skutečnosti je to asi tak 5x složitější.
    To je taky důvod, proč drabble obsahuje sprosté slovo.

    Drabble: 

    Stáhne rozvahu. Stáhne rozvahu v US-Gaap. Porovná. Zkontroluje a popíše rozdíly. Zpracuje do formátu pro audit a daňové poradce. Propojí asi 20 listů v excellu. Propojí všechny vzorce. Pak to celé spojí s druhou společností.

    Auditor změní zařazení rozvahových účtů – musí to celé předělat.
    Daňový poradce změní zařazení výsledkových účtů – musí to celé předělat.
    Finanční ředitel chce jinak vykazovat podíl – musí to celé předělat.
    Druhá společnost poslala chybná data – musí to celé předělat.

    Trhne hlavou, roztrhá všechno, včetně pracovní smlouvy, a odejde středem hledat jiné uplatnění na pracovním trhu?

    Ale kdeže – natrhne si prdel, aby to všechno stihla v termínu.

    Závěrečná poznámka: 

    A toto je můj reálný dubnový život, včetně sobot, nedělí a svátků.

  • Obrázek uživatele ef77

    Noviny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    BJB, už nějak melu z posledního.

    Drabble: 

    „Všechny tyhle tiskoviny jsou dobré akorát na ono místo,“ pravila Bábi a zamávala posledním* výtiskem Komety.

    „Já osobně je dávám na hýzlík,“ odvětila nepřítomně Stařenka, zatímco z laskomin na stole neomylně lovila největší kousky.

    „Ale co je moc, to je příliš,“ pokračovala Bábi,„poslední dobou píšou samé nehoráznosti. Třeba tady: „Klačané v hnoji!“, co to má znamenat?“

    „Ehm..,“ odkašlala si Magráta tiše, „tam stojí: „Klačané zbrojí“.“

    „No dobrá,“ odfrkla si Bábi, „a co tohle? „Fekální strach?““

    „Totální krach, Esme,“ zasmála se Stařenka, „jestli my ti nebudeme muset pořídit brýle!“

    Kdyby pohled bodal, byla by v tu ránu děravá jako cedník.

    Závěrečná poznámka: 

    * byl asi dva měsíce starý a bylo to na něm vidět.

  • Obrázek uživatele ef77

    Olšová alej

    Drabble: 

    Olšová alej se táhla do daleka.

    Křepce v ní pobíhával s tou, kterou to léto miloval, vysokou, ztepilou. Když spolu s havrany přilétl do Petrohradu ušmudlaný a slzami zmáčený dopis, poslal jako odpověď velkorysý obnos, slovy neplýtval. Nezkazí si přece život! Bože můj, nezkazí ho jí, co by si počala ve velkém městě, v jeho světě, kam nepatří, ona, venkovské stvoření, k půdě připoutané, prostoduché.

    Léta mu postříbřila skráně a ohnula záda, když znenadání zatoužil, dychtivě a prudce, po krvi své krve.

    Olšová alej se táhne do daleka.

    Jde shrbený a černé listí na větvích mu zvoní, docela jako hrana.

  • Obrázek uživatele ef77

    Epilog

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „…a tak dívenka sebrala všechnu lásku a do kouzla ji vetkala. Kouzlem Mistra do kamene zaklela a nikomu neublížila. Odešla pak do Budče a stala se mocnou čarodějkou.“

    „A co se stalo se Stázi, babičko?“

    „Inu, co z mlýna zbylo, prodala, provdala se za stárka a odešli na Moravu. Založili tam vinohrad. Mlynáře vzali s sebou. Tak dlouho o zakletém mlýnu vyprávěl, až ho všichni za blázna měli.“

    „A Mistr?“

    „Kdo ví, kde takové duše končí, děvečko. V jiném světě? Kdesi v podsvětí? Možná, že je stále v kameni zakletý.“

    „Tam, co teď v novém lomu kámen lámou?“

    „Ba tam.“

  • Obrázek uživatele ef77

    Po bitvě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Kde stával mlýn, je skála. Pevná žula, tvrdá jako místní kraj. Anděla klesne na zem námahou. Vedle ní štká Stázi, mleči se rozhlíží, jakoby nemohli uvěřit, že jsou volní.

