Dva dny a dvě noci prošuměly v úlevném polospánku, oparu bylinkové vůně, mezi záchvěvy magie. V konejšivé náruči.
***
„Byl tady Kadrnožka,“ řekla Xénie, když se Evžen úplně probudil. „Pověděla jsem mu, co jsem věděla. Otravoval, chtěl mluvit s tebou. Vyhodila jsem ho.“
„A on?“ ušklíbl se Evžen.
„Že lepší se oběsit, než mít na krku takovou semetriku.“
Evžen se zasmál. Láskyplně položil dlaň na její bok.
„Jeden tam uhořel, ostatní utekli,“ dodala Xénie. „Oheň zničil stopy.“
„Sáhni mi do kapsy,“ požádal Evžen.
Našla velkou třísku.
„Vyloupl jsem ji z prahu, než mě chytili. S tímhle zvládne stopovací kouzlo i Kadrnožka.“