Moje články

  • Obrázek uživatele Aries

    Dva monology

    Úvodní poznámka: 

    Beru jazyk jako řeč. Každý si prostě mele po svém.
    Navazuje na Infiltraci

    Drabble: 

    „Nemůžu to zatracené svinstvo rozpoznat. Co to u Želmíra je?“
    „Abych radši vyhodila všechny zásoby, jeden nikdy neví. To je k vzteku.“
    „Jak je možné, že mi to přešlo přes bariéru?“
    „Zatím to tady zamknu. Hlavně sem za žádnou cenu nepustit děti.“
    „To bych rád věděl, jestli je to jen náhoda.“
    „Nemám co dát do polívky. Abych ještě honem běžela na trh.“
    „Odkud je ten písek?“
    „Šalvěj a sůl. Vyčistím celý dům. Už víš, co s tím?“
    Evžen obrátil oči v sloup. Jak má něco zjistit, když mu do toho Xénie pořád mluví po svém.
    „Mohla bys laskavě zmlknout?“
    „Promiň.“

    Závěrečná poznámka: 

    Xénie byla zjevně opravdu hodně rozrušená. Za normálních okolností tak ukecaná není
    Příště Úder a protiúder

  • Obrázek uživatele Aries

    Infiltrace

    Drabble: 

    Xénie vstoupila do spižírny, aby z bedničky s pískem vybrala do polévky dvě mrkve ze zimní zásoby.
    V poslední chvíli se zarazila a šokem se jí až zadrhl dech.
    Zčernalé mrkve se v bedničce kroutily a svíjely jako klubko zdivočelých červů, zakusovaly se do sebe, škrtily se navzájem, trhaly se na kusy a roztékaly se v písku s odporným sykotem.
    Xéniin vyděšený křik přivolal Evžena.
    „Zatracený děcka,“ zavrčel, jakmile se vzpamatoval z leknutí.
    Pak se však podíval lépe, opatrně přiblížil konečky prstů k bedně a ucukl. Ostré vibrace ohavně pálily.
    Za tohle liščata určitě nemůžou.
    „Je to něco v písku.“

    Závěrečná poznámka: 

    Příště Dva monology

  • Obrázek uživatele Aries

    Devět místo deseti

    Úvodní poznámka: 

    BJB neboli blábol jak Brno. Trapně vykrádám sama sebe, protože mě ale lautr nic kloudnýho nenapadá.

    Drabble: 

    Žádná příchylnost ani nepřátelství. Jen chladná lhostejnost. Jako by ten kus žuly byl němý.
    Tak ještě jednou. Opatrně se přiblížit, zatím se nedotýkat, počkat na pozvání. Pozdravit a představit se. Lehounce navázat spojení a poprosit o vstřícnost a důvěru.
    Nechat proudit magickou sílu, vlastní žíly propojit s žilkami v kameni. Slibovat a nabízet něžným šepotem nepostřehnutelným pro lidské ucho, účastně naslouchat, laskat a konejšit, hojit zranění způsobené zlým slovem nebo skutkem.
    Falešný tón, nešikovné přehmátnutí a kouzlo se zbortí.
    Evžen zasyčel. Zatracená levá ruka! Devět prstů místo desíti a připadá si jak chromý.
    Nedá se nic dělat. Znova od začátku.

    Závěrečná poznámka: 

    Evžen před časem přišel o malíček a musel se naučit čarovat jen s devíti prsty. Zvládnul to, ale dalo mu to docela zabrat.

  • Obrázek uživatele Aries

    Přepadení

    Fandom: 
    Drabble: 

    Drobná osamělá blondýnka rychle kráčí důvěrně známou uličkou.
    Rozbitá lucerna jí nevadí. Prošla by tudy i poslepu. Zná každou dlažební kostku, všechny výklenky a zrádné díry v chodníku, dobře ví, kterým koutům se raději vyhnout uctivým obloukem, nemá-li následovat nepříjemné drhnutí podrážek.
    Tady je doma.
    Mraky zastřou odlesk měsíce v černé kaluži.
    Ulice pochrupuje. Půlnoční kroky se rozléhají tichou ozvěnou.
    Ale co to? Ozvěna má zpoždění. Kazí rytmus.
    Dívka zrychlí chůzi.
    Cizí podrážka škrtne o obrubník.
    Neotáčet se!
    Vítr těžkne cizím dechem. Skřípne ocel.
    A tak se podívá.
    Noc rozčísne drásavý výkřik, temná silueta se hroutí.
    Lada Durmanová pokrčí rameny.

    Závěrečná poznámka: 

    "nemá-li" beru jako jedno slovo, doufám, že správně

  • Obrázek uživatele Aries

    Na průzkumu

    Drabble: 

    Stavení připomínalo kulisy z hororu.
    Ponuře se choulilo mezi chroštím. Omítka skoro pryč, okna vytlučená, na vydrolených cihlách začernalé stopy požáru. Dveře uhnily, výstražná tabulka rezavěla v kopřivách.
    Těžké boty rozkopávaly soumračné stíny. Rušily jejich dřímotu ve svinstvu na podlaze. Zdivo zabzučelo nelibostí.
    Dva výrostci obhlíželi mrtvou kuchyň. Zvědavost vystřídala tíseň. Radši se na to vykašlat.
    Zpuchřelé trámy se s děsivým zapraštěním rozlomily. Chlapci neměli šanci.
    Avšak zborcený strop se podivně zhoupl. Proti vší logice bez viditelné opory zůstal viset.
    Mladíci se zoufale vrhli k východu.
    „Klika, vole,“ ulevovali si venku.
    „Jasně, klika.“ Lišák nenápadně splývající se zvadlým listím zmizel.