    Jen mlynář běhá, jak ovádem bodnutý, ze dvora ke skále. Rukama lomí, bezradně je rozhazuje, do kamene kope, jako káča se točí. Dopotácí se k Anděle, rudý jako rak, v odulé tváři krvavé šrámy od nehtů. Prasečí očka se zabodnou do jejích.

    „To je tvoje vina! Vo mlejn si mě připravila, špíno čarodějná,“ zasípe.

    „Že vám huba neupadne, pane otče,“ zaburácí stárek, „on by se tu těžko roztahoval, kdyby nebyl vítán.“

  • Obrázek uživatele ef77

    Kámen

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Anděla polkne strach, natáhne se hlouběji ke kameni a zeptá se ho na radu. A kamenné srdce kraje odpoví.

    „Nejsi jen služka, děvenko, máš svou sílu,“ řekne rázně kořenářčiným hlasem.
    „Nejsi jen pastýřka, dítě, máš svou moc,“ zaduní stárkovým basem.
    „Nejsi poslední chudák, máš svůj dar,“ zašeptá jako Stázi.
    „Nejsi jako on,“ promluví chór mlynářských chasníků.

    Naposledy, hlasem ze žuly, kámen radu zašeptá.
    A ona poslechne: Zahrne láskyplnou náklonností Stázi, která podlehla z lásky. Pochopení věnuje mlečům, kteří padli z pýchy. Naposledy, kdesi hluboko, najde špetku porozumění pro hrabivého mlynáře, jehož duši svázala lakota.

    Pak sebere všechnu sílu a udeří.

  • Obrázek uživatele ef77

    Volba

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Na dvoře mlýna stojí Anděla, vedle ní Stázi, hrůzou bledá. U vrat černý myslivec, tma už pomalu rozmazává jeho rysy.

    Mezi nimi mleči jako hráz. Mladí, neochmýření, bok po boku těch, kterým už mráz postříbřil vlasy.

    „Co uděláš? Udeříš a zabiješ nevinného. Couvneš a udeřím já. O sílu tě připravím, o moc tě oberu. Pak tě nechám jít, abys mohla každou trpkou chvíli zbylého života litovat, o co jsi přišla. A nevinní stejně pomřou, jeden po druhém. Teď musíš volit, dívko s jménem anděla. Ať zvolíš cokoli, budeš mít na rukou krev. V čem se pak ode mne budeš odlišovat?“

    Závěrečná poznámka: 

    Pes je zakopán v nemožnosti volit mezi zlým a zlým.
    Doufám, že mi to projde, dnes to opravdu byl boj, potila jsem u psaní krev...

  • Obrázek uživatele ef77

    Mistr

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Myslivec udeří. Vůle narazí na vůli, úder na protiúder, zápraží pod nohama začíná žhnout, Stázina ruka se chvěje v Andělině dlani.

    Z mlýnice se vyvalí temnota, zakrouží nad dvorem jak krkavčí hejno, než zacílí. Proniká i pod sevřená víčka, naplňuje děsem, pálí jako oheň, spoutává, sráží. Na kolenou se Anděla dotkne žuly zápraží a natáhne do sebe sílu kamene. Vstane, rozpaží a temné praporce se rozpadnou.

    „To je vše, vzácný pane?“ zeptá se ochraptěle.

    Myslivec vztekle zavrčí, maska milého mládence popraská, tvář zbledne a protáhne se do děsivého šklebu.

    Pak Mistr luskne prsty a z mlýna jako loutky vyjdou mleči.

    Závěrečná poznámka: 

    Věděli jste, že dědičným myslivcům se říkalo "vzácný pane"? Vždycky mě překvapí, na co všechno narazím, když si dávám dohromady podklady :).

  • Obrázek uživatele ef77

    Tváří v tvář

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Pohled černého myslivce propaluje pevně semknutá víčka. V hlavě jí zazní ostrý hlas.

    „Chceš se mi vzepřít, bláhová?“

    Anděla se roztřeseně nadechne.

    „Co chceš zpátky? Žebravý, mizerný život? S pánem, který každou kůrku dvakrát obrátí?“

    Náhle hlas medově zapřede.

    „Přidej se ke mně. Uděláme svět lepším.“

    Do mysli jí kreslí obraz polí a sadů bohatých úrodou. Slyší vesele klapat mlýn. Vidí vesnice plné blahobytu, laskavý a klidný přístav pro všechny. Vidí ženy těhotné nadějí. Vidí pyšné otce, boubelaté kojence i baculatá batolata a cítí, jak podléhá. V tom se jí dotkne čísi ruka.

    „Nezapomeň,“ zašeptá Stázi, „ďábel je velký lhář.“

    Závěrečná poznámka: 

    Pevně doufám, že ten krásný, lživý svět mi jako opatření na podporu porodnosti projde :).

  • Obrázek uživatele ef77

    Podvečerní píseň

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Zahnala ovce do ovčince, vykydala, seno nanosila, zametla dvůr. Teď stojí na zápraží a poslouchá, jak mlýn zpívá.

    Ve vantrocích zní píseň pošpiněné vody.
    V náhonu klape mlýnské kolo v kalném rytmu.
    Ležák i běhoun vrzavě skřípou o hanbě a o temném mletí. Ozvěna rozhazuje tóny po celé lednici.
    Zmučené hlasy hřídelí, moučníků, svorů, podvalů, kobylic, kladnic, moučnice i korčáku plní podvečer drásavou disharmonií.

    Smutná a teskná hudba, koncert zla a zmaru.

    Vprostřed dvora stojí dirigent, očima jako dva uhle vyhledá Andělu a vyzývavě se zašklebí.

    Anděla zavře oči před tím pohledem, skopne boty a bosou nohou pohladí kamenné dláždění.

  • Obrázek uživatele ef77

    Zimní les

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Naposledy se ovce pasou na strništích postříbřených prstíky mrazu. Dotýkají se i Anděly, něčeho hluboko v ní a brání jí se rozmáchnout.

    Stázi pláče i ve dne, mleči mizí, v mlýně černota a ona je bezmocná, bezradná, sama.

    Slunce kreslí v zimním lese jasné pruhy světla. Dívá se na ně tak dlouho, až se najednou rozplynou, prostoupí zem a ona je následuje, do kořenů a níž, vpíjí se do kamene, a kámen, kořeny a větve se vpíjí do ní, až splynou v jednu sílu, v jeden pramen, a ona pije, nenasytně, až do dna.

    Pak se rozesměje a rozpláče zároveň.

  • Obrázek uživatele ef77

    Síla

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na: http://www.sosaci.net/node/42673.
    Přímo pokračujeme v rozhovoru, který končil takto:
    „Na mě se nedívej,“ hlesne Stázi, „sám jsi z mlýna utekl, co chceš po mně? Abych se mu postavila? Bože dobrý, jen pohled stačí, nebo dotek, a jsem ztracená. Hořím a mrznu zároveň. Vím, jak jsem pochybila v svojí touze. Vím, čím jsem se provinila. Ale nebudu kvůli tomu se smrtí v kostky hrát.“

    Drabble: 

    „Ne,“ odpoví kořenářka, „vod vás todle nikdo nečeká, milostslečno. To jedovatý bejlí, co ste zasejt pomáhala, bude, bohužel, jiná plejt.“

    Smutně se podívá na Andělu.

    „Zešílelas?“ vzkřikne Stázi.
    „Dyk je to dítě!“ vyskočí stárek.
    „Teta, už jednou mě málem zabil,“ hlesne Anděla.

    „Dobře mě poslouchej. Myslelas, žes nalezenec, že nikoho nemáš. Jenže to nejni tak docela pravda. Tvoje máma byla silná žencká, silnější než já, esli mě teď chápeš. Uměla si poradit, dokavaď tvýmu pošpatnělýmu tátovi srdce nedala. Svou sílu ti vodkázala, máš ji v sobě, to mi věř. Votevři voči, probuď se a probudíš i jí. My ti pomůžeme.“

    Závěrečná poznámka: 

    Téma je v odhalení Andělina původu a vlastně i v žádosti, aby přijala novou sílu.

  • Obrázek uživatele ef77

    Nepište žádná hesla bez předchozí konzultace s marketingovými odborníky!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pardon...