  • Obrázek uživatele Aries

    Klopotné začátky soukromého podnikání

    Drabble: 

    “Co. Má. Tohle. Znamenat?”
    Xénie právě vymetla zpod sporáku svůj parádní ubrus. Špinavý, napůl poskládaný, napůl zmuchlaný. Uprostřed podivného improvizovaného hnízda objevila zdroj záhadného zápachu a tichého křupání, co ji už značnou chvíli znervózňovaly.
    Tři skvrnitá vejce. Popraskaná a upečená do černohněda.
    Bořek by se nejraději vrhl ke svému pokladu, aby zjistil, jestli se nedá ještě zachránit, ale rozumně se ovládl. Tenhle matčin nebezpečný výraz moc dobře znal. Má průšvih.
    „Chtěl jsem vypěstovat plivníky,“ pípnul.
    „U Želmíra proč?“ Strop v kuchyni jako by začala lehce potahovat temná mračna.
    „Prodat je klukům.“
    Podnikatelská vize se rozprskla v hromobití jako kropenaté skořápky.

  • Obrázek uživatele Aries

    Vltavín

    Úvodní poznámka: 

    Letos jsem žádnou díru do světa nevyrobila, ale tohle drable mám ráda, že je takové zelené a letní. Bylo to na téma Kousek nebe.

    Drabble: 

    Bořek si zase našel chvilku, aby se potají vytratil.
    Brouzdal sám trávou na břehu slepého ramene řeky a ve zpocené dlani zahříval malý zelený kamínek. Uprosil tátu, aby mu ho dal, a teď s ním měl velké plány.
    Tady potkal zelenovlasou dívku poprvé. Ona se jednou určitě vrátí. Ukáže jí svůj vltavín. Vysvětlí jí, že je to kousek nebe, který se spojil se zemí a miluje řeku. To se jí určitě bude líbit.
    A potom jí ten kamínek daruje. A potom…
    Bořek se vznášel s hlavou v oblacích.
    Vltavín jeho sny spokojeně polykal a třpytil se jako klidná vodní hladina.

  • Obrázek uživatele Aries

    Třetí várka z oblíbených

    Úvodní poznámka: 

    A poslední, víc tam toho už nemám :-)

    Drabble: 

    Obtížný hmyz od Šarloty Holmesové. Protože má pravdu.
    Památková ztráta od Kleio. Až teď mi došlo, že je na podobné téma jako drable z předchozího výběru. Takže to prostě není náhoda.
    Vlaky od BC_Brynn. Protože tam je to všechno.
    Hlas lesa od Birute. Protože je to nádhera.
    Srdce a struny od Dangerous. Protože tahle něžná romantika zabrala kupodivu i na mě, což se stává velmi výjimečně.
    Zákon lovu od Danae. Protože je strhující.
    Sběrač od Striggy. Výstižný komentář neumím, prostě si to přečtěte.
    Odpočívej v pokoji, bratře od Reverenda Barnabyho. Protože je nejen výborné jako ostatní ze série, ale ještě k tomu srdcervoucí.
    Neromantický výlet do minulosti od Esclarte. Protože je surově neromantický.
    Nevěrník od Scully. Kvůli lehkosti, za kterou je schovaný smutek.

  • Obrázek uživatele Aries

    Druhá várka z oblíbených

    Úvodní poznámka: 

    Brala jsem to skutečně podle drablat, ne podle autorů. Takže se mi občas někdo objeví dvakrát. Nedá se nic dělat, zkrátka napsali dobrých drablat hodně.

    Drabble: 

    Bez rozhřešení od hidden_lemur. Protože je to smutně zralé.
    Vojenská hranice od Danae. Protože syrová historie a vlkodlak.
    Vysvobození od ef77. Protože Kostěj Nesmrtelný.
    Jak jsem pohrdal láskou od Anity. Ani nevím přesně proč, ale funguje to.
    Hrdinové smyšlení v pomateném myšlení od Skřítěte. Protože to není smutné.
    Květiny obstará sama od Julie. Protože na to se jen tak zapomenout nedá.
    Olověná elegie od Viviany Stellaty. To sem nešlo nedat.
    Nedělní kázání od Reverenda Barnabyho. Protože Reverend je letošní bomba a kdo nečetl, ať opomenutí napraví, jinak o moc přijde.
    Uvnitř ticha od Lejdynky. Je to ošklivé. A dobré.
    Spisovatelské nebe od Safiry. To je naopak hezké. Poklidně smířené.
    Pohřeb staroměstský od Kleio. Kleio tohle zkrátka umí.
    Pověste ho, že byl jinej, neboť tvrdím, že je vinej od Skřítěte. Protože s tím se nedá polemizovat.

  • Obrázek uživatele Aries

    První várka z oblíbených

    Úvodní poznámka: 

    Tohle je bezvadná funkce. Zjistila jsem, že mám v oblíbených celkem 33 drablat, co na mě udělala opravdu velký dojem (z těch, co jsem zvládla přečíst). Takže mi to vyjde tak akorát na 3 x 11. Řazení je chronologické od nejstarších, tady je první várka.

    Drabble: 

    Lada od Zanthie. Protože je křehce krásné.
    Perspektiva od Estriel. Protože je to krásná oslava svobodné imaginace.
    S květenou už nebojuje od Bilkis. Protože je to strašně osudově smutné.
    Kde najdeš přítele? od Terdy. Protože série o Skřivánkovi je skvělá a protože tohle drable mě dojalo.
    Stála lipka v širém poli od Ebženky. Protože nádherně napsaná lípa.
    Návštěva od Avevy. Protože bez Avevy by Budeč nebyla Budčí.
    Ráno v páté čtvrti od Kytky. Protože tohle drable s úžasnou atmosférou bylo nespravedlivě přehlédnuto.
    Le šana habaa Birušalájim od Danae. Protože je to tak strašně živé, jak to jen Danae umí.
    Gerda od Kleio. Protože… to se musí přečíst.
    Po tom všem od ef77. Protože je to balada v próze.
    Výjimka z pravidla od Mivky. Protože tam hřejou nejen kamna.

  • Obrázek uživatele Aries

    Kaštan

    Úvodní poznámka: 

    Drable pro Esclarte na téma Ví o nás.
    Bez nároku na bodík.

    Drabble: 

    Kaštan pod okny do rána ozdobil svou jasnou zeleň vysokými voňavými svícemi bílých květů.
    Antonino neodolal a vyšel ven, aby se tou krásou potěšil zblízka.
    Listí tiše ševelilo jako temné tóny violoncella a ptačí hlasy přidaly flétnové trylky.
    Vzpomněl si, jak ho kdosi učil rozmlouvat se stromy, a dostal chuť zkusit, jestli se mu to podaří. Opatrně se dotkl drsné kůry nejdřív konečky prstů, jako by hladil struny, pak celou dlaní.
    „Vím o tobě, Antonino, a vítám tě.“
    Antonino překvapeně vzhlédl do rozložité koruny. Bylo to zdání nebo slova opravdu zaslechl? Zvláštní.
    Domů se vrátil s úsměvem.
    Sáhl po mandolíně.

  • Obrázek uživatele Aries

    Snídaně, kde se nic neděje

    Úvodní poznámka: 

    Drable pro ave

    Drabble: 

    Sluneční paprsky proklouzly pootevřeným oknem a změnily proužkovaný ubrus na zlatě kostkovaný s hrbolky drobečků.
    Kuchyně voněla jarním povětřím, opečenou slaninou a čerstvě umletou kávou.
    Evženka odstrčila svůj poloprázdný hrníček a se smíchem sledovala, jak poskakuje přes celý stůl a šplíchá zbytky mléka, dokud ho Evžen s přísným pohledem nezastavil. Matka jí rázně utřela pusu.
    Evžen spolkl poslední sousto a prohrábl magické pomůcky v batůžku. Nic nechybělo.
    „Večer budu zpátky,“ poznamenal.
    Xénie s úsměvem přikývla.
    Přehodil si batůžek přes rameno a rozčepýřil Evžence vlásky: „Koukej být hodná.“
    Políbil ženu i dcerku do vlasů a byl pryč.
    Xénie sklidila ze stolu.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju všem za další skvěle šílený měsíc a bezva počtení, nifredil, KaTužce a sosačkám za perfektní organizaci a těším se na piknik!

  • Obrázek uživatele Aries

    Dobré a špatné stránky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na závěr povídky Locus genii

    Drabble: 

    Rozhovor se pomalu stočil k osobnějším věcem.
    Břetislav Sojka nadhodil otázku: „Proč se mladá žena rozhodne být soukromým detektivem?“
    Lada mlčky pokrčila rameny. Byl devětačtyřicátý, kdo se ptal.
    „Představuji si, že ta práce má i dobré stránky,“ uvažoval Břetislav polohlasně. „Poznáte řadu osudů. Cvičíte svůj důvtip... Ale těch špatných stránek musí být víc. Za prvé, hrabete se asi v hrozné špíně. Za druhé, vystavujete se obrovskému riziku. Za třetí, Vyšehrad není soukromým vyšetřovatelům příliš nakloněn. A…“
    „… a za poslední, lidé vám v jednom kuse zapomínají dolévat skleničku,“ pousmála se Lada.
    Břetislav jí s omluvným úsměvem dolil a poslušně změnil téma.

    Závěrečná poznámka: 

    Ona to jednou vysvětlí. Možná :-)

  • Obrázek uživatele Aries

    Poslední večeře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Vyšetřoval Dmýšek začínal nepříjemně naléhat: „Smrt toho obyčejného vykazuje podezřelé příznaky, mohlo jít o otravu neznámou magickou substancí. Máme zjištěno, že jste toho muže několik dní sledovala. Skutečně jste nezjistila nic relevantního?“
    Lada si zapálila. Na poslední rozhovor s klientkou se snažila nemyslet.