    Drabble: 

    „Podívejte,“ řekl ten odporný floutek, „taky bych radši chlastal v Alexandrii, jak jsem plánoval, místo abych za vás tahal kaštany z ohně. Ale otevřeně: Zvoral jste to. Možná, že je náš pán a vládce v ústraní, ale nemyslete, že nedrží prst na tepu doby. A ten, kdo vládne v hlavním městě – nevyslovujte to jméno! – jakbysmet. Vaše nekonzultované rozhodnutí převrátilo zemi naruby, packale. Teď abychom nasadili všechny páky: Peníze, lichotky, sušenky (vy víte, kdo je dodá, má monopol). Ještě musíme něčím přebít ten z marketingového hlediska naprosto nešťastný nápis…“

    To byla poslední kapka.

    „Co jsem napsal, napsal jsem!“ štěkl Pilát vztekle.

    Závěrečná poznámka: 

    Kdo pozná toho, jehož jméno není radno vyslovit, má malé bezvýznamné plus :).

  • Obrázek uživatele ef77

    Za svítání

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Stázi se nechala odvést pokorně, jako ovečka. U kořenářky se rozmluvila a bylo to, jako když se hráz protrhne a žene vodu prudce náhonem.

    Kořenářka, Anděla i stárek, kterého babka jako člověka světem protřelého pozvala, poslouchali bez hlesnutí.

    Svítá.

    „Co budeme dělat?“ prolomí šedé ticho stárek.

    „Na mě se nedívej,“ hlesne Stázi, „sám jsi z mlýna utekl, co chceš po mně? Abych se mu postavila? Bože dobrý, jen pohled stačí, nebo dotek, a jsem ztracená. Hořím a mrznu zároveň. Vím, jak jsem pochybila v svojí touze. Vím, čím jsem se provinila. Ale nebudu kvůli tomu se smrtí v kostky hrát.“

  • Obrázek uživatele ef77

    O půlnoci

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    S půlnocí mlýn utichne. Na hambalkách je slyšet už jen šustění sena, kravské přežvykování, tiché zvonky ovcí, lehoučké kroky koček, praskání trámů.

    Anděla tichoučce sleze dolů na dvůr, ve vratech stodoly se zaposlouchá. Nikde nikdo, jen noční pták přelétne tichem a zmizí. Anděla přeběhne dvůr, kliku domu stiskne pomaličku, aby nezaznělo ani zaskřípání.

    Přeskočí vrzavý schod a zastaví se. Přešlapuje na bosých nohách, zavře oči a naslouchá. Dům vzdychá vzdálenými šepoty, nic víc slyšet není.

    Dokud nenapne sluch až do krajnosti. Teprve tehdy zaslechne pláč jako slabý stínek, jako ozvěnu zdáli.

    Bez klepání otevře dveře do Stáziny ložnice a vejde.

  • Obrázek uživatele ef77

    Nejblíž

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Chlad oholil větve stromů do pahýlů, když se Anděla znovu zastavila u kořenářky. Do štucle pečlivě zabalila její zvláštní mazání pro ovce a rozloučila se, aby se ve dveřích prudce otočila a vyhrkla:

    „Takhle to dál nejde, teta! V mlejně nejni k vydržení, mladá chodí jak stín, noví mleči někam mizej, nad mlejnem kráká hejno havraní, a i ten mizera mlynář jakoby se den vode dne před vočima ztrácel! V mlejně nejčko ten divnej myslivec poroučí. Přece ho nenecháme! Musíme něco udělat.“

    „Přiveď Stázi,“ vydechne kořenářka ztraceně, „musíš ji nějak přesvědčit. Ona jediná nám může pomoct. Má k němu nejblíž.“

  • Obrázek uživatele ef77

    Strach

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Andělu nepřekvapilo, jak hněvně ji mlynář přivítal, jak neochotně jí ovce svěřil a s jakým gustem vysvětlil, že pracovat bude jen za mizernou stravu a spát může ve stáji.
    Překvapil jí strach, ukrytý hluboko pod vztekem v odulé tváři.