    „Dlouze jsem přemýšlela. Zanedbávala jsem ho, ach ano. Manžel si tolik potrpí na dobré jídlo. Připravím mu k večeři takovou lahůdku, jakou ještě nikdy neochutnal. Mám v záloze ještě spoustu rozkoší, které mu mohu poskytnout. Rozplyne se blahem. Do smrti se už na jinou nepodívá.“

    Zájmy klienta především.
    Pokrčila rameny: „Přejídal se. Já bych tipovala nanejvýš infarkt.“

  • Obrázek uživatele Aries

    Pohnutá historie stavby vodovodu na pokrokovém kubánském venkově

    Fandom: 
    Drabble: 

    Žila byla jedna kubánská rodina. Otec vlastní rukou postavil dům, solidní a zděný, to každý nemá, synkové pomohli, matka zvelebovala a pilně zametala.
    Jen jedna věc tam chyběla: vodovod.
    A tak se pro každý hrníček vody běhalo ven k pumpě.
    Uplynulo pětatřicet let.
    Přijel nejstarší syn a hned: „Proč nemáte vodovod?“
    „To víš, je to těžké,“ pravila matka.
    Nuže, městské vodovodní potrubí vede dva metry od vchodu.
    Druhý syn je cosi na nějakém úřadě. Povolení získal za minutu.
    Šlo se do obchodu a koupily se trubky.
    Za týden tekla voda v koupelně.
    Vsadím se, že v kuchyni ještě pořád neteče.

    Závěrečná poznámka: 

    A přátelé, tento příběh je pravdivý. Spatřeno na vlastní oči před šesti lety u mé tchyně.

  • Obrázek uživatele Aries

    Poslední stopa

    Úvodní poznámka: 

    Poslední drable ze série.
    Navazuje na Zvířecí pudy

    Drabble: 

    Dva dny a dvě noci prošuměly v úlevném polospánku, oparu bylinkové vůně, mezi záchvěvy magie. V konejšivé náruči.

    ***

    „Byl tady Kadrnožka,“ řekla Xénie, když se Evžen úplně probudil. „Pověděla jsem mu, co jsem věděla. Otravoval, chtěl mluvit s tebou. Vyhodila jsem ho.“
    „A on?“ ušklíbl se Evžen.
    „Že lepší se oběsit, než mít na krku takovou semetriku.“
    Evžen se zasmál. Láskyplně položil dlaň na její bok.
    „Jeden tam uhořel, ostatní utekli,“ dodala Xénie. „Oheň zničil stopy.“
    „Sáhni mi do kapsy,“ požádal Evžen.
    Našla velkou třísku.
    „Vyloupl jsem ji z prahu, než mě chytili. S tímhle zvládne stopovací kouzlo i Kadrnožka.“

    Závěrečná poznámka: 

    Poznámka pro neznalé fandomu: Kadrnožka je velitel vyšehradských strážníků. Přehnanou inteligencí neoplývá, nadměrným sebevědomím ano.

  • Obrázek uživatele Aries

    Zvířecí pudy

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Bilanci
    a Na dosah ruky?

    Drabble: 

    Podpálení domu musel šéf zajistit osobně.
    Vstoupil do místnosti s vězněm a strnul. Lišák se dostal z pout!
    Rozmáchl se hořící pochodní, aby mu přerazil hřbet.
    Liščí oči se zableskly rudě jako plameny. Muž se zhroutil v sevření červeného paprsku.
    Vysílený Evžen by nejraději zůstal nehybně ležet. Avšak nezadržitelný požár vybičoval liščí instinkty, jeho tělo jako by se samo vleklo k oknu nezávisle na ochromené vůli. Vlády se ujal prastarý nevykořenitelný děs vlastní jeho rodu.
    Roztřískl okno, nevnímal jak. Nějakým kouzlem.
    Pokusil se vydrápat na parapet. Zraněné tlapky zoufale odmítaly poslušnost.
    Vtom se zvenčí natáhly dvě ruce.
    Pevně ho popadly.

  • Obrázek uživatele Aries

    Fatální chyba

    Úvodní poznámka: 

    Los Camioneros je starý španělský seriál o šoférovi kamionu. Všechny díly vypadají zhruba tak, že Paco někam jede, setká se s problémem, vyřeší problém na první dobrou a jede zas domů. Někdo to možná pamatuje, u nás to kdysi dávali pod názvem Dálkoví řidiči.
    Drable je tudíž logicky anachronismus, ale to se snad může.

    Drabble: 

    - Řekněte prosím panu Pacovi, že došlo k omylu. Zásilka vajec nebyla určená pro nás.
    - Señor Paco, ha ocurrido un error. El envío de huevos no ha sido destinado a nosotros.
    - ¿Pero qué carajo? A mí me lo dijeron bien claro.
    - Prosím? Řekli mi to jasně.
    - Má nějakej dodák?
    - ¿Usted lleva el albarán?
    - Me lo robaron por el camino.
    - Ukradli mi ho cestou.
    - To je mi sice líto, ale to je váš problém, takže ty vejce si zas odvezte.
    - Lo siento, pero es problema suyo, así que llévese los huevos de vuelta.
    - ¡Ay caramba!
    Kamion odjíždí.
    Mám padla, můžu jít domů.

    Závěrečná poznámka: 

    Má-li někdo pocit, že je to děsná kravina, není jediný, ale přísahám, že ta situace je skoro kanonická :-)

  • Obrázek uživatele Aries

    Na dosah ruky?

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Neklid a odehrává se ve stejnou dobu jako Bilance

    Drabble: 

    Xénie se bez dechu řítila nocí.
    Čas se krátí. Příští vteřina může být osudově poslední.
    Stopa vedla k něčemu mezi stodolou a chalupou. Stavení nevypadalo jako hlavní stan podvodnického gangu, avšak důmyslné magické svádění z cesty ji nenechalo na pochybách. Vždyť by ten barák sama minula nemít tak silné vodítko.
    V otevřených dveřích blikala sféra. Slabě ozařovala čtyři muže. Nastupovali do dodávky a netrpělivě se ohlíželi.
    Evžen mezi nimi nebyl.
    Xénie nehodlala zbytečně riskovat zdvořilé dotazy ani dlouze rozvažovat. Cokoliv se Evženovi přihodilo, způsobili to oni.
    Stačila omráčit řidiče.
    Vtom se dům otřásl.
    V ten ráz stál v jednom plameni.

  • Obrázek uživatele Aries

    Bilance

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Držel se schválně nenápadně při zemi, opatrně oťukával dodavatele i kupce, mazal stopy, doklady psal mizícím inkoustem, když bylo třeba, poupravil paměť. Strýc mu občas nadal do přizdisráčů kvůli malému zisku, ale zas tak malý náhodou nebyl vzhledem k poměru riziko / výsledek.
    Mizera liškomág zachytil drápem jedno vlákno a obratem mu všechno rozbil na padrť. Nezbývá než zdrhat. Chlapi se potají pošklebují, všiml si. K tomu ty vyhlídky doma.

    ***

    Ještě kousek, aspoň poslední nesnesitelně bolestivé zhoupnutí.
    Špičky prstů Evženovy volné ruky se dotkly stěny.
    Proměnil se, vyklouzl z pout a bezvládně dopadl na podlahu.
    Zároveň se rozlétly dveře. Vyšlehly plameny.

    Závěrečná poznámka: 

    Byla jsem donucena poprvé v životě aktivně použít jedno z nejodpornějších českých slov, co znám (a doufám, že naposled). Tak tady to je, grrr

  • Obrázek uživatele Aries

    S vidinou koberečku

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Stěhování

    Drabble: 

    Šéf nervózně dohlížel na nakládání do otřískané dodávky a snažil se skrývat chmurné myšlenky.
    Nemít tak naspěch, s chutí by toho prokletého liškomága osobně sedřel z kůže.
    Za tohle fiasko ho strýc zaručeně nepochválí. Řídí celou organizaci. Jemu svěřil tuhle malou pobočku na zkoušku.
    Nebýt z rodiny, strýc by s ním teď udělal krátký proces. Jakožto synovec se naštěstí o život bát nemusí, ale stejně ho čeká kravál až na půdu, spílání do neschopných zmetků… Nejhorší je, že si ho strýc bude zas držet na centrále pod ostrým dozorem, věčně mu bude za zadkem a s bezstarostnou svobodou bude utrum.

  • Obrázek uživatele Aries

    Neklid

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Xénie posbírala nádobí od večeře.
    Odešla vykoupat nejmladší holčičku. Uložila ji ke spánku. Pohádku dnes trochu odbyla.
    Vrátila se do kuchyně. Sklidila nepořádek.
    Ignorovala malicherný spor Bořka s Radkou. Rozsoudila jakýsi zásadnější.
    Našla Drahošovu modrou ponožku. Zjistila, že se ztratila jedna zelená.
    Zahnala Bořka a Radku do postele.
    Zalila muškáty.
    Už neměla čím přehlušit ticho.
    Evžen se nevracel. O falešných kamenech říkal pravdu, jí by nelhal nikdy, tím si byla jistá. Stejně jistě věděla, že neřekl všechno.
    Intuice burcovala na poplach. Něco se strašně zvrtlo.
    Přikázala Drahošovi dohlédnout na děti.
    Vyběhla z domu.
    Proměnila se v lišku.
    Vyrazila po stopě.

  • Obrázek uživatele Aries

    Cena za vysvobození

    Drabble: 

    Zatracený hák, původně vypadal nadějně, avšak pořád držel. Ale po obrovském úsilí a za cenu kůže sedřené až na maso se Evženovi povedlo vyvléknout jednu ruku.
    Z posledních sil se křečovitě držel řetězu, aby si vlastní vahou nevykloubil druhé rameno. Marně zaháněl neodbytné myšlenky na lišky, co si uhryzaly tlapu, jen aby se dostaly z pasti. To příšerné řešení ve srovnání se smrtí v plamenech vypadalo lákavě. Před časem přišel o malíček. Měl tedy představu, jaké by to asi bylo. Už teď se může bolestí zbláznit, tak co?
    Jenže bez ruky by byl nadosmrti vyřízený. Tak vysokou cenu zaplatit nemůže.

    Závěrečná poznámka: 

    Kromě toho, že přijít o ruku je malér sám o sobě, Evžen se většinou potřebuje věcí dotýkat, aby mohl čarovat. I kvůli tomu malíčku se musel naučit dělat některá kouzla jinak, protože mu chyběl.

  • Obrázek uživatele Aries

    Na houpačce

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Stěhování

    Drabble: 

    Tenká stěna není pro jemný liščí sluch překážka.
    Evžen je slyšel pobíhat, chvatně přetahovat těžké předměty a dohadovat se. Zaslechl, co se chystá. Věděl, že zbývá pouhá chvilka.
    Ovládl záchvat zoufalé paniky a začal jednat.
    Pořádně si pouta prohlédl. Vypadalo to, že jeden řetěz drží trochu chabě. Kdyby se dokázal utrhnout…
    Zkusil se rozhoupat. Každá částečka zmrtvělého těla okamžitě začala ostře protestovat. Měl chuť řvát, ale tím by se zbytečně vyčerpával. A tak jen tiše kňučel bolestí a snažil se cloumat těžkými okovy pokud možno nehlučně.
    On ví o nich, ale jestli oni zjistí, co dělá on, je beznadějně ztracený.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že změna z ví o nás na ví o nich přípustná je