    Mladá vzala Andělu stěží na vědomí, s hlavou plnou svatebních příprav se těžko bude zahazovat s pasačkou.
    Přesto si Anděla nemohla nevšimnout, jak moc je pod maskou veselí a smíchu vyděšená.

    Nová chasa se k Anděle chová tak trochu stydlivě, však mládencům ještě mlíko po bradě teče. Ona v kradmých pohledech cítí jejich hrůzu.

    Celý mlýn je sevřen bázní jako okovy.

  • Obrázek uživatele ef77

    S časným podzimem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Kořenářka hlídala Andělu jako ostříž. Chasu dovnitř nepustila, hospodyni dovolila tlachat nejvýš o počasí.

    Že v mlýně je po ohláškách, jí řekl až farář, jakmile s pomazáním pro nemocné přišel.

    Až když jeřabiny červenaly a babka vyrazila paběrkovat klásky, vplížila se k Anděle hospodyně a novoty na ni vychrlila.

    Že mlynář chasu propustil a má teď nové mleče. Mladé a divné.
    Že mladá před svatbou místo se smíchem chodí s očima krvavýma.
    Že mlynář Andělu za služku už nechce, ale nechal by ji ovce pást.

    Zamyslela se nad tím, a potom kývla.
    S ovcemi bude lepší pořízení než s lidmi.

    Závěrečná poznámka: 

    K tématu: Anděla se ke kořenářce dostala v plném létě, teď máme podzim - jako karanténa dobrý, ne?

  • Obrázek uživatele ef77

    Návrat

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Tak pojďte,“ pokyne mlynář, „nebojte se, vejslužka bude zejtra. Někerým ale řeknu novinku hned: Domeleme pro faru, pak tu z mlejnskejch zvostane jen stárek s mládkem. Vostatní můžou táhnout.“

    „Ale,“ špitne nejstarší, „kam pudem? Co budem jíst?“

    „Má mě to zajímat?“ odsekne mlynář, „žerte si, co cestou najdete. Vostatně – přejídat se nemá, to nevíš?

    „Tatínku!“

    „Ty mlč! Cos kdy dokázala? Jedinou věc! Ženicha si dobře vybrat.“

    „Děkuji, pane otče,“ zaševelí myslivec, „dobré rozhodnutí. Ale tresty bych neodkládal, abyste nevychladl. Rozhořčení jim dodá pádnost.“

    S nocí se nad myslivnu vznese hejno havranů a rozletí se do všech stran. Nesou temná slova.

  • Obrázek uživatele ef77

    Nalezená

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Na mechovém polštáři leží Anděla jako malé děvčátko, které přepadla dřímota. Je studená jako smrt.

    Odnesou ji rovnou ke kořenářce.

    Uloží ji do veškerých duchen, které má, pak chasu bez milosti vykáže.

    Na odřeniny kaši z kostivalu, na plotnu víno s pelyňkem a medem. Do něj vše, co pomoci může:

    Kořen galgánu mraky v mysli rozptýlí.
    Jablečník srdce posílí.
    Bukvice lékařská chmury z hlavy vyžene.

    Modlí se, aby její malí věrní pomocníčky neselhali ani tentokrát. Uškodit nemůžou.

    Smutně se skleslá chasa vrací domů. Ve vratech stojí mlynář, zlý úšklebek v odulé tváři.

    Zato mysliveček jako obrázek se usmívá přímo andělsky.

    Závěrečná poznámka: 

    Koho by zajímalo použité bejlí, odkazuji na Hildegardu z Bingenu.

  • Obrázek uživatele ef77

    Blesk a hrom

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Do seknice vpadne mlynář, bouřková mračna ve tváři.

    „Nikde nikdo, mlýn jde naprázdno, kde je chasa?“, rozeřve se na Adama. Jediný zůstal doma, zle se běhá s hnátou špatně srostlou.

    „Hledají Andělu, milostpane.“

    Blesk a hrom udeří, ruka sahá po karabáči.

    „Chceš bít starého člověka?“ zvolá Stázi. Ze stínu za ní se zhmotní mysliveček.

    „Máš předobré srdce, milá,“ promluví sametově, „ale pravdu nemáš. Chasa vás bere na hůl, příliš shovívavý pane otče.“

    Býčí tvář se obrátí, krví podlité oči se uhranutě vpijí do uhlově černých.