  • Obrázek uživatele Aries

    Odpočinek

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ušlí výletníci zajásali, konečně hospoda.
    S vidinou orosených napěněných sklenic a něčeho k zakousnutí vpadnou dovnitř.
    Jediná volná místa zbývají u stolu, kde osamělý chlapík zachmuřeně zírá do půllitru.
    Sotva si však přisednou a objednají, jako zázrakem ožije.
    „Z daleka, z daleka? Jo vy jste na vandru. Taky jsem rajzoval, zamlada. Já vám toho prošel a všechno pěšourem. Co já jsem viděl, to už se dneska nezažije. Tak schválně, slyšeli jste někdy…“
    Štamgast u vedlejšího stolu zvedne oči v sloup. Požádá o zesílení televizoru. Hostinský se chápavě ušklíbne.
    Jožka zas ulovil. Za hodinku mu s hlavou jako střep zatáhnou útratu.

  • Obrázek uživatele Aries

    Stěhování

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    „Hněte sebou, chlapi!“
    „Tuhle bednu vezmi taky. Fofrem!“
    „Nemotej se mi pod nohama, sakra!“
    „Šéfe, co s tímhle?“ Roztřesená ruka svírá svazek pergamenů.
    „Spálit. Kde vězí ti dva? Musíme hned zmizet, krucinál!“
    Kompromitující listiny se kroutí v krbu.
    „Je nutný takhle kvaltovat, šéfe?“
    Šéf překotně sbírá, co zvládá pobrat: „Našli nás, nevšiml sis, idiote?“
    „Ten chlap přišel sám. Tvrdil sice, že ne, ale sichrově blufoval.“
    „Nežvaň a odnes ten zirkon. Možná kecal, aby si zachránil kůži, jenže co když ne?“
    „Co s ním vlastně uděláme?“
    „Nic. Tuhle barabiznu zapálíme, olovo se rozteče a nikdo nikdy nezjistí, co se mu stalo.“

  • Obrázek uživatele Aries

    Beznadějná situace

    Drabble: 

    Pokud si Evžen dobře vzpomínal, v takovémhle průšvihu se ještě neocitl, a to už bylo co říct.
    Potvrdilo se jeho podezření, že za čachry s falešnými kameny nestojí jeden člověk ale celá síť. To však byla pramalá útěcha, když padl do pasti.
    Věděli dobře, s kým mají co do činění. Připravili se dokonale.
    Skončil pověšený metr nad podlahou v poutech, která nedokázal rozlomit. Olověné okovy zahlušovaly stokrát hůř než železo. Nedosáhl na zem, svou nepostradatelnou pomocnici, a ztratil tak schopnost vykřesat aspoň nepatrnou jiskřičku magie.
    Nejdřív ho držely při vědomí aspoň bolesti.
    Pak se olověné kruhy rozplynuly před zamženýma očima.

  • Obrázek uživatele Aries

    U Jednooké Martinky

    Fandom: 
    Drabble: 

    „…a tak jsem chtěl tu bestii proklít, ale netroufnul jsem si…“ Chlapík nešťastně popotáhl a dopil do dna. „Aspoň vy mi rozumíte, Martinko. Co vám dlužím?“
    Martinka se s účastným úsměvem rozloučila s posledním hostem. Unaveně zavřela lokál.
    Těch řečí, co takhle vyslechla. Někdy bezděčně, někdy jako chápavá posluchačka osamělých pijáků.
    Oslavy úspěchů – dejte si na mě taky jednu, Martinko – i vzrušená jednání, hádky, nevěry, pletichy, palčivá tajemství vyplavovaná přemírou alkoholu – nikomu ani muk, Martinko – ztroskotané sny, zatrpklá sebelítost, jásavé výtrysky naděje.
    Skleničkou mátového likéru odfoukla tíhu cizích starostí.
    Tak zas zítra.
    Hladové krmiti, žíznivé napájeti, potřebným vlídnou vrbou býti.

    Závěrečná poznámka: 

    Jednooká Martinka provozuje oblíbený lokál v čarodějnické čtvrti na Starém městě.

  • Obrázek uživatele Aries

    Exemplární poprava

    Úvodní poznámka: 

    Z pohnuté historie rodu liškomágů

    Drabble: 

    Věstník Velké rady čarodějů, 1815:
    Za zločin únosu čtyřletého chlapce byli Kantarella Smetanková, rozená Vrbenská, Antonín Smetanka, Jaroslav Smetanka, Leopold Smetanka a Anastázie Smetanková z rodu liškomágů odsouzeni k trestu smrti stětím.
    Rozsudek byl vykonán.

    Dlužno poznamenat, že exemplární trest zřejmě odstrašující účinky měl. Nebyly zaznamenány další případy nezákonné praktiky liškomágů unášet děti, u kterých rozeznali magické schopnosti a vlohy k metamorfóze, vychovat je po svém, oženit či provdat za liškomága a zajistit si díky tomu pokračování vlastního rodu bez oslabení specifických schopností.
    Nebo možná liškomágové začali být opatrnější, aby je víckrát nechytili. Jejich populace totiž poklesla jen velmi mírně.

  • Obrázek uživatele Aries

    Turské pole

    Fandom: 
    Drabble: 

    Váhal dlouho, odkládal nejtěžší rozhodnutí svého života až do samé krajnosti.
    Neohrožený Tyr padl. Otřesené řady jeho spolubojovníků kolísají a ochabují navzdory mocné magii, která jim měla zaručit vítězství.
    Nezbývá než to učinit. Nebo se stát svědkem rychlého zmaru všeho, co mu bylo uloženo střežit a chránit všemi prostředky.
    Rozhodl se a otevřel hrazení posvátného Libušina háje. Démoni rozdráždění pachem krve a tryskající energie smrti se vyřítili na bitevní pole. Zběsile rozsévali zkázu a nebylo síly, která by se jim mohla postavit. Z Lučanů nepřežil jediný.
    Budeč unikla smrtelné hrozbě. Nic už nerozptýlí její moc a vliv. Jednou pro vždy.

  • Obrázek uživatele Aries

    Jednotvárná strava

    Fandom: 
    Drabble: 

    Práce soukromého detektiva sice občas přináší vzrušující rozplétání neobvyklé záhady, ale takové vzácné příležitosti jsou proložené případy k uzoufání nudnými nebo dokonce znervózňující nečinností, po které ještě rád chňapne po čemkoliv.
    Sledování záletného seladona bylo otravné, hysterické výlevy jeho podváděné ženy ubíjející. Vzhledem k výše zmíněné skutečnosti si však Lada Durmanová ani moc nestěžovala. Až na to, že nevěrník měl ve zvyku zvát své vyvolené do drahých restaurací, aby udělal náležitý dojem.
    A tak už čtvrtý večer přešlapovala v profukující pasáži, znechuceně žvýkala párek v rohlíku z protějšího stánku a ponuře přemýšlela, jestli by se radši neměla dát na věštění.

  • Obrázek uživatele Aries

    Güije

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Z kubánského folklóru.
    Ilustrace

    Drabble: 

    „Nechoď k vodě, vezme si tě güije,“ strašívají kubánské venkovanky své děti. Dobře dělají, protože güijes jsou cháska úskočná, zlomyslná a občas opravdu nebezpečná.
    Říká se, že je kdysi přivezla portugalská otrokářská loď v hliněném džbánu z Afriky. Džbán se na břehu rozbil, güijes se rozutekli do hor a usadili se v říčkách a jezírkách.
    Güije vypadá jako malý křivonohý černoušek s velikou hlavou, obrovskýma očima a přeostrými zuby. Pozor na něj! Krade jídlo, provádí ošklivé žertíky, které pro člověka můžou skončit zle. Má slabost pro hezké ženy. Šeredkám však při máchání prádla kalí vodu, dokud je od potoka nevyžene.

  • Obrázek uživatele Aries

    Ve svém živlu

    Drabble: 

    Bílá omítka lysolajské kapličky svítila do potemnělé krajiny jako jediný pevný bod uprostřed rozbouřených živlů. Větve stromů se divoce zmítaly, vichr rval listí, bral dech. Těžké proudy deště nelítostně bičovaly písčitou pěšinu. Blesk stíhal blesk. Vytí větru skoro zanikalo v nepřetržitém burácení hromů.
    Xénie se schovávala pod stříškou kapličky. Nechávala se zasypávat chladivou sprškou. Labužnicky vdechovala vlhký vzduch nabitý elektřinou a vzepjatou magií jejího živlu. Milovala bouřky. Kde by jiný pocítil nepohodlí nebo obavy, tam ona nabírala sílu. Mizel hněv a protivná lítost po té zbytečné hloupé hádce a její obvyklá vyrovnanost se vracela.
    Teď už může jít klidně domů.

  • Obrázek uživatele Aries

    Konstruktivní kritika

    Fandom: 
    Drabble: 

    - Za mě červené. Nelíbí.
    - Mě se to líbí. Edit: Proč mám červené ramínko?
    - Za mě ne-e. Outfit je nedotažený, rádoby punkové prvky jsou out, křivák by ušel, ale ty hrozné boty bych vyhodila a cvočky působí lacině.
    - Nerozumíte tomu, právě tyhle prvky se zrovna vrací, že neznáte trendy, to není důvod být hned jedovatá.
    - Tohle nosí každá blogerína. A proboha udělejte něco s vlasy, s těmi odrosty vypadáte jako urousaná nutrie.
    - Má ubohá vypálená sítnice!

    Údajná punková nutrie zhrzeně odchází štkát do polštáře. Slepice si spokojeně čechrají peří. Zas vykonaly velký kus práce na povznesení kultury odívání v českých ulicích.

    Závěrečná poznámka: 

    ta hrubka je tam schválně

  • Obrázek uživatele Aries

    Dobré umění

    Úvodní poznámka: 

    Jsem děsně unavená a nestíhám. Takže drable přiměřeně situaci.

    Drabble: 

    Krásně se to Stříbrnému Nosíkovi povedlo.
    Se zalíbením si prohlížel listy lopuchu svinuté do roztodivných tvarů a sem tam ozdobené pampeliškovými květy. Kapky ranní rosy stavbu rozzářily duhovými korálky. Vytvořil nádherné dílo. Hned bylo znát, že žil dlouho mezi lidmi.
    Odběhl pro Mikulku, aby se jí pochlubil.
    Po návratu leknutím spráskl packy. Někdo jeho výtvor okousal a většinu listů dokonce úplně snědl!
    “Kdo zničil moje sousoší?” rozzlobil se Nosík.
    “I cucky pracky kotrmelci, myslel jsem, že je prostřeno k snídani,” přiznal hlemýžď Pižla.
    “Strýčku, to bylo umění,” poučil ho Nosík přísně.
    Pižla si spokojeně utřel pusu: “Dobře jsem se pouměl.”