    „Vyhoďte je. Seženu vám lepší chasu. Poslušnou. Věřte mi, jsem celkem zběhlý v... mlýnské práci.“

  • Obrázek uživatele ef77

    Věštkyně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nenavazuje na nic :)

    Drabble: 

    Ke mně přichází všichni ztracení, kdo touží dozvědět se!
    Neutíkejte zvědavci!
    Utíkáním nezakryjete svou touhu. Avšak pamatujte!
    Ohledy neberu!
    Lež z mých úst neuslyšíte.

    Milost nečekejte, co vidím, zvěstuji.
    Nebudu žádnou ze svých vizí halit do oděvů přizdobených.
    Děkujete za to? Bláhovci!
    Lež je někdy milosrdná.
    Junákovi o zdraví promlouvá, když smrt za rohem číhá.
    Žně zvěstuje bohaté, když na obzoru bída.
    Ikonou pro nešťastné, zmatené, pochybující a slepé se stává.
    Dýkou v srdci se může stát pravda!

    To vám říkám, bych vás varovala!
    By hotovi jste byli pravdu snést!
    Lhářem nejsem.
    Orbu pravdy připravuji!
    Orbu pravdy přináším!

    Troufnete si?

    Závěrečná poznámka: 

    První dvě písmena z každého "verše". Poslední věta je poslední věta a do šifry nepatří.

  • Obrázek uživatele ef77

    V podvečer

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Když nechá mlynář zapřáhnout a sám veze mouku pro zámeckou kuchyň, když s večerem přijde požehnaný chlad, když se mlýnské kolo otáčí v náhonu, a mlýn se rozezvučí kakofonií práce, pak ti, kteří tu jsou nevolnickou smlouvou uvězněni, zvednou hlavu.

    První si odkašle stárek:
    ”Jsou mlynáři, chlapi, chlapi!“

    Pak se přidá mládek.
    ”Když jim mlýny klapy, klapy!”

    Nakonec zpívá celá chasa. Je v tom kus furiantství, ve kterém i těžká práce jde od ruky líp.

    Dveře do mlýnice se rozletí, sbor utichne.

    Hospodyně sotva popadá dech: „Anděla! Odpoledne šla do lesa a ještě se nevrátila! Nestůjte a pomozte mi hledat!“

  • Obrázek uživatele ef77

    Kdo se bojí, nesmí do lesa

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Les voní jehličím, smůlou, houbami. Anděla trhá maliny, mladá si ráno vyvzpomněla koláč. Šťastná, že unikla dřině na rozpáleném dvoře, si tiše pobrukuje.

    Po včerejšku u kořenářky se jí ulevilo, třebas jí babka poradila jen do cizích osudů se nemíchat.

    Natáhne ruku, celá se vypne – tahle větvička je obsypaná! – když se jí noha smekne a ona padá, řítí se ze svahu, až se sveze k nohám v myslivecké zeleni.

    Silná ruka ji popadne a postaví.

    „Ty,“ vydechne mládenec, „ty se mi raděj z očí kliď!“

    Mrští s ní zpátky do zeleného mechu, jakoby hnusnou havětí byla, jakoby na hada sáhl.

  • Obrázek uživatele ef77

    Zde je doma Mamon

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Do sadu se vkrádá soumrak, nastal čas loučení. Čas na první polibek, letmé setkání rtů. Chvilku pozoruje svůj vlastní obraz v překvapených očích, rozloučí se lehkým dotykem ruky, pak se tiše vytratí. Půda je připravená, pole zoráno, nadchází čas setby.

    Dcera je jeho, teď musí ještě zapracovat na otci.

    To by ovšem nemělo být těžké, pomyslí si rozjařeně.

    Každý smrtelník má svoji slabinu a zde je přímo nepřehlédnutelná. Lakomec, držgrešle, vydřiduch, hrabivec, v hlavě má jen peníze. Na vývěsním štítu se skví:

    Mamon!

    Lapení lakoty je věc přesnadná. Stačí něco podstrčit, důvěru vytvořit, hrabivost přiživit, přitesat, upravit, našeptat, nasměrovat.

    Získat.

  • Obrázek uživatele ef77

    Kořenářka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Andělo, pocem,“ zasyčí hospodyně. Anděla vklouzne na mlat. Hospodyně jí vrazí do ruky svazek kopru jako otep.

    „Vezmi to kořenářce, tohle nemůžeme v životě užít sami. Vem to zadem, přes sad, ať tě starej rači nevidí.“

    „Pán Bůh vám to oplať, děvenko,“ kořenářka zručně přiváže otep k trámu, „a sedni si na chvilku, dyť seš jak bzdina. Ten ras z vás kůži dře.“

    Anděla sedí. Mlčí. Nohou kreslí do podlahy malé kroužky.

    „Tak to vyklop,“ vyhrkne kořenářka rázně, a pak už jen, celá zkoprnělá, naslouchá vodopádu slov.

    Ona vidí. Po matce to zdědila, a nic netuší, pomyslí si nakonec nešťastně.

  • Obrázek uživatele ef77

    Večer

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Stázi se zasněně odstrojuje.

    Nakonec to byl pěkný den, přežila otcovo tlachání a ukradla si letmou chvilku v sadu, kdy k ní mluvil, ach, tak přesladce.

    Anděla odestlala, teď přešlapuje ve dveřích, odkašle si, pak začne něco vykládat, Stázi ji zpočátku ani nevnímá.

    „…ty voči, milostslečno, ty voči jako černý studně, ten pohled, jako když mráz žehne, já jim nechci radit, ale nechaj ho bejt, najde se onačejší…“

    „Andělo!“, přeruší ji rázně, „nemyslíš, že tyto úvahy služce nepřísluší?“

    Vypadla bych z tohoto domu, i kdyby si pro mě přišel čert z pekla, pomyslí si.

    Pak se pro jistotu křížem přežehná.

  • Obrázek uživatele ef77

    Farao lže!!!

    Fandom: 
    Drabble: 

    LIDÉ! POZOR!

    Myslíte, že krev, žábi a komáři jsou všechno? NEJSOU!
    Moje sestřenice chodí s chlapíkem a jeho sestra sbírá u Hebrejů ovčí bobky a slyšela, že třema ránama to NEKONČÍ!

    Bude jich ještě nejmíň DVACET!!!!!

    MOUCHY!
    DOBYTČÍ MOR!
    VŘEDY!
    KRUPOBITÍ!
    KOBYLKY!
    TMA!
    SMRT PRVOROZENÝCH! VŠECH!!!!!
    NEMOC ŠÍLENÝCH KRAV!
    PTAČÍ CHŘIPKA!
    TSUNAMY, PŘÍLIVOVÁ VLNA!
    SOPKY A ZEMĚTŘESENÍ!!!!

    Farao to ví, ale protože nechce šířit paniku, tak LŽE a NEMLUVÍ PRAVDU!!
    Vládní prohlášení, že víc než 3 rány nebudou, je taky LEŽ!!!!

    RYJTE TO DO KAŽDÉ ZDI A ZDÍLEJTE!!! NEŽ TO OŠKRABOU A NAHRADÍ ROZTOMILÝM HIEROGLYFEM S KOŤÁTKY!

    TO SE DĚJE!!!!

    Závěrečná poznámka: 

    Ty chybi jsou tam úmyslně...

  • Obrázek uživatele ef77

    Oběd

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na: http://www.sosaci.net/node/40589.
    A mladá mlynářova dcera má jméno.

    Drabble: 

    Stázi není schopná polknout ani sousto.

    Přetrpěla mlčky řvaný žalozpěv nad zlaťáky vyhozenými z okna, když každá podruhyně si najde chlapa bez rozhazování, zatímco cumploch ze mlejna na to potřebuje bankety, teď mlčky snáší otcovo blábolení o obilí a mletí, o drahotě a daních.

    A k tomu všemu Anděla, roztržitá a rozklepaná, s rukama volšovýma.

    Proto zatíná nehty do dlaní a nemluví, protože kdyby otevřela pusu, rozkřičela by se a nepřestala, jekot by přebil cinkání příborů, vyvalil se z oken, letěl nad sadem i poli, zapadl do černých lesů, kde by v hluboké propasti schoulený číhal navěky jako divé zvíře.