  • Obrázek uživatele Aries

    Jimena de la Frontera

    Úvodní poznámka: 

    Pro PMdA, neb ona to chápe :-)

    Drabble: 

    Městečko ve stínu divokých hor šplhá vzhůru po strmých skalách a snad jen kořeny kvetoucích oleandrů brání bílým domkům sesunout se do údolí.
    Válcovitá věž a zubaté cimbuří se zakusují do azurové oblohy na obzoru. To je zřícenina místního Hradu, jedné z mnoha starodávných pohraničních pevností. Nahoru se musí pěšky kamenitou stezkou až k zachovalé bráně s dvojitým obloukem. Hrdé tmavošedé kvádry budí respekt i po staletích.
    Tady, přesně na tomhle místě, stál On. Jedinečný, úžasný, neporovnatelný a nezapomenutelný bandolero Curro Jiménez.
    Já jsem se tam doškrábala víc než dvacet pět let poté, co mi osudově převrátil život vzhůru nohama.

    Závěrečná poznámka: 

    Obrázek: to je ta brána
    a ještě jeden: to byl on
    V seriálu se Jimena z nějakého záhadného důvodu jmenovala Arcos. Šlo o tu epizodu s dvojníkem Vězeň z Arcosu.

  • Obrázek uživatele Aries

    Dialog s matkou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jestli mi to projde, nevím, přiznávám rovnou, že autorkou hlášek nejsem já, nýbrž moje matka, která se mi snažila nezištně napovídat. Dialog musel být brutálně zkrácen, což je škoda, ale i kdyby nic jiného a drable nebylo uznáno bodíku hodným, pobavilo to aspoň mě a to se taky počítá.

    Drabble: 

    - Hele, nemáš nějakou vtipnou historku s kudlou v zádech z cukrovaru?
    - V Meziříčí když se bralo, tak se všichni na ubytovně namazali a nejdříve se tam pouštěli psi a pak se to bralo pendrekama ode dveří, aby nedošlo až na kudly.
    - Hm.
    - Když mně praskly nádrže a to svinstvo se vylilo do řeky. Tak blbec policajt, aby dokázal, že je to nezávadné, se toho napil /byl to děsnej vůl. Sem se mu líbila
    - Já se směju, ale nevím jak porota, není tam kudla :)
    - Jo to by museli vidět, co do tý řeky šlo. Hele dej tam něco z návštěvy sociálky.

    Závěrečná poznámka: 

    smailík nepočítám jako slovo a koukám, že počítadlo taky ne, tak snad to vychází

  • Obrázek uživatele Aries

    V nestřeženém okamžiku

    Drabble: 

    Stěny se mírně zachvěly. Následoval mnohem silnější otřes doprovázený podezřelým řinkotem a několika menšími výbuchy.
    Xénie se udiveně ohlédla. Evžen normálně zvládá pracovat bez dramatických efektů, co se to tam děje?
    Pak zaslechla zoufalé zakvílení dětského hlásku.Vletěla do krámu.
    Evžen nikde, asi musel někam odběhnout. Prostor slabě světélkoval rozbouřenou magií. Vzduchem zmateně vířily všechny možné předměty. Barevné kameny se s rachotem sypaly na podlahu. Jedna police se převrátila.
    Vyděšená Evženka visela na regále skoro u stropu.
    Xénie se zajíkla. Opatrně se proplížila větrnou palbou. Pomohla si levitačním kouzlem. Pevně dítě popadla.
    Oddechla si. Tak, teď už může začít zuřit.

  • Obrázek uživatele Aries

    Liškomág Evžen

    Evžen Vulpes patří do Budče a ještě loni se taky pod Budčí vyskytoval, pak mu kdosi stvořil vlastní fandom, děkuji.
    Pochází ze starodávného rodu liškomágů, což jsou napůl lidi napůl lišky. Absolvent Budče, odborník na magické kameny a rituály, bydlí s rodinou v Lysolajích a provozuje krámek s amulety a ochrannými kouzly pro obyčejné lidi maskovaný jako trafika, po revoluci přeměněná na obchod s bižuterií.
    Permanentně se zaplítá do průšvihů. Jeho příběhy jsou na Budči, v drablatech jsou okrajové střípky.
    www.budec.net

  • Obrázek uživatele Aries

    Puro arte de puros

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Zapomeňte na dokonalá stehna mulatek. Používá se dřevěná podložka a ostrý nožík.
    Ruční kroucení doutníků je umění vyžadující talent a cit, obratné prsty, pečlivý výcvik. Dobře spojit vláčné listy. Řezanky musí být akorát a nesmí se zaškrtit. Kvalitní doutník z pečlivě vybraného tabáku je pružný, pevný a hladký. Dokonalost tvaru a elegantní barvy dovrší zlatý prstýnek.
    Kouření luxusního doutníku je rovněž umění srovnatelné s ochutnáváním dobrého vína. Spěch není na místě. Složitá kombinace chutí se pojí s požitkem z nezaměnitelné vůně, hebkého doteku, pohledu na stříbřité spirály dýmu.
    Rozkoš dovrší sladký jazz a sklenka temně zlatého třtinového rumu s ledem.

    Závěrečná poznámka: 

    A jasně, kdyby něco, kouření škodí zdraví ;)

Stránky

-A A +A