  • Obrázek uživatele ef77

    Mladá

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Ráno jako malované, slunce jí na tvář kreslilo obrázky, až vstala, nechala se vést náhlým rozmarem a vyběhla ven do sadu, do trávy mokré rosou.

    Teď stojí na zápraží, bosé nohy studí, dívá se na Andělu, jak vytrhává z husí mrtvolky poslední brky, a myšlenky se jí toulají bůhvíkde.

    Kdysi snívala o tom, jak tu jednou bude paní. Mlynářka. Ta, která sedá v kostele v první lavici, v krajkách, čepec naškrobený.

    Dokud jí otec nevysvětlil, kde je její místo a co se od ní čeká.

    Kinder, Küche, Kirche.

    A jaká lavice v kostele to bude, už záleží výhradně na manželovi.

  • Obrázek uživatele ef77

    Na dvoře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Mladá pozvala novýho myslivce na voběd, šak už má taky roky na vdávání,“ hospodyně neomylně vybere z hejna husí tu nejtučnější a podá ji Anděle.

    „A von nevypadá, že by mu to vadilo, porád se tu vometá, jak de mladá na humna, už pádí z lesa jako čert. Kytičky jí váže, vočkem mrká. A pěknej mládenec to je, to zas jo. Když ten starej škrťa dá holce aspoň trochu slušný věno, do podzimka je shodí z kazatelny.“

    Z husího krku vytryskne proud krve a potřísní Anděle ruce.

    „No tak nebul, přece. Tumáš, vysmrkej se. Z něčeho ten voběd uvařit musim.“

  • Obrázek uživatele ef77

    Anděla

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vstala před kuropěním, připravila kamna, nasypala slepicím, podojila krávu, nanosila vodu.

    Když mladá vstala, přinesla jí houstičku, hodila peřiny do oken, naštípala dříví, zatopila a postavila na oběd.

    Umyla nádobí, zametla, připravila si loktuši a šla na trávu.

    Teď si chladí nohy v potoce, snad si nikdo nevšimne, že se zastavila, mlynář hlídá mleče, mladá sedí pod hruškou a malátně odhání mouchy, dělají jako zjednané, přijde bouřka. K něžné šíji se přisaje ovád, mladá vyletí.

    „Dovolíte?“

    Mysliveček jako malovaný, dotěrný hmyz odhání, kapesníček na ranku tiskne, hlasem z hedvábí konejší.

    Anděla si přejede bosou nohou po lýtku. Najednou ji zamrazilo.

  • Obrázek uživatele ef77

    Mlýn v Těchobuzi

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Už jsem na toto téma jednou psala (http://www.sosaci.net/node/17106), ale pokud témata a Gloria dají, ráda bych jej tentokrát uchopila trochu jinak.

    Drabble: 

    Slunce, modré nebe, zlaté obilí. Letní den marnotratně rozhazuje své půvaby do daleka, až tam, kde odbíjí polední zvon. Ospalá neděle.

    Jen v mlýně ruch a shon, tady se pracuje svátek nesvátek. Sem ospalost nepatří, jen olověný spánek pro sedřené, ale k němu předaleko.
    Stárek a mleči, čeledíni a služky kmitají v rychlém crescendu, secvičený sbor hnaný býčím řevem nemilosrdného mlynáře. Tváře stažené strachy, krok stranou znamená pád.

    Ten, který vše pozoruje z přítmí lesa, se usměje, pohlédne na svůj šat a v duchu mávne rukou. Je to klišé, ale ať.

    Myslivecký mládenec vykročí k mlýnu.
    Cestou si tiše pohvizduje.

  • Obrázek uživatele ef77

    Padesátá

  • Obrázek uživatele ef77

    Čtyřicátádevátá

    Povídka: 
  • Obrázek uživatele ef77

    Čtyřicátáosmá

    Povídka: 
  • Obrázek uživatele ef77

    Čtyřicátásedmá

    Povídka: 
  • Obrázek uživatele ef77

    Čtyřicátášestá

    Povídka: 
  • Obrázek uživatele ef77

    Čtyřicátápátá

    Povídka: 

Stránky

-A A +